CZ2003514A3

CZ2003514A3 - Fluorenové deriváty a jejich analogy

Info

Publication number: CZ2003514A3
Application number: CZ2003514A
Authority: CZ
Inventors: Gerrit Herman Veeneman; Hubert Janjozef Loozen; Jordi Mestres; Zvart Eduard Willem De
Original assignee: Akzo Nobel N. V.
Priority date: 2000-08-23
Filing date: 2001-08-17
Publication date: 2003-10-15
Also published as: BR0113444A; IS6723A; EP1313700B1; US20040059004A1; ECSP034488A; NO20030759L; AR030456A1; SK2052003A3; WO2002016316A1; DE60114850T2; PE20020329A1; IL154408A0; DE60114850D1; MXPA03001591A; CN1447791A; CA2420289A1; ATE309208T1; PL360885A1; JP2004506712A; AU2001282101A1

Description

Oblast techniky

Vynález se týká nesteroidní sloučeniny s afinitou k estrogenovým receptorům a způsobu selektivní modulace estrogenového receptoru (ŠERM, selective estrogen receptor modulation) takovou sloučeninou a použití zmíněné sloučeniny k výrobě léčiva pro léčbu, související s estrogenovými receptory.

Dosavadní stav techniky

Bylo prokázáno, že sloučeniny s afinitou k estrogenovým receptorům mají dlouhotrvající přínos při léčbě různých lékařských indikací a také v režimech pro účely antikoncepce. I přes dlouhou historii vývoje tohoto odvětví stále existuje potřeba účinnějších, bezpečnějších a méně nákladných sloučenin, než jsou ty existující. Tato potřeba je naléhavější s ohledem na vývoj zdravotní péče v jiných oblastech, který vedl k rostoucímu prodloužení života. Je to zejména problém žen, jejichž snížení hladiny estrogenních hormonů v menopauze je dramatické a má negativní účinky na kvalitu kostí a kardiovaskulární funkce. Ke kontrole nebo prevenci nádorového růstu citlivého vůči estrogenu jsou potřebné sloučeniny, mající povahu antagonistů, částečných antagonistů, nebo tkáňové selektivních agonistů estrogenových receptorů.

Objev podtypů estrogenových receptorů, tedy α-podtypu (ERot) a β-podtypu (ERP) takových receptorů (Mosselman se spoluautory, FEBS Letters 392, 49 - 53, 1996, stejně jako EP-A-0 798 378) poskytuje možnost ovlivnění jednoho konkrétního podtypu těchto dvou receptorů mnohem selektivněji, což umožňuje účinnější léčbu nebo léčbu s menším • ·

- 2 množstvím vedlejších účinků. Vzhledem k tomu, že tyto receptory vykazují v lidské tkáni rozdílnou distribuci (rozmístění), je nález sloučenin, vykazujících selektivní afinitu k některému ze dvou podtypů, důležitým technickým pokrokem, umožňujícím poskytnutí selektivnější léčby při léčbách, souvisejících s estrogenovými receptory. Jsou to například antikoncepční léčby a léčba obtíží při menopauze či osteoporóze a kontrola nádorů závislých na estrogenu, s nižší zátěží vedlejších účinků, vztahujících se k estrogenu.

Tento vynález se týká nesteroidních estrogenních sloučenin s 10-aryl-11 /-/-benzo[b]fluorenovou kostrou nebo 7-aryl-5,6-dihydrobenz[a]anthracenovou kostrou. Sloučeniny s 10-fenyl-11 H-benzo[b]fluorenovou kostrou jsou popsány jako produkty enediynové termocyklizace (Schmittel, M., Z. Naturforsch., B; Chem. Sci 53, 1015 - 1020, 1998) a [4+2] cykloadičních reakcí diarylacetylenů (D. Rodrigues, Org. Lett. 2, 1497 - 1500, 2000), ovšem není známa žádná léčebná aktivita těchto sloučenin. Ve WO 96/19458 jsou uvedeny indeno[1,2-gjchinoliny, poskytující interakce s jadernými receptory. Navzdory značnému zájmu o sloučeniny s afinitou pro estrogenový receptor nelze z těchto dokumentů zjistit nové sloučeniny s 10-aryl-11 H-benzo[b]fluorenovou kostrou nebo 7-aryl-5,6-dihydro-benz[a]anthracenovou kostrou a afinitou k estrogenovému receptorů.

Předkládaný vynález spočívá ve zjištění, že sloučeniny s nenasycenou nebo částečně nasycenou kostrou, sestávající ze 4 kruhů s hydroxylovýrni substituenty ve ti -J ’

2,8-dihydroxy-10-aryl-11 H-benzo[b]fluoren a 3,9-dihydroxy-7-aryl-5,6-dthydrobenz[a]anthracen, vykazují překvapivě vysoký antagonismus vzhledem k ERp. Některé z těchto sloučenin rovněž vykazují ERa antagonismus nebo ERa agonismus.

• · φ «

- 3 Podstata vynálezu

Vynález konkrétně poskytuje nesteroidní sloučeniny o vzorci 1

(1J kde:

R^e a 'R^a jsou OH, volitelně nezávisle etherifikované nebo esterifikované; Z je -CH₂- nebo -CH₂CH₂-;

R¹ je H, halogen, CF₃ nebo C₁.₄a1kyI;

R², R³ a R⁴ jsou nezávisle H, haíogen-CF₃, -OCF₃, C^alkyl, hydroxyskupina, C^aikyloxyskupina, aryloxyskupina, arylC^alkyl, halogenC_t.₈alkyl, -O(CH₂)_mX, kde X je halogen nebo fenyl a m = 2-4; -O(CH_z)_mNR_aR_b, -S(CHXNR_aR_b nebo -(CH₂)_mNR_aR_b, kde m = 2-4 a kde R_a, R_b jsou nezávisle C^alkyl, C₂.₈alkenyl, C₂.₈alkynyl nebo aryl, volitelně substituovaný haiogenen, -CF₃, -OCF₃, -CN, -NO₂, -OH, C^alkoxylem, aryloxyskupinou, karboxylem, C^alkylthioskupinou, karboxylátem, C^alkylem, arylem, arylC^alkylem, halogenC^alkylem, nebo R_a a R_b vytvářejí 3-8člennou kruhovou strukturu, volitelně substituovanou halogenem, -CF₃, -OCF₃, -CN, -NO₂, -OH, hydroxyC_r4alkylem, Ch.galkoxylem, aryloxyskupinou, C^galkylthioskupinou, karboxylem, karboxylátem, C^alkylem, arylem, arylC^al kýlem, halogene ^alkylem.

Upřednostňované sloučeniny podle tohoto vynálezu je možné získat zvolením -CH_Z- pro Z a vodíku pro R⁴ ve vzorci 1. Pro R¹ jsou s výhodou voleny sloučeniny, mající H, halogen nebo CF₃. Zvláště

- 4 účinnými a selektivními vzhledem k ERp jsou sloučeniny, mající jako R¹ve vzorci 1 halogen, přičemž přednost se dává chlóru.

Jiným ztělesněním předkládaného vynálezu je nesteroidní sloučenina s 10-aryl-11 H-benzo[ó]fluorenovou kostrou, mající vzorec 2

kde:

R® a 'R® jsou OH, volitelně nezávisle etherifikované nebo esterifikované; R¹ je H, halogen nebo CF₃;

R² a R³ jsou nezávisle H, halogen, -CF₃, -OCF₃, O^alkyl, hydroxyskupina, C^alkyloxyskupina, aryloxyskupina, arylC^alky I, halogenC^alkyi, -O(CH₂)_mNR_aR_b, -S(CH₂)_mNR_aR_b nebo -(CH₂)_mNR_aR_b, kde m = 2-4 a kde R_a, R_b jsou nezávisle C^alkyl, C₂.₈alkenyl, C₂.₈aikynyl nebo aryl, volitelně substituovaný halogenen, -CF₃, -OCF₃, -CN, -NO₂, -OH, C^alkoxylem, aryloxyskupinou, karboxylem, C^alkylthioskupinou, karboxylátem, C₁.₈alkylem_: arylem, arylC^alkylem, halogenC^alkylem, nebo R_a a R_b vytvářejí 3-8člennou kruhovou strukturu volitelně substituovanou halogenem, -CF₃, -OCF₃, -CN, -NO₂, -OH, hydroxyC^alkylem, C^alkoxylem, aryloxyskupinou, C^alkylthioskupinou, karboxylem, karboxylátem, C^alkylem, arylem, arylC^alkýlem, halogenC.,.₈alkylem.

