CZ2011861A3 - Konstrukcní díl, zpusob výroby konstrukcního dílu a forma - Google Patents

Abstract

Rešení se týká konstrukcního dílu (1) pro automobily s vícevrstvým základním telesem (2), které má alespon jednu reznou hranu (8), která je nastríknuta nebo napenena alespon jednou plastickou hmotou pro vytvorení okrajového prvku (9). Zpusob výroby konstrukcního dílu (1), spocívá v tom, že rezná hrana (8) se ve forme (25) s dutinou (30), pro vznik okrajového prvku (9), nastríkne alespon jednou plastickou hmotou nebo se vypení plastickou hmotou. Forma (25) obsahuje horní díl (27) formy, který je v uzavrené poloze umístený v cástecném odstupu od spodního dílu (26) formy za vzniku meziprostoru (32) pro umístení okrajové oblasti konstrukcního dílu (1) s reznou hranou (8), pricemž meziprostor (32) má zúžený prurez.

Description

Konstrukční díl, způsob výroby konstrukčního dílu a forma

Oblast techniky

Vynález se týká konstrukčního dílu pro automobily s vícevrstvým základním tělesem, které má alespoň jednu řeznou hranu, způsobu výroby konstrukčního dílu pro automobily, podle kterého se vyrobí vícevrstvé základní těleso, a za vytvoření řezné hrany se alespoň částečně vystřihne v okrajové oblasti, jakož i formy pro vytvoření nástřiku, nebo napěnění, na řezné hraně konstrukčního dílu pro automobil s horním dílem formy a spodním dílem formy, které tvoří v uzavřeném stavu dutinu formy.

Dosavadní stav techniky

Takovéto konstrukční díly pro automobily sc dnes částečně vyrábí pomocí stlačení struktury vrstev v příslušné formě pro vytvoření tvaru. K tomu se napřed rovinné výchozí materiály struktury vrstev položí jako obvykle přes sebe a v návaznosti na to se vloží do lisu, přičemž v lisu také současně proběhne spojení jednotlivých vrstev, například působením tlaku a teploty.

Struktura vrstev takovýchto konstrukčních dílů zahrnuje alespoň jednu vrstvu jádra, která například může sestávat z pěnového materiálu, nebo z kompozitní pěny, nebo z tak zvané voštinové desky z kartonu, nebo z plastické hmoty, případně může obsahovat vláknitou matrici, například matrici ze skelného vlákna a/nebo matrici z přírodního vlákna, která je smíchána s plastickou hmotou, například s polypropylenem, a krycí vrstvu na straně přivrácené k pozorovateli, přičemž tato krycí vrstva může být tvořena pomocí tak zvané vrchní vrstvy, například pomocí koberce, kruhové pleteniny, rouna, filce a tak dále.

Výrobně je podmíněno, že prefabrikáty s větší velikostí se vloží do lisu, takže po slisování nastane konečné vytvarování, foto může nastat s tak zvaným odštípnutím, nebo upíchnutím hranv se střižným nástrojem, k čemuž se vylisovaný konstrukční díl vloží do střižného nástroje, nebo lisovací forma již tento nástroj obsahuje. Výhoda tohoto způsobu spočívá v tom, že konstrukční díl lze vyrobit v jednom kroku. Nevýhodné přitom ovšem je. že řezné hrany mají nečistý vzhled. Dále sc může horní vrstva na řezných hranách třepit. Další nevýhoda je spatřována vtom, že nástroje mají obvykle krátkou životnost, poněvadž s rostoucí dobou použití se zhoršuje kvalita řezu.

Dále je ze stavu techniky známé provést řezné hrany s pomocí tak zvaného zaklepávání, čímž vznikne čistá, opticky příjemná řezná hrana. Nevýhodné přitom ovšem je, že je tak zpravidla potřebný druhý, nákladný pracovní chod s příslušným nástrojem, se kterým jsou spojeny relativně vysoké náklady na nástroj. Kromě toho mohou také i při tomto způsobu vytvoření řezné hrany mnohdy vzniknout nečisté řezy hrany.

Podstata vynálezu

Úkolem předloženého vynálezu je vytvořit konstrukční díl vozidla, který alespoň zčásti odstraňuje vpředu popsané problémy.

Pro řešení toho úkolu se podle vynálezu navrhuje, že řezná hrana je nastříknuta, nebo napěněna s alespoň jednou plastickou hmotou pro vytvoření okrajového prvku. Výhodou přitom je. že tím je možné čisté vytvoření řezné hrany, nezávisle na povaze povrchu této řezné hrany, přičemž nastříknutá plastická hmota se může přizpůsobit tvaru řezné hrany. Následkem toho je dále možné snížení zmetkovitosti. Kromě toho se pomocí spojení mezi plastickou hmotou okrajového prvku a základním tělesem konstrukčního dílu docílí vyšší stabilita této řezné hrany, čímž sc zabrání pozdějšímu třepení pohledové vrstvy základního tělesa vlivem používání konstrukčního dílu. Tím jc dále možné, řeznou hranu konstrukčního dílu lépe chránit před zničením, nebo poškozením během používání. Jc tím dále možné jednoduše a bez dalšího výrobního kroku nanést identifikace, jako například číslo modelu, nebo součásti, označení konstrukčního dílu, nebo informace o materiálu. Rovněž se muže řezná hrana alespoň zčásti opatřit lícovou vrstvou (typu imitace kůže), nebo jiným designem. Přídavně se mohou vytvořit například (pryžové) nárazníky, které slouží zejména jako ochrana proti .:.

chrastění. Výhodou pěnění řezné hrany je. že vlivem nízkého tlaku se docílí lepší výsledek z hlediska optického vzhledu, respektive že tato úprava jc snáze proveditelná tím, že výkyvy tlaku nehrají s ohledem na výsledné olemování řezné hrany žádnou velkou roli. Kromě toho je snáze realizovatelné utěsnění dutiny formy.

Úkol vynálezu se také vyřeší vpředu uvedeným způsobem, podle kterého se řezná hrana ve formě s dutinou formy pění s pěnou z plastické hmoty, vytvořenou ze suroviny pro plastickou hmotu, nebo se k vytvoření okrajového prvku nastříkne s alespoň jednou plastickou hmotou, čímž lze docílit vpředu uvedené efekty.

K tomu se úkol vynálezu vyřeší vpředu uvedenou formou, u které horní díl formy v uzavřené poloze je umístěn v částečném odstupu od spodního dílu formy za vytvoření meziprostoru pro umístění okrajové oblasti konstrukčního dílu s řeznou hranou, přičemž meziprostor má zúžený průřez. Pomocí tohoto zúžení průřezu se konstrukční díl v okrajové oblastí mezi oběma díly formy ..vymáčkne, čímž se docílí lepší utěsnění dutiny formy vc směru na konstrukční díl také bez přídavných opatření s ohledem na utěsnění, takže vytvoření pěněné hrany, respektive nastříknuté hrany se může provést na základním tělese čistší a bez třepení v přechodové oblasti mezi nástřikem, respektive pěněním. Samozřejmě je však také možné vytvoření doplňkové těsnící roviny.

