CZ2001554A3 - Povlakové směsi, způsoby a zařízení pro vytváření povlaků zvolené barvy na substrátu a výrobky takto zhotovené - Google Patents

Description

Předložený vynález se obecně týká směsí, zařízení a způsobů pro vytváření povlaků zvolené barvy na příslušném substrátu, přičemž konkrétně se předložený vynález týká jednotlivých obměnítelných složek obsažených ve vodných suspenzích organokovových směsí a nanášení uvedených suspenzí na skleněný substrát za pyrolytického vytváření

z hlediska zabarvení stálé povlakové vrstvy zvolené barvy nebo barev na skleněný substrát. Podle jednoho provedeni předloženého vynálezu vykazuje povlak na povrchu substrátu, například na povrchu pásu plaveného skla, odstupňovanou zatmívací zónu.

Dosavadní stav techniky

V různých průmyslových aplikacích se vyskytuje potřeba opatřovat povrchy skleněných substrátů příslušným povlakem. Tak například přední čelní skla automobilových vozidel se opatřují povlakem opatřenými oblastmi, které jsou ve stavu techniky známé jako stínící pásma nebo zatmívací zóny. V řadě vozidel pro přepravu osob nebo dodávkových automobilů jsou zadní boční a zadní čelní okna opatřená povlakem rovnoměrné tloušťky. Uvedené povlakem opatřené zóny redukují propustnost viditelného, infračerveného nebo ultrafialového světla a slouží tak k eliminaci pronikání prudkého světla, k omezení zjevné viditelnosti vnitřního prostoru vozidla a/nebo ke snížení propustnosti sluneční energie za účelem redukce v důsledku působení této sluneční energie generovaného tepla uvnitř vozidla. Výrazem zatmívací zóna se obecně míní pásmo přilehlé k okrajové oblasti průhlednosti, respektive prostředků tuto průhlednost zajišťujících, například k hornímu okraji předního čelního okna automobilového vozidla, jehož propustnost pro světlo (viditelnost) z hlediska transparentnosti se mění od méně transparentní oblasti do více transparentní oblasti. .

V patentovém dokumentu US 3 660 061 je popsán způsob, podle kterého se organokovové soli rozpouštějí v organickém roztoku a nastřikováním nanášejí na ohřátý povrch skleněného

3. φ φ substrátu za vytvořeni povlakové vrstvy na bázi oxidů kovů.

V patentovém, dokumentu US 4 719 127, jehož obsah se tímto začleňuje do odvolávek předloženého vynálezu, se zase popisuje způsob, podle kterého se vodné suspenze

Φ φ

organokovových solí nastřikováním nanášejí na ohřátý povrch skleněného substrátu s tím, že vytváření příslušných povlaků na bázi oxidů kovů na povrchu substrátu se uskutečňuje pyrolyticky, neboli tepelným rozkladem.

Technologické postupy povlékání, které jsou v současné době k dispozici, se, zejména v automobilovém průmyslu, používají pro vytváření šedých nebo tmavě šedých povlaků, takže je takto získané povlečené sklo možné použít v kombinaci s v podstatě všemi barvami automobilové karoserie, aniž by docházelo ke kolidování uvedených barev povlaků s barvami automobilových karoserií. Navíc, řada ze stavu techniky známých povlakem opatřených substrátů mění při následném tepelném zpracovávání, například během temperování a profilování povlakem opatřeného substrátu, svou barvu nebo její tónový odstín. Teplo vnášené během tohoto tepelného zpracovávání totiž vyvolává chromatický posun barvy, což ve svém důsledku činí přípravu a vytváření povlakových materiálů s odpovídající, barevnou stálostí velmi obtížné. Kromě toho není řada ze stavu techniky známých povlakem opatřených substrátů není chemicky stálá a odolná, například v případě jejich vzájemného styku s roztoky obsahujícími kyselinu citrónovou.

V patentovém dokumentu US 2 676 114 se popisuje způsob, podle kterého se za účelem vytváření množství jednotlivých sousedících, navzájem oddělených povlakových pásů rozdílných tlouštěk na substrátu použije množství stabilně upevněných clonících přepážek, umístěných a prostorově uspořádaných s ohledem na množství zdrojů odpařovaného povlakového materiálu. Základní nedostatek tohoto technologického postupu spočívá v tom, že jednotlivé, navzájem oddělené povlakové pásy ve svém důsledku poskytují povlakem opatřený substrát, který je, vzhledem k tomu, že vykazuje z oddělených pásů sestávající nebo proužkovaný vzhled, z estetického hlediska neuspokojivý.

způsob, povlaku přepážkou umístěno množství povlakový pás vykazuje oblast,

V patentovém dokumentu US 3 004 875 se popisuje podle kterého je za účelem aplikace odstupňovaného na okraji stříkacích substrátu nad clonící z hlediska vzdálenosti pás nacházející se ve a slabší od se nacházej ící

Mezi základní stříkacích oblast, pistolí.

postupu patří to, uspořádání povlakový způsobený provádění v blízkosti že pistolí. Výsledný tloušťky silnější stříkacích pistolí, v blízkosti uvedených nedostatky tohoto technologického použité zařízení vyžaduje komplikované clonících' přepážek, a že výsledný vnější vzhled, který je vírů, vyvíjených během pod clonící přepážkou ochranných pás vykazuje skvrnitý v důsledku vytváření operace povlékání jejího okraje.

V patentovém dokumentu US 4 138 284, původce Postupack, se popisuje nanášení barvicí povlakové směsi podél jednoho okraje skleněného substrátu. Výsledně vytvořený pás povlaku vykazuje relativně širokou oblast v podstatě rovnoměrné tloušťky s úzkým, z hlediska tloušťky odstupňovaným okrajovým úsekem, nacházejícím se mezi povlakem opatřenou částí a povlakem neopatřenou částí substrátu.

Z uvedeného je zřejmé, že by bylo výhodné navrhnout takové povlakové směsi, způsoby jejich nanášení a zařízení pro vytváření povlaku nebo povlaků zvolené světlo propouštějící barvy na povrch příslušného substrátu, které by byly schopné redukovat nebo zcela eliminovat nedostatky ze stávajícího stavu techniky známých povlakových směsí a způsobů vytváření povlaků.

• to

Podstata -vynálezu

Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem se předložený vynález týká způsobu .vytváření povlaku, například povlaku obsahujícího měď a mangan, požadované barvy na substrátu, například na skleněném substrátu, spočívajícího v nanášení složky obsahující měď a složky obsahující mangan ve zvoleném poměru za vytvoření povlaku vykazujícího zvolený poměr mědi ku manganu. Konkrétně řečeno, jestliže je poměr složky obsahující měď ku složce obsahující mangan jedna, vykazuje vytvořený povlak při prostupu světla modrou barvu. V případě, kdy je poměr složky obsahující měď ku složce obsahující mangan menši než jedna, mění se barva vytvořeného povlaku při prostupu světla v rozmezí, se snižováním uvedeného poměru, od šedomodré k jantarově žluté. V případě, kdy je poměr složky obsahující měď ku složce obsahující mangan větší než jedna, mění se barva vytvořeného povlaku při prostupu světla v rozmezí, se zvyšováním uvedeného poměru, od šedomodré ke hnědé.

Dále se předložený vynález týká příslušných kompozicí, respektive chemického složení těchto kompozicí, pro vytváření povlaků zvolené barvy na substrátu. Měď a mangan obsahující povlaky mohou být použity pro vytváření povlaků, jejichž barva se pohybuje v rozmezí od jantarově žluté přes modrou ke světle hnědé v závislosti na poměru mědi ku ·· manganu. Systém obsahující chróm, měď a mangan poskytuje při prostupu světla neutrální šedě zbarvený povlak. Do systému obsahujícího měď a mangan se může za účelem zvýšení chemické stálosti, například chemické stálosti a trvanlivosti povlaku proti působení kyseliny citrónové být přidat jako doplňkovou složku kobalt. Systém obsahující oxidy železa poskytuje při prostupu světla' zlatě zbarvený povlak. Do tohoto systému obsahujícího oxidy železa je za účelem docílení světlejšího šedavě-hnědě zbarveného povlaku při prostupu světla možné přidat jako doplňkovou složku měď. Do systému obsahujícího oxidy měď-železo je za účelem docílení tmavějšího šedavěhnědě zbarveného povlaku při prostupu světla možné přidat jako doplňkovou složku chróm. Povlak na bázi oxidu manganitého (MnzCb) poskytuje světle fialově/levandulově zbarvený povlak, zatímco povlak obsahující fázi (Mn⁺⁺) (Μη⁺⁺⁺)2θ4 poskytuje světle jantarově žlutě zbarvený povlak. Fáze (Mn⁺⁺) (Mn⁺⁺⁺)₂O₄ ) bude dále označovaná jako fáze Mn₃O4.

Dále se předložený vynález týká způsobu potlačování chromatického posunu povlakem opatřených barvy vícesložkovým nebo vícevrstvým substrátů při následném tepelném zahrnuj e zpracovávání, který mobilních částic nacházejících krok se v stanovení nejvíce povlaku, a na bázi oxidů opatření koncentrační gradientní vrstvy částic a její uspořádání mezi substrát, sklo, a povlak. Uvedená koncentrační mobilních tabulové vrstva se uvedených například gradientní s výhodou nanáší přímo na skleněný substrát, je však rovněž tak možné tuto koncentrační gradientní vrstvu aplikovat na povlakovou vrstvu opatřenou před tím na skleněném substrátu. Při následném tepelném zpracovávání difundují mobilní částice v koncentrační gradientní vrstvy do substrátu mnohem snadněji a rychleji než mobilní částice nacházející se v povlaku, což ve svém důsledku zajišťuje minimalizaci odčerpávání mobilních částic z povlaku a redukci nebo naprostou eliminaci zvyšování propustnosti světla.

Dále se předložený vynález týká zařízení pro vytváření odstupňovaného povlaku na povrchu substrátu, například kusu plochého skla. Toto zařízení zahrnuje stanici pro nanášení povlaku a pomocné prostředky pro přemísťování kusu plochého skla skrze uvedené zařízení během procesu zpracovávání. Stanice pro nanášení povlaku zahrnuje dávkovač povlakového materiálu, který je uložený, s výhodou otočně uložený, na prvním nosném rámovém stojanu. Na jedné z nebo na obou stranách dávkovače povlakového materiálu je účelně umístěný odsávací kryt. Ve vzájemném průtokovém spojení s dávkovačem povlakového materiálu jsou uspořádané zdroj povlakového materiálu a zdroj stlačeného tekutinového média. Uvedený dávkovač povlakového materiálu je vzhledem k pomocným prostředkům pro přemísťování kusu plochého skla uspořádaný tak, že myšlená osa procházející skrze výstupní konec, například postřikovači hubici, nebo středová osa předpokládaného postřikovacího proudu, pokud je použito více než jedna postřikovačích hubic, dávkovače povlakového materiálu protíná pomocné prostředky pro přemísťováni kusu plochého skla v předem stanoveném úhlu tak, že postřikovači proud povlakového materiálu, vystupující z výstupního konce dávkovače povlakového materiálu, poskytuje na povrchu skleněného substrátu vytváření z hlediska tloušťky odstupňovaného povlaku.

Tento odstupňovaný povlak vykazuje v oblasti blíže výstupnímu konci dávkovače povlakového materiálu větší tloušťku, v oblasti nacházející se ve větší vzdálenosti vzhledem k výstupnímu konci dávkovače povlakového materiálu menší tloušťku. Je výhodné, jestliže

·· ·« φ · · · • · · φφφ se tloušťka vytvořeného povlaku rovnoměrně plynule zmenšuje se zvětšující se vzdáleností od výstupního konce dávkovače povlakového materiálu nebo od okraje kusu plochého skla nacházejícího se blíže dávkovači povlakového materiálu.

Podle jednoho provedení předloženého vynálezu může uvedené zařízení zahrnovat druhý dávkovač povlakového materiálu, uložený otočně na druhém nosném rámovém stojanu. Jeden z nebo oba dva zmiňované dávkovače povlakového materiálu mohou být uložené jako posuvné ve vertikálním a v horizontálním směru.

Podle dalšího provedení předloženého vynálezu zahrnuje uvedené zařízení množství ve vzdálenosti od sebe umístěných dávkovačů povlakového materiálu nebo postřikovačích hubic, uspořádaných účelně ve vzájemném vyrovnání do řady nebo v přesazení vůči sobě navzájem podél povrchu substrátu, určeného k povlékání. Každý z uvedených dávkovačů povlakového materiálu poskytuje postřikovači proud vějířovité nebo kuželovité konfigurace, vykazující v příčném průřezu například eliptický tvarový profil, povlakového materiálu, který se nanáší na příslušný úsek povrchu substrátu. Povlékaná oblast vytvářená prostřednictvím jedné postřikovači hubice překrývá povlékanou oblast vytvářenou prostřednictvím druhé postřikovači hubice za vytváření povlaku vykazujícího středovou oblast v podstatě rovnoměrné tloušťky a z hlediska tloušťky odstupňované oblasti, nacházející se na každé straně uvedené středové oblasti.

Dále se předložený vynález způsobu vytváření odstupňované zatmívací zóny na substrátu prostřednictvím umístění dávkovače povlakového materiálu v přilehnutí k boční straně substrátu a úhlového orientování tohoto · · 9 9 9

99 9 9

9 9 9 9 ·

Μ ·♦

I

dávkovače povlakového materiálu .směrem k protilehlé boční straně substrátu tak, že se povlakový materiál vystupující z dávkovače povlakového materiálu na substrát nanáší jako odstupňovaná zatmívací zóna. Při praktickém uskutečňování předloženého vynálezu se pro tento účel s výhodou používá organokovový materiál, vytvářející prostřednictvím pyrolytické reakce požadovaný povlak.

A nakonec se předložený vynález týká výrobku, například okna pro stavební účely nebo transparentního skla pro automobilová vozidla, zhotoveného za použití shora uvedených způsobů a zařízení pro vytváření povlaků.

Přehled obrázků na výkresech

Předložený vynález bude blíže vysvětlen prostřednictvím podrobného popisu příkladů jeho konkrétních provedení ve spojení s připojenou výkresovou dokumentací, ve které představuj e:

Obr. 1 stanice pro nanášení povlaku podle předloženého vynálezu, znázorněná v axonometrickém pohledu;

Obr. 2

Obr. 3

Obr. 4 alternativní provedení stanice pro nanášení povlaku podle předloženého vynálezu, znázorněná v axonometrickém pohledu;

zařízení pro výrobu plaveného skla vybavené stanicí pro nanášení povlaku podle předloženého vynálezu, znázorněné v blokovém schématu;

substrát opatřený povlakem vytvořeným za použití • · stanice pro nanášeni povlaku podle předloženého vynálezu pro vytvářeni odstupňované zatmívací zóny, znázorněný v bokorysném. pohledu v řezu;

Obr. 5 blok pro CVD povlékání, vykazující charakteristické znaky předloženého vynálezu, znázorněný v pohledu zespoda;

Obr. 6 alternativní provedení zařízeni pro vytváření povlaků podle předloženého vynálezu, znázorněné v perspektivním pohledu;

Obr. 7 tvarový profil postřikovacího proudu povlakového materiálu. vytvářený prostřednictvím zařízení z Obr. 6, znázorněný v půdorysném pohledu shora;

Obr. 8 substrát opatřený povlakem vytvořeným za použití zařízení pro vytváření povlaků, znázorněné v čelním pohledu v řezu;

Obr. 9, 10 grafy procentuální odrazivosti a procentuální propustnosti ve směru šířky povlakem opatřeného kusu plochého skla, vytvořený za použití povlaků z Obr. 6;

kterýžto povlak byl zařízení pro vytváření

Obr. 11 automobilové vozidlo opatřené okenními skly vytvořenými ze skleněných substrátů povlečených způsobem podle předloženého vynálezu, znázorněné v axonometrickém pohledu; a

Obr. 12 schématicky znázorněné vzorky Al až A14, popsané v Tabulce I.

Příklady provedení vynálezu

Pro účely popisu předloženého vynálezu budou v tomto popisu za účelem výkladu příslušných charakteristických znaků vynálezu používané následující výrazy: blízko, v blízkosti, daleko, ve vzdálenosti, horní, vrchní, dolní, spodní,, napravo, nalevo, vertikální,, horizontální, navrch, vespod, nad, pod a jejich odvozeniny. Rozumí se tím, že předložený vynález v sobě kromě výslovně podrobně uvedených a specifikovaných provedení zahrnuje i jejich další rozličné alternativní modifikace a obměny pořadí následnosti kroků. Kromě uvedeného to dále znamená, že v následujícím podrobném popisu konkrétně popsané specifické způsoby, směsi pro vytváření povlaků a jejich chemické složení, zařízení a výrobky představují jen a pouze jednoduchá příkladná provedení předloženého vynálezu. Z těchto důvodů veškeré konkrétní rozměrové dimenze a další fyzikální charakteristiky uvedené v souvislosti s dále popsanými příkladnými provedeními předloženého vynálezu nikterak neomezují nárokovaný rozsah tohoto vynálezu..

