CZ2008362A3 - Postup hodnocení odolnosti chmele k peronospore chmelové - Google Patents

Abstract

Postup hodnocení odolnosti chmele k peronospore chmelové sestává z prípravy vzorku chmele, prípravyzoosporangiové suspenze, infikování vzorku chmelea vyhodnocení odolnosti chmele k peronospore chmelové. Specifikou postupu hodnocení odolnosti chmele k peronospore chmelové podle vynálezu je, že príprava vzorku chmele a príprava zoosporangiové suspenze musí probíhat ve stejném casovém úseku. Postup spocívá v tom, že se nejprve odeberou a pripravívzorky listu chmele. Pak se tyto vzorky vloží do vlhké nádobky pri teplote nejvýše 22 .degree.C. Soucasne se pripraví zoosporangiová suspenze z infekcí peronospory chmelové napadených výhonu. Pak se provede infikování pripravených vzorku chmele uvolnenými zoosporami peronospory chmelové. Nakonec sevyhodnotí stupen poškození infikovaných vzorku chmele peronosporou chmelovou merením nebo vizuálnímposouzením velikosti plochy postižené houbou peronospora chmelová a vyjádrením jejího podílu vuci celkové velikosti plochy listu.

Description

Oblast techniky

Vynález se týká postupu hodnocení odolnosti chmele k peronospoře chmelové.

Dosavadní stav techniky

Peronospora chmelová je mykóza, která se rozmnožuje dvěma způsoby. Pohlavní způsob rozmnožování probíhá výhradně uvnitř pletiv rostlin. Zoospory (zimní nebo trvalé výtrusy) vzniklé splynutím dvou pohlavně odlišných hyf se mohou tvořit během celé vegetace v silně napadených listech, hlávkách a ostatních částech chmele. Mají kulatý nebo mírně vejčitý tvar a průměrnou velikost 38,6 x 36,6 pm. Infekční schopnost si zachovávají nejméně po dobu dvou let. Do půdy se dostávají s rostlinnými zbytky. Během podzimu a v zimě se uvolňují z rozkládajících se zbytků pletiv a na jaře mohou nakazit mladé výhony při prorůstání půdou,

Nepohlavní způsob rozmnožování probíhá během vegetace. V napadených pletivech listů chmele prorůstá mycelium intercelulámimi prostory a vysílá do buněk rozvětvená haustoria. 7, podhoubí vyrůstají přes průduchy nosné hyfy - sporangiofory (plodonoše), které se dále parožnatě větví. Na větvích posledního řádu se vytvářejí zoosporangia (letní spory) citrónovitcho tvaru o velikosti 17,1 až 36,3 x 13,2 až 26,4 pm. Vyzrálá se velmi snadno oddělují od plodonošů a mohou být i velmi slabými vzdušnými proudy zanášena na poměrně velké vzdálenosti. Dostanou-li se do vodního prostředí, uvolní vířivé výtrusy (zoospory). V jednom zoosporangiu bývá 3 až 7 vířivých výtrusů nepravidelného nebo vejčitého tvaru o velikosti 12 až 14 x 8 až 10 pm. Po několika hodinách začínají klíčit. Klíční vlákénka se snaží prorůst do průduchů listů a nakazit tak rostlinu.

Peronospora chmelová patří mezi nejvážnější choroby chmele v České republice. Výskyt této choroby způsobuje vysoké ztráty v produkci chmele, proto jsou pěstitelé chmele nuceni provádět nákladné opatření. Současné české odrůdy vykazují střední odolnost a je nutné u nich provádět 4 až 6 chemických ošetření. Z toto důvodu je šlechtění chmele zaměřeno na odolnost k peronospoře chmelové. Cílem je získat nové odrůdy chmele s odolností k této chorobě.

Příznaky výskytu peronospory chmelové u chmele lze rozdělit do čtyř skupin:

1. Klasovité výhony:

Peronospora chmelová způsobuje výrazné zkracování intemodií u vegetačního vrcholu, ten má světlejší zelenou barvu a v pozdější fázi dochází kjeho zasycháni (Vent, L. a kol.: Chmelařství - organizace a technologie výroby chmele, SZN Praha 1963). Tím mladý výhon již neroste a musí být nahrazen jiným výhonem (při zavádění). U starší rostliny jc porušena apikální dominance, rostlina prodlužuje boční výhony a tím je omezen její vývoj, což způsobuje vysoké ztráty na výnosu chmele.

