CZ2003706A3

CZ2003706A3 - Způsob výroby ponožek na okrouhlém pletacím stroji, polotovar pro výrobu ponožek a ponožka

Info

Publication number: CZ2003706A3
Application number: CZ2003706A
Authority: CZ
Inventors: Jan Ando
Original assignee: Matec S. P. A.
Priority date: 2002-03-12
Filing date: 2003-03-11
Publication date: 2003-10-15
Also published as: US7047767B2; CN100420782C; CN1446967A; US20030172684A1; ITMI20020525A1; KR20030074229A; ITMI20020525A0

Description

1 7V ~ ?06 Μ ·· ···· • · · · · • ··· · · · • · ·· ·· «· 01 -445-03-Če

Způsob výroby ponožek na okrouhlém pletacím stroji, polotovar pro výrobu ponožek a ponožka

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu výroby ponožek na okrouhlém pletacím stroji, který má alespoň dva podavače nebo vstupy, a při němž se ponožka vyrábí počínaje od konce protilehlého ke špičce. Vynález se dále týká polotovaru pro výrobu ponožek a ponožky.

Dosavadní stav techniky

Je známé, že při obvyklé běžné výrobě ponožek pomocí okrouhlých pletacích strojů se pata a špička ponožky vytvářejí použitím jediného podavače nebo vstupu stroje a ovládáním jehelního válce střídavým otočným pohybem kolem jeho osy v úhlu natáčení, jehož velikost je přibližně 180°, tak, aby polovina jehelního válce prošla kolem uvedeného podavače nebo vstupu. Jehly této poloviny jehelního válce provádějí pletení u tohoto podavače nebo vstupu, a jejich počet se v prvním kroku postupně snižuje, takže se zvyšuje počet jehel vylučovaných z pletení počínaje od bočních konců celé sady, a v druhém kroku postupně zvyšuje, aby se dosáhlo charakteristického váčkového tvaru paty a špičky ponožky.

Vytváření paty a špičky ponožky, vzhledem k nutnosti ovládání jehelního válce střídavým otočným pohybem kolem jeho vlastní osy a sníženou rychlostí díky skutečnosti, že směr otáčení jehelního válce se musí cyklicky obracet, podstatně ovlivňuje celkovou dobu trvání výrobního cyklu ponožky. Pro zkrácení doby potřebné pro vytvoření pat a špičky ponožek byly navrženy způsoby, pomocí nichž je možné vytvořit váček na patě a špičce ovládáním jehelního válce plynulým otočným pohybem kolem jeho vlastní osy a přerušováním přídavných • · ·· ·· · · ·· · · · · • · · · ··· ·· · ·· · · ···· · · · 2 ·*· ····*···· řad oček, která tvoří váček, prostřednictvím odřezávání nití. Ačkoli tyto způsoby nepochybně urychlují výrobní cyklus ponožek, jejich nevýhodou je, že ponožka není plně postačující jak z hlediska estetického, tak i z hlediska pohodlí, a to v důsledku přítomnosti odříznutých konců nití na zadní straně ponožky.

Byly rovněž prováděny způsoby výroby paty a špičky, při nichž se opět provádělo ovládání jehelního válce střídavým otočným pohybem kolem jeho vlastní osy, avšak při nichž bylo použito více podavačů nebo vstupů stroje, aby při každé otáčce v jednom směru nebo v opačném směru jehelního válce bylo vyráběno více řad oček, aby se zrychlila výroba paty nebo špičky. Tyto způsoby však mají nevýhodu v tom, že neposkytují výsledky esteticky srovnatelné s tím, čeho je dosahováno pomocí běžných způsobů, přičemž výhoda pokud se týká rychlosti je pouze částečná, protože aby bylo možno použít více podavačů, je zapotřebí zvýšit rozsah střídavého otáčení jehelního válce kolem jeho vlastní osy. Cílem vynálezu proto je vyřešit výše uvedené problémy vytvořením způsobu výroby ponožek na okrouhlém pletacím stroji, který bude mít alespoň dva podavače nebo vstupy, a který umožní podstatné zkrácení doby pro vytvoření špičky. V rámci tohoto cíle je úkolem vynálezu vytvořit způsob, který může být bez problémů prováděn na okrouhlém pletacím stroji, který bude mít alespoň dva podavače nebo vstupy, a který bude běžného dostupného komerčního typu.

