CZ2007131A3 - Zpusob pretvorení, zarízení k jeho provádení a tvarový díl - Google Patents

Abstract

Vynález popisuje zpusob pretvorení okrajové oblasti plošného prvku (1), sestávajícího z alespon jedné nosné vrstvy (5) a alespon jedné krycí vrstvy (6), pricemž plošný prvek (1) má prípadne oblasti srozdílnou hustotou a/nebo tlouštkou a/nebo povrchovým tvarováním a pricemž plošnému prvku (1) se konecný tvar propujcuje tvarováním, zejména tvarováním za tepla a/nebo lisováním, pricemž prurez plošného prvku (1) se cástecne zmenšuje v okrajové oblasti alespon za vytvorení alespon jedné zeslabené zóny (7) a následne se podél této zeslabené zóny (7) alespon jednou pretvaruje, zejména se deformuje a fixuje se, zejména pomocí ohrevu teplem. Alesponjedna zeslabovací zóna (7) se pritom vyrobí behemtvarování tvarového dílu, zejména pri slisování alespon dvou vrstev (5, 6). U zarízení podle vynálezu je v alespon jedné okrajové oblasti dutiny formy (10) umísten alespon jeden, zejména prestavitelný prvek pro výrobu alespon jedné zeslabené zóny (7) se zmenšeným prurezem v plošném prvku (1). Podstata tvarového dílu spocívá v tom, že prurez plošného prvku (1) v okrajové oblasti je vyroben pretvarováním, zejména deformací, ve srovnání s prurezem plošného prvku (1) pred pretvarováním nezmenený nebo menší.

Description

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu přetvoření okrajové oblasti plošného prvku sestávajícího z alespoň jedné nosné vrstvy a alespoň jedné krycí vrstvy, přičemž plošný prvek má případně oblasti s rozdílnou hustotou a/nebo tloušťkou a/nebo povrchovým tvarováním a přičemž plošnému prvku se konečný tvar propůjčuje tvarováním, zejména tvarováním za tepla a/nebo lisováním, přičemž průřez plošného prvku se částečně zmenšuje v okrajové oblasti alespoň za vytvoření alespoň jedné zeslabené zóny a následně se podél této zeslabené zóny alespoň jednou přetvařuje, zejména deformuje, a fixuje se, zejména pomocí ohřevu teplem. Vynález se dále tyká zařízení, zejména lisu, pro přetvoření plošného prvku obsahujícího alespoň jednu nosnou vrstvu a alespoň jednu krycí vrstvu, přičemž plošný prvek má případně oblasti s rozdílnou hustotou a/nebo tloušťkou a/nebo povrchovým tvarováním, s alespoň jednou dutinou formy, ve které jsou případně v diskrétních oblastech výškově přestavitelně umístěny tvarovací prvky, zejména lisovníky, jakož i tvarového dílu, zejména ochranného obložení, z plošného prvku obsahujícího alespoň jednu nosnou vrstvu a alespoň jednu krycí vrstvu, přičemž plošný prvek má případně oblasti s rozdílnou hustotou a/nebo tloušťkou a/nebo povrchovým tvarováním, s alespoň jednou deformovanou okrajovou oblastí a alespoň jednou zeslabenou zónou umístěnou v odstupu od kraje plošného prvku.

Dosavadní stav techniky

Výroba ochranných obložení primárně používaných při výrobě vozidel je vyložena ve stavu techniky.

Tak například z EP 1 375 110 A2 je známý způsob, podle kterého se zmenší volný okraj vícevrstvého dílu vnitřního obložení pro automobily v okrajové oblasti s pomocí tepla nejprve na přímce, následně se okrajová část deformuje podél ohybové čáry a tepelným ohřevem se fixuje. Poněvadž pro výrobu volného okraje se musí jinde vyrobený polotovar tvarového dílu

nejprve vložit do formy pro další zpracování, mohou jednak vzniknout vzrůstající toleranční nepřesnosti (a v důsledku toho vyšší podíl zmetků). Jednak je mezi výrobou polotovaru tvarového dílu a výrobou okraje potřebný pracovní krok s dopravou, případně vloženým skladováním, manipulací a tak dále. Na výrobě ochranného obložení se rovněž účastní alespoň dvě zařízení, což vedle vyšších pořizovacích nákladů vyvolává zvýšené náklady na údržbu a nastavení.

Podstata vynálezu

Úkolem předloženého vynálezu je dát k dispozici hospodárný způsob výroby tvarových dílů, zejména pro automobilový průmysl.

