CZ2012156A3 - Zpusob remediace a rekultivace kontaminovaných ploch pomocí mikroorganismu a mykorhizních hub - Google Patents

Zpusob remediace a rekultivace kontaminovaných ploch pomocí mikroorganismu a mykorhizních hub Download PDF

Info

Publication number
CZ2012156A3
CZ2012156A3 CZ20120156A CZ2012156A CZ2012156A3 CZ 2012156 A3 CZ2012156 A3 CZ 2012156A3 CZ 20120156 A CZ20120156 A CZ 20120156A CZ 2012156 A CZ2012156 A CZ 2012156A CZ 2012156 A3 CZ2012156 A3 CZ 2012156A3
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
fungi
cultured
plants
roots
biomass
Prior art date
Application number
CZ20120156A
Other languages
English (en)
Other versions
CZ304147B6 (cs
Inventor
Marek@Miroslav
Horsáková@Iveta
Vrba@Peter
Marek@Ales
Original Assignee
Vysoká skola chemicko-technologická v Praze
Tesoro Spin Off, Spol. S R. O.
Ester, Spol. S R. O.
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Vysoká skola chemicko-technologická v Praze, Tesoro Spin Off, Spol. S R. O., Ester, Spol. S R. O. filed Critical Vysoká skola chemicko-technologická v Praze
Priority to CZ20120156A priority Critical patent/CZ2012156A3/cs
Publication of CZ304147B6 publication Critical patent/CZ304147B6/cs
Publication of CZ2012156A3 publication Critical patent/CZ2012156A3/cs

Links

Landscapes

  • Cultivation Of Plants (AREA)
  • Micro-Organisms Or Cultivation Processes Thereof (AREA)

Abstract

Zpusob remediace a rekultivace lokalit s ekologickými zátezemi s pudou kontaminovanou organickými polutanty ropného a koksochemického puvodu se provádí pomocí kultur mikroorganismu utilizujících tyto polutanty se soucasnou nebo následnou rekultivací realizovanou výsadbou stromku ve spojení s aplikací mykorhizních hub a podsevem leguminózními rostlinami inokulovanými zhisoférními bakteriemi fixujícími na korenech techto rostlin atmosférický dusík. Zpusob poskytuje moznost výrazným zpusobem zvysovat ujímavost, vitalitu a rust vysazovaných stromku na ekologicky zatízených lokalitách a tím i urychlovat proces zalesnování exponovaných ploch prispívající ke zlepsení zivotního prostredí.

