CZ2012166A3 - Biokompatibilní materiál pro osetrování ran - Google Patents

Abstract

Resení se týká biokompatibilních materiálu vyuzitelných pro osetrování ran a defektu kozních na bázi karboxymethylovaných celulózových textilních materiálu. Materiál je vhodný jako krytí ran vytvárející optimální prostredí pro hojení. Resení se rovnez týká uvedených materiálu obsahujících komplex jódu. Uvedené materiály jsou vhodné jako kontaktní vrstva kompositních výrobku na osetrování ran jako napr. adhesivních krytí, náplastí apod.

Description

Řešení se týká biokompatibilních materiálů využitelných pro ošetřování ran a defektů kožních na bázi karboxy methyl ováných celulózových textilních materiálů. Materiál je vhodný jako krytí ran vytvářející optimální prostředí pro hojení. Řešení se rovněž týká uvedených materiálů obsahujících komplex jódu. Uvedené materiályjsou vhodné jako kontaktní vrstva kompositních výrobků na ošetřování ran jako např. adhesivních krytí, náplastí apod.

CZ 2012 -166 A3

?v » » · ’ · « « ♦ κ * i » » 9 » » » » < 9 4 ·

Biokompatibilní materiál pro ošetřování ran

Oblast techniky

Vynález se týká biokompatibilních materiálů vhodných zejména v chirurgii a kožním lékařství pro ošetřování ran a defektů kožních připravených karboxymethylací celulózových textilních materiálů vytvářející optimální prostředí pro hojení ran.

Dosavadní stav techniky

Běžné celulózové materiály mají tendenci ulpívat k povrchu rány a někdy se obtížně odstraňují, aniž by působily trauma pro pacienta. Známé prostředky na pokročilé ošetřování ran jsou založeny na principu vysoké absorpce eksudátu a vytvoření příznivého vlhkého prostředí. Princip vlhkého hojení ran prokázal G.D.Winter v roce 1962 (1).

Nejjednodušším způsobem vlhkého hojení je použití gázoviny vlhčené fyziologickým roztokem nebo antiseptickým roztokem, které však vyžaduje četné převazy. Jako pokročilé materiály na ošetřování ran se používají materiály zejména na bázi alginátů, karboxymethylované celulózy ve formě hydrokoloidů nebo ve formě hydrokoloidních vláken, polyuretanu a dalších látek. Karboxymethylovaná celulóza jako substituovaný ether celulózy je osvědčený biokompatibilní materiál, který se používá ve formě sodné soli. Příprava vysoce absorbujících a gelujících látek na bázi karboxymethylcelulózy celulózových vláken je známé know - how již ze 70-tých let dvacátého století. V 80-tých letech se používal výrobek Super AB na bázi karboxymethylovaných celulózových vláken z viskózy (2).

Všeobecně je známá i příprava a užití zesíťované karboxymethylcelulózy. Přírodní celulóza je tvořena D-glukozóvými jednotkami spojenými β (1—>4)-glykosidickými vazbami. Celulóza je lineární polymer a jednotlivé polymery tvoří prostřednictvím vodíkových vazeb mikrofibrily. Vlastnosti celulózy závisí na délce řetězců charakterizované tzv. stupněm polymerizace (n), který udává počet jednotek glukózy, které tvoří molekulu polymeru. Celulóza dřevného původu má typickou délku řetězce n mezi 300 až 1700 jednotkami glukózy, rostlinná celulóza dosahuje hodnot n až 10 000, např. u bavlny. Etherifikaci celulózy na 6. uhlíku glukózové jednotky lze zjednodušeně znázornit následující reakcí, zahrnující vznik tzv. alkalicelulózy, tj. reakce 1 a etherifikační reakci, tj. substituci s kyselinou chloroctovou vzorce C1CH₂COOH, tj. reakci 2.

