CZ20023050A3 - Způsob sledování stavu opotřebení ložisek u kuželového drtiče a kuželový drtič - Google Patents

Description

Oblast techniky

Jedná se o kuželové drtiče. Přesněji, vynález se týká sledování stupně opotřebení kluzných ložisek kuželového drtiče a monitorování stavu tak, aby vznikající závada na ložisku byla včas dekována, aby bylo možno zabránit extensivnímu poškození ložisek nebo jiných částí drtiče.

Dosavadní stav

Součástí kuželových drtičů je kolmá excentrická hřídel a tato hřídel je opatřena skrytým vnitřním otvorem. V otvoru je uložena hlavní hřídel, ke které je obvykle uchycena drticí hlava. Hlava je laterálně obklopena kostrou drtiče při čemž uchycená kostra má konkávní část, fungující jako součást podléhající opotřebení. K hlavě je příslušně připojen drticí plášť, který plní funkci součásti rovněž podléhající opotřebení. Drtící plášť a konkávní část, spolu tvoří drtící dutinu, ve které je drcen přiváděný materiál. Při otáčení excentrické hřídele, hlavní hřídel spolu s hlavou vykonává oscilační pohyb, při kterém mezera mezi drticím pláštěm a konkávní částí je během pracovního cyklu, v každé poloze proměnlivá. Nejmenší mezera během i

pracovního cyklu se nazývá výchozí nastavení drtiče a rozdíl mezi maximální mezerou a minimální mezerou je nazýván rázem drtiče. Pomocí prostředků nootox/oní rlr4i

I v 11 Ulil tice a rázu drtiče je možno kontrolovat distribuci částic produkovaného drceného kamene a výrobní kapacitu drtiče.

Hlavní hřídel drtiče je často nesena kostrou drtiče v ložiskovém čepu na jejím vrchním konci. Tento druh kuželového drtiče je obvykle označován jako vřetenový drtič.

Otáčivý kuželový drtič je obvykle seřizován hydraulickým systémem tak, aby hlavní hřídel se mohla posouvat vertikálně vzhledem ke kostře drtiče. To umožňuje změnu nastavení tak, aby velikost částic drceného kamene vyhovovala požadované velikosti a/nebo aby udržovala konstantní nastavení při opotřebení částí, které podléhají opotřebení.

U jiných typů kuželového drtiče, seřízení může být prováděno zvyšováním nebo snižováním vrchní kostry drtiče a k ní připojené konkávní části ve vztahu ke spodní kostře drtiče a k hlavní hřídeli, která ve vztahu ke spodní kostře zůstává stacionární ve vertikálním směru.

ϋ drtičů je mnoho povrchů spojených kluznými ložisky. V závislosti na typu drtiče, tyto mohou obsahovat například povrchy mezi:

hlavní hřídelí a excentrickou hřídelí excentrickou hřídelí a spodní kostrou excentrickou hřídelí a seřizovacím pístem hlavní hřídelí a vrchní kostrou hlavní hřídelí a seřizovacím pístem.

Výše uvedené části nejsou obvykle v bezprostředním vzájemném kontaktu, obvykle v praxi je mezi nimi jedna nebo více ložiskových pouzder, takže aktuální ložiskové povrchové plochy jsou obvykle vytvořeny mezi výše zmíněnými částmi a těmito ložisky.

Jestliže ložiska drtiče pracují správně, frikční síly mezi nosnými plochami drtiče jsou minimální. Je-li drtič ovlivněn poruchou v mazání, frikční síly mezi nosnými plochami vzrostou a ložiska se octnou v nebezpečí zadření. Tento druh poruch může být vyvolán například přetížením drtiče, přítomností znečišťujících látek v mazivu nebo tlakem nebo poklesem přívodu mazacího oleje.

Zadření, poškození jako takové, má tendenci pokračovat v drtiči z jedné ložiskové plochy ke druhé. Podívejme se například, že v mazacím systému mezi hlavní hřídelí a excentrickou hřídelí drtiče je porucha a zmíněné ložiskové povrchy se začnou zadírat. To způsobí zahřátí excentrické hřídele. Je-li teplo přeneseno k ložiskovému povrchu mezi excentrickou hřídelí a kostru drtiče, mazací systém ·· ·» ♦ » ♦ 4 · tohoto ložiskového povrchu může být rovněž narušený. To způsobí, že tento ložiskový povrch se začne rovněž zadírat.