Description

<
Způsob remediace a rekultivace lokalit s ekologickými zátěžemi s půdou kontaminovanou organickými polutanty ropného a koksochemického původu se provádí pomocí kultur mikroorganismů ubližujících tyto polutanty se současnou nebo následnou rekultivací realizovanou výsadbou stromků ve spojení s aplikací mykorhizních hub a podsevem leguminózními rostlinami inokulovanými zhisofémími bakteriemi fixujícími na kořenech těchto rostlin atmosférický dusík. Způsob poskytuje možnost výrazným způsobem zvyšovat ujímavost, vitalitu a růst vysazovaných stromků na ekologicky zatížených lokalitách a tím i urychlovat proces zalesňování exponovaných ploch přispívající ke zlepšeni životního prostředí.
CO m
CM N
O a 4 i 4 '' * ♦ I 'fV „ ..........
Způsob vytTŽrtfrmkFOOfgaiiiaw a^mykerhizníeh· hub, při- remediaěmeh· a rekultivaěiweh· kontaminovaných ploch pomocí mikroorganismů a mykorhizních hub
Oblast techniky
V důsledku ekonomických změn dochází postupně k nárůstu lesnických rekultivací na plochách s ekologickou zátěží, kde je v důsledku předchozí důlní činnosti a/nebo kontaminace zemin různými polutanty z ekologicky zatěžujících technologií prostředí velice nepříznivé pro uchycení a následný růst výsadbových dřevin. Z těchto důvodů je velice aktuální hledání způsobů ke zlepšení kvality výsypkových zemin (případně lokalit s předmětnou ekologickou zátěží) a způsobů výsadby a pěstování dřevin při zalesňování těchto lokalit včetně jejich ochrany před erozí.
Dosavadní stav techniky
Při lesnických rekultivacích na lokalitách s ekologickou zátěží, především na odvalech a výsypkách po těžbě uhlí nebo jiných surovin, je možno aplikovat překrytí povrchu lokality vrstvou zeminy s dostatkem humusu a půdní mikroflóry. Tento způsob je však ekonomicky značně náročný, proto se alternativně zlepšuje struktura půdy dodáním organické hmoty formou zeleného hnojení.
Další možností je uplatnění mykorhizy inokulaci výsadbového materiálu mykorhizními houbami, které v symbióze s vysazenými stromky napomáhají jejich růstu. Mykorhizní houby mohou pomocí extramatrikálních hyf využívat mnohem větší objem půdy než kořenové vlášení samotných vysazovaných rostlin, v důsledku čehož je příjem vody a minerálních živin u kořenů s mykorhizou signifikantně vyšší než bez mykorhizy. Minerální živiny jsou předávány hostitelské rostlině, od které houba obdrží sacharidy nezbytné pro její další růst a vývoj. Po kolonizaci kořenů mykorhizní houbou je rychle stimulován růst hostitelské rostliny, rozvoj mykorhizy a stimulace růstu nadzemní části rostliny jsou tedy v přímé závislosti.
Na lokalitách s kontaminovanou zeminou v důsledku havárií nebo využívání životní prostředí zatěžujících technologií je nutno provézt i patřičnou dekontaminaci zemin, aby nedocházelo ke kontaminaci podzemních vod. V případě kontaminací organickými látkami ropného nebo koksochemického původu se tyto polutanty mohou odstraňovat bioremediačními postupy založenými na aplikaci vhodných mikroorganismů schopných utilizovat uvedený typ kontaminantů.
? «
Podstata vynálezu
Způsob využití mikroorganismů a mykorhizních hub při remediačních a rekultivačních pracích spočívá v kombinaci různých typů mikroorganismů a mykorhizních hub umožňující jednak vyčištění výsadbové lokality od kontaminujících látek ropného nebo koksochemického původu a ke zlepšení podmínek k uchycení a růstu vysazovaných stromků na zátěžových lokalitách s nedostatkem humusu, půdní mikroflóry a podzemní vody. Navození těchto zlepšených podmínek je docíleno využitím ektomykorhizních nebo endomykorhizních hub v kombinaci s aplikací podsevu leguminózními rostlinami společně s využitím rhizosfemích bakterií umožňujících fixaci atmosférického dusíku. Pro lepší „hospodaření s vodou“ jsou k výsadbovému materiálu přidávány hydrokoloidy mající schopnost zadržet přes 80 % vody a dále humínové látky, perlit nebo jiný porézní materiál, rašelina a drcená borka přispívající i k snazšímu růstu vysazovaných rostlin, mykorhizních hub i aplikovaných bakterií.
