CZ20014159A3

CZ20014159A3 - Bioadhesivní hydrogely s funkcionalizovanými degradovatelnými příčnými vazbami

Info

Publication number: CZ20014159A3
Application number: CZ20014159A
Authority: CZ
Inventors: Nancy S. Marchant
Original assignee: Noveon Ip Holdings Corp.
Priority date: 1999-05-21
Filing date: 2000-04-27
Publication date: 2002-05-15
Also published as: WO2000071180A1; US6514535B2; EP1178848A1; AU4668400A; MXPA01011870A; CA2374296A1; JP2003500491A; US20020068087A1

Description

Bioadhesivní hydrogely s funkcionalizovanými degradovatelnými příčnými vazbami

Oblast techniky

Vynález se týká vyloučitelných polymerních sítí, které jsou citlivé na enzymatické štěpení, výměnnou reakci s mucinem, redukci a oxidaci.

Dosavadní stav techniky

Hydrogely jsou polymery, které bobtnají ve vodě. Mají velkou molekulovou hmotnost, která obvykle nemůže být měřena běžnými prostředky, protože jsou příliš velké. Hydrogely jsou vyrobeny z polymerového skeletu a zesítění. Zesítění může být použito pro zvýšení molekulové hmotnosti polymeru, pokud je poměr zesítěné složky k nezesítěné složce nízký a pokud k polymerizaci dochází pouze pod teplotou tvorby gelu. Nicméně, pokud je poměr zesítěného monomeru k nezesítěnému monomeru dostatečně vysoký, tak se tvoří gel, který bobtná v dobrém rozpouštědle, ale který se nerozpouští.

Karbomerové pryskyřice jsou zesítěné polymery na bázi kyseliny akrylové s vysokou molekulovou hmotností. Mnoho institucí, včetně USP-NF a Unites States Adopted Names Council (USÁN) přijalo generický název karbomer pro pryskyřice na bázi polyakrylové kyseliny, jako je Carbopol®. Carbopol® pryskyřice jsou póly(akrylové kyseliny) bobtnající ve vodě, které jsou komerčně dostupné od B.F. Goodrich Co. (Specialty Polymers a Chemical Division, Cleveland, Ohio) v několika přípravcích. Polymery na bázi kyseliny akrylové, které jsou mírně zesítěné polyalkenylpolyetherem, jsou komerčně dostupné od B.F.Goodrich pod názvy jako Carbopol® a NOVEON®.

Několik zesítěných iontových hydrogelových materiálů bylo popsáno v literatuře. Jak je popsáno v Shah, US patent č. 4693887, je charakter zesíťovacích vazeb ve stabilních nebo permanentních hydrogelech obvykle kovalentní, ačkoliv se také vyskytují iontové zesíťovací vazby v polyelektrolytových komplexech. Některé blokové a roubované hydrogelové kopolymery, mající hydrofobní-hydrofilní mikrofázovou morfologii, byly popsány v Milkovich (US patent č. 4085168), Wichterle (US patent č„ 4095877), Nakashima et al. (J. Biomed.

Materials Res. 11: 787 (1977)) a Okano et al., (J. Appl. Polymer Sci. 22: 369 (1978)). V těchto hydrogelech jsou hydrofobní a hydrofilní fáze vázány vzájemně kovalentními vazbami.

Neutrální hydrogel tvořený polymerem ethylenglykolmethakrylátu nebo podobným monomerem dostatečně zesítěným pro dosažení nerozpustnosti polymeru je popsán v US patentu č. 3551556. US patent č. 3641237 popisuje hydrogelové filmy připravené polymerizací nižší alkoxy-nižší alkyl-akrylátů a methakrylátů s 0% až 40% hydrofilního akrylového monomeru za přítomnosti zesíťovacího činidla. Různé monomery jsou popsány jako použitelné pro 0 % až 40 % komonomerů, včetně hydroxyalkylakrylátů a methakrylátů, solí a,β-nenasycených organických kyselin a solí polymerizovatelných ethylenicky nenasycených monomerů obsahujících amin se silnými kyselinami.