Zadření popsané v tomto příkladu může rovněž pokračovat v protilehlém směru od jednoho ložiskového povrchu ke druhému, nebo může rovněž dále postupovat mezi dalšími ložiskovými povrchy.

Případ popsaný jako příkiad může vést k situaci, kdy ložiska drtiče spolu s hlavními částmi drtiče, jako je kostra, hlavní hřídei, excentrická hřídel atd. jsou zcela poškozeny. Náklady na opravu tohoto druhu celkového poškození je obtížné vyčíslit, neboť náklady se případ od případu značně liší, neboť závisí například na typu drtiče. V celku, náklady mohou činit kolem EUR 20 000 až 50 000 (při cenách roku 2000). Navíc, přerušení práce drtiče způsobí značný nárůst nákladů.

Finský patent 100554, předkládá způsob monitorování stavu a sledování stupně opotřebení ložisek drtiče monitorováním rychlosti otáčení hlavní hřídele kolem své osy. Je-li mezera drtiče plná kamene, tyto kameny sníží rychlost otáčení hlavy a hlavní hřídele. Takto, mezi hlavní hřídelí a excentrickou hřídelí je zapotřebí relativně velký nárůst frikčních sil, dříve než může být zjištěna změna v rychlosti otáčení hlavní hřídele. V tomto bodě, poškození kluzného povrchu mezi excentrickou hřídelí a hlavní hřídelí doznalo již značného stupně.

Podstata vynálezu

Předložený vynález předkládá způsob monitorování stavu drtiče(definovaný v nároku 1), sledování opotřebení jeho ložisek a drtič (definovaný v nároku 5).

Je-li dostatečně včas zjištěn nárůst frikčních sil na ložiskových povrchových plochách drtiče, indikuje to počínající možnost ložiskového zadření. Je pak možné vytvořit postup, který by informoval operátora o poruchách na drtiči. Může jím být nejjednodušší forma, jako je poplachový systém například, světelný nebo zvukový signál. Je rovněž možné připojit zmíněnou indikaci ke kontrolnímu systému pro ovládání drtiče nebo celého procesu drcení tak, aby počáteční závada byla zapojena toto to to • to to to to · to do ovládacího systému drtiče nebo procesu drcení a zabránila dalšímu většímu poškození. Indikace může být například uspořádána tak, aby :

otevřela přetlakový ventil drtiče, který rychle zvýší nastavení drtiče a způsobí pokles zatížení ložiska odpojila spojku přenosu výkonu drtiče, čímž drtič se zastaví a způsobí pokles zatížení ložiska zastavila pohon drtiče, čímž se drtič zastaví a poklesne zatíženi drtiče zkrátila rázy drtiče, čímž dojde k poklesu zatížení drtiče zastavila přívod drtiče, čímž dojde k poklesu zatížení drtiče a ložisek jakmile se drtič vyprázdní.

Při včasné detekci počátku vznikajícího zadření je možno zabránit většímu poškození, které nemůže postupovat z jednoho ložiskového povrchu ke druhému. Je to dostatečným signálem k provedení výměny snímatelných slícovaných ložiskových pouzder nebo jiných podobných ložiskových součástí a obrousit příslušný povrch na hlavních součástech drtiče. Náklady na opravy pak činí pouze kolem 10 - 20 % nákladů na opravy způsobené totálním poškozením. Výrobní ztráty vznikající při provozu drtícího zařízení se rovněž sníží, neboť se zkrátí doby přerušení a zastavení provozu. Je-li poškození dostatečně včas zjištěno, a poškození se podaří zachovat co nejmenší, je za jistých okolností dokonce možné odložit opravu případné poruchy na dobu, kdy je prováděno obvyklá pravidelná údržba.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je podrobně popsán a objasněn pomocí odkazů na přiložených výkresech, které znázorňují:

Obr. 1 a 2 představují typické vřetenové drtiče, představující dosavadní stav,

Obr. 3 představuje typický kuželový drtič, který odpovídá současnému stavu techniky, • · * * · ι · ·