Při bioremediačních pracích se způsobem dle vynálezu využívá schopnosti mikroorganismů, s výhodou rodu Acinetobacter a Klebsiella, utilizovat nepolární látky ropného a koksochemického původu. Směsná kultura těchto mikroorganismů se kultivuje 24 až 48 hodin v kultivačních baňkách nebo ve vzdušněném fermentoru při 28 až 38 °C v základním živném médiu obsahujícím jako hlavní složku pepton a hovězí extrakt a poté se nakultivovaná biomasa aplikuje na plochu s kontaminovanou zeminou nebo se ve formě imobilizovaných mikrobiálních buněk v průtočném bioreaktoru využije k čištění kontaminované vody čerpané z vystrojených vrtů na lokalitě se zeminou kontaminovanou organickými látkami ropného nebo koksochemického původu a vyčištěná voda vytékající z průtočného bioreaktoru se nechá vsakovat do nadloží s kontaminovanou zeminou.
Současně nebo následně se na dané lokalitě způsobem dle vynálezu provede výsev leguminózních rostlin (např. pelušky, hrachu, komonice a jetele) a k těmto rostlinám se přidá biomasa rhizosfemích bakterií, např. rodu Agrobacterium nebo Azotobacter, nakultivovaná v baňkách nebo ve vzdušněném fermentoru při 28 až 38 °C v základním živném médiu. Přídavek rhizosfemích bakterií se provádí přímo ve formě kultivačního media s narostlou biomasou mikroorganismů nebo po převedení do suché formy na sprayové sušárně nebo lyofilizací. Výsev leguminózních rostlin na dané lokalitě je možno realizovat po výsadbě dřevin určených k zalesňování nebo s výhodou ještě před touto výsadbou. Provedený podsev těmito rostlinami nejenom zvyšuje ujímatelnost vysazovaných dřevin a následné urychlení jejich růstu, zároveň však výrazným způsobem zabraňuje erozi půdy v dané lokalitě.
Při vlastní výsadbě dřevin určených k zalesňování dané lokality se tyto rostliny inokulují ekto- nebo endomykorhizními houbami buď již v lesní školce, nebo při vlastní výsadbě dřevin na dané lokalitě. Způsobem podle vynálezu se biomasa ektomykorhizních hub (např. rodu Boletus, Paxillus, Suillus, Laccaria,Russula, Cortinarius, Lactarius, Entoloma, Hebeloma, Lepista, Gymnopilus, Crucibulum, Agaricus, Hypholoma, Macrolepiota, Morchella a Sparassis) připravuje kultivací za aerobních podmínek ve sladinovém tekutém médiu nebo v bramborovo-sójovém bujónu při 15 až 25 °C po dobu 14 dnů v temnu. Nakultivovaná biomasa ektomykorhizních hub se použije přímo ve formě kultivačního media s narostlou biomasou, nebo se předem převede do suché formy na sprayové sušárně nebo lyofilizací. V případě endomykorhizních hub se příslušné mycelium hub, např. rodu Globus, Gigaspora, Acaulospora nebo Sclerocystis, pěstuje na hostitelské rostlině, např. na kukuřici, kultivované hydroponicky ve směsi perlitu a písku v hmotnostním poměru 4 ku 1 až 1 ku 3 po přídavku c · spor nebo inokula pěstovaných endomykorhizních hub a vytvořené mycelium ve formě substrátu s fragmenty kořenů hostitelské rostliny s hyfami a sporami endomykorhizních hub se použije jako přídavek k výsadbovému materiálu. Ektomykorhizní houby se zpravidla přidávají k výsadbovému materiálu na bázi jehličnanů, zatímco endomykorhizní houby nalézají uplatnění při výsadbě a růstu listnatých stromků a jiných rostlin.
