CZ283226B6 - Způsob remediace zemin a vod - Google Patents

Způsob remediace zemin a vod Download PDF

Info

Publication number
CZ283226B6
CZ283226B6 CZ961358A CZ135896A CZ283226B6 CZ 283226 B6 CZ283226 B6 CZ 283226B6 CZ 961358 A CZ961358 A CZ 961358A CZ 135896 A CZ135896 A CZ 135896A CZ 283226 B6 CZ283226 B6 CZ 283226B6
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
water
contaminated
soil
bioreactor
bio
Prior art date
Application number
CZ961358A
Other languages
English (en)
Other versions
CZ135896A3 (cs
Inventor
Miroslav Marek
Jiří Rndr. Rost
Original Assignee
Všcht
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Všcht filed Critical Všcht
Priority to CZ961358A priority Critical patent/CZ283226B6/cs
Publication of CZ135896A3 publication Critical patent/CZ135896A3/cs
Publication of CZ283226B6 publication Critical patent/CZ283226B6/cs

Links

Classifications

    • YGENERAL TAGGING OF NEW TECHNOLOGICAL DEVELOPMENTS; GENERAL TAGGING OF CROSS-SECTIONAL TECHNOLOGIES SPANNING OVER SEVERAL SECTIONS OF THE IPC; TECHNICAL SUBJECTS COVERED BY FORMER USPC CROSS-REFERENCE ART COLLECTIONS [XRACs] AND DIGESTS
    • Y02TECHNOLOGIES OR APPLICATIONS FOR MITIGATION OR ADAPTATION AGAINST CLIMATE CHANGE
    • Y02WCLIMATE CHANGE MITIGATION TECHNOLOGIES RELATED TO WASTEWATER TREATMENT OR WASTE MANAGEMENT
    • Y02W10/00Technologies for wastewater treatment
    • Y02W10/10Biological treatment of water, waste water, or sewage
    • YGENERAL TAGGING OF NEW TECHNOLOGICAL DEVELOPMENTS; GENERAL TAGGING OF CROSS-SECTIONAL TECHNOLOGIES SPANNING OVER SEVERAL SECTIONS OF THE IPC; TECHNICAL SUBJECTS COVERED BY FORMER USPC CROSS-REFERENCE ART COLLECTIONS [XRACs] AND DIGESTS
    • Y02TECHNOLOGIES OR APPLICATIONS FOR MITIGATION OR ADAPTATION AGAINST CLIMATE CHANGE
    • Y02WCLIMATE CHANGE MITIGATION TECHNOLOGIES RELATED TO WASTEWATER TREATMENT OR WASTE MANAGEMENT
    • Y02W30/00Technologies for solid waste management
    • Y02W30/20Waste processing or separation

Landscapes

  • Processing Of Solid Wastes (AREA)

Abstract

Způsob remediace zemin a vod kontaminovaných nepolárními látkami ropného a koksochemického původu, případně v kombinaci s jejich oxo- a azoderiváty, pomocí průtočných bioreaktorů obsahujících předem nakultivované mikroorganismy utilizující nepolární látky při udržování potřebného redox potenciálu provzdušňováním obsahu bioreaktoru a při udržování obsahu dusíkatých a fosforečných živin například přídavkem fosforečnanu amonného v koncentraci 0,05 až 5 g/litr spočívá v tom, že se povrchová nebo odpadní voda a/nebo čerpaná podzemní voda ohřívá před vtokem do bioreaktoru na teplotu 15 až 45 .sup.o.n.C. Kontaminovaná voda před vstupem do bioreaktoru se s výhodou ohřívá v systému solárních kolektorů. Ke kontaminované vodě se před vtokem do systému solárních kolektorů a/nebo před vstupem do bioreaktoru a/nebo na výstupu z bioreaktoru, před vtokem zpět do kontaminované zeminy přidává peroxid vodíku v koncentraci zajišťující výslednou koncentraci peroxidu vodíku před vstupem do bioreaktoru nebo ŕ