(reakce 1) (reakce 2) « ·

Ve skutečnosti na každé glukózové, tj. glukopyranosové jednotce celulózy existují tři reaktivní hydroxylové skupiny, tj. - CH2OH, - OH, - OH na šestém, třetím a druhém uhlíku, takže molekula karboxymethylované celulózy se dá zjednodušeně znázornit následujícím vzorcem, kde hodnota n udává polymerační stupeň a R může být H - atom vodíku, tj. nemodifikovaná funkční skupina nebo - CH₂COOH, tj. modifikovaná funkční skupina, jak je znázorněno ve vzorci I.

(I)

Při dalším zjednodušení lze molekulu karboxymethylované celulózy vyjádřit vzorcem (C6H7O2 (OH)_X (OCH2COOH)_y)_n, kde součet x + y = 3, hodnota x udává počet nemodifikovaných funěních skupin a hodnota y průměrný počet modifikovaných funkčních skupin, tedy stupeň substituce neboli DS - degree of substitution (3). Hodnota stupně substituce DS 1,0 udává, že každá glukopyranosová jednotka celulózy byla substituovaná, hodnota 3,0 by naopak znamenala, že každá jednotka byla substituovaná na třech reaktivních místech glukopyranosové jednotky celulózy. Vzhledem k složitosti vnitřní fibrilámí struktury přírodní celulózy dochází k reakci především na povrvchu celulózových krystalických struktur a v amorfních podílech, takže hodnosta stupně substituce DS udává vždy průměrný počet modifikovaných funkčních skupin. V minulosti byla popsána řada produktů na bázi karboxymethylované celulózy lišící se stupněm substituce DS, původem celulózového materiálu, tj. např. nativní nebo regenerovaná celulóza, fyzikálními vlastnostmi, např. sací mohutností. Karboxymethylovaná celulóza je v ošetřování ran ale i v dalších aplikacích jako farmacie, potravinářství je používána jako sodná sůl o neutrálním nebo slabě kyselém pH vodného výluhu 6,0 - 7,0.

Limitujícím faktorem pro použití textilní karboxymethylované celuiózové materiály je mechanická soudružnost sodné soli karboxymethylcelulózy ve formě textile ve vlhkém stavu. Z tohoto důvodu byl stupeň substituce těchto produktů (sodné soli karboxymethylované celulózy) limitován do hodnoty DS 0,35 zajištující mechanickou soudružnost textilního materiálu.

V minulosti bylo popsáno několik modifikovaných celulózových materiálů se stupněm substituce do hodnoty DS 0,35. Tyto materiály se vyznačovaly zvýšenou absorpční schopností a soudružností celulózového materiálu a byly navrženy jako tampony pro absorpci tekutin, např. produkt s DS do 0,35 (4,5,6,7). V dokumentu (8) je popsána příprava absorbovatelných celulózových produktů z karboxymethylcelulózy se stupněm substituce nad 0,5 v různém stupni substituce a neutralizace. Hygienický tampon z modifikovaných více komponentních celulózových vláken je popsán v dokumentu (9). V dokumentu (10) je popsán absorbent se stupněm substituce mezi 0,05 až 0,35 s preferencí 0,1 - 0,25 aplikovatelný na tělo a tělní tekutiny, eliminující podráždění kůže a vykazující možný hemostatický účinek.

i · ·» -i · » » · ·♦

J · » · · · 4 · · ·* *>•99 »Ϊ * i · 9 · V * ♦ a'9

V dokumentu (11) je popsána vodorozpustná forma solí karboxymethylované celulózy. Neutralizované formy, tj. soli netkané formy karboxymethylcelulózy se zvýšenou absorpční schopností a stupněm substituce 0,2 - 0,9 využitelné jako hygienické materiály nebo tampony jsou popsány dále v dokumentu (12). Vlákna nebo netkaná textilie sodné soli karboxymethylované celulózy schopná absorpce min. 20-ti násobku ke své hmotnosti z regenerované celulózy od DS 0,10 až 0,64 jsou popsána v dokumentu (13).