2. Poškození listů:

Peronospora chmelová vytváří na listech tmavě hnědé skvrny, které se postupně rozšiřují, až celý list zaschne (Rybáček, V. a kol.: Chmelařství, SZN Praha 1980). Dochází k opadávání listů, tím se snižuje asimilační plocha rostliny a v důsledku toho dochází k poklesu výnosu chmelových hlávek.

3. Zasychání květů:

Při napadení chmelových květů dojde k jejich úplnému zaschnutí a chmelové hlávky se na rostlině nevytvoří (Rybáček, V. a kol.: Chmelařství, SZN Praha 1980). V této fázi dochází k nejvyšším ztrátám ve výrobě chmele.

4. Poškození chmelových hlávek:

Peronospora chmelová způsobuje hnědnuti listenů u chmelové hlávky (RYBÁČEK, V. a kol.: Chmelařství, SZN Praha 1980). Choroba se identifikuje tím, že v počáteční fázi hnědnou listy u chmelových hlávek v pruzích. Později je napadena celá chmelová hlávka, která zasychá. Při napadení hlávky v době její tvorby se výrazně snižuje její velikost nebo se deformuje. Poškozené chmelové hlávky mají nízkou pivovarskou hodnotu a nákupní cena takového chmele se výrazně snižuje.

Součástí šlechtitelského programu je testování získaných nových genotypů chmele na odolnost k peronospoře chmelové. Nové odrůdy chmele musí vykazovat střední až úplnou odolnost k této chorobě.

Dosavadní způsoby hodnocení odolnosti k peronospoře chmelové lze rozdělit do následujících čtyř skupin:

1. Vizuální hodnocení výskytu klasovitých výhonů

V jarním období se po vzcházení výhonu počítají klasovité výhony. Odolnost je hodnocena počtem klasovitých výhonů na jeden chmelový keř (Metodika EPPO - European and mediterranean planí protection organization, 2000). V době růstu chmele, tedy po zavedení rév na chmelovodič, se hodnotí výskyt klasovitých výhonů a zasychání vegetačních vrcholů. Nevýhodou této metody je, že je plné závisiá na výskytu této choroby v daném ročníku. Pokud nejsou příznivé podmínky (vlhko a nižší teploty), tak nedochází k napadení chmelové rostliny a hodnocení odolnosti nelze provádět. V některých případech dochází pouze k lokálnímu napadení (mikroklima částí chmelnice). Pak se t náchylný genotyp hodnotí jako odolný, a to z důvodu nenapadení této rostliny. Potom může být tento genotyp zařazen do rozsáhlých šlechtitelských zkoušek, které jsou finančně velmi nákladné. Po několika letech (v roce výskytu peronospory chmelové) se zjistí, že odolnost byla nesprávně zhodnocena a genotyp je z letitých šlechtitelských zkoušek vyřazen.

2. Vizuální hodnocení poškození listů a zasychání kvčtů

Opět je tato metoda založená na počítání poškozených listů nebo uschlých květů (metodika EPPO). Metoda je plně závislá na výskytu peronospory chmelové v daném ročníku.

3. Vizuální hodnocení chmelových hlávek

To se provádí dvěma způsoby. První spočívá ve sledování poškození chmelových hlávek na rostlině (NESVADBA, V. - KOŘEN, J.: New information conseming breeding process in Czech Republic, Proceedings of the Scientific Commission I.H.G.C., 5-7 August 2001, Canterbury, Kent, England). Zde se identifikuji i malé, velmi poškozené hlávky. Nevýhodou tohoto způsobu je, že lze jen velmi obtížně vizuálně hodnotit poškození chmelových hlávek ve výšce nad 5 metrů, kde je až polovina hlávek, přičemž chmelnicová konstrukce je vysoká 7 m. Při druhém způsobu se hodnotí počet poškozených hlávek u sklizených vzorků (metodika EPPO). Výhodou této metody je, že ve vzorku jsou hlávky z celé rostliny, přičemž hlávky lze rozdělit dle stupně poškození. Nevýhodou tohoto způsobu je, že v průběhu strojového česání se oddělují z chmele nečistoty (části listů, stonků a rév) a přitom se oddělí i nevyvinuté a zakrnělé hlávky. Velmi poškozené hlávky, které jsou hnědé a zaschlé, se rozpadají a jsou také pří separaci od chmele odděleny. Tato metoda je tedy ovlivněna řadou nepříznivých vnějších faktorů.