Obr. 4 je zvětšeným průřezem z pohledu zdola na detail drtiče zobrazeného na Obr. 1, znázorňující rovněž síly působící v ložisku a znázorňující i jejich působení,

Obr. 5a znázorňuje zvětšené provedení podle vynálezu, uplatněné ve spodní sekci drtiče znázorněného na Obr. 1,

Obr. 5b znázorňuje zvětšený detail provedení podle vynálezu uplatněný ve vrchní sekci drtiče znázorněného na Obr. 1,

Obr. 6a je zvětšeným pohledem na provedení podle vynálezu, které je uplatněno ve spodní sekci drtiče znázorněného na Obr. 2,

Obr. 6b je zvětšeným pohledem na provedení podle vynálezu, které je uplatněno ve vrchní sekci drtiče znázorněného na Obr. 2, a

Obr. 7 je zvětšeným detailem provedení podle vynálezu uplatněného na drtiči, který je znázorněn na Obr. 3.

Příklady provedení

Hlavními konstrukčními části drtiče, který je znázorněn na Obr. 1 jsou: spodní kostra I, vrchní kostra 2, hlavní hřídel 3, hlava 4, konkávní část 5, plášť 6*. drtící dutina 7, převod 8, excentrická hřídel 9, seřizovači píst W, vodítko H seřizovacího pístu, axiální ložisko 12 excentrické hřídele, radiální ložisko 13 excentrické hřídele, axiální ložiska 14.15.16 hlavní hřídele, radiální ložisko 17 hlavní hřídele, ochranná objímka 18 hlavní hřídele a nosné ložisko 19.

Kostru drtiče tvoří dvě hlavní jednotky: spodní kostra 1 a vrchní kostra 2. Konkávní část 5 připojená k vrchní kostře a plášť 6 připojený prostřednictvím hlavy 4 k hlavní hřídeli 3 tvoří drtící dutinu 7, do které je přiváděn z vrchní části drtiče materiál určený k drcení.

Převodovka 8 , jejímž prostřednictvím se otáčí excentrická hřídel 9 , je namontovaná na spodní kostře. V excentrická hřídel je opatřena otvorem, který ve

02-Zosv φ-φ Φφ · φφ ·· ·» • * Φ φ φ Φ Φ φ φ Φ ·

Φφ Φ · · · · Φ Φ

Φ Φ · · φ φ φ · φ φ φ • · · Φφφ φφφ φ φ φφφφ φφφ φφ φφ φφφφ vztahu k centrální ose drtiče probíhá šikmo, a do tohoto otvoru zapadá hlavní hřídel.

Při otáčení excentrické hřídele pomocí převodu uvnitř kostry drtiče, vzniká oscilační pohyb v hlavní hřídeli usazené v otvoru excentrické hřídele.

Seřízení drtiče se provádí čerpáním hydraulického média do prostoru mezi seřizovači píst 10 a spodní kostru. V tomto provedení, seřizovači píst drtiče je tvarován jako válec, na svém vrchním konci otevřený a na svém spodním konci uzavřený. Okraj seřizovacího pístu zapadá mezi spodní kostru drtiče a excentrikou hřídel.

Mezi hlavní hřídelí a excentrickou hřídelí je radiální ložisko 17 hlavní hřídele, přičemž ložisko přivádí radiální síly k působení hlavní hřídele na kostru drtiče. Mezi excentrickou hřídelí a seřizovacím pístem je radiální ložisko 13 excentrické hřídele, které plní stejnou funkci. Axiální ložisko 12 excentrické hřídele přivádí axiální síly mezi excentrickou hřídel a spodní kostru.

Na vnějším povrchu seřizovacího pístu je drážka, ve které je usazeno vodítko 11 seřizovacího pístu, které je připojeno ke spodní kostře drtiče. Úkolem vodítka je zabránit rotaci seřizovacího pístu uvnitř kostry drtiče, která by mohla nastat kvůli třecí síle v radiálním ložisku excentrické hřídele a v axiálním ložisku hlavní hřídele. Zabránit rotaci je důležité, neboť při tomto způsobuje dosaženo dostatečně vysoké relativní rychlosti v součástech, které se pohybují proti sobě, takže se vytvoří mazací film.