U sloučenin, mající vzorec 3,

se upřednostňují ty z nich, kde

R^e a 'R^e jsou OH, volitelně nezávisle etherifikované nebo esterifikované; R¹ je H, halogen, CF₃;

R² je -O(CH₂)_mNR_aR_b, kde m se 2-3 a R_a, R_b jsou nezávisle C^alkyl nebo C₃.₅alkenyl, volitelně substituovaný OH nebo methoxyskupinou, nebo R_a a R_b vytvářejí 4-7člennou kruhovou strukturu, zvolenou z: azetidinu, pyrrolidinu, 3-pyrrolinu, piperidinu, piperazinu, tetrahydropyridinu, morfolinu, thiomorfolinu, thiazolidinu, homopiperidinu, tetrahydrochinolinu a 6-azabicyklo[3.2.1]oktanu, přičemž 4-7členná kruhová struktura může být volitelně substituována hydroxyskupinou, methoxyskupinou, acetylem, karboxylátem, C₁.₃alkylem, fenylem, benzylem a fenylethylem,

Tento vynález zvláště zpřístupňuje velmi účinnou sloučeninu, a to volbou sloučeniny o vzorci 4

kde:

R^e a 'R^e jsou OH, volitelně nezávisle etherifikované nebo esterifikované;

• t

R² je C₃_₆alkyloxyskupina, -0(CH2)_mX (kde X je halogen nebo fenyl a m = 2-3) nebo -O(CH₂)_mNR_aR_b, kde m je 2-3 a R_a, R_b jsou nezávisle C.,.₅alkyl nebo C₃.₅alkenyl, volitelně substituovaný OH nebo methoxyskupinou, nebo R_a a R_b vytvářejí 4-7člennou kruhovou strukturu, zvolenou z; azetidinu, pyrrolidinu, 3-pyrrolinu, piperidinu, piperazinu, tetrahydropyridinu, morfolinu, thiomorfolinu, thiazolidinu, homopiperidinu, tetrahydrochinolinu a 6-azabicyklo[3.2.1 joktanu, přičemž 4-7členná kruhová struktura může být volitelně substituována hydroxyskupinou, hydroxyC^alkylem, methoxyskupinou, acetylem, karboxylátem, C₁.₃alkylem, fenylem, benzylem a fenylethylem.

V případech, že sloučenina o vzorcích 1-4 obsahuje bazickou aminovou skupinu, může být tato sloučenina použita jako volná báze nebo jako farmaceuticky přijatelná sůl jako je hydrochlorid, acetát, oxalát, tartarát, citrát, fosfát, maleát nebo fumarát.

Esterové a etherové sloučeniny, patřící mezi sloučeniny podle tohoto vynálezu, často vykazují aktivitu jako prekursor (prodrug). Prekursor je definován jako sloučenina, která je v těle příjemce přeměněna na sloučeninu, jak je definována ve vzorci 1-4 a na volné hydroxylové sloučeniny výše definovaných sloučenin. Upřednostňovanými esterovými nebo etherovými prekursory jsou estery karboxylové kyseliny nebo alkylethery na jedné nebo na obou z hydroxylových skupin a ještě upřednostňovanějšími prekursory jsou estery C₂.₆ karboxylové kyseliny, jako estery kyseliny (iso)butanové, nebo C^alkylethery. Obecně moho být hydroxylové skupiny substituovány například alkyl*oxyskupinou, alkenyl*oxyskupinou, acyl*oxyskupinou, aroyloxyskupinou, alk*oxykarbonyloxyskupinou, sulfonylovou skupinou nebo fosfátovou skupinou, přičemž délka uhlíkového řetězce skupin označených hvězdičkou (*) není považována za přesně určenou a aroylová skupina bude obecně zahrnovat fenyl, pyrídinyl nebo pyrimidyl, kteréžto skupiny mohou být substituovány tak,

- 7 jak je v oboru běžné, jako například alkyl*oxyskupinou, hydroxyskupinou, halogenem, nitroskupinou, kyanoskupinou a monodialkyl*aminoskupiriou nebo dialkyl*aminoskupinou. Délka alkylových, alkenylových a acylových skupin je zvolena v závislosti na požadovaných vlastnostech takových prekursorů, přičemž prekursory s delším řetězcem, například s laurylovým nebo kaproylovým řetězcem, jsou vhodnější pro depotní prostředky a prostředky s prodlouženým uvolňováním.

Je známo, že takové substituenty podléhají spontánní hydrolýze, nebo jsou enzymaticky hydrolyzovány na volné hydroxylové substituenty na kostře sloučeniny. Takové prekursory budou mít biologickou aktivitu srovnatelnou se sloučeninami, na které jsou převáděny v těle příjemce. Aktivní sloučenina, na kterou je prekursor převáděn, se nazývá mateřskou sloučeninou. Nástup působení a jeho délka trvání, stejně jako distribuce v těle se u prekursoru liší od podobných vlastností mateřské sloučeniny.

Substituční varianty sloučenin podle předkládaného vynálezu jsou použitelné pro podobné použití, Substituční varianta je definována jako sloučenina, která ve své molekulové struktuře zahrnuje stejnou strukturu, jaká byla definována vzorcem 1.

Odborníkovi, který si prohlédne skupinu sloučenin poskytovanou předkládaným vynálezem, bude neprodleně zřejmé, že pozměněním substituentu na kostře může být poskytnuta sloučenina s podobnou biologickou aktivitou, jakou má sloučenina bez tohoto konkrétního substituentu. Testování takových substitučních variant vzhledem k jejich očekávané biologické aktivitě je v oboru běžnou praxí, takže získání vhodných substitučních variant sloučenin podle tohoto vynálezu je rutinní prací.

« a

- 8 · · · • ** * · · · ft

Další výrazy, používané v tomto popisu vynálezu, mají následující význam:

alkyl je rozvětvená nebo nerozvětvená alkylová skupina, například methyl, ethyl, propyl, isopropyl, butyl, sekundární butyl, terciární butyl, hexyl, oktyl, kapryl nebo lauryl;

alkenyl je rozvětvená nebo nerozvětvená alkenylová skupina, jako ethenyl, 2-butenyl a podobně;

alkynyl je rozvětvená nebo nerozvětvená alkynylová skupina, jako ethynyl a propynyl;

halogen je fluor, chlor, brom a jod;

aryl je monocyklický nebo polycyklický, homocykiický nebo heterocyklický aromatický kruhový systém, jako fenyl, naftyl nebo pyridiny!; přičemž se upřednostňuje použití monocyklického kruhu o 6 atomech;

kruhový systém nebo struktura se vztahuje k chemické skupině, v níž jsou všechny atomy začleněny v kruzích, přičemž tyto kruhy mohou být nasycené nebo (částečně) nenasycené a obsahují atomy C, O, S nebo N;

aroyl je arylkarbonyl jako benzoylová skupina;

alkanoyl označuje formylovou nebo alkylkarbonylovou skupinu jako formyl, acetyl a propanoyl;

acyl je (substituent-)karbonylová skupina, jako aroyl nebo alkanoyl;

karboxyl je substituent -COOH, vytvářející ze sloučeniny organickou kyselinu; a karboxylát je ester nebo sůl karboxylového substituentu.

Prefixy či směrové číslice C^, C₂,₄ a podobně mají obvyklý význam, omezující rozsah označené skupiny na skupiny o jimi udávaném počtu uhlíkových atomů.

- 9 Afinita sloučenin podle předkládaného vynálezu k estrogenovému receptorů je činí vhodnými pro použití ve způsobech léčby, souvisejícími s estrogenovými receptory v tom smyslu, že tyto sloučeniny jsou zlepšenými anti-estrogeny, částečnými anti-estrogeny, částečnými estrogeny nebo selektivními (částečnými) (anti-)estrogeny. Léčebnými postupy, souvisejícími s estrogenovými receptory, jsou takové postupy, které jsou určeny k antikoncepci nebo k léčbě či prevenci benigní hypertrofie prostaty, kardiovaskulárních poruch, obtíží při menopause, osteoporózy, na estrogenu závislé kontroly nádorů nebo poruch centrálního nervového systému jako je deprese či Alzheimerova choroba. Tyto sloučeniny, vykazující selektivní afinitu k receptorů ERp, jsou zvláště vhodné pro léčebné postupy, související s estrogenovými receptory, při nichž jsou sníženy estrogenem vyvolávané vedlejší účinky. To je nejvíce žádoucí, pokud jsou tyto sloučeniny používány k léčbě osteoporózy, kardiovaskulárních poruch a poruch centrálního nervového systému, jako deprese nebo Alzheimerovy choroby.