Description

(57) Anotace:
Způsob remediace zemin a vod kontaminovaných nepolárními látkami ropného a koksochemického původu, případně v kombinaci s Jejich oxo- a azoderlváty, pomocí průtočných bioreaktorů obsahujících předem nakultivované mikroorganismy utilizující nepolární látky při udržování potřebného redox potenciálu provzdušhováním obsahu bioreaktorů a při udržování obsahu dusíkatých a fosforečných živin například přídavkem fosforečnanu amonného v koncentraci 0,05 až 5 g/litr spočívá v tom, že se povrchová nebo odpadní voda a/nebo čerpaná podzemní voda ohřívá před vtokem do bioreaktorů na teplotu 15 až 45 C. Kontaminovaná voda před vstupem do bioreaktorů se s výhodou ohřívá v systému solárních kolektorů. Ke kontaminované vodě se před vtokem do systému solárních kolektorů a/nebo před vstupem do bioreaktorů a/nebo na výstupu z bioreaktoru, před vtokem zpět do kontaminované zeminy přidává peroxid vodíku v koncentraci zajišťující výslednou koncentraci peroxidu vodíku před vstupem do bioreaktorů nebo do kontaminované zeminy max. 2 % hmotn., vztaženo na hmotnost vody.
Způsob remediace zemin a vod
Oblast techniky
Chod prosperující společnosti je bezprostředně spojen se značnou produkcí a spotřebou ropy a výrobků na ropné bázi, produktů koksochemie a řady různých výrobků organické technologie. Vzrůstající spotřeba těchto produktů přináší stále se zvyšující riziko jejich úniku do půdy a kolektorů podzemní vody jakož i do vod povrchových. Rozklad těchto látek přirozenou cestou je přitom dlouhodobou záležitostí, proto je pro jejich odstraňování jakožto nežádoucích polutantů čím dál více aktuální potřeba aktivního přispění člověka.
Co se týče přímého toxického vlivu uvedených látek na člověka, je třeba rozlišovat mezi nepolárními látkami ropného původu a produkty koksochemie. Případy akutních otrav lidí či zvířat vodou s obsahem ropných látek nebyly dosud publikovány. Ropné látky, které mají největší podíl na ohrožení čisté vody (benzíny, nafta, topné oleje a ropa), prozrazují svou přítomnost nepříjemným pachem již v nepatrných koncentracích, které nejsou ještě jedovaté ani pro člověka, ani pro zvířata. Patogenní vlivy ropných látek na povrch lidského těla se především projevují u osob přicházejících dlouhodobě do styku s těmito látkami. Během dlouhodobého účinku ropných látek dochází k chronickým změnám pokožky (tvorbě ekzémů i karcinomů). Z ropných látek působí karcinogenně zejména aromáty o vyšším bodu varu. Jsou to polycyklické sloučeniny se 4 až 6 benzenovými kruhy. Obsah těchto látek je v případě produktů koksochemie podstatně vyšší. Nejenom z důvodu vyššího obsahu polycyklických aromátů, ale i s ohledem na přítomnost řady toxických heterocyklických a jiných derivátů jsou produkty a odpady z koksochemie pro člověka i zvířata nebezpečnější.
Dosavadní stav techniky
Při odstraňování uvedeného typu polutantů je použití jednotlivých způsobů asanace (případně jejich kombinace) determinováno především druhem znečištění a materiálem, resp. prostředím, které má být asanováno. K odstraňování nepolárních látek odpadajících buď přímo z výroby, nebo deemulgací nestálých odpadních emulzí se nejčastěji používají buď metody mechanické (gravitační odlučování, odstřeďování), nebo metody fyzikální (adsorpce). Tyto klasické metody dekontaminace znečištění látkami ropného a koksochemického původu ve své podstatě představují separaci těchto látek z kontaminovaného prostředí, přičemž jejich vlastní likvidace se zpravidla provádí spalováním. Z důvodu úspory energie při termické likvidaci odloučené suspenze látek je žádoucí tuto suspenzi předem odvodnit, což se běžně provádí gravitačním způsobem ve vertikálních usazovácích, odstřeďováním nebo filtrací.
Společnou nevýhodou uvedených asanačních postupů je rovněž jejich nízká účinnost při likvidaci znečištění s nízkým obsahem nepolárních polutantů. Z těchto důvodů je v po slední době věnována značná pozornost možnostem odstraňování ropných uhlovodíků pomocí mikroorganismů. Výskyt mikroflory degradující alkany v přírodě se předpokládá všude tam, kde se vyskytují uhlovodíky - při nalezištích ropy a zemního plynu a tam, kde se ropa zpracovává, skladuje nebo dopravuje.