Nakultivované mykorhizní houby se způsobem dle vynálezu přidávají k osivu nebo k výsadbovému materiálu ve školkách s výhodou společně s rašelinou a/nebo drcenou borkou a/nebo anorganickým porézním aditivem jako je perlit a/nebo hydrokoloidem na bázi synthetického hydrogelu nebo přírodních polysacharidů a/nebo humínových látek nebo se přidávají k vysazovaným stromkům ve formě fixačního gelu na bázi synthetického hydrogelu nebo přírodních polysacharidů s výhodou obsahujícího rašelinu a/nebo drcenou borku a/nebo anorganické porézní aditivum jako je perlit a/nebo humínové látky a/nebo aminokyseliny a/nebo oligopeptidy a/nebo bílkoviny a/nebo hořečnatá nebo vápenatá hnojivá. Aplikace biomasy mykorhizních hub společně s fixačním gelem obsahujícím uvedené komponenty je výhodná nejenom z důvodu podpory ujímání vysazovaných rostlin a jejich následného růstu v důsledku probíhající symbiosy s mykorhizními houbami, ale přítomnost hydrogelu fixujícího až 80 % vody zajišťuje pro pěstované stromky potřebné množství vody.
Použití hydrogelu je velice jednoduché. Svazek výsadbového materiálu nebo jednotlivé rostliny se před výsadbou ponoří do předmětného gelu, který velmi snadno ulpívá na kořenech vysazovaných rostlin, které se poté přímo vysazují. Obalení kořenů fixačním gelem zabraňuje vysychání rostlin, což výrazně napomáhá udržování kvalitního výsadbového materiálu po vytěžení ve školkách během dopravy, případně i skladování před vlastní výsadbou.
Při probíhající symbiose dochází k vzájemnému ovlivňování výměny živin mezi mykorhizní houbou a hostitelskou rostlinou, přičemž tyto fyziologické procesy se projevují především v koloběhu živin v ekosystémech. Mykorhizace rostlin může omezovat i výskyt některých chorob a škůdců napadajících kořeny vysazovaných rostlin, mykorhizované rostliny jsou rovněž odolné proti některým virózám pravděpodobně v důsledku nepřímého vlivu zlepšené výživy mykorhizovaných rostlin.
Dalšího zvýšení efektivnosti prací při zalesňování lokalit s ekologickou zátěží, zvláště tam, kde je velké nebezpečí eroze, je možno dosáhnout podsevem leguminózními rostlinami v kombinaci se specifickými nitrogenními bakteriemi (rhizobii), které jsou jedním z partnerů symbiózy leguminóz. Pěstování jetelů, komonice nebo pelušky jako podpůrných rostlin lesní výsadby s přídavkem biomasy nitrogenních mikroorganismů, např. rodu Agrobacterium nebo Azotobacter, na lokalitách s ekologickou zátěží umožňuje fixaci atmosférického dusíku, čímž přispívá k obohacování živinami potřebnými pro růst nejenom leguminózních rostlin. Tímto způsobem je možno snižovat dávky minerálních hnojiv, které se při rekultivacích používají. Při využití leguminózních rostlin inokulovaných rhizobii se ušetří jak náklady na hnojení dusíkatými hnojivý, tak i náklady na hnojení hnojivý fosforečnými. Používané kmeny rhizobii mají totiž schopnost nejenom fixovat atmosférický dusík, ale pomocí své P-solubilizační aktivity uvolňují fosfor z těžko rozpustných fosforečných sloučenin a tím ho činí pro rostliny dostupný a využitelný. Fosfor zastává důležitou roli také při biologické fixaci atmosférického dusíku, neboť je nezbytný k nodulaci (tvorbě hlízek) i k procesu samotné fixace dusíku. Při dostatku dostupného fosforu se zvyšuje počet i hmotnost hlízek, a také celková nitrogenázová aktivita.
Způsob využití mikroorganismů a mykorhizních hub při remediačních a rekultivačních pracích podle vynálezu poskytuje možnost výrazným způsobem zvyšovat ujímavost, vitalitu a růst vysazovaných stromků (při současném snížení ztrát výsadbového materiálu) na ekologicky zatížených lokalitách (jako jsou odvály a výsypky po důlní činnosti, imisní holiny a lokality po provozu ekologicky zatěžujících technologií) a tím i urychlovat proces zalesňování exponovaných ploch přispívající k zlepšení životního prostředí.