Axiální síly hlavní hřídele jsou přiváděny ke kostře drtiče prostřednictvím tlakového hydraulického média a axiálními ložisky 14,15,16 hlavní hřídele. V tomto provedení axiální ložisko tvoří tři samostatné části, přičemž alespoň dvě z těchto částí mají protilehlé povrchy, které jsou součástí sférického povrchu.

Radiální síly hlavní hřídele jsou přiváděny k vrchní kostře drtiče prostřednictvím nosného ložiska 19. Ochranná objímka hlavní hřídele je obvykle vytvořena na drtiči proto, aby chránila hlavní hřídel před opotřebením v důsledku působení materiálu určeného k drcení.

: r * 4

4

Stejné hlavní součásti drtiče znázorněné na Obr. 1 se objevují na drtiči znázorněném na Obr. 2.Seřízení drtiče je prováděno pomocí čerpání hydraulického média do prostoru mezi seřizovacím pístem W a spodní kostrou. V tomto provedení, seřizovači píst je zcela umístěn pod hlavní hřídelí a nepůsobí jako součást přenášející radiální síly hlavní hřídele na spodní kostru drtiče.

Hlavní součásti drtiče znázorněné na Obr. 3 jsou tyto: kostra 20, vana 21, niavní nříaei 3 , niava 4, konkávní část 5, drticí plášť 6 ,_ drtící dutina 7, převodovka 8, excentrická nřídei 9, stavěči motor 22, stavěči kruh 23, axiální ložisko 12 excentrické hřídele, radiální ložisko 13 hlavy, axiální ložisko 24, 25, 26 hlavy a radiální ložisko 17 hlavní hřídele. Konkávní část 5 připojená k vaně 21 a drtící plášť 6 připojený k hlavě 4 tvoří drtící dutinu 7, do které je přiváděn materiál určený k drcení z vrchní části drtiče.

Na spodní kostře je umístěna převodovka 8_, která přenáší točivý pohyb na excentrickou hřídel 9. Excentrická hřídel je opatřena otvorem, do kterého zapadá hlavní hřídel 3, která je pevně uchycena ke kostře drtiče. Při otáčení excentrické hřídele kolem hlavní hřídele, na hlavu, která je připojená na hlavní hřídeli prostřednictvím ložisek, je přenášen oscilační pohyb.

Nastavení drtiče je seřizováno otáčením vany 21 pomocí nastavovacího motoru 22, který způsobí vyzdvižení nebo snížení vany podél závitu na nastavovacím kruhu 23.

Mezi hlavní hřídelí a excentrickou hřídelí je umístěno radiální ložisko 17 hlavní hřídele, přičemž toto ložisko přivádí radiální síly z hlavy na kostru drtiče. Mezi excentrikou hřídelí a hlavou je umístěno radiální ložisko 13 hlavy, které plní stejnou funkci. Axiální ložisko 12 excentrické hřídele přivádí axiální síly mezi excentrickou hřídel a kostru drtiče.

Axiální síly hlavy jsou přiváděny ke kostře drtiče prostřednictvím axiálního ložiska 24,25,26 hlavy. V tomto provedení, axiální ložisko tvoří tři samostatné součásti, přičemž alespoň dvě z těchto součástí mají protilehlé povrchy, které jsou součástí kulové plochy.

b «b « · · » • · 9

9 9

9 9

Radiální síly hlavy jsou přiváděny pomocí radiálního ložiska 17 hlavní hřídele k hlavní hřídeli a dále ke kostře drtiče.

Obr. 4 představuje horizontální průřez spodní části drtiče, který je znázorněn na Obr. 1. Hlavní znázorněné součásti jsou: spodní kostra I, hlavní hřídel 3, excentrická hřídel 9, vodítko 1Ί seřizovacího pístu, radiální ložisko 13 excentrické hřídele a radiální ložisko 17 hlavní hřídele.