Materiál schopný absorpce přinejmenším 15-ti násobku ke své váze 0,9 % hmotnostních roztoku NaCl využitelná jako krytí ran jsou popsána v dokumentu (14). Navržená krytí na ošetřování ran na základě tohoto materiálu tvoří ve styku s exudátem transparentní gel, který si zachovává vláknitý charakter a takto vzniklý gel je z rány snadno odstranitelný. Stupeň substituce karboxymethylované celulózy zajišťující tyto vlastnosti je definován v rozmezí 0,25 - 0,45. Technologie je založena na modifikaci celulózových vláken o délce min. 15 mm, které jsou následně zpracovány na netkanou textilii. Obdobný typ produktu založený na směsi gelujících vláken byl popsán v dokumentu (15). Dokument (16) popisuje proces výroby krytí ran karboxymethylací regenerované celulózové tkaniny a produkty karboxymethylované celulózy s absorpční schopností ne více než 3 g/g, preferenčně ne více než 2,5 g/g, preferenčně dále ne více než 2 g/g nebo 1 g/g, více než absorpční schopnost celulózové tkaniny před karboxymethylací. Stupeň substituce uvedeného produktu je definován v rozmezí DS 0,12 - 0,35. Preferovaným materiálem pro provedení modifikace je Lyocel (regenerovaná celulóza). Návrh sodno-stříbrné soli karboxymethylované bavlny připravené částečnou výměnou sodných iontů ionty stříbra byl publikován ve studiích (17,18).

Dosažení vysoké schopnosti absorpce je typickou vlastností neutralizované, zejména sodné soli karboxymethylované celulózy, která se získává běžně částečným vykyselením nebo vykyselením slabou kyselinou, např. kyselinou octovou nebo citrónovou po skončení karboxymethylační reakce (14,16). Nevýhodou sodné soli modifikovaných karboxymethylovaných vláken nebo alginátů je, že vlákna mají obvykle nízkou mechanickou pevnost a integritu (19). Materiál ztrácí pevnost při styku s tekutinou a na okrajích rány vytváří u málo adherujících ran po vyschnutí film. Je obecně známo, že regenerovaná celulóza typu II s modifikovanou celulózovou strukturou je termodynamicky stabilnější než přírodně vyskytující se celulóza I. Z tohoto důvodu byla regenerovaná celulóza navrhována pro další chemickou modifikaci, např. pro přípravu karboxymethylované celulózy (13,14,15,16).

Dalším limitujícím faktorem je, že slabě kyselé nebo neutrální soli karboxymethylované celulózy nemají antimikrobiální vlastnosti. Antimikrobiální vlastnosti u krytí ran nejčastěji řešeny přídavkem ionického stříbra, jehož možným vedlejším účinkem je ale toxicita (20).

Z kyselých derivátů celulózy (obsahující volné karboxylové skupiny) s antimikrobiálními vlastnostmi se dosud používá v hojení ran vstřebatelná oxidovaná celulóza jako chirurgický hemostat nebo pro hojení chronických ran v kombinaci s kolagenem (21). Kyselá forma karboxymethylcelulózy (22) je při nižším stupni substituce nerozpustná a používá se v omezeném měřítku jako sorbent: V ošetřování ran se dosud nepoužívá. Kyselou formu karboxymethylcelulózy lze připravit po ukončení karboxymethylační reakce důkladným vykyselením dostatečným množstvím silné kyseliny, například kyselinou chorovodíkovou, např. v 100 %ním molárním nadbytku vůči celulózovému materiálu.