Schopnost mikroorganismů růst na alkánech nepřipadá nějaké úzké skupině mikroorganismů, různé reprezentativní typy můžeme nalézt jak mezi prokaryonty tak i mezi eukaryonty. Byly popsány také řasy využívající n-alkány, např. Prototheca zopfii. U bakterií do této skupiny patří Gram-negativní aerobní tyčinky a koky. Gram-negativní fakultativně anaerobní tyčinky. Grampozitivní koky a sporotvomé tyčinky, coryneformní bakterie, actinomycety a dokonce fototrofy. Každý rok jsou publikovány nové kmeny mikroorganismů degradující alkány, z těchto důvodů také není vytvořen úplný seznam těchto mikroorganismů. Nejčastěji je však věnována pozornost
- 1 CZ 283226 B6 rodům Brevibacterium, Mycobacterium, Nocardia, Acinetobacter, Pseudomonas a Arthrobacter. Bylo zjištěno, že n-alkány je schopna utilizovat i řada druhů kvasinek zrodu Debaryomyces, Pichia, Schwanniomyces, Sporobolomyces, Candida, Rhodotorula, Torulopsis, Trichosporon, Endomyces, Lodderomyces, Leucosporidium, Saccharomycopsis, Wingea, Rhodosporidium, Selenotila, Sporidiobolus a Metchnikowia. Pro využití v praxi je však výhodnější použití bakterií.
Mikroorganismy hrají velmi důležitou roli též v metabolismu látek koksochemického původu, zvláště pak u polycyklických aromátů. Jejich oxidativní metabolismus je u bakterií charakterizován tvorbou cis-dihydrodiolů, které jsou zpětně aromatizovány cis-dihydrodioldehydrogenasami za tvorby dihydroxylových derivátů. Vytvořené aromatické dioly jsou substráty pro další dioxygenasy štěpící aromatický kruh ortho nebo meta způsobem. V prvním případě dochází ke štěpení vazby mezi uhlíkovými atomy obsahujícími hydroxylové skupiny za tvorby derivátů cis, cis-mukonové kyseliny, zatímco v případě meta způsobu je štěpena vazba mezi uhlíkem obsahujícím hydroxylovou skupinu a sousedním uhlíkovým atomem bez hydroxylu za tvorby semialdehydu 2-hydroxymukonové kyseliny.
Na rozdíl od bakterií probíhá metabolismus oxidace polycyklických aromátů u plísní podobně jako u savců, tj. přes trans-dihydrodioly. V prvním stupni oxidace vzniká působením cytochrom-P-450-monooxygenasy příslušný epoxid, který je následnou reakcí katalyzovanou epoxidhydrolasou štěpen na trans-dihydrodiol. Vzhledem ktomu, že mezi produkty uvedené oxidace, tj. příslušné epoxidy, poskytují velmi snadno karboniové ionty zodpovědné za reaktivitu vůči buněčným nukleofilům, jsou z tohoto důvodu epoxidy polycyklických aromátů považovány za vlastní karcinogeny, které v mnoha případech vykazují též mutagenní a cytotoxický účinek na bakteriální i savčí buňky. Z tohoto hlediska se jeví jako velice atraktivní možnost biodegradace polycyklických aromátů pomocí bakteriálních buněk, u nichž byla zjištěna schopnost oxidovat polycyklické aromáty na cis-dihydrodioly, tj. metabolickou dráhou, při které nedochází k tvorbě vražedných epoxidů a dihydrodiolepoxidů.
Vlastní proces bioremediace je v podstatě shodný pro oba typy polutantů, rozdílné je pouze použití různých kmenů mikroorganismů vykazujících schopnost utilizace daných typů kontaminantů. Bioremediace zemin se běžně provádí jejich odtěžením a vyvezením na dekontaminační plochu, kde jsou ošetřeny postřikem suspenzí nakultivovaných mikroorganismů utilizujících v kontaminované zemině obsažený typ polutantů. Alternativně lze zvláště v případech nižšího stupně znečištění provádět bioremediaci zemin, in šitu čerpáním podzemních vod do bioreaktorů obsahujících mikroorganismy a vsakováním vyčištěné vody vytékající z bioreaktorů zpětně do kontaminovaného nadloží. Přídavkem biologicky odbouratelných tenzidů se urychluje proces vymývání kontaminantů z nadloží a současně se zlepšuje kontakt mikroorganismů s utilizovanými polutanty. Použité povrchově aktivní látky nesmí vykazovat v daných koncentracích inhibiční účinek na růst mikroorganismů a současně nesmí zatěžovat životní prostředí.
Při aplikacích mikroorganismů k bioremediačním účelům hraje velmi důležitou roli vytvoření podmínek vhodných pro růst mikroorganismů. Vedle potřebné teploty a vlhkosti se jedná o dostatek dusíkatých a fosforečných živin a především o vytváření potřebného redox potenciálu, tj. o zabezpečení dostatečného přístupu kyslíku. Při odstraňování polutantů velmi málo rozpustných ve vodě hraje důležitou roli i možnost přístupu aplikovaných mikroorganismů k těmto kontaminantům.
Znečištění zemin a vod, ať již podzemních, povrchových nebo odpadních, je velmi často zapříčiněno kombinací různých typů kontaminantů, které společně mohou přispívat k vysokým hodnotám CHSK, případně i BSK. V řadě případů se jedná o sloučeniny, které mohou být snadno odstraněny chemickou oxidací. Typickým příkladem jsou zeminy nebo vody obsahující vedle ropných nebo koksochemických polutantů signifikantní podíl kyanidů.