Při vytváření stínícího pásma nebo zatmívací zóny na substrátu může být žádoucí vytvořit tuto zatmívací zónu se zvolenou světlo propouštějící barvou. Uvedené opatření může být v případě skel pro okna automobilových vozidel obzvlášť významné z důvodu zajištění, aby barva těchto oken byla z estetického hlediska přijatelná a lahodící oku a zároveň vyhovovala s ohledem na barvu automobilového vozidla. Vzhledem k uvedeným skutečnostem zahrnují jednotlivá provedeni předloženého vynálezu povlakové směsi a způsoby, • · které je možné použít pro vytvářeni povlaku zvolené světlo propouštějící barvy nebo barev na substrátu. Tyto povlakové směsi a způsoby mohou být použité ve spojení se standardně používanými zařízeními pro vytváření povlaků, například takovými, aniž by byl následující výčet omezený pouze na uvedená zařízení, jako jsou zařízení pro vytváření povlaků chemickým nanášením srážením par odpařovaného povlakového materiálu (CVD), zařízení pro vytváření povlaků fyzikálním nanášením srážením par odpařovaného povlakového materiálu (PVD), zařízení pro nanášení povlakového materiálu metodou MSVD, nebo zařízení pro pyrolytické nanášení povlaků tepelným rozkladem. Příklady takových standardně používaných zařízení pro vytváření povlaků jsou podrobně popsané v patentových dokumentech US 2 676 114, US 3 004 875, a US 4 138 284, jejichž popisy, respektive skutečnosti v nich uváděné se tímto začleňují do odvolávek předloženého vynálezu.

S odvoláním na Obr. 1 připojené výkresové dokumentace je schématicky znázorněné zařízení 10 pro vytváření povlaků, ve kterém jsou začleněné charakteristické znaky předloženého vynálezu. Uvedené zařízení 10 pro vytváření povlaků zahrnuje stanici 14 pro nanášení a vytváření odstupňovaného povlaku na povrch substrátu. Na Obr. 1 a 2 připojené výkresové dokumentace je zmiňovaný odstupňovaný povlak reprezentovaný ve vzájemném odstupu od sebe uspořádanými proužky zmenšující se šířky. Nicméně, z uvedeného musí být zcela zřejmé, že tato názorná ilustrace je míněná pouze jako symbolická s tím, že ve skutečnosti uvedený povlak vytvořený podle předloženého vynálezu vykazuje z hlediska tloušťky sice odstupňovaný, ale jinak na jednotlivá pásma viditelně nerozdělený a souvislý vnější vzhled. Podle dále uvedeného popisu vynálezu, ačkoli tento vynález není v žádném případě

-» omezený pouze na toto provedeni, se na · ohřátý substrát nanáší pyrolitický povlak. Vzhledem k tomu se v následujícím popisu jsou ve spojeni.se stanicí 14 pro nanášení povlaku použité vyhřívaná komora, například sklářská pec 12, a dopravní prostředky ,16. Dopravní prostředky 16 vystupují ze sklářské pece 12, ' prochází skrze uvedenou stanici 14 pro nanášení povlaku, a jsou konfigurované pro přemísťování substrátu 18, například kusu plochého skla, který se má podrobovat povlékání, ze sklářské pece 12 skrze stanici 14, pro nanášení povlaku zvolenou, předem stanovenou rychlostí. Uvedenými dopravními prostředky 16 může být konvenčního dopravník jakéhokoliv pro uvedené účely použitelného typu, například takového jako je válečková trať s množství otočně uspořádaných kovových nebo keramických válečků. Jak může být z uvedeného zřejmé, použitou sklářskou pecí 12 může být sklářská zpracovávací komora pro zhotovování plochého tabulového skla ze stavu techniky známého typu, ve které se roztavené sklo převádí na povrch lázně roztaveného kovu a zpracovává za vytváření plochého skleněného pásu. Za tohoto stavu mohou být uvedenými dopravními prostředky 16 ve stavu techniky běžně využívaný dopravník, který slouží k přemísťování skleněného pásu ze zpracovávací komory (sklářské pece) do tunelové chladicí pece běžného typu a ke chlazení uvedeného skleněného pásu.

Stanice 14 pro nanášení povlaku zahrnuje dávkovač 20 povlakového materiálu, například takový jako je konvenční postřikovači hubice typu Binks-Sames, Model 95, se vzduchovým rozprašováním. Uvedený dávkovač 20 povlakového materiálu je konfigurovaný pro nastřikování rozprášeného kapalného materiálu v postřikovacím proudu vějířovité nebo kuželovité konfigurace ve směru k povrchu substrátu 218 nacházejícího se ve stanici 14 pro nanášení povlaku.

Ί Λ · · ·· ·♦ ·· · · ±4* · · · · ·· · < · · ·· · ···· · · • · · ······· ·· ···· ·· ·· ·« ♦··

Dávkovač 20 povlakového materiálu je prostřednictvím flexibilního potrubního vedení 24 uspořádaný ve vzájemném průtokovém spojení se zdrojem 22 povlakového materiálu, s výhodou vodné suspenze acetylacetonátů jednoho nebo několika kovů nebo dalších obvykle používaných povlakových materiálů. Vhodné a pro uvedené účely vyhovující povlakové materiály jsou popsané například v patentovém dokumentu US 4 719 127, původce Greenberg, jehož obsah se tímto začleňuje do odvolávek předloženého vynálezu. Ve vzájemném průtokovém spojení s uvedeným flexibilním potrubním vedením 24 je dále uspořádané odměřovací čerpadlo 26, například takové jako čerpadlo typu Cole-Parmer MasterFlex 07523-20. Dávkovač 20 povlakového materiálu je dále, prostřednictvím flexibilního potrubní vedení 30, uspořádaný ve vzájemném průtokovém spojení se zdrojem 28 stlačeného tekutinového média, například stlačeného vzduchu.

Dávkovač 20 povlakového materiálu je s výhodou montážně uspořádaný, prostřednictvím libovolného, běžně používaného způsobu, pro otočný pohyb a posuvný pohyb v bočním horizontálním směru a ve vertikálním směru na nosném rámovém stojanu 34, například takovém jako je kovová rámová konstrukce. Je výhodné, jestliže je dávkovač 20 povlakového materiálu vzhledem ke kusu plochého skla, určeného k povlékání, k opěrné ploše dopravních prostředků 16 uložený tak, že se velikost úhlu o (znázorněný pouze na Obr. 1), který je svíraný mezi myšlenou nebo středovou osou L, procházející středem postřikovacího proudu vystupujícího z postřikovači hubice nebo výstupního konce dávkovače 20 povlakového materiálu, a vertikální osou V, probíhající v podstatě kolmo na opěrnou plochu dopravních prostředků nebo na povrch substrátu 18, který se má povlékat, pohybuje v rozmezí přibližně od 0 do 90°, a s výhodou v rozmezí ť

• · přibližně od. 20 do 40°. Kromě povlakového materiálu posuvný v horizontálním směru tak, že je dávkovače 20 vzhledem k dopravním polohu tohoto dávkovače 20 v podélném směru a boční směru vzhledem k dopravním prostředkům 16 toho ve j e dávkovač 20 vertikálním a jak výšku prostředkům 16, možné tohoto tak i polohu v příčném volitelně nastavovat a fixovat.

výkresové dokumentace

Přestože je na znázorněný pouze může být na prvním

Obr. 1 ' jediný nosném připojené dávkovač 20 povlakového materiálu, rámovém stojanu 34 uspořádáno množství takových dávkovačů 20 povlakového materiálu, například vedle, nad nebo pod uvedeným prvním dávkovačem 20 povlakového materiálu.

Na vstupní straně, ve směru proti provoznímu posuvu dopravních prostředků 16, který je naznačený prostřednictvím šipky označené vztahovou značkou 41, je účelně uspořádaný první odsávací kryt £0, ve směru provozního posuvu dopravních prostředků 16, na výstupní straně, je účelně uspořádaný druhý odsávací kryt 42. Volitelně a s výhodou může být nad dopravními prostředky 16, v blízkosti prvního odsávacího krytu 40, účelně umístěný teplotní senzor 43, například běžně používaný infračervený teploměr, pro snímání a detekování teploty substrátu 18 pro pyrolytické povlékání. Odsávací kryty 40 a 42 jsou uspořádané ve vzájemném průtokovém spojení s příslušným výfukovým potrubním vedením 44 nebo 45. V blízkosti vzdálenější strany substrátu 18 ve směru od dávkovače 20 povlakového matriálu může být účelně umístěný pomocný odsávací kryt 49, jehož účelem je zajištění další, doplňkové odsávací kapacity. Za účelem eliminace nežádoucího přestřiku nebo rozptylu postřiku na povrchu kusu plochého skla je možné uspořádat ochrannou bariéru 51, která je příkladně znázorněná na Obr. 2 připojené výkresové dokumentace, a/nebo použít shora uvedený pomocný odsávací * · kryt 49. Za tohoto stavu není postřikovači proud vystupující z dávkovače 20 povlakového materiálu vystaven nežádoucímu křížení s dalším postřikovacím proudem, a současně bude zabráněno přímému nanášení každého nahodile vzduchem od dávkovače 20 odfukovaného povlakového materiálu na povrch skleněného substrátu.

Dále, s odvoláním na Obr. 2 připojené výkresové dokumentace, je příkladně znázorněné zařízení 100 pro vytváření povlaků, zahrnující charakteristické znaky předloženého vynálezu. Uvedené zařízení 100 pro vytváření povlaků zahrnuje druhou stanici 114 pro nanášení povlaku se druhým dávkovačem 120 povlakového materiálu, který je otočně uložený na druhém nosném rámovém stojanu 134. Ve směru posuvu dopravních prostředků, na výstupní straně druhého odsávacího krytu 42, je účelně uspořádaný třetí odsávací kryt 47. Navíc, přestože na zmiňovaném Obr. 2 není znázorněný, může být v první a ve druhé stanici 14 a 114 dále uspořádaný pomocný odsávací kryt 49, který je příkladně znázorněný na Obr. 1 připojené výkresové dokumentace. Bočně, v odstupu od prvního nosného rámového stojanu 34 je uspořádaný druhý nosný rámový stojan 134, na kterém je upravený druhý dávkovač 120 povlakového materiálu, a za tohoto stavu účelně uspořádaný mezi druhým a třetím odsávacím krytem 42 a 47. Jak je na zmiňovaném Obr. 2 schématicky, prostřednictvím přerušované čáry, znázorněno, mohou být ve druhé stanici 114 pro nanášení povlaku, například vedle, nad nebo pod druhým dávkovačem 120 povlakového materiálu účelně uspořádané přídavné dávkovače 121 povlakového materiálu. Ani v jednom provedení popisovaných zařízení 10 a 100 pro nanášení povlaku není mezi jednotlivými postřikovacím! proudy vystupujícími z dávkovačů ' a příslušným substrátem, který se má povlékat, ·9

9 9 9 9 9

99 9 9

9 9

99 uspořádaná žádná clonící přepážka nebo „ „ ·· ·· ·· 17 * ·· ·· • 99

999999 deflektor.

Druhý dávkovač 120 povlakového materiálu může být za účelem nanášení stejného povlakového materiálu na substrát 18 uspořádaný ve vzájemném průtokovém spojení se zdrojem 28 stlačeného materiálu příkladně dokumentace, tekutinového média a se zdrojem 22 povlakového prvního dávkovače 20. V alternativním provedení, znázorněném na Obr. 2 připojené výkresové může být druhý dávkovač 120 povlakového materiálu, prostřednictvím potrubního vedení 130, uspořádaný ve vzájemném průtokovém spojení se samostatným zdrojem 128 stlačeného tekutinového média, a prostřednictvím potrubního vedení 124 s odměřovacím čerpadlem 126 ve průtokovém spojení se samostatným zdrojem 122 materiálu, přičemž účelem tohoto uspořádání stejného nebo rozdílného povlakového materiálu

18. Podobně jako dávkovače 20 a 120 povlakového stejnými nebo odlišnými zdroji materiálu ve vzáj emném povlakového je nanášení na substrát materiálu může být se tekutinového média a povlakového spojení uspořádaný i materiálu.

průtokovém povlakového připojené znázorněné schématicky plaveného skla, které předloženého vynálezu.

stlačeného vzáj emném přídavný dávkovač 121 dokumentace představuje výkresové konvenční výrobní linku 46 pro výrobu zahrnuje charakteristické znaky podle Jak musí být osobám běžně obeznámeným se stavem oblasti techniky týkající se výroby plaveného skla, respektive skla vyráběného leštěním na roztaveném kovu, neodmyslitelně zřejmé, zahrnuje uvedená výrobní linka 46 pro výrobu plaveného skla jako základní součást sklářskou pec 48, ve které se připravuje roztavené sklo. Poté se roztavené sklo přemísťuje na a přes lázeň roztaveného kovu, nacházející se ve zpracovávací komoře 50 za vytváření τ·· ·· skleněného pásu na povrchu lázně roztaveného kov. Vytvořený skleněný pás vystupuje ze zpracovávací komory 50 a prostřednictvím dopravních prostředků 54 přemísťuje do tunelové chladící pece 52. Jak může být seznatelné z Obr. 3 připojené výkresové dokumentace, může být mezi zpracovávací komorou 50 a tunelovou chladicí pecí 52 účelně umístěná stanice pro nanášení povlaku, například stanice pro nanášení povlaku znázorněná na Obr. 1, nebo tandemová stanice pro nanášení povlaku znázorněná na Obr. 2 připojené výkresové dokumentace.

Dále bude, konkrétně s odvoláním na provedení znázorněné na Obr. 1 připojené výkresové dokumentace, podrobně popsána provozní činnost stanice 14 pro nanášení povlaku. Pro účely následujícího podrobného popisu může být za vyhřívanou zpracovávací komoru nebo sklářskou pec 12 z Obr. 1 považovaná zpracovávací komora 50 z Obr. 3, určená pro zhotovování souvislého kusu skla, například skleněného pásu, nebo konvenční sklářská pec používaná pro zhotovování jednotlivých kusů skla, například plochého tabulového skla.

Souvislý skleněný substrát, například skleněný pás, nebo jednotlivé substráty .18, například jednotlivé kusy plochého tabulového skla, určené k povlékání, se podrobují ohřevu na požadovanou teplotu v příslušné zpracovávací komoře 50 nebo ve sklářské peci 12. Poté ohřáté substráty 18 prostřednictvím dopravních prostředků 15 přemísťují do stanice 14 pro nanášení povlaku. Tato stanice 14 pro nanášení povlaku je volitelně umístěná v podle požadavku stanovené výškové a boční poloze, tj. v poloze stanované v závislosti na vzdálenosti této stanice od čelní strany dopravních prostředků 16, a orientovaná v úhlu a tak, že při přemísťování substrátu 18 skrze stanici 14 pro nanášení »· ·♦ ♦·*

Ύ · to · · toto · * ·· · « · ·«··· · to » • · »·♦·♦··· · · ·«· toto·· · »· • to »··· ·< *· ♦ ··♦· povlaku je povlakový materiál vystupující z dávkovače 20 povlakového materiálu nasměrovaný a vedený na vrchní povrch substrátu 18. Uvádění dávkovače 20 povlakového materiálu do příslušné polohy může být prováděno buď manuálně, á nebo automaticky prostřednictvím konvenčního automatizovaného polohovacího ústrojí, které je opatřené na dávkovači 20 povlakového materiálu.

Při započetí a během přemísťování substrátu 18 skrze stanici 14 pro nanášení povlaku se povlakový materiál přemísťuje ze zdroje 22 povlakového materiálu do dávkovače 20 povlakového materiálu, kde dochází k jeho směšování se stlačeným vzduchem přiváděným ze zdroje 28 stlačeného tekutinového média, načež takto připravený povlakový materiál vystupuje z postřikovači hubice dávkovače 20 povlakového materiálu za vytváření postřikovacího proudu povlakového materiálu kuželovité konfigurace, orientovaného směrem na ohřátý substrát £8. Uvedené, první a druhý, odsávací kryty 40 a 42 slouží k odsávání nadměrné množství povlakového materiálu přiváděného ze stanice 14 pro nanášení povlaku, jehož účelem docílení v podstatě povrchových defektů nebo vad či skvrn prostého, z hlediska tloušťky rovnoměrného povlaku. V zájmu zdokonalení uvedeného odsávání nadměrného množství povlakového materiálu ze stanice 14 pro nanášení povlaku může být v této stanici uspořádaný další, pomocný odsávací kryt 49. Jak již bylo uvedeno shora, může být z důvodu zabránění nežádoucího rozptylu částic povlakového materiálu a jeho přemísťování a nanášení na část skleněného pásu nacházející se vzhledem k dávkovači povlakového materiálu nejdále použita ochranná bariéra 51, znázorněná na Obr. 2 připojené výkresové dokumentace. Během přemísťování substrátu 18 skrze stanici 14 pro nanášení povlaku se prostřednictvím dávkovače 20 povlakového

materiálu uskutečňuje nastřikování povlakového materiálu na vrchní povrch ohřátého substrátu 18, kde dochází k pyrolýze povlakového materiálu za vytváření v podstatě stálého a značně odolného odstupňovaného pyrolitického povlaku.

