CZ2002435A3 - Spojovací element se šroubem a podpěrným elementem na něm neztratitelně uspořádaným - Google Patents

Description

Spojovací element se šroubem a podpěrným elementem na něm neztratitelně uspořádaným

Oblast techniky

Vynález se týká spojovacího elementu se šroubem a s podpěrným elementem, jako objímkou, podložkou apod., uspořádaným na něm zajištěně proti ztrátě a zpravidla otáčivě, přičemž šroub má hlavu a dřík, závitový úsek na straně konce s výběhem závitu na straně hlavy, a úsek dříku na straně hlavy s průměrem redukovaným oproti vnějšímu průměru závitu závitového úseku, a podpěrný element má úzké místo s menším průměrem než vnější průměr závitového úseku.

Dosavadní stav techniky

Spojovací element v úvodu popsaného druhu je známý ze spisu DE 199 24 502 Al. Jeden element spojovacího elementu je šroub, který má hlavu s dosedací plochou a dřík. Dřík je rozdělen do válcového úseku a závitového úseku opatřeného závitem, přičemž úsek dříku je uspořádán na straně hlavy, tedy na straně přivrácené k hlavě, popřípadě k dosedací ploše hlavy, zatímco závitový úsek uspořádaný na volném konci dříku šroubu je delší nebo kratší. Když má šroub na straně konce například středící osazení apod., může být závitový úsek samozřejmě uspořádán také ve střední oblasti. Jako podpěrný element může být použita objímka, podložka apod. Podpěrný element může být také sestaven z několika takových elementů. V každém případě má podpěrný element úzké místo, které má menší průměr, než je vnější průměr závitu závitového úseku. Úzké místo může být opět realizováno velmi rozdílnými způsoby, například vyraženími, vtisknutími na obvodu objímky nebo dovnitř vyčnívajícím obvodovým výčnělkem. Je také možné vložení přídavného elementu, například ve tvaru pojistného kroužku, do vnitřního průměru objímky. Při použití podložky jako podpěrného elementu tvoří otvor podložky úzké místo, představuje tedy jakoby obvodový, dovnitř vyčnívající výčnělek. Úsek dříku má poměrně redukovaný průměr, tedy průměr, který je v každém případě vytvořen menší než je vnější průměr závitu na závitovém úseku. Tento redukovaný průměr úseku dříku může odpovídat válcovanému průměru šroubu při jeho výrobě.

Když je na dříku šroubu vytvořen závit, zejména válcováním, je to možné jen při současné výrobě výběhu závitu na straně hlavy. V místě tohoto výběhu na straně hlavy se zvětšuje průměr chodu závitu nebo závitů, například od válcovaného průměru až k vnějšímu průměru závitu v závitovém úseku, který bezprostředně navazuje na tento výběh. Normalizace výběhu závitů rozlišuje mezi pravidelným případem a takzvaným krátkým vytvořením. V pravidelném případě zaujímá chod závitu s měnícím se průměrem více než 2,5 otáčky šroubu, tedy 900°. Krátké vytvoření výběhu závitu k tomu účelu vyžaduje 1,25 otáček, tedy 450°. Jsou sice myslitelné ještě kratší výběhy závitů, nelze je ale kvůli poměrně redukovaným trvanlivostem nástrojů k válcování závitů hospodárně vyrobit. V oblasti každého výběhu závitů - pravidelného případu nebo krátkého vytvoření vzniká na šroubu (konický) obalový profil, se kterým může přijít podpěrný element svým úzkým místem do kontaktu. Představíme-li si rozvinutí chodu závitu výběhu závitu, vzniká velmi dlouhá nakloněná rovina s pomalu přibývajícím stoupáním. Tento obalový kužel, popřípadě tato nakloněná rovina, vede k tomu, že se podpěrný element může v místě výběhu závitu vzpříčit. Spojovací elementy druhu o nichž je řeč, jsou používány zejména v montážních stanicích jako sypké zboží. Montážní stanici je přitom zpravidla předřazena automatická přiváděči, popřípadě dopravní stanice, která přináší spojovací elementy, například osově vyrovnané, v řadě za sebou. Taková dopravní zařízení pracují často s vibračními pohony. Přitom je nebezpečí, že je podpěrný element na šroubu tak pevně střesen, že spojovací element nemůže být v montážní stanici montován. Nebezpečí, že během transportu spojovacích elementů, jako sypkého materiálu, dojde alespoň u některých spojovacích elementů ke svírajícímu zachycení podpěrného elementu na šroub v místě výběhu závitu, je ale také pak, když jsou takové spojovací elementy přiváděny jednotlivě podle svého určitého použití. Tyto nevýhody nevznikají jen pak, když jsou úzká místa na podpěrných elementech vytvořena místně jako vyražení, nýbrž také pak, když jsou úzká místa vytvořena na obvodu průběžně. U místních vyražení je další nebezpečí, že tato vyražení jsou střesena pevně do sevřené polohy přesně tam, kde zasahují mezi sousední úseky chodu závitu v oblasti výběhu závitu na straně hlavy.