Podle varianty provedení se navrhuje, že okrajový prvek alespoň zčásti sestává z termoplastického cleastomeru. nebo plastické hmoty (v podobě pěny). Jednak jsou tím možné na základě termoplastických vlastností krátké časy výrobních cyklu. Jednak je tím možné vytvoření řezné hrany, případně okrajového prvku pro základní těleso konstrukčního dílu, které mají pro uživatele příjemný pocit po hmatu. Kromě toho jc tím možné, že předcházející tlakové deformace v oblasti hrany konstrukčního dílu se během jeho používání na základě relaxace opět vyrovnají, tedy tlakové deformace se vrátí nazpět, čímž konstrukční díl zachovává původní tvar po dlouhou dobu, ba i při příslušně intenzivním používání. Na základě vytvoření okrajového prvku jako pěny z plastické hmoty se může tlak, který působí na základní těleso konstrukčního prvku během pěnění, lépe kontrolovat tím. že například tlak pěny působící na řeznou hranu je omezen pomocí použitého objemu suroviny pro pěnu z plastické hmoty a/nebo se řídi objemové proudění na konstrukční díl.

Základní těleso může mít v oblasti řezné hrany alespoň zčásti zúžení průřezu. Jednak se tím umožní alespoň přibližně rovinné vytvoření okrajové oblasti, případně oblasti hrany konstrukčního dílu. Jednak se tím umožní, že okrajový prvek může být vytvořen s velkou tloušťkou vrstvy, již se mohou zlepšil jeho stabilita, případně mechanické vlastnosti.

Ve zvláštní variantě provedení se k tomu stanoví, že řezná hrana je vytvořena zužující se do špičky, čímž v oblasti hrany konstrukčního dílu existuje možnost opatřit okrajový prvek s větší, nebo menší tloušťkou vrstvy. Dále tím ale také existuje možnost, například když okrajový prvek je opatřen přibližně konstantní tloušťkou vrstvy, že konstrukční díl se na základě zmenšující se tloušťky stěny v oblasti okrajového prvku může lépe přizpůsobit vvrobním tolerancím karoserie, nebo vedlejšího konstrukčního prvku, případně okolních konstrukčních prvků automobilu, čímž se například může docílit lepší pokrytí místa pro zavazadla, to znamená zavazadlového prostoru pro případ, že konstrukční díl je vytvořen jako zakrytí zavazadlového prostoru.

Na řezné hraně mohou být umístěny upevňovací prvky, které jsou spojeny s okrajovým prvkem, zejména jsou alespoň zčásti v plastické hmotě okrajového prvku zakotveny. Tím jc možné další zjednodušení způsobu výroby okrajového prvku tím. že totiž upevňovací prvky pro umístění konstrukčního dílu na karoserii automobilu se berou do úvahy již během výroby okrajového prvku a k tomu tyto upevňovací prvky mají pomocí přednostního zakotvení v plastické hmotě okrajového prvku lepší držení na konstrukčním díle.

Okrajový prvek může mít alespoň přibližně průřez profilu s ramenem, přičemž rameno má šířku, která odpovídá alespoň maximální tloušťce základního tělesa v oblasti nástřiku. Jednak se tím zlepší uchvccní okrajového prvku na řezné hraně a jednak se tím zřetelně zlepší zatížitelnost řezné hrany, to znamená vytvoření okraje konstrukčního dílu.

Je ale také možné, že šířka tohoto ramene bude větší, nebo menší než šířka základního tělesa.

Základní těleso může mít alespoň dvč navzájem sousedící řezné hrany, přičemž přechod mezi řeznými hranami je proveden se zaoblením, aby sc zlepšilo odformování konstrukčního dílu. Dále sc tím ale také na základě snížení nebezpečí poškození rohové oblasti, respektive oblasti hrany, zlepší praktičnost konstrukčního dílu.

Mezi okrajovým prvkem a základním tělesem se může v oblasti řezné hrany umístit alespoň jedna mezivrstva. Lato mezivrstva může podle jedné varianty provedení sestávat z plastické hmoty (ve formě pěny), nebo podle další varianty provedení může sestávat z kovového materiálu. Může sc tím docílit ztužení okrajové oblasti konstrukčního dílu, na jedné straně pomocí mezivrstvy z plastické hmoty (ve formě pěny) tím. že tato se během vstřikování plastické hmoty pro vytvoření okrajového prvku komprimuje, takže v okrajové oblasti konstrukčního prvku vznikne tlak a u hotového konstrukčního dílu se uchová s pomocí plastické hmoty okrajového prvku, čímž se obdrží jistý druh „ztužení oblasti hrany konstrukčního dílu, loto ztužení se může ale také docílit pomocí kovové mezivrstvy. Zejména tím lze zlepšit upevnění vpředu uvedených upevňovacích prvků a jejich uchycení na konstrukčním díle.

Tloušťka okrajového prvku může odpovídat alespoň 10 % maximální tlouštky základního tělesa v oblasti nástřiku, nebo napěnění, čímž lze rovněž docílit nárůstu pevnosti v oblasti hrany konstrukčního dílu.

Přitom jc možné, že tloušťka okrajového prvku odpovídá 20 %. zejména alespoň 30 % maximální tloušťky základního tělesa v oblasti nástřiku, nebo napěnění.

Z téhož, důvodu je možné, žc tloušťka okrajového prvku přes šířku nástřiku, nebo napěnění roste, l im lze ale také docílit, žc se mohou lépe vyrovnat nepřesnosti v oblasti řezné hrany základního tělesa konstrukčního prvku, takže lze docílit lepší přizpůsobení konstrukčního dílu požadovanému tvaru a tím opět redukci zmetkovitosti.

...

Okrajový prvek může být měkčí, nebo tvrdší než základní těleso, čímž se jednak zlepší pocit po hmatu konstrukčního dílu, jednak se ale také na základě možnosti přizpůsobení okrajového prvku nepřesnostem povrchu, respektive tolerancím, může zlepšit uložení konstrukčního dílu v automobilu. Pomocí měkkého, nebo tvrdého okrajového prvku se ale také docílí „ochrana proti chrastění“, například při zavírání konstrukčního dílu, nebo během jízdy.

Zvýšení mechanické stability sc také docílí, když okrajový prvek je vytvořen ztužený vláknem.

Pro dosažení lepšího napojení okrajového prvku na základní těleso konstrukčního dílu existuje možnost, že základní těleso má v oblasti okrajového prvku alespoň jedno, zejména drážkové, vybrání, ve kterém je v záběru okrajový prvek, nebo mezivrstva. Tím lze také docílit lepší polohování mezivrstvy v oblasti řezné hrany během nástřiku, nebo napěnění, čímž se může zjednodušit výroba konstrukčního dílu.

Výhodou také je. když napěnění má tvrdost alespoň 10 Shore A, například tvrdost je zvolena z rozmezí se spodní hranicí 20 Shore A, zejména 40 Shore A. a s horní hranicí 100 Shora A. zejména 80 Shore A. Tím sc napěnění propůjčí příslušná „pevnost“, aniž však ztratí vlastnosti pro přizpůsobeni nerovnostem v oblasti dosednutí konstrukčního dílu, případně pro příjemný pocit pro uživatele po hmatu.