-2CZ 283226 B6
Podstata vynálezu
Uvedené limitující faktory odstraňuje způsob remediace zemin a vod, vyznačující se tím, že se podzemní voda nebo povrchová odpadní voda zahřívá na teplotu 15 až 45 °C, s výhodou v systému slunečních kolektorů nebo výměníků využívajících odpadni teplo, před vtokem do průtočných bioreaktorů obsahujících mikroorganismy schopné utilizovat polutanty ropného nebo koksochemického původu. K této kontaminované vodě se přidává peroxid vodíku ve výsledné koncentraci nepřesahující 2 % hmotn. v kontaminované vodě natékající do bioreaktorů nebo zpět do kontaminované zeminy. Peroxid vodíku lze přidat před ohřevem a/nebo po ohřevu před vtokem do bioreaktorů a/nebo před vtokem do kontaminované zeminy. Účinkem přidaného peroxidu vodíku se redukční látky oxidují bez zvýšení solnosti, například látky s nižším oxidačním stupněm síry nebo dusíku se oxidují na síran nebo dusičnan, nitrily a aldehydy se převedou na karboxylové kyseliny. Ohřev natékající kontaminované vody v solárním zařízení zvyšuje účinek oxidace redukčních látek peroxidem vodíku a současně usnadňuje působení mikroorganismů při biodegradaci polutantů ať již ropného nebo koksochemického původu.
Výhodou způsobu podle vynálezu je především ekonomicky efektivnější a časově kratší průběh bioremediace, možnost provádět tuto remediaci bez odtěžování asanované zeminy a rozšíření použitelnosti vypracovaného postupu bioasanace i na oxo- a azoderiváty uvedeného typu polutantů včetně kyanidů.
Vynález je dokumentován příklady použití, aniž by se jimi omezoval.
Příklady provedení
Příklad 1
Podzemní vody kontaminované 8 mg nepolárních látek a 0,5 mg aromatických uhlovodíků se po naředění minerálním médiem zaočkují testovanými kmeny mikroorganismů a z vybraných kmenů narostlých mikroorganismů se nakultivuje ve fermentoru během 24 h (za optimálních podmínek) potřebné množství biomasy, která se následně přidá v množství 1 až 5 % hmotn. inokula do průtočného bioreaktorů vybaveného systémem záchytných sítí a obsahujícího načerpanou podzemní vodu doplněnou o fosforečné a dusíkaté hnojivo (superfosfát aledek amonný a/nebo fosforečnan amonný) v konečné koncentraci 1 až 3 g/1. Bioreaktor se provzdušňuje stlačeným vzduchem pomocí rozvodu perforovanými hadicemi na dně bioreaktorů, čímž je dodáváno potřebné množství kyslíku pro růst kultury mikroorganismů. Do bioreaktorů se nechá přitékat kontaminovaná voda přes sluneční kolektor, ve kterém dochází k jejímu ohřevu na 15 až 45 °C. K vytékající kultivační tekutině z bioreaktorů se po doplnění biodegradabilními tenzidy v konečné koncentraci 0,00001 až 0,01 % obj. aplikovaného preparátu přidává peroxid vodíku v takové koncentraci, aby jeho obsah ve vytékající vodě nepřesahoval 2 % hmotn. Takto obohacená voda se nechá vsakovat do zasakovacích vrtů či jímek, které obklopují čerpaný vrt. V bioreaktorů se udržují podmínky vytvořené na počátku kultivace. Čerpání podzemní vody a chod bioreaktorů se udržuje po dobu několika měsíců, kdy se sníží obsah kontaminantů v čerpané podzemní vodě na koncentraci nižší než 0,2 mg nepolárních látek v 1 litru a 0,05 mg aromatických uhlovodíků v 1 litru. Přídavek peroxidu vodíku k vytékající vodě urychluje biodegradační proces v nadloží nad podzemní vodou, čímž dochází k urychlení celého procesu.
-3 CZ 283226 B6
Příklad 2
K odpadní vodě obsahující 17 mg nepolárních látek v 1 litru a 0,8 mg kyanidů v 1 litru se před vtokem do solárního průtočného ohřívače a následně před vtokem do průtočného bioreaktoru přidává peroxid vodíku v takové koncentraci, aby jeho množství před vtokem do bioreaktoru nepřesahovalo 2 % hmotn. Do průtočného bioreaktoru se přidá inokulum v množství 1 až 5 % hmotn. a živiny jak je popsáno v příkladu 1. Bioreaktor se provzdušňuje. Doba zdržení je 10,6 hodin. Na výtoku z bioreaktoru je dosaženo stupně vyčištění vody obsahující méně než 0,2 mg nepolárních látek v 1 litru a 0,05 mg kyanidů v 1 litru.
Dobu zdržení lze ovlivnit velikostí průtoku kontaminované vody a kapacitou bioreaktoru, resp. kaskády bioreaktorů.
Průmyslová využitelnost
Způsob remediace zemin a vod podle vynálezu je využitelný v průmyslu, zemědělství, dopravě, armádě, všude tam, kde dochází k únikům polutantů ropného a koksochemického původu včetně jejich oxo- a azoderivátů, kyanidů a pod. do zemin, podzemních a povrchových vod.