Úkolem vynálezu je vytvořit alespoň dvoudílný spojovací element ze šroubu a podpěrného elementu, u kterého je podpěrný element držen zajištěně proti ztrátě a který vykazuje zejména při automatické dopravě zřetelně zmenšený sklon k pevnému vzpříčení.

Podstata vynálezu

Uvedený úkol splňuje spojovací element, se šroubem a s podpěrným elementem, jako objímkou, podložkou apod., uspořádaným na něm zajištěně proti ztrátě a zpravidla otáčivě, přičemž šroub má hlavu a dřík, závitový úsek na straně konce s výběhem závitu na Straně hlavy, a úsek dříku na straně hlavy s průměrem redukovaným oproti vnějšímu průměru závitu závitového úseku, a podpěrný element má úzké místo s menším průměrem než vnější průměr závitového úseku, podle vynálezu, jehož podstatou je, že výběh závitu na straně hlavy je alespoň částečně na své axiální délce a alespoň na podstatné části svého obvodu odstraněn, takže výsledkem je skokovité nebo stupňovité zvýšení alespoň přibližně na vnější průměr závitového úseku.

Vynález vychází z myšlenky úplného nebo částečného odstranění výběhu závitu, nutně vznikajícího při výrobě závitu v oblasti závitového úseku na straně hlavy, tak, aby tím byl na tomto místě odstraněn (konický) obalový kužel, a aby byl popřípadě přetvořen v obalový válec. Na začátku úseku závitu u hlavy má být vyroben skok nebo stupeň, který slouží jako axiální, a je-li třeba, také tangenciální doraz pro úzké místo na podpěrném elementu. V místě tohoto skokovitého nebo stupňovitého zvýšení sice nelze vyloučit zvětšení průměru také v tangenciálním směru, stoupání je však podstatně stlačenější - tedy na poměrně kratším úseku - než při stavu techniky. Toto stoupání se například rozkládá ve vnějším průměru chodu závitu nebo na průnikové ploše s boky chodu závitu, jen na zlomkové části otáčení šroubu. Tím je současně vytvořen axiálně a tangenciálně působící náhlý přechod mezi úsekem dříku a úsekem závitu a tak je sklon k pevnému vzpříčení podpěrného elementu na šroubu zřetelně redukován, popřípadě dokonce odstraněn. To platí zejména pak, když je podpěrný element na šroubu držen otáčivě. Odstranění výběhu závitu může být provedeno zcela, nebo částečně, a sice obráběním nebo tvářením. Zvláště jednoduše zde může být použito válečkování nebo válcování, kterými je vnější průměr výběhu závitu redukován, zejména válcován na plocho. Na šroubech přitom zpravidla zůstávají zbytky výběhu závitu, které jsou ale alespoň přibližně obklopeny obalovým válcem, který při relativních pohybech podpěrného elementu vůči šroubu nemůže vést ke vzpříčení.