Dalším úkolem vynálezu je vytvořit způsob, který umožní výrobu ponožek které budou plně postačující jak z estetického hlediska, tak i z hlediska pohodlí. 3 ·· ···· • ·

··

Podstata vynálezu

Uvedené úkoly splňuje způsob výroby ponožek na okrouhlém pletacím stroji, který má alespoň dva podavače nebo vstupy, a při němž se ponožka vyrábí počínaje od konce protilehlého ke špičce, podle vynálezu, jehož podstatou je, že špička se vyrábí s použitím alespoň dvou podavačů nebo vstupů stroje současně a ovládáním jehelního válce střídavým otočným pohybem kolem jeho vlastní osy tak, že dvě sady jehel, uspořádané na vzájemně protilehlých stranách vůči imaginární rovině procházející osou jehelního válce, jsou uváděny do pletení u jednoho z alespoň dvou podavačů a u druhého z těchto alespoň dvou podavačů, přičemž vytvářejí očka současně. Přehled obrázků na výkresech

Další charakteristické znaky a výhody vynálezu vyplynou lépe z popisu výhodného, avšak nikoli výlučného, provedení způsobu podle vynálezu, ilustrovaného pouze nijak neomezujícím příkladným provedením, podle přiloženého výkresu, na němž

Obr.l znázorňuje schematicky v půdorysu okrouhlý pletací stroj na výrobu ponožek se čtyřmi přívody, který může být použit pro provádění způsobu podle vynálezu,

Obr. 2 schematicky v perspektivním pohledu ponožku vytvořenou způsobem podle vynálezu před uzavřením špičky a

Obr. 3 schematicky v perspektivním pohledu ponožku vytvořenou způsobem podle vynálezu po uzavření špičky. Příklady provedení vynálezu

Obr. 1 schematicky znázorňuje okrouhlý pletací stroj na výrobu ponožek se čtyřmi podavači nebo vstupy I, 2, 3, 4, které jsou rozmístěny kolem osy 10a jehelního válce 1_0. Způsob podle vynálezu je popsán se zvláštním odkazem na okrouhlý pletací stroj na výrobu ponožek se čtyřmi podavači nebo vstupy i, 2, 1, 4, typu znázorněného schematicky na obr.l, beze změny skutečnosti, že stejný způsob může být prováděn na stroji, který bude mít menší počet podavačů, přičemž však bude mít alespoň dva podavače nebo vstupy nebo větší počet podavačů nebo vstupů, jak bude podrobněji popsáno dále.

Způsob sestává z výroby ponožky 20 počínaje od jejího konce 20a, který je protilehlý k její špičce 20b. Část ponožky 20., která počíná od konce 20a a je obvykle známá jako vršek, může být vyráběna až k začátku špičky 20b známým způsobem.

Podle vynálezu se špička 20b vyrábí s použitím alespoň dvou podavačů nebo vstupů 1_, 2, 3_, 4 stroje současně a ovládáním jehelního válce 10. střídavým otočným pohybem kolem jeho osy 1 Oa, takže dvě sady jehel 5 a 6, uspořádaných na vzájemně protilehlých stranách vůči imaginární rovině L3 procházející osou 10a jehelního válce 1_0, jsou uváděny do pletení v jednom z obou podavačů nebo vstupů 1, 2, 3., 4 a v druhém z obou podavačů nebo vstupů 1_, 2., 3_, 4, přičemž vytvářejí očka současně. S výhodou se počet jehel 5_ a 6 v obou sadách, které se pohybují tak, aby prováděly u příslušných podavačů pletení, postupně snižuje na předem stanoveném počtu řad oček. S výhodou jsou dva podavače nebo vstupy 1_, 2, 3_, 4, které podávají nit k první sadě jehel 5 a k druhé sadě jehel 6 pro vytvoření špičky 20b, umístěny v polohách, které jsou v podstatě diametrálně protilehlé vůči jehelnímu válci 10.