Na obrázku jsou rovněž znázorněny síiy působící v drtiči:

radiální komponenta Fi síly působící na kostru drtiče přiváděná z hlavní hřídele během drcení materiálu frikční síla F_p1 , která vzniká působením síly F_L na povrchu mezi hlavní hřídelí a radiálním ložiskem hlavní hřídele frikční síla F_p2 , která vzniká působením síly F_L na povrchu mezi excentrickou hřídelí a radiálním ložiskem excentrické hřídele torzní moment M, který vzniká působením frikčních sil F_pt a F_p2 a působící na seřizovači píst

- reakční síla F, vznikající působením vodítka seřizovacího pístu proti torznímu momentu M, přičemž síla F zabraňuje otáčení seřizovacího pístu.

Z hlavní hřídele je přiváděna síla F_L, která způsobí vznik frikčních sil F_p1 a F_P2, z nichž první je frikční síla mezi hlavní hřídelí a radiálním ložiskem hlavní hřídele a druhá je frikční síla mezi excentrickou hřídelí a radiálním ložiskem excentrické hřídele. Za normální situace ve stavu mazání, frikční koeficient je velmi malý., například 0,001, přičemž frikční síla v tomto případě je rovněž velmi malá.

Jestliže situace ve stavu mazání se zhorší, frikční koeficient dramaticky vzroste, Takto, frikční síla se může znásobit například 10 až 100 násobně. Ložisková frikční síla způsobí torzní moment M v seřizovacím pístu, přičemž torzní moment je v rozporu s nosnou reakcí F vodítka seřizovacího pístu. Měřením síly F nebo jejích účinků, mohou být získány informace o frikčních silách ložiska.Simultánním pozorování výkonu použitého na drtiči, nastavení drtiče a ovládání tlaku drtiče, je možno získat slušnou představu o stavu zatížení různých ložisek. Jestliže informace o zatížení a o situací ve stavu mazání ložisek signalizují kritický stav, je možno zabránit poškození, nebo jeho minimalizaci, ovládáním drtiče nebo přívodu materiálu, například snížením nebo zastavením přívodu materiálu, zvětšením nastavení drtiče, zastavením činnosti drtiče nebo podáním zprávy operátorovi celého zařízení drtiče, který rozhodne na základě této informace, kterou akci zvolí aby eliminoval vzniklý problém.

Na Obr. 5a je znázorněna spodní část drtiče, typu, který je znázorněn na Obr. 1, a který kromě jiných součástí obsahuje excentrickou hřídel 9, seřizovači píst 10, axiální ložisko 12 excentrické hřídele, radiální ložisko 13 excentrické hřídele, axiální ložisko 14,15,16 hlavní hřídele a radiální ložisko 17 hlavní hřídele, stejně jako senzory 27 a 28. V drtiči podle Obr. 5a, reakční síla točivého momentu způsobená senzorem 27 a ovlivňující seřizovači píst 10 ie sledována senzorem 27. Jestliže senzor detekuje vzrůst reakční síly, je to znamením, že nastává počátek poškození radiálního ložiska 13 excentrické hřídele, nebo axiálního ložiska 17 hlavní hřídele.Senzor je zasazen do vodítka 10 seřizovacího pístu. Reakční síla točivého momentu způsobená excentrickou hřídelí a působením na axiální ložisko 12 excentrické hřídele je sledována senzorem 28. Jestliže senzor detekuje vzrůst reakční síly, je to signálem počátku vznikajícího poškození v axiálním ložisku excentrické hřídele.

Na Obr. 5b je znázorněna vrchní část drtiče, který je stejného typu jako ten, který je znázorněn na Obr. 1 a který mezi jinými součástmi obsahuje hlavní hřídel 3, nosné ložisko 19 a senzor 29. V drtiči podle Obr. 5b, reakční síla točivého momentu způsobená senzorem 29 a ovlivňující nosné ložisko je sledována senzorem 29. Jestliže senzor zaznamená vzrůst reakční síly, je to signálem počátku vznikajícího poškození na nosném ložisku.

Drtiče vybavené součástmi podle provedení znázorněných na obrázcích 5a a 5b, mohou například pomocí senzorů kontrolovat tvar následujících ložiskových povrchových ploch :

ložiskových povrchů axiálního ložiska, kombinací 14, 15, 16 excentrické hřídele 9 - axiálního ložiska 12 excentrické hřídele

9<9 'fc«

S ^r* <£ ií excentrické hřídele 9 - radiálního ložiska 13 excentrické hřídele hlavní hřídele 3 - nosného (vrchního) ložiska 19.