Selektivní blokáda receptorů ERp sloučeninami podle tohoto vynálezu může být použita k prevenci a snížení maligního nádorového růstu a hyperplasií. Selektivnost vůči receptorů pomáhá uskutečňovat tkáňovou selektivitu. Ty tkáně, které jsou bohaté výskytem receptorů ERp, mohou být prostřednictvím antagonistů receptorů ERp chráněny proti riziku stimulace růstu estrogenními agonisty. Posledně jmenované látky mohou mít endogenní původ nebo mohou pocházet z vnějšího zdroje a jsou podávány během estrogenní léčby, například při hormonální náhradě po menopauze. Tkáně, které mohou těžit z ochrany vzhledem k přítomnosti receptorů ERp, jsou prostata, mužské pohlavní žlázy, plíce, tlusté střevo a endometrium. Zejména proliferace endometria (děložní sliznice) může být snížena antagonisty ERp podle tohoto vynálezu.

to to • · to • · « · • · ··< «

Sloučeniny podle předkládaného vynálezu mohou být vyráběny různými způsoby výroby, obecně známými v oboru organické chemie. Konkrétněji mohou být použity takové způsoby syntézy, jaké jsou znázorněny na následujících schématech a příkladech.

Schéma 1: Obecný postup, který lze použít k výrobě sloučenin podle tohoto vynálezu.

SCH

SCH, ³ Β X

SCH,

Z SCH,

Z = CH₂ nebo CH₂CH₂

X,Y = OCH₃ případně v doprovodu jiných substituentů.

* · ♦ • ·

- 11 Schéma 2:

R je chránící skupina

Pokud se týká schématu 1, může být benzofluorenová (Z = CH₂) a benzantracenová (Z = CH_ZCH₂) kostra sestavena shodným způsobem, V kroku A jsou příslušné substituované indanony nebo tetralony ovlivněny prostřednictvím CS₂ za vhodných bazických podmínek k zavedení dithioketenové funkční skupiny (sloužící ve skutečnosti jako karboxylátový ekvivalent), a poté reakce s organokovovým derivátem substituovaného benzylhalogenidu (s výhodou Grignardova derivátu) v kroku B, následovaná alkoholýzou (krok C) poskytuje a, β-nenasycený ester. V tomto stadiu kysele katalyzovaná cyklizace (krok D) bezprostředně poskytuje fenolický benzfluoren (nebo benzantracen). Přeměna těchto sloučenin na reaktivní meziprodukt (jako triflát) v kroku E umožňuje zavedení požadovaných funkčních skupin (jako arylových skupin, karboxylátů a podobně) prostřednictvím známých organokovových postupů.

Pokud je zmíněný a, β-nenasycený ester nejprve hydrogenován v ku F ještě před cyklizací (krok D), sianou se dostupnými uvedené ketony. Ty mohou být snadno přeměněny na aromatický jodid v kroku H. Takové sloučeniny mohou být za určitých podmínek reaktivnější než výše zmíněné trifláty a poskytují hodnotnou alternativu pro zavedení funkčních skupin (krok I ve schématu 2).

• · · ·· · • ···*

Esterové prekursory mohou být vyrobeny esterifikací sloučenin s volnými hydroxylovými skupinami reakcí s vhodnými acylchloridy v pyridinu. Volné dihydroxydové sloučeniny o vzorci 1 mohou být vyrobeny hydrolýzou etherových prekursorů.

Předkládaný vynález se také týká farmaceutického prostředku, obsahujícího nesteroidní sloučeninu podle tohoto vynálezu, smíšenou s farmaceuticky přijatelnými pomocnými látkami, jak je popsáno ve standardním odkazu Gennarem a spoluautory, Remmington: The Science and Practice of Pharmacy (20. vydání, Lippincott Williams & Wilkins, 2000, viz zvláště část 5: farmaceutická výroba). Vhodné pomocné látky jsou uvedeny například v Handbook of Pharmaceutical Excipients (2. vydání, A. Wade a P. J. Weller, editoři, American Pharmaceutical Association; Washington; The Pharmaceutical Press; Londýn, 1994). Směs sloučenin podle tohoto vynálezu a farmaceuticky přijatelné pomocné látky může být slisována na pevnou jednotku dávkování, jako jsou pilulky či tablety, nebo může být zpracována do tobolek nebo čípků. Prostřednictvím farmaceuticky vhodných kapalin mohou být tyto sloučeniny také podávány jako injekční přípravek ve formě roztoku, suspenze, emulze nebo spreje, například jako nosní sprej. Pro výrobu jednotek dávkování, například tablet, se předpokládá použití běžných přídavných látek jako jsou plniva, barviva, polymerní pojivá a podobně. Obecně je možné použít jakoukoliv farmaceuticky přijatelnou přídavnou látku, která není na překážku funkci aktivních sloučenin. Sloučeniny podle tohoto vynálezu mohou být rovněž začleněny v implantátu, vaginálním kroužku, náplasti, gelu a v jakémkoliv jiném přípravku pro opožděné uvolnění.

Vhodné nosiče, s nimiž mohou být prostředky podle vynálezu podávány, zahrnují laktózu, škrob, celulózové deriváty a podobně, nebo směsi takových látek, použité ve vhodných množstvích.

·· ····

Nadto se vynález týká použití nesteroidní sloučeniny podle předkládaného vynálezu k výrobě léčiva pro léčbu, související s estrogenovými receptory a pro léčbu poruch, týkajících se estrogenových receptorů, jako jsou obtíže při a/nebo po menopauze. Vynález se tedy týká také léčebných indikací obtíží při a/nebo po menopauze (klimakterických obtíží) a osteoporóze, to znamená způsobu léčby v oboru hormonální nahrazovací léčby (HRT, hormone replacement therapy), zahrnujícího podávání sloučeniny, jaká byla popsána výše (ve vhodné farmaceutické formě dávkování), pacientovi, kterým je žena.

Vynález se dále týká použití nesteroidní sloučeniny podle tohoto vynálezu k výrobě léčiva, majícího antikoncepční aktivitu. Vynález se tedy rovněž týká léčebné indikace antikoncepce, to znamená způsobu antikoncepce, který zahrnuje podávání progestogenu a estrogenu, jak je v oboru běžné, subjektu, kterým je žena nebo samice zvířete, přičemž estrogenem je sloučenina, jaká zde byla popsána výše (ve vhodné farmaceutické formě dávkování).

Vynález se konečně také týká použití nesteroidní sloučeniny pro výrobu léčiva, majícího selektivní estrogenní a/nebo antiestrogenní aktivitu, přičemž takové léčivo je obecně vhodné pro oblast HRT (hormonové nahrazovací léčby).

Dávková množství předkládaných sloučenin budou v normálním řádu estrogenních sloučenin, například v řádu od 0,01 do 100 mg na jedno podání.

Vynález zde bude dále dokreslen ve vztahu k některým neomezujícím příkladům a odpovídajícím schématům, které se k nim vztahují. Sloučeniny jsou určeny čísly (psanými silným písmem ve ·· ····

- 14 • · * • ·<Νΐ vztahu k odpovídajícím číslům ve schématech). Zkratky používané ve schématech jsou:

Me = methyl, Bn = benzyl, ph = fenyl a aryl představuje substituovaný fenyl, jako ve vzorci 1.

Příklady provedeni vynálezu

Příklad 1

4a R^s = *R^e =OMe 4b R^e = 'R^e = OH

Příprava prekursoru 10-jod-2,8-dihydroxy-11 H-benzo[b]fluorenu (4b).