Vynález je dokumentován příklady použití, aniž by se jimi omezoval.
Příklady provedení
Příklad 1
Ve vzdušněném fermentoru se nakultivuje směsná kultura mikroorganismů utilizujících organické polutanty ropného nebo koksochemického původu, např. rodu Acinetobacter a Klebsiela, v základním živném médiu obsahujícím jako hlavní složku pepton a hovězí extrakt při 28 až 38 °C po dobu 24 až 48 hodin. Nakultivovaná biomasa se poté aplikuje postřikem ve formě suspenze na plochu s provzdušněnou zeminou kontaminovanou organickými polutanty ropného nebo koksochemického původu. Po snížení obsahu příslušných kontaminantů pod stanovenou mez se plocha oseje leguminózními rostlinami za přídavku specifických nitrogenních bakterií (rhizobií) předem nakultivovaných ve vzdušněném fermentoru při 28 až 38 °C v základním živném médiu. Před výsevem se semena leguminóz, např. jetele, komonice nebo pelušky, obalí kultivačním mediem s vytvořenou biomasou za přídavku melasy nebo gelu vytvořeného z přírodních polysacharidů.
Při následném zalesňování dané lokality se k výsadbě použijí stromky, které byly již ve školce inokulované vhodnými mykorhizními houbami. V případě ektomykorhizních hub se tyto kultivují ve sladinovém tekutém médiu nebo v bramborovo-sójovém bujónu při 15 až 25 °C po dobu 14 dnů. Nakultivovaná biomasa ektomykorhizních hub (např. rodu Boletus, Paxillus, Suillus, Laccaria,Russula, Cortinarius, Lactarius, Entoloma, Hebelomci, Lepista, Gymnopilus, Crucibulum, Agaricus, Hypholoma, Macrolepiota, Morchella a Sparcissis) se přidá ve formě suspenze kultivačního média k semenům nebo malým výpěstkům sazenic, případně se předem převede do suché formy na sprayové sušárně nebo lyofilizací a následně se použije k inokulaci.
V případě endomykorhizních hub, např. rodu Globus, Gigaspora, Acaulospora nebo Sclerocystis, se mycelium příslušné houby pěstuje na hostitelské rostlině, např. na kukuřici, kultivované hydroponicky ve směsi perlitu a písku v hmotnostním poměru 4 ku 1 až 1 ku 3 po přídavku spor nebo inokula pěstovaných endomykorhizních hub. Vytvořené mycelium ve formě substrátu s fragmenty kořenů hostitelské rostliny s hyfami a sporami endomykorhizních hub se použije jako přídavek k výsadbovému materiálu.
Příklad 2
V kultivačních baňkách se kultivuje směsná kultura mikroorganismů utilizujících organické polutanty ropného nebo koksochemického původu v základním živném médiu obsahujícím jako hlavní složku pepton a hovězí extrakt při 28 až 38 °C po dobu 24 až 48 hodin. Nakultivovaná biomasa se ve formě imobilizo váných mikrobiálních buněk využije v průtočném bioreaktoru k čištění kontaminované vody čerpané z vystrojených vrtů na lokalitě se zeminou kontaminovanou organickými látkami ropného nebo koksochemického původu a vyčištěná voda vytékající z průtočného bioreaktoru se nechá vsakovat do nadloží s kontaminovanou zeminou. Lokalita s kontaminovanou zeminou čištěnou uvedeným způsobem se oseje leguminózními rostlinami za přídavku rhizosférních bakterií nakultivovaných v kultivačních baňkách za podmínek uvedených v příkladu 1, následně usušených na sprayové sušárně a poté přidaných do fixačního gelu vytvořeného z přírodních polysacharidů na bázi pektátů, alginátů nebo karagenanů.
K zalesňování se používá výsadbový materiál inokulovaný s výhodou již v lesní školce ektomykorhizními nebo endomykorhizními houbami (v závislosti na druhu vysazovaných stromků).
Příklad 3