4. Použití DNA analýz

Využitím PCR (Polymerase Chain Reaction, tedy polymerázová řetězová reakce) metod se identifikují geny, které jsou odpovědné za hospodářské znaky. Ve světě se výzkum zaměřuje na identifikaci genů odolnosti k padlí chmelovému (SEEFELDER, S., LUTZ, A., SEIGNER, E.: Mapping of a powdery mildew resistance gene in hop (Humulus lupulus L). Intemational Hop Growers Convention, Proceedings of the Scientific Commission, George, South Africa 20 - 25 February 2005: 31 - 34,). Tato choroba je ve světě velmi rozšířená a způsobuje vysoké ztráty až úplné zničení chmelových rostlin. Též se podařila identifikace prvních genů, které jsou odpovědné za odolnost kperonospoře chmelové (Patzak, J.: PCR detcction of hop fungi pathogenes. Intemational Hop Growers Convention, Proceedings of the Scientific Commission, Doma - Žalec, Slovenia 24 - 27 June 2003: 12 - 16). Odolnost je však založena polygenné (několika geny) a identifikace jednoho či dvou genů nemůže potvrdit odolnost hodnoceného genotypu (NESVADBA, V. - KOŘEN. J.; New information conseming breeding process in Czech Republic. Proceedings of the Scientific Commission I.H.G.C., 5 7 August 2001, Canterbury, Kent, England). Další nevýhodou této metody jsou vysoké finanční náklady a značná laboratorní pracnost.

Patent CZ293438 se týká způsobu detekce několika druhů latentního viru chmele nebo příbuzného rostlinného viru chmele, nikoliv však peronospory chmelové.

Patent CZ296930 se týká identifikace chmelových druhů, nikoliv však hodnocení odolnosti chmele k peronospoře chmelové.

Patent CZ 289623 se týká způsobu zlepšení rezistence rostliny k houbovým chorobám, nikoliv však hodnocení odolnosti chmele k peronospoře chmelové.

Přihláška vynálezmPV 1999-1242 se týká způsobu kontroly škodlivých hub na kulturních rostlinách, které mají modifikovanou rezistenci proti určitým patogenním škodlivým houbám. Tento způsob kontroly se týká zejména rostlin s modifikovanou rezistencí, nikoliv však hodnocení odolnosti chmele bez modifikované rezistence.

Přihláška vynálezu PV 2002-2405 se týká způsobu detekce patogenních organismů, který je založen na analýze specifických variabilních oblastí genů. Nevýhodou způsobu podle této přihlášky vynálezu jc, že se zabývá analýzou genů.

Patentový spis CN101094589 se týká odolnosti vůči padlí cibule způsobené destruktorem houby peronospora. Netýká se tedy hodnocení odolnosti chmele k peronospoře chmelové.

Patentový spis SU1329689 se týká metody zjišťování odolnosti cibule vůči padlí, nikoliv však hodnoceni odolnosti chmele k peronospoře chmelové.

Patentový spis SU995714 se také týká metody zjišťování odolnosti cibule vůči padlí, nikoliv však hodnocení odolnosti chmele k peronospoře chmelové.

Patentový spis SU1724085 se týká odolnosti okurky vůči padlí, nikoliv však hodnocení odolnosti chmele k peronospoře chmelové.

Patent US2003172396 se týká genové pozměněných rostlin odolných vůči houbovým chorobám, zejména vůči padlí. Netýká se vsak hodnocení odolnosti chmele k peronospoře chmelové.

Uvedené nevýhody odstraňuje alespoň zčásti postup hodnoceni odolnosti chmele k peronospoře chmelové podle vynálezu.