Obr. 6a reprezentuje spodní část drtiče, stejného typu, který je znázorněn na Obr. 2 a jeho provedení odpovídá předloženému vynálezu. Tento drtič mezi jinými součástmi obsahuje hlavní hřídel 3, excentrickou hřídel 9, seřizovači píst 10, axiální ložisko 12 excentrické hřídele, radiální ložisko 13 excentrické hřídele, axiální ložisko 14, 15, 16 niavní nřídeíe, radiální iožisko 17 hiavní hřídele a senzory 29 a 30.

Na Obr. 6b je podobně znázorněna vrchní část drtiče podle předloženého vynálezu, který mezi jinými součástmi obsahuje hlavní hřídel 3, nosné ložisko 31,32 a senzor 33.

V drtiči, podle provedení znázorněném na Obr. 6a, reakční síla točivého momentu způsobená senzorem 29 a směrovaná na radiální ložisko excentrické hřídele, je monitorována prostředky senzoru 29. Jestliže senzor detekuje vzrůst reakční síly, je to znamením počínajícího poškození radiálního ložiska excentrické hřídele. Prostředky senzoru 30 , je monitorována reakční síla točivého momentu způsobená senzorem a směrovaná na seřizovači píst. Jestliže senzor detekuje vzrůst reakční síly, je to znamením počínajícího poškození v axiálním ložisku hlavní hřídele.

V drtiči, v provedení znázorněném na obrázku 6b, reakční síla točivého momentu způsobená senzorem 33 a směrovaná na nosné ložisko 31, 32 je monitorovaná prostředky senzoru 33. Jestliže senzor detekuje vzrůst reakční síly, je to znamením počínajícího poškození v nosném ložisku.

V drtiči, podle provedení, které je znázorněno na Obr. 2 a který je vybaven zařízením v souladu s provedením, které je znázorněno na Obr. 6, senzory mohou být monitorovány například následující ložiskové povrchy:

ložiskové povrchy ložiska hlavní hřídele, kombinací 14.15,16 excentrické hřídele 9 . axiální ložisko 12 excentrické hřídele excentrické hřídele 9 - radiální ložisko 13 excentrické hřídele ložiskové povrchové plochy 3, 26, 27, 2 mezi součástmi nosného ložiska, kostrou a hlavní hřídelí.

Obr. 7 předkládá střední část drtiče, provedeného v souladu s provedením znázorněným na Obr. 3, který je vybaven senzory, umístěnými podle předloženého vynálezu. Obrázek znázorňuje mezi jiným, hlavní hřídel 3, hlavu 4, excentrickou hřídel 9 , axiální ložisko 12 excentrické hřídele, radiální ložisko 13 hlavy, axiální iožisko 24, 25, 26 hlavy, radiální ložisko 17 hlavní hřídele a senzory 34, 35, 36 a 37.

V drtiči, podle provedení, které je znázorněno na Obr. 7, reakční síla točivého momentu způsobená senzorem 34 a působící na axiální ložisko excentrické hřídele je monitorovaná senzorem 34. Jestliže senzor detekuje vzrůst reakční síly, je to znamením počínajícího poškození v axiálním ložisku excentrické hřídele. Prostředky senzoru 35 je monitorovaná reakční síla točivého momentu způsobená hlavou a zaměřená na axiální ložisko hlavy. Jestliže senzor zaznamená vzrůst reakční síly, je to znamením počínajícího poškození v axiálním ložisku hlavy. Prostředky senzoru 36 je monitorovaná reakční síla točivého momentu způsobeného hlavní hřídelí a působícího na radiální ložisko hlavní hřídele. Jestliže senzor zaznamená vzrůst reakční síly, je to znamením počínajícího poškození v radiálním ložisku hlavní hřídele. Prostředky senzoru 37 je monitorovaná reakční síla točivého momentu způsobená senzorem a působící na radiální ložisko hlavy. Jestliže senzor detekuje vzrůst reakční síly, je to znamením počínajícího poškození v radiálním ložisku hlavy.