Ke sloučenině 1 [J. V. Ram a M. Nath; Indián J. Chem.( díl B) 34, 416-422, 1995] (11,6 mmol) v 70 ml tetrahydrofuranu bylo při 0 °C přidáno 59 ml 4-methoxybenzylchloridu horečnatého (0,2 mol.I'¹ v diethyletheru) a reakční směs byla míchána 30 minut při 20 °C. Směs ·«

- 15 ♦ « • · · * ·«φ» byla vlita do nasyceného vodného roztoku chloridu amonného, extrahována diethyletherem a vysušena nad síranem hořečnatým. Po odpaření rozpouštědla byl surový produkt čištěn chromatografií na silikagelu (heptan/ethylacetát). Čisté podíly byly zahuštěny a získaný materiál byl zaveden do 95 ml ethanolu a upraven působením BF₃.Et₂O (28 mmol). Po 30 minutách byla teplota zvýšena na 60 °C a po 30 minutách byla reakční směs vlita do vody, extrahována CH₂CI₂ a organická vrstva byla promyta vodným roztokem NaHCO₃. Extrakt byl vysušen nad síranem hořečnatým, zahuštěn a zbytek byl rekrystalizován z methanolu k poskytnutí čisté sloučeniny 2 s 45% výtěžkem (Rf = 0,48 heptan/ethylacetát (3:2)).

Směs sloučeniny 2 (5 mmol) a paladia na uhlíku (10% paladium hmotnost/hmotnost; 300 mg) v 120 ml soustavy ethanol/kyselina octová (5:1) byla míchána pod vodíkovou atmosférou po dobu 1 hodiny. Katalyzátor byl odstraněn filtrací a filtrát byl následně zahuštěn.

Zbytek byl rozpuštěn v kyselině methansulfonové a míchán 15 minut při teplotě 90 °C. Směs byla poté vlita do ledově studené vody a extrahována ethylacetátem. Organická vrstva byla promyta NaHCO₃(vodným roztokem) a vysušena nad síranem hořečnatým. Chromatografie na silikagelu (heptan/ethylacetát) poskytla čistou sloučeninu 3 s 85% výtěžkem (Rf = 0,49 heptan/ethylacetát (2:1)); teplota tání 96 až 98 °C.

Sloučenina 3 (0,34 mmol) byla rozpuštěna v ethanolu a přidán byl 1 ml monohydrátu hydrazinu. Po 4 hodinách varu pod zpětným chladičem (při refluxu) byla přidána voda a hydrazon byl extrahován prostřednictvím CH₂CI₂. Organická vrstva byla promyta vodou, vysušena a zahuštěna. Zbytek byl zaveden do 1,5 ml triethylaminu a při teplotě 0 °C bylo přidáno 0,2 g jódu v 0,7 ml tetrahydrofuranu. Po jedné hodině toto toto • to • ·· to * · to * • to • to · ·· ·♦ ·· · • · J • « to J »· « ·· ·.

do ledově studené vody a byla promyta 1 mol.I'¹

- 16 byla reakční směs zředěna toluenem, vlita extrahována toluenem. Organická vrstva roztokem HCl a nasyceným NaHCO₃ (vodným roztokem), poté vysušena nad síranem hořečnatým a zahuštěna. Zbytek byl rozpuštěn v 8 ml m-xylenu/toluenu (2:1), pak bylo přidáno paladium na uhlíku (10% paladium hmotnost/hmotnost; 100 mg) a směs byla zahřívána 2 hodiny pří 125 °C. Po ochlazení byl katalyzátor odfiltrován, získaný filtrát byl zahuštěn a zbytek byl čištěn na silikagelu (v soustavě heptan/ethylacetát). Příslušné podíly byly shromážděny a zahuštěny k poskytnutí čisté sloučeniny 4a. Sloučenina 4a byla rozpuštěna ve 30 ml CH₂CI₂ a ovlivněna působením BBr₃ (3,5 mmol). Po jedné hodině bylo přidáno další množství 2,1 mmol BBr₃, Po uplynutí 1,5 hodiny byla směs opatrně vlita do nasyceného vodného roztoku NaHCO₃ a extrahována ethylacetátem. Organická vrstva byla vysušena nad síranem hořečnatým a zahuštěna.

Chromatografie na silikagelu (v soustavě toluen/ethylacetát) poskytla čistou sloučeninu 4b s 62% výtěžkem (Rf = 0,50, toluen/ethylacetát 4:1); ESI-MS: M+H = 375,2; M-H - 373,0.

Obecný postup pro přípravu sloučenin 5a-v (10-aryl-2,8-dihydroxy-11 H-benzo[b]fluorenů (odkaz na schéma 3)

Směs 10-jód-benzofluorenového derivátu 4 (27 pmol), 3 mg Pd₂(dba)₃, 0,2 mol.!'¹ Na₂CO₃ (vodný roztok), 30 pmol kyseliny arylborité a 1 ml 2-methoxyethanoiu byla zahřívána 5 hodin při teplotě 55 °C. Do reakční směsi byly přidány ethylacetát a voda a organická vrstva byla oddělena, vysušena nad síranem hořečnatým a zahuštěna. Zbytek byl čištěn na silikagelu (v soustavě toluen/ethylacetát k poskytnutí čistých sloučenin 5 a-v (výtěžky 14 až 52 %).

* ·

sloučenina	aryl	výtéžek (%}	[M-H]
I 5a	4-chlorfenyl	37	[M-H] = 357,2
I 5b	2-nafty 1	44	[M-H] = 373,2
I 5c	3-methoxyfenyl	32	[M-H] =353,4
I 5d	3-trifluormethylfenyl	54	[M-H] =391,3
5e	4-methylfenyl	42	[M-H] =337,4
1^5f	3-chlor-4-fluorfenyl	40	[M-H] =375,2
I 5g	3,4-methylendioxofenyl	49	[M-H] =367,4 I
\| 5h	4-fenylfenyl	55	[M-H] =399,4
5i	2-benzothiazol	30	[M-H] =379,4 \|
5j	3-fluorfenyl	27	[M-H] =341,4 I
5k	4-methoxyfenyl	27	[M-H] =353,4
51	4-fluorfenyl	52	[M-H] =341,4 \|
5m	3,4-dichlorfenyl	14	[M-H] =390,8 I
5n	3-chIorfenyl	37	[M-H] =357,0
5o	4-trifluromethylfenyl	22	[M-H] =391,4

5p	3-methyIfenyl	21	[M-H] =337,2
5q	3-isopropyIfenyl	40	I [M-H] =365,0 I
5r	4-trifluormethyloxyfenyl	41	[M-H] =407,2
5s	3-fluor-4-fenylfenyl	22	[M-H] =417,0 j
5t	4-methylthiofenyl	32	\| [M-H] =371,2 1
5u	2-trifluormethylfenyl	20	I [M-H] =391,0
5v	fenyl	25	I [M-H] =323,2

- 18 • *

Příklad 2 Schéma 4

; R«='R*= OMe, R²= H, R³= OH 6 : R*='R«= OBn, R²= OH, R³= H

4b : R® and 'R^e = OH 4a : R^e and ’R^e = OMe

7a : NR_aR_b = pyrrolidin 7b : NR_aR(, = dimethylamin 7c : NR^ = morpholín 7d : NR_aR„ = diethylamin 7e : NRaRb = piperidin

Sloučenina 7a-d

Směs sloučeniny 4b (0,94 mmol), uhličitanu draselného (3,0 mmol), benzylbromidu (2,1 mmol) a acetonu (10 ml) byla udržována za varu pod zpětným chladičem přes noc a poté byla vlita do vody a extrahována ethylacetátem. Organická vrstva byla vysušena nad síranem hořečnatým, zahuštěna a čištěna chromatografií na silikagelu (v soustavě heptan/ethylacetát).

- 19 Vyčištěný produkt (0,43 mmol) byl zaveden do 2-methoxyethanolu (16 ml) a Pd₂(dba)₃ (36 pmol) a přidány byly pinakolester kyseliny

3-hydroxyfenylborité a (0,45 mmol) a Na₂CO₃ (2 mol.!'¹ roztok ve vodě, 2 ml). Směs byla míchána po dobu 30 minut při 60 °C, vlita do vody a extrahována ethylacetátem. Organická vrstva byla vysušena nad síranem hořečnatým, zahuštěna a čištěna chromatografií na silikagelu (v soustavě CH₂CI₂/methanol) k poskytnutí čisté sloučeniny 6 s 56% výtěžkem (Rf = 0,34 (heptan/ethylacetát 7:3)).