· • ·

4« a

« ♦ · · «

Kromě stříbra je další antiseptickou látkou používanou hojně v čistění ran nebo formulacích krytí ran je jód, zejména ve formě komplexů - jodoforů (23). Tzv. mastný tyl, tj. gázovina impregnovaná parafinem/vaselinou obsahující jód má antimikrobiální vlastnosti, avšak limitované užití pouze pro povrchové rány (24). Prostředky na ošetřování ran, např. Betadin, obsahující komplexy jódu, např. stabilní chemický komplex z polyvinylpyrrolidonu tj. 1ethenyl-2-pyrrolidon homopoiymer a elementárního jódu nebo povidon-jód, dále v textu též PVP-J, však mají určitá omezení a kontraindikace (25). Jód je účinný jako antiseptikum, má účinky fungistatické až fungicidní. Proniká neporušenou kůží a může se hromadit ve štítné žláze. Nesmí se používat při onemocnění štítné žlázy, u gravidních a kojících žen, určitých typů dermatitid a u pacientů s přecitlivělostí vůči jódu. Je známo, že jód je z komplexu PVP-J uvolňován v kyselém prostředí (25). Jsou známy i krytí ve formě hydrogelů s postupným uvolňováním jódu (27) nebo komplexy s kyselinou hyaluronovou (28). Komplex PVP-J se používá běžně v humánní a veterinární medicíně jako účinný antimikrobiální prostředek, jehož výhodou je snížená toxicita, dráždivost a senzibilizace. Optimální hodnota pH při použití PVP-J je v rozmezí 3-6. Běžné prostředky a krytí ran obsahují PVP-J v koncentraci 3 - 10 % hmotnostních. Z výše uvedených důvodů je nezbytné zvažovat rizika použití krytí ran obsahujících jód a hledat postupy, jak minimalizovat dávku jódu přijatého organismem (26).

Podstata vynálezu

Výše uvedené nedostatky stávajících hojivých prostředků a materiálů na ošetřování ran odstraňuje biokompatibilní materiál podle nově navrhovaného řešení. V rámci provedeného výzkumu modifikace textilních celulózových materiálů byly nalezeny optimální parametry karboxymethylované celulózy (vliv použitého typu suroviny, stupně substituce a stupně neutralizace charakterizovaného pH vodného výluhu. Karboxymethylovanou celulózu lze připravit běžným postupem, například reakcí kyseliny chloroctové s alkalicelulózou nebo reakcí celulózy s chloroctanem sodným. Bylo potvrzeno, že optimální je dosažení maximálního počtu kyselých karboxylovaných skupin -COOH, tj. maximálního možného stupně substituce DS, ale současně ještě ve stavu, kdy je modifikovaná celulóza ještě i ve vlhkém stavu soudržná. To se podařilo u kyselého produktu z přírodní celulózy, tj. vybělené bavlny, se stupněm substituce nad 0,36 až 0,50. Tento materiál vykazuje pH vodného výluhu pod hodnotou 5,0, tj. v rozmezí 3,5 - 5,0, je soudržný v suchém i vlhkém stavu. Na rozdíl od částečně či úplně neutralizovaných materiálů s pH 5,5 - 7,5 je postupné bobtnání a solubilizace kyselé karboxymethylované celulózy podstatně menší a materiál netvoří rychle ve styku s vodou gelovitu hmotu. Sací mohutnost pro vodu nebo fyziologický roztok dosahuje tak u takto modifikovaného materiálu významně nižších hodnot, obvykle 5-12 g/g. Modifikovaný materiál dle vynálezu má při vyšším stupni substituce stále zachovanou dostatečnou integritu a pevnost i ve vlhkém stavu, což je významný parametr pro použití v ošetřování ran.

ti» <*

Ačkoli modifikovaný materiál vykazuje kyselé pH vodního výluhu, není cytotoxický jako jiné obdobné materiály obsahující karboxylové skupiny, např. oxidovaná celulóza. Modifikovaný materiál je biokompatibilní bez nežádoucích účinků na organismus. Výsledky testů potvrdily, že krytí z karboxymethylované celulózy je využitelné jako chirurgické krytí využitelné pro minimalizaci rizik infekce, například jako břišní krytí nebo jako aktivní vrstva kombinovaných krytí ran s dalšími biokompatibilními materiály. Materiály na bázi kyselé karboxymethylované celulózy s uvedeným stupněm substituce se osvědčily v testech jako krytí ran vytvářející optimální vlhké mikroprostředí v ráně a urychlující tak hojení rány. Materiály byly ověřeny na vybraných pacientech a potvrzeno urychlení hojení rán různého typu.