Například, jak vyplývá z obr. 1, aby se vytvořila špička 20b. je možné použít podavače 2 a 4. Za předpokladu, že jehelní válec 1_0 je rozdělen na dvě poloviny imaginární rovinou J_3 tak, že jehly 5. umístěné na první polovině tvoří první sadu jehel 5_ a jehly 6 umístěné na druhé polovině tvoří druhou sadu jehel 6, je jehelní válec 1_0 ovládán 5 • · • ♦·· střídavým otočným pohybem kolem své vlastní osy 10a a úhel natočení ve směru Π. dopředu a ve směru 12_ dozadu je na začátku vytváření špičky 20b v podstatě 180° nebo mírně větší, takže všechny jehly 5. první sady mohou procházet kolem podavače 4, zatímco všechny jehly 6_ druhé sady mohou procházet kolem podavače 2. Při vytváření špičky 20b se počet jehel 5. první sady, které jsou uváděny do pletení u podavače 4, s výhodou postupně snižuje, to znamená, že se postupně, počínaje od bočních konců sady, vylučuje z pletení zvětšující se počet jehel 5., přičemž podobně se s výhodou postupně snižuje počet jehel 6 druhé sady, které jsou uváděny do pletení u podavače 2. Tímto způsobem se při každé otáčce jehelního válce H) kolem jeho vlastní osy 10a ve směru 1J_ dopředu vytvoří jehlami 5. první sady řada oček a současně se vytvoří řada oček i jehlami 6 druhé sady. Podobně se řada oček vytvoří současně jehlami 5. první sady a jehlami 6 druhé sady při otáčení jehelního válce 10. kolem jeho vlastní osy 10a ve směru 1_2 dozadu.

Po tomto pletení se vytvoří špička 20b ze dvou chlopní 2_1_, 22., to znamená z horní neboli první chlopně 2J_, která se vyrobí první sadou jehel 5, a z dolní neboli druhé chlopně 22, která se vyrobí druhou sadou jehel 6. Tyto chlopně 2J_, 22. mají v důsledku postupného snižování počtu jehel 5. první sady a počtu jehel 6. druhé sady uváděných do pletení u příslušného podavače nebo vstupu 1_, 2, 3., 4, tvar, který se postupně zužuje a je s výhodou lichoběžníkový, přičemž delší z rovnoběžných stran je připojena ke zbývající části výrobku a šikmé strany mohou být popřípadě na svých koncích zakřiveny nebo zaobleny.

Je nutno poznamenat, že ve stroji se čtyřmi podavači nebo vstupy 1, 2, 3., 4 typu znázorněného na obr. 1 je možné pro vytvoření špičky 20b použít všechny podavače nebo vstupy 1, 2, 3., 4, přičemž první sada jehel 5. provádí pletení u dvou sousedních podavačů, například podavačů 1_ a 4, a současně druhá sada jehel 6 provádí pletení u dalších dvou podavačů 2 a 3. Tímto způsobem se při každé otáčce jehelního ·· ·· #« ·· ·· ···· ♦ ··· ··· · * · ··· ·«··· · · · v ···· ·· ·« ·· ·· ·· válce 1_0. kolem jeho vlastní osy 1 Oa dopředu vytvoří dvě řady oček první sadou jehel 5. a dvě řady oček se vytvoří druhou sadou jehel 6.

Stejná koncepce může být použita u okrouhlých pletacích strojů, které mají větší počet podavačů nebo vstupů.

Podle vynálezu je možno všeobecně vytvořit špičku 20b s použitím sudého počtu a podavačů nebo vstupů 1, 2, 3_, 4 stroje současně a ovládáním jehelního válce 1J) střídavým otočným pohybem kolem jeho vlastní osy 10a tak, že první sada jehel 5. je uváděna do pletení u n/2 sousedních podavačů a druhá sada jehel 6. je uváděna do pletení u dalších n/2 sousedních podavačů z celkového počtu n podavačů, přičemž se současně vytvářejí očka a na určitém počtu řad oček se s výhodou postupně snižuje počet jehel 5 a 6 obou sad, které jsou uváděny do pletení u příslušných podavačů nebo vstupů 1_, 2, 3_, 4. V tomto případě se při každé otáčce jehelního válce H) kolem jeho vlastní osy 10a dopředu vytvoří n/2 řad oček první sadou jehel 5 a n/2 řad oček se vytvoří druhou sadou jehel 6.

Uhel natočení jehelního válce 10 kolem jeho vlastní osy 10a při otáčení dopředu a dozadu se v průběhu vytváření špičky 20b může měnit tak, aby se tento úhel natočení přizpůsobil počtu jehel 5_, 6 uváděných do pletení u podavačů nebo vstupů 1, 2, 3_, 4 použitých pro vytvoření špičky 20b. V praxi je možno s postupným snižováním počtu jehel 5, 6, které jsou uváděny do pletení pro vytvoření špičky 20b, protože předem stanovený počet jehel 5_, 6 je postupně vylučován z pletení počínaje od bočních konců odpovídající sady jehel 5_, 6, postupně zmenšovat úhel natočení jehelního válce 10., aby docházelo kjeho přizpůsobování ke snižování počtu jehel 5., 6 uváděných do pletení, přičemž v každém případě je umožněno, aby jehly 5_, 6 uváděné do pletení procházely před použitými podavači nebo vstupy 1_, 2, 3., 4.

Polotovar, neboli ještě nedokončený výrobek, má na konci vytváření špičky 20b trubkový tvar, který má na jednom ze svých • · *« · « ·« ·# · ·♦ · • * · · · · t · ♦ · • · · · ···· · · · 7· ·· ·«#· · · · · ···· ·« ·· · · ·· * · axiálních konců dvě chlopně 2J_ a 22_ směřující k sobě navzájem na vzájemně protilehlých stranách vůči imaginární středové rovině P, která prochází osou výrobku, jak je znázorněno na obr. 2. Tyto chlopně 2J_ a 22 se postupně zužují počínaje od své strany připojené ke zbývající části výrobku směrem ke svému volnému konci. S výhodou mají obě chlopně 2J_, 22 v podstatě lichoběžníkový tvar, přičemž delší z navzájem rovnoběžných stran je připojena ke zbývající části výrobku a šikmé strany mohou být na svých koncích popřípadě zakřiveny nebo zaobleny.

Ponožka 20. se dohotoví spojením obou chlopní 2J_ a 22. na jejich okrajích, které směřují k sobě navzájem na vzájemně protilehlých stranách vůči imaginární centrální rovině P, která prochází osou výrobku a konci delší z navzájem rovnoběžných stran, které jsou společné pro obě chlopně 2A_ a 22., samozřejmě s výjimkou strany, která je připojena ke zbývající části výrobku, jak je znázorněno na obr. 3.

Operace uzavírání špičky 20b se může provádět automaticky v průběhu vytváření špičky 20b na okrouhlém pletacím stroji zadržením poslední smyčky vytvořené jehlami 5_, 6 na jehlách 5., 6 samotných a potom přenesením ještě nehotového výrobku prostřednictvím přenášecího zařízení schopného zvedání smyčky za smyčkou s posledními vytvořenými smyčkami přidržovanými na jehlách z okrouhlého pletacího stroje na zařízení pro uzavírání špiček, například na zařízení znázorněné v italském patentu 1,277,396.