Směs sloučeniny 6 (48 pmol), hydrochloridul-(2-chlorethyl)pyrrolidinu (76 pmol) a uhličitanu česného (0,15 mmol) v acetonitrilu (2 ml) byla míchána 3 hodiny při 50 °C. Poté byla tato směs vlita do vody a extrahována ethylacetátem, organický extrakt byl vysušen nad síranem hořečnatým, rozpouštědlo bylo odpařena a zbytek byl čištěn chromatografií na silikagelu (v soustavě CH₂CI₂/methanol). Čisté podíly byly zahuštěny a získaný materiál byl rozpuštěn v ethylacetátu (3 ml). Poté byly přidány paladium na uhlíku (10% hmotnost/hmotnost, 25 mg) a 3 kapky kyseliny octové a směs byla míchána pod vodíkovou atmosférou 5 hodin. Katalyzátor byl odstraněn filtrací a filtrát byl zahuštěn. Zbytek byl čištěn chromatografií na silikagelu (v soustavě CH₂CI₂/methanol) k získání čisté sloučeniny 7a s 22% výtěžkem. Rf = 0,14 (v soustavě CH₂CI₂/methanol 9:1), ESI-MS: M + H - 438,4; M-H = 436,2.

Sloučenina 7b

Sloučenina 7b byla připravena ze sloučeniny 6 s 5% výtěžkem stejným způsobem, jaký byl popsán při přípravě sloučeniny 7a, za použití hydrochloridu 2-dimethylaminoethylchloridu (Rf=0,18; CH₂CI₂/methanol 9:1); ESI-MS: M+H = 412,4; M-H = 410,4.

Sloučenina 7c ·· • · ····

- 20 Sloučenina 7c byla připravena ze sloučeniny 6 s 32% výtěžkem stejným způsobem, jaký byl popsán pro přípravu sloučeniny 7a, za použití hydrochloridu 1-(2-chlorethyl)morfolinu místo hydrochloridu 1 -(2-chlorethyl)pyrrolidinu (Rf = 0,21; CH₂CI₂/methanol 9:1); ESI-MS: M+H = 454,4; M-H = 452.

Sloučenina 7d

Sloučenina 7d byla připravena ze sloučeniny 6 s 65% výtěžkem, stejným způsobem, jaký byl popsán pro přípravu sloučeniny 7a, za použití hydrochloridu 2-diethylaminoethyIchloridu místo hydrochloridu 1-(2-chlorethyl)pyrrolidinu (Rf = 0,17; CH₂C!₂/methanol 9:1); ESI-MS: M+H = 440,4; M-H = 438,2.

Sloučenina 7e

Sloučenina 7e byla připravena ze sloučeniny 6 s 18% výtěžkem, stejným způsobem, jaký byl popsán pro přípravu sloučeniny 7a, za použití hydrochloridu 1 -(2-chlorethyl)piperidinu místo hydrochloridu 1 -(2-chlorethyl)pyrrolidínu (Rf = 0,15; CH₂CI₂/methanol 9:1); ESI-MS: M+H = 452,4; M-H = 450,2.

Sloučenina 9

Směs sloučeniny 4a (0,30 mmol), Pd₂(dba)₃, (0,40 pmol), kyseliny

4-hydroxyfenylborité (0,30 mmol) a uhličitanu sodného (2 mol.l¹ ve vodě, 4 ml) ve 12 ml 2-methoxyethanolu byla míchána při 60 °C. Po 30 minutách byla směs vlita do vody a extrahována ethylacetátem. Organický extrakt byl vysušen nad síranem horečnatým, zahuštěn a čištěn chromatografií na silikagelu (v soustavě toluen/ethylacetát) k poskytnutí sloučeniny 8 s 65% výtěžkem. Rf = 0,24 (toluen/ethylacetát 8:2).

- 21 ·*·* • 4 »

I

4

Sloučenina 8 (0,16 mmol) byla rozpuštěna v toluenu (3 ml). Přidány byly hydrid sodný (0,4 mmol) a hydrochlorid 1 -(2-chlorethyl)piperidinu (0,2 mmol) a směs byla udržována za varu pod zpětným chladičem po dobu 3,5 hodiny, Reakční směs byla vlita do vody a extrahována ethylacetátem. Organický extrakt byl vysušen nad síranem hořečnatým, zahuštěn a čištěn chromatografií na silikagelu (v soustavě toluen/methanol).

Čisté podíly byly shromážděny a zahuštěny, získaný materiál (46 pmol) byl naředěn prostřednictvím CH₂CI₂ a ovlivňován ethanthiolem (0,62 mmol) a chloridem hlinitým (95 μπτιοΙ) při teplotě místnosti. Po 16 hodinách byla tmavě červená směs vlita do vody a extrahována ethylacetátem. Organický extrakt byl vysušen nad síranem hořečnatým, zahuštěn a čištěn chromatografií na silikagelu (v soustavě CH₂CI₂/methanol) k poskytnutí sloučeniny 9 s 22% výtěžkem. Rf = 0,23; (toluen/methanol 85:15), ESI-MS: M+H = 452,4; M-H = 450,2.

Příklad 3 Schéma 5

i—10a : R² = OH, R³ = H ,—10b : R² = H, R³ = OH í ' Q

11a:R²= R³=

12b:R2=H, R³

, R³ = H

11b

R3=H, R³ =

12c

R² =

-11c

R² —

O'

I

11d : Ra=H, R³=o íO R3 ;r³=h

12d:R²=H, R³ =

- 22 Sloučenina 12a

Směs pinakolesteru kyseliny 3-hydroxyfenylborité 10a (0,68 mmol), uhličitanu česného (0,68 mmol) a 1-brom-3-chlorpropanu (0,80 mmol) v acetonitrilu (3 ml) byla míchána přes noc při teplotě místnosti. Poté byly přidány další uhličitan česný (0,31 mmol) a 1-brom-3-chlorpropan (0,4 mmol) a směs byla míchána přes noc při 60 °C. Poté byla směs vlita do vody a extrahována prostřednictvím CH₂CI₂. Vrstva CH₂Ci₂ byla vysušena nad síranem hořečnatým, zahuštěna a čištěna chromatografií na silikagelu (v soustavě toluen/ethylacetát). Vyčištěný produkt byl rozpuštěn v piperidinu a míchán 48 hodin při 45 °C. Pevný materiál (piperidin.HCl) byl odfiltrován a filtrát byl zahuštěn k poskytnutí sloučeniny 11a s 88% výtěžkem. Rf = 0,05 (toluen/ethylacetát 4:1).

Směs sloučenin 4b (67 pmol), 11a (86 pmol), PdCl_z(dppf)₂ (5 pmol) a uhličitanu sodného (2 mol.l'¹ ve vodě, 0,25 ml) v 2,5 ml 2-methoxyethanolu byla míchána při 90 °C. Po 2 hodinách byla směs vlita do vody a extrahována ethylacetátem. Organický extrakt byl vysušen nad síranem hořečnatým, zahuštěn a čištěn chromatografií na silikagelu (CH₂C!₂/methanol). Příslušné podíly byly shromážděny a zahuštěny, získaný materiál byl rekrystalizován z CHCI₃ k poskytnutí sloučeniny 12a s 38% výtěžkem. Rf = 0,42 (CH₂CI₂/methanol 85:15).

Sloučenina 12b

Směs pinokolesíeru kyseliny 4-hydroxyfenylborité 10b (0,68 mmol), hydroxidu draselného (2,1 mmol) a 1 -brom-3-chIorpropanu (2,8 mmol) v methanolu (2 ml) byla udržována za varu pod zpětným chladičem po dobu 24 hodin. Směs byla vlita do vody a extrahována ethylacetátem. Organický extrakt byl vysušen nad síranem horečnatým, zahuštěn a čištěn chromatografií na silikagelu (v soustavě

- 23 toluen/ethylacetát). Vyčištěný produkt byl rozpuštěn v piperidinu a míchán přes noc při teplotě 50 °C. Pevný materiál (piperidin.HCl) byl odfiltrován a filtrát byl zahuštěn k poskytnutí sloučeniny 11b s 80% výtěžkem. Rf = 0,10 {toluen/methanol 9:1).

Sloučenina 12b byla připravena ze sloučenin 4a a 11b s 20% výtěžkem, podobným způsobem, jaký byl popsán pro přípravu sloučeniny 12a. Rf = 0,42 (CH₂CI₂/methanol 85:15), ESI-MS: M+H = 466,4; M-H = 464,6.

Sloučenina 12c

Sloučenina 12c byla připravena ze sloučeniny 10a s 25% výtěžkem tak, jak bylo popsáno pro přípravu sloučeniny 12a, za použití 1-brom-4-chlorbutanu místo 1 -brom-3-chlorpropanu. Rf = 0,21 (CH₂CI₂/methanol 8:2), ESI-MS: M+H = 480,6; M-H = 478,2.