Potvrdilo se, oproti materiálům z regenerované celulózy, např. viskózy, že optimální materiál pro karboxymethylaci je textilie z přírodní celulózy, zejména bavlny, vykazující vysokou soudružnost i při vyšším stupni modifikace okolo DS 0,4. Preferovány jsou zejména netkané bavlněné textilie zajišťující přístupnost celulózového materiálu pro reakci a tím i homogenitu produktu a jeho vlastností. Při studiu vlivu antimikrobiálních vlastností modifikované celulózy bylo zjištěno, že modifikovaná celulóza vykazuje inhibiční účinky pro bakterie Staphylococcus aureus, Pseudomonas aeruginosa, Escherichia coli a Klebsiella pneumoniae nikoli však pro kvasinku Candida albicans. Impregnací modifikovaného celulózového materiálu dle vynálezu PVP-J byly potvrzeny i inhibiční vlastnosti vůči kvasince Candida albicans. Tento materiál je využitelný i pro léčení infikovaných ran, jeho výhodou je dále významné snížení koncentrace jódu, tj PVP-J oproti běžným prostředkům. Bylo zjištěno, že již minimální koncentrace komplexu PVP-J ve výši 1 - 5 % hmotnostních zajišťuje potřebné antimikrobiální vlastnosti materiálu a účinnost vůči plísni Candidas albicans. Produkty impregnované PVP-J produkty byly připraveny namočením do alkoholického roztoku PVP-J a odpařením alkoholu, např. ethanolu. Bylo prokázáno, že na rozdíl od jiných derivátů celulózy, např. oxidované celulózy je kyselý karboxymethylovaný celulózový materiál s PVPJ kompatibilní, tj. modifikovaná textilie si zachovává původní vlastnosti, např. hebkost, naopak sací mohutnost se po impregnaci PVP-J zvyšuje. Při použití poměrně nízkých koncentrací PVP-J dochází tak k synergickému účinku kyselé formy karboxymethylované celulózy a iodoforu PVP-J.

Navržené modifikované biokompatibilní materiály mají schopnost zajistit optimální pH při aplikaci v chronické ráně a tím modulaci aktivit proteolytických enzymů, eliminaci zvýšených koncentrací amoniaku a alkalinity, tj. vlastnosti využitelné v léčení akutních a zejména chronických ran. Biokompatibilní materiály využité v ošetřování ran mají předpoklady nejen pro vysoce efektivní léčbu, ale i vysoký komfort pro pacienta. Biokompatibilní materiály podle vynálezu se hodí zejména pro ošetření traumatických, chirurgických nebo chronických ran charakterizovaných zejména nižším a středním množstvím exudátu. V kombinaci s dalšími absorbenty lze materiály použít efektivně i pro vysoce exudující rány. Jedná se zejména o diabetické vředy, bércové vředy, infikované pooperační rány a další typy ran.

Výhodou řešení dle vynálezu je jeho jednoduchost a také i to, že krytí na ošetřování ran lze použít jako krytí ran ve všech fázích hojení ran s četností výměny jednou za 3 - 5 dnů v závislosti na fázi hojení rány. Materiál dle vynálezu lze využít jako kontaktní vrstvu kombinovaných nebo kompositních materiálů, např. polyuretan, polypropylén, celulózové textilie, tj. absorpčních materiálů nebo podpůrných materiálů zajišťující ochranu vůči vodě a bakteriím v adhesivní formě, tj. náplasti i v neadhesivní formě. Produkt na bázi karboxymethylované celulózy obsahující komplex jódu, např. PVP-J již lze má využití pro léčbu infikovaných ran.

« « ·

Příklady provedení

Uvedená % v příkladech provedení jsou v hmotnostních jednotkách.