Podle varianty provedení způsobu se stanoví, že napěnění sc provede pomocí přívodu suroviny pro pěnu z plastické hmoty do dutiny formy při tlaku maximálně 300 bar. zejména maximálně 250 bar. l im se rovněž zabrání, ž.e vlivem příliš vysokého tlaku bude vytvoření napěnění nikoliv bezchybné, zatímco tlak působící na základní těleso během napěňování se redukuje.

Z hlediska zlepšení praktičnosti je výhodné, když pěna z plastické hmoty je vyrobena s uzavřeným povrchem, pěna z plastické hmoty má tedy navenek vytvořený škraloup.

.:.

V zvláště přednostní variantě provedení způsobu se pěna z plastické hmoty vytvoří jako polyuretanová pěna z polyolu a isokyanátu, přičemž se nastaví poměr polyol : isokyanát, zvolený z rozsahu se spodní hranicí 100 : 20 a s horní hranicí 100 : 50. Ukázalo se totiž, že profil vlastností docílených napěňováním se zřetelem na pevnost, odolnost pro opotřebení, přizpůsobivost a podobně jc v tomto směsném poměru komponent při současně jednoduché zpracovatelnosti komponent zřetelně lepší, než u jiných směsných poměrů.

Je také možné, že jako pěna z plastické hmoty se vytvoří integrální pěna, čímž může být napěnění v okrajových vrstvách ve srovnání s vrstvami jádra provedeno v jednom výrobním kroku tvrdé, případně tvrdší.

Z hlediska stejnoměrného rozdělení suroviny v dutině tormy je výhodné, když surovina se přivádí do dutiny formy přes alespoň částečně vějířovitě vytvořený přívodní kanál, čímž je možná redukce přívodního tlaku suroviny s vpředu popsanými výhodami.

Podle přednostní varianty provedení formy se stanoví, že je vytvořeno zúžení průřezu pomocí hrany horního dílu formy, nebo spodního dílu formy. Tím se zlepšuje těsnící funkce. Kromě toho se může těsnící oblast omezit na malou oblast základního tělesa.

Pro lepší odvětrání dutiny formy může být výhodné, když horní díl formy a/nebo spodní díl formy jsou vytvořeny alespoň dvou dílné.

Objasnění výkresů

Pro lepší pochopení vynálezu je tento blíže objasněn pomocí následujících obrázků.

Výkresy ve schematicky zjednodušeném vyobrazení znázorňují:

Obr. 1 konstrukční díl v šikmém pohledu:

Obr. 2 detail konstrukčního dílu v oblasti řezné hrany v pohledu z boku v řezu;

Obr. 3 detail z varianty provedení konstrukčního dílu v oblasti řezné hrany v pohledu z boku v řezu;

Obr. 4 výřez z varianty provedení konstrukčního dílu s napěněnou řeznou hranou v pohledu z boku v řezu;

Obr. 5 výřez z formy v pohledu z boku;

Obr. 6 forma v bočním pohledu v řezu;

Obr. 7 varianta provedeni formy v pohledu z boku v řezu;

Obr. 8 výřez z konstrukčního dílu v pohledu z boku.

Příklady uskutečnění vynálezu

Úvodem se konstatuje, že v různě popsaných podobách provedení jsou stejné díly opatřeny stejnými vztahovými značkami, přičemž v celém popise obsažené informace se mohou smysluplně přenést na stejné díly se stejnými vztahovými značkami. Také v popise zvolené údaje o poloze, jako například nahoře, dole, bočně a tak dále, se vztahují na bezprostředně popsaný, jakož i vyobrazený obrázek a při změně polohy se smysluplně přenáší na novou polohu.

Obr. 1 ukazuje konstrukční díl 1 v podobě víka zavazadlového prostoru pro automobil, zčásti také označovaný jako polička pro odkládání klobouků, v šikmém pohledu.

Již na tomto místě je třeba uvést, že se může vytvořit konstrukční díl 1 také pro jiné účely použití v automobilu. Například může být konstrukční díl 1 vytvořen jako (boční) obložení pro dveře automobilu, pro zavazadlový prostor, pro podlahu zavazadlového prostoru, pro sloupky, například pro A, B, nebo C sloupky automobilu, jako podlaha zavazadlového prostoru jako taková a podobně.

Tento konstrukční díl 1 obsahuje základní těleso 2, které má na horní straně, která v uzavřeném stavu konstrukčního dílu 1 směřuje nahoru do prostoru pro cestující, alespoň jednu pohledovou vrstvu 4, jakož i pod touto pohledovou vrstvou 4 umístěnou a přednostně s ní spojenou vrstvu 5 jádra. Případně může být mezi pohledovou vrstvou 4 a vrstvou 5 jádra umístěna alespoň jedna další vrstva, rovněž na spodní straně konstrukčního dílu 1 může být v případě potřeby umístěna další pohledová vrstva. Takovéto provedení víka zavazadlového prostoru, jako se obvykle používá pro kombi automobily, u nichž je prostor pro kufry, to znamená zavazadlový prostor, oddělen od prostoru pro cestující jen pomocí tohoto konstrukčního dílu 1, je již ze stavu techniky známé.

Konstrukční díl 1 může být vytvořen jednodílný, jak je znázorněno na obr. 1. Rovněž existuje možnost, že tento sestává z více dílů navzájem spojených zejména s pomocí závěsu, takže konstrukční díl je složí telný. I aké takováto provedení jsou zc stavu techniky známá.

Jak ukazuje obr. 1. může být na horní straně 3 konstrukčního dílu 1 umístěno alespoň jedno prohloubení 6.

Pohledová vrstva 4 muže sestávat z koberce, rouna, fílee, nebo podobně. Vrstva 5 jádra může bvt tvořena pěnou, například polyuretanovou pěnou, přičemž tato pěna může být tak zvanou novou pěnou, nebo pojenou pěnou, u které jsou spojeny pěnové částice z odpadů a zbytků s novou pěnou. Rovněž existuje možnost, že vrstva 5 jádra je alespoň zčásti tvořena voštinovou deskou, například z kartonu, nebo z plastické hmoty, zejména z polypropylenu, případně muže tato vrstva 5 jádra hýl vrstvou z plastické hmoty, zejména termoplastickou vrstvou ztuženou s vlákny.

···

Takovéto konstrukční díly 1 se obvykle vyrobí položením jednotlivých vrstev na sebe a vložením tohoto vrstveného materiálu do lisovací formy s následným slisováním, přičemž vrstvený materiál je běžně větší než koncový konstrukční díl 1. takže je potřebné, aby se v oblasti alespoň jedné z bočních hran 7 provedlo oříznutí za vytvoření řezné hrany 8. V oblasti této řezné hrany 8 je potom vidět konstrukce vrstev, takže tedy je vidět vrstva 5 jádra. Aby se tomu zabránilo, může se, jak již bylo vpředu uvedeno, v oblasti této řezné hrany 8 dolu přes tuto řeznou hranu 8 zatáhnout pohledová vrstva 4 a slepit s vrstvou 5 jádra. V tomto případě je potřeba, aby se pohledová vrstva 4 ponechala s velkým přesahem, který ovšem vyžaduje vyšší náklady z hlediska nástrojů, personálu, výrobních zařízení a podobně.

Aby se tomu zabránilo, stanoví sc podle vynálezu, že řezná hrana 8 sc pro vytvoření okrajového prvku 9 nastříkne plastickou hmotou.