Rozměrové dimenze kuželovitého vějíře postřikovacího proudu, měřené na nebo v blízkosti povrchu skleněného substrátu, rychlost posuvu dopravních prostředků 16, a vzdálenost mezi postřikovači hubicí dávkovače 20 povlakového materiálu a substrátem 18 jsou nastavené tak, že tvarový profil postřikovacího proudu zajišťuje docílení požadované distribuce povlakového materiálu nebo požadovaného odstupňování tloušťky tohoto materiálu na vrchním povrchu substrátu 18. Pracovní tlaky a množství povlakového materiálu vystupujícího z dávkovače 20 povlakového materiálu jsou z důvodu nanášení povlaku na povrch substrátu 18, který vykazuje požadovaný gradient a tloušťku, volitelně regulovatelné. V důsledku toho, že je dávkovač 20 uspořádaný v úhlovém natočení směrem ke vzdálenější straně substrátu 18, je na bližší stranu substrátu 18, tj. na stranu substrátu, která se nachází těsné blízkosti dávkovače 20 povlakového materiálu, nanášena silnější vrstva povlakového materiálu s naneseného tím, že se povlakového tloušťka na materiálu povrchu substrátu 18 se zmenšováním se vzdálenosti od opačného, okraj e okraje uspořádaného v materiálu) povlakového v podstatě substrátu, vzdálenosti protilehlého největší vzdálenosti postupně zmenšuje plynulý gradient neboli, jinak od dávkovače 20 tloušťky mezi řečeno, se substrátu (tj.

od dávkovače vykazuj e tak uvedeným okraji zvětšováním se povlakového materiálu tloušťka povlaku klesá. Takto je docíleno hladké, v podstatě plynule odstupňované aplikace povlakového materiálu na substrát (18) v celém rozsahu požadované šířky jeho vrchního povrchu.

- 2\

k tomu, že pro účely uskutečňování předloženého není, na rozdíl od jejich ve stávajícím stavu pro uvedený účel obvyklého použití, clonících přepážek povlak opatřený na bez jakéhokoli výskytu se ze stavu techniky známými zařízeními pro obvyklých nedostatků, například takových jako je nebo skvrnitost povlaku. Kromě toho, díky pyrolitických povlakových materiálů namísto obvykle techniky opatřený upotřeben, automobilová

Vzhledem vynálezu techniky použiti výsledný gradient nebo deflektorů, substrátu hladký ve stavu techniky zařízeními požadováno vykazuje a plynulý ve spojení povlékání páskování použití ve stavu používaného barviva, substrát podle předloženého například jako vozidla, aniž by ochranná opatření, například povlakem okamžitě může výsledný vynálezu transparentní sklo pro bylo, nutné provádět další taková jako je aplikace ochranných překrývacích povlakových vrstev nebo laminování, které je v případě ze stávajícího stavu techniky známých barevných povlakem opatřených substrátů obvykle nezbytné.

Osobám obeznámeným se stavem techniky týkající se nanášení a vytváření povlaků na skleněných substrátech musí být zřejmé, že charakterické parametry systému pro vytváření povlaků mohou výrazně ovlivňovat výsledný povlak. Například, čistě teoreticky: všechny ostatní zbývající parametry se nemění až na posuv, přičemž čím je rychlost posuvu substrátu 18 skrze stanici pro nanášení povlaku větší, tím menší bude celková tloušťka výsledného povlaku. Dále, čím větší bude úhel naklonění - postřikovači hlavice, tím bude tloušťka výsledného povlaku v těsné blízkosti dávkovače 20 povlakového materiálu menší a se zvětšováním se od tohoto dávkovače 20 povlakového materiálu se bude zvětšovat. Podobně se bude tloušťka povlaku zmenšovat se zvětšováním se vzdálenosti uspořádání dávkovače 20 povlakového materiálu nad substrátem 18. Zvyšování průtokové výstupní rychlosti povlakového materiálu z dávkovače 20 povlakového materiálu bude ve svém důsledku způsobovat zvětšování se tloušťky výsledného povlaku.

Příklad #1

Nařezané kusy nebo jednotlivé tabulového skla (které na trh dodává substráty plochého firma PPG Industries, lne., Pittsburgh, Pennsylvania, pod obchodním označením přibližnými palců (60,1 stanice pro povlakem. Poté byly použití zředěného destilovanou vodou, roztoku, opláchnuty na vzduchu. Takto (registrovaná ochranná známka) SOLARBRONZE®) s rozměry: tloušťka 0,157 palce (4,0 mm), šířka 24 mm), a délka 30 palců (76,2 mm), byly za použití nanášení povlaku podle předloženého vynálezu, znázorněné na obr. 1 připojené výkresové dokumentace, opatřené příslušným tyto substráty podrobeny očištění za detergentního a následně vysušeny substráty byly v elektrické průběžné horizontální peci s na pracovní teplotu pece přibližně 1150 substráty byly prostřednictvím dopravních prostředků přemísťovány z pece skrze stanici pro nanášení povlaku rovnoměrnou posuvnou rychlostí přibližně 250 palců (635 cm) za minutu. Teplota substrátů vstupujících do stanice pro nanášení povlaku, která byla měřená infračerveným teploměrem 43 účelně uspořádaným nad dopravními prostředky ve směru průchodu za prvním odsávacím krytem 40, vykazovala hodnotu přibližně 1135 až 1139 °F (613 až 615 °C) . Jako povlakový očištěné skleněné podrobeny ohřevu ; válečkovou nístějí °F (621 °C).

Ohřáté materiál byla použita vodná suspenze směsi jemně mletých acetylacetonátů kovů, obsažených ve vodě v množství 16,5 % hmotn., vykazující specifickou hmotnost 1,025, měřeno při

teplotě 72 F (22 C). Použitá směs acetylacetonátů kovů sestávala z 95 % hmotn. Co (C5H7O2), který bude dále označovaný jako acetylacetonát kobaltitý, a 5 % hmotn. Fe(C₅H70₂), který bude dále označovaný jako acetylacetonát železitý. Tato vodná suspenze byla umístěna do kontejneru opatřeného míchačem odstředivého typu, provozovaného za účelem udržení odpovídajícího stavu suspenze rychlostí 352 otáčkách za minutu (ot/min). Poté byla tato kapalná suspenze prostřednictvím laboratorního peristaltického odměřovacího čerpadla (typu Cole-Parmer MasterFlex 07523-20), intenzitou 85 milimetrů tekutinového sloupce za minutu, dodávána do postřikovači hubice. Použitou postřikovači hubicí je hubice běžného, konvenčního typu se vzduchovým rozprašováním (typu Binks-Sames model 95) stlačeným vzduchem o tlaku kalibrovaném na hodnotu 50 liber na čtverečný palec (3,5 kg/cm²) . Postřikovači hubice byla účelně umístěna bočně ve vzdálenosti přibližně 7 palců (17,8 cm) od blíže uspořádané boční strany substrátu, a ve vertikálním směru přibližně 11 palců (27,9 cm) nad povrchem skleněného substrátu, určeného k povlékání. Uvedená postřikovači hubice byla orientovaná v šikmém úhlu tak, že středová osa této hubice protíná vrchní stranu substrátu v úhlu a o velikosti přibližně 25°. Výsledkem tohoto uspořádání je vytváření odstupňované, v podstatě do bronzová zbarvené zatmívací zóny na skleněném substrátu.

Jak může být seznatelné z obr. 2 připojené výkresové dokumentace, může být za účelem aplikování buď stejného nebo různých povlakových materiálů na substrát 18 v každé stanice 14, 114 pro nanášení povlaku uspořádaný příslušný počet stanic 14, 114 pro nanášení povlaku účelně v sérii. Uvedené uspořádání je využitelné například v případě, kdy se požaduje vytváření vrstveného neboli z jednotlivých na sobě uspořádaných vrstev vytvořeného vícevrstvého' povlaku, nebo v případě, kdy se požaduje vytváření povlaku zvolené barvy na substrátu, nebo v případě, kdy se požaduje vytváření několika barev na jediném substrátu, přičemž uvedené případy se uskutečňují za použití povlakových směsí a technologických postupů popsaných v souběžně projednávané americké patentové přihlášce o názvu Compositions and Methods for Forming Coatings of Selected Color on a Substráte and Articles Produced Thereby (Povlakové směsi a způsoby pro vytváření povlaků zvolené barvy na substrátu a výrobky takto zhotovené), jejíž obsah se tímto začleňuje do odvolávek předloženého vynálezu.

Přestože je shora uvedený podrobný popis zaměřený na provádění předloženého vynálezu ve spojení se zařízením pro vytváření povlaku, které využívá postřikovači hubice konvenčního typu se vzduchovým rozprašováním, není tento vynález omezený pouze na taková povlékací zařízení. Pro uskutečňování předloženého vynálezu je proto možné použít i zařízení pro vytváření povlaků dalších, pro uvedený účel použitelných typů, například povlékací stroje pro nanášeni povlaků pokovováním srážením par (neboli CVD povlékací stroje)· Jak musí být osobám obeznámeným se stavem techniky v oblasti nanášení povlaků pokovováním srážení par naprosto zřejmé, jsou CVD povlékací stroje obvykle uspořádané nad posouvajícím se substrátem. Blok pro CVD povlékání zahrnuje výstupní štěrbiny pro přivádění povlakového materiálu, skrze které distribuuje a ze kterých vystupuje povlakový materiál, a jednu nebo více odsávacích štěrbin, kteréžto štěrbiny jsou uspořádané příčně vzhledem ke směru přemísťování substrátu. Spodní strana 138 bloku 140 pro CVD povlékání, která zahrnuje základní principy a charakteristické znaky předloženého vynálezu, je příkladně znázorněná na obr. 5

• ·9 9 • 9 99 ···

připojené výkresové dokumentace, přičemž tento blok 140 může být například účelně umístěný ve zpracovávací komoře 50 výrobní linky 46 pro výrobu plaveného skla, jak je prostřednictvím přerušovaných čar příkladně naznačeno na obr. 3. Jak může být seznatelné z příkladného znázornění na shora zmiňovaném obr. 5, může blok 140 pro CVD povlékání vykazovat alespoň jednu výstupní štěrbinu 142 pro přivádění povlakového materiálu se zešikmenou konfigurací v průřezu, rozšiřující se od prvního užšího konce ke druhému, opačnému širšímu konci, skrze kterou může být povlakový materiál standardně používaný způsobem vedený a orientovaný směrem k povrchu substrátu přemísťujícího se ve směru šipky X pod povlékacím blokem 140. Na každé straně výstupní štěrbiny 142 zešikmené konfigurace jsou uspořádané odsávací štěrbiny 144. Tyto odsávací štěrbiny 144 mohou vykazovat jednotnou šířku, jak může být seznatelné ze shora zmiňovaného obr. 5, nebo mohou v průřezu vykazovat zešikmenou konfiguraci, podobnou například konfiguraci výstupní štěrbiny 142. V alternativním provedení může výstupní štěrbina 142 vykazovat neměnnou šířku, zatímco odsávací štěrbiny 144 jsou vytvořené se zešikmenou konfigurací v průřezu. Pod užším úsekem štěrbiny 142 může být na povrch substrátu aplikovaný povlak, který je z hlediska tloušťky silnější než povlak aplikovaný prostřednictvím širšího úseku výstupní štěrbiny 142, přičemž mezi těmito úseky povlaku příslušných tlouštěk je nanesený povlak odstupňované tloušťky.

Obr. 6 připojené výkresové dokumentace představuje další provedení stanice 148 pro nanášení povlaku podle předloženého vynálezu. Tato stanice 148 pro nanášení povlaku vykazuje první odsávací kryt 40, uspořádaný ve vzdálenosti od druhého odsávacího krytu 42, a množství mezi uvedenými odsávacími kryty střídavě šachovnicovitě uspořádaných a ve • · ··

4 • 4 44

vzájemném odsazení umístěných dávkovačů 200 povlakového materiálu, například postřikovačích hubic konvenčního typu se vzduchovým rozprašováním. V provedení znázorněném na shora zmiňovaném obr. 6, které, za daných okolností, žádným způsobem neomezuje rozsah předloženého vynálezu, jsou uspořádané tři takové dávkovače 200 povlakového materiálu. Tyto dávkovače 200 povlakového materiálu jsou s^!výhodou uložené posuvně nebo otočně na pevné rámové konstrukci uspořádané nad dopravními prostředky 16 používaným pro přemísťování substrátu 18, určeného k povlékání ve stanici 148 pro nanášení povlaku. V alternativním provedení je samozřejmě rovněž tak možné takové upořádání, ve kterém jsou dávkovače 200 povlakového materiálu uložené na posuvné rámové konstrukci nebo portálu, umožňujícím přemísťování těchto dávkovačů 200 vůči substrátu 18. Dávkovače 200 povlakového materiálu jsou uspořádané ve vzájemném průtokovém spojení s jedním nebo několika zdroji povlakového materiálu a/nebo stlačeného tekutinového média.

Jak může být seznatelné z obr. 6 připojené výkresové dokumentace, jsou dávkovače 200 povlakového materiálu s výhodou orientované směrem dolů k povrchu substrátu 18 a vytváří na substrátu 18 určité tvarové profily postřikovacího proudu, například takové jako je eliptický nebo ve směru jedné osy protáhlý tvarový profil 150 postřikovacího proudu. Jak může být zase seznatelné z obr. 7 připojené výkresové dokumentace, vykazuje každý protáhlý tvarový profil 150 postřikovacího proudu hlavní osu 152 se středem 154 a vnějším obvodovým okrajem 156 respektive okrajovou hranou. Dávkovače 200 povlakového materiálu jsou uspořádané tak, aby tvarový profil postřikovacího proudu, vystupující z jednoho dávkovače 200 povlakového materiálu nezasahoval do nebo nebyl na překážku tvarovému profilu postřikovacího proudu, vystupujícího z některého z dalších dávkovačů 200 povlakového materiálu. Uvedené dávkovače 200 povlakového materiálu mohou být například uspořádané ve střídavém, šachovnicovitém uspořádání tak, že všechny hlavní osy 152 tvarových profilů postřikovačích proudů jsou v podstatě paralelní a uspořádané ve vzdálenosti vůči sobě navzájem. Jak může být ze zmiňovaného obr. 7 dále seznatelné, vytváří každý dávkovač 200 povlakového materiálu na povrchu substrátu 18 během přemísťování tohoto substrátu 18 skrze stanici 148 pro nanášení povlaku příslušnou povlakem opatřenou oblast 158. Dávkovače 200 povlakového materiálu jsou s výhodou uspořádané a polohované tak, že povlakem opatřená oblast 158, vytvořená prostřednictvím jednoho dávkovače 20 povlakového materiálu, nepřesahuje přes střed 154 tvarového profilu postřikovacího proudu přilehlého, vedle uspořádaného dávkovače 200 povlakového materiálu. Za tohoto stavu se jednotlivé vytvářené povlakem opatřené 158 se přesahují a navzájem překrývají za vytváření povlaku, jehož struktura je příkladně znázorněná na obr. 8 připojené výkresové dokumentace, a který vykazuje středovou oblast 162 v podstatě rovnoměrné tloušťky a dvě zešikmené neboli z hlediska tloušťky odstupňované oblasti 164, nacházející se na každé boční straně uvedené středové oblasti povlaku. Pokud je z nějakého důvodu žádoucí, je možné povlakem opatřený substrát 18 rozříznutím rozdělit na dva nebo více kusů. Uvedený substrát 18 je například možné rozdělit podél vertikální osy Z, znázorněné na obr. 8 připojené výkresové dokumentace, na poloviny za vytvoření dvou navzájem oddělených povlakem opatřených kusů substrátu s tím, že každý z takto vytvořených kusů vykazuje jednu zešikmenou neboli odstupňovanou oblast 164, nebo je možné tento substrát 18 rozdělit na tři kusy za vytvoření j ednoho středového kusu s povlakem rovnoměrné tloušťky a dvou

·· •	·· • · ·	• · • •	• •	• 9 • · ··		9 9
« •	• •
•	•
•		•	•	•	•	• ·	•	•
	··					♦ ·		··	99

vnějších kusů, nacházejících se původně po stranách substrátu, s z hlediska tloušťky odstupňovanou oblastí.

Přestože je ve shora .popisovaném provedení vynálezu předložen podrobný výklad funkce dávkovačů 200 povlakového materiálu ve spojení s vytvářením tvarového profilu postřikovacího proudu eliptické konfigurace, není předložený vynález žádným způsobem omezený pouze na takové elipticky konfigurované tvarové profily postřikovacího proudu povlakového materiálu. Vzhledem k tomu mohou uvedené tvarové profily postřikovačích proudů povlakového materiálu vykazovat i jakékoliv další, pro uvedené účely použitelné konfigurace, například kruhovou . konfiguraci, oválnou konfiguraci, a podobně. Kromě toho může být množství takových stanic 148 pro nanášení povlaku 148 účelně uspořádáno v sérii za sebou, přičemž účelem tohoto uspořádání je nanášení buď stejného nebo odlišných povlakových materiálů na substrát.