Podstata vynálezu

Postup hodnocení odolnosti chmele k peronospoře chmelové, charakterizovaný tím, že se nejprve připraví vzorky chmele tak, že se v době od druhé poloviny května do první poloviny července při teplotě maximálně 15 °C odeberou z testovaných rostlin chmele révové listy ve výšce 1 až 2 m, z nichž se pro každou testovanou rostlinu chmele připraví nejméně dva vzorky tak, že se u odebraných listů zkrátí listový řapík na 4 až 5 mm a pak se z těchto listů vyřízne střední část o průměru 50 až 70 mm, pak se zkrácený listový řapík obalí vatou namočenou do destilované vody, pak se takto připravený vzorek vloží spodní stranou listu nahoru do nádobky vyložené vlhkým papírem, která se umístí do prostoru o teplotě nejvýše 22 °C, kam nesvítí slunce, přičemž ve stejném časovém úseku s přípravou vzorků chmele se připraví zoosporangiová suspenze tak, že se odeberou infekcí peronospory chmelové napadené čisté výhony o výšce 20 až 30 cm, pak se tyto výhony vloží do plastových sáčků a dolní část výhonů o délce 5 až 10 cm se vloží do nádoby s vodou při laboratorní teplotě, po 20 až 30 minutách se výhony s čerstvým povlakem peronospory chmelové vloží do baňky s destilovanou vodou a opláchnou krouživým pohybem po dobu 8 až 12 minut, tím se povlak peronospory chmelové z výhonů převede do vody za vzniku zoosporangiová suspenze, která se přefiltruje, pak se koncentrace zoosporangiové suspenze upraví pod mikroskopem na 60 až

100 tisíc zoosporangií na 1 cm², pak sc baňka se zoosporangiovou suspenzí udržuje po dobu 1,5 až 2,5 hodiny při teplotě 6 až 12 °C, pak po uplynutí 0,5 až 1 hodiny se začne v pravidelných intervalech o délce 10 až 20 minut kontrolovat, zda se začaly uvolňovat zoospory, přičemž při prvním zjištění uvolňování zoospor se zoosporangiová suspenze přemístí do prostoru o laboratorní teplotě, přičemž uvolňování zoospor probíhá po dobu cca 20 až 30 minut, v níž musí být provedeno infikování připravených vzorků chmele uvolněnými zoosporami peronospory chmelové, které se zahájí při 20 až 40 % vyprázdněných zoosporangií, přičemž infikování vzorků chmele se provádí nástřikem zoosporangiové suspenze u nejméně jednoho připraveného vzorku chmele na spodní stranu listu, zatímco jeden vzorek chmele se jako kontrolní ponechá neinftkovaný, pak se infikované vzorky chmele vloží spodní stranou listů vzhůru zpět do nádobky vyložené vlhkým papírem, po 20 až 30 hodinách se infikované vzorky chmele osuší a obrátí se tak, aby se vatou obalený řapík dotýkal vlhkého papíru na dně nádobky, pak se tyto nádobky po dobu 6 až 7 dnů denně větrají vždy po dobu 30 až 40 minut a papír a vata se udržují vlhké přidáváním destilované vody a pak se vyhodnocuje stupeň poškození infikovaných vzorků chmele peronosporou chmelovou.

Výhodný postup hodnocení odolnosti chmele k peronospoře chmelové, charakterizovaný tím, že koncentrace zoosporangiové suspenze se upraví pod mikroskopem pomocí Burkerovy komůrky.

Další výhodný postup hodnocení odolnosti chmele k peronospoře chmelové, charakterizovaný tím, že se infikují tři připravené vzorky chmele.

Další výhodný postup hodnocení odolnosti chmele k peronospoře chmelové, charakterizovaný tím, že pro přípravu zoosporangiové suspenze se odeberou infekcí peronospory chmelové napadené klasovité výhony.

Další výhodný postup hodnocení odolnosti chmele k peronospoře chmelové, charakterizovaný tím, že vyhodnocení stupně poškození infikovaných vzorků chmele peronosporou chmelovou se provádí vizuálním posouzením velikosti plochy postižené houbou peronospora chmelová.

Další výhodný postup hodnocení odolnosti chmele k peronospoře chmelové, charakterizovaný tím, že vyhodnocení stupně poškozeni infikovaných vzorků chmele peronosporou chmelovou se provádí změřením velikosti plochy postižené houbou peronospora chmelová.

Vhodný termín pro postup hodnocení odolnosti chmele k peronospoře chmelové podle vynálezu je pouze od konce května do počátku července, neboť v tomto období se u napadených výhonů tvoří klasovité útvary. Na spodních listech se vytváří povlaky peronospory chmelové. Dále je chmelová rostlina ve fázi dlouživého růstu a révové listy, které se používají pro hodnocení, jsou mladé. V pozdějším termínu jsou révové listy poškozené a nevykazují již tak silnou transpiraci (pak jsou aktivnější pazochové listy).

Z testovaných rostlin, jejichž výška je 2 až 4 m, se odeberou révové listy ve výšce 1 až 2 m. Odběr listů musí být proveden v ranních hodinách, protože při zvýšení venkovní teploty dojde k uzavření průduchů. Právě průduchy pronikají zoospory do rostliny, kde se vyvíjí v houbu.

Optimální sběr infekcí peronospory chmelové je u klasovitých výhonů. Tyto výhony musí být čisté, tj. bez zeminy. Nelze doporučit sběr po dešťových srážkách, protože krátké klasovité výhony jsou silné znečištěny. Sběr napadených výhonů je nutné provádět ráno, protože je vyšší vzdušná vlhkost a houba se dobře rozvijí. Při vysoké teplotě dochází k. ničení houby.

Natrhané klasovité výhony se dolní částí umístí do nádoby s vodou, a to při laboratorní teplotě, která vyhovuje rozmnožování houby. Pro zvýšení počtu uvolněných zoospor je důležité na tento svazek klasovitých výhonů nasunout plastový sáček. Tím sc v daném mikroklimatu zvýší vzdušná vlhkost, což zaručí následné uvolňování zoospor a tím získání většího množství infekčního materiálu.

Specifikou postupu hodnocení odolnosti chmele k peronospoře chmelové podle vynálezu je, že příprava vzorků chmele a příprava zoosporangiové suspenze musí probíhat ve stejném časovém úseku. To v praxi znamená, že musí pracovat dva týmy. První tým musí zajistit rostlinný materiál z pokusných chmelnic a připravit z něj odebrané vzorky chmele pro infikování. Uvolňování zoospor probíhá v krátkém časovém intervalu (cca 20 až 30 minut). Pokud infikování neproběhne v této době, stává se neúčinným a k infikování připravených vzorků nedojde. A naopak, pokud by byl rostlinný materiál připraven v časovém předstihu, tak by u něho došlo k uzavření průduchů (cesta průniku zoospor do rostliny) a opčt by nedošlo k infikování listů.

Kontrolní neinfikovaný list je nutný, protože charakterizuje fyziologické stárnutí listu. Bylo totiž zjištěno, že každý genotyp chmele vykazuje odlišné fyziologické stárnutí. Listy některých genotypů jsou po sedmi dnech stále zelené a u jiných genotypů výrazně žloutnou. Toto stárnutí není spojeno s infekci, ale mohlo by negativně ovlivnit výsledky hodnocení odolnosti chmele k peronospoře chmelové.

Výsledky získané podle postupu hodnocení odolnosti chmele k peronospoře chmelové podle vynálezu lze vyhodnotit vizuálně nebo měřením, a to podle následujících dvou stupnic:

1. Vizuální rychlé hodnocení

1. odolný · zdravé listy

2. málo citlivý- tečky na listech

3. středně citlivý - méně než polovina listuje poškozena

4. silné citlivý - více než polovina listu je poškozena

2. Měření poškozené plochy listu

1. odolný - celé listy jsou zdravé

2. velmi málo citlivý - poškozeno je méně než do 10 % plochy listu

3. málo citlivý - poškozeno je 10 až 25 % plochy listu

4. středně citlivý - poškozeno 25 až 50 % plochy listu

5. silně citlivý - poškozeno je 50 až 75 % plochy listu

6. velmi silně citlivý - poškozeno je více než 75 % plochy listu

Postup hodnocení odolnosti chmele kperonospoře chmelové podle vynálezu je nezávislý na průběhu počasí, na výskytu choroby a lze jej tedy využívat každý rok. Je vysoce objektivní ke každému hodnocenému rostlinnému materiálu. Princip metody je založen na využití umělého infikování chmelových listů zoosporami peronospory chmelové. Vytvořením optimálních podmínek lze jednoznačně stanovit odolnost genotypů chmele (šlechtitelského materiálu, chmelových odrůd atd.) k peronospore chmelové.

Příklady provedení vynálezu

Postup hodnocení odolnosti chmele k peronospore chmelové sestává z následujících čtyř částí:

1. příprava vzorků chmele,

2. příprava zoosporangiové suspenze,

3. infikování vzorků chmele a rozvoj infekce,

4. vyhodnocení odolnosti chmele k peronospore chmelové.

1. Příprava vzorků chmele:

Vzorky chmele byly odebrány dne 26. května 2008 v 7:30 hodin při teplotě 11 °C.

Z testovaných rostlin chmele byly odebrány révové listy ve výšce 1,1 až 1,7 m. Pak byly z každé testované rostliny chmele připraveny Čtyři vzorky. IJ každého odebraného révového listu byl nožem zkrácen listový řapík asi na 5 mm. Pak byla v listu vyříznuta střední část o průměru 60 mm. Pak byl zkrácený řapik obalen vatou namočenou do destilované vody. Takto připravený vzorek listu byl umístěn spodní stranou nahoru do Petriho misky vyložené vlhkým filtračním papírem, která pak byla umístěna do prostoru o teplotě nejvýše 22 °C, kam nesvítí slunce.

2. Příprava zoosporangiové suspenze pro infikování vzorků chmele:

Současné s přípravou vzorků chmele byly pro přípravu zoosporangiové suspenze odebrány infekcí peronospory chmelové napadené čisté klasovité výhony o výšce 20 až 30 cm. Pak byly odebrané výhony vloženy do plastových sáčků a dolní část odebraných výhonů o délce 5 až 10 cm byla vložena do nádoby s vodou o laboratorní teplotě. Po 20 až 30 minutách byly odebrané klasovité výhony s čerstvým povlakem peronospory chmelové vloženy do baňky s destilovanou vodou a opláchnuty krouživým pohybem po dobu 10 minut. Tim byl povlak peronospory chmelové zklasovitých výhonů převeden do destilované vody za vzniku zoosporangiová suspenze, která byla přefiltrována. Pak byla koncentrace zoosporangiové suspenze upravena pod mikroskopem pomocí Burkcrovy komůrky asi na 80 tisíc zoosporangíi na 1 cm². Pak byla baňka se zoosporangiovou suspenzí umístěna na 2 hodiny do chladničky o teplotě 10 ⁵C. Po uplynutí jedné hodiny začala v pravidelných intervalech o délce 15 minut mikroskopická kontrola pro zjištění, zda se začaly uvolňovat zoospory. Při prvním zjištění uvolňováni zoospor byla zoosporangiová suspenze přemístěna do místnosti o laboratorní teplotě. Uvolňování zoospor probíhalo po dobu 30 minut.

3. Infikování vzorků chmele a rozvoj infekce:

V průběhu uvolňování zoospor bylo provedeno infikování vzorků chmele uvolněnými zoosporami peronospory chmelové. Infikování bylo zahájeno, když bylo zjištěno 30 % vyprázdněných zoosporangíi.

Infikování vzorků chmele bylo provedeno nástřikem zoosporangiové suspenze u tří připravených vzorku chmele na jejich spodní stranu, zatímco jeden vzorek chmele byl jako kontrolní ponechán neinfikovaný. Zoosporangiová suspenze byla nastříkána ručním rozprašovačem, tzv. fixírkou. V případě velkého množství zoosporangiové suspenze lze použít elektrickou rozmnožovací pistolí s pracovním tlakem cca 100 kPa. Pak byly infikované vzorky chmele vloženy spodní stranou listů vzhůru zpět do Petriho misek. Po 24 hodinách byly infikované vzorky chmele osušeny a obráceny tak, aby se vlhkou vatou obalený řapík dotýkal vlhkého filtračního papíru na dně Petriho misky. Pak byly tyto vlhké komůrky po dobu 7 dnů denně větrány vždy po dobu 30 minut. Filtrační papír a vata byly udržovány vlhké přídavky destilované vody.

4. Vyhodnocení odolnosti chmele k peronospore chmelové:

Výsledky postupu hodnocení odolnosti chmele kpcronospoře chmelové byly vyhodnoceny jak vizuálním posouzením velikosti plochy postižené houbou peronospora chmelová, tak měřením velikosti postižené plochy. Pak byl vyjádřen podíl velikosti postižené plochy vůči celkové velikosti plochy listu. Výsledek byl v obou případech stejný, rostlina byla středné citlivá.

Průmyslová využitelnost

Postup hodnocení odolnosti chmele k peronospoře chmelové podle vynálezu je průmyslově využitelný pro hodnocení odolnosti odrůd chmele pro výzkumné, šlechtitelské a studijní účely.