Je zejména smysluplné, když má šroub v místě odstraněného výběhu závitu na straně hlavy přesně axiálně válcově probíhající obalový průměr. Není ale vůbec škodlivé, když tvarování končí nepatrně kuželovité probíhajícím obalovým průměrem, protože za axiální délkou výběhu závitu je třeba vidět rozdílná odválcovaná množství hmoty. Přitom je důležité jen to, aby bylo provedení provedeno tak, aby v tomto místě nevznikl kontakt z úzkými místy nebo úzkým místem podpěrného elementu. Začátek závitu úseku závitu na straně hlavy tím dostane spíše v podstatě radiálně se rozkládající a axiálně působící dosedací plochu ve tvaru stupně, který ovšem zaujímá jen část obvodu. Také v tangenciálním směru je uskutečněn druh stupně. Toto ale není ve spojení s vytvořením podpěrného elementu nijak škodlivé. Smysluplné je zejména to, když je obalový průměr nebo obalový válec vytvořen ve jmenovité hodnotě menší, než je průměr úzkého místa. Aby byl sklon ke vzpříčení bezpečně odstraněn, je smysluplné vytvořit o něco větší vůli. Na druhé straně má být obalový průměr vytvořen větší, zejména však jen nepatrně větší, než redukovaný průměr úseku dříku. Platí zde to, provést na začátku zůstávajícího úseku závitu jak jen možno velký nebo náhlý stupeň. Nejsmysluplnější je přirozeně to, když je tento stupeň vyroben přesně na místě, na kterém přechází výběh závitu do závitového úseku. Stupeň může být uspořádán také v místě začátku závitového úseku. Konečně je možné také to, aby byl stupeň umístěn ještě ve vlastním výběhu závitu tak, aby stupeň sám končil na o něco menším vnějším průměru, než to odpovídá vnějšímu průměru závitu závitového úseku. Ve všech případech však vynález směřuje k tomu, aby byl vytvořen tento doraz, umístěný radiálně na části obvodu a axiálně spolupůsobící s úzkým místem podpěrného elementu.

Smysluplné je zejména to, když je na šroubu vytvořeno skokovité nebo stupňovité zvýšení obalového průměru v oblasti odstraněného, k hlavě přivráceného, výběhu závitu na vnější průměr

02- XX ·· ·· • · » • · · · >· ·· ·· ·· '4 4 '« · · · ΐ • · · · · · závitového úseku probíhající na méně než 180°, zejména asi 90°, obvodu. Když je skokovité nebo stupňovité stoupání vytvořeno radiálně, tedy kolmo k ose šroubu, vyplývá z toho průřezová plocha obalového válce s příslušným chodem závitu na asi 90° obvodu. Jen v tomto rozsahu zůstává chod závitu výběhu závitu nebo závitu zachován a děje se zde v tangenciálním směru stoupající a tím se zvětšující vnější průměr. U vícechodých závitů je více malých průřezových ploch. Ve všech případech se ale rozkládá stoupající zachovaný chod závitu výběhu závitu na méně než 180°.

Výběh závitu závitového úseku šroubu na straně hlavy může být odstraněn obráběním nebo tvářením, popřípadě může být opracován. Zvláště jednoduché je, vyválcovat výběh závitu na straně hlavy asi na válcovaný průměr úseku dříku. Protože zde musí být přetvořeny a přemístěny hmoty, může to mít, zvláště při velmi velkém přetvoření, zejména při přetvoření na nebo docela pod válcovaný průměr za následek prodloužení šroubu. Vznikající závěrné záhyby na materiálu nepůsobí nepříznivě. Závěrná prohloubení mohou dokonce zůstat. Také tyto nemají nepříznivý vliv. Při odstranění obráběním, například soustružením nebo broušením se může také dít redukování na válcovaný průměr. Při beztřískovém tváření zastudena je dokonce možné, že šroub má v místě odstraněného výběhu závitu na straně hlavy vytvořen válcováním přibližně obvodový výčnělek. V tomto případě tvoří tento vyválcovaný nebo při válcování vytvořený výčnělek protidoraz pro úzké místo podpěrného elementu a tím skokovité nebo stupňovité zvýšení, které je nyní uspořádáno zřetelně v oblasti výběhu závitu a ne na jeho konci. Zamýšlený účinek je však srovnatelný. Přibližně obvodový výčnělek může vzniknout také třískovým obráběním.