Příklad 1

Do reaktoru bylo nasazeno 250 g netkané bavlněné textilie o vysoké čistotě a plošné hmotnosti 60 g/m² a přilito 11 200 g 90 %ního isopropylalkoholu a 200 g 50 %ního roztoku NaOH a připravena alkalicelulóza. Byla zajištěna cirkulace lázně přes vrstvu textilie a při postupném zvyšování teploty na hodnotu 60 - 70 °C byl postupně nadávkováno n 150 g 50 % naho roztoku kyseliny monochloroctové. Reakční směs byla za cirkulace udržována při teplotě 60 - 70 °C po dobu 3,0 hodin. Po ukončení reakce byla reakční lázeň vypuštěna a produkt byl vykyselen potřebným množstvím 35%ní kyseliny chlorovodíkové ve směsi s isopropanoiem. Kyselení bylo provedeno ve dvou stupních, nejprve při 25 - 30 °C 275 g kyseliny chlorovodíkové, a po vypuštění lázně bylo provedeno druhé kyselení v 70%ním isopropanolu opět dávkou 275 g kyseliny chlorovodíkové po dobu 30 min. při teplotě 30 °C. Po vypuštění lázně byl následně produkt několikrát promýván 90 %ním isopropanoiem a usušen při teplotě 80 ⁰ C. Stupeň substituce DS produktu byl 0,37, pH vodného výluhu 4,5. Modifikovaná textilie byla nastříhána na potřebné rozměry a po radiační sterilizaci dávkou 25 kGy aplikována přímo na ránu.

Příklad 2

Do reaktoru bylo nasazeno 250 g bavlněného úpletu o plošné hmotnosti 40 g/m² textilie a přilito 12 500 g 90 %ního isopropylalkoholu a 230 g 50 % ního roztoku NaOH. Byla zajištěna cirkulace lázně přes vrstvu textilie a při postupném zvyšování teploty na hodnotu 60 - 70 °C by postupně dávkován 180 g 50 %ní roztok kyseliny monochloroctové. Reakční směs byla za cirkulace udržována při teplotě 60 - 70 °C po dobu 3,5 hodin. Po ukončení reakce byla reakční lázeň vypuštěna a produkt byl vykyselen potřebným potřebným množstvím 35%ní kyseliny chlorovodíkové ve směsi s isopropylalkoholem. Kyselení bylo provedeno ve dvou stupních, nejprve při 25 - 30 °C 275 g kyseliny chlorovodíkové, a po vypuštění lázně opět dávkou 275 g kyseliny chlorovodíkové po dobu 30 min. při teplotě 30 °C. Po vypuštění lázně byl následně byl produkt několikrát promýván 90 %ním isopropanoiem a usušen při teplotě 80 ⁰ C. Stupeň substituce (DS) výsledného produktu byl 0,48, pH vodného výluhu 4,2. Modifikovaná textilie byla nastříhána na potřebné rozměry a po radiační sterilizaci dávkou 25 kGy aplikována přímo na ránu nebo použita jako kontaktní vrstva kompositních materiálů.

Příklad 3

Byl použit produkt připravený dle příkladu č. 1 s tím rozdílem, že vzorky získaného materiálu byly ponořeny do roztoku komplexu s jódem PVP-J v alkoholu obsahujícího cca 0,5 - 3,0 g PVP-J v 100 g roztoku a usušeny. Byly připraveny vzorky impregnované modifikované textilie o koncentraci PVP-J 0,5-15 % hmotnostních. Bylo zjištěno, že účinná koncentrace PVP-J je 1 - 5 % hmotnostních, optimálně 3 - 4 % hmotnostních vztaženo na modifikovanou karboxymethylovanou textilii. Modifikovaná textilie byla nastříhána na potřebné rozměry a po radiační sterilizaci dávkou 25 kGy aplikována přímo na ránu.

« « í

Literatura (1) Formation of the scab and the rate of epithelisation of superficial wounds in the skin of the young domestic pig (Nátuře 193:293 1962).

(2) Regenerated cellulose fibres - Calvin Woodings, Textile Institute (Manchester, England) (2001).