Směs vytvořená z 5 hmotn. % napěstovaného mycelia ektomykorhizních hub, 25 hmotn. % rašeliny, 20 hmotn. % drcené borky,15 hmotn. porézního anorganického substrátu, 10 .hmotn. %1 humínových látek, 10 j hmotn? oligo- nebo polysacharidů, 5 i hmotn. %) aminokyselin nebo oligopeptidů, 5., hmotn. %i bílkovin, 5 ihmotn. \%) hořečnatých nebo vápenatých hnojiv se přidá do kultivačního substrátu při výsevu semen 1 až 5 cm pod semena nebo do jamky při přesazování rostlin způsobem zabezpečujícím kontakt s kořeny rostlin.
Příklad 4
Směs vytvořená z 85| hmotn.'%/napěstovaného mycelia endomykorhizních hub, 5,hiriptri.\%J rašeliny, 3(· hmotn.’, drcené borky, 2.hmotn. % porézního anorganického substrátu, 2' fimotn. % humínových látek, 1/hmotn? %.;oligo- nebo polysacharidů, 0,5fhmotň.%j aminokyselin nebo oligopeptidů, lj hmotn.* %i bílkovin, 0,5, hmotn. % hořečnatých nebo vápenatých hnojiv se přidá do kultivačního substrátu při výsevu semen 1 až 5 cm pod semena nebo do jamky při přesazování rostlin způsobem zabezpečujícím kontakt s kořeny rostlin.
Příklad 5
Lokalita určená k zalesňování (odvály nebo výsypky po důlní činnosti, emisní holiny apod.) se oseje semeny pelušky obalenými kultivačním mediem s narostlou biomasou rhizosférních bakterií nakultivovaných dle příkladu 1 za přídavku melasy. Narostlá biomasa se použije k zelenému hnojení a následný rok se na dané lokalitě vyseje jetel ošetřený shodným způsobem jako peluška. Na takto připravené lokalitě se provádí výsadba sazenic stromků inokulovaných mykorhizními houbami (připravenými dle příkladu 1) v lesní školce nebo běžnými sazenicemi stromků, jejichž kořeny se namočí do suspenze obsahující 60,hmotn'. \°/o> napěstovaného mycelia endomykorhizních hub, 5; hmotn. %, drcené borky, 1 í hmotn? *<%> solí humínových kyselin, f hmotn.j%;polysacharidů, 0,5iKmotn. ,%·bílkovin, 0,1.hmotn?%>hořečnatých nebo vápenatých hnojiv a 32,4 hmotn.'%/vody. Sazenice stromků s kořeny obalenými vytvořeným fixačním gelem se přímo použijí k výsadbě, nebo se zabalí do substrátu a obalí ochranným obalem pro přepravu a poté se sázejí.
i t * <1 n τ ř
Příklad 6
Lokalita určená k zalesňování se oseje semeny leguminozních rostlin obalenými kultivačním mediem s narostlou biomasou rhizosferních bakterií nakultivovaných dle příkladu 1 za přídavku hydrokoloidů z přírodních polysacharidů. Na takto připravené lokalitě se provádí výsadba sazenic stromků inokulovaných mykorhizními houbami (připravenými dle příkladu
1) v lesní školce nebo běžnými sazenicemi stromků, jejichž kořeny se namočí do suspenze obsahující 5 hmotn..·0/; napěstováného mycelia ektomykorhizních hub, 20jhmotn. %/rašeliny, 20/ hmotn/'%) humínových látek, 20 (hmotn. %. oligo- nebo polysacharidů, 5 shmotn. %) bílkovin, 5 ,hmotnJ.%/hořečnatých nebo vápenatých hnojiv a 25i hmotn.'. %>.vody. Sazenice stromků s kořeny obalenými vytvořeným fixačním gelem se přímo použijí k výsadbě, nebo se zabalí do substrátu a obalí ochranným obalem pro přepravu a poté se sázejí.
Průmyslová využitelnost
Způsob využití mikroorganismů a mykorhizních hub při remediačních a rekultivačních pracích je určen pro oblast zemědělství a lesnictví především na lokalitách s ekologickými zátěžemi s půdou kontaminovanou organickými polutanty ropného a koksochemického původu a na lokalitách po důlní činnosti (na odvalech a výsypkách charakteristických nedostatkem živin, humusu a podzemní vody) s příznivým dopadem na životní prostředí. Jeho využití slouží k dekontaminaci lokalit a k urychlenému zakořeňování vysazovaných rostlin a podpoře jejich růstu a vývoje především při zalesňování uvedených lokalit.
Patentové nároky