Pozice senzorů 36 a 37 vzhledem k drtiči není fixní, neboť senzor 36 se pohybuje s excentrickou hřídelí a senzor 37 se pohybuje s hlavou. Proto, přenos senzorového signálu ze senzoru do okolí drtiče vyžaduje zvláštní uspořádání. Nicméně, funkci je možné splnit pomocí kluzného prstence nebo pomocí vysílače, připojeného k senzoru a přijímače, který může být umístěn mimo drtič.

V drtiči zobrazeném na Obr. 7, mohou být například následující ložiskové povrchy monitorovány senzory:

ložiskové plochy axiálního ložiska hlavy, kombinace 24, 25, 26.

V

Φ.

Ií »1 «I

ložiskové plochy mezi kostrou 20 a excentrickou hřídelí 9, hlavní hřídele 3 - radiálního ložiska 17 hlavní hřídele excentrické hřídele 9 - radiálního ložiska 13 hlavy.

Předložený vynález není omezen na nějakou zvláštní senzorovou technologii. Monitorování stavu ložiska může být založeno nejen na měření sil. Může být též zaioženo na měření dislokace nebo například na měření povrchového tlaku.

V dodatku k síle, může být též měřen ohybový moment stejně jako zkroucení způsobené touto silou. Proto, jako senzor, může být použit například piezoelektrický senzor, silový senzor, mechanický senzor, tlakový senzor nebo odporový tenzometrický transduktor.

Z hlediska vynálezu není důležité, jakým způsobem senzor indikuje poškození: indikace může být přenášena mechanicky, hydraulicky nebo elektricky. Monitorování může být založeno jak na přímém monitorování stavu ložiska, tak též na nepřímém monitorování, neboli sledování stupně opotřebení ložiska prostřednictvím některých jiných součástí.

Claims (8)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Způsob sledování stavu opotřebení ložisek u kuželového drtiče za účelem snížení poruch způsobených jejich opotřebením, vyznačující se t í m, že frikční síly mezi ložiskovými povrchy v drtiči jsou monitorovány senzory a že informace, získaná tímto monitorováním frikční síly, indikovaná senzory je použita ve varovném nebo kontrolním systému drtiče.
2. 2. Způsob podle nároku 1. vyznačující se t í m, že frikční síla mezi ložiskovými povrchy drtiče je monitorovaná piezoelektrickým senzorem, silovým senzorem, mechanickým senzorem, hydraulickým senzorem nebo odporovým tenzometrickým transduktorem.
3. 3. Způsob podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se t í m, že frikční síla mezi nosnými povrchy je monitorovaná senzorem, který je začleněný do vodítka seřizovacího pístu.
4. 4. Způsob podle kteréhokoliv z nároků laž 3, vyznačující se t í m , že signál z jednoho nebo více senzorů je analyzován a po srovnání s předem uloženými referencemi materiálu v kontrolním systému je vyhodnocena informace o tom, který ložiskový povrch je ve stavu poškození.
5. 5. Kuželový drtič, vyznačující se tím, že obsahuje alespoň jeden senzor, schopný poskytovat výstupní signál týkající se frikční síly mezi ložiskovými povrchy drtiče.
6. 6. Kuželový drtič podle nároku 5, vyznačující se tím, že drtič je vřetenového typu.
7. 7. Kuželový drtič podle nároků 5 nebo 6. v y z n a č u j í c í se t í m, že senzor je piezoelektrický senzor, silový senzor, mechanický senzor, hydraulický senzor nebo odporový tenzometrický transduktor.

   toto *

   to to • toto ·' 9

   9 9 ·>

   • to to to to « ft toto to··». to
8. 8. Kuželový drtič podle kteréhokoliv z nároků 5 až 7, v y z n a č u j í c í se t í m, že senzor je začleněn do vodítka seřizovacího pístu.

   to-rtoto

   1/9 • W '♦ ·· ♦* w « w www Φ * ^rw:«ř • , * · · ♦ * · * · ·) · Φ* · · · · < · ·< · «' » · ♦, 4 · · · · ·· ···· »·· ♦· ·'♦. ··«·