Sloučenina 12d

Ke směsi 1,4-dijodobutanu (5 mmol) a uhličitanu česného (0,68 mmol) v acetonitrilu (2 ml) byl při 40 °C po částech přidán pinakolester kyseliny 4-hydroxyfenylborité 10b. Po uplynutí 2,5 hodiny byla přidána voda a směs byla extrahována ethylacetátem. Organická vrstva byla vysušena nad síranem hořečnatým, zahuštěna a čištěna chromatografií na silikagelu (v soustavě heptan/toluen). Vyčištěný produkt byl rozpuštěn v piperidinu a míchán 2 hodiny při teplotě místnosti. Pevný materiál (piperidin.HCl) byl odfiltrován a filtrát byl zahuštěn k poskytnutí sloučeniny 11d s 32% výtěžkem. Rf = 0,55 (toluen/methanol 8:2).

Sloučenina 12d byla připravena ze sloučenin 4b a 11d s 13% výtěžkem, podobným způsobem, jaký byl popsán pro přípravu sloučeniny « *

- 24 - ·*: :

* * * * ·· · «

12a. Rf = 0,22 (CH₂CI₂/methanol 8:2), ESI-MS: M+H = 480,4; M-H = 478,2.

Příklad 4 Schéma 6

Sloučenina 14

Směs 2,03 mmol 1,3-dibrompropanu a 1,02 mmol uhličitanu draselného v 10 ml acetonu byla zahřáta na 40 °C. K tomuto roztoku bylo po kapkách přidáno 0,51 mmol sloučeniny 13 v 10 ml acetonu a reakční směs byla míchána 23 hodin pří 40 °C. Pak byla přidána další směs 2,03 mmol 1,3-dibrompropanu a 1,2 mmol uhličitanu draselného v 5 ml acetonu a reakční směs byla míchána 4 hodiny při tepiotě refluxu. Reakční směs byla zavedena do ethylacetátu a vody, promyta vodou a nasyceným roztokem chloridu sodného, vysušena nad síranem horečnatým a zahuštěna. Surový produkt byl čištěn chromatografií na silikagelu (heptan/ethylacetát) k poskytnutí čisté sloučeniny 14 s 65% výtěžkem. Rf = 0,64 (heptan/diethylether 7:3).

- 25 Sloučenina 15a μηηοΙ sloučeniny 14 bylo rozpuštěno v 6 ml vysušeného CH₂CI₂, přidáno bylo 327 pmol BF₃.S(CH₃)₂ a roztok byl míchán 16 hodin při teplotě místnosti. Reakční směs byla zavedena do ethylacetátu, promyta vodou a nasyceným roztokem NaHCO₃, vysušena nad síranem horečnatým a zahuštěna. Surový produkt byl čištěn chromatografií na silikagelu (CH₂CI₂/methanol) k poskytnutí čisté sloučeniny 15a s 93% výtěžkem. Rf = 0,47 (CH₂CI₂/methanol 9.Ί).

Sloučenina 15b μιτιοΙ.Ι'¹ bromidu 14 bylo udržováno za varu pod zpětným chladičem (při refluxu) po dobu 1,5 hodiny s 100 pmol.l’¹ hydridem hlinito-lithným (LiAIH₄) v tetrahydrofuranu. K reakční směsi byly přidány voda a ethylacetát, organická vrstva byla oddělena, vysušena nad síranem horečnatým a zahuštěna. Zbytek byl čištěn na silikagelu (methylen/methanol) k poskytnutí čisté 3‘-O-propy,ové sloučeniny 15b s 37% výtěžkem. Rf = 0,40 (heptan/ethylacetát 7:3).

Sloučenina 15c pmol.l¹ sloučeniny 13 bylo ponecháno reagovat s 1,7 mmol.l·¹1-brom-3-fenylpropanu v přítomnosti 1,7 mmol.l·¹ uhličitanu draselného ve 3 ml acetonu při teplotě místnosti. Po 24 hodinách byly sole odstraněny filtrací. Získaný filtrát byl zahuštěn a znovu rozpuštěn v methylenchloridu. Směs byla extrahována vodou, vysušena nad síranem hořečnatým a zahuštěna. Získaný zbytek byl čištěn chromatografií na silikagelu (heptan/ethylacetát) s 88% výtěžkem.

- 26 47 pmol.l'¹ výsledného produktu bylo demethylováno působením

1,9 mmol.I’¹ (CH₃)₃S.BF₃ v CH₂CI₂ přes noc. Do reakční směsi byly přidány ethylacetát a voda a organická vrstva byla oddělena, vysušena nad síranem horečnatým a zahuštěna. Získaný zbytek byl čištěn na silikagelu (heptan/ethylacetát) k poskytnutí čisté sloučeniny 15c s 57% výtěžkem. Rf= 0,7 (heptan/ethylacetát 8:2).

Příklad 5

Schéma 7

··

- 27 2,8-dimethoxy-10-hydroxy-11 H-benzo[£>]fluoren (sloučenina 16)

Sloučenina 2,8-dimethoxy-1O-hydroxy-11 H-benzo[d]fluoren (sloučenina 16) byla připravena ze svého odpovídajícího esteru tak, jak bylo vysvětleno výše pro krok 4 ve schématu 1. Množství 3 g odpovídajícího nenasyceného esteru bylo při teplotě 60 °C v malých dávkách přidáváno v průběhu několika minut do 30 ml kyseliny methansulfonové. Po 30 minutách míchání byla dokončena cyklizace. Směs byla následně vlita do ledově studené vody a míchána dalších 30 minut. Produkt byl zfiltrován, promyt vodou a důkladně vysušen nad P₂O₅ k poskytnutí 2,2 g sloučeniny 16. Rf = 0,38 (heptan/ethylacetát 7:3). NMR (DMSO) 3,82; 3,88 (2x3, s OCH₃), 3,95 (s, 2, CH₂). 9,57 (s, 1, OH), 6,97; 7,11; 7,20; 7,55; 7,51; 7,75; 7,80 (7H, aromatické protony).

5-chlor-2,8-dimethoxy-1 O-hydroxy-11 H-benzo[č]fluoren (sloučenina 17)

K roztoku 800 mg sloučeniny 16 v 10 ml dimethylformamidu (DMF) bylo v průběhu 5 minut přidáno po malých částech 850 mg 2,2,3,4,5,6-hexachlorcyklohexa-3,5-dienu. Směs byla míchána 1 hodinu a potom byla vlita do 50 ml vody. Tmavý reakční produkt byl extrahován ethylacetátem a čištěn chromatografií na silikagelu (za použití heptanu/ethylacetátu jako eluentu) k poskytnutí 380 mg sloučeniny 17 ve formě hnědé pevné látky. Rf = 0,38 (heptan/ethylacetát 6:4), Rf (výchozí materiál) = 0,44. NMR (DMSO) 3,85; 3,92 (2xs, 6, OCH₃); 4,03 (s, 2, CH₂); 7,03; 7,30; 8,13; 8,38 (2xAB, 4, Ar-H); 7,25; 7,61 (2x br.s, 2, Ar-H).

Sloučenina 18 * ·

K roztoku 900 mg sloučeniny 17 v 8 ml pyridinu bylo při 0 °C přidáno 700 μΙ alhydridu kyseliny trifluormethansulfonové. Míchání pokračovalo 1 hodinu při teplotě místnosti, poté byla reakční směs vlita do vody a míchána dalších 15 minut. Následně byl odfiltrován surový produkt. Čištění prostřednictvím chromatografie na silikagelu poskytlo 800 mg triflátu 18; teplota tání = 165 až 168 °C. NMR (CDCl₃) 3,90; 3,96 (2xs, 6, OCH₃); 4,18 (s, 2, CH₂); 7,0; 7,09; 7,29; 7,35; 8,11; 8,47 (6H, Ar-H).

Sloučenina 19

Směs 210 mg triflátu 18, 220 mg 3-hydroxyfenyl-pinakolboranu, 200 mg fosforečnanu draselného, 15 mg As(PPh)₃, 15 mg PdCI₂.PPh₃, 0,5 ml vody a 5 ml dioxanu byla zahřívána 1,5 hodiny na 100 °C pod dusíkovou atmosférou. Reakční směs byla vlita do vody a extrahována ethylacetátem. Chromatografie výsledného materiálu poskytla 215 mg sloučeniny 19 ve formě amorfního produktu. Rf = 0,35 (heptan/ethylacetát 7:3), teplota tání = 184 až 185 °C. NMR (CDCI₃) 3,74; 3,87 (s, 6, OCH₃); 3,80 (s, 2, CH₂); 6,82-7,0 (m, 6, Ar-H); 7,25; 7,40; 8,38; 8,53 (4H, Ar-H).