Obr. 9 připojené výkresové dokumentace představuje grafické znázornění zjištěných hodnot procentuální odrazivosti Ri světla od povlakem opatřeného povrchu substrátu; procentuální odrazivosti R2 od nepovlečeného povrchu; a procentuální propustnosti světla skleněného substrátu opatřeného povlakem vytvořeným za použití stanice pro nanášení povlaku v souladu s principy a nárokovanou podstatou předloženého vynálezu. Použitá stanice pro nanášení povlaku byla v podstatě shodná se stanicí 148 pro nanášení povlaku, znázorněnou na obr. 6 připojené výkresové dokumentace, až na to, že vykazuje dva dávkovače 200 povlakového materiálu, s jedním dávkovačem 200 povlakového materiálu bočně přesazeným od druhého o vzdálenost přibližně 5 palců (12,7 cm). Na kusy plochého tabulového skla (které

·«		··	• ·		··	··
· —	•	• ·	•	•	• ·	• ·	• ·
	•	•	•	•	··	• ·
•	•	•	•	•	ě ·	• ·
··		····	··			··

na trh dodává firma PPG Industries, lne., Pittsburgh, Pennsylvania, pod obchodním označením (registrovaná ochranná známka) SOLEXTRA®) o tloušťce přibližně 0,157 palce (4,0 mm), šířce 24 palců (60,1 cm), a délce 40 palců (101,6 cm), byl nastřikováním vodné suspenze směsi acetylacetonátů mědi, kobaltu a manganu na povrch skla pyrolyticky nanášen požadovaný povlak. Nanesený povlak vykazuje maximální tloušťku 400 až 600 Ά s vůči povrchu substrátu zešikmenými oblastmi na každé boční straně povlakem opatřeného kusu skla. Měření a zjišťování procentuální odrazivosti Ri povlakem opatřeného povrchu substrátu, procentuální odrazivosti R2 nepovlečeného povrchu, a procentuální propustnosti skleněného substrátu bylo prováděno ve zvolených místech povlakem opatřeného skleněného substrátu v příčném směru od jedné zešikmené oblasti na jedné straně nebo okraji kusu skla směrem ke druhé zešikmené oblasti na druhé straně kusu skla. Bod 0 na souřadnici grafu z obr. 9 odpovídá jednomu okraji povlakem opatřeného kusu plochého skla, například jeho levé boční straně, a další body, které se nacházejí na uvedené souřadnici a ve kterých bylo prováděno odměřování příslušných hodnot procentuálních odrazivosti Ri a R₂ a procentuální propustnosti, vyjadřují odpovídající vzdálenost od tohoto okraje. Povlak vykazuje pásma s vyšší propustností nacházející se na bočních stranách substrátu, to je v zešikmených oblastech, pásmo s nižší propustností nacházející se ve středu substrátu 18, neboli v z hlediska tloušťky silnější, středové oblasti, a mezi nimi uspořádaná pásma s plynule odstupňovanou propustností; a současně tento povlak vykazuje nižší odrazivost Ri a R₂ na bočních stranách substrátu, zatímco ve středové oblasti substrátu vykazuje vyšší odrazivost:. Při každém měření byly naměřené hodnoty odrazivosti Ra vždy vyšší než hodnoty odrazivosti R₂.

• 1 být navzájem • φ · φφφφ • Φ ···· ·· φφ

Jak již bylo uvedeno shora, měly by přilehlé dávkovače 200 povlakového materiálu uspořádané tak, aby tvarový profil 150 postřikovaciho proudu vystupující z jednoho nebo na proudu, dávkovače dávkovače 200 povlakového materiálu překážku tvarovému profilu který vystupuje z dalšího,

200 povlakového materiálu, dokumentace představuje hodnot procentuálních

150 vedle

Obr.

nezasahoval a postřikovaciho uspořádaného 10 grafické odrazivosti Ri výkresové zj ištěných hodnoty propustnosti povlaku aplikovaného způsobem, shodný se shora popsaným způsobem že postřikovači proudy vystupující navzájem přilehlých dávkovačů 200 připoj ené znázornění a Rž, a v podstatě povlaku až z každého na to, ze dvou povlakového vzhledem materiálu (kolmém) který je nanášení j sou k jeho bočnímu směru tak, kříží a že se jejich překřížení dvou z shora navzáj em přesahují. Uvedené vystupujících z shora uvedený dávkovačů 200 povlakového materiálu tvarových profilů způsobuje hustě skvrnitou a jejich vykazuj ícího nerovnoměrnou středovou odrazivosti a na povrch skleněného substrátu okraji nanášené v normálovém sousedící postřikovači proudy profily se navzájem postřikovačích proudů způsobem uspořádaných vzájemné přesahování tvarové vytváření povlaku z hlediska tloušťky oblast. Měření procentuálních propustnosti bylo prováděno za C.I.E chromatických souřadnic procentuální použití standardizovaných barvy X,x,y, pozorovaných při osvětlení osvětlovadlem A, 2°.

Na obr. 11 připojené výkresové dokumentace je v jednoduchém schématickém pohledu znázorněné automobilové vozidlo 210. Toto vozidlo 210 zahrnuje přední čelní okenní sklo 212, zadní čelní okenní sklo 214, a boční okenní skla 216, 218, a 220. Pro účely předloženého popisu budou všechny

e • 6 ·· · · ··« tato okenní skla souhrnně označovaná pouze- jako okna. Boční okna 216 a 218 jsou zhotovená ze skla opatřeného povlakem vytvořeného způsobem podle předloženého vynálezu za získání odstupňované zatmívací zóny 222 plynule přecházející z tence povlečené, v podstatě transparentní první oblasti 224, nacházející se ve spodní části okna, do mnohem silněji povlečené, méně transparentní druhé oblasti 226, nacházející se v horní části okna. V přednostním.provedení jsou uvedená okna, jak může být seznatelné z příkladného znázornění bočních oken (216) a 218, ve vozidle 210 nainstalovaná tak, že zatmívací zóny 222 jsou orientované vertikálně. Nicméně, jak může být seznatelné ze znázornění bočního okna 220, může být zatmívací zóna 222 v případě, ve kterém se to vysloveně požaduje, orientovaná i horizontálně. Uvedená zatmívací zóna 222 může být, pokud je to z nějakého důvodu žádoucí, orientovaná rovněž tak, že se její v podstatě transparentní první oblast 224 nachází v horní části okna. Navíc, jak již bylo popsáno shora ve spojení se zařízením 100 pro vytváření povlaků, může být zatmívací zóna 222 v důsledku nanášení navzájem odlišných povlakových materiálů během procesu vytváření této zatmívací zóny 222 prostřednictvím vedle sebe uspořádaných stanic pro nanášení povlaku vytvořená tak, že první oblast 224 vykazuje první barvu, a druhá oblast 226 vykazuje druhou, odlišnou barvu.

V dalším popisu budou podrobně popsané specifické povlakové směsi a způsoby používané pro docílení povlaků zvolené světlo propouštějící barvy. Uvedené povlakové směsi a způsoby jsou z důvodu snadnějšího pochopení základního principu obecně roztříděné do skupin podle vytvářené barvy povlaku. Nicméně, uvedené setřídění by v žádném případě nemělo být uvažované jako omezení rozsahu předloženého vynálezu.

• · · 9 9 9 9 · · · · ·

9 9 Φ Φ Φ Φ · Φ Φ * Φ · Φ 9 Φ· 9 9 9 .r • »

Povlaky na bázi oxidů měď-mangan

V případě povlaků, obzvláště pyrolyticky nanášených povlaků, vytvořených za použití suspenze vykazující složku obsahující měď a složku obsahující mangan, bylo zjištěno, že tyto poskytují povlaky vysoké kvality, jejichž barva se při prostupu světla v závislosti na molárním poměru mědi ku manganu v aplikovaných suspenzích pohybuje v rozsahu od jantarově žluté nebo světle hnědé přes modrošedou až k modré. Konkrétně bylo zjištěno, že pro vytváření povlaků se světlo propouštějící barvou pohybující se při prostupu světla v rozsahu od světle hnědé s vysokým obsahem mědi nebo jantarově žluté s vysokým obsahem manganu k modré v případě, kdy je molární poměr mědi ku manganu v povlaku roven jedné a k modrošedé v případě, kdy je molární poměr mědi ku manganu v povlaku mírně větší nebo mírně menší než 1 jsou vhodné vodné suspenze vykazující směs acetylacetonátů obsahujících mangan (například acetylacetonát Mn(C₅H₇O₂)₂/ dále označovaný jako acetylacetonát manganatý, nebo acetylacetonát Mn(C₅H₇0₂) 3r dále označovaný jako acetylacetonát manganítý) a acetylacetonáty obsahující měď (například acetylacetonát Cu(C_sH70₂) 2, dále označovaný jako acetylacetonát měďnatý) . Chromatické hodnoty a změny barev povlaku v závislosti na zvětšování nebo zmenšování molárního poměru mědi ku manganu, což bude popsáno a podrobně objasněno dále, jsou uvedené v Tabulce I a příkladně znázorněné na obr. 11 připojené výkresové dokumentace.

Povlečené substráty byly vytvořeny za použití ručního nastřikování vodných suspenzí směsi acetylacetonátů obsahujícího měď a acetylacetonátů obsahujícího mangan, — N Q JL· · · · · φ · í .· * · · • · I» · · ® · · <· · · · · w ♦ · · · · * » Φ například acetylacetonátu měďnatého a acetylacetonátu manganatého, na čiré plavené skleněné substráty řezáním rozdělené na čtvercové kusy o rozměrech 4 palce x 4 palce (10,2 cm x 10,2 cm). Tyto substráty byly promyty ve zředěném detergentním roztoku, opláchnuty v destilované vodě, a následně vysušeny na vzduchu. Vodná suspenze acetylacetonátu měďnatého Cu(C_sH₇0₂)2 a acetylacetonátu manganatého Mn(C₅H₇O₂)2 byly připraveny pomocí konvenčně používané technologie mletí za mokra a takto vytvořené acetylacetonáty obsahující měď a mangan byly v požadovaných poměrech smíchány s deionizovanou vodou a chemickým smáčecím činidlem se souběžně probíhajícím dispergováním, odplyněním a suspendováním částic acetylacetonátu kovů. Současně ' byly skleněné substráty podrobeny ohřevu v konvenční průběžné muflové peci s pracovním stolem na teplotu postačující pro zajištění proběhnutí pyrolýzy aplikovaných suspenzí, například na teplotu přibližně 600 °C, načež byly na tyto substráty ručním nastřikováním za použití stříkací pistole typu Binks model 95, vybavené zásobníkem s gravitačním napájením, naneseny příslušné povlaky.

Zjištěné hodnoty světelné propustnosti a odrazivosti barvy jako funkce chemického složení příslušné povlakové směsi takto získaných povlakem opatřených substrátů jsou zaznamenány v Tabulce I a docílená barva vzorků je znázorněná na obr.

Zaznamenané hodnoty připojené výkresové dokumentace.

světelné propustnosti a odrazivosti barev povlečeného substrátu j sou uvedené ve standardizovaných chromatických souřadnicích barvy X,x,y, pozorované při osvětlení osvětlovadlem A, 2°, stanovených a uvedených do praxe úřadem Comission Internationale de

1'Eclairage (CIE). Příslušná analýza vytvořených povlakem opatřených substrátů byla prováděna za použití rentgenové « · >*· · · · · « « · • ·. ···· · o ♦ ®> · · ·« · difrakce. Vpřípadě vzorků Αβ až A8, uvedených z Tabulce I, bylo na základě rentgenové fluorescenční difrakce (XRF) zjištěno, že jako majoritní fázi obsahují kubickou fázi Cui,4Mni,₆O₄ spinelového typu, kterážto fáze se obvykle vyskytuje ve spojení s molárním poměrem Cu/Mn v povlaku v rozmezí 0,8 až 1,1, viz Tabulka I. Na obsah mědi bohaté povlaky, viz vzorky Al a A2, byly při prostupu světla hnědě zbarvené, zatímco na obsah manganu bohaté povlaky, představované vzorky Ά13 a A14, byly při prostupu světla zbarvené jantarově žlutě.

(viz: Tabulka I)

Příklad #2

V tomto příkladě byly substráty připraveny a povlečeny následujícím způsobem. Čtvercové kusy plavené skleněné substráty o tloušťce 4 milimetry a rozměrech 4 palce x 4 palce (10,2 cm x 10,2 cm) byly podrobeny očištění promytím ve zředěném detergentním roztoku, propláchnutí v destilované vodě a následnému vysušení na vzduchu. Na takto očištěné skleněné substráty byl prostřednictvím nastřikování nanášen roztok 2-propanolu a destilované vody v poměru 50/50 procent objemových, načež tyto substráty byla za účelem odstranění nečistot, nechtěného tenkého povlakového filmu, otisků prstů a/nebo různých nežádoucích zbytků otřeny do sucha za použití buničino-polyesterové tkaniny. Vodné suspenze acetylacetonátu měďnatého a acetylacetonátu manganitého byly připraveny pomocí konvenčních, běžně používaných technologií mletí za mokra. Uvedené jediný kov obsahující acetylacetonátové suspenze byly smíchány dohromady za vytvoření podvojných suspenzí, ve kterých se molární poměry

- 35 c · · · > · » • 9 · : t .· • 9 9 9 9 9

4 9 0 · · · • * <· S> · · 9 · to'

Cu/Mn pohybují v rozmezí od 9,09 do 0,43. Skleněné substráty byly převedeny do průběžné muflové pece s pracovním stolem a podrobeny ohřevu na teplotu přibližně 600 °C. Na takto ohřáté substráty byly nanášením vodných suspenzí ručním postřikováním za použití stříkací pistole vybavené zásobníkem s gravitačním napájením aplikovány připravené vodné suspenze. Stříkací pistole, použitá pro tuto pokusnou zkoušku, zahrnuje například stříkací pistoli typu Binks model 63 PB se vzduchovým uzávěrem, stříkací pistoli Binks model 63 SS s tekutinovou tryskou, a stříkací pistoli Binks model 663 s jehlou. Tlak vzduchu, používaného ve spojení se vzduchovým rozprašováním stříkací pistole, byl nastavený na hodnotu 50 PSI. Vodná suspenze byla na substrát nanášena nastřikováním po dobu přibližně 8 sekund ze vzdálenosti přibližně 10 palců (25,4 centimetrů) vzhledem k povrchu skleněného substrátu.

Hodnoty uvedené v Tabulce II ukazují, že povlakové vrstvy vykazující vyšší molární poměr Cu/Mn, jehož hodnota je rovná nebo větší než 15,13, poskytuji výsledné povlakem opatřené substráty vykazují při prostupu světla hnědou barvu. Se snižováním hodnoty molárního poměru Cu/Mn, který se stanovuje prostřednictvím XRF, v povlakové vrstvě se příslušná barva povlaku při prostupu světla mění ze světle hnědé přes šedavě modrou a přes tmavě modrou až na světlejší modrou, viz vzorky B1 až B9. U povlaků vykazujících při prostupu světla tmavě modré zbarvení, představovaných v Tabulce II vzorky B6 až B8, bylo, prostřednictvím analýzy XRF, zjištěno, že obsahují většinový podíl kubické fáze Cui,4Mni,₆O₄ spinelového typu, který se v povlakové vrstvě obvykle vyskytuje v molárním poměru Cu/Mn v rozmezí 0,8 až 1,2, měřeno za použití rentgenové fluorescenční difrakce XRF. Následně po nanesení příslušných povlaků byly takto ·· ** <·. ,, ·« * • *9 9 9 · · » * ». · ·« · · · <· · «· ·· ·»····.·» « • · · · · <. » · ·· «* ···« «· «« «« «·· získané substráty podrobeny ohřevu na teplotu 650 °C po dobu přibližně 10 minut. V důsledku tohoto ohřevu došlo ke změně procentuální světelné propustnosti (ΔΥ) a změnu barvy, což je v Tabulce II zaznamenáno jako hodnota ΔΕ (FMCII). Z důvodu zjednodušení bude zvýšení propustnosti světla, které se vyskytuje a je důsledkem tepelného zpracování, dále označované jako blednutí. Hodnota ΔΕ (FMCII), uváděná v Tabulce II, je definovaná jako rozdíl v barvě povlečeného substrátu před ohřevem a po ohřevu. Hodnota ΔΕ (FMCII) se stanovuje v souladu s dohodnutými pravidly, zavedenými do. praxe úřadem Colorimetry Comittee of the CIE.

Mělo by být známo, že modře zbarvená fáze Cui,₄Mni,6O4 spinelového typu může být docílena prostřednictvím použití acetylacetonátové suspenze typu Cu(II)/Μη(II) jako v případě vzorků A6 až Ά8 v Tabulce I. Stejná fáze spinelového typu byla zjištěna i v případě acetylacetonátové suspenze typu Cu(II) /Μη(III), použité pro vzorky B6 až B8 v Tabulce II. I přesto, že Tabulka I neuvádí v případě vzorků A6 až Ά8 příslušné výsledky po tepelném zpracovávání, předpokládá se, že u těchto vzorků dochází k blednutí v podstatě stejným způsobem jako v případě vzorků B6 až B8, uvedených v Tabulce II.