Tiby mohl být polymer bezpečně použit v těle, musí být buď bio-resistentní, nebo biodegradovatelný nebo vyloučitelný prostřednictvím retikuloendotelového systému (RES). Výše uvedené odkazy jsou příklady systémů, které jsou resistentní na degradaci v těle. Resistentní materiály často produkují vedlejší produkty nebo ztrácí svoje materiálové vlastnosti, což ztěžuje jejich použití při implantacích. Mnoho z příkladů uvedených výše vede ke vzniku vedlejších produktů, které

nejsou snadno vylučovány z těla. Dlouho je známo, že velikost nebo Stokesův poloměr makromolekul je hlavním parametrem kontrolujícím rychlost vylučování ze sérového kompartmentu glomerulární filtrací (Haerdwicke, J., Hulme, B., Jones, J.H., Rickets, C.R., Measurement of glomerular permeability to polydisperse radioactivity labeled macromolecules in normál rabbits, Clin. Sci. 34: 505 (1968). Termín velikost označuje jak molekulovou hmotnost vzorku polymeru, tak tvar polymerových molekul. Velikost filtrovaná ledvinami se často udává jako 40 angstromů, což odpovídá molekulové hmotnosti polymeru 45000 Daltonů (t.j. 45 kDa). Vyloučitelnost je také funkcí hydrofobnosti polymeru, protože bylo prokázáno, že některé hydrofobní vedlejší skupiny se ukládají ve tkáni ledvin. Viz, např., Rypáček, F., Drobnik, J., Chmelař, V., Kalal, J., The renal excretion a retention of macromolecules, the Chemical structure effect, Pfluger Arch. 392: 211 (1982).

Hlavním cílem předkládaného vynálezu je produkce bioadhesivních polymerových sítí nebo hydrogelů pro použití v těle, které se budou rozpadat na sloučeniny takové molekulové hmotnosti, které budou dobře vyloučítelné z těla. Předkládaný vynález využívá bioadhesivního skeletu se špatnou degradovatelností, který je syntetizován se zesíťovacími vazbami, které způsobují tvorbu gelu ze skeletu. Tento bioadhesivní hydrogel se může degradovat na skelet s nižší molekulovou hmotností, který může být vyloučen z těla. Tak se matrice ztrácí prostřednictvím degradace zesíťovacích vazeb. Tento mechanismus degradace může také řídit uvolňování materiálů jiných než je matrice, která je degradována štěpením skeletu a zesíťovacích vazeb.

Dříve bylo prokázáno, že neiontové, non-bioadhesivní hydrogely pro elektroforesu mohou být připraveny za použití disulfidových funkčních zesíťovacích vazeb. Tyto

polyakrylamidové elektroforetické gely mohou být tráveny za uvolňování separovaných materiálů (fragmentů RNA). Viz například Hansen, H.J., Anal. Biochem. 76: 37 (1976).

Elektroforesa, jak je odborníkům v oboru známo, využívá elektrický proud a mobilitu pro separaci proteinů a jiných takových biologických sloučenin v gelové matrici. Proto by měla mít gelová matrice slabé interakce s biologickými materiály a neměla by být bioadhesivní.

Yip, US patent č. 4898824, popisuje zesítěný polyakrylamidsulfhydrylový polymer pro imobilizaci biologicky aktivních substancí. Saffran et al., US patent č. 4663308, popisují polymery s vysokou molekulovou hmotností tvořené jedním nebo více ethylenově nenasycenými monomery kopolymerizovanými s divinylazobenzenovou sloučeninou pro potahování nebo jiné obalování léků, které jsou labilní v žaludku, mají nežádoucí účinky na žaludek nebo jsou určeny pro uvolňování v tlustém střevu. K uvolňování sloučenin dochází prostřednictvím štěpení azo- vazeb azoreduktasami, které jsou přítomné v tlustém střevu, ale nikoliv v žaludku nebo v tenkém střevu. US patent č. 4663308 uvádí různé estery a amidy akrylových kyselin, stejně jako nenasycených kyselin, jako možné monomery.

Nicméně, jediný kopolymer uvedený v tomto patentu je hydroxyethyl-methakrylat (HEMA)- styrenový kopolymer, který obsahuje neionizovatelné skupiny. Tento kopolymer má slabou bioadhesi, protože neobsahuje karboxylové nebo jiné ionizovatelné ko-monomery. Dále, kopolymery podle US patentu č. 4633308 jsou zesítěné pod teplotou tvorby gelu a proto jsou rozpustné v organických rozpouštědlech.

Kopeček et al., US patent č. 5415864, popisují orální lékové formy s cíleným uvolňováním v tlustém střevu na bázi zesítěných hydrogelů obsahujících azo-vazby a bobtnajících v závislosti na pH. Mezi tyto hydrogely patří hydrogely, které • · bobtnají v závislosti na pH a obsahují azo-vazby, které jsou enzymaticky štěpeny azoreduktasami v tlustém střevu; konjugáty hydrogelů, které bobtnají v závislosti na pH a volitelně obsahují azo-vazby; a léky obsahující amino skupiny, které jsou navázány na hydrogel prostřednictvím aromatických azovazeb; vynález také popisuje způsob přípravy takových konjugátů. US patent č. 5415864 se nezabývá konceptem vyloučitelných polymerových skeletů a ačkoliv jsou zesíťovací vazby degradovatelné, je molekulová hmotnost polymerového skeletu a hydrodynamický rádius vyšší než limit pro vylučování ledvinami a proto není vzniklý polymer vylučován z těla ledvinami.

Schacht et al., US patent č. 5407682, popisují polymery sensitivní na redukci, kterými jsou lineární makromolekuly obsahující azo- a/nebo disulfidové vazby v polymerovém skeletu. Tyto polymery nejsou hydrogely a tak nebobtnají a neukládají vodu do své polymerové sítě. Dále tyto materiály nemají bioadhesivní vlastnosti charakteristické pro iontové hydrogely zesítěné prostřednictvím degradovatelných zesíťovacích vazeb.

Kopeček et al., US patent č. 5037883, popisují syntetické polymerové léky obsahující inertní syntetický polymerový nosič kombinovaný prostřednictvím biodegradovatelných oddělovacích skupin s bioaktivními molekulami s malou molekulovou hmotností, vynález také popisuje syntézu těchto polymerových léků. US patent č. 5037883 se pokouší snížit glomerulární filtraci a zvýšit pinocytosu do cílových buněk. V US patentu č. 5037883 je biodegradovatelné oddělovací skupina citlivá na štěpení pouze tehdy, když se dostane do buněk a do lysozomálního kompartmentu. Tento polymerový lék je označen jako rozpustný v krvi a ne jako hydrogelový systém. Polymer

9 9 9 9 9« 9 99 99

9 · · · 9 · · « * · · · 999 • 99 · 9« «99 ·· 9999 popsaný v US patentu č. 5037883 je také inertní a není bioadhesivní.

Syntetické polymery na bázi N-(2-hydroxypropyl)methakrylamidu (HPMA) byly navrženy jako potenciální nosiče pro léky Kopečkem et al., v US patentu č. 4062831 a v US patentu č. 4097470. Takové polymery jsou volně rozpustné ve vodném mediu a mají dobrou biokompatibilitu a slabou bioadhesi. Dále, díky inkorporaci p-nitrofenylesterů a Nmethakroyl-oligopeptidů mohou být kombinovány s mnoha léky, které obsahují primární amino skupiny.

Teplotně sensitivní, ale ne bioadhesivní hydrogel poly-Nisopropylakrylamidu zesítěný malým množstvím materiálu obsahujícího disulfidové vazby byl popsán Lee a Parkem v Polymer J„, 30: 976-980 (1998). Tato práce popisuje teplotně sensitivní hydrogel, který není bioadhesivní. Tento materiál je sensitivní na teplotu, takže je při tělesné teplotě nad svou kritickou teplotu roztoku (LCST) (přibližně 35 °C) a není ve stavu hydrogelu.· V tomto materiálu byl proveden pokus o redukci disulfidových vazeb, ale pouze malá část vzniklého . gelu se stala rozpustnou. Nerozpustný materiál byl separován od rozpustného materiálu a dále byl studován pouze rozpustný materiál. Molekulová hmotnost frakce, která nebyla dále charakterizována, byla vyšší než hmotnost nutná pro renální vylučování a tato frakce nebyla vylučována glomerulární filtrací.

Polymerové nosiče pro léky byly navrženy pro optimalizaci podávání terapeutických činidel orálně (t.j. požitím a/nebo do dutiny ústní), rektálně (například ve formě čípků), intravenosně (například do krevního řečiště), do oka, nasálně (například ve formě nasálních sprejů), vaginálně, z

chirurgicky implantovaných polymerových depotních prostředků a jiných známých metod podávání léků.

Polymery pro použití jako nosiče léků v krevním řečišti musí být zcela rozpustné v krvi. Polymer může prodlužovat poločas léku v krvi nebo může pomáhat v zacílení léku do určité oblasti těla tím, že obsahuje zaměřovači skupinu na skeletu, jak je popsáno v Duncan, R., Biological effects of soluble synthetic polymers as drugs carriers CRC Critical Reviews in Therapeutics Drug Carrier Systems, 1: 281 (1984). Nicméně, konjugát polymer/lék je zcela rozpustný a nejprve je distribuován v celém krevním oběhu. Také se předpokládá, že polymerový nosič bude internalizován do buněk za přenosu konjugátu lék-polymer. Štěpení léku od polymerového skeletu je významným kontrolním kriteriem a byl proveden důkladný výzkum s cílem navržení vazby léku na polymer, která by byla štěpena po internalizaci do cílových buněk. Dalším kriteriem pro polymerové nosiče pro léky je také inertnost polymerového nosiče. Například N-2-hydroxypropylmethylakrylamid (HPMA) byl charakterizován jako polymerový nosič pro léky. karbohydrátové vedlejší skupiny byly přidány k HPMA polymeru pro zesílení interakcí polymeru s povrchem buněk a pro zvýšení internalizace makromolekulového konjugátu. Viz například Duncan, R., Biological effects of soluble synthetic polymers as drugs carriers CRC Critical Reviews in Therapeutics Drug Carrier Systems, 1: 281 (1984).

Kopaček et al., US patent č. 5037883, popisují polymerové nosiče pro léky. tyto polymerové nosiče pro léky redukují glomerulární filtraci a zesilují pinocytosu do cílových buněk. Biodegradovatelná oddělovací skupina je citlivá na štěpení pouze tehdy, když se dostane do lysozomálního kompartmentu buněk. Tento polymerový lék je označen jako rozpustný v krvi a ne jako hydrogelový systém. Jak bylo uvedeno výše, US patent • · · · · · * « ·· ·· • · · · ♦ * · * · · · • · · · · ·*·· · ·· · · · · · · ··· · ·· ··· ·· ····

4062831 a US patent 4097470 popisují, že polymerové řetězce mohou být zesítěné v úrovni nižší než je nutné pro tvorbu gelu pro dosažení optimální molekulové hmotnosti pro rozpustnost materiálu se zvětšenou molekulovou hmotností a pro získání použitím biodegradovatelných zesíťovacích vazeb - prostředků pro degradaci polymeru pro usnadnění eliminace z těla. Tyto materiály jsou rozpustné, ale ne bioadhesivní.

Termín bioadhese označuje schopnost některých syntetických a biologických makromolekul a hydrokoloidů adherovat na biologické tkáně. Bioadhesivní systémy jsou používané v dentální medicíně, ortopedii, oftalmologii. Nicméně, v poslední době je zájem o použití bioadhesivních materiálů v jiných oblastech, jako jsou systémy se řízeným uvolňováním pro lokální uvolňování biologicky aktivních činidel. Takové aplikace zahrnují systémy pro uvolňování léku v dutině ústní nebo nosní, a systémy pro střevní nebo rektální aplikaci. Tyto bioadhesivní aplikace nevyžadují použití vyloučitelných polymerových systémů, protože při tomto typu použití nevstupuje polymerový systém do krevního řečiště. Nicméně, vzrůstá zájem o použití bioadhesivních hydrogelů pro náhrady měkkých tkání, při hojení ran a v depotních systémech. Tyto aplikace vyžadují přísnější požadavky na syntézu, jak bylo popsáno výše. V těchto aplikacích je hydrogel, který je vyloučitelný, nový a značně zlepšuje současný stav.

Bioadhese je komplexní jev, který závisí částečně na vlastnostech polymeru, biologické tkáně a okolního prostředí. Bylo zjištěno, že několik faktorů přispívá k bioadhesivitě polymeru. Mezi tyto faktory patří přítomnost funkčních skupin schopných tvořit vodíkové můstky (například -OH, COOH), přítomnost a síla aniontového náboje, dostatečná elasticita polymerových řetězců pro penetraci do sliznice a vysoká molekulová hmotnost.

Většina epitelových povrchů v těle je potažena sliznici. Schopnost materiálu přilepit se na sliznici se označuje jako mukoadhese nebo bioadhese. Je známo, že polymery tvořící vodíkové můstky jsou nej lepší v bioadhesi. Zesítěné hydrogely kyseliny polyakrylové, jako je Carbopol® (BF Goodrich) mají nej lepší bioadhesi, jak je měřena testováním in vitro, a jsou používané v aplikacích, kde není vylučování významné. Vnitřní endotelové povrchy jsou také potažené sliznici a schopnost vyloučitelných materiálů lepit se na endotel a řídit a kontrolovat uvolňování farmaceutického prostředku, účinkovat jako bariera a nakonec se vyloučit z těla, je nutná.

Podstata vynálezu

Předkládaný vynález se týká výroby bioadhesivních hydrogelů, které jsou citlivé na enzymatické štěpení, výměnou reakci s mucinem, redukci a oxidaci. Cílem je příprava hydrogelů, který vykazuje bioadhesi na sliznici a který je zesítěný degradovatelnými vazbami, jako je disulfidová vazba, a který je určen pro použití v těle.

Podrobný popis vynálezu

Termín vyloučitelný, jak je zde použit, označuje glomerulární filtraci hydrodynamického radiu menšího než 40 Angstromů. Termín v podstatě vyloučitelný označuje to, že po štěpení je většina polymeru vyloučítelná. Termín v podstatě degradovatelný označuje to, že většina degradovatelných zesíťovacích vazeb se degraduje v těle, zatímco většina polymerového skeletu se nedegraduje.

Termín nedegradovatelný označuje to, že se netvoří v podstatě žádný vedlejší produkt z polymerového skeletu v době,

• · ··· ·«· • * · · «· · · · · · 9 9 9 9 během které se 95% polymerového skeletu vyloučí z těla. Pro intraperitoneální aplikaci je tato doba alespoň 24 hodin. Aplikace, jako je náhrada měkkých tkání po chirurgickém výkonu v oblastech, které nemají takový průtok jako peritoneální dutina, mohou být delší. Intravenosní aplikace mohou být kratší.

Je třeba si uvědomit, že termín degradovatelný je odlišný od termínu štěpitelný. Termín štěpitelný označuje skutečný rozpad polymerového skeletu na více kusů. Při degradaci může být polymerový skelet poškozen bez rozpadu skeletu na menší části.

Vynález se týká bioadhesivního prostředku obsahujícího dvě nebo více v podstatě vyloučitelných, v podstatě nedegradovatelných polymerových skeletů, kde polymerové skelety jsou zesítěné, kde zesítění je degradovatelné uvnitř savce, kde zesítěný bioadhesivní prostředek vykazuje bioadhesi ekvivalentní alespoň přibližně 10 gram.sekundám (g.s).

Gram.sekundy jsou jednotky, ve kterých je bioadhese měřena. Jedná se o jednotky síly - je to minimální síla potřebná pro překonání adhese.

Vynález se také týká bioadhesivních prostředků, ve kterých polymerový skelet obsahuje alespoň jeden homopolymérový, kopolymerový, terpolymerový nebo interpolymerový hydrogel vybraný ze skupiny zahrnující polykarboxylové kyseliny nebo jejich soli a vinylové polymerizovatelné monomery, protože polymerový skelet má hydrodynamický rádius 40 Angstromů nebo méně.

Vynález se také týká zesítěného iontového polymeru, ve kterém je karboxylová kyselina vybrána ze skupiny zahrnující akrylové kyseliny, methakrylové kyseliny a maleinové kyseliny.

Vynález se také týká bioadhesivního prostředku, ve kterém polymerový skelet tvořený karboxylovou kyselinou obsahuje alespoň jeden monomer karboxylové kyseliny s neutrálním, ale hydrofilním ko-polymerizovatelným monomerem.

Vynález se také týká bioadhesivního prostředku, ve kterém vinylový polymerizovatelný monomer obsahuje alespoň jeden vinylový nebo vinylidenový monomer, kde monomer obsahuje alespoň jednu koncovou CH2=C skupinu.

Vynález se také týká bioadhesivního prostředku, ve kterém polymer obsahuje alespoň jeden polymerizovaný CiCsalkylvinylether.

Vynález se také týká bioadhesivního prostředku, ve kterém polymer obsahuje alespoň jeden polymerizovaný C2-C30 a-olefin.

Vynález se také týká bioadhesivního prostředku, který dále obsahuje alespoň jeden monomer vzorce:

R² O

II 3 h₂=c-c-x-r kde R² znamená vodík, methyl nebo ethyl, X znamená 0 nebo NH, a R³ znamená alkyl o 1-30 atomech uhlíku, a kde tento monomer tvoří méně než 50% hmotnostních vzhledem k hmotnosti zesítěného iontového polymerového skeletu.

Vynález se také týká bioadhesivního prostředku, kde R²znamená vodík nebo methyl a R³ znamená alkyl o 2-20 atomech uhlíku.

• ··♦ · ·· • · · · ·

Vynález se také týká bioadhesivního prostředku syntetizovaného alespoň jedním srážení nebo disperzní polymerizací v organickém mediu.

Vynález se také týká bioadhesivního prostředku syntetizovaného reversní emulsní polymerizací.

Vynález se také týká bioadhesivního prostředku, ve kterém polymerový skelet obsahuje alespoň jednu hydrofilní, hydrofobní nebo kationtovou podjednotku.

Vynález se také týká bioadhesivního prostředku, ve kterém je polymerový skelet vázán na alespoň jedno farmaceuticky aktivní činidlo zesítěním, kde tato zesíťovací vazba je degradovatelná u savce.

Vynález se také týká bioadhesivního prostředku, ve kterém má v podstatě vyloučitelný polymerový skelet hydrodynamický rádius menší než přibližně 40 Angstromů.

Vynález se také týká bioadhesivního prostředku, ve kterém je zesíťovací činidlo vybráno ze skupiny zahrnující disulfidy, estery, peptidy a thioly.

Vynález se také týká bioadhesivního prostředku, ve kterém je polymerový skelet kationtový a zesítění je disulfidové zesítění.

Vynález se také týká bioadhesivního prostředku, ve kterém polymerový skelet obsahuje vedlejší řetězec dále obsahující kationtový primární amin a zesíťovací vazba se váže na primární amin.

Vynález se také týká bioadhesivního prostředku, ve kterém polymerový skelet obsahuje alespoň jednu podjednotku vybranou ze skupiny zahrnující anhydridy kyseliny maleinové a vinylethery.

Vynález se také týká bioadhesivního prostředku, ve kterém polymerový skelet obsahuje podjednotky vybrané ze skupiny zahrnující polyakrylové kyseliny, polymethakrylové kyseliny, allyl, allylaminy, estery kyseliny akrylové, amidy, monomery sensitivní na pH, N-vinylpyrrolidony, hydroxyethylmethakrylaty (HEMA) a jejich kombinace.

Vynález se také týká bioadhesivního prostředku, ve kterém je bioadhese iontová.

Vynález se také týká bioadhesivního prostředku, ve kterém je polymerový skelet vybraný ze skupiny zahrnující polyakrylovou kyselinu, polymethakrylovou kyselinu, allylamin, akrylamin a jejich kombinace.

Vynález se také týká způsobu přípravy bioadhesivního prostředku obsahujícího dva nebo více v podstatě vyloučitelných, v podstatě nedegradovatelných polymerových skeletů, kde polymerové skelety jsou zesítěné, kde zesítění je degradovatelné v savci a kde zesítěný bioadhesivní prostředek vykazuje bioadhesi ekvivalentní alespoň přibližně 100 g.s, kde uvedený způsob zahrnuje kroky:

(a) rozpuštění polymeru ve vhodném rozpouštědle;

(b) reakci se zesíťovacím činidlem; a (c) izolaci zesítěného prostředku.

Vynález se také týká bioadhesivního prostředku dále obsahujícího alespoň jedno farmaceutické činidlo.

Vynález se také týká bioadhesivního prostředku obsahujícího dva nebo více v podstatě vyloučitelných, v podstatě nedegradovatelných polymerových skeletů, kde polymerové skelety jsou zesítěné, kde zesítění je degradovatelné v savci a kde zesítěný bioadhesivní prostředek vykazuje bioadhesi ekvivalentní alespoň přibližně 100 g.s, který je připraven následujícími kroky:

(a) kombinováním monomeru a ko-polymerizovatelného degradovatelného zesíťovacího činidla;

(b) provedením polymerizace; a (c) izolováním zesítěného bioadhesivního vyloučitelného systému.

Implantovatelný bariérový prostředek mající bioadhesivní složení

Vynález se také týká potahu pro medicínský prostředek mající bioadhesivní složení.

Vynález se také týká způsobu pro léčbu onemocnění kosti, který zahrnuje kontaktování bioadhesivního prostředku s kostí.

Vyloučitelný reakční produkt vzniklý z biologického rozkladu bioadhesivního hydrogelu.

Vynález se také týká způsobu léčby nádorů, ve kterém je savci podáno účinné množství bioadhesivního prostředku.

Vynález se také týká způsobu, ve kterém bioadhesivní prostředek dále obsahuje farmaceutické činidlo.

Vynález se také týká způsobu léčbu chirurgické dutiny, ve kterém je pacientovi podáno účinné množství bioadhesivního « · · · · ·· · fcfc ·· ·· · fcfc·· fcfc·· • · ··· ·· · • fc · · · · · ··· · ·· ··· ·· ···· prostředku dále obsahujícího biologicky aktivní činidlo nebo složku.

Vynález se také týká způsobu redukce rejekce lékařského prostředku nebo implantátu hostitelem, ve kterém je savci podáno účinné množství bioadhesivního prostředku.

Vynález se také týká způsobu redukce rejekce lékařského prostředku nebo implantátu hostitelem, ve kterém je savci podáno účinné množství bioadhesivního prostředku dále obsahujícího biologicky aktivní činidlo nebo složku.

Vynález se také týká tvorby sítí, které jsou citlivé na enzymatické štěpení, výměnné reakce s mucinem, redukci a oxidaci.

Jedním způsobem pro produkci polymerů pro použití v těle je zajištění toho, že se budou rozpadat na molekuly s takovou molekulovou hmotností, že mohou být vyloučeny z těla. za špatné degradace skeletu je jedním způsobem syntéza systému, který prostřednictvím zesíťovacích vazeb tvoří síť a který je degradován zpět na skelet s nízkou molekulovou hmotností, který může být vyloučen z těla. Tak se matrice ztrácí přes degradaci zesíťovacích vazeb. Tento mechanismus degradace může také různě řídit uvolňování materiálů z matrice, která je degradována štěpením skeletu a zesíťovacích vazeb.

Polymerové systémy podobné karbomerům se zesíťovacími činidly na bázi disulfidu a skelety s kontrolovanou molekulovou hmotností mohou tvořit zesítěný degradovatelný a vyloučitelný systém. Jiné hydrogelové matrice využívající jiné hydrofilní monomery mohou být také připraveny, pokud je vytvořený hydrogel bioadhesivní. Bylo popsáno, že N,N'akrylamidcystamin (bis[akrylamidoethyl]disulfid) je použitelný • 4 · · · · · 9 · · · • β> ♦ · · · · » · »«> · · · · · • · ·«· ··· ··· · «4 Α»« «« ·«·· při výrobě reversibilně zesítěných elektroforetických gelů. Alternativně může být aminokyselina cystein a disulfidová verze cystin akrylovaná jinou kombinací thio/disulfid použita, pokud obsahuje navázanou polymerizovatelnou funkci (například akryl nebo allyl). Skelety s kontrolovanou molekulovou hmotností mohou být syntetizovány odborníkem v oboru pomocí činidel přenášejících volné radikály nebo provedením polymerizace takovým způsobem, že stupeň polymerizace je omezen tak, aby byl polymer vyloučitelný.

Degradovatelné vazby jsou nej častěji použity jako zesítění v polymerové síti, ale mohou být také použity k vazbě farmaceutických činidel nebo biologických membrán. Termín zesítění, jak je zde použit, také zahrnuje jiná použití degradovatelných vazeb.

Vynález povede k zisku nových prostředků a novým možnostem použití, při kterých jsou degradovatelné zesíťovací vazby výhodné, jako jsou prostředky s řízeným uvolňováním pro farmaceutické nebo zemědělské aplikace. Tohoto uvolňování může být dosaženo jak difusí, tak degradačními procesy v gelu.