Základní těleso 2 má alespoň jednu alespoň jednu řeznou hranu 8. přičemž samozřejmě toto základní těleso 2 může mít takovouto řeznou hranu 8 na více, nebo na všech bočních hranách a v tomto případě je možné, že se nastříkne více, nebo se nastříknou všechny tyto řezné hrany 8 s plastickou hmotou pro vytvoření okrajového prvku 9.

V principu je použitelná pro výrobu okrajového prvku 9 každá nástřiku schopná, nebo napěnitclná plastická hmota (zejména každá termoplastická hmota). Přednostně se však používají termoplastické elastomery, zejména termoplastické polyuretany (TPU). nebo termoplastické kopolyamidy (TPA), přičemž jsou použitelné také termoplastické elastomery na bázi oleímů. nebo termoplastické kopolyestery. Jsou možné také směsi různých plastických hmot.

Na obr. 2 je znázorněna varianta provedení okrajového prvku 9 konstrukčního dílu 1 v oblasti řezné hrany 8 připojeného zejména k základnímu tělesu 2. Základní těleso 2 sestává u této varianty provedení z první, horní pohledové vrstvy 4, vrstvy 5 jádra a další na spodní straně umístěné pohledové vrstvy 4. přičemž obě pohledové vrstvy 4 mohou také sestávat z různých materiálů. U této varianty provedení má řezná hrana 8 alespoň částečně zmenšený průřez, takže základní těleso 2 se ve směru na boční hranu 7 zužuje. Poznamenává se však, že představená podoba zúžení průřezu základního tělesa 2 není pro vynález omezující. Zejména nemusí být toto zmenšení průřezu opařeno se zaoblením, nýbrž existuje také možnost, že základní těleso 2 je v oblasti řezné hrany 8 zkoseno. Dále zmenšení průřezu nemusí být nevyhnutelně provedeno tak daleko, že toto je vytvořeno ostře zužující.

V první variantě provedení - na obr. 2 je znázorněno více variant provedení - přečnívá okrajový prvek 9 přes povrch základního tělesa 2 a tvoří přitom v oblasti řezné hrany 8 zužující se průřez základního tělesa 2.

Existuje však také možnost, jak je to čárkovaně znázorněno na obr. 2, že základní těleso 2 má v oblasti okrajového prvku 9 odsazení 10, které je přednostně na obou navzájem protilehlých površích, tedy na horní straně 3 a také na jí protilehlé spodní straně, přičemž také jen jeden z těchto povrchů může být opatřen s odsazením 10, má přídavné zúžení průřezu, takže tedy existuje možnost, že plastická hmota pro vytvoření okrajového prvku 9 končí alespoň přibližně planárně s oběma povrchy základního tělesa 2.

Dále existuje možnost, jak je to na obr. 2 znázorněno čerchovaně, že okrajový prvek 9 v oblasti řezné hrany nutně nekopíruje obrys základního tělesa 2. nýbrž tento okrajový prvek 9 je vytvořen s v oblasti boční hrany 7 alespoň přibližně pravoúhlým průřezem, takže se tedy zvětší tloušťka vrstvy okrajového prvku 9 v oblasti okrajového prvku 9, odvrácené od základního tělesa 2. například pro dosažení dílčího podkladu.

Obr. 3 ukazuje variantu provedení konstrukčního dílu 1 v oblastí řezné hrany 8. u které základní těleso 2. které má opět dvě pohledové vrstvy 4. jakož i vrstvu 5 jádra, má na čelní straně alespoň dílčí vybrání 11. které je zejména provedeno ve formě drážky, přičemž okrajový prvek 9. to znamená plastická hmota okrajového prvku 9. dosahuje až. do drážkového vybrání II, a tím se zlepší spojení mezi okrajovým prvkem 9 a základním tělesem 2 konstrukčního dílu 1. Přednostně má toto zejména drážkové vybrání 11 rybinovitý průřez, případně má alespoň jedno podříznutí, čímž sc zlepší kotvící, respektive spojovací účinek mezi okrajovým prvkem 9 a základním tělesem 2. Je však v principu také možné pro vybrání 1 i vytvořit jiné tvary průřezu, například pravoúhlý, nebo čtvercový průřez. Dále nemusí být toto vybrání 11. i když je to přednostní varianta provedení, nutně drážkové, nýbrž se může umístit na oddělených místech na základním tělese 2 na čelní straně v oblasti řezné hrany 8 více prohloubenin, případně vybrání 11. Dále jc možné na čelní straně umístit alespoň dvě drážkové vybrání I 1.

Ve variantě provedení k tomu existuje možnost, žc takováto zejména drážková vybrání 11 nejsou umístěna jen na čelní straně v oblasti okrajového prvku 9, nýbrž také na alespoň jednom z povrchů, to znamená například na horní straně 3, nebo na spodní straně, základního tělesa 2 je vytvořeno v oblasti řezné hrany 8, to znamená v oblasti okrajového prvku 9, vybrání 11 téhož druhu a pro tentýž účel.

Jak jc patrné z obr. 1. může konstrukční díl 1 mít alespoň jeden upevňovací prvek 12, pomocí kterého se může tento konstrukční díl 1 upevnit například na zadních dveřích automobilu. Takovéto upevňovací prvky 12 jsou známé ze stavu techniky a sestávají například z upínací zařízení 13. zc s ním spojeného prvku 14. zejména v podobě provazu, jakož i z prstencového prvku 15. spojitelného se zadními dveřmi, zejména na nich zavěsitclného. Vc zvláště přednostní variantě provedení není tento upevňovací prvek 12, případně nejsou upevňovací prvky 12 umístěny na konstrukčním díle 1. zejména na čelní straně, dodatečně, nýbrž již před vytvořením okrajového prvku 9. takže plastická hmota pro výrobu nástřiku řezné hrany 8 alespoň částečně sevře tento upevňovací prvek 12 a tím se upevňovací prvek 12 částečně zakotví v tomto okrajovém prvku 9. K tomu může mít upevňovací prvek 12. to znamená zejména úchylné zařízení 13. také příslušná opatření, jako například hákové prvky nebo podobně, které jsou případně profilované a/nebo jsou opatřeny otvory, takže se docílí zlepšeného zakotvení upevňovacího prvku 12 v okrajovém prvku 9.

V přednostní variantě provedení okrajového prvku 9 je tento, jak je to například znázorněno na obr. 2 a 3 vvlvořen v podobě profilu s průřezem v podobě profilu a má alespoň jedno rameno 16, přičemž loto rameno má šířku 17, které odpovídá alespoň maximální tloušťce 18 základního tělesa 5 v oblasti nástřiku, to znamená v oblasti okrajového prvku 9. Tím se docílí další zlepšení připevnění, to znamená spojení okrajového prvku 9 se základním tělesem 5, čímž se muže v oblasti okraje zvýšit mechanické zatížení tohoto okrajového spoje, to znamená konstrukčního dílu 1.

Jak již bylo uvedeno, existuje v rámci vynálezu možnost, že základní těleso 2 má více řezných hran 8, přičemž alespoň dvě takovéto řezné hrany 8 navzájem sousedí. V tomto případě je výhodou, když tyto jsou opatřeny v přechodu mezi oběma řeznými hranami 8 se zaoblením, jak je to znázorněno například na obr. 1.