(viz: Tabulka II)

Testování mechanismu difúze

V systému Cu-Μη představuje měď více mobilní částice. Toto zjištění bylo stanoveno na základě následujících pokusných zkoušek. Povlaková vrstva- CuO byl nastřikováním nanesena na povrch prvního ohřátého substrátu na bázi

	·▼	9 9	• ·		99	9 9
•	•	• ·	9	•	9 9	•	9	9 9
9	•	•	•	•	€·	9-	•
9	•	*	*	9	9 9	9	•
	• 9	·· 99	• ·		»9	9 ·		• 9

křemene. V případě souvisejícím s následujícím výkladem vykazovaly během povlékání tyto substráty teplotu přibližně 600 °C. Na povrch druhého ohřátého substrátu na bázi křemene byla nastřikováním nanesena povlaková vrstva Μπ3θ₄. Takto připravené substráty byly následně spojeny tak, že se určité části jejich povlakem opatřených povrchů nacházely ve vzájemném čelním stykovém uspořádání, zatímco zbývající části těchto povlakem opatřených povrchů vzájemném odsazení vůči sobě, což znamená, se nacházely ve že tyto posledně zmiňované části povlakem opatřených povrchů nebyly uspořádány ve vzájemném styku. Poté byly substráty podrobeny ohřevu na teplotu 650 °C po dobu 16,2 hodiny. Po následném oddělení uvedených substrátů vykazovala, nahlíženo pouhým okem, část povlakem opatřeného povrchu druhého substrátu, která se nacházela v přímém styku s povlakovou vrstvou CuO, který představuje povlak opatřený na povrchu prvního substrátu spojeny, tmavě modrou barvu. Má se za to, že uvedená skutečnost je způsobená migrací iontů Cu z povlakové vrstvy CuO do povlakové vrstvy Mn₃O₄, jejíž důsledkem je vytvoření fáze Cui,₄Mni,₆O₄ spinelového typu, vykazující tmavě modře zbarvený povlak. Odpovídající část povlakové vrstvy CuO byla po ohřevu mnohem světlejší, což signalizuje odčerpání iontů Cu. Část povlakové vrstvy Mn3O₄ druhého substrátu, která se nenachází ve vzájemném styku s povlakovou vrstvou CuO po ohřevu konvertovala z jantarově žlutě zbarvené na světle fialově/levandulově zbarvenou povlakovou vrstvu Mn₃O₄.

V další pokusné zkoušce byla povlaková vrstva CuO nanesena na první ohřátý substrát na bázi křemene., zatímco na druhý ohřátý skleněný substrát byla nanesena povlaková vrstva Mn₃O₄. Uvedené dva povlečené substráty byly následně spřaženy do společného celku ve vzájemném čelním uspořádání tak, že se určité části jejich povlakem opatřených povrchů nacházely ve vzájemném styku, zatímco zbývající části těchto povlakem opatřených povrchů se nacházely ve vzájemném odsazení vůči sobě.. Poté byly substráty podrobeny ohřevu na teplotu 650 °C po dobu 30 minut. Po následném oddělení uvedených substrátů vykazovala, nahlíženo pouhým okem, část povlakem opatřeného povrchu druhého substrátu, která se nacházela v přímém styku s povlakovou vrstvou CuO, kterou představuje povlaková vrstva opatřená na povrchu prvního substrátu, při prostupu světla tmavě modrou barvu. Vzhledem k uvedeném se má za to, že tato skutečnost je důsledkem migrací iontů Cu z povlakové vrstvy na bázi oxidu měďnatého (CuO) do povlakové vrstvy Mn3O₄, což dále vede k vytvoření fáze Cui,₄Mni,₆O₄ spinelového typu, vykazující tmavě modré zbarvení. Odpovídající část povlakové vrstvy, nacházející se na substrátu na bázi křemene, vykazovala v důsledku odčerpání iontů Cu velmi světlé zbarvení. Zbývající oblasti povlakové vrstvy, nacházející se na tomto substrátu, se co do zbarvení změnily pouze nepatrně, což naznačuje, že ionty Cu difundují do křemene velmi nesnadno, a že naopak přednostně difundují do povlakové vrstvy Μη₃Ο₄, nanesené na skleněném substrátu, za vytváření fáze Cui,4Mn_lr6O₄ 'spinelového typu, vykazující tmavě modré zbarvení. Uvedená skutečnost navíc ukazuje, že ionty Mn nedifundují přednostně do skla, a že tyto ionty Mn difundují mnohem pomaleji než ionty Cu.

V dalším případě byla na ohřátý skleněný substrát nanesena povlaková vrstva na bázi CuO, zatímco na ohřátý substrát na bázi křemene byla nanesena povlaková vrstva Mn3O₄. Tyto dva, příslušnými povlakovými vrstvami opatřené substráty byly následně spřaženy do společného celku ve vzájemném čelním stykovém uspořádání a podrobeny ohřevu na teplotu odděleni jejich žlutého následném opatřená se mimo zbarveni,

650 °C po dobu 30 minut. Po povlaková vrstva Mn₃O₄ jantarově na povrchu substrátu na bázi křemene a nacházející vzájemný styk s povlakovou vrstvou oxidu měďnatého

CuO, opatřenou na povrchu skleněného substrátu, konvertovala na povlakovou vrstvu Mn₂0₃ levandulového zbarvení. Malá část substrátu na bázi vykazovala modře zbarvenou oblast, což ve svém důsledku indikuje Cui,₄Mni, eO₄ spinelového difundoval spíše než přítomnost tmavě modře zbarvené fáze typu. Nicméně, převážný podíl Cu směrem do nanesené na substrátu na bázi substrátu.

Za tohoto stavu, na povlakové vrstvy Mn₃O₄, křemene, do skleněného základě výsledků shora popsaných pokusných zkoušek, byl učiněn závěr, že v systému

Cu více mobilní částice, a že

CuMnOx představují ionty uvedené ionty Cu zároveň zcela nezbytné zabránit představují částice, u kterých je jejich difundování do skleněného substrátu. .

Způsob zabraňování blednutí povlaků

Jak bylo uvedeno shora v souvislosti s Příkladem #2, na skleněných substrátech nanesené povlakové vrstvy mají při následném tepelném zpracovávání, například takovém jako je temperování nebo žíhání, tendenci měnit své zabarvení. Má se za to, že tato skutečnost je způsobená v důsledku výměny iontů mobilních částic mezi povlakovou vrstvou a povrchem skleněného substrátu. Ze stavu techniky je známé opatření spočívající v uspořádání vrstvy nebo vrstev mezi uvedený povrch skleněného substrátu a nanášený povlak, kterážto vrstva nebo vrstvy působí jako ochranné bariérové vrstvy pro zabraňování shora zmiňované výměny mobilních částic, neboli difundování. Nicméně, ani tyto ochranné bariérové vrstvy • · · · · 9 9 99 ·

O · · · · · · * * · · ^w 9 » 9 9 9 9 9 9 9 · 9 9'9 9-9 99 Λ »» 9999 99 ·· . 9···· nejsou vždy účinné a efektivní. Proto byl navržen a vyvinut alternativní způsob potlačování nebo zpomalování uvedeného difundování na minimum, spočívající v opatření koncentrační gradientní vrstvy uspořádané mezi příslušnou povlakovou vrstvou a substrátem. Navržená koncepce může být obecně vysvětlena následujícím způsobem:

povlak představuje zde předloženého kde A,

Jestliže nanášený bázi oxidů, pro účely vrstva na bázi oxidů typu ABCO_X, ionty kovů obsažených v povlakové vrstvě, že po tepelném zpracování mění barvu, v důsledku například přítomnosti iontů sklonu k difundování do skleněného substrátu výměnou za ze skleněného jediná vrstva na výkladu například B a C představují o které je známé, .

respektive bledne, kovu B a j ej ich substrátu a typu

BO_X. Jak ionty D, například alkalické ionty, uvolňované substrátu, je možné mezi povrch skleněného povlak ABCO_X účelně uspořádat povlakovou vrstvu může být ze shora uvedených skutečností zřejmé, provádění předloženého vynálezu uskutečňovat za povlaku obsahujícího jedinou vrstvu na bázi oxidů dva nebo více iontů může se použití obsahuj ící poskytuj e takzvanou kovů. V tomto případě pak obětovanou neboli vrstva B0_x gradientní podkladovou vrstvu, která slouží pro zabránění shora zmiňovaného blednutí.

Ionty B této podkladové vrstvy difundují do skleněného substrátu mnohem snadněji a rychleji povlakové vrstvy ABCO_X. Za tohoto stavu, to je uspořádání uvedené podkladové vrstvy typu B0_x a skleněný substrát, difundují než ionty B při účelném mezi povlakovou vrstvu ABCO_X ionty B obsažené v podkladové vrstvě B0_x částečně nebo zcela do skleněného substrátu. Uvedená podkladová vrstva B0_x působí jako koncentrační, gradientní, nežádoucí difundování blokující, ochranná vrstva a slouží pro naprosté zabránění nebo alespoň zpomalení difundování iontů B z vrchní

povlakové vrstvy nebo povlaku ABCO_X do skleněného substrátu. V důsledku uvedeného opatřeni ionty B, obsažené ve vrchní povlakové vrstvě ABCO_X, difundují do podkladové ochranné vrstvy B0_x mnohem pomaleji, pokud vůbec k tomuto difundování dochází, čehož důsledkem je minimalizování degradace povlakové vrstvy ABCO_X, kdežto ionty B podkladové vrstvy B0_x difundují z převážné části do skleněného povrchu a případně ve v podstatě nepatrném rozsahu do vrchní povlakové vrstvy. Propouštění světla povlakem opatřeným skleněným substrátem, respektive jeho světlo propouštějící barvu je takto možné regulovat prostřednictvím tloušťky a chemického složení podkladové vrstvy B0_x, jakož i tloušťky a chemického složení vrchní povlakové vrstvy ABCO_X. Uvedené vyplývá ze skutečnosti, že jako funkce času, teploty a tloušťky povlakové vrstvy, může být převážná většina nebo úplně celá podkladová vrstva B0_x rozrušena tak, že na povrchu substrátu v podstatě zůstává pouze požadovaná vrchní povlaková vrstva ABCO_X. Uvedená podkladová vrstva B0_x se s výhodou, pokud možno, nanáší přímo na povrch skleněného substrátu, nicméně, může však být rovněž tak nanášena zprostředkovaně na další povlakovou vrstvu, opatřenou předtím na substrátu.

Takto by, z důvodu jejího působení jako koncentrační gradientní blokovací vrstva, a to jak s ohledem na minimalizaci změny barvy povlečeného skleněného substrátu, tak i s ohledem na minimalizaci difundování iontů B z vrchní povlakové vrstvy do skleněného substrátu, uvedená podkladová vrstva B0_x měla být součástí při vytváření povlaků. Například, při tepelném zpracovávání shora popisovaných povlakových vrstev na bázi Cu1.4Mn1.gO4 modrého zbarvení může docházet k blednutí, jehož příčinou je rozklad krystalové struktury chromoforu až do stadia, ve kterém již příslušná barva nemůže dále existovat (například: ohřev na teplotu ««, _φ«· _#··_Λ ,··, • · · *♦♦···· • · · · · · · · · · · · * · · · · · *

650 °C po dobu 16 hodin) a difundování iontů Cu a Mn do skleněného substrátu. Jak již bylo uvedeno shora, představuje v tomto chemickém systému nejvíce mobilní částice měď, respektive částice mědi. Vzhledem k uvedenému by tedy měl být oři vytváření takových povlaků použit dvouvrstvý systém obsahující sklo/CuO/Cui.4Mni.60₄.

Výsledky pokusných zkoušek nanášení podkladové vrstvy CuO proměnlivé tloušťky jsou zanesené v dále uvedené Tabulce III. Příslušné povlaky byly nanášeny na ohřáté kusy plochého skla a to na povrchovou plochu, která nebyla během příslušné výroby skla nesená na a tedy ve styku s povrchem cínové lázně. Tato povrchová plocha skleněného kusu byla povlečena za podmínek, imitujících stávající standardní technologie nanášení povlaků na lince pro pyrolytické nebo CVD povlékání na. plavený skleněný pás. Během laboratorních zkoušek může však být opatřovaný povlakem i na obsah cínu bohatý povrch, to je povrch nacházející se ve styku s povrchem cínové lázně, kusu skla odříznutý z plaveného skleněného pásu. Nicméně bylo zjištěno, že na obsah cínu bohatý povrch skleněného substrátu působí jako bariérová vrstva proti difundování iontů z povlaku do skleněného substrátu během tepelného zpracovávání sám o sobě, a že jako ochranná bariéra působí právě přítomné ionty cínu. Na skleněný substrát byla nejdříve nanesena podkladová vrstva na bázi CuO a následně na tuto podkladovou vrstvu na bázi CuO povlaková vrstva na bázi Cu1.4Mn1.6O4. Změna tloušťky podkladové vrstvy na bázi CuO byla prováděna měněním doby nanášení měď obsahující acetylacetonátové suspenze při její aplikaci na skleněný substrát, neboli, konkrétně řečeno, při době nanášení o délce 2 sekundy se docílí slabší výsledná vrstva na bázi CuO než při době nanášení o délce 8 sekund. Tloušťky vrstev na bázi CuO se pohybují v rozmezí od

asi • . · .· .... ·· přibližně 50 Á pro přibližně 200 A pro z uvedeného zřejmé, dobu dobu není nanášení nanášení sekundy až do sekund. Jak může být tloušťky podkladové vrstvy předložený vynález co na bázi oxidu měďnatého se týče nikterak zvlášť omezený, přičemž pro účely předloženého vynálezu jsou akceptovatelné tloušťky pohybující se v rozmezí od 25 A (angstromů) do 260 A. Tloušťka vytvořených povlakových vrstev na bázi Cu1.4Mn1.6O4 se neměnila a vykazovala velikost přibližně 300 A. Povlaková vrstva na bázi Cu1.4Mn1.6O4 byla vytvořena nastřikováním acetylacetonátu měďnatého (II) a acetylacetonátu manganitého (III) v molárním poměru 0,54 po dobu 8 sekund při nanesení povlakové vrstvy vykazující tloušťku přibližně 300 A. Jak může být z uvedeného zřejmé, není předložený vynález co se týče tlouštěk povlakových vrstev na bázi Cu1.4Mn1.6O4 nikterak omezený, přičemž pro účely předloženého vynálezu jsou akceptovatelné tloušťky pohybující se v rozmezí 100 až 700 A. Tloušťky povlakových vrstev pokusných vzorků byly zjišťovány a stanoveny prostřednictvím spektroskopické elipsometrie.

Účinek blednutí je zjevně významný ve spojení s povlaky opatřenými na skleněnému substrátu, například na skle zhotovovaném za použití technologie plavení neboli leštěni na roztaveném kovu; nicméně, co se týče povlaky opatřených na substrátu na bázi křemene není uvedený účinek blednutí tak výrazný jako v případě skleněných substrátů a to proto, že v tomto případě se mezi povrchem substrátu na bázi křemene a naneseným povlakem vzhledem k tomu, že vykazuje přítomnost iontů v milióntinách, což ve svém důsledku podstatně redukuje možnost uskutečňování výměny iontů, uskutečňuje výměna iontů buď ve velmi malém rozsahu, nebo se tato výměna iontů neuskutečňuje vůbec.

• · — 4.4 —♦· • · · · •· · • · · ··

4«·♦·· (viz: Tabulka III)

Dvouvrstvý systém. (sklo/Cu0/Cui.₄Mni.604) neposkytuje typické modré zbarvení, které je charakteristické ve spojení s fází Cu1.4Mn1.6O4 spinelového typu a to v důsledku přítomnosti podkladové vrstvy na bázi CuO vykazující světle hnědé zbarvení. Uvedený dvouvrstvý systém byl podrobený tepelnému zpracování po dobu 10 minut při teplotě 650 °C a poté porovnaný s jednovrstvým systémem, představovaným jedinou nanesenou povlakovou vrstvou a zpracovávání nepodrobeným vzorkem opatřeným

Cu1.4Mn1.6O4 spinelového typu.

sestávajícím z fáze výsledky týkající se dvouvrstvého systému tepelnému povlakem

Dosažené vrchní povlakovou vrstvou, se mění v rozmezí od 0,82 do jejíž molární poměr Cu/Mn

1,49 se stejnou podkladovou vrstvou na bázi CuO (tj . vrstvou uspořádanou v těsné blízkosti nebo přímo na skleněném substrátu) a srovnání tohoto dvouvrstvého systému se stejným způsobem tepelně zpracovanými dvouvrstvými systémy jsou zaznamenány v Tabulce IV. Po ohřátí každého z uvedených dvouvrstvých systémů byla barva při prostupu světla opět modrá a to v důsledku difundování iontů Cu z koncentrační gradientní blokovací vrstvy na bázi

CuO do skleněného substrátu, vynechávajíce od působení tohoto difundování požadovanou vrchní povlakovou vrstvu tvořenou modře zbarvenou fází Cu1.4Mn1.6O4 spinelového typu. Změna propustnosti světla ΔΥ (blednutí) dvouvrstvého systému před a po tepelném zpracování byla v případě molárního poměru Cu/Mn 0,82 snížena z 11 % na 0,75 % pro, v případě molárního poměru Cu/Mn 1,00 z 6,4 % na 0.26 %, a v případě molárního poměru Cu/Mn 1,49 z 3,4 % na -0.32 % (povlak byl po tepelném zpracování tmavší). Kromě toho byla ΔΕ (FMII) (chromatická změna barvy tří shora zmiňovaných vzorků stanovená v jednotkách Mac Adam Units), ve shora uvedeném ·· ·9 ·· ·· ·· * 4 9 · 4444 444

4 44 44 44 • 44 4 4 4 4 40 4

4444 ·4 44 44 444 pořadí, snížena z 18,1 na 3,4, z 17,8 na 3,7, a z 15,1 na 4,9, a to jako výsledku přítomnosti podkladové vrstvy na bázi CuO na povrchu skleněného substrátu, který byl při jeho zhotovování ve styku s cínovou lázní.

(viz: Tabulka IV)

Přísada dalších složek obsahujících kov, například takových jako jsou acetylacetonáty obsahující přechodový kov, modifikuje vlastnosti povlaků týkající se světelné propustnosti a odrazivosti za současného měnění barvy a schopnosti pohlcování světla povlakem. Například, povlakové vrstvy na bázi oxidů Mn-Cu-Cr mají tendenci vykazovat neutrálně šedé zbarvení.