Tento úkol vynálezu se vyřeší nezávisle tím, že během tvarování tvarového dílu, zejména při lisování alespoň dvou vrstev, se vyrobí alespoň jedna zeslabená zóna, že v alespoň jedné okrajové oblasti dutiny formy se umístí alespoň jeden, zejména přestavitelný prvek pro výrobu alespoň jedné zeslabené zóny se zmenšeným průřezem plošného prvku, jakož i tím, že průřez tvarového prvku v okrajového oblasti se přetvařováním, zejména ohnutím, vyrobí ve srovnání s průřezem tvarového prvku před přetvařováním alespoň přibližně nezměněn, nebo menší.

Výhodou přitom je, že se může redukovat rozsah nepřesností při výrobě dílů vnitřního obkladu a může se snížit zmetkovitost. Souběžně s tím se mohou snížit energetické náklady pro výrobu tvarového dílu podle vynálezu a tím se vyrábí cenově příznivě, poněvadž tvarování okraje postupuje v jednom zátahu při výrobě.

Podle varianty provedení je stanoveno, že plošný prvek, zejména nosná vrstva e/nebo krycí vrstva se vyrobí alespoň zčásti z materiálu zvoleného ze skupiny zahrnující plastické hmoty, zejména termoplastické hmoty, pěněné hmoty, sendviče, plstě, vločky,takže zeslabená zóna v plošném prvku se může nekomplikovaně vyrobit tepelným působením.

Je také možné, že krycí vrstva se vyrobí z materiálu odlišného od nosné vrstvy, přičemž se vezmou do úvahy budoucí požadavky v oblasti použití (například různé povrchové textury u každého vozidla, případně varianty vybavení podle požadavku zákazníka).

Zeslabená zóna se může také vyrobit vytlačením materiálu, jako například při vytvoření vyvýšeniny, výstupku ve tvaru plošného prvku, přičemž pod vytlačení materiálu se případně také musí rozumět, že v této oblasti zeslabené zóny se již během plnícího procesu formy naplní méně materiálu, tedy vytvoří se zóna nebo oblast s menší tloušťkou.Varianta, u které se v původním smyslu slova „vytlačení materiálu“' skutečně existující materiál například stlačí, je však přednostní, poněvadž se tím může dosáhnout vyšší hustota v oblasti zeslabené oblasti a tím vyšší pevnost.

Dále může být stanoveno, že zeslabená zóna se vyrobí mechanickým působením, zejména lisováním, ražením, žlábkováním, vroubkováním, nařezáváním a/nebo působením tepla, zejména ohřevu. Podle výchozího materiálu plošného prvku jsou zde kdykoliv možné změny ve výrobním procesu, aby se mohlo přistoupit na různé tepelné požadavky.

Výhodou také je, když se zeslabená zóna vytvoří podlouhlá, zejména se žlábkovitým, čárovým, kvadratickým, pravoúhlým, lichoběžníkovým a trojúhelníkovým průřezem. Může se tak přihlížet k výchozímu materiálu plošného prvku, případně kjeho chovám při deformaci, poněvadž podle tvaru zeslabené zóny po ohybu může vyplynout ostrá nebo povlovná vnější hrana na okraji ochranného obložení. Také potřeba síly a energie při deformaci se může redukovat, když se změna tvaru podpoří vhodným vytvarováním zeslabené zóny.

Okraj plošného prvku může být hladký, může se ale také ve svém tvaru měnit, zejména může být opatřen perforováním a/nebo řezem a/nebo kapováním, přičemž okraj může mít zejména klikatý tvar, vlnitý tvar, trojúhelníkový tvar, prstovitý tvar, polokruhový tvar nebo kombinaci těchto tvarů. Také zde je možná vazba na výchozí materiál plošného prvku podle tvaru okraje mohou být provedeny velké, případně malé poloměry křivek plošného prvku.

Změna tvaru se může podle dalšího provedení rozprostírat alespoň přibližně až do oblasti první a/nebo další zeslabené zóny; tím jsou u plošných prvků možné podle požadavku automobilového průmyslu (přizpůsobení tvaru karoserie, změny modelů a tak dále) užší/širší poloměry ohybu, hrany, ztužené okraje a tak dále.

Vytvořením zeslabené zóny v nosné vrstvě je možné ponechat krycí vrstvu, případně její texturu beze změny. Pro krycí vrstvu se tak mohou použít také citlivé a/nebo teplo neřežistentní, případně podmíněně rezistentní materiály.

Dále je možné, že se okrajová oblast přetvařuje o úhel zvolený z rozsahu se spodní hranicí 30° a s horní hranicí alespoň přibližně 180°, zejména se spodní hranicí 45° a horní hranicí 170°, přednostně se spodní hranicí 85° a s horní hranicí 160°, takže podle požadavku vestavby mohou jedna nebo více materiálových vrstev převzít síly vyskytující se na okraji plošného prvku.

Dále je výhodou, že se přetvařováním, zejména deformací, zvětší průřez plošného prvku ve srovnání s průřezem plošného prvku před přetvařováním. Tím může okraj převzít přídavnou, nosnou, případně opěrnou funkci, případně se mohou vytvořit pro plošný prvek, zejména ochranné obložení, vyztužené dosedací plochy.

Může být ale také stanoveno, že průřez plošného prvku v okrajové oblasti se přetvařováním, zejména deformací, vyrobí ve srovnání s průřezem plošného prvku před přetvařováním alespoň přibližně nezměněný, plošný prvek se tedy například v této okrajové oblasti slisuje na původní tloušťku, zejména již během výroby zeslabené zóny (zeslabených zón). Tak se mohou hotové plošné prvky za redukce skladových a/nebo dopravních nákladů stohovat, případně balit těsně na sobě. Mohou se zohlednit také speciální vestavbové situace (například dodatečné vestavby do zavazadlového prostoru, přetvoření karoserie zejména v oblastech úchytu ochranného obložení, tuning a tak dále), při nichž je potřebný úzký okraj prvku. Vyztužení téhož lze ale rovněž docílit stlačením okrajové oblasti.

Podle dalšího vytvoření zařízení je stanoveno, že prvek je vytvořen jako vodič tepla a/nebo jako zdroj tepla. Zeslabená zóna se tak může vyrobit působením tepla za využití termoplastických vlastností materiálu plošného prvku, zejména nosné vrstvy.

Také je možné, že prvek je vytvořen jako tlakový, nebo tahový nebo posuvný prvek a že zeslabená zóna v plošném prvku je proto vytvořena převážně vytlačováním materiálu.

Může se stanovit, že v okrajové oblasti dutiny formy je umístěn alespoň jeden dělící a/nebo řezací nástroj. Nahodilé korektury, případně zlepšení tvaru okraje se tak mohou provést ještě před deformací.

Je výhodné, když alespoň jedna okrajová oblast dutiny formy je vytvořena jako nástroj pro deformaci kolem zeslabené zóny, zejména pro přehnutí a/nebo slisování alespoň jedné okrajové oblasti plošného prvku.

Může být stanoveno, že okraj plošného prvku je opatřen vroubkováním a/nebo naříznutím a/nebo kapováním, přičemž okraj má klikatý tvar, vlnitý tvar, trojúhelníkový tvar, prstovitý tvar, polokruhový tvar nebo kombinaci těchto tvarů.

Konečně je možné, že alespoň jedna oblast plošného prvku, připojena k zeslabené zóně, je slisována, například aby se obdržela původní tloušťka plošného prvku.

Přehled obrázků na výkresech

Pro lepší porozumění je vynález blíže objasněn pomocí následujících obrázků.

Ve značně schématicky zjednodušeném vyobrazení znázorňuje:

Obr.l půdorys plošného prvku;

Obr. 2 tvar okraje plošného prvku s hroty;

Obr. 3 tvar okraje s výřezy;

Obr. 4 rovný tvar okraje;

Obr. 5 taškové provedení okraje;

Obr. 6 varianta okraje s kombinovanými tvary;

Obr. 7 schématieká konstrukce plošného prvku nacházejícího se ve formě;

Obr. 8 první krok procesu výroby okraje;

Obr. 9 ohýbání;

Obr. 10 dokončení deformačního procesu

Obr. 11 značně zjednodušené zařízení podle vynálezu v půdoryse;

Obr. 12 varianta okraje;

Obr. 13 další varianta okraje.

Příklady provedení vynálezu

Úvodem se stanoví, že v různě popsaných variantách provedení jsou stejné díly opatřeny stejnými vztahovými značkami, přičemž zveřejnění obsažená v celém popise je možné smysluplně přenést na stejné díly se stejnými vztahovými značkami. Také polohové údaje zvolené v popise, jako například nahoře, dole z boku a podobně, sc vztahují na bezprostředně « · popsaný, jakož i vyobrazený obrázek a při změně polohy se smysluplně přenáší na novou polohu. Dále mohou sami o sobě představovat samostatná vynálezecká řešení nebo řešení podle vynálezu také jednotlivé znaky nebo kombinace znaků ze znázorněných a popsaných různých příkladů provedení.

Veškerým údajům v předmětném popise z hodnotové oblasti je třeba rozumět tak, že tyto zahrnují z toho libovolné a všechny dílčí oblasti, například údaji 1 až 10 je třeba rozumět tak, že, když se vychází ze spodní hranice 1 a horní hranice 10, jsou zahrnuty veškeré dílčí oblasti, to znamená veškeré dílčí oblastí začínající spodní hranicí 1 nebo větší a končící horní hranicí 10 nebo méně, například 1 až 1,7, nebo 3,2 až 8,1, nebo 5,5 až 10.

Na obr. 1 je znázorněn v půdoryse plošný prvek 1, který je vytvořen jako ochranné obložení a má tří prohloubení 2. Prohloubení 2 mohou sloužit k zajištěné dopravě předmětů na ochranném obložení, ke zvýšení odolnosti proti skluzu a podobně.

Na tomto místě se musí podotknout, že plošný prvek i může být proveden také jako obložení, zejména pro použití v oboru automobilového průmyslu, například jako vložková deska, tlumící prvek, zvuková izolace, dělící stěna. Také povrch může být různě upraven, například nemá žádné prohloubení 2, má jedno, dvě, tři nebo více prohloubení 2.

Plošný prvek i má okraj 3, který je dále ještě vyzdvižen, případně detailněji ukázán na následujících obrázcích.

Obr. 2 až 6 představují možné tvary okraje 3 před deformací. Tak jc možné, jak je znázorněno na obr. 2, že okraj 3 má v oblasti budoucího rohového poloměru hroty 4. Z obr. 2 je také patrná vrstvená konstrukce plošného prvku i. Jsou znázorněny nosná vrstva 5, jakož i krycí vrstva 6, přičemž počet nosných vrstev 5, případně krycích vrstev 6 se může podle potřeby (stabilita, tuhost, odolnost proti kroucení, nosnost) měnit. Rovněž je možné umístit další vrstvy, jako například vložené vrstvy, například ke ztužení, jako například vrstvy v podobě

sítě, pleteniny a podobně. Na první krycí vrstvě 6, na jejím povrchu protilehlém k nosné vrstvě 5, může být také umístěna druhá krycí vrstva 6.

Jako materiál pro krycí vrstvu(y) 6 se může použít kůže, textilie a tak dále z přírodních látek nebo umělých hmot, zejména jehlová plsť, případně jehlové rouno, přičemž tyto plošné textilie jsou vyrobeny z jednotlivých vláken, které drží při sobě svojí vlastní přilnavostí a mohou se ztužit mechanickými postupy. Jejich výhody spočívají v dobré tepelně izolační schopnosti a ve vysoké zvukové resorpcí, jak je to požadováno zvláště u izolací motoru, ale také u ochranných obložení.

Jako materiál pro nosnou vrstvu(y) 5 se mohou použít například vločky z plastických hmot, zejména z termoplastických hmot, ale také z pěnového sendviče z vloček z pěnové hmoty, navzájem pojených primárním materiálem pro pěnovou plastickou hmotu, zejména z recyklovaných materiálů, například z polyuretanu, plstí a podobných vhodných materiálů, případně s plnivy. Jako nosná vrstva 5 se mohou použít papírové voštiny, dřevo, materiály na bázi dřeva, překližka a deskové materiály.

Při formování vnější části okraje s hroty 4 při deformaci hrotů 4 k okraji 3 materiálové vrstvy dosedají vedle sebe a nikoliv přes sebe, takže se mohou lépe přizpůsobit tvarům, zejména poloměrům rohu budoucího ochranného obložení. Rozměry hrotů 4, případně hloubky zářezů pro vytvoření okraje 3, závisí přitom jednak na poloměru zakřivení okraje 3, ale také na materiálu nosné vrstvy 5, jakož i krycí vrstvy 6, zejména na tloušťce materiálu, ohebnosti, elasticitě a podobně.

Dále jsou na obr. 2 znázorněny dvě zeslabené zóny 7, které se v oblasti okraje 3 nachází zejména v podobě přímky. Zeslabené zóny 7 mohou podle okolností probíhat rovnoběžně s okrajem 3. mohou být ale také vytvořeny v jiném vhodné tvaru, aby mohl vzniknout koncový výrobek přizpůsobený požadavkům použití. Zeslabené zóny 7 mohou být provedeny podlouhlé, ale také v průřezu širší, mohou být vytvořeny žlábkové, oblé, přímkové, kanálové, lichoběžníkové nebo trojúhelníkové, nebo se mohou umístit na plošném prvku X jiným

vhodným způsobem. Na předmětném obrázku jsou znázorněny dvě zeslabené zóny 7, které mají trojúhelníkový průřez. Jak ještě bude ukázáno, mohou být zeslabené zóny 7 také v počtu odchylném od dvou, může být například jedna, mohou být také tři nebo jich může být více.

Na obr. 3 je znázorněna alespoň přibližně pravoúhlý tvar úpravy okraje 3, přičemž okraj 3 se může připravit pro deformaci, případně naříznout neznázorněnými nástroji, zejména řeznými nástroji nebo oddělovacím zařízením. Při následné deformaci u této varianty dosedá zejména pro dosažení vyšší tuhosti více materiálových vrstev přes sebe. Tato podoba provedení se používá zejména při větších poloměrech zakřivení okraje 3, ačkoliv také nejsou vyloučena jiná tvarová provedení okraje 3.

Obr. 4 ukazuje rovný tvar okraje 3, to znamená tvar bez zářezů, které jsou vhodné zejména u větších materiálových tloušťek nebo při malých poloměrech zakřivení okraje 3 plošného prvku i. Působením tepla může při deformaci dojít v oblasti okraje 3 k průběžnému spojení přitom celoplošně na sobě ležících nosných vrstev 5, jako u všech dalších podob provedení. Případně může mít tepelné působení gradient, zejména může zevnitř plošného prvku i směrem ven zesilovat. Tak se může docílit dobrá stabilita okraje 3, zejména v tahové zóně.

Obr. 5 představuje zaoblenou, taškovou, případně markýzovou variantu provedení okraje 3, přičemž vnější díl 8 okraje 3 je zde opatřen zaoblenými zářezy. Při zhotovení okraje 3 tak dochází v poloměru ohybu k parciálnímu přeplátování jednotlivých úseků vnějšího dílu 8 okraje 3, takže na okraji 3 mohou vzniknout zóny se zvýšenou pevností.

Obr. 6 nakonec představuje kombinaci dosud uvedených příkladů provedení, která se nabízí zejména při nestejnoměrném průběhu poloměru, například při pozdějších přestavbách karoserie, při zesíleních, při adaptacích držadel, při vyztuženích svarovými švy po opravách nebo u veteránů. V úzkém poloměru se tak může v podobě hrotů 4 redukovat materiálová tloušťka, což je zvláště výhodné v úzkých ohybech. Pořadím, ve kterém se jednotlivé segmenty 9 okraje 3 při výrobním procesu deformují, se může doplňkově ovlivnit utváření okraje 3 a tím tvarového prvku I.

*· * ·♦ ·* *»* ♦ * » « ····· * ♦ * a ♦ «·· «·· «» ·♦ ··*♦ ·♦ a

Obr. 7 ukazuje schématickou konstrukci plošného prvku X, nacházejícího se ve formě 10. Do formy 10 se nejprve vloží nosná vrstva(y) 5 a následně krycí vrstva(y) 6, případně se může vložit příslušná, předem zhotovená sendvičová konstrukce plošného prvku χ. V oblasti budoucího okraje 3 je umístěn nástroj 11 pro výrobu zeslabené zóny 7. Tento nástroj 11 může být ohřívaný, zejména elektricky ohřívaný, a podle budoucích požadavků na plošný prvek X může mít různý počet vyvýšenin, případně ploch pro výrobu zeslabených zón 7. Také je možné, že se tím vyrobí celá plocha okraje 3, zejména vnějšího dílu 8 okraje 3, ale také středního dílu 12 okraje 3, případně vnitřního dílu 13 okraje 3, zejména když jsou tyto díly 8, 12, 13 během výroby okraje 3, případně plošného prvku X rovněž podrobeny tvarování.

Nástroj XX může být umístěn na zařízení 14 podle vynálezu axiálně posuvně v alespoň dvou směrech nebo stacionárně. Forma 10 může mít v oblasti výroby okraje 3 zvýšenou flexibilitu, případně je pohyblivá. U nástroje 11 se přednostně jedná o ohřívané razící zařízení 15. přičemž do rozsahu vynálezu jsou zahrnuty také jiné postupy výroby energie. Také mohou být vyvýšeniny, případně razící zařízení 15, uloženy posuvně a mohou se v dalším výrobním procesu plošně spustit do formy 10.

Ačkoliv okrajová oblast, to znamená oblast kolem okraje 3 plošného prvku X, je zobrazena rovněž s tvarováním, to znamená s odstupňováním, je samozřejmě možné, že plošný prvek X bude vyroben rovinný.

Další, zejména mechanické díly formy 10 jsou odborníkovi činnému v této oblasti známé a nejsou explicitně zmiňovány, případně zobrazeny.

Nástroj XX rovněž může vyrábět zeslabené zóny 7 tlakem na nosnou vrstvu 5, případně kombinací tlaku a tepla. Nosná vrstva 5 a krycí vrstva 6 se mohou při použití vhodných výchozích materiálů navzájem termoplasticky spojit, je však také možné použít pro spojení těchto vrstev lepidlo, pokud je takovéto spojení v hotovém produktu, to znamená v tvarovém díle, požadováno.

φφ · • * • φ «φφ* • φ φ φ φ · · φ φ φ φ φφφφ φ φφφ Φ·« · · φ φ φ φ φφφφ φ φ φ φφφ φφ φφ φφφφ φφ φ

Postup deformace je schématicky znázorněn na obr. 8 až 10. Pořadí obrázků ukazuje příkladnou deformaci okraje 3, který má dvě zeslabovací zóny 7.

Na obr. 8 je vidět, jak deformační nástroj 16 tlačí s předem stanovenou, alespoň přibližně vertikální silou F na okraj 3 plošného prvku J_. Jak již bylo uvedeno, může se ale také vytvořit méně, případně více zeslabovacích zón 7 a tak se může změnit průběh deformace. Deformační nástroj 16 tlačí tedy silou F na vnější díl 8 okraje 3 a střední díl 12 okraje 3, přičemž vnitřní díl 13 okraje 3 se mezitím opírá na formě 10.

Z obr. 9 je patrný postup deformace, při které deformační nástroj 16 tlačí na plošný prvek 1 dále dolu a alespoň přibližně horizontálně. Na místě první zeslabující zóny 7 se okraj 3 již deformoval. Čelo formy 10 zde slouží jako opera, případně dosedací hrana pro deformovaný okraj 3.

Konečně obr. 10 představuje, jak se okraj 3 plošného prvku J_ na místě další zeslabené zóny 7 dále deformuje. Díl formy JO, který až dosud podpíral vnitřní díl 13 okraje 3 se pomocí nastavitelného pohonu vytáhne zpět z místa přehybu, podpírá přitom díky své flexibilitě dále plošný prvek i a umožňuje exaktní deformaci.

Umístění jednotlivých nástrojů může být v rámci vynálezu také obrácené, takže tedy nastává přehnutí nahoru.

Dále je možné provést okraj 3 jen s jednou zeslabovací zónou 7, takže nástroj 11 provádí kombinovaný pohyb dolu a případně nahoru a ke straně.

Obr. 11 představuje možné zařízení 14 jako formu 10 pro výrobu plošného prvku I, přičemž u vyráběného plošného prvku 1 se jedná například o ochranné obložení. Je ale také možná výroba obkladových dílů, sdružených dílů, izolací motoru, vložkových desek, tlumících prvků, sklápěcích krytů, zvukových izolací a dělících stěn. Forma 10 sc přitom může ·· ·

přizpůsobit požadavkům přestavením nástroje 11 (obr. 10) a/nebo razícího zařízení 15 (obr.

10).

Na zařízení 14 se také může nacházet jedno nebo více úchytných zařízení 17 pro plošný prvek 1, aby se vytvořil příslušný protitlak, případně může být forma 10 vytvořena dvoudílná s horní a spodní polovinou formy 10, přičemž je možné zříci se těchto úchytných zařízení 17. Všechny pracovní kroky, které jsou potřebné k výrobě plošného prvku X podle vynálezu, mohou být řízeny a tím koordinovány elektronicky, například pomocí zařízení na zpracování dat nebo PC.

Je patrné, že k deformaci okraje 3 není potřebná změna polohy plošného prvku 1, nýbrž že se tento postup může provést uvnitř jednoho výrobního kroku, totiž již během tvarování plošného prvku χ. S tím se spojuje podstatná úspora času a energie, plošné prvky X se mohou vyrábět hospodárně a efektivně. Je možné zhotovit ochranná obložení ,just in time“ a tato podle potřeby přichystat v logistickém řetězci pověřeného výrobce automobilů.

V zařízení 14 může být umístěno také dělící zařízení 18, které je vytvořeno zejména jako dělící a/nebo řezný a/nebo lisovací nástroj. Ve výrobním procesu se také současně může provádět začišťovací krok, mohou se vyhlazovat hrany a/nebo odstraňovat případné materiálové přesahy. Toto odstraňování může být rovněž součástí jednostupňového výrobního procesu. Vyseknutí okrajových dílů, jak to bylo představeno shora, se proto rovněž může provádčt ve stejném výrobním kroku.

Pohon dělícího zařízení X8 se může provádět rovněž pomocí řídícího zařízení zařízením 14.

Dále je přitom možné zřící sc přídavných posouvacích a/nebo tlačných prvků, s nimiž se vyrábí okolí okraje 3, když je okrajová oblast formy vytvořena přestavitelná, zejména otočná, takže pomocí jejího otočení se pohybem unáší přehnutá okrajová oblast.

Na obr. 12 a 13 jsou konečně představeny další možnosti deformace okraje 3 plošného prvku

1. Jak je ukázáno na obr. 12, může mít okraj 3 plošného prvku J_ po přehnutí stejnou tloušťku, zejména stejný průřez jako plošný prvek h Toto se může dosáhnout silnější komparací okraje 3, případně okrajové oblasti. Jako výsledek dává tento postup okraj 3, který se může vytvořit pro plošné prvky _[ potřebné zejména při dodatečných vestavbách nebo sanacích, poněvadž nevytváří tlustší místo.

Obr. 13 nakonec ukazuje variantu, u které byla vyrobena pouze jedna zeslabující zóna 7 a vnější díl 8 okraje 3 byl deformován o 90°.

Poněvadž nosná vrstva 5 zejména v oblasti okraje 3 by mohla být nechráněná vystavena také mechanickým a/nebo fyzikálním vlivům, jako například zvlhčování, vystavení povětrnosti, tlaku, střižným pohybům, krutu, tahu a podobně, slouží ochranná vrstva 6 v první řadě k tomu, aby do značné míry zabránila těmto vlivům. Tak může být alespoň v podstatě zcela zabráněno vnikání kondenzované vody na čelní straně nosné vrstvy 5; jako nosná vrstva 5 se tím také může použít materiál zachycující vodu.

Ve druhé řadě se způsobem podle vynálezu docílí optická zlepšení, poněvadž volné hrany okraje 3 jsou alespoň zčásti zakryty krycí vrstvou 6.

Závěr výrobního procesu by mohlo tvořit nanesení pečetící vrstvy na spodní místo připojení deformovaného okraje 3. Tak se může docílit například spojením, zejména šňůrou z plastické hmoty, spojením pomocí silikonu a těsnící šňůrou dodatečná ochrana okraje 3, případně nosné vrstvy 5. Takovéto spojení může také sloužit jako přídavný tlumící prvek pro odstraňování otřesů, zejména vibrací motoru, vlastního chvění a podobně.

Příklady provedení ukazují možné varianty provedení způsobu podle vynálezu, jakož i zařízení 14 a plošného prvku i, přičemž se na tomto místě poznamenává, že vynález není omezen na své speciálně představené varianty provedení, nýbrž spíše jsou mezi sebou také možné různé kombinace jednotlivých variant provedení a tato možnost variant leží na základě

technických obchodních poznatků za pomoci předmětného vynálezu v působnosti odborníka činného v této technické oblasti. Pod rozsah ochrany jsou tedy zahrnuty také všechny myslitelné varianty provedení, které jsou možné na základě kombinace jednotlivých detailů zobrazené a popsané varianty provedení.

Pro pořádek se nakonec odkazuje na to, že pro lepší porozumění způsobu, případně zařízení, byly části způsobu, případně součásti zařízení zobrazeny zčásti mimo měřítko a/nebo zvětšené a/nebo zmenšené.

Úkol ležící v základu samostatných řešení podle vynálezu je patrný z popisu.

Předmět samostatných řešení podle vynálezu mohou tvořit především jednotlivá provedení znázorněná na obr. 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12 a 13. Toho se týkající úkoly a řešení podle vynálezu jsou patrné z detailního popisu těchto obrázků.

Claims (21)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Způsob přetvoření okrajové oblasti plošného prvku (1), sestávajícího z alespoň jedné nosné vrstvy (5) a alespoň jedné krycí vrstvy (6), přičemž plošný prvek (1) má případně oblasti s rozdílnou hustotou a/nebo tloušťkou a/nebo povrchovým tvarováním a přičemž plošnému prvku (1) se konečný tvar propůjčuje tvarováním, zejména tvarováním za tepla a/nebo lisováním, přičemž průřez plošného prvku (1) se částečně zmenšuje v okrajové oblasti alespoň za vytvoření alespoň jedné zeslabené zóny (7) a následně se podél této zeslabené zóny (7) alespoň jednou přetvařuje, zejména se deformuje, a fixuje se, zejména pomocí ohřevu teplem, vyznačující se tím, že alespoň jedna zeslabovací zóna (7) se vyrobí během tvarování tvarového dílu, zejména při slisování alespoň dvou vrstev (5, 6).
2. 2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že plošný prvek (1), zejména nosná vrstva (5) a/nebo krycí vrstva (6) se alespoň zčásti vyrobí z materiálu zvoleného ze skupiny tvořené plastickými hmotami, zejména termoplastickými hmotami, pěněnými hmotami, sendviči, plstěmi a vločkami.
3. 3. Způsob podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že krycí vrstva (6) se vyrobí z materiálu rozdílného od materiálu nosné vrstvy (5).
4. 4. Způsob podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že zeslabená zóna (7) se vyrobí vytlačením materiálu.
5. 5. Způsob podle nároku 4, vyznačující se tím, že zeslabená zóna (7) se vyrobí mechanickým působením, zejména lisováním, ražením, žlábkováním, vroubkováním, nařezáváním a/nebo působením tepla, zejména ohřevu.