Sloučenina 20

Směs 200 mg sloučeniny 19, 500 mg práškového uhličitanu draselného, 1,25 ml 1,3-dibrompropanu a 10 ml acetonitrilu byla zahřívána 3 hodiny při teplotě 55 °C. Reakční směs byla naředěna vodou a extrahována ethylacetátem. Získaný surový produkt byl čištěn chromatografií na silikagelu (heptan/ethylacetát) k poskytnutí 220 mg sloučeniny 20. Rf = 0,63 (heptan/ethylacetát 7:3). NMR (CDCI₃) 3,65 (t, 3, CH₂Br), 2,33 (m, 2, CH₂), 4,13 (t, 2, CH₂O), 3,78 (s, 2, CH₂).

• · · « · » ·

- 29 Sloučenina 21

Κ roztoku 220 mg sloučeniny 20 v 7 ml methylenchloridu bylo přidáno 1,5 ml BF₃.dimethylsulfidového komplexu. Směs byla míchána až do skončení reakce (5 hodin). Reakční směs byla následně vlita do vody a produkt byl extrahován ethylacetátem. Chromatografie poskytla 210 mg sloučeniny 21 ve formě bezbarvého amorfního materiálu. Rf = 0,25 (heptan/ethylacetát 7:3). NMR (CDCI₃) 3,67 (t, 3, CH₂Br), 2,33 (m, 2, CH₂), 4,15 (t, 2, CH₂O), 3,77 (s, 2, CH₂).

Sloučenina 22

Směs 70 mg sloučeniny 21, 0,3 ml 1,2,5,6-tetrahydropyridinu a 3 ml acetonitrilu byla zahřívána 30 minut při 55 °C. Směs byla následně vlita do 5% roztoku NaHCO₃ a extrahována ethylacetátem. Produkt byl čištěn průchodem přes krátký sloupec oxidu křemičitého {CH₂CI₂/methanol). Takto získaný produkt byl přeměněn na sůl kyseliny chlorovodíkové ovlivněním roztoku prostřednictvím volné báze v soustavě methanol/ether s 1 mol.I'¹ HCl v etheru. Takto získaná hydrochloridová sůl byla vymražena (lyofilizována) z vody k získání 45 mg amorfní sloučeniny 22. NMR (DMSO) 9,77; 9,82 (2xs, 2, skupiny OH); 5,70 a 5,88 (2xm, 2, tetrahydropyridin); 8,32; 8,20; 7,52; 7,21; 7,08; 6,98; 6,87 (10, aromatické atomy H).

Příklad 6

Schéma 8 *· ·· * · · · • · ·

3,9-dimethoxy-7-hydroxy-5,6-dihydrobenz[a]anthracen (sloučeniny

23) a 12-chlor-3,9-dimethoxy-7-hydroxy-5,6-dihydrobenz[a]anthracen (sloučenina 24).

Sloučenina 3,9-dimethoxy-7-hydroxy-5,6-dihydrobenz[a]anthracen (sloučeniny 23) byla připravena analogicky jako sloučenina 16 v Příkladu 5. K roztoku 600 mg sloučeniny 23 v 10 ml dimethylformamidu bylo po částech přidáno 600 mg 2,3,4,4,5,6-hexachlorcyklohexa-2,5-dien-1 -onu. Poté byla směs míchána 4 hodiny při 40 °C. Reakční směs byla následně vlita do vody a produkt byl extrahován

*· » fl

- 31 * · ···· • · · · • · fl fl ·♦♦· fl · · « • · · · · • ·· ·« ethylacetátem. Surový materiál byl čištěn přechodem přes sloupec silikagelu (heptan/ethylacetát) a nakonec byl rozetřen s heptan-diisopropyletherem k poskytnutí 280 mg sloučeniny 24 ve formě oranžových krystalů o teplotě tání 140 až 141 °C. Rf = 0,28 (heptan/ethylacetát 7:3); výchozí materiál měl Rf = 0,30.

Sloučenina 25

K roztoku 300 mg sloučeniny 24 ve 3 ml pyridinu bylo přidáno 200 μΙ triflátového anhydridu. Směs byla míchána 1 hodinu při teplotě místnosti, poté byla vlita do vody a extrahována ethylacetátem. Produkt by! čištěn průchodem přes silikagel za poskytnutí 220 mg sloučeniny 25 ve formě bílé pevné látky o teplotě tání 122 až 124 °C. Rf = 0,70 (heptan/ethylacetát 7:3).

Sloučenina 26

Směs 210 mg sloučeniny 25, 220 mg 3-hydroxyfenylpinakolboranu, 200 mg fosforečnanu draselného, 15 mg (PPh₃)As, 15 mg PdCI₂(PPh₃)₂, 0,5 ml vody a 5 ml dioxanu byla zahřívána 1,5 hodiny při 100 °C. Poté byla vlita do vody a extrahována ethylacetátem. Chromatografií na silikagelu bylo získáno 215 mg sloučeniny 26 ve formě oleje. Rf = 0,28 (heptan/ethylacetát 7:3). NMR (DMSO) 2,56 (4, CH₂CH₂); 3,67; 3,80 (2xs, 6, OCH₃); 8,32; 8,18; 7,33; 6,93; 6,70 (10, skupiny Ar-H); 9,64 (s, 1, OH).

Sloučenina 27

Směs 215 mg sloučeniny 26, 500 mg uhličitanu draselného, 1,2 ml

1,3-dibrompropanu a 10 ml acetonitrilu byla zahřívána 2,5 hodiny při 55 °C. Poté byla reakční směs vlita do vody a extrahována ethylacetátem.

• ·

- 32 * · 9 Λ « • * · ··»· φ · • · · · · ·* « ·♦

Chromatografie poskytla 220 mg sloučeniny 27 ve formě bezbarvého oleje; Rf = 0,60 (heptan/ethylacetát 7:3). NMR (CDCI₃) 2,60 (m, 4, CH₂CH₂), 2,30 (m, 2, CH₂), 3,60 (t, 2, CH₂Br), 4,13 (t, 2, CH₂O), 3,72; 3,87 (2xs, 6, OCH₃).

Sloučenina 28

K roztoku 190 mg sloučeniny 27 v 7 ml methylenchloridu bylo přidáno 1,5 ml BF₃.dimethylsulfidového komplexu. Směs byla míchána 4 hodiny při teplotě místnosti, poté byla vlita do vody a extrahována ethylacetátem. Chromatografie surového produktu poskytla 150 mg v podstatě čisté sloučeniny 28; Rf = 0,20 (heptan/ethylacetát 7:3), NMR (DMSO) 2,27 (m, 2, CH₂), 2,50 (m, 4, CH₂ CH₂), 3,68 (t, 2, CH₂Br), 4,12 (t, 2, CH₂O), 9,68; 9,82 (2xs, 2, OH).

Sloučenina 29

Směs 60 mg sloučeniny 28, 0,4 ml pyrrolidinu a 3 ml acetonitrilu byla míchána 30 minut při teplotě 50 ’C. Poté byla vlita do 5% roztoku NaHCO₃ a extrahována ethylacetátem. Produkt byl čištěn průchodem přes krátký sloupec oxidu křemičitého (za použití CH₂CI₂/methanolu jako eluentu) a poté byl převeden na sůl kyseliny chlorovodíkové působením soustavy 1 mol.I'¹ HCI/ether. Výsledný hydrochlorid byl vymražen (lyofilizován) z vody k poskytnutí 35 mg sloučeniny 29; Rf - 0,20 (CH₂Cl₂/methanol/HOAc 90:10:1). NMR (DMSO) 9,70 a 9,82 (2xs, 2H, OH skupiny); 8,22; 8,05; 7,48; 7.17; 7,06; 6,88; 6,84; 6,76, 6,70; 6,62 (m, 10H skupiny Ar-H); 4,10 (t, 2, CH₂O).