Claims (3)

  1. PATENTOVÉ NÁROKY
    1. Způsob remediace zemin a vod kontaminovaných nepolárními látkami ropného a koksochemického původu, případně v kombinaci s jejich oxoa azoderiváty, pomocí průtočných bioreaktorů, obsahujících předem nakultivované mikroorganismy utilizující nepolární látky při udržování potřebného redox potenciálu provzdušňováním obsahu bioreaktoru a při udržování obsahu dusíkatých a fosforečných živin například přídavkem fosforečnanu amonného v koncentraci 0,05 až 5 g/litr, vyznačující se tím, že se kontaminovaná povrchová nebo odpadní voda a/nebo čerpaná podzemní voda ohřívá před vtokem do bioreaktoru na teplotu 15 až 45 °C a přidává se k ní peroxid vodíku před ohřevem a/nebo po ohřevu kontaminované vody v koncentraci zajišťující výslednou koncentraci peroxidu vodíku před vstupem do bioreaktoru nebo do kontaminované zeminy max. 2 % hmotn., vztaženo na hmotnost vody.
  2. 2. Způsob remediace zemin a vod podle nároku 1, vyznačující se tím, že se kontaminovaná voda před vstupem do bioreaktoru ohřívá v systému solárních kolektorů.
  3. 3. Způsob podle nároků 1 a2, vyznačující se tím, že se peroxid vodíku přidává po ohřevu ke kontaminované vodě před vstupem do bioreaktoru a/nebo na výstupu z bioreaktoru, před vtokem zpět do kontaminované zeminy.
CZ961358A 1996-05-10 1996-05-10 Způsob remediace zemin a vod CZ283226B6 (cs)