Pro další vyztužení okraje konstrukčního dílu 1 existuje možnost, že, ačkoliv to není vyobrazeno, v oblasti řezné hrany 8, zejména na čelní straně, na základním tělese 2 je umístěna alespoň jedna mezi vrstva, přičemž tato mezivrstva může sestávat z pěny z plastické hmoty, nebo z kovového materiálu, nebo z kartonu, přičemž jc zde také opět možnost kombinací, takže tedy může být vytvořena například jak mezivrstva z pěny z plastické hmoty, tak i mezivrstva z kovového materiálu. Přitom je zejména možné, že tato mezivrstva alespoň zčásti vyčnívá do drážkového vybrání 11. jak je znázorněno například na obr. 3. čímž sc může docílit lepšího uchycení, případně ustavení, této mezivrstvy během nástřiku pro vytvoření okrajového prvku 9.

Dále existuje možnost, že okrajový prvek 9 je vyroben s povrchem typu jemné tkaniny, nebo rouna, takže lze tento okrajový prvek 9 lépe integrovat do optického vzhledu konstrukčního dílu I. Kromě toho se tím zlepší pohmat konstrukčního dílu 1 v oblasti okrajového prvku 9.

Tloušťka 19 okrajového prvku 9 jc přednostně, jak je to znázorněno na obr. 2, vytvořena tak, že tato odpovídá maximálně tloušťce 18 základního tělesa 2 v oblasti nástřiku, přitom je s tloušťkou 19 okrajového prvku 9 míněna tloušťka stěny, například ramene 16. pokud je tento vytvořen v podobě profilu. Samozřejmě existuje možnost, že okrajový prvek 9 má tloušťku vrstvy, to znamená tloušťku 19. alespoň zčásti, zejména na čelní straně, stejnou, jako je tloušťka 18 základního tělesa 2. případně tloušťka 19 okrajového prvku 9 může být také větší, než je tloušťka 18 základního tělesa 2.

Ve zvláště přednostní podobě provedení okrajového prvku 9 je tento vytvořen měkčí než základní těleso 2 konstrukčního dílu 1, takže tedy okrajový prvek 9 má menší tvrdost než základní těleso 2, které je provedeno běžně relativně tuhé, aby bylo možné jisté minimální zatížení předměty odloženými na konstrukční díl 1.

Existuje dále možnost, že okrajový prvek 9 je vyztužen vláky, například skelnými vlákny, nebo vlákny z plastické hmoty, případně kovovými vlákny, přičemž tato směs plastické hmoty a vláken sc například předem smíchá a současně se může nastříknout. případně rovněž existuje možnost, že v okrajové oblasti základního tělesa 2 v částech, v nichž je vytvořen okrajový prvek 9. se před nástřikem položí vláknitá tkanina, nebo netkaná textilie a tyto se pro výrobu okrajového prvku 9 nastříknou, nebo napění a tím se do něj uloží.

Ačkoliv se konstrukční díl 1 podle vynálezu může vyrobit v jednom zařízení, existuje v rámci vynálezu možnost, zejména u zvláštních variant provedení, jako například podle obr. 3, že před nástřikem, nebo napěněním se ve zvláštním zařízení vytvoří v základním tělese 2 drážkové vybrání 11. případně více vybrání 11, a v návaznosti na to se nástřik, nebo napěnění 20 provedou opět ve vlastním zařízení, přičemž v tomto případě jsou možná také kombinovaná zařízení, která dovolují jak vytvoření řezné hrany 8. tak i výrobu vybrání 11 a následný nástřik, nebo napěnění řezné hrany 8. přičemž takováto zařízení jsou pochopitelně drahá.

Zařízení samo může v nejjednodušším případě sestávat ze spodního nástroje a z horního nástroje, přičemž oba nástroje jsou navzájem relativně nastavitelné, případně jeden z těchto obou nástrojů jc přestavitelný relativně k druhému nástroji, takže se může provést stlačovací proces. Pro umožnění vytvoření okrajového prvku 9 existuje možnost, že řezné nástroje pro vytvoření řezné hrany 8. případně řezných hran 8. jsou umístěny v horním nástroji, nebo ve spodním nástroji v odstupu od okraje nástroje, takže po oříznutí základního tělesa 2 obvykle zůstává dutina formy pro převzetí plastické hmoty pro nástřik, přičemž v této boční dutinč formy mohou být umístěny příslušné trysky, pomocí kterých sc může při uzavřeném nástroji vstříknout do této dutiny plastická hmota. Oddělený přesah základního tělesa 2 se před nástřikem řezné hrany 8 z nástroje oddělí, například s pomocí jeho krátkodobého otevření. Existuje však také možnost, že konstrukční díl 1 se ořízne již před stlačovacím postupem, takže ve stlačovacím zařízení nemusí být nutně umístěn řezný nástroj.

Odkazuje se na to, že v principu je také možné, že spoj vrstev k výrobě základního tělesa 2 se vloží do lisovacího zařízení bez přesahu, takže lícuje, k čemuž se mohou použít příslušné polohovací nástroje, například s příslušným, optickým snímacím zařízením pro nastavení polohy vrstveného materiálu, takže u těchto základních těles 2 nemusí být k dispozici řezná hrana 8 vc vpředu uvedeném smyslu. Přesto existuje také zde možnost vyrobit okrajovou oblast s okrajovým prvkem 9 pomocí nástřiku okrajové oblasti, to znamená boční hrany 7, případně bočních hran 7. takže také u těchto variant provedení jsou vrstvy 5 jádra základního tělesa 2 konstrukčního dílu 1 umístěny tak. že nejsou patrné.

Obr. 4 ukazuje výřez z varianty provedení konstrukčního dílu 1 v okrajové oblasti, to znamená v oblasti řezné hrany 8. Tento konstrukční díl 1 má opět základní těleso 2, které je vytvořeno vícevrstvé. Konstrukce vrstev může být přitom provedena, jak jc vpředu popsáno, takže co se toho týče, odkazuje sc na tato provedení.

Na rozdíl od vpředu uvedených variant provedení konstrukčního dílu 1 je u varianty znázorněné na obr. 4 na místo nástřiku plastické hmoty vytvořeno napěnění 20, které překrývá řeznou hranu 8. Zejména je toto napěnění 20 vytvořeno z duroplastické pěny, přednostně z polyuretanu. Tím jc možné napěnění 20 jednoduše nastavit jednak z hlediska jeho tvrdosti a jednak z hlediska jeho rozpínání, takže napěnění 20 má jak potřebnou pevnost z hlediska svého užití, tak se i zlepšuje jeho výroba tím. že tato nevyvolává na řezné hrany 8 během napěnění žádný příliš velký tlak. Tvrdost pěnění 20 má přitom přednostně hodnotu alespoň 10 Shore A. například hodnotu, která je přednostně zvolena z rozmezí se spodní hranicí 20 Shore A a s horní hranicí 100 Shore A, zejména z rozsahu se spodní hranicí 40

Shore A a s horní hranicí 80 Shore A.