Ačkoliv byly acetylacetonáty obsahující měď a acetylacetonáty obsahující mangan na ohřátý substrát nastřikovány jako směs, mohou být pro zajištění docílení stejných požadovaných barev tyto acetylacetonátové suspenze na ohřátý substrát nanášeny nastřikováním jednotlivě a následně po sobě. Například, za účelem vytvoření povlaku požadované, například modré barvy na základě přítomnosti shora popsaného Cu-Mn chromoforu za použití, například zařízení pro nanášení povlaků znázorněného na obr. 2 připojené výkresové dokumentace, může být na ohřátý skleněný substrát nejdříve nastřikováním nanesena suspenze povlakového materiálu obsahujícího měď, například acetylacetonátu měďnatého, takto zpracovaný substrát ochladí a opětně podrobí ohřevu, načež se nastřikováním na substrát nanáší suspenze povlakového materiálu obsahujícího mangan, například acetylacetonát manganatý nebo acetylacetonát manganitý. Alternativně může být na příslušný substrát nastřikováním nanášený nejdříve acetylacetonát manganatý

nebo manganitý, načež následuje oddělené nanášeni povlaku acetylacetonátu měďnatého. Uvedeným způsobem se zase, bez ohledu na pořadí nanášení jednotlivých vrstev, docílí požadovaná barva. Kromě toho, jak může být z uvedeného zřejmé, teplota substrátu během povlékání nikterak neomezuje rozsah předloženého vynálezu, přičemž je pro uvedený účel akceptovatelná jakákoliv teplota, při ktere se v povlaku uskutečňuje pyrolýza, například teplota pohybující se v rozmezí od 400 °C do z uvedeného zřejmé, mohou povlaků nanášením použity obsahující acetylacetonáty například typu A_xB_y (C5H7O2) i,

900 °C. Dále, jak může být být pro vytváření příslušných i podvojné nebo potrojné kov za vytváření povlakových vrstev, kde složky A a B představují ionty kovů, například mědi nebo manganu, a indexy x, y a 1 představuj i počet molů, který zajišťuje rovnováhu příslušného chemického vzorce požadované podvojné acetylacetonátové směsi.

Přestože shora popsané systémy na bázi acetylacetonátu manganatého nebo manganitého a acetylacetonátu měďnatého byly vyhovující z hlediska produkování chromoforů modré barvy, byly výsledné modré povlaky relativně špatné co se týče jejich odolnosti proti působení kyselin.

Následně uvedené laboratorní zkoušky byly prováděny za účelem nalezení molárních poměrů systému měď/mangan, které by byly schopné poskytnout požadovanou barvu s požadovanou stálostí a odolností proti působení kyselin. Použité substráty byly očištěny stejným způsobem, který byl podrobně popsán a objasněn ve spojení se substráty podle Příkladu #1. Použitým povlakovým materiálem byla směs jemně mletých acetylacetonátů kovů a to acetylacetonátu manganitého, acetylacetonátu měďnatého, a acetylacetonátu kobaltitého.

Mletím rozmělněné materiály byly suspendovány do vodného roztoku; výchozí chemická složení příslušných, pro zkušební účely použitých suspenzí jsou uvedené v Tabulce V. Chemická složení osmi vzorků suspenze, která jsou zanesená v Tabulce V, vykazují rozdílné molární poměry Cu(II)/Μη (III) v suspenzi. Chemická složení výchozích směsí a výsledných povlakových vrstev byly analyzovány za použití plazmové analýzy s plazmovým obloukem generovaným stejnosměrným proudem. U výsledných povlakových vrstev, které při prostupu světla vykazovaly modrošedou barvu, bylo zjištěno, že vykazují molární poměr Cu/Mn pohybující se kolem hodnoty 1. Další směsi, respektive jejich chemická složení vykazovaly na vzhledu jantarově žluté zbarvení. V posledním sloupci Tabulky V jsou uvedeny výsledky zjištěné na základě pokusných zkoušek na příslušnými povlaky opatřených vzorcích, prováděných na základě běžně používaného zkušebního testu ASTM 282-67 (tj . standardizovaná zkušební metoda zjišťování odolnosti krycího laku proti působení kyselin za použití kapkové zkoušky kyselinou citrónovou).

Hodnota ANO indikuje z hlediska příslušných účelů přijatelnou stálost, respektive trvalou odolnost proti působení kyseliny citrónové.

(viz: Tabulka V)

Jak může být nyní, na základě shora uvedených skutečností zřejmé, zajišťuje přidání acetylacetonátu kobaltitého CO (05^02)3 do systému na bázi acetylacetonátu (obsahujícího mangan acetylacetonátu obsahujícího měď vytvoření pyrolitického povlaku požadované modrošedé barvy. Tato směs na bázi Cu/Mn/Co kromě toho poskytuje významně zdokonalenou odolnost proti působení kyselin. Tato odolnost proti působení kyselin se v případě, kdy se obsah kobaltu ve směsi pohybuje v množství nad asi 50 % hmotn., zvyšuje na maximum. Jak již bylo uvedeno shora, toto zvýšení odolnosti proti působení kyselin bylo stanoveno vizuálně na základě obvykle používaného zkušebního testu ASTM 282-67 (tj.

standardizovaná zkušební metoda zjišťování odolnosti laku proti působení kyselin za použití kapkové krycího zkoušky kyselinou citrónovou) . Má se za to, že toto zvýšení odolnosti proti působení kyselin je, stabilitou základní matrice Cu/Mn, ve srovnání se způsobené vyšší stabilitou základní matrice Co/Cu/Mn.

Povlakové materiály na bázi oxidů železa

Povlaky obsahující oxidy železa, vytvořené pyrolyticky na skleněném substrátu, zpravidla poskytují při prostupu světla bronzově nebo zlatě zbarvenou povlakovou vrstvu a zdokonalené provedení skla z hlediska působení slunečního světla spočívající, mezi jiným, v pohlcování části slunečního spektra ve viditelném rozsahu za současného snižováním tepelného působení skrze sklo. Oxidy železa mohou být na ohřáté sklo aplikovány prostřednictvím pyrolytického nanášení nebo prostřednictvím nanášení chemickým pokovováním srážením par (CVD). V případě pyrolytického nastřikování povlaků se upřednostňuje způsob nanášení povlakového materiálu obsahujícího železo, například takového jako je vodná suspenze acetylacetonátu železitého, nastřikováním na sklo za vytvoření povlakové vrstvy na bázi oxidů železa.

Barvu chromoforu obsahujícího železo je možné obměňovat přidáváním dalších doplňkových iontů kovů za vytvoření tenké povlakové vrstvy obsahující podvojné nebo potrojné oxidy kovu. Například, povlak obsahující podvojné oxidy Cu-Fe má

v případě jeho nanášení na čirý skleněný substrát tendenci vykazovat při prostupu světla světle šedavě/jantarově žlutého zbarvení. Směs potrojných oxidů vytvořená z povlakových materiálů, například acetylacetonátů mědi, chrómu a železa, tvoří na čirém skleněném substrátu světlo pohlcující povlakovou vrstvu tmavě šedavě/jantarově žlutého zbarvení. Kromě shora uvedených mohou být pro účely měnění barvy nanesené povlakové vrstvy použité směsi obsahující acetylacetonáty kobaltu, manganu, hliníku, ceru, vápníku, titanu, yttria, zinku, zirkonu, a cínu.

S typickými povlaky na bázi oxidů železa je spojený problém spočívající v tom, že tyto povlaky mají při dalším tepelném zpracovávání, například takovém jako je temperování nebo profilování a ohýbání za tepla, sklon ke tmavnutí barvy. Má se za to, že toto tmavnutí je důsledkem zvýšeného rozsahu krystalizace a zvětšení velikosti zrna, což je způsobené vlivem teplot nezbytných pro uvedené temperování nebo profilování a ohýbání za tepla. Přestože je v tomto případě možné provést opatření spočívající v uspořádání mezi skleněný substrát a povlakovou vrstvu na bázi oxidů železa bariérovou vrstvu, může být uvedené tmavnutí barvy redukováno doplněním do systému na bázi oxidů železa odpovídajícím způsobem zvolené druhé složky, například takové jako je, aniž by toto opatření jakýmkoliv způsobem omezovalo nárokovaný rozsah předloženého vynálezu, vápník Ca, měď Cu, hliník Al, cer Ce, hořčík Mg, mangan Mn, titan Ti, yttrium Y, zinek Zn, zirkon Zr.

Způsob zabraňování tmavnutí povlaků '-'ηΜ 99 ·· ·· 99

9 9 9 9 9 9 9 · φ·

9 9 9 9 99 99

9 9 9 9 9 9 9 99

9999 99 99 99999

Na ohřátý skleněný substrát byla pyrolytickým nastřikováním nanesena směs suspenze acetylacetonátu obsahujícího železo v kombinaci se suspenzí acetylacetonátu obsahujícího vápník v různých molárnich poměrech za vytvoření tenké povlakové vrstvy obsahujícího oxidy železa a vápníku. Použitý substrát byl před tím očištěn již shora popsaným způsobem. Dva kusy čtvercového čirého skla o délce strany 4 palce (10,2 cm) byly podrobeny nanášení po dobu, která je uvedená v Tabulce IV, nastřikováním suspenzí, jejíž molárni poměry jsou uvedené v

Tabulce VI. Jeden z takto zpracovaných kusů skla pak byl podroben tepelnému zpracování. Tloušťky vytvořené povlakové vrstvy nebyly v tomto případě měřeny. Vzorek

F2 má vykazuje světelnou propustnost LT_A, měřenou shora již podrobně popsaným způsobem, o hodnotě 66,94 %. Po tepelném zpracování byla hodnota LT_A 66, 85 %, což dává změnu LT_A menši než 1. Vzorek Fl, který představuje povlakovou vrstvu na bázi oxidů FeO_x nanesenou na kusu skleněného substrátu a následně podrobenou tepelnému zpracováni (teplota 650 °C, doba 10 minut), vykazuje ztmavnutí povlaku se změnou LT_A-7,65 % (hodnota LT_A před ohřevem je 63, 32 % a hodnota LT_A po ohřevu je 55, 67 %) .

Podobné, respektive v podstatě stejné výsledky byly dosaženy v případě použití oxidů Fe-Mg a oxidů Fe-Zr (vzorky F4 až F6), kdy podvojné oxidy kovů způsobují mnohem menši změny světelné propustnosti než jednoduché oxidy kovů na bázi FeO_x (vzorek Fl).

(viz: Tabulka VI)

Φ · φ ♦ · · · · * · · • · · · φ · · · φ φ ·· φ · φ φφ ·φ « · φ φ φ φ φ φφφφ φφφ ♦ t ♦ φ ·φ ·· ΦΦΦΦ ·· ·ΦΦ «

Povlaky obsahující doplňkové oxidy zajišťující při prostupu světla další barevné odstíny

Při prostupu světla světle fialově/levandulově zbarvené povlakové vrstvy je možné na čirém skleněném substrátu vytvořit za použití povlakových materiálů obsahujících oxidy Mn₂O3. Naproti tomu, povlakové materiály obsahující oxidy Mn₃O₄ po jejich nanesení na čirý skleněný substrát nebo substrát na bázi křemene poskytují při prostupu světla světle jantarově žluté zbarvení. Tato světle jantarově žlutě zbarvená povlaková vrstva může být prostřednictvím jejího ohřevu, například prostřednictvím ohřevu povlečeného substrátu při teplotě 650 °C po dobu 8 až 30 minut, transformovaná na fialově/levandulově zbarvenou povlakovou vrstvu. Pro účely docílení zdokonaleného estetického vjemu může být pro vytváření stálejší a homogenní barvy použita bariérová vrstva obsahující křemík. Tato bariérová vrstva na bázi oxidů křemíku může být, například, nanesena na čirý plavený skleněný substrát jako první, ještě před nanášením acetylacetonátové suspenze obsahující mangan, za použití technologie nastřikování. Uvedená bariérová vrstva obsahující křemík může být minimálně tenká a takto vykazovat tloušťku cca 20 nanometrů. V případě při prostupu světla fialově/levandulově zbarvené povlakové vrstvy byl prostřednictvím rentgenové difrakce zjištěn majoritní obsah Mn₂0₃. Dále byla tato fialově/levandulově zbarvená povlaková vrstva podrobena zkušebnímu testování na odolnost proti působení kyseliny citrónové za použiti shora zmiňovaného standardizovaného zkušebního testu ASTM 282-67, přičemž bylo zjištěno, že tento povlak je vůči působení kyseliny citrónové dostatečně odolný a stálý.

♦ · ***♦· * ♦ > Φ · · 9 · 9 « ··· • · ····· 9 99 · 9 9 9 9 9 9 9 9 99

9 9 9 9 9 9 9 99

9999 99 99 99 999

V suspenzi povlakového materiálu mohou být pro účely uskutečňování předloženého vynálezu použity systémy oxidů Co-Μη typu Co(II), Co(III), Mn(II), Mn(III), a jejich vzájemné kombinace. Ve zde zmiňovaných příkladech byly použity systém Co(II)/Μη(II) a systém Co(III)/Μη(II). V případě těchto systémů bylo zjištěno, že jsou schopné zajistit vytváření povlaků vykazujících při prostupu světla barvu pohybující se v rozmezí od hnědé, přes šedohnědou, přes světle zelenou až k světle žlutozelené, nahlíženo při prostupu světla zářivkového osvětlení pouhým okem, jestliže se molární poměr kobaltu ku manganu v suspenzi pohybuje v rozmezí od 9,0 do 0,1 (viz Tabulka VII).

Při přípravě některých ze shora zmiňovaných suspenzí byly použity povrchově aktivní činidla. Osobám obeznámeným se stavem techniky může být v souvislosti s tímto opatřením zřejmé, že použití povrchově aktivních činidel vykazuje minimální, pokud vůbec nějaký, vliv na dosahované výsledky.

(viz: Tabulka VII)

Ze shora uvedeného popisu musí být osobám obeznámeným se stavem techniky naprosto zřejmé, že je na jeho základě možné vytvořit různé další obměny a modifikace aniž by došlo k odchýlení se z podstaty předloženého vynálezu, přičemž všechny takto vytvořené obměny a modifikace spadají do nárokovaného rozsahu tohoto vynálezu.

Vzhledem k uvedené skutečnosti slouží jednotlivá konkrétní shora popsaná a provedení pouze detailně pro účely ilustrace předloženého vynálezu a žádným způsobem jeho nárokovaný rozsah, jehož úplný výklad je daný ob j asněná příkladné neomezuj i kombinací skutečností uvedených v připojených patentových nárocích a všech odvoditelných a odpovídajících ekvivalentů.

Tabulka χ Φ 1—1 m

>υ rt a

tí >1 S >

M

Λ O Λ w >

> O> •rl £ rt Μ Xi Ό 'rt O -m >1 rt >

+j m o c P W b o M Λ 'rt c r—|

0)

4-> ><D > cn

-K 4c

>1

cn oo vH x O

LO O0 vH «fa1 o

χ—1 oo cH sr o

LO vH x~l x O

o σ o «fa1 o

cn CN o •fa1 o

co LO o sr o

σ 00 o sr o

00 ao O N1 *. o

LO o sr o

cn o τ-4 O

uo CN i—1 V X o

Γsr r-l o

o LO 1—1 sr o

0 OJ

σ>

kD

CD

cn

o

LO

cn

r-

LO

00

σ

00

o

o

r-

O-

r-

cn

cn

co

o

LO

rH

CO

Γ-

o

LO

X

co

LO

LO

00

CN

o

rH

i—1

CN

CN

00

sT

LO

LD

fa1

-fa1

sr

sr

«fa*

sr

V

sr

ST

sT

sr

'LT

'fa1

•x

v

*·.

X

»u

<.

*«.

«Κ

V

X

•H

o

o

o

o

o

o

o

o

o

o

O

o

o

o

M

H u

00

x—1

r~

co

co

LO

co

LO

LO

r~~

00

cn

o

co

xH

r-

CO

CN

l>

r^·

co

x—i

00

o

00

LO

s»

s.

X

*.

v

K.

<K

*»

X

X

X

X

r-

CN

co

Γ-

LO

Γ

'tr

Γ

00

r—I

o

ΟΊ

tH

x—1

uo

LÍO

LÍO

00

00

CN

co

CN

00

00

sr

LO

to

χ—1

CN

CN

UO

r-

cn

o

CO

r~

CN

LO

o

LO

'fa1

00

CN

C-

sr

00

O

ΙΏ

r—

CO

00

X—1

LO

sr

χ—1

Ϊ>Ί

xH

vH

O

σ

σ

o

σ

σ>

co

cn

σ

σ

o

xH

'fa1

«fa1

sr

00

00

’χΓ

OO

00

00

00

co

00

LT

*

»K

K.

>s.

N.

X

X

X

X

o

o

o

o

o

o

o

o

o

O

o

o

o

o

O]

ΟΊ

o

t~~

CN

o

σι

CN

00

CN

o

00

LO

l>

kD

<

r—1

o

x—{

LO

LO

CN

cn

00

o

o

ST

X

sr

ro

00

st

r-

sr

uo

CN

x—1

χ—1

CN

1—1

«fa1

«fa1

«fa1

sr

-«r

sr

sr

'fa’

sr

M1

fa1

r~4

X

X

X

X

K

v

v

%>

X

X

•H M

O

O

o

O

o

O

O

O

o

O

o

o

o

o

H

o

χ—1

X—1

co

«fa*

co

x-H

C\J CO

cn

00

'LT

CN

cn

sr

<0

00

o

co

co

O

0-

θ'

00

x—1

LO

CO

K.