(3) ASTM, 1995, Designation: D 1439-94 «Standard Test Method for Sodium Carboxymethylcellulose», Annual Book of ASTM Standards, Part 21, ASTM, Philadelphia.

(4) GB 842464 (1956) (5) GB 781209 (1955) (6) US 4044766 (1976) (7) US 4634438 (1984) (8) CA 586635 (1959) (9) US 3187747 (1965) (10) US 4405324 (1981) (11) US 4508894 (1983) (12) US 4689408(1987) (13) US 4579943 (1983) (14) WO 94/16746 (1994) (15) WO 95/19795 (1995) (16) WO 00001425 (1998 (17) D. V. Parikh: Carboxymethylation Cotton for Wound Care Management, Bioactive Fibers and Poiymers, Chapter 8, pp 115-124 (2001) (18) D.V.Parikh et. al: Absorption and swelling characteristics of silver (I) antimicrobial wound dressings, Textile Research Joumal, 81 (5), 495 - 503 (2010)).

(19) WO 084961 (2004) (20) Silver Toxicity With the Use of Silver-Impregnated Dressing and Wound VacuumAssisted Closure in an Immunocompromised Patient, The Joumal of the Američan College of Certified Wound Specialists, Volume 3, Issue 1, Pages 8-12, Cabrini A. LaRiviere, Adam B. Goldin, Jeffrey Avansino)).

(21) Cullen B, Smith R, McCulloch E, Silcock D, Morríson L. Mechanism of action of Collagen/ORC, a protease modulating matrix for treatment of diabetic foot ulcers. Wound Rep Regen 2002; 10 :16-25).

(22) S. F. Dieckman, J.G.Jarrell, R.S.Voris: Carboxymethylcellulose in the Free Acid Form, Ind. Eng. Chem., 1953, 45 (10), str. 2287-2290 (23) Stuart Boothman: The Use of lodine in Wound Therapy (15 September 2009, Systagenix Wound Management - White Páper).

(24) Queen D., Evans J.H., Gaylor JD.S. et al: Bum Wound Dressings - a review, Bums 1987, 13,218).

(25) PVP-lodine - Povidone lodine Antiseptic Agent, ISP - Intemational Speciality Products, (2004).

(26) J Tissue Viability. 2006 Nov; 16 (4):6-10., Khan MN, Naqvi AH: Antiseptics, iodine, povidone iodine and traumatic wound cleansing).

(27) A. Mishra, N. Chaudhari: Study of Povidone lodine Hydrogels and Wound Dressing Materiál, in Trends Biomater. Art. Organs, Vol 23 (3), pp. 122-128 (2010))

28) CZ 12 015 (2002).

pj τ-οΤυ (6ς » ·4 » * » t «» * 9·

9»9

Patentové nároky

l. Biokompatibilní materiál vykazující inhibiční vlastnosti a vytvářející vlhké prostředí podporující hojení ran charakterizován vzorcem I

Claims (3)

1. l. Biokompatibilní materiál vykazující inhibiční vlastnosti a vytvářející vlhké prostředí podporující hojení ran charakterizován vzorcem I kde R může být vodík nebo funkční skupina - CH2COOH, připravený karboxymethylací nativní celulózy vyznačující se tím, že karboxymethylovaný materiál má průměrný stupeň substituce v rozmezí 0,36 - 0,50 a hodnotu pH vodného výluhu materiálu v rozmezí 3,5 - 5,0.
2. 2. Biokompatibilní materiál podle nároku 1 vyznačující se tím, že je impregnovaný komplexem jodu s polyvinyl-pyrrolidonem, tj. povidon - jódem v koncentraci 1 - 5 % hmotnostních vztaženo na karboxymethylovaný celulózový materiál.
3. 3. Biokompatibilní materiál podle nároku 1 nebo nároku 2 vyznačující se tím, že jej lze použít jako kontaktní vrstvu kompositních výrobků na ošetřování ran jako např. adhesivních krytí, náplastí apod.