Podpěrný element vytvořený jako objímka může mít vnitřní průměr, který je vytvořen větší než vnější průměr závitového úseku.

Ί

·'·

Na objímce je pak uspořádáno více místních vyražení rozdělených na obvodu, než to odpovídá počtu chodů závitu. Počet místních vyražení má být při jejich rovnoměrném rozmístění na obvodů větší, než počet chodů závitu, protože tím alespoň jedno z vyražení dosedne v každé relativní poloze mezi podpěrným elementem a šroubem na skokovitý nebo stupňovitý doraz. Při rozložení skokovitých nebo stupňovitých zvýšení asi na 90° obvodu má být na obvodu rozděleno alespoň pět místních vyražení. Když se skokovitý nebo stupňovitý vzestup rozkládá asi na 180° obvodu, má být na obvodu rozděleně uspořádáno alespoň pět místních vyražení, protože tím ve všech relativních polohách dosedá alespoň jedno z vyražení na skokovitý nebo stupňovitý doraz.

Při vytvoření podpěrného elementu jako podložky může mít podpěrný element vytvořený jako podložka vnitřní průměr, který je menší než je vytvořen vnější průměr závitového úseku a tvoří úzké místo. Zvláštní uspořádání vyražení nebo jiných elementů protidorazu je zde postradatelné.

Pro uspořádání skokovitého nebo stupňovitého zvýšení existují různé možnosti. Smysluplné je, aby byl požadovaný stupeň vytvořen plně, tedy aby bylo provedení zvoleno tak, že je skokovitý nebo. stupňovitý vzestup obalového průměru uspořádán na vnější průměr závitového úseku v oblasti závitového úseku. Stupňovité zvýšení může být také umístěno přesně na přechodové místo mezi výběhem závitu a závitem. Je možné i poměrně kratší axiální odstranění výběhu závitu.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je dále detailně vysvětlen a popsán podle různých příkladů provedení. Na výkresech znázorňuje φ' ♦ · · · φ φ φ • φφφ · · φ φ

·.·.· φφφ φφφ obr. 1 první formu provedení spojovacího elementu v bočním pohledu a částečném řezu, obr. 2 zvětšený obvyklý výběh závitu v polovičním řezu (stav techniky), obr. 3 vynálezu, obr. 4 obr. 5 obr. 6 obr. 7 obr. 8 s přiřazením v porovnání k obr. 2 zvětšený závitu přetvořený podle další formu provedení výběhu závitu v polovičním řezu, další formu provedení výběhu závitu v polovičním řezu, další formu provedení výběhu závitu v polovičním řezu, další formu provedení výběhu závitu v polovičním řezu, šroub s obvyklým výběhem závitu v polovičním řezu diagramu, který znázorňuje závislost změny průřezu na délce šroubu, obr. 9 šroub s výběhem závitu podle vynálezu v polovičním řezu s přiřazením diagramu, který znázorňuje závislost změny průřezu na délce šroubu, obr. 10 diagram přírůstku průměru výběhu závitu v rozvinutí, tedy následující v tangenciálním směru šroubové linie, obr. 11 další formu provedení spojovacího elementu v bočním pohledu a obr. 12 další formu provedení spojovacího elementu v bočním pohledu.

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1 je znázorněna první forma provedeni spojovacího elementu 1_. Spojovací element je vytvořen alespoň ze dvou dílů a jeho podstatné součásti jsou šroub 2_ a podpěrný element 3_.

Šroub 2 je zde vytvořen jako šroub s nákružkem. Má hlavu 4 s nekruhovou záběrovou plochou 5. pro točivé nářadí, nákružek 6 a dósedací plochu 7, která slouží k přenášení axiální síly. V připojení na hlavu 4, popřípadě dosedací plochu X se rozkládá dřík 8. až k volnému konci 9. šroubu. Dřík 8. může v oblasti volného konce 9 přecházet ve středící osazení. Dřík X má na straně hlavy úsek 10 dříku, který má v porovnání se závitem, který bude ještě popsán, redukovaný průměr 11. Dřík X má straně konce, nebo k volnému konci 9 šroubu 2 přivrácené straně, závitový úsek 12. Závit závitového úseku 12 má průměr 13 jádra a vnější průměr 14. Mezi úsekem 10 dříku s průměrem 11, redukovaným v porovnání k vnějšímu průměru závitového úseku 12, a závitovým úsekem 12, se rozkládá na straně hlavy výběh 15 závitu. Výběh 15 závitu se rozkládá v podélném směru šroubu 2_ na délce 16, kdežto závitový úsek 12, včetně výběhu závitu přivráceného k volnému konci 9, má délku 17. Z obr. 1 je již patrné, že výběh 15 závitu má obalový průměr 1,8. Zatímco výběh závitu podle stavu techniky na tomto místě probíhá konicky, má tedy obalový kužel, je zde tvarován alespoň přibližně válcově probíhající výběh 15 závitu, který má alespoň na délce 16 konstantní obalový průměr 18. Obalový průměr 18 odpovídá redukovaného průměru 11 úseku 10 dříku, může ale také být nepatrně větší nebo menší. Úsek 10 dříku zaujímá délku 19, která začíná na dosedací ploše ]_ hlavy 4 šroubu 2_ a končí na začátku výběhu 15 závitu na straně hlavy. Tímto způsobem je, na přechodu konce výběhu závitu na straně hlavy k vnějšímu průměru 14 závitového úseku 12, tvořeno skokovité, popřípadě stupňovité zvýšení 20 průměru (vnějšího průměru).

Podpěrný element 3. znázorněný na obr. 1 je vytvořen jako objímka 21 a má souose s osou 22 šroubu probíhající tvar přibližně dutého válce s vnitřním průměrem 23. Vnitřní průměr 23 je zde větší než vnější průměr 14 závitového úseku 12, takže objímka 21 může být po tvarování závitu na závitovém úseku 12 nasunuta na šroub 2_, popřípadě jeho dřík 8_. Objímka 21 může mít na straně konců radiálně se rozkládající příruby .24 a 25. Objímka 21 má délku 26, kterou se • · ·'♦ » 0 9 · · 9 · 0 • · · · · 0 0: 0>« 0

0 0 0 9 9 · 9 9 9 • 9 9 9 9 9 9 9 · ··· 99 9· ·>·« ·« ···· rozkládá v axiálním směru, tedy rovnoběžně s osou 22. Délka 26 je zpravidla větší než součet délek 16 a 19, takže objímka 21 končí v oblasti výběhu 15 závitu. Délka 26 může být ale také vytvořena poměrně kratší, když je možné nebo je upraveno zašroubování závitového úseku 12. Objímka 21, popřípadě podpěrný element 3., je sladěním průměrů relativně otáčivá vůči šroubu 2_. Podpěrný element

3. má úzké místo 27. jehož průměr 28 je menší než vnější průměr závitového úseku 12. Úzké místo 27 může být tvořeno několika vyraženími 29, která jsou vytvořena po vyválcování závitu závitového úseku 12 a nasazení objímky 21 na šroub 2. Úzké místo 27 může být ale vytvořeno také jinými způsoby, například obvodovým, směrem ven vystupujícím výčnělkem, nasazeným pojistným kroužkem apod.

Zvláštnost vynálezu se nachází v oblasti výběhu 15 závitu na straně hlavy, zejména v jeho odlišném provedení oproti stavu techniky. Aby to bylo možno objasnit, poukazuje se na obr. 2 a 3.

Obr. 2 znázorňuje poloviční řez zvětšeného detailu šroubu 2 s konvenčním výběhem 30 závitu, který zaujímá délku 16. Tento konvenční výběh 30 závitu je vytvořen mezi úsekem dříku 8. a závitovým úsekem 12. V oblasti tohoto výběhu 30 závitu vybíhá závit ze závitového úseku 12. Vnější průměr je ohraničen obalovým kuželem 3 1. Průměr výběhu 30 závitu se zvětšuje na délce 16. Začíná například na válcovaném průměru 32 a končí na vnějším závitu 14 závitového úseku 12. Délka 16 obnáší zpravidla 2,5 otáček odpovídajícího chodu závitu, v krátkém vytvoření 1,25 otáček chodu závitu.

Na obr. 3 je v porovnání s obr. 2 (stav techniky) znázorněno nové vytvoření výběhu 15 závitu. Také zde zaujímá výběh 15 závitu délku 16. Výběh 15 závitu může být nejdříve vyroben normálně, jak je to obvyklé při stavu techniky (obr. 2). Následně je ale v oblasti

DZ-Í/SX

výběhu 15 závitu vyroben obalový průměr 18. který zaujímá jako válec délku 16. Toto se může dít třískovým nebo beztřískovým obráběním. Obr. 3 znázorňuje příklad, u kterého byl obalový průměr 18 vyroben beztřískově zmenšením válcováním, takže je část závitových prohloubení v oblasti výběhu 15 závitu ještě zřetelná. Od hlavy šroubu 2. odvrácený konec vyrobeného obalového průměru 1 8 se může přesně shodovat s koncem výběhu 15 závitu, může ale také končit před, nebo za ním. Důležité je, že skokovité nebo stupňovité zvýšení 20 je tvořeno na konci obalového průměru 18, tedy ještě v oblasti výběhu 15 závitu, může se ale také nacházet, pokud není umístěno přesně na přechodovém místě, již uvnitř závitového úseku 12. Obalový průměr 18 se liší od válcovaného průměru 32 jen nepatrně. V předloženém případě je obalový průměr proveden o něco větší než válcovaný průměr 32. Obalový průměr 18 se ovšem podstatně liší od vnějšího průměru závitu 14. závitového úseku 12 s tím, že zvýšení 20 v axiálním směru je vytvořeno tak velké, jak je to jen možné. Toto zvýšení 20 tvoří doraz, který na jedné straně spolupůsobí s úzkým místem 27 podpěrného elementu 3. a zajišťuje tak podpěrný element 3. na šroubu 2. proti ztrátě, a který na druhé straně zamezuje vzájemnému pevnému sevření dílů.

Na obr. 4 až 7 jsou znázorněny další možnosti provedení výběhů 15 závitu přetvořených podle vynálezu. Na obr. 4 je forma provedení, ve které má úsek 10 dříku 8. průměr 33, který je dimenzován větší než válcový průměr 32. Průměr 33 je nepatrně menší než vnější průměr 14 závitového úseku 12. Také tato varianta provedení může být vyrobena studeným přetvořením, například válcováním, ale také třískovým obráběním v několika krocích.

Forma provedení podle obr. 5 objasňuje, že poměry mohou být také obrácené, než na obr. 4. Průměr 34 je zde vytvořen menší než válcovaný průměr 3 2. Výběh 15 závitu je zde opět přetvořen třískově

94

4 4 ·

• 44

4 4 »*»· ·· ·4Λ4 nebo beztřískově. U dosud popsaných forem provedení se zvýšení 20. nachází téměř přesně na přechodu výběhu 15 závitu k závitu závitového úseku 12.

Na obr. 6 je znázorněna forma provedení, kde opracování výběhu 15 závitu končí uvnitř délky 16. Z toho vyplývá, že zvýšení 20 má v místě chodu závitu výběhu 15 závitu radiálně o něco zkrácený tvar. Radiální rozložení je zde oproti vnějšímu průměru 14 závitového úseku 12 menší o míru 35. Přesto je také zde zvýšení 20. dostačující, zejména pak, když je obalový průměr 18 volen přesně stejný, nebo přibližně stejný jako válcovaný průměr 32.

Obr. 7 objasňuje, že axiální rozložení následného opracování výběhu 15 závitu může být provedeno také tak, že zvýšení 20 se nachází v oblasti délky 17 závitu závitového úseku 12, tedy vně délky 16 vlastního výběhu 15 závitu. Zvýšení 20 se pak přitom rozkládá nutně až na vnější průměr 14 závitu závitového úseku 12 a radiální rozložení zvýšení 20 je do té míry maximální. Toho se také dosáhne, když je zvýšení 20 umístěno přesně na přechodu mezi délkami 16 a 17. Varianty znázorněné na obr. 6 a 7 jsou možné u všech forem provedení, buď u třískového (obr. 7) nebo u beztřískového (obr. 6) obrábění v oblasti výběhu 15 závitu.

Na obr. 8 je znázorněn, podobně jako na obr. 2, šroub 2. v polovičním řezu podle stavu techniky, jakož i, v příslušném diagramu, průběh průměru vycházejícího od válcovaného průměru 32. v oblasti úseku 10 dříku s průběhem průměru v oblasti výběhu 30 závitu až k vnějšímu průměru 14 v závitovém úseku 12. Je patrné, jak se průměr v oblasti výběhu 30 závitu zvětšuje na délce 16, odpovídající obalovému kuželu 3 1 tvořenému na této délce.

♦ 4

4449

9 9

4944

Na obr. 9 je znázorněno principiální porovnání provedení výběhu 15 závitu s jeho zvýšením 20 podle vynálezu. Vycházeje z úseku 10 dříku, který může mít válcovaný průměr 32, nachází se obalový průměr 1 8 ve výběhu 1 5 závitu nepatrně výše a přes délku 16 šroubu pak přechází v místě zvýšení 20 skokově na vnější průměr 14. Porovnání obr. 8 a 9 se vztahuje na pohled v podélném směru šroubu

2.

Obr. 10 objasňuje poměry schematicky v rozvinutí obvodu šroubu 2, tedy v tangenciálním směru podél závitové linie závitu. K tomu účelu je znázorněna závislost průměru d na úhlu a obvodu šroubu. Plná čára 36 objasňuje stav techniky, tj. šroub s výběhem 30 závitu v obvyklém provedení. Je zřetelné, že špička chodu závitu vykazuje zvětšující se průměr, který se rozkládá přes celkem 900°. Čára 36 tvoří velmi plochou nakloněnou rovinu, podél níž je ve stavu techniky, zejména při použití jednotlivých vyražení 29, nebezpečí, že se dovnitř směrovaná špička vyražení 29 sevře pevně mezi dva chody závitu výběhu 30 závitu, nebo uvázne sklouznutím na špičkách závitu. Čárkovaná čára 37 znázorňuje průběh výběhu 15 závitu provedeného podle vynálezu, který svým obalovým průměrem 1 8 nejdříve zachovává v oblasti výběhu 15 závitu válcovaný průměr 32., přičemž zvýšení 20 je uspořádáno na přechodu mezi výběhem 15 závitu a závitem závitového úseku 12.. Relativně strmé zvýšení vnějšího průměru zde probíhá pod úhlem 90°. Čerchovaná čára 38. objasňuje variantu podle vynálezu, u které je obalový průměr 18 nejdříve nepatrně větší než válcovaný průměr 32 a rozkládá se přes větší část délky 16 výběhu 15 závitu. Zvýšení 20 je zde osazeno v oblasti délky 16. Strmé zvýšení se rozkládá také zde v oblasti asi 90°. Dvojitě tečkovaná čára 39 objasňuje, že obalový průměr 18 může být menší, než válcovaný průměr 32, a že je možnost, aby se zvýšení 20 nacházelo v oblasti závitu závitového úseku 12, tedy konečně vně vlastního výběhu 15 závitu.

• · • · ··

Obr. 11 objasňuje formu provedení spojovacího elementu podobnou formě provedení podle obr. 1. Podpěrný element 3. je zde vytvořen opět jako objímka 21. Úzké místo 27 je zde tvořeno nekonečně velkým počtem vyražení 29, tedy směrem dovnitř tvarovaným výčnělkem 40. Výběh 15 závitu zde může být vytvořen tak, jak již bylo vysvětleno na nejrůznějších formách provedení.