X

K.

<.

X

X

X

X

K

cn

x—1

CN

o

00

cn

00

σ

CN

00

uo

O

CO

i—1

i—1

X—1

χΉ

X—1

x—1

x—1

xH

r-H

rH

CN

CN

«fa1

CN

r~

r-

ST

LO

r~-

Γ

l>

LQ

x—1

cn

cn

LO

co

σ

«fa*

sr

sr

Γ-

LO

ID

CN

00

CN

o

X—1

Γ-

o

o

o

o

o

o

O

O

O

O

O

o

o

O

«fa1

sr

sr

SJ*

ST

sr

sT

sr

+

<K

K.

K.

X

X

<

o

o

o

o

o

o

o

o

o

o

o

o

o

o

o

Ol

o

cn

co

Γ

o

co

l>

t—1

CN

LO

U0

'fa1

LO

00

00

x—{

x-H

r>

00

00

cn

sr

LT)

LO

00

<n

X

CO

oo

00

LO

Γ-

r-

r-

UO

LD

ST

00

CN

CN

sT

sr

•xi4

ST

«fa<

sT

sj*

^4

sr

sr

X

·».

κ.

v

K.

v

v

o

o

o

o

o

o

o

o

o

o

o

O

o

o

ω

1—1

O

v—I

o

k£>

CN

Γ-

CN

LO

CN

r-

o

Γ

o

00

00

CN

o

cn

co

CN

LO

LO

cn

o

o

cn

CN

r4

*»

K.

K.

K

·>»

X

0»

X

00

to

cn

LO

sr

co

00

00

r-

r-

sr

LO

t—I

CN

CN

x~4

CN

CN

CN

CN

CN

CN

CN

CN

CN

CN

00

M >0) e

P

P

0 Λ

q

os

O

I> LT)

co

CN

LO

O

x—1

σ>

LO

x—i

CO

00

CN

S

r-l Pm >

0)

sr

ST

xH

cn

r~~

CO

LO

00

CN

xH

(D

£

3

o xi

N

r~r

X

X

K.

>*.

*»

X

X

X

**

N

LI

o

n —

3 0

CN

LO

CN

X----1

X—(

o

o

O

o

o

O

o

0

1-------1

>

a

CU

s

M

id)

H

fa

H

N

b

tí

0 řL

c s

c (D

o

O

o

OO

o

o

CN

v

cn

00

LO

i—1

<L>

o

o

o

LO

o

CO

LO

LO

ST

00

CN

x—1

0)

β

V)

N

*K

X

K

K

**

K

X

X

X

X

N

w

σ

CN

x—(

x—l

o

o

o

o

o

o

o

'ítf

H

0

0

r-H 0

p

>

cu

a

s

o

>0

CN

co

«fa1

LO

co

Γ'

00

cn

o

x—1

CN

00

'fa1

N >

<

<

<

<

<

x—í

x—1

x-H

x—( <

r—{ <

X (tf I—I > o &

'Φ Λ!

O •H

4J

O

Chromatické hodnoty odrazivosti barvy povlaku na straně opačné straně naneseného povlaku Chromatické hodnoty propustnosti barvy povlaku naneseného na skle * *

-K * *

Tabulka II

		56 |	x—1	0Ί	co	00	sr	σ		x-H
		co	x-H	ν’	00	UO	x*H	X—1	to
	»k			•k	k.	ks	ks	ks
		CO	OJ	00	CM	co	UO	cn	Γ-	co
		rH	rH	rH	rH	rH	x-H	CM	t—1
		t—1	ΟΊ	O	o	to	CM	σ	σ>	r-
		O	CM	CM	r-l	rH	CM	uo	CM
	>1		O	o	O	O	o	o	O	O
1 » o g '□	r—>	o	o	o	O	o	O	o	o
q νφ c			ks	ks	K.	ks	»s	v	ks	*s
ů ň o 0 rH 2 Λ <D		o	o 1	o 1	o 1	o 1	o 1	o 1	O 1	O 1
Λ ko''
Λ φ O CM υ P U tN ’> o s		σ	χ—1	o	oo	co	x—1	cn	Γ·	o
			i—1	00	c\j	uO		o	to	o
υ ň	X <	o	x-H	rH	rH	O	o	r*H	rH	x-H
Ή <—1 4-> -H , Π <b 4-> π .	o	o	o ks	o *K	o ks	o v	o	o ks	o »s
S ” o/ 0 0 Ά ω μ α . “ Λ -Ρ '□ Π u « Η « Λ ο		o I	o 1	o 1	o 1	o 1	o 1	o 1	O 1	o 1
α ο χ >Φ ui ~		to	UO	o	sr	CM		o	00	co
s & 2		UO	(30	CTs	rH	V	o	rH	x-H	00
Ν 0.	<	ks	ks	ks	v	ks	ks	ks	ks	ks
Ν		CM	CM	rH	CM	CO	Γ	r-	00	co
•Η		UO	co	UO	CO	σ	co	co	σ	CM
W		co	00	CO	00	co	UO	'XT	O	CO
0	Í>1	x—1	x—1	rH	x—1	o	o	o	o	o
α		*^r	*χΤ		•^r
-U		ks	ks	s.	«S	ks	<ks	ks	ks	ks
W q q		o	o	O	o	O	o	o	o	o
Λ -Μ _ 0ti ο
Μ Η ί,
0 > Λ <		on		co	Γ-	co	V	CM	v*	CD
	x—1		co	rH	00	co	x-H	ν’	CO
0 Ο ,·	X	r~~	<0	UO	v	CM	rH	x—1	o	CM
β Λ □ 5 '51 2	<xT	v			kS	ν’	k.	v
ké hc neser (CIE .		o	o	o	o	O	o	O	o	o
υ ti ♦η α
P		σ	00	CO	co	UO	r~	r-	uo	00
ti	>Ί	UO	σ	co	in	x—1	UO	uo	UO	00
		ks	v	«s	ks	ks	ks	ks	»k
Μ		o	Γ-	co	co	r-	x-H	σ	cn	σ
Λ		UO		cn	co	00	00	CM	CM	00
o
Μ
><D S 5 O P		CO
Ď. Π w ·—		00	x—1	rH	x—1	uo	'xT	00	O
A Ή sH			σ>	00	rH	v	x—1	σ	r-	CD
C P 0 X		LT)	•k	*k	•k·	*k	*k	**	k
M o £X — 'ti 1—1 k>		i—1	UO	00	CM	x—1	X------1	o	O	O
0
s
M — >φ H ,
S H ·*
0 — ΰ £ S		σ>	O	00	C50	o	CM	Γ		co
S n sH \ S*		o	O	00	V	o	CO	CD	UO	ν’
tí - 2 Μ H £		•k σ		CM	x—1	x—1	o	*s o	ks o	o
'«J H w rH —' s 0 3 ?
s o
>u		t—1	OJ	00		UO	to	r-	00	σ
N		ffl	cq	ffl	PQ	ffi	ffl	ffl	m	ff)
>

-XX · · · · · · · • · · e ···· • · · · · · · • · ·····♦« • · · 99··

M ·· · · · · · ·

Tabulka III

Změna chromatických hodnot propustnosti po tepelném zpracováni při 650°C, 10 min. (CIE ill.A, 2°)	>1 <3		VD O o O O		CM rH o o to. o 1		rH O o *» o 1		lO t—1 o o o 1		CO o o o o 1
<		LO o o •s o		00 o o to. o 1		-0,0055		| -0,0052		| -0, 0036 1
<3		co co to. LO		co τ—{ to. τ—1		r- to. o		ν’ LT> O		ct O
Chromatické hodnoty propustnosti naneseného povlaku (CIE ill.A, 2°)	>1	CO O o	CM CT) O to» o	CO co o to» o	| 0,4076 I	05 05 O V K. o	U0 CO o o	t—1 i—1 t—1 *» O	co ct o v *» o	1 0,4126	Ct i—1 rH O
X	0,4271 1	0,4317	cn rCM to. o	0,4245 |	0,4328	0,4273	1 0,4333 I	I 0,4280	| 0,4444 1	00 O *» o
	O Cx] to. Γ-	co o K co LQ	r~ co K CM ν’	00 l> *to	ct o ·> o v·	CO 00 to» o	:—I O »>» 00 00	33, 55	| 34,03 |	CM Γ- to» ’χΓ CO
	před tepelným zpracováním 1	po tepelném zpracování	před tepelným zpracováním	po tepelném zpracování	před tepelným zpracováním	po tepelném zpracování	před tepelným zpracováním	po tepelném zpracování	před tepelným zpracováním 1	po tepelném zpracování
Ή Q — ω r u >n 'rt '<B ó t β T· fl rt 2 H 3 Λ4 U ® Π) \ ΪΛ > Q o “	CO <N	00 co	00	00 kC	co co
>0 N >	i—1 Q	CM Q	00 Q	v Q	LO Q

-α99 99 99 ·· 99 • 9 9 9 · * ♦ · · * ·

9 9 9 · ·· ♦♦

Tabulka IV

ω <1

(FMCII)

18, 08

CN ν <> 00

1— • • 9

»----- 9 4 • 4 L0 Γ~ τ—1

nr 9

—W

·*·----- 9 9· γ- 00

W“ 9

— 9 9 9

[, 80'91

“ΤΓ •

• » ·

9 σ 00

9

•ν1

00

[—

00

γΗ

4J

β

ο

ο

00

ο

00

τ-1

0

g

•Η

>1

ο

ο

ο

ο

ο

ο

β

'φ

g

Ο

ο

ο

ο

ο

ο

ο 0 Χ3

α Γ—ι 0)

ο r~4

<]

S ο

ο

ο

ο

ο

ο

α.

1

1

1

1

1

1

χί

φ

0°->

υ

4-1

'>!

ο

00

ο

CN

σ>

0-

>Μ

0

ΰ <

00

00

00

LÍ0

0

Ά

X <1

νΗ

ο

Γ—i

ο

r~i

ο

Ή •Ρ

Η

•Η >μ □ α’Η Ή 2 'φ Ε

Ο

ο

ο

ο

ο

ο

ίϋ ο Μ

Ρ ω ο £

*. ο

ο

ο 1

ο 1

ο 1

ο 1

η

•μ

ο

W

ιΰ

3 04

> 0

ΐ—1

L0

σ.

co

00

32

C

0

0

>-ι

Γ-

00

CN

μ &

(3 Μ Λ

<

11,

ο

<ο

Ο

00

Ο 1

Ν

ΙΟ

!----1

γ—1

Γ-

CN

σ>

ΓΟ

<0

00

r~1

<Ω

UO

0

ΟΊ

σ

ΟΟ

ΟΝ

rH

Γ-

00

CN

CN

σ>

ΟΟ

CN

>1 4J

χ:

>1

Ο

ο

r—1

r*1

τ—1

ο

τ—1

τ—1

vH

Ο

τ—1

τ—1

χφ η

’χΓ·

κΤ

Μ1

V

V

ο

Φ

..

κ.

β

ω

ο

ο

ο

ο

ο

ο

Ο

ο

ο

ο

ο

ο

ο

Ό

φ

CN

0

β

Λ

ίΰ

κ

Γ-

ιθ

LO

CN

ι>

Γ~-

CN

σ>

ο

'Ν1

>-

'Φ

β

Λί

<

CN

ο

Γ-

σ

CO

<Ν

00

νΗ

CN

<Ώ

ίΰ

οο

οο

LT)

χΓ

00

CN

L0)

00

ΙΌ

0

4-)

>

Ι“Η

'χΤ

•χΓ

V

«!Τ

sr

ω

0

•Η

S.

S

<.

S

<κ

•κ.

<.

•κ

4->

0

Λ

ο

ο

ο

ο

ο

ο

Ο

ο

ο

ο

ο

ο

m

β

ω

g

4->

Η

0 Μ

W ď

Ο

γ-

00

00

CO

00

CN

t—1

CN

ι—1

σ

Λ

Ά

>Η

Γ-

Γ-

ο

00

σ

00

co

C0

00

C0

00

σ

Ο

0

V

«κ

«κ

κ.

·>

κ,

Ρ

LD

<0

00

00

ο

Γ~

CN

CN

Γ-

ο

1—1

ο

L0

οο

00

ΟΟ

00

00

00

00

tu

Ή

Η Η

Φ Ν £ φ λ W 2 ω

'fO tí

β φ

ch

Η

1-4

00

CO

00

00

co

00

0 4-) Φ υ

C ><π υ '2 *4 φ

undá

3 Ο

/Μη

d ι—j >1 4-)

ο fi ί. <0 Λ

Λ! 0) W

1-4

Φ υ

0 Q

Η

ο

co

ο

co

ο

C0

(ΰ

d

ο

•Η

Ή

\ —

Ν

β Μ

μ >φ Η

Η Η Η Η Η

Φ Ρ<

82

82

00

ο ο

LO

L0

ί—1 0

0 ÍX

d d

ο

Ο

τ—1

,—I

,—1

1—1

S

υ s

>

αί

g φ

X

X

X

Ν

X

X

ο

ο

ο

ο

ο

ο

Λ4 fC

> 0)

>

X

X

β

β

*

X

β

β

X

X

β

β

'>1

φ

ο

ο

>

*>!

>

ο

ο

>

^51

>

ο

ο

>

*^ί

*51

>

β

>Μ

β

β

φ

□

φ

β

β

φ

Ρ

Η

φ

β

β

φ

□

□

φ

> ο Oj

Φ >U) C

Λί 0 ω Ν

d 0 tn

ο

υ

(ohř

ό ο

0/C

Λ 0

ο

ξ ο

(ohř

ο ο

0/C

>Μ d 0

ο

ο

(ohř

0/C

0/C

Χί Ο

Π3

Β

β

β

β

β

β

β

(ϋ

ο

Ο

ο

υ

υ

υ

>υ

τ—1

CN

ΟΟ

LÍ0

Í0

00

σ>

ο

τ—1

CN

Ν >

ω

Μ

Μ

Μ

ω

Μ

Μ

Μ

Μ

W

Μ

Η

Ή«9 ·· ·· ·· * · · V · ♦ · · • · ♦ · · ·<

Tabulka

Odolnost proti působeni kys. citrónové	NE	ω	NE	O	1 ne 1	o	o	o
Barvy při prostupu světla	1 modrošedá |	jantarově žlutá	jantarově žlutá	modrošedá	jantarově žlutá |	modrošedá	modrošedá	jantarově žlutá
Molárni poměr Cu/Mn v povlaku	LO CT) K. o	0, 25	CN LQ O	o ΐ—1	| 0,76 I	LO CN t—1	00 co o	CN co o
Molárni poměr Cu(II)/Mn(III) v suspenzi	CT) > o	esy r“1 o	OÁ o	00 o o	LO O	OÁ o	r- ΙΓ) o	00 CN K. o
Výchozí chemické složení % (DCP)	Γ Kobalt	CO co oo	32, 8	lO CO rN	i—1 χΤ	cn K. v CN	56, 3	«s LO LO	CN K. LO
Ί3 >0)	l> t—1 co	0Ί rH τ—1	K 5—1 CO	τ—1 CN	LT) s. o co	cn o CN	00 s. rr~l	LQ
Mangan	t- CO	55,3	55, 2	00 CO CN	LQ 'xf	00 CN CN	co co CN	36, 2
Vz. č.	'—1 o	O) O	co o	O	LO O	LQ O	ΓO	00 O

Φ r—I

W •rl >U (U C

C >1

I M O rtJ O Λ

Tabulka VII

Ή N 'rt Λ (XS c rt r-d > o &

W O > •H N (C M Ό O rt

'(C

C r—I

Φ >Φ > ω

-K * *

>1

lo co t—1 <x o

CN CN 5----1 ’χΓ K O

CO CN X—1 K O

0, 4170

Γιο τ—1 o

W-

>1

ο cn τ—I «χ. ο

CN CN τ—1 κ Ο

SF χ—1 κ Ο

00 LO χ—1 ’χί ο

<Ν LO τ—1 <χ Ο

o

lo

CN

00

CN

,—1

00

σι

Γ-

CN

CN

co

cn

co

LO

LO

CD

Γ-

θ’

σ

LO

lo

LO

LO

LO

LQ

ΙΟ

L0

LO

ιθ

»x

'xT

s

«X

»X

«X

Β.

*χ

Χκ

*χ

<χ

o

o

o

O

o

ο

ο

Ο

ο

ο

i—| •H

CN

x-d

co

LQ

Γ-

00

LO

σι

Γ~-

CO

to

cn

σι

CN

C0

ί—1

CN

CO

ί—1

Χχ

X.

v

V

X

κ

»χ

X.

X.

σ>

o

r-

co

r*·

CO

LO

Γ-1

χ—1

co

LQ

LQ

LO

r-

LO

LD

LO

Γ-

Γ-

CO

co

co

r~

Ο

L0

V1

CN

C0

00

LO

LO

ο

t—1

LO

LO

>1

r-d

v-4

O

O

o

>1

CN

ϊ—1

Ο

Ο

ο

χφ

^ρ

Χχ

*x

x.

V

Χχ

X.

*χ

d<

o

o

o

o

O

ο

ο

Ο

ο

ο

o CN

r-

LO

Γ—

CN

σ>

ο

CN

CO

χΤ

οί

L0

co

Γ—

LO

CN

L0

Ο

00

CO

CO

CO

00

o

x-d

CO

CO

CN

ο

t“d

v

v

•θ’

sř

Ο1

χΤ

x^

v

<X

*x

»x

Χχ

χ^

χ.

i—1

o

o

o

O

o

ο

ο

Ο

ο

Ο

i—1

-t—1

LQ LQ

σ> co

r-

LO

00 o

Γ-- Γ-

'χΤ Ο

CN

00 Ο

CN (Ο

»x

»χ

X.

»χ

CO

σ

00

co

co

ο

σι

V

CO

CO

rH

r—i

τ—1

!—1

v—1

r-d

CO

O

σ>

χςρ

CN

CO

Ο

LO

Ο

LO

Γ

CN

co

co

σι

ιθ

CN

LQ

Γ-

>1

O

o

O

σι

σ>

ο

ο

Ο

σι

σ>

co

co

CO

CO

-X

«X

»x

>x

<

»χ.

X.

•χ

Χχ

o

o

o

o

o

ο

Ο

ο

ο

Ο

CN

x—1

o

co

LO

CN

CN

CT)

00

CN

CO

OD

CO

sr

co

ST

00

C0

CO

CO

«X

CN

CN

CN

i—I

i—1

χ

CN

CN

CN

ι—1

χ—1

sr

-šT

V

’χΓ

•

X.

<

X.

•x

χ^

χ^

X.

χ.

1------1 i—j

o

o

o

o

o

ο

ο

ο

Ο

ο

Ή

σ

o

LO

CN

τ—1

LO

LO

LO

Γ~

LQ

00

CN

CO

σι

ο

σι

σχ

Γ-

CN

ί»

Χχ

X.

X.

Χχ

X

•χ.

«X

Χχ

χ.

00

r-

'χΓ

Γ--

LO

σι

LO

τ—1

CO

σ>

rH

r-d

x-d

rN

X—1

τΗ

τΗ

CN

rH

χΉ

M

M

>(1)

>(1)

e

R

3

0

CO

0

S4

a

β

Íú

CO

CN

r-d

&

β

05

γΉ

CO

’χΤ

CO

CO

Ή

s

-d tó > fa

Γ- *x

l>

O

co

CN

Ή

£

r

Η >

fa

(Ό

σι

LO

<ο

χ—1

d

o

0 X

m

**·

x.

•x

β

0

0

(Τ)

X».

Χχ

*·

Χχ

'ίϋ

o

& —

v

in

CN

o

o

Μ 'fú

ο

a

ϊ—1

CO

,—I

ο

Ο

r~4

>

r-d

>

0

0

s

s

3

3

L-|

44

.—.

Μ

44

><1)

'Íú

Η .

>0)

'Π3

t—i

S

tí

—1 >ri N.1

e

β

Η

•Η Ν

υ

0

υ

Ο

a

44

g o

o

co

O

co

x—1

ο.

44

Ρ 0)

ο

CO

Ο

CO

χ—1

υ

't Λ

o

<o

o

v

r-d

Θ υ

α

ο

CO

ο

•ςτ

r-d

£

*

**·

*χ

•s

β

ίθ

VI

Οχ.

»χ.

*χ

χ

»χ

M

H 5

σι

CN

i—1

o

o

Μ

Η

2

σ>

CN

ϊ—1

ο

Ο

'ίΰ

>) n

'ίΰ

>1

W

r-d O

44 a)

o >

rd 0

44

η

>

s

υ n5

o

S

υ Π5

0 υ

44

44

0 M

x—1

CN

co

LO

a; Μ

co

Γ-

CO

σ>

ο

0 N

X

X

X

X

X

0 Ν

X

X

X

X

X

>

>

viz Tabulka I viz Tabulka II viz Tabulka III

Claims (43)

1. Způsob vytvářeni povlaku, vyznačující se tím, že obsahuje kroky:

opatření první složky;

opatření druhé složky; a aplikování uvedené první složky a uvedené druhé složky na povrch substrátu ve zvoleném poměru první složky ke druhé složce za vytvoření povlaku požadované barvy na povrchu substrátu.

2. Způsob vytváření povlaku, vyznačující se tím, že obsahuje kroky:

opatření směsi vykazující složku obsahující měď a složku obsahující mangan se zvoleným poměrem mědi ku manganu pro zajištění povlaku vykazujícího při prostupu světla požadovanou barvu; a aplikování uvedené směsi vykazující složku obsahující měď a složku obsahující mangan na povrch substrátu za vytvoření povlaku se zvoleným poměrem mědi ku manganu na povrchu substrátu.

3. Způsob podle nároku 2, vyznačující se tím, že uvedeným poměrem je molární poměr.

4. Způsob podle nároku 2, vyznačující se tím, že zvolený poměr je přibližně 1, a že povlak vykazuje při prostupu světla modrou barvu.

• ·

5. Způsob podle nároku 2, vyznačující se tím, že zvolený molární poměr mědi ku manganu v povlaku je větší než 1, a že požadovaná barva se při prostupu světla se zvětšováním uvedeného poměru mění od šedomodré ke hnědé.

6. Způsob podle nároku 2, vyznačující se tím, že zvolený molární poměr mědi ku manganu v povlaku je menší než 1, a že požadovaná barva se při prostupu světla se zmenšováním uvedeného poměru mění od šedomodré k jantarově žluté.

7. Způsob podle nároku 2, vyznačující se tím, že uvedenou složkou obsahují měď je acetylacetonát obsahující měď a uvedenou složkou obsahující mangan je acetylacetonát obsahující mangan, a že se substrát během provádění kroku aplikování podrobuje ohřevu za účelem pyrolýzy povlaku.

8. Způsob podle nároku 2, vyznačující se tím, že použitým povlakovým materiálem je Cu1.4Mn1.6O4 obsahující fázi spinelového typu pro zajištění povlaku vykazujícího při prostupu světla modrou barvu.

9. Způsob podle nároku 2, vyznačující se tím, že zahrnuje krok opatření vrstvy obsahující oxidy CuO mezi povlakem a substrátem pro zabránění blednutí povlaku při ohřevu povlakem opatřeného substrátu.

se tím,

10. Způsob podle nároku že dále zahrnuje přidávání povlakového materiálu pro prostupu světla

1, vyznačující složky obsahující zajištění povlaku, kobalt do který při vykazuje šedou barvu.

11. Způsob podle nároku 2, vyznačující se tím, že zahrnuje přidávání složky obsahující kobalt do povlakového materiálu za účelem zvýšení odolnosti povlaku proti působení kyselin.

12. Způsob podle nároku 11, vyznačující se tím, že zahrnuje přidávání dostatečného množství složky obsahující kobalt tak, že obsah kobaltu v povlaku je větší než 50 % hmotn.

13. Způsob zabránění blednutí barvy povlaku, vyznačující se tím, že obsahující kroky:

zvolení požadované povlakové směsi obsahující dvě nebo více složek, která se bude nanášet na povrch substrátu;

stanovení složky vykazující nejvíce mobilní částice;

nanášení koncentrační gradientní blokovací vrstvy na bázi oxidů nejvíce mobilních částic na povrch substrátu; a aplikování uvedené povlakové směsi na vytvořenou koncentrační gradientní blokovací vrstvu.

14. Způsob podle nároku 13, vyznačující se tím, že dále zahrnuj e krok podrobování substrátu opatřeného

- Ě2- «· φ φ · φ φ φ ·· · • φ · · · · · ····· φ · · φφφφ φ ·φ • Φ φφφφφφφφφφ φφφ φφφφ φφφ •Φ φφφφ φφ ·φ ·· φφφ povlakem a koncentrační gradientní vrstvou ohřevu, přičemž alespoň část nejvíce mobilních částic koncentrační gradientní vrstvy difunduje za účelem zabránění blednutí povlaku do substrátu.

15. Způsob vytváření povlaku, vyznačující se tím, že obsahuje kroky:

opatření složky obsahující železo s alespoň jednou složkou zvolenou ze skupiny obsahující vápník Ca, hliník Al, cer Ce, hořčík Mg, mangan Mn, titan Ti, yttrium Y, zinek Zn a zirkon Zr, přidávanou do povlakového materiálu za účelem zabránění tmavnutí povlaku při následném tepelném zpracování povlakem opatřeného substrátu; a aplikování podvojných složek na povrch ohřátého substrátu za vytvoření povlaku na bázi oxidů na povrchu substrátu.

16. Způsob vytváření povlaku, vyznačující se tím, že obsahuje kroky:

opatřeni směsi vykazující složku obsahující měď a složku obsahující železo; a aplikování uvedené směsi na povrch substrátu za vytvoření povlaku na bázi oxidů obsahujících železo a měď pro zajištění povlakem opatřeného substrátu vykazujícího při prostupu světla světle šedou/jantarově žlutou barvu.

17. Způsob podle nároku 16, vyznačující se tím, že zahrnuje kroky opatření složky obsahující chróm, a aplikování složky obsahující měď a složky obsahující chróm na povrchu substrátu za vytvoření povlaku na bázi oxidů • * ··· ···· · • · · · · · · · · · · · obsahujících železo, měď a chróm pro zajištění povlakem opatřeného substrátu vykazujícího při prostupu světla tmavě šedou/jantarově žlutou barvu; a alespoň jednu složku zvolenou ze skupiny obsahující vápník Ca, hliník Al, cer Ce, hořčík Mg, mangan Mn, titan Ti, yttrium Y, zinek Zn a zirkon Zr, přidávanou do povlakového materiálu za účelem zabránění tmavnutí povlaku při následném tepelném zpracování povlakem opatřeného substrátu.

18. Výrobek vytvořený za použiti způsobu podle nároku 1.

19. Výrobek podle nároku 18, vyznačující se tím, že použitým substrátem je skleněný substrát.

20. Způsob vytváření povlaku, vyznačující se tím, že obsahuje kroky:

opatření mangan obsahující složka; a aplikování složky obsahující mangan na povrch ohřátého substrátu za vytvoření povlaku na bázi oxidů obsahujících mangan na substrátu.

21. Způsob podle nároku 20, vyznačující se tím, že dále zahrnuje krok smíchávání složky obsahující kobalt se složkou obsahující mangan, a aplikování takto vytvořené směsi na povrchu ohřátého substrátu.

22. Způsob podle nároku 20, vyznačující se tím, že povlak na bázi oxidů obsahujících mangan zahrnuje oxid manganitý, a že barva vytvořeného povlaku je při prostupu světla světle fialově/levandulová.

23. Způsob podle nároku 20, vyznačující se tím, že povlak na bázi oxidů obsahujících mangan zahrnuje oxid Mn₃O₄, a že barva vytvořeného povlaku je při prostupu světla jantarově žlutá.

24. Způsob podle nároku 22, vyznačující se tím, že povlakem na bázi oxidů obsahujících mangan je povlak na bázi oxidu Mn₃O₄, a že dále zahrnuje krok podrobování substrátu opatřeného povlakem na bázi oxidu Mn₃O₄ ohřevu za vytvoření povlaku na bázi oxidu manganitého.

25. Způsob podle nároku 20, vyznačující se tím, že zahrnuje krok opatření bariérové vrstvy obsahující křemík uspořádané mezi substrátem a povlakem.

26. Způsob podle nároku 25, vyznačující se tím, že uvedená bariérová vrstva obsahující křemík zahrnuje oxidy křemíku.

27. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že první aplikovaná složka obsahuje měď a druhá aplikovaná složka obsahuje mangan, a že se tyto složky aplikují odděleně.

éC * ·· ·· ·· ·· • · · · » · ♦ ·

28. Způsob podle nároku 27, vyznačující se tím, že barva vytvořeného povlaku je při prostupu světla modrá.

29. Způsob podle nároku 27, vyznačující se tím, že složka obsahující měď se aplikuje před aplikováním složky obsahující mangan.

30. Způsob podle nároku 29, vyznačující se tím, že substrát se před aplikováním složky obsahující mangan podrobuje ohřevu.

31. Způsob podle nároku 27, vy z n a č u j í c í se tím, že složka obsahující mangan se aplikuje před aplikováním složky obsahující měď. 32. Způsob podle nároku 31, vyznáčující se tím,

že substrát se před aplikováním složky obsahující měď podrobuje ohřevu.

33. Způsob vytváření odstupňovaného povlaku na povrchu substrátu vykazujícího první konec a druhý konec, vyznačující se tím, že obsahuje kroky:

uspořádání alespoň jednoho prvního dávkovače povlakového materiálu vzhledem k uvedenému prvnímu konci substrátu;

nasměrování prvního dávkovače povlakového materiálu vůči substrátu tak, že osa procházející skrze výstupní konec prvního dávkovače povlakového materiálu protíná substrát v předem stanovenému úhlu a přivádění prvního povlakového materiálu do prvního dávkovače povlakového materiálu tak, že se uskutečňuje nanášení tohoto povlakového materiálu na substrát za vytváření odstupňovaného povlaku na substrátu.

34. Způsob podle nároku 33, vyznačující se tím, že zahrnuje podrobování substrátu ohřevu tak, že se dochází k pyrolýze uvedeného prvního povlakového materiálu nacházejícího se na substrátu.

35. Způsob podle nároku 33, v y z n a č u j í c í se tím, že zahrnuje umístění prvního odsávacího krytu na jedné straně prvního dávkovače povlakového materiálu, a umístění druhého odsávacího krytu na opačné straně uvedeného prvního dávkovače povlakového materiálu.

36. Způsob podle nároku 33, vyznačující se tím, že zahrnuje uspořádání alespoň jednoho druhého dávkovače povlakového materiálu ve vzdálenosti od uvedeného prvního dávkovače povlakového materiálu, a přivádění druhého povlakového materiálu do tohoto druhého dávkovače povlakového materiálu.

37. Výrobek vytvořený za použití způsobu podle nároku 33.

- 6·4<

38. Způsob vytvářeni odstupňovaného povlaku na povrchu substrátu, vyznačující se tím, že obsahuje kroky:

opatřeni množství ve vzdálenosti od sebe uspořádaných dávkovačů povlakového materiálu, přičemž je každý dávkovač povlakového materiálu konfigurovaný pro vytváření tvarového profilu postřikovacího proudu se středem na substrátu;

nasměrování, prostřednictvím uvedených dávkovačů povlakového materiálu, postřikovacího proudu povlakového materiálu skrze; a polohování uvedených dávkovačů povlakového materiálu za vytváření, během posuvu substrátu vůči dávkovačům povlakového materiálu, množství navzájem se překrývajících povlakem opatřovaných oblastí na substrátu pro zajištění vytvoření odstupňovaného povlaku na substrátu.

39. Způsob podle nároku 38, vyznačující se tím, že zahrnuje polohování dávkovačů povlakového materiálu tak, že se povlakem opatřovaná oblast, vytvářená prostřednictvím jednoho dávkovače povlakového materiálu na substrátu, se nerozkládá za střed tvarového profilu postřikovacího proudu vytvářeného prostřednictvím vedle uspořádaného dávkovače povlakového materiálu.

40. Výrobek vytvořený za použití způsobu podle nároku 38.

41. Zařízení pro vytváření odstupňovaného povlaku na povrchu substrátu, vyznačující se tím, že obsahuje:

opěrnou plochu;

materiálu alespoň jeden první dávkovač povlakového s výstupním koncem;

zdroj povlakového materiálu, uspořádaný ve vzájemném průtokovém spojení s prvním dávkovačem povlakového materiálu;

alespoň jeden odsávací kryt uložený v předem stanovené vzdálenosti vůči prvnímu dávkovači povlakového materiálu; a prostředky pro upevnění prvního dávkovače povlakového materiálu vzhledem k uvedené opěrné ploše s tím, že mezi uvedeným prvním dávkovačem povlakového materiálu a uvedenou opěrnou plochou není uspořádaná žádná clonící přepážka, a že osa procházející skrze uvedený výstupní konec protíná opěrnou plochu v předem stanoveném úhlu tak, že je povlakový materiál z uvedeného výstupního konce směrovaný na uvedený povrch substrátu za vytváření odstupňovaného povlaku na povrchu substrátu.

42. Zařízení podle nároku 41, vyznačující se tím, že uvedeným předem stanoveným úhlem je úhel, jehož velikost se pohybuje v rozmezí přibližně 20 až 40°.

43. Zařízení pro vytváření odstupňovaného povlaku na povrchu substrátu, vyznačující se tím, že obsahuje:

výstupní štěrbinu pro přivádění povlakového materiálu se zešikmenou konfigurací, vykazující první konec a druhý konec, jejíž šířka se od uvedeného prvního konce směrem k uvedenému druhému konci zmenšuje; a alespoň jednu odsávací štěrbinu, uspořádanou ve vzdálenosti od uvedené výstupní štěrbiny se zešikmenou konfigurací.

« ·· ·

6$·-. /% • · · • · · • · ♦ ·« ····

44. Výrobek, vyznačující se tím, že obsahuje:

substrát s povrchem; a odstupňovaný povlak, pyrolyticky nanášený na povrch substrátu, přičemž uvedený povlak vykazuje na předem stanovené délce povlaku proměnlivou tloušťku.

45. Výrobek podle nároku 44, vyznačující se tím, že uvedeným skleněným substrátem je okno pro stavební účely nebo transparentní sklo pro automobilová vozidla.