   *«··· * · · • Β * · ♦ · ♦ · ····
6. 6. Způsob podle nároku 4 nebo 5, vyznačující se tím, že zeslabená zóna (7) se vytvoří podlouhlá, zejména se žlábkovitým, čárovým, kvadratickým, pravoúhlým, lichoběžníkovým a trojúhelníkovým průřezem.
7. 7. Způsob podle jednoho z nároků 1 až 6, vyznačující se tím, že okraj (3) plošného prvku (1) se vytvoří hladký.
8. 8. Způsob podle jednoho z nároků 1 až 6, vyznačující se tím, že tvaru okraje (3) plošného prvku (1) se mění, zejména je opatřen perforováním a/nebo řezem a/nebo kapováním, přičemž okraj (3) má zejména klikatý tvar, vlnitý tvar, trojúhelníkový tvar, prstovitý tvar, polokruhový tvar nebo kombinaci těchto tvarů.
9. 9. Způsob podle nároku 8, vyznačující se tím, že změna tvaru se rozprostírá do oblasti první a/nebo další zeslabené zóny (7).
10. 10. Způsob podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že zeslabená zóna (7) se vytvoří v nosné vrstvě (5).
11. 11. Způsob podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že okrajová oblast se přetvařuje o úhel zvolený z rozsahu se spodní hranicí 30° a s horní hranicí 180°, zejména se spodní hranicí 45° a horní hranicí 170°, přednostně se spodní hranicí 85° a s horní hranicí 160°.
12. 12. Způsob podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že přetvařováním, zejména deformací, se zvětší průřez plošného prvku (1) ve srovnání s průřezem plošného prvku (1) před přetvařováním.
13. 13. Způsob podle jednoho z nároků 1 až 12, vyznačující se tím, že přetvařováním, zejména deformací, se průřez plošného prvku (1) v okrajové oblasti vyrobí ve srovnání s průřezem plošného prvku (1) před přetvařováním nezměněný.

    • · « ♦ ··»·
14. 14. Zařízení, zejména lis, pro přetvoření plošného prvku (1), obsahujícího alespoň jednu nosnou vrstvu (5) a alespoň jednu krycí vrstvu (6), přičemž plošný prvek (1) má případně oblasti s rozdílnou hustotou a/nebo tloušťkou a/nebo povrchovým tvarováním, s alespoň jednou dutinou formy (10), ve které jsou případně v diskrétních oblastech výškově přestavitelně umístěny tvarovací prvky, zejména lisovníky, zejména k provádění způsobu podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že v alespoň jedné okrajové oblasti dutiny formy (10) je umístěn alespoň jeden, zejména přestavitelný prvek pro výrobu alespoň jedné zeslabené zóny (7) se zmenšeným průřezem v plošném prvku (1).
15. 15. Zařízení podle nároku 14, vyznačující se tím, že prvek je vytvořen jako vodič tepla a/nebo jako zdroj tepla.
16. 16. Zařízení podle nároku 14, vyznačující se tím, že prvek je vytvořen jako tlakový, nebo tahový nebo posuvný.
17. 17. Zařízení podle jednoho z nároků 14 až 16, vyznačující se tím, že v okrajové oblasti dutiny formy (10) je umístěn alespoň jeden dělící a/nebo řezací nástroj,
18. 18. Zařízení podle jednoho z nároků 14 až 17, vyznačující se tím, že alespoň jedna okrajová oblast dutiny formy (10) je vytvořena jako nástroj (11) pro deformaci kolem zeslabené zóny (7), zejména pro přehnutí a/nebo slisování alespoň jedné okrajové oblasti plošného prvku (1).
19. 19. Tvarový díl, zejména ochranné obložení, z plošného prvku (1), obsahujícího alespoň jednu nosnou vrstvu (5) a alespoň jednu krycí vrstvu (6), přičemž plošný prvek (1) má oblasti s rozdílnou hustotou a/nebo tloušťkou a/nebo povrchovým tvarováním, s alespoň jednou deformovanou okrajovou oblastí a alespoň jednou zeslabenou zónou (7) umístěnou v odstupu od kraje plošného prvku (1), vyznačující se tím, že průřez plošného prvku (1) v okrajové oblasti je vyroben přetvařováním, zejména deformací, ve srovnání s průřezem plošného prvku (1) před přetvařováním nezměněný nebo menší.
20. 20. Tvarový díl podle nároku 19. vyznačující se tím, že tvar okraje (3) plošného prvku (1) je opatřen perforováním a/nebo řezem a/nebo kapováním, přičemž okraj (3) má zejména klikatý tvar, vlnitý tvar, trojúhelníkový tvar, prstovitý tvar, polokruhový tvar nebo kombinaci těchto tvarů.
21. 21. Tvarový díl podle nároku 19 nebo 20, vyznačující se tím, že alespoň oblast plošného prvku (1), navazující na zeslabenou zónu (7), je slisována.