Priority Applications (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CZ961358A CZ283226B6 (cs) 1996-05-10 1996-05-10 Způsob remediace zemin a vod

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CZ961358A CZ283226B6 (cs) 1996-05-10 1996-05-10 Způsob remediace zemin a vod

Publications (2)

Publication Number Publication Date
CZ135896A3 CZ135896A3 (cs) 1998-02-18
CZ283226B6 true CZ283226B6 (cs) 1998-02-18

Family

ID=5463168

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ961358A CZ283226B6 (cs) 1996-05-10 1996-05-10 Způsob remediace zemin a vod

Country Status (1)

Country Link
CZ (1) CZ283226B6 (cs)

Cited By (1)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
CZ304147B6 (cs) * 2012-03-06 2013-11-20 Vysoká skola chemicko-technologická v Praze Zpusob remediace a rekultivace kontaminovaných ploch pomocí mikroorganismu a mykorhizních hub

Cited By (1)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
CZ304147B6 (cs) * 2012-03-06 2013-11-20 Vysoká skola chemicko-technologická v Praze Zpusob remediace a rekultivace kontaminovaných ploch pomocí mikroorganismu a mykorhizních hub

Also Published As

Publication number Publication date
CZ135896A3 (cs) 1998-02-18

Similar Documents

Publication Publication Date Title
Riser-Roberts Remediation of petroleum contaminated soils: biological, physical, and chemical processes
Cheremisinoff Biotechnology for waste and wastewater treatment
Atuanya et al. Anaerobic and aerobic biodegradation of chlorophenols using UASB and ASG bioreactors
Yang et al. The biological treatment of landfill leachate using a simultaneous aerobic and anaerobic (SAA) bio-reactor system
McFarland et al. Methanotrophic cometabolism of trichloroethylene (TCE) in a two stage bioreactor system
Al-Dhabi et al. Removal of nitrogen from wastewater of date processing industries using a Saudi Arabian mesophilic bacterium, Stenotrophomonas maltophilia Al-Dhabi-17 in sequencing batch reactor
Mohan et al. Low-biodegradable composite chemical wastewater treatment by biofilm configured sequencing batch reactor (SBBR)
Kardena et al. Biological treatment of synthetic oilfield-produced water in activated sludge using a consortium of endogenous bacteria isolated from a tropical area
El-Naas et al. Microbial degradation of chlorophenols
CN109161499A (zh) 一种产表面活性剂细菌及其在煤/石油化工废水中原位削减多环芳烃的应用
Ohandja et al. Development of a membrane‐aerated biofilm reactor to completely mineralise perchloroethylene in wastewaters
Poggi-Varaldo et al. Influence of discontinuing feeding degradable cosubstrate on the performance of a fluidized bed bioreactor treating a mixture of trichlorophenol and phenol
Sahal et al. Application of microbial enzymes in wastewater treatment
Dermou et al. Biological removal of hexavalent chromium in trickling filters operating with different filter media types
Tudu et al. Employing Biotechnology for the Treatment of Organic Refuse
CZ283226B6 (cs) Způsob remediace zemin a vod
Liu et al. Progress in bioremediation of pyrene
JP2010246407A (ja) 油脂製造システム及び油脂製造方法
Rivas et al. Biodegradation of thiophene by cometabolism in a biofilm system
Agrawal et al. Biotechnological Approach for the Wastewater Management
Kalyuzhnyi Environmental biotechnology: a tandem of biocatalytic and engineering approaches
Ganesan et al. Assessment of Bioremediation Techniques for Wastewater Management
Pavlostathis et al. Anaerobic processes
Infanta from Industrial Wastewater and its Bioremediation
Idris et al. Leachate treatment using bioremediation