Claims (9)

1. Způsob remediace a rekultivace ploch kontaminovaných organickými polutanty ropného nebo koksochemického původu nebo ploch po důlní činnosti v povrchových dolech nebo na odvalech po hlubinné těžbě nebo na holinách vytvořených v důsledku emisí či jiných ekologických zátěží vyznačující se tím, že se remediace provádí pomocí kultury mikroorganismu nebo směsné kultury mikroorganismů utilizujících organické polutanty ropného nebo koksochemického původu a současná nebo následná rekultivace se provádí výsadbou stromků ve spojení s aplikací mykorhizních hub v kombinaci s podsevem leguminózními rostlinami inokulovanými zhizosférními bakteriemi fixujícími na kořenech těchto rostlin atmosférický dusík.
2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že se biomasa mikroorganismů utilizujících organické polutanty ropného nebo koksochemického původu, s výhodou rodu Acinetobacter a/nebo Klebsiela kultivuje 24 až 48 hodin v kultivačních baňkách nebo ve vzdušněném fermentoru při 28 až 38 °C v základním živném médiu obsahujícím jako hlavní složku pepton a hovězí extrakt a poté se nakultivovaná biomasa aplikuje na plochu s kontaminovanou zeminou nebo se ve formě imobilizovaných mikrobiálních buněk v průtočném bioreaktoru využije k čištění kontaminované vody čerpané z vystrojených vrtů na lokalitě se zeminou kontaminovanou organickými látkami ropného nebo koksochemického původu a vyčištěná voda vytékající z průtočného bioreaktoru se nechá vsakovat do nadloží s kontaminovanou zeminou.
3. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že mykorhizními houbami jsou ektomykorhizní houby, s výhodou rodu Boletus a/nebo Paxillus a/nebo Suillus a/nebo Laccarici a/nebo Russula a/nebo Cortinarius a/nebo Lactarius a/nebo Entoloma a/nebo Hebeloma a/nebo Legista a/nebo Gymnopilus a/nebo Crucibulum a/nebo Agaricus a/nebo Hypholoma a/nebo Macrolepiota a/nebo Morchella a/nebo Sparassis, kultivované ve sladinovém tekutém médiu nebo v bramborovo sójovém bujónu při 15 až 25 °C a nakultivovaná biomasa ektomykorhizních hub se použije jako přídavek k výsadbovému materiálu nebo se předem převede do suché formy na sprayové sušárně nebo lyofilizací a následně se přidá k výsadbovému materiálu.
4. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že mykorhizními houbami jsou endomykorhizní houby, s výhodou rodu Globus a/nebo Gigaspora a/nebo Acciulospora a/nebo Sclerocystis, pěstované na hostitelské rostlině, např. na kukuřici, kultivované hydroponicky ve směsi perlitu a písku v hmotnostním poměru 4 ku 1 až 1 ku 3 po přídavku spor nebo inokula pěstovaných endomykorhizních hub a vytvořené mycelium ve formě substrátu s fragmenty kořenů hostitelské rostliny s hyfami a sporami endomykorhizních hub se použije jako přídavek k výsadbovému materiálu.
5. Způsob podle nároku 1 vyznačující se tím, že se buňky rhizosferní bakterie rodu Agrobacterium a/nebo Azotobacter, kultivují v baňkách nebo ve vzdušněném fermentoru při 28 až 38 °C v základním živném médiu a poté se nakultivovaná biomasa přímo použije jako přídavek k podsevu leguminózních rostlin nebo se převede do suché formy na sprayové sušárně nebo lyofilizací a následně se přidá k podsevu leguminózních rostlin.
5 > i
6. Způsob podle nároku 1, 3^5 vyznačující se tím, že se směs vytvořená z 5 až 90 hmotn. % napěstovaného mycelia ektomykorhizních nebo endomykorhizních hub a/nebo 5 až 25í hmotný ' , ‘ rašeliny a/nebo 3 až 20 hmotn., % drcené borky a/nebo 2 až 15 hmotn.. %í porézního anorganického substrátu a/nebd 2 až 20 hmotn. % humínových látek a/nebo í až 30 hmotn. % oligo- nebo polysacharidů a/nebo 1 až 5 hmotn.; % aminokyselin a/nebo oligopeptidů a/nebo 0,5 až 10 hmotn. % bílkovin a/nebo 0,1 až 5* hmotn., % hořečnatých a/nebo vápenatých hnojiv přidá do kultivačního substrátu při výsevu semen 1 až 5 cm pod semena nebo do jamky při přesazování rostlin způsobem zabezpečujícím kontakt s kořeny rostlin.
7. Způsob podle nároku 1, 3-5 vyznačující se tím, že se směs vytvořená z 5 až 60' hmotn.., °/d .. napěstovaného mycelia ektomykorhizních nebo endomykorhizních hub a/nebo 1 až 40 hmotm ' °/tf humínových látek a/nebo 1 až 20í hmotn. % oligo- nebo polysacharidů a/nebo 0,5 až 5— hmotn, % aminokyselin a/nebo oligopeptidů a/nebo 0,5 až 5 hmotn,; % bílkovin a/nebo 0,1 až
5 hmotn,. % hořečnatých a/nebo vápenatých hnojiv a/nebo 10 až 80 hmotn. % vody přidá ve formě suspenze do kultivačního substrátu při výsevu semen nebo se přímo aplikuje do zeminy ke kořenům pěstovaných rostlin.
'7
8. Způsob podle nároku 1, 3-5 vyznačující se tím, že se kořeny sazenic rostlin určených k výsadbě namočí v suspenzi obsahující 10 až 80 hmotn. % napěstovaného mycelia ektomykorhizních nebo endomykorhizních hub a/nebo 5 až 25 hmotn. % rašeliny a/nebo 3 až 20 hmotn. % drcené borky a/nebo 2 až 15 hmotn. % porézního anorganického substrátu a/nebo 2 až’ 60 hmotn. %t humínových látek a/nebo 1 až 30f hmotn., %i oligo- nebo polysacharidů a/nebo 0,5 až 5 hmotn. % aminokyselin a/nebo oligopeptidů a/nebo 0,5 až l(f hmotn.;% bílkovin a/nebo 0,1 až 5‘ hmotn..% hořečnatých a/nebo vápenatých hnojiv a/nebo 2 až 40'hmotn.,%; vody a sazenice s kořeny obalenými vytvořeným fixačním gelem se přímo použijí k výsadbě nebo se zabalí do substrátu a obalí ochranným obalem a poté se sázejí i s tímto ochranným a přepravním obalem.
9. Způsob podle nároku 1, 3-8 vyznačující se tím, že se na rekultivační ploše provede podsev leguminózními rostlinami s přídavkem biomasy s kultivačním médiem rhizosfemích bakterií za přídavku fixačního gelu na bázi bílkovin nebo polysacharidů.
CZ20120156A 2012-03-06 2012-03-06 Zpusob remediace a rekultivace kontaminovaných ploch pomocí mikroorganismu a mykorhizních hub CZ2012156A3 (cs)