Na obr. 12 je znázorněna forma provedení, u které je podpěrný element 3. vytvořen jako podložka 41, která má vnitřní průměr 42, který zároveň tvoří úzké místo 27. Úsek 10 dříku je zde vytvořen poměrně krátký a přechází pak ihned ve výběh 1 5 závitu. Také zde je uskutečněno zvýšení 20, které spolupůsobí s vnitřním průměrem 42.. Rozumí se, že závit závitového úseku 12 může být vyroben teprve po nastrčení podložky 41 a právě tak i odpovídající následné opracování v oblasti výběhu 15 závitu. Toto je však možné, pokud má podložka 41 menší tloušťku než je délka úseku 10 dříku.

Claims (10)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Spojovací element (1) se šroubem (2) a s podpěrným elementem (3), jako objímkou, podložkou apod., uspořádaným na něm zajištěně proti ztrátě a zpravidla otáčivě, přičemž šroub (2) má hlavu (4) a dřík (8), závitový úsek (12) na straně konce s výběhem (15) závitu na straně hlavy, a úsek (10) dříku na straně hlavy s průměrem (11) redukovaným oproti vnějšímu průměru (14) závitu závitového úseku (15), a podpěrný element (3) má úzké místo (27) s menším průměrem (28) než vnější průměr (14) závitového úseku (12), vyznačující se tím, že výběh (15) závitu na straně hlavy je alespoň částečně na své axiální délce a alespoň na podstatné části svého obvodu odstraněn, takže výsledkem je skokovité nebo stupňovité zvýšení (20) alespoň přibližně na vnější průměr (14) závitového úseku (12).
2. 2. Spojovací element podle nároku 1, vyznačující se tím, že šroub (2) má v oblasti odstraněného výběhu (15) závitu na straně hlavy axiálně válcově probíhající obalový průměr (18)).
3. 3. Spojovací element podle nároku 2, vyznačující se tím, že obalový průměr (18) je vytvořen menší než průměr (28) úzkého místa (27).
4. 4. Spojovací element podle nároku 3, vyznačující se tím, že obalový průměr (18) je vytvořen větší, zejména pak nepatrně větší, než redukovaný průměr (11) úseku (10) dříku.
5. 5. Spojovací element podle nároku 1, vyznačující se tím, že na šroubu (2) je v oblasti odstraněného výběhu (15) závitu na straně • · hlavy uspořádáno skokovité nebo stupňovité zvýšení (20) obalového průměru (18) na vnější průměr (14) závitového úseku (12) obíhající méně než 180°, zejména asi 90° obvodu.
6. 6. Spojovací element podle nároku 1, vyznačující se tím, že výběh (15) závitu závitového úseku (12) šroubu (2) na straně hlavy je odstraněn třískově nebo beztřískově.
7. 7. Spojovací element podle jednoho z nároků 1 až 6, vyznačující se tím, že šroub (2) má v oblasti odstraněného výběhu (15) závitu na straně hlavy válcováním tvořený obvodový výčnělek.
8. 8. Spojovací element podle jednoho z nároků 1 až -. 7, vyznačující se tím, že podpěrný element (3) vytvořený jako objímka (21) má vnitřní průměr (23), který je vytvořen větší než vnější průměr (14) závitového úseku (12) a že na objímce (21) je upraveno více místních vyražení (29) rozděleně na obvodu, než to odpovídá počtu chodů závitu.
9. 9. Spojovací element podle jednoho z nároků 1 až 7, vyznačující se tím, že podpěrný element (3) vytvořený jako podložka (41) má vnitřní průměr (42), který je vytvořen menší než vnější, průměr (14) závitového úseku (12) a tvoří úzké místo (27).
10. 10. Spojovací element podle nároku 1, vyznačující se tím, že skokovité nebo stupňovité zvýšení (20) obalového průměru (18) na vnější průměr (14) závitového úseku (12) je uspořádáno v oblasti závitového úseku (12).