Alternativně je možno provádět uzavírací operaci rovněž na stroji samotném podle známých způsobů, například na stroji typu uvedeného v italském patentu 676,845, popřípadě opatřeného zařízením typu uvedeného ve spise EPA 98010573.4.

Ponožka 20. vytvořená způsobem podle vynálezu má špičku ve tvaru takzvané „rybí tlamy“. Tvar tohoto druhu je známý a obvykle ·♦ ·· Μ ·· ·· ···· ··«· · · · · · · • · · · t ··· · · · vnikne tvarováním a současným uzavřením konce trubkového výrobku pomocí zapošívacích strojů.

Na rozdíl od ponožek se špičkou ve tvaru „rybí tlamy“ vytvořenou pomocí zapošívacích strojů, má ponožka 20 vyrobená způsobem podle vynálezu špičku 20b, která je tvarována přímo na okrouhlém pletacím stroji v průběhu výroby ponožky 20., přičemž špička 20b může být uzavřena sešitím nebo připojením smyčkou, čímž se získá uzavření špičky 20b, které nezpůsobí uživateli žádný pocit nepohodlí. V praxi bylo zjištěno, že způsobem podle vynálezu se plně dosahuje zamýšleného cíle, protože způsob podle vynálezu umožňuje podstatné snížení doby potřebné pro vytvoření špičky 20b ponožky 20.. Dále opuštěním možnosti uzavřít špičku sešitím smyčky se smyčkou nebo prostřednictvím připojení smyčkou umožňuje způsob podle vynálezu vyrobení ponožek, které jsou plně vyhovující jak z estetického hlediska, tak i z hlediska pohodlí. U popsaného způsobu je možno provádět četné modifikace a variace, které všechny spadají do rozsahu závislých patentových nároků. Všechny detaily mohou být dále nahrazeny svými technickými ekvivalenty. V praxi je možno použité materiály stejně jako rozměry přizpůsobit požadavkům a stavu techniky.

Claims

9 ·· ·« ·· ·· • · · * # · · • · · · ♦ «·· 7Ψ&03 - foc ·· *·♦· • * · • « « « · · · ·· ·· • · · · · · · ···· ·· ·· ·· NÁROKY PATENTOVÉ 1. Způsob výroby ponožek na okrouhlém pletacím stroji, který má alespoň dva podavače nebo vstupy, a při němž se ponožka (20) vyrábí počínaje od konce protilehlého ke špičce (20b), vyznačující se tím, že špička (20b) se vyrábí s použitím alespoň dvou podavačů nebo vstupů (2, 4) stroje současně a ovládáním jehelního válce (10) střídavým otočným pohybem kolem jeho vlastní osy (10a) tak, že dvě sady jehel (5, 6), uspořádané na vzájemně protilehlých stranách vůči imaginární rovině (13) procházející osou (10a) jehelního válce (10), jsou uváděny do pletení u jednoho podavače (2) z alespoň dvou podavačů (2, 4) a u druhého podavače (4) z těchto alespoň dvou podavačů (2, 4), přičemž vytvářejí očka současně.
2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že počet jehel (5, 6) obou sad jehel (5, 6) uváděných do pletení u jednoho a druhého z uvedených alespoň dvou podavačů (2, 4) se na předem stanoveném počtu řad oček postupně snižuje.
3. Způsob podle jednoho nebo více z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že zmíněné alespoň dva podavače (2, 4) jsou v polohách, které jsou v podstatě navzájem diametrálně protilehlé vůči jehelnímu válci (10).
4. Způsob podle jednoho nebo více z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že v průběhu vytváření špičky (20b) se jehelní válce (10) ovládá střídavým otočným pohybem kolem své vlastní osy (10a) v úhlu, který je dostatečný pro to, aby jehly (5, 6) obou sad uváděné do pletení procházely před zmíněným alespoň jedním podavačem (2) a alespoň jedním dalším podavačem (4).
5. Způsob podle jednoho nebo více z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že špička (20b) se vytváří s použitím sudého počtu n podavačů nebo vstupů stroje současně a ovládáním jehelního válce (10) střídavým otočným pohybem kolem jeho vlastní osy (10a), takže dvě sady jehel (5, 6), uspořádaných na vzájemně protilehlých stranách vůči imaginární rovině (13), která prochází osou (10a) jehelního válce (10), se uvádějí do pletení u n/2 sousedních podavačů a u dalších n/2 sousedních podavačů z uvedených n podavačů, přičemž vytvářejí očka současně.
6. Způsob podle jednoho nebo více z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že v průběhu vytváření špičky (20b) se jehelní válec (10) ovládá střídavým otočným pohybem kolem své vlastní osy (10a) v úhlu, který je dostatečný k tomu, aby jehly (5, 6) obou sad, které jsou uváděny do pletení, procházely před n/2 sousedními podavači a dalšími n/2 sousedními podavači ze zmíněných n podavačů.
7. Způsob podle jednoho nebo více z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že dvě sady jehel (5, 6) obsahují první sadu jehel (5) pro pletení horní části (21) špičky (20b) a druhou sadu jehel (6) pro pletení dolní části (22) špičky (20b).
8. Způsob podle jednoho nebo více z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že v průběhu vytváření špičky (20b) se počet jehel (5, 6) obou sad jehel (5, 6) uváděných do pletení u příslušných podavačů (2, 4) postupně snižuje postupným vylučováním zvětšujícího se počtu jehel (5, 6) z pletení počínaje od bočních okrajů odpovídající sady jehel (5, 6) na předem stanoveném počtu řádků oček.
9. Způsob podle jednoho nebo více z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že jehly (5. 6) přidrží poslední vytvořenou smyčku a na konci vytváření špičky (20b) se ponožka (20) mechanicky nadzvedne od jehel (5, 6) stroje, přičemž jehlami (5, 6) je přidržována smyčka na smyčce, a přemístí se do zařízení na uzavírání špiček. «* ♦ * ·· ·4 «··*·· ···· · « I · · · • 4 « · · ··* t · · #···· ····*· · 11 ♦ · · · ♦ · ♦ » · ♦ · χ 1 *··♦ ♦· ·♦ ·· ·· ··
10. Způsob podle jednoho nebo více z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že na konci svého vytvoření se špička (20b) ponožky (20) uzavře na stroji samotném.
11. Polotovar pro výrobu ponožek, vyznačující se tím, že obsahuje trubkový element, který má na jednom ze svých axiálních konců dvě chlopně (21, 22), které jsou přivrácené k sobě na vzájemně protilehlých stranách imaginární centrální roviny (P), která prochází osou výrobku (20).
12. Polotovar podle nároku 11, vyznačující se tím, že ob chlopně (21, 22) se postupně zužují směrem ke svému volnému konci počínaje od své strany připojené ke zbývající části výrobku (20).
13. Polotovar podle nároků 11 a 12, vyznačující se tím, že chlopně (21, 22) mají v podstatě lichoběžníkový tvar, přičemž delší z navzájem protilehlých stran je připojena ke zbývající části výrobku (20).
14. Polotovar podle jednoho nebo více z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že obě chlopně (21, 22) tvoří horní stranu a dolní stranu špičky (20b) ponožky (20).
15. Ponožka, vyznačující se tím, že obsahuje trubkový výrobek podle jednoho nebo více z předcházejících nároků, přičemž obě chlopně (21, 22) jsou spojeny na svých navzájem přivrácených okrajích na vzájemně protilehlých stranách vůči imaginární centrální rovině (P), kromě strany připojené ke zbývající části výrobku (20).