Tím je ale také možné jednoduše nastavit další požadované charakteristické mechanické charakteristiky, přičemž tyto se nastaví zejména na základč směsného poměru surovin pro napěnění 20. V případě polyuretanové pěny sc k tomu - jak je to samo o sobě u polyuretanových pěn obvyklé - přednostně použije dvou komponentový systém - jsou také použitelné jednokomponentové systémy, které jsou rovněž známé ze stavu techniky k polyuretanovým pěnám, přičemž jedna komponenta je tvořena pomocí polyolu a druhá komponenta je tvořena pomocí isokyanátu, přičemž se mohou použít také směsi více polyolů a/nebo více isokyanátů. Přednostně je přitom poměr polyol : isokyanátu zvolen z rozsahu se spodní hranicí 100 : 20 a s horní hranicí 100 : 50, zejména je zvolen z rozsahu se spodní hranicí 100 : 30 a s horní hranicí 100 : 40.

Mohou sc použít ze stavu techniky známé polyoly a izokyanáty.

Pěnění suroviny pro polyuretanovou pěnu nastane podle stavu techniky pro polyuretanové pěny, takže se v tomto ohledu odkazuje na příslušnou literaturu.

Pro napěnění 20 jsou ale také použitelné další pěny z plastické hmoty, například polyethylenové pěny, polypropylenové pěny a tak dále, přičemž se přednostně používají pěny, kterc mají otevřenou buněčnou strukturu.

Napěnění 20 má u varianty provedení konstrukčního sílu 1 podle obr. 4 přibližně „kruhový¹průřez, přičemž úhel 21 mezi napěněním 20 a základním tělesem 2 na povrchu 22 směřujícím ve vestavbové poloze nahoru je menší než úhel 23 mezi napěněním 20 a povrchem 24 základního tělesa 2 směřujícím ve vestavbové poloze dolu, jak je to znázorněno na obr. 4. Jinými slovy tedy napěnění 20 vybíhá plošně na spodní straně konstrukčního dílu 1.

Je však třeba poznamenat, že tento na obr. 4 znázorněný průřez není pro vynález omezující, přičemž tento má jisté výhody z hlediska užívání a výroby konstrukčního dílu 1, nýbrž se mohou vyrobit také napěnění 20 s jinými průřezy a použít na konstrukčním díle 1, například průřezy uvedené k vpředu uvedeným obrázkům.

Vytvoření nástřiku a zejména napěnění 20 nastává přednostně ve formě 25, jak je znázorněno na obr. 5 a 6, případně na obr. 7. Je však třeba poznamenat, že se mohou použít také jinak vytvořené formy, zejména také lisovací formy pro lisování základního tělesa 2, pokud jsou tyto příslušně vybaveny pro přívod jedné, nebo více surovin pro pěnu z plastické hmoty, například jako je popsáno v následujícím k formám 25 znázorněným na obr. 5 až 7.

Forma 25 podle obr. 5 a 6 má spodní díl 26 formy a horní díl 27 formy. Přičemž na obr. 5 je znázorněn pouze spodní díl 26 formy. Jak spodní díl 26 formy, tak i horní díl 27 formy mají zahloubení 28, případně 29, které společně vytváří v zavřené poloze formy 25 dutinu 30 formy. Přitom horní díl 27 formy je v oblasti 31, do které se dodává do dutiny 30 formy základní těleso 2 konstrukčního dílu 1, umístěn v uzavřené poloze v odstupu od spodního tvarového dílu 26. takže základní těleso 2 se nemusí vložit do formy 25 zcela, jak je to znázorněno na obr. 6. nýbrž se do dutiny 30 formy ponoří pouze s okrajovou oblastí mající řeznou hranu 8, forma 25 se tím tedy může provést menší. Vlivem odstupu vytvořený meziprostor 32 může být z hlediska své výšky alespoň tak velký, že se může vložit základní těleso, přičemž v tomto případě je vytvořeno těsněni mezi základním tělesem 2 a formou 25 v oblasti mcziprostoru 32, aby se zabránilo výronu pěny z plastické hmoty vlivem pěnícího tlaku během napěnění 20. V přednostní variantě provedení má však tento meziprostor 32 zúžení průřezu, takže základní těleso 2 je sevřeno mezi spodním a horním dílem 26. 27 formy, takže je možné se v této oblasti zřící přídavného těsnění.

Přednostně v horním díle 27 formy, v principu však také ve spodním díle 26 formy, jc vytvořen přívodní kanál 33 pro přívod suroviny pro pěnu z plastické hmoty, případně také pro plastickou hmotu v principu se muže s formou 25 vytvořit také nástřik do dutiny 30 formy, který je tvořen zčásti například pomocí vývrtu a zčásti pomocí dalšího odstupu.

»·· případně další prohloubeninou v horním díle 27 formy, nebo pomocí dalších prohloubenin ve spodním díle 26 formy. Je však také možné, že přívodní kanál 33 je vytvořen vcelku v horním, nebo ve spodním díle 27. 26 formy.

V přednostní variantě provedení formy 25 je přívodní kanál 33 v přední koncové oblasti, která ústí do dutiny 30 formy, vytvořen vějířovitý a přednostně se v průřezu ve směru k dutině 30 formy zužuje, jak to patrné z obr. 5 a 6, přičemž je přednostně proveden s plynulým průběhem. Dosáhne se tím stejnoměrný přívod suroviny pro plastickou hmotu (pěnu z plastické hmoty) do dutiny 30 formy. Jsou ale také možné jiné vtoky do formy, například lití s vytlačovací štěrbinovou tryskou a podobně.

Ačkoliv na obr. 5 a 6 je znázorněn jen přívodní kanál 33, existuje samozřejmě možnost, že po délce, případně po obvodu formy 25. je umístěno více takových kanálů. Tímto provedením sc sleduje, aby základové těleso 2 konstrukčního dílu 1 mohlo mít řeznou hranu 8 na více než jedné okrajové oblasti, takže forma 25 může být umístěna kolem alespoň dvou okrajových oblastí, případně čelních oblastí základového tělesa 2, přičemž v principu existuje také možnost, žc v tomto případě se použije více než jedna forma 25. případně se napěnění 20 vyrobí ve více krocích.

Existuje dále možnost, že více vějířovitých přívodů je umístěno vedle sebe a tyto jsou zásobovány společnou částí přívodního kanálu 33.

Pro úplnost je na obr. 6 ještě znázorněn přívodní prvek 34. tvořený zejména čerpadlem, pomocí kterého sc dodává surovina pro plastickou hmotu (pěnu z ní) do přívodního kanálu 33 a dochází v něm k proudění.

Dále se podotýká, žc ačkoliv na obr. 6 nastává přívod suroviny pro plastickou hmotu (pěnu z ní) shora, jc také možnv boční přívod, takže tedy přívodní kanál 33 může také být proveden, takže probíhá přímosměrně.