Claims (6)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   Postup hodnocení odolnosti chmele k peronospoře chmelové, vyznačující se tím, že se nejprve připraví vzorky chmele tak, že se v době od druhé poloviny května do první poloviny července v ranních hodinách při teplotě vyšší maximálně o 5 až 10 °C než nejnižší noční teplota odeberou z testovaných rostlin chmele révové listy ve výšce 1 až 2 m, pak se z nich pro každou testovanou rostlinu chmele připraví nejméně dva vzorky tak, že se u odebraných listu zkrátí listový řapík na 4 až 5 mm a pak se z těchto listů vyřízne střední část o průměru 50 až 70 mm, pak se zkrácený listový řapík obalí vatou namočenou do destilované vody, pak se takto připravený vzorek vloží spodní stranou listu nahoru do nádobky vyložené vlhkým papírem, která se umístí do prostoru o teplotě nejvýše 22 °C, kam nesvítí slunce, přičemž ve stejném časovém úseku s přípravou vzorků chmele se připraví zoosporangiová suspenze tak, že se odeberou infekci peronospory chmelové napadené čisté výhony o výšce 20 až 30 cm, pak se tyto výhony vloží do plastových sáčků a dolní část výhonů o délce 5 až 10 cm se vloží do nádoby s vodou pří laboratorní teplotě, po 20až 30’ minutách se výhony s čerstvým povlakem peronospory chmelové vloží do baňky s destilovanou vodou a opláchnou krouživým pohybem po dobu 8 až 12 minut, tím se povlak peronospory chmelové z výhonů převede do destilované vody za vzniku zoosporangiová'suspenze, která se přefiltruje, pak se koncentrace zoosporangiové suspenze upraví pod mikroskopem na 60 až 100 tisíc zoosporangií na l cm², pak se banka se zoosporangiovou suspenzí udržuje po dobu 1,5 až 2,5 hodiny při teplotě 6 až 12 °C, pak po uplynutí 0,5 až 1 hodiny se začne v pravidelných intervalech o délce 10 až 20 minut kontrolovat, zda se začaly uvolňovat zoospory, přičemž při prvním zjištění uvolňování zoospor se zoosporangiová suspenze přemístí do prostoru o laboratorní teplotě, přičemž uvolňování zoospor probíhá po dobu 20 až 30 minut, v níž musí být provedeno infikováni připravených vzorků chmele uvolněnými zoosporami peronospory chmelové, které se zahájí při 20 až 40 % vyprázdněných zoosporangií, přičemž infikování vzorků chmele se provádí nástřikem zoosporangiové suspenze u nejméně jednoho připraveného vzorku chmele na spodní stranu listu, zatímco jeden vzorek chmele se jako kontrolní ponechá neinfikovaný, pak se infikované vzorky chmele vloží spodní stranou listů vzhůru zpět do nádobky vyložené vlhkým papírem, po 20 až 30 hodinách se infikované vzorky chmele osuší a obrátí se tak, aby se obalený řapík dotýkal vlhkého papíru na dně nádobky, pak se tyto nádobky po dobu 6 až 7 dnů denně větrají vždy po dobu 30 až 40 minut a papír a vata se udržují vlhké přidáváním destilované vody a pak se vyhodnocuje stupeň poškození infikovaných vzorků chmele peronosporou chmelovou.
2. 2. Postup hodnocení podle nároku 1, vyznačující se tím, že koncentrace zoosporangiové suspenze se upraví pod mikroskopem pomoci Bůrkerovy komůrky.
3. 3. Postup hodnocení podle nároku 1, vyznačující se tím, že se infikují tri připravené vzorky chmele.
4. 4. Postup hodnocení podle nároku 1, vyznačující se tím, že pro přípravu zoosporangiové suspenze se odeberou infekcí peronospory chmelové napadené klasovité výhony.
5. 5. Postup hodnocení podle nároku 1, vyznačující se tím, že vyhodnocení stupně poškození infikovaných vzorků chmele peronosporou chmelovou se provádí změřením velikosti plochy postižené houbou peronospora chmelová.
6. 6. Postup hodnocení podle nároku 1, vyznačující se tím, že vyhodnocení stupně poškození infikovaných vzorků chmele peronosporou chmelovou se provádí vizuálním posouzením velikosti plochy postižené houbou peronospora chmelová.