Priority Applications (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CZ20120156A CZ2012156A3 (cs) 2012-03-06 2012-03-06 Zpusob remediace a rekultivace kontaminovaných ploch pomocí mikroorganismu a mykorhizních hub

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CZ20120156A CZ2012156A3 (cs) 2012-03-06 2012-03-06 Zpusob remediace a rekultivace kontaminovaných ploch pomocí mikroorganismu a mykorhizních hub

Publications (2)

Publication Number Publication Date
CZ304147B6 CZ304147B6 (cs) 2013-11-20
CZ2012156A3 true CZ2012156A3 (cs) 2013-11-20

Family

ID=49578605

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ20120156A CZ2012156A3 (cs) 2012-03-06 2012-03-06 Zpusob remediace a rekultivace kontaminovaných ploch pomocí mikroorganismu a mykorhizních hub

Country Status (1)

Country Link
CZ (1) CZ2012156A3 (cs)

Family Cites Families (6)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
CZ283310B6 (cs) * 1991-01-31 1998-02-18 Vysoká Škola Chemicko-Technologická Způsob bioasanace ropného znečištění půd pomocí selektovaných mikroorganismů
CZ220694A3 (cs) * 1994-09-12 1996-07-17 Ester Způsob využití endomykorrhizy pří výsevu, výsadbě a pěstování rostlin
CZ283226B6 (cs) * 1996-05-10 1998-02-18 Všcht Způsob remediace zemin a vod
CN100400188C (zh) * 2005-03-16 2008-07-09 中国科学院南京土壤研究所 降低污染土壤中多氯联苯和多环芳烃的双接种生物学方法
CN101722181A (zh) * 2009-11-24 2010-06-09 南京农业大学 一种丛枝菌根修复多环芳烃污染土壤的方法
KR101018026B1 (ko) * 2010-07-16 2011-03-02 (주)동명엔터프라이즈 유류오염 토양의 복원용 미생물제제, 그 제조방법 및 유류오염 토양의 생물학적 복원방법

Also Published As

Publication number Publication date
CZ304147B6 (cs) 2013-11-20

Similar Documents

Publication Publication Date Title
US20220281780A1 (en) Seeding formulation for woody plants and pre-treatment of land surfaces
CN101947545B (zh) 一种生物修复有机磷农药污染土壤的方法
Kaushik Developments in cyanobacterial biofertilizer
Asif et al. Application of different strains of biofertilizers for raising quality forest nursery
Saif et al. Biofertilizer formulations
Medina et al. The effectiveness of arbuscular-mycorrhizal fungi and Aspergillus niger or Phanerochaete chrysosporium treated organic amendments from olive residues upon plant growth in a semi-arid degraded soil
CN105062935A (zh) 一种根瘤菌及其应用
Mendes Filho et al. Evaluating the potential of forest species under “microbial management” for the restoration of degraded mining areas
Meena et al. Influence of plant growth-promoting rhizobacteria inoculation on nutrient availability, soil microbial properties and defence enzymes in rice (Oryza sativa) crop
US11674118B2 (en) PGPR compositions and methods for improved cultivation of tomato and potato species
Rekha et al. Effect of microbial consortium and organic manure on growth and nutrients uptake in pearl millet (Pennisetum glaucum L.)
RU2426291C1 (ru) Способ биологической рекультивации загрязненных земель карт шламонакопителей отходов химической промышленности
CZ305666B6 (cs) Způsob výroby přípravku na bázi biouhlu pro podporu růstu rostlin
CZ34889U1 (cs) Hnojivo ve formě mikrogranulí
Gharib et al. Influence of Rhizobium inoculation combined with Azotobacter chrococcum and Bacillus megaterium var phosphaticum on growth, nodulation, yield and quality of two snap been (Phaseolus vulgaris l.) cultivars
Raghuwanshi et al. Performance of vesicular-arbuscular mycorrhizae in saline-alkali soil in relation to various amendments
Al-Haddad et al. Effect of different bio fertilizers and soil media on growth and chemical composition of Eucalyptus camaldulensis in North Africa
CZ2012156A3 (cs) Zpusob remediace a rekultivace kontaminovaných ploch pomocí mikroorganismu a mykorhizních hub
Rao et al. Effect of rhizobial inoculation on Albizia lebbeck and its rhizosphere activity in mine spoils
Arriagada et al. Effect of arbuscular mycorrhizal fungal inoculation on Eucalyptus globulus seedlings and some soil enzyme activities under application of sewage sludge amendment
Kumari et al. Impact assessment of fertilizers and AM fungi on biomass production of Jatropha curcas under alkali soil conditions
Mahmood Influence of seeds inoculation with PGPR, gibberellic acid and seaweed extract on seeds germination and seedling growth of Acacia farnesiana L
Rugheim et al. Effects of Rhizobium and Bacillus Megatherium var. Phosphaticum strains and chemical fertilizers on symbiotic properties and yield of faba bean (Vicia Faba L.)
Vala et al. Biofertilizers: An Approach towards Saving Fertilizers
Amini et al. Effects of interaction between ectomycorrhizal fungal and mycorrhiza helper bacteria on Picea abies seedlings growth

Legal Events

Date Code Title Description
MM4A Patent lapsed due to non-payment of fee

Effective date: 20160306