V další přednostní variantě provedeni, která je patrná na obr. 7, má forma 25 opět spodní a horní díl 26. 27 formy, mezi kterými je vytvořena dutina 30 formy. V protikladu ke vpředu popsané variantě provedení je zúžení průřezu meziprostoru 32. ve kterém je částečně umístěno základní těleso 2. tvořeno pomocí hrany 35 horního dílu 27 formy, takže základní těleso 2 je sevřeno mezi horním a spodním dílem 27, 26 formy. Dosáhne se tím lepšího utěsnění v této oblasti. Sevření základního tělesa 2 přitom přednostně není tak velké, aby po odformování z formy 25 zůstalo trvalé poškození základního tělesa 2 konstrukčního dílu 1. Například může zatlačení činit mezi 0.1 mm a 1 mm, zejména mezi 0,2 mm a 0.5 mm. Na obr. 7 je dále znázorněno, že mezi spodním a horním dílem 26, 27 formy může být umístěn alespoň jeden těsnící prvek 36, například oválná šňůra v drážkových vybráních 37, 38 ve spodním a horním dílu 26. 27 formy, který se rozkládá po celé délce formy 25 (na obr. 7 probíhající ve směru pohledu). Takovéto těsnící prvky 36, zejména těsnící šňůry, například ze silikonu, mohou být také umístěny pro utěsnění dutiny 30 formy mezi základním tělesem 2 a horním dílem 26 formy, případně spodním dílem 27 formy, přičemž konstrukční díl 1 může na tyto těsnící prvky 36 dosedat. K tomu mohou být tyto těsnící prvky 36 opět částečně umístěny v příslušné drážce spodního a horního dílu 26, 27 formy.

Čárkovaně je na obr. 7 znázorněno, že horní díl 27 formy může být také proveden dvou, nebo vícedíiný. přičemž rozdělení může být provedeno zejména v oblasti dutiny 30 formy, čímž se může docílit lepšího odvětrání dutiny 30 formy během plnění surovinou pro pěnu z plastické hmoty a/nebo během napěnění této suroviny. V principu je možné také spodní díl 26 formy vytvořit dvoudílný. Také přitom je opět výhodné, když rozděleni je vytvořeno výlučně na zadní, případně vnitřní straně konstrukčního dílu 1 - ve vpředu uvedeném smyslu, aby pohledovou stranu konstrukčního dílu 1 ve vestavbové poloze nerušily nerovnosti způsobené rozdělením.

Také je možné, že alespoň část horného dílu 26 formy a/nebo spodního dílu 27 formy je vytvořena jako smýkadlo, které se může posouvat ve směru ke vloženému konstrukčnímu dílu 1. aby se docílilo utěsnění dutiny 30 formy. Smýkadlo přitom opět může mít hrany, nebo hrot, které mají funkci analogickou s vpředu popsanou hranou 35.

Když konstrukční díl 1 je tak jako na obr. 4. 6 a 7 vytvořen s vychýlenou okrajovou oblastí, je výhodou, když spodní díl 26 formy má šířku 39. která je alespoň tak velká, že se opírá také oblast ramene základního tělesa 2. Obrys v této oblasti přitom odpovídá v podstatě obrysu základního tělesa 2. takže toto v této oblasti alespoň přibližně úplně dosedá na spodní díl 26 formy.

Na obr. 8 je znázorněn detail varianty provedení konstrukčního dílu 1. Tento konstrukční díl 1 má na boční ploše 40 vybrání 41. Vybrání 41 je v průřezu v pohledu podle obr. 8 provedeno vyříznuté, zejména s průřezem alespoň přibližně ve tvaru písmene Ω. takže se tedy průřez počínaje od hrany 42 rozšiřuje. Takto vytvořená řezná hrana 8 je opatřena napěněním 20, které u znázorněného příkladu provedení začíná na přechodu hrany 42 do vybrání a rozkládá se zvláště ve vybrání 41 nepřerušovaně podél celé řezné hrany 8. Přednostně není mezi hranou 42 konstrukčního dílu I a napěněním 20 ve vybrání 40 vytvořen žádný stupeň, přechod je tedy bez stupňový.

Vybráni 41 slouží pro převzetí čepu, například ve variantě provedení konstrukčního dílu 1 jako poličky pro odkládání klobouků, případně víko zavazadlového prostoru, na kterém se může konstrukční díl 1 opírat. Ve stavu techniky se k tomu dosud do konstrukčního dílu vkládal tak zvaný Ω klip. Při napěnění 20 podle vynálezu může tato doplňková součást odpadnout. Kromě toho se pomocí napěněného zářezu lépe sníží, případně se zabrání skřípavým a chřestivým hlukům. Vybrání 41 se může například vyrobit s bočním šoupátkem jako vysekávací hranou.

Samozřejmě existuje v rámci vynálezu možnost, že vybrání 41 může mít jiný tvar průřezu.

Dále může být přídavně také u této varianty provedení napěněn vcelku, nebo alespoň v dílčí oblasti okraj konstrukčního dílu 1. tedy řezná hrana 8. jak to bylo provedeno vpředu.

Surovina pro plastickou hmotu (pěnu z ní) se přivádí do dutiny 30 formy přednostně s průtokem mezi 10 g/s a 40 g/s, zejména mezi 20 g/s a 30 g/s. Tlak, kterému je základní těleso 2 vystaveno během napěňování. činí maximálně 300 bar. přičemž s napěňováním se také míní plnění dutiny 30 formy. Tlak, se kterým se přivádí polyol může činit mezi 100 bary a 250 bary, například I 70 bar, tlak, se kterým se přivádí isokyanát. může činit mezi 80 bary a 200 bary, například 160 bar. Teplota směsi polyolu a isokyanátu může činit mezi 35 °C a 50 °C.

Přednostně se pěna z plastické hmoty vytvoří s uzavřeným povrchem, takže tedy otevřené póry jsou vytvořeny jen pod „škraloupovitým“ povrchem. Alternativně k tomu ale také existuje možnost, že uzavřený povrch se docílí pomocí přídavného prvku, například pomocí vrstvy z plastické hmoty, nebo pomocí vrstvy rouna, které se vloží do dutiny 30 formy před napěněním 20 a pomocí napěnění 20 se spojí s vrstvou plastické hmoty.

Podle další varianty provedení napěnění 20 se stanoví, žc toto se vytvoří s pomocí integrální pěny, čímž je napěnění 20 v oblastech blízko povrchu tvrdší než v oblasti jádra.

V protikladu k nástřiku řezné hrany 8 se může u napěňování hovořit také o ..obtékání řezné hrany 8 se surovinou pro pěnu z plastické hmoty.

Na obr. 5 a 6 jc nalevo znázorněn nálitek na tak zvané viditelné straně konstrukčního dílu. Je však také možné nálitek umístit na zadní stranu, to znamená na vnitřní stranu konstrukčního dílu 1. tedy na obr. 5 a 6 vpravo, jak je to na obr. 6 znázorněno čárkovaně, takže viditelná strana má lepší vzhled, aniž se povrch konstrukčního dílu I musí v oblasti nálitku dodatečně opracovat.

Řeznou hranou 8 může být také vyseknutí v konstrukčním díle 1 pro vytvoření otvoru.

Řezná hrana 8 nemusí být nutně vyrobena s pomocí řezného nástroje, nýbrž se může také vyrobit s pomocí vysekávacího nástroje. Kromě toho nemusí vysekávací, případně řezný nástroj nutně provádět vertikální pohyb, nýbrž může být veden ke konstrukčnímu dílu 1 v příslušném úhlu, například muže také provádět horizontální pohyb, zejména pro výrobu vybrání 41 podle obr. 8.

V přednostní podobě provedení sc rozkládá okrajový prvek 9 bez přerušení průběžně na celém obvodu, případně přes část obvodu základního tělesa 2, případně vybrání 41.