Příklad 7

Schéma 9 ·· «φ » · · 4 ► · ·· ·· ·

Sloučenina 30

Směs 300 mg sloučeniny 13, 900 mg práškového uhličitanu draselného, 2 ml 1,2-dibrompropanu a 8 ml acetonitrilu byla zahřívána 16 hodin na teplotu 55 °C. Poté byla reakční směs naředěna vodou a extrahována ethylacetátem. Surový produkt byl čištěn chromatografií na silikagelu (heptan/ethylacetát) k poskytnutí 310 mg sloučeniny 30; Rf = 0,50 (heptan/ethylacetát 7:3). NMR (CDCI₃) 3,67 (t, 3, CH₂Br), 4,35 (t, 2, CH₂O), 3,79 (s, 2, CH₂), 3,75; 3,87 (2xs, 6, OCH₃).

Sloučenina 31

K roztoku 310 mg sloučeniny 30 v 6 ml methylenchloridu byly přidány 2 ml BF₃.dimethylsu!fidového komplexu. Směs byla míchána až

- 34 do skončení reakce (5 hodin). Reakční směs byla vlita do vody a produkt byl extrahován ethylacetátem. Chromatografie poskytla 290 mg sloučeniny 31 ve formě bezbarvého amorfního materiálu; Rf = 0,19 (heptan/ethylacetát 7:3). NMR {CDCI₃) 3,67 {t, 3, CH₂Br), 4,35 (t,-2, CH₂O), 3,76 (s, 2, CH₂).

Sloučenina 32

Směs 60 mg sloučeniny 31, 0,3 g 2-pyrimidinylpiperazinu a 2 ml acetonitrilu byla zahřívána 16 hodin na teplotu 50 °C. Poté byla nareděna vodou a produkt byl extrahován ethylacetátem. Organický materiál byl podroben průchodu přes krátký sloupec oxidu křemičitého (jako eluent byl použit gradient CH₂CI₂/methanol), k poskytnutí v podstatě čisté sloučeniny 32 ve formě volné báze. Ta byla rozpuštěna v malém množství ethylacetátu a ovlivněna 1 mol.!'¹ HCl v etheru k poskytnutí hydrochloridu. Ten byl vymražen z vody k poskytnutí 48 mg amorfní HCl sole sloučeniny 32. Rf = 0,82 (CH₂CI₂-methanol-kyselina octová 9:1:0,1); NMR (DMSO) 4,50 (m, 2, CH₂O); 6,76; 6,84; 6,88; 6,96; 7,05; 7,09; 7,16; 7,21; 7,55; 8,21; 8,32; 8,44 (respektive 1H, 1H, 1H, 1H, 1H, 1H, 1 Η, 1H, 1Η, 1H, 1H, 2H atomy; skupiny Ar-H).

Příklad 8

Biologická aktivita

Stanovení kompetitivní vazby na cytoplasmatický lidský estrogenový receptor a nebo β z rekombinantních buněk CHO se používá ke stanovení poměrné afinity (poměru účinnosti) testované sloučeniny k estrogenovým receptorům, přítomným v cytosolu rekombinantních vaječníkových buněk čínského křečka (buněk CHO), po • *·*· 9 »

- 35 9» »»* V stálé transfekci lidským estrogenovým receptorem a (hERa) nebo receptorem β (hERp), ve srovnání s 17p-estradiolem (E₂).

Estrogenní a antiestrogenní aktivita sloučenin se stanoví v biologickém testu in vitro s rekombinantními vaječníkovými buňkami čínského křečka (buňkami CHO), po stálé transfekci lidským estrogenovým receptorem a (hERa) nebo receptorem β (hERp), promotorem krysího oxytocinu (RO) a reportérovým genem luciferázy (LUC).

Estrogenní aktivita (poměr účinnosti) testované sloučeniny vzhledem ke stimulaci transaktivace enzymu luciferázy, zprostředkované prostřednictvím estrogenových receptorů hERa a ίΊΕΡβ, se srovnává se standardním estrogenem estradiolem. Antiestrogenní aktivita (poměr účinnosti) testované sloučeniny, tedy schopnost inhibovat transaktivaci enzymu luciferázy, zprostředkovanou prostřednictvím estrogenových receptorů hERa a όΕΡβ estrogenem estradiolem, se srovnává se standardem ICI 164 384 {= (7α,17β)-N-butyl-3,17-dihydroxy-N- methylestra-1,3,5(10)- -trien-7-undekanamidem).

Výsledky

- 36 *· φφ • · φ φ · φφ φ · φ φ φ φ φφ «φ φ φφφφ

Sloučenina	Antagonismus ERp	Sloučenina	Antagonismus ERp
5a	+	5s	+
5b	+	5t	+
5c	+	5u	++
5d	++	5v	+
5e	+	7a	+++
5f	+	7b	+++
5g	+	7c	+++
5h	+	7d	+++
5i	+	7e	+++
5j	+	9	++
5k	+	12a	+++
5I	+ +	12b	++
5m	++	12c	+++
5n	+	12d	+
5o	+	14	++
5p	+	17a	+++
5q	+	17b	++
5r	++	17c	++

> 5 % (vzhledem k ICI): + > 40 %: ++ > 100 % +++

Zastupuje:

s,Οίυ

- 37 99 ·9

9 9 « 99

9 *

9 9

9 » 9

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Fluorenový derivát o vzorci 1 kde:

R^e a 'R^e jsou OH, volitelně nezávisle etherifikované nebo esterifikované; Z je -CH_Z- nebo -CH_ZCH_Z-;

R¹ je H, halogen, CF₃ nebo C₁.₄alkyI;

R², R³ a R⁴ jsou nezávisle H, halogen-CF₃, -OCF₃, C^alkyl, hydroxyskupina, C^galkyloxyskupina, aryloxyskupina, arylC^alkyl, halogenC^alkyl, -O(CH₂)_mX, kde X je halogen nebo fenyl a m = 2-4; -O(CH₂)„NR.R_S, -S(CH₂)_mNR_aR_h nebo -(CH₂)_mNR_aR_b, kde m = 2-4 a kde R_a, R_b jsou nezávisle C^alkyl, C₂._aalkenyl, C₂._salkynyl nebo aryl, volitelně substituovaný halogenen, -CF₃, -OCF₃, -CN, -NO₂, -OH, C^alkoxylem, aryloxyskupinou, karboxylem, C^alkylthioskupinou, karboxylátem, C^alkylem, arylem, arylC^alkylem, halogenC^alkylem, nebo R_a a R_b vytvářejí 3-8člennou kruhovou strukturu volitelně substituovanou halogenem, -CF₃, -OCF₃, -CN, -NO_Z, -OH, hydroxyC^alkylem, C^alkoxylem, aryloxyskupinou, C ,.₈alky Ithioskupinou, karboxylem, karboxylátem, C^alkylem, arylem, arylC^alkylem, halogenC^alkylem.
2. Fluorenový derivát podle nároku 1, vyznačující setím, že Z je -CH₂- a R⁴ je H.

·· *«·
3. Fluorenový derivát podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se t í m, že R¹ je H, halogen nebo CF₃.
4. Fluorenový derivát podle kteréhokoliv z nároků 1 až 3, vyzná č u j í c í se t í m, že R¹je halogen.
5. Fluorenový derivát podle nároku 2, vyznačující se t í m, že

R¹ je H;

R³ je H;

R² je C₃.₆alkyloxyskupina, -O(CH2)_mX (kde X je halogen nebo feny, a m = 2-3) nebo -O(CH₂)_mNR_aR_b, kde m je 2-3 a R_a, R_b jsou nezávisle C^alkyl nebo C₃.₅alkenyl, volitelně substituovaný OH nebo methoxyskupinou, nebo R_a a R_b vytvářejí 4-7člennou kruhovou strukturu zvolenou z: azetidinu, pyrrol idi nu, 3-pyrrolinu, piperidinu, piperazinu, tetrahydropyridinu, morfolinu, thiomorfolinu, thiazolidinu, homopiperidinu, tetrahydrochinolinu a 6-azabicyklo[3.2.1]oktanu, přičemž 4-7členná kruhová struktura může být volitelně substituována hydroxyskupinou, hydroxyC₁_₂alkylem, methoxyskupinou, acetylem, karboxylátem, C₁.₃alkylem, fenylem, benzylem a fenylethylem.
6. Fluorenový derivát podle kteréhokoliv z nároků 1 až 5 pro použití jako léčivo.
7. Použití fluorenového derivátu podle kteréhokoliv z nároků 1 až 5 pro výrobu léčiva k použití léčbě, související s estrogenovým receptorem.
8. Farmaceutický prostředek, vyznačující se tím, že obsahuje fluorenový derivát podle kteréhokoliv z nároků 1 až 6.

Zastupuje: