CZ2004692A3

CZ2004692A3 - Samočisticí zasklívací plošný dílec, dílec pro násobné zasklení, dílec ve formě souvrství, okno a obvodový plášť pro budovu

Info

Publication number: CZ2004692A3
Application number: CZ2004692A
Authority: CZ
Inventors: Kevin David Sanderson; James Atherton Knowles
Original assignee: Pilkington Plc
Priority date: 2001-12-08
Filing date: 2002-12-04
Publication date: 2005-01-12
Also published as: MY141804A; KR100937597B1; CN1602285A; CA2469018A1; ATE473946T1; EP1453771B1; PL369679A1; KR20040066152A; EP1453771A1; US20050252108A1; BR0214774A; AU2002347330A1; RU2004120770A; DE60237030D1; AU2002347330B2; WO2003050056A1; MXPA04005096A; RU79556U1; GB0129434D0; ES2347904T3

Description

Samočisticí zasklívací plošný dílec, dílec pro násobné zasklení, dílec ve formě souvrství, okno a obvodový plášť pro budovu

Oblast techniky

Vynález se týká samočisticích zasklívacích plošných dílců, dílců pro vícenásobné zasklení, nebo vrstvených zasklívacích dílců obsahujících samočisticí zasklívací plošné dílce a oken a obvodových plášťů obsahujících samočisticí zasklívací plošné dílce.

Dosavadní stav techniky

Samočisticí zasklívací dílce mají hydrofilní povrch. Déšť nebo jiná voda, která se dostane do styku s hydrofilním povrchem, se rozlije po povrchu a bude smývat nečistoty z tohoto povrchu. Je prospěšné zasklívat okna samočisticími zasklívacími plošnými dílci, protože vyžadují méně čištění než obyčejná okna. Samočisticí zasklívací plošné dílce mohou být plastové plošné dílce (tabule), ale obvykleji jsou ve formě skleněných plošných dílců (tabulí). Samočisticí povrch je obvykle opatřen hydrofilním povlakem na zasklívacím plošném dílci. Povlak může být například z oxidu křemíku nebo z oxidu kovu.

Zvlášť vhodný samočisticí zasklívací plošný dílec je takový, jehož hydrofilní povlak je fotokatalyticky aktivní. Fotokatalytická aktivita vzniká světelným buzením (fotogene244 4 44 44 44 · na povrchu polovodiče, na povrchu. Když jsou rováním) páru elektron-díra v polovodiči, když je polovodič osvícen světlem určité frekvence. Pár elektron-díra může být vybuzen ve slunečním světle a může reagovat ve vlhkém vzduchu pro vytváření hydroxylových a peroxydových radikálů Radikály oxidují organické nečistoty fotokatalyticky aktivní povlaky osvíceny, mají tak sklon rozrušovat organické nečistoty na povrchu. Mají také sklon udržovat jejich hydrofilní vlastnosti v důsledku aktivního čištění povrchu v důsledku osvícení. Fotokatylyticky aktivní povlaky mohou obsahovat polovodič s vhodnou mezerou mezi pásmy, například oxid titanu.

Fotokatylytické povlaky na bázi oxidu titanu na skle jsou popsány V EP 0 901 991 A2, WO 97/07069, WO 97/10186, WO 98/06675, WO 98/41480, WO 00/75087, v abstraktu 735 187.setkání elektrochemické společnosti (187th Electrochemical Society Meeting) Reno, NV, 95-1, str.1102 a v časopisu New Scientist magazíne (26.8.1955, str.19).

Bylo by výhodné udržet hydrofilní povahu povrchů na úrovni vyšší, než jaká je v současné době dosahována, aby se zvýšila účinnost samočisticích vlastností. Pro fotokatalyticky aktivní povlak by toto mohlo vyvolat zvýšení fotokatalytické aktivity povrchu.

Podstata vynálezu

Vynález proto přináší, podle prvního předmětu, samočisticí zasklívací plošný dílec, obsahující substrát, hydrofilní povlak na povrchu substrátu, a vyhřívací prostředek pro zvyšování teploty samočisticího zasklívacího plošného dílce.

-3Hydrofilní povlak je s výhodou fotokatalyticky aktivní povlak.

Překvapivě má zvýšení teploty za následek, že se zvýší aktivita povlaku, důsledkem čehož je, že se zlepší samočisticí vlastnosti povlaku.

Vyhřívací prostředek může obsahovat výkonově napájený ohřívač, například elektricky napájený ohřívač. Vhodné prostředky mohou zahrnovat ty, které mají elektricky vodivé povlaky na povrchu samočisticího zasklívacího plošného dílce nebo jemné dráty pro použití jako topné prvky, kombinované se samočisticím zasklívacím plošným dílcem.

Vyhřívací prostředky však budou s výhodou obsahovat pasivní vyhřívací prostředky, výhodněji prostředky využívající dopadající zářivou energie (například sluneční světlo) pro zvyšování teploty substrátu nad teplotu substrátu bez vyhřívacího prostředku. To je výhodné proto, že se tím odstraňuje potřeba samostatného napájecího zdroje, a že je to účinné z hlediska nákladů a dopadu na životní prostředí. Vyhřívací prostředek může obsahovat povlak odrážející teplo, uložený na druhém povrchu substrátu, nebo tepelně pohltivý (absorpční) povlak na povrchu substrátu, ale nejvýhodněji vyhřívací prostředek obsahuje zbarvený substrát, zejména substrát ze zbarveného skla.

V přednostním provedení tak tento předmět vynálezu přináší samočisticí zasklívací plošný dílec obsahující skleněný substrát ze zbarveného skla, mající na povrchu substrátu hydrofilní povlak. Hydrofilní povlaky zpravidla mají sta• · · · ···· · ··· • · · · · 9 9 999 9999 —4— ··· ······· ··· ·· · · ·· 9 tické krajní úhly ve styku s vodou 40° nebo s výhodou nižší než 25°. Hydrofilní povlak je s výhodou fotokatalyticky aktivní povlak. Substrát má s výhodou absorpci přímého slunečního tepla 0,2 nebo větší, 0,25 nebo větší, 0,3 nebo větší, 0,35 nebo větší, nebo 0,4 nebo větší. Substrát může být plastový substrát (například z polykarbonátu), ale s výhodou bude substrát skleněný substrát, zejména substrát ze skla float. Substráty ze zbarveného skla mohou být vytvořeny přidáním barviv do základních složení skla. Taková barviva zahrnují oxid železa, který může být přidán k základnímu složení skla v množství 0,1 až 0,9 hmotn.%, s výhodou 0,4 až 0,9 hmotn.% (Fe₂O₃).

Samočisticí zasklívací plošné dílce mohou být použity v dílcích pro vícenásobné zasklení, obsahujících samočisticí zasklívací plošný dílec proti druhému zasklívacímu plošnému dílci. V tomto případě může dílec pro vícenásobné zasklení sám obsahovat vyhřívací prostředek. Vyhřívací prostředek může například obsahovat vyhřívací prostředek, jak je popsán výše ve vztahu k prvnímu předmětu vynálezu, nebo může, přídavně nebo alternativně, druhý zasklívací plošný dílec v dílci pro vícenásobné zasklení může obsahovat vyhřívací prostředek, například povlak odrážející teplo. Podle druhého předmětu tak vynález přináší dílec pro vícenásobné zasklení, obsahující samočisticí zasklívací plošný dílec, druhý zasklívací plošný dílec umístěný proti samočisticímu zasklívacímu plošnému dílci, a vyhřívací prostředek pro zvyšování teploty samočisticího zasklívacího plošného dílce nad teplotu samočisticího zasklívacího plošného dílce nemajícího vyhřívací prostředek. S výhodou obsahuje vyhřívací prostředek podle tohoto předmětu vynálezu povlak odrážející teplo, ulo• · · · · ·

9 9 ··· ··· • · · · ···· · ··· ··········· ···· —Q— 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9

9 99 99 99 9 ženy na povrchu druhého zasklívacího plošného dílce.

Samočisticí zasklívací plošné dílce mohou být také zabudovány do souvrství (zejména vrstveného skla). Podle třetího předmětu tak vynález přináší souvrství obsahující první vrstvu samočisticího zasklívacího plošného dílce, druhou skleněnou vrstvu, plastovou mezivrstvu, například z polyvinylbutyralu (PVB), a vyhřívací prostředek pro zvyšování teploty souvrství.

Samočisticí zasklívací plošné dílce, dílce pro vícenásobné zasklení a dílce ve formě souvrství, jak byly popsány výše, mohou být zabudovány do oken pro budovy nebo vozidla. Samočisticí zasklívací plošné dílce, dílce pro vícenásobné zasklení a dílce ve formě souvrství, jak byly popsány výše, mohou být také zabudovány do fasád budov.

Podle čtvrtého předmětu vynálezu je navrženo okno obsahující samočisticí zasklívací plošný dílec, přičemž okno má k sobě přiřazené prostředky snižující proudění vzduchu, uspořádané tak, aby došlo ke snižování proudu vzduchu přes okno. To je výhodné proto, že prostředky pro snižování proudění vzduchu snižují proudění vzduchu přes okno a zmenšují tak konvekční ochlazování okna (takže se udržuje vyšší teplota a proto vyšší aktivita samočisticího zasklívacího plošného dílce). Prostředky pro snižování proudění vzduchu mohou obsahovat nejméně jednu omezovači lamelu nebo nejméně jeden deflektor větru.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je blíže vysvětlen v následujícím popisu na příkla• · · · · ·

-6• · • · · • ··· dech provedení s odvoláním na připojené výkresy, ve kterých znázorňuje obr.l diagram rychlosti reakce fotokatalyticky aktivního povlaku na bázi oxidu titanu na skle v závislosti na teplotě, obr.2 schematický řez (mimo měřítko) samočisticím zasklívacím plošným dílcem podle vynálezu, obr.3 schematický řez (mimo měřítko) dílcem pro násobné zasklení, obsahujícím samočisticí zasklívací plošný dílec, a obr.4 schematický řez (mimo měřítko) oknem obsahujícím samočisticí zasklívací plošný dílec v konstrukci mající deflektory větru.

Příklady provedení vynálezu

Údaje pro obr.l byly získány při použití substrátu z čirého skla float s povlakem obsahujícím spodní vrstvu oxidu křemičitého, blokující alkálie, a fotokatalyticky aktivní povlak oxidu titanu, nanesený přes vrstvu oxidu křemičitého. Vrstvy oxidu křemičitého a oxidu titanu byly naneseny nanášením chemickými parami na povrch skleněného substrátu během výrobního procesu výroby skla float. Povlak oxidu křemičitého byl vytvořen z prekurzorové plynné směsi obsahující sílán, ethylen a kyslík a vrstva oxidu titanu byla vytvořen z prekurzorové plynné směsi obsahující chlorid titanu a ethylacetát (v podstatě jak je popsáno ve spisu WO 00/75087).

Pro měření fotokatalytické aktivity povlečeného skla byly naneseny filmy kyseliny stearové na fotokatalyticky aktivní povrch tak, že se vzalo 1 x 10^-2 mol drn“³ základního roztoku kyseliny stearove v methanolu a 3 x lOcm ^J roztoku se pipetovalo na povrch sklíčka s povlakem TiO₂. Sklo se potom odstřeďovalo při 1000 ot./min po dobu 2 minut na odstředivém povlakovači Electronic Microsystems Ltd a po té se nechalo ve vzduchovém proudu na dobu okolo 30 minut pro za·· ««0«

··· • · ·♦ · • · jištění úplného odstranění methanolu. Fotoaktivita filmů byla určena měřením charakteristické integrované absorbance C-H infračervených valenčních vibrací kyseliny stearové mezi 2700 cm^-1 a 3000 cm^-1 jako funkce doby ozáření při použití Fourierova transformačního infračerveného spektrometru Perkin Elmer 1725 (FTIR). Hodnoty z literatury, založené na integrované absorbanci homologů, majících známou plochu na molekulu (jako kyselina arachidová (CH₃-(CH₂)₁₈CO₂H)) poskytují hodnotu 3,17 x 10¹⁵ molekul kyseliny stearové cm^-2 na každou naměřenou abs. cm^-1 jednotku (jak je popsáno v Y.Paz, Z.Luo, L.Razenberg, A.Heller, J.Mater.Res., 1995, 10, 2842). Na tomto základě se vypočítaly povrchové koncentrace kyseliny stearové.

Ozáření bylo provedeno při použití fotochemického reaktoru obsahujícího půlválcovou ozařovací jednotku obsahující šest osmiwatových žárovek s černým světlem (Coast-Air, vlnová délka záření lambda(max) = 355-360 nm, délka 28,7 cm) nastavenými proti půlválcovému hliníkovému reflektoru. Pro určení účinku teploty byly vzorky z povlečeného skla osazeny na článek s termostatem a teplota se měnila mezi 14 a 53°C (287 a 327 K). Obr.l znázorňuje rychlost fotooxidace kyseliny stearové jako funkci teploty. Z těchto výsledků je zřejmé, že vzrůst teploty zvyšuje rychlost reakce.

Obr.2 znázorňuje samočisticí zasklívací plošný dílec (tabuli) 2 obsahující substrát 4 z tmavozeleně zbarveného skla float, mající na jednom povrchu dvouvrstvý povlak 6. Substrát 4 ze skla float má základní složení ve formě sodnovápenatokřemičitého skla s přibližně 0,9 hmotn.% oxidu železa jako barviva, jak je popsáno v níže uváděných tabulkách

9» 9999 • 9 99

9 9 9 9 · « · 9

9 9 9 9 999 9 9 9 9 « 99 99 9 9 9 9 9 9 9999

999 9999 99 9

999 99 «9 «9 ·

Tab.l a Tab.2. Horní vrstva 8 povlaku 6 je fotokatalyticky aktivní vrstva oxidu titanu. Spodní vrstva 10 povlaku 6 je vrstva oxidu křemičitého, která působí jako blokovací vrstva pro blokování alkálií, pro snižování nebo zabraňování migrace iontů alkalických kovů do vrchní vrstvy 8 povlaku 6, která může snižovat její fotokatalytickou aktivitu. Když je zasklívací plošný dílec 2. vystaven zářivé energii (například slunečnímu světlu), absorbuje substrát 4 ze zbarveného skla float část energie a teplota zasklívacího plošného dílce 2 se zvyšuje. Vzestup teploty má účinek na zlepšování samočisticích vlastností povlečeného povrchu 12 zasklívacího plošného dílce zvyšováním fotokatalytické aktivity fotokatalyticky aktivní vrstvy 8. Vzestup teploty může také způsobit, že povrch bude hydrofilnější.

Obr.3 znázorňuje jako příklad dílce pro násobné zasklení dvojsklo 14, obsahující první samočisticí zasklívací plošný dílec (tabuli) 16 a druhý zasklívací plošný dílec (tabuli) 18, uložený proti prvnímu zasklívacímu plošnému dílci. Samočisticí zasklívací plošný dílec 16 a druhý zasklívací plošný dílec 18 jsou od sebe oddělovány distančním prvkem 20 tak, že je mezi nimi vytvořena vzduchová mezera pro zlepšení izolace dílce. Samočisticí zasklívací plošný dílec 16 je podobný tomu, jaký je znázorněn na obr.2, obsahující substrát 24 ze skla float a dvouvrstvý povlak na povrchu. Vrchní vrstva 26 povlaku je fotokatalyticky aktivní vrstva oxidu titanu a spodní vrstva 28 je vrstva oxidu křemičitého, která působí jako vrstva pro blokování alkálií. Povlečený povrch 30 samočisticího plošného zasklívacího dílce 16 je uložen tak, že když je dvojsklo 14 osazeno v konstrukci, může být povrch s povlakem na vnější straně. Druhý

-9• · · · ···· · ··· • · · · · ·· · · · ····· •· · ·· ·· ·· · zasklívací plošný dílec 18 obsahuje substrát 34 z tmavozeleně zbarveného skla float s pyrolyticky naneseným povlakem 34 odrážejícím teplo, uloženým na jeho jednom povrchu. Povlak odrážející teplo obsahuje podkladní vrstvu oxykarbidu křemíku a vrstvu oxidu cínu dotovaného fluorem (tloušťky přibližně 300 nm). Alternativně může vrstva odrážející teplo obsahovat naprašovaný povlak, obsahující jednu nebo více tenkých vrstev stříbra a antireflexních vrstev.

Při použití bude zářivá energie (například sluneční světlo) procházet dvojsklem 14 a bude odrážena povlakem 34 odrážejícím teplo směrem k samočisticímu zasklívacímu plošnému dílci 16, čímž dojde ke zvýšení jeho teploty. Tmavě zelený skleněný substrát 32 druhého zasklívacího plošného dílce 18 bude také přispívat ke vzrůstu teploty samočisticího zasklívacího plošného dílce 16 pohlcováním zářivé energie, přičemž opětovně vyzařovaná pohlcená energie bude také odrážena povlakem 34 odrážejícím teplo směrem k samočisticímu zasklívacímu plošnému dílci 16.

Obr.4 znázorňuje okno 40., obsahující samočisticí zasklívací plošný dílec (tabuli) 42 v konstrukci. Okno 40 je osazeno v rámových členech 44. K rámovým členům 44 jsou upevněné deflektory 48 větru s šikmou plochou, které vybíhají směrem k vnějšku 46 konstrukce. Deflektory 48 větru jsou uloženy a tvarovány tak, že ohýbají složky větru W, které proudí v podstatě rovnoběžně s povrchem okna 40. Výsledkem takového ohybu je, že konvektivní chlazení okna 40 je sníženo, což má za následek větší vzrůst teploty pro danou intenzitu zářivé energie, dopadající na okno. Jako alternativa pro deflektory větru mohou být použity omezovači lamely pro

-10zpomalování větru nebo jiného vzduchového proudu přes okno.

Vynález je dále objasněn pomocí následujících příkladů, které se týkají samočisticích zasklívacích plošných dílců, obsahujících fotokatalyticky aktivní povlaky nanesené na skleněných substrátech. Skleněné substráty sestávají ze základního složení majícího složky v přibližném rozmezí podílů udávaných v tabulce Tab.l, zbarveného přidáním barviv v přibližných podílech popsaných v tabulce Tab.2. Obvykle se barviva přidávají k základnímu složení, přičemž se složení v tomto případě renormalizuje. Podíly jsou v procentech hmotnosti, přičemž mohou být přítomná také malá množství dalších složek. Podíl železa v dvojmocné formě (Fe^z ) je měřen v optických procentech. Skleněné substráty mohou být vyrobeny způsoby dobře známými ve sklářství a čiré nebo zbarvené skleněné substráty (s vlastnostmi podobnými vlastnostem níže popisovaných skleněných substrátů) mohou být zakoupeny jako běžné skladové tržní výrobky.

TAB.l

Základní složení

	Min.hmotn.%	Max hmotn.
SÍO₂	71,90	72,90
CaO	8,27	9,15
MgO	3,87	4,42
Na₂0	12,90	14,20
k₂o	0,02	0,80
Fe₂°₃	0,092	0,136
^A12°3	0,07	1,19
so₃	0,167	0,25

• · · ·

-11TAB. 2

Barva zbar-	^Fe2°3	Fe²⁺	^Co3°4	NÍO	Se	tío₂
veného sub-	(hm.%) •	(%optic.)	(ppm)	(ppm)	(ppm)	(hm. %
strátu
Čirá	-	-	-	-	-	-
Šedá	0,40	20	80		23	-
Bronzová	0,40	20	39	-	27	-
Modrá	0,61	27	57	-	-	0,11
Světlezelená	0,60	25	-	-	-	-
Tmavozelená	0,90	25	-	-	-	-

Zbarvená skla mají podíly oxidu železa (naměřené jako hmotnostní procenta Fe₂O₃) v rozmezí od 0,4 do 0,9 (ale mohou mít tyto podíly v širším rozmezí, například 0,1 až 0,9) a podíly železa v dvojmocné formě v rozmezí přibližně 20 až 30% optických.

Optické vlastnosti v prostupu viditelného záření, barva v prostupu (L*, a*, b*, normalizovaný druh světla D65), odraz přímého slunečního záření a absorpce přímého slunečního záření pro vzorky o tloušťce 6 mm čirého a zbarveného skla float, majícího složky v rozmezích popsaných v tabulkách Tab.l a Tab.2, jsou popsány v níže uváděné tabulce Tab.3. Hodnoty prostupu viditelného záření, odrazu přímého slunečního záření a absorpce přímého slunečného záření byly vypočítány podle ISO 9050. Hodnoty slunečních charakteristik byly vypočítány při použití vzdušné hmoty 2.

• · · · •12·· ·· 9 • 9 9

9 9 9 9

9 9 9 * « • · · • · · ·

TAB. 3

Barva skle-	Prostup	Barva v pro- Odraz přím.	Absorpce
něného substrátu	viditel. (%)	stupu (D65) sluň.záření (%) _ * * , * L a b	přím.sluň záření (%)
Čirá	88,9	99,5 -1,9	0,2	7,2	13,8
Šedá	43,0	71,5 1,2	-1,8	5,2	49,6
Bronzová	48,4	75,1 3,0	7,9	5,2	49,2
Modrá	54,9	79,0 -9,5	-10,7	5,0	60,0
Světlezelená	75,1	89,4 -9,2	1,2	5,5	50,0
Tmavozelená	65,0	84,5 -13,1	2,5	5,1	62,0
Optické vlastnosti skla	se mění	s tlouštkou vzorku
skla. Absorpce přímého	slunečního	záření	se mění s	tloušťkou
vzorku skla.	Absorpce	přímého slunečního	záření světlezeleně
zbarveným sklem je znázorněna v	tabulce	Tab.4 v	závislosti

na tloušťce,

TAB. 4

Tlouštka světlezeleného skleněného substrátu (mm)

1,5

Absorpce přímého slunečního záření (%)

39,6

24,2

19,1

Fotokatalyticky aktivní povlaky (vytvořené jak je popsáno ve spisu WO 00/75087) obsahují dvouvrstvý povlak se spodní vrstvou z oxidu křemičitého a fotokatalyticky aktivní vrstvou oxidu titanu (ve formě anatasu). Spodní vrstva oxidu křemičitého může být nanesena tím, že se plynná směs silanu,

-13♦ · ·««« • 9 99

9 9 9 9 9 9 9 9

9 9 9 9 999 9 9 9 9

9 9 9 9 · · 9 9 9 ··«<«·

9 9 9 9 9 9 9 9 9

9 99 99 99 « kyslíku, ethylenu a dusíku (například při poměru průtoků 1:2:6:0,13) uvádí do styku s povrchem skla a nechává se proudit rovnoběžně s povrchem skla ve směru pohybu skla při teplotě skla přibližně 670°C. Tlouštka povlaku z oxidu křemičitého může například být v rozmezí od 25 do 40 nm. Fotokatalyticky aktivní vrstva oxidu titanu může být nanášena kombinováním plynných proudů obsahujících chlorid titaničitý v proudícím dusíku jako nosném plynu, ethylacetát v proudícím dusíku jako nosném plynu a hlavního proudu dusíku do plynné směsi, která se potom uvede do styku s povrchem skla a nechává se proudit po tomto povrchu, při teplotě skla okolo 640°C. Tlouštka vrstvy oxidu titanu může například být v rozmezí od 10 do 20 nm. Fotokatalyticky aktivní povrchy mohou být vytvářeny z řady sloučenin kovů. Sloučeniny, které byly navrženy jako užitečné, zahrnují oxidy titanu, oxidy železa, oxidy stříbra, oxidy mědi, oxidy wolframu, oxidy zinku, oxidy zinku/cínu a titaničitany stroncia.

Mohou být použity jiné způsoby nanášení fotokatalyticky aktivního povlaku. Fotokatalyticky aktivní povlaky oxidu titanu mohou být nanášeny chemickými parami (CVD) při použití jiných prekurzorů titanu, například alkoxidů titanu (například ethoxidu titanu nebo propoxidu titanu), nanášení metodami sol-gel (například ponorem, poléváním nebo odstředivým litím při použití alkoxidových prekurzorů v alkoholech) , naprašováním (zahrnujícím reaktivní naprašování při použití terče z kovového titanu nebo podstechiometrického oxidu) nebo jinými povlakovacími metodami. Po nanesení mohou být povlaky dále zpracovávány (například pro zvyšování fotokatalytické aktivity povlaku), například tepelným zpracováním. Povlak může obsahovat jiné povlakové vrstvy než fotoka-14talyticky aktivní povlak pro modifikování například hydrofilní ch, optických nebo jiných vlastností povlaku nebo pro ochranu povlaku (například blokováním migrace iontů alkalických kovů ze substrátu, obsahuje-li substrát mobilní ionty alkalických kovů).

V následujících příkladech je teplota středu samočisticích zasklívacích plošných dílců s vyhřívacími prostředky různého druhu vypočítána při různých podmínkách (viz mezinárodní organizaci pro normalizaci International Organization for Standarde ISO 9050 a/nebo ISO 9845). Použité obecné podmínky se vztahují k vystavení (expozici) zasklívacích plošných dílců v podmínkách ISO nebo podmínkách ASHRAE Summer (American Society of Heating Refrigerating and Air Condi-tioning Engineers). Tyto podmínky jsou popsány v níže uváděné tabulce Tab.5. Nejistota ve výpočtech teploty je přibližně ±1°C.

TAB.5

Vystavení dle ISO Vystavení dle ASHRAE Summer

Rychlost větru 3,5 m/s

Intenzita záření 760 W/m²

Vnější teplota 10°C

Vnitřní teplota 10°C

3,5 m/s 783 W/m²31,7°C 23,9°C

Příklady 1 až 5

Příklady 1 až 5 se týkají zasklívacích plošných dílců (tabulí) pro jednoduché zasklení, kde skleněný substrát má tloušťku 6 mm a fotokatalyticky aktivní povlak je na vnějším povrchu (t.j. směrem ke zdroji záření). Substráty mají různá

-15·· · · zbarvení. Teploty zasklívacích plošných dílců (tabulí) jsou

popsány v tabulce Tab.6 pro ASHRAE (ASHRAE Summer).	podmínky ISO a	letní podmínky
	TAB	.6
Příklad	Barva skleněného	Vystavení	Vystavení dle
	substrátu	dle ISO	ASHRAE Summer
		(°C)	(^CC)
1	Bronzová	21,9	41,8
2	Šedá	21,9	41,8
3	Modrá	23,9	44,7
4	Světlezelená	22,1	42,7
5	Tmavozelená	24,5	45,4

Příklady 6 až 10

Příklady 6 až 10 se týkají dvojskel, kde každý ze dvou skleněných substrátů má tloušťku 6 mm a mezi substráty je mezera tloušťky 12,7 mm. V každém dílci je samočisticí plošný zasklívací dílec (tabule) orientován tak, že fotokatalyticky aktivní povlak je na vnějším povrchu (t.j. směrem ke zdroji záření). Druhý zasklívací plošný dílec (tabule) je čirý. Samočisticí zasklívací plošné dílce mají různá zbarvení. Teploty samočisticích zasklívacích plošných dílců (tabulí) jsou popsány v tabulce Tab.7 pro podmínky ISO a letní podmínky ASHRAE (ASHRAE Summer).

TAB.7

Příklad

Barva skleněného substrátu

Bronzová

Vystavení dle ISO (°C)

24,4

Vystavení dle ASHRAE Summer (^CC)

46,4

-16·* 4* ·· » * * 4 44« 44*

4 4 4 4444 « 444

44 44 44 4·4 4444«

444 4444 44 4

9 44 44 44 «

7	Šedá	24,1	45,3
8	Modrá	26,5	48,4
9	Světlezelená	24,4	46,4
10	Tmavozelená	27,1	49,2

Příklady 11 až 15

Příklady 11 až 15 se týkají samočisticích zasklívacích plošných dílců majících substrát z tmavozeleného skla jako v příkladě 5, přičemž skleněný substrát má proměnlivou tlouštku (od 6 mm do 1 mm). Teploty samočisticích zasklívacích plošných dílců (tabulí) jsou popsány v tabulce Tab.8 pro podmínky ISO a letní podmínky ASHRAE (ASHRAE Summer) spolu s absorpcí přímého slunečního záření (určenou na povlakované straně).

TAB.8

Příklad	Tloušťka	tmavo-	Absorpce přímé-	ISO	ASHRAE
	zeleného	skleněn.	ho sluneč. záření.	(°c)	Summer
	substrátu (mm)	(povlak.strana) (%)		(°c)
11	6		59,1	24,4	45,4
12	4		49,2	22	42
13	2		32,3	17,8	37,8
14	1,5		26,1	16,4	36,2
15	1		18,9	14,5	34,4
Příklady	16 až 33

Příklady 16 až 33 v tab.9 a 10 ukazují účinek teplot samočisticích zasklívacích plošných dílců na čirých (příklady 16 až 24) nebo tmavozelených (příklady 17 až 33) skleněných substrátech v dvojsklech při měnící se rychlosti větru. Druhý zasklívací plošný dílec (tabule) v každém dvojskle je

z čirého skla tloušťky 6 mm a mezi skly je vzduchová mezera 12,7 mm. Ostatní podmínky použité pro vypočítání teplot odpovídají podmínkám ISO nebo ASHRAE Summer.

TAB. 9

Příklad	Rychlost	Čirý skleněný substrát
	větru (m/s)	ISO	ASHRAE Summer
		(°C)	(°c)
16	0,0	22	42
17	0,5	20	40
18	1,0	19	39
19	1,5	18	38
20	2,0	17	38
21	2,5	16	37
22	3,0	16	37
23	3,5	15	36
24	4,0	15	36
		TAB.10
Příklad	Rychlost	Tmavozelený	skleněný substrát
	větru (m/s)	ISO	ASHRAE Summer
		(°c)	(°C)
25	0,0	49	70
26	0,5	44	64
27	1,0	40	60
28	1,5	36	57
29	2,0	34	55
30	2,5	31	52
31	3,0	30	51
32	3,5	27	49
33	4,0	27	48

Claims

PATENTOVÉ

NÁROKY ·· ·

1. Samočisticí zasklívací plošný dílec obsahující substrát, hydrofilní povlak na povrchu substrátu a vyhřívací prostředek pro zvyšování teploty substrátu.
2. Samočisticí zasklívací plošný dílec podle nároku 1, vyznačující se tím, že vyhřívací prostředek obsahuje pasivní vyhřívací prostředek.
3. Samočisticí zasklívací plošný dílec podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že vyhřívací prostředek obsahuje prostředek pro využívání dopadající zářivé energie pro zvyšování teploty substrátu.
4. Samočisticí zasklívací plošný dílec podle kteréhokoli z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že vyhřívací prostředek obsahuje povlak odrážející teplo, uložený na druhém povrchu zasklívacího plošného dílce.
5. Samočisticí zasklívací plošný dílec podle kteréhokoli z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že vyhřívací prostředek obsahuje povlak pohlcující teplo, uložený na povrchu plošného dílce.
6. Samočisticí zasklívací plošný dílec podle kteréhokoli z nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že substrát je zbarvené sklo.
7. Samočisticí zasklívací plošný dílec podle kteréhokoli z nároků 1 až 6, vyznačující se, že substrát má absorpci přímého slunečního tepla 0,15 nebo větší.
8. Samočisticí zasklívací plošný dílec podle kteréhokoli z nároků 1 až 7, vyznačující se tím, že hydrofilní povlak obsahuje fotokatalyticky aktivní povlak.
9. Samočisticí zasklívací plošný dílec obsahující substrát ze zbarveného skla, mající na povrchu fotokatalyticky aktivní povlak.
10. Dílec pro násobné zasklení, obsahující samočisticí zasklívací plošný dílec podle kteréhokoli z nároků 1 až 9 a druhý zasklívací plošný dílec uložený proti samočisticímu zasklívacímu plošnému dílci.
11. Dílec pro násobné zasklení, obsahující samočisticí zasklívací plošný dílec, druhý zasklívací plošný dílec uložený proti samočisticímu zasklívacímu plošnému dílci a vyhřívací prostředek pro zvyšování teploty samočisticího zasklívacího plošného dílce.
12. Dílec pro násobné zasklení podle nároku 11, vyznačující se tím, že vyhřívací prostředek obsahuje povlak odrážející teplo, uložený na povrchu druhého zasklívacího plošného dílce.
13. Dílec ve formě souvrství, obsahující první vrstvu ze samočisticího zasklívacího plošného dílce, druhou skleněnou vrstvu, a plastovou mezivrstvu a vyhřívací prostředek pro zvyšování teploty souvrství.

·· ···»·
14. Okno obsahující samočisticí zasklívací plošný dílec podle kteréhokoli z nároků 1 až 9, dílec pro násobné zasklení podle nároku 11 nebo 12 nebo dílec ve formě souvrství podle nároku 13.
15. Okno obsahující samočisticí zasklívací plošný dílec, které je opatřeno přiřazeným prostředkem pro snižování proudění vzduchu, uspořádaným pro snižování proudu vzduchu přes okno.
16. Okno podle nároku 15, vyznačující se tím, že prostředek pro snižování proudění vzduchu obsahuje nejméně jednu omezovači lamelu.
17. Okno podle nároku 15 nebo 16, vyznačující se tím, že prostředek pro snižování proudění vzduchu obsahuje nejméně jeden deflektor větru.
18. Obvodový plášt pro budovu, obsahující více samočisticích zasklívacích plošných dílců podle kteréhokoli z nároků 1 až 9, více dílců pro násobné zasklení podle nároku 11 nebo 12 nebo více dílců ve formě souvrství podle nároku 1 3 .
19. Samočisticí zasklívací plošný dílec v podstatě takový, jak byl popsán s odvoláním na obr.2 připojených výkresů a jak je znázorněn na obr.2 připojených výkresů.
20. Dílec pro násobné zasklení, v podstatě takový, jak byl popsán s odvoláním na obr.3 připojených výkresů a jak je znázorněn na obr.3 připojených výkresů.