Vytvoření napěnění 20 má ve srovnání s nástřikem výhodu, že na základě nízkého tlaku sc může forma 25 snadněji konstruovat, zejména se tím může snadněji zabránit, že okrajové oblasti základního tělesa 2 podél svého obvodu vlivem materiálu dodaného do dutiny 30 formy vybočí a tím se ohnou. Je možně zříci se tím zvláštních opatření ve formě pro zabránění tomuto efektu.

Příklady provedení ukazují možné varianty provedení konstrukčního dílu I, jakož i formy 25, přičemž na tomto místě se podotýká, že vynález není omezen na jejich zvláště zobrazené varianty provedení, nýbrž spíše jsou možné různé kombinace jednotlivých variant provedení navzájem a tyto variantní možnosti leží na základě poznatků z technických jednání s pomocí předmětného vynálezu v možnostech odborníka činného v tomto technickém oboru.

Pro pořádek se na závěr poukazuje na to. že k lepšímu pochopení konstrukce konstrukčního dílu 1 a formy 25 byly tyto, případně jejich součásti částečně mimo měřítka a/nebo zvětšené a/nebo zmenšené.

Claims (25)

1. Patentové nároky

   1, Konstrukční díl (1) pro automobily s vícevrstvým základním tělesem (2), které má alespoň jednu řeznou hranu (8), vyznačující se tím, že řezná hrana (8) je nastříknuta, nebo napěněna, s alespoň jednou plastickou hmotou pro vytvoření okrajového prvku (9).
2. 2. Konstrukční díl (1) podle nároku 1. vyznačující se tím, že okrajový prvek (9) alespoň zčásti sestává z plastické hmoty, nebo termoplastického eleastomeru, nebo z pěny z plastické hmoty.
3. 3. Konstrukční díl (1) podle nároku 1. nebo 2. vyznačující se tím, že základní těleso (2) má v oblasti řezné hrany (8) alespoň zčásti zúžení průřezu.
4. 4. Konstrukční díl (I) podle nároku 3. vyznačující se tím, že řezná hrana (8) je vytvořena zužující se do špičky.
5. 5. Konstrukční díl (1) podle jednoho z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že na řezné hraně (8) je umístěn alespoň jeden upevňovací prvek (12), který je spojen s okrajovým prvkem (9), zejména jc alespoň zčásti v plastické hmotě okrajového prvku (9) zakotven.
6. 6. Konstrukční díl (1) podle jednoho z nároků 1 až 5. vyznačující se tím, že okrajový prvek (9) má průřez, ve tvaru profilu s ramenem (16). přičemž rameno (16) má šířku (17), která odpovídá alespoň maximální tloušťce (18) základního tělesa (2) v oblasti nástřiku.
7. 7. Konstrukční díl (1) podle jednoho z nároků 1 až 6. vyznačující se tím, že základní těleso (2) má alespoň dvě navzájem sousedící řezné hrany (2). přičemž přechod mezi řeznými hranami (8) je proveden se zaoblením.
8. 8. Konstrukční díl (1) podle jednoho z nároků 1 až 7, vyznačující se tím, že mezi okrajovým prvkem (9) a základním tělesem (2) je v oblasti řezné hrany (8) umístěna alespoň jedna mezivrstva.
9. 9. Konstrukční díl (1) podle nároku 8, vyznačující se tím, že mezivrstva sestává z pěny z plastické hmoty.
10. 10. Konstrukční díl (1) podle nároku 8, vyznačující se tím, že mezivrstva sestává z kovového materiálu.
11. 11. Konstrukční díl (1) podle jednoho z nároků 1 až 10, vyznačující se tím, že tloušťka (19) okrajového prvku (9) může odpovídat alespoň 10 % maximální tloušťky (18) základního tělesa (2) v oblasti nástřiku, nebo napěnění (20).
12. 12. Konstrukční díl (1) podle jednoho z nároku 1 až 11. vyznačující se tím, že tloušťka (19) okrajového prvku (9) přes šířku (17) nástřiku, nebo napěnění (20) roste.
13. 13. Konstrukční díl (1) podle jednoho z nároků 1 až 12. vyznačující se tím, že okrajový prvek (9) je měkčí než základní těleso (2).
14. 14. Konstrukční díl (1) podle jednoho z nároků 1 až 13, vyznačující se tím, že okrajový prvek (9) je vytvořen (vláknem) ztužený.
15. 1 5. Konstrukční díl (1) podle jednoho z nároků 1 až 14. vyznačující se tím, že základní těleso (2) má v oblasti okrajového prvku (9) alespoň jedno, zejména drážkové, vybrání (11), ve kterém je v záběru okrajový prvek (9). nebo mezivrstva.
16. 16. Konstrukční díl (1) podle jednoho z nároků 1 až 15, vyznačující se tím, že napěnění (20) má tvrdost alespoň 10 Shore A.
17. 17. Způsob výroby konstrukčního dílu (1) pro automobily, podle kterého se vyrobí vícevrstvé základní těleso (2). a za vytvoření řezné hrany (8) se alespoň částečně vystřihne v okrajové oblasti, vyznačující se tím, že řezná hrana (8) ve formě (25) s dutinou (30) formy k vytvoření okrajového prvku (9) se nastříkne s alespoň jednou plastickou hmotou, nebo sc pění s plastickou hmotou.
18. 18. Způsob podle nároku 17. vyznačující se tím, že napěnění (20) sc provede pomocí přívodu suroviny pro pěnu z plastické hmoty do dutiny (30) formy při tlaku maximálně 300 bar.
19. 19. Způsob podle jednoho z nároků 17. nebo 18, vyznačující se tím, že pěna z plastické hmoty je vyrobena s uzavřeným povrchem.
20. 20. Způsob podle jednoho z nároků 17 až 19, vyznačující se tím, že pěna z plastické hmoty se vytvoří jako polyuretanová pěna z polyolu a isokyanátu, přičemž se nastaví poměr polyol : isokyanát. zvolený z rozsahu se spodní hranicí 100 : 20 a s horní hranicí 100 : 50.
21. 21. Způsob podle jednoho z nároků 17 až 20, vyznačující se tím, že jako pěna z plastické hmoty sc vytvoří integrální pěna.
22. 22. Způsob podle jednoho z nároků 17 až 21, vyznačující se tím, že surovina se přivádí do dutiny (30) formy přes alespoň částečně vějířovitč vytvořený přívodní kanál (33).
23. 23. Forma (25) pro vytvoření nástřiku, nebo napěnění (20). na řezné hraně (8) konstrukčního dílu (1) pro automobil s horním dílem (27) formy a spodním dílem (26) formy, které tvoří v uzavřeném stavu dutinu (30) formy, vyznačující se tím, že horní díl (27) formy v uzavřené poloze je umístěn v částečném odstupu od spodního dílu (26) formy za vytvoření meziprostoru (32) pro umístění okrajové oblasti konstrukčního dílu (1) s řeznou hranou (8). přičemž meziprostor (32) má zúžený průřez.
24. 24. Forma (25) podle nároku 23. vyznačující se tím, že zúžení průřezu je vytvořeno pomocí hrany (35) horního dílu (27) formy, nebo spodního dílu (26) formy.
25. 25. Forma (25) podle nároku 23, nebo 24, vyznačující se tím, že horní díl (27) formy a/nebo spodní díl (26) formy jsou vytvořeny alespoň dvou dílné.