Disulfidové vazby zesíťují dvě části polymerové sítě. Tato forma síry je relativně stabilní, ale může být redukována na sulfhydrylovou skupinu, což vede k rozpadu zesítění. Může být také oxidována tvorbou kyseliny sulfonové nebo sulfátových solí, což také vede k rozpadu zesítění. Alternativně může být sulfhydrylová skupina oxidována za zisku disulfidových zesíťovacích vazeb. Polymery mohou být připraveny buď za použití monomerového systému na bázi disulfidových vazeb, nebo monomerového systému na bázi thiolových vazeb. Například, v hydrofilním polymeru s nízkou molekulovou hmotností s thiolovými skupinami je thiolová skupina oxidována za zisku

··	•	•	•	•	··	•	• 9
•	►	•		•	•	-»	•
•	•		•	•	•	•	•
···	•	·*			··

zesítěného gelu. Předpokládá se, že lék může být distribuován v systému s nízkou viskozitou, který je potom zesítěn.

Brookfieldova viskozita je běžně používaný termín pro měření viskozíty plastisolů a jiných kapalin viskoelastického charakteru. Brookfieldova viskozita je určena měřením střihového napětí na vřetenu rotujícím konečnou, konstantní rychlosti, když je ponořeno do vzorku. Brookfieldova viskozita je měřena v v centipoisech nebo v mPa.s. Viskozita je funkcí střihové síly a je definována jako poměr střihového napětí/střihové síly.

Zesítěný gel může být připraven za použití disulfidového zesíťovacího činidla. Takový gel může být degradován postupnou redukcí nebo oxidací zesíťovacích vazeb, jednou z hlavních váhod disulfidového systému je to, že podléhá výměnným reakcím. Volný thiol se může změnit na disulfidovou vazbu a způsobit změnu uspořádání. Tohoto může být využito v bioadhesivních aplikacích, ve kterých může být výměnná vazba na disulfidové vazby mucinu nebo na zevně dostupné thioly a disulfidy proteinů.

Jakékoliv činidlo obsahující thiol, jako je dithiothreitol, dithioerythrol, 2-merkaptoethanol a merkaptoethylamin a cystein, může sloužit jako redukční činidlo pro disulfidy. Kompletní konverze disulfidu na thiol může být provedena za použití nadbytku redukčních činidel. Při použití dithiothreitolu jsou nízké koncentrace dostatečné pro dokončení reakce v důsledku termodynamicky výhodné tvorby 6členného kruhového produktu. V proteinové chemii budou slabá činidla obvykle redukovat pouze přístupné disulfidové vazby, ale ne disulfidové vazby v nitru proteinu. Proto bude v matrici podobné karbomerům docházet k postupnému rozpadu disulfidových vazeb. pH směsi bude také ovlivňovat schopnost • · · · · · • · ··· ·· ···· konverze disulfidu na sulfhydryl. Je známo, že ve střevu je redukční prostředí a proto může v různých místech těla být různý stupeň redukce/oxidace.

Pro obnovení disulfidového zesítění se sulfhydrylová vazba oxiduje na disulfid. Jakékoliv činidlo, jako je vzduch, jodid nebo peroxid vodíku, může oxidovat sulfhydrylovou skupinu.

Je také možné použít systém se sulfhydrylem jako systém pro vazbu aktivního léku pomocí disulfidové vazby, která se rozpadá po redukci nebo tvorbou sulfátu po oxidaci.

Pro zajištění vylučování z těla je hydrogel připraven z polymerového skeletu s molekulovou hmotností nižší, než je hraniční molekulová hmotnost pro vylučování ledvinami (45 kD), který je zesítěný prostřednictvím degradovatelných vazeb. Ve výhodném provedení jsou degradovatelnými vazbami disulfidové vazby. Nicméně, je známo několik typů degradovatelných vazeb.

Jinými použitelnými typy degradovatelných vazeb jsou:

1. Esterová vazba: Esterové vazby, které podléhají hydrolýze;

2. Peptidová vazba: Některé peptidové vazby podléhají enzymatické degradaci; délka a sekvence peptidu určují rychlost a pravděpodobnost štěpení;

3. Disulfidové vazby: Štěpení redukčními činidly a enzymatická redukce na thioly;

4. Dioly: (například disukcinimidyl-vinan) štěpený v oxidačním prostředí (například v makrofágách).

Rychlost štěpení zesíťovacích vazeb může být řízena podle použití a může být různá. Silně zesítěný hydrogel se pomaleji degraduje než slabě zesítěný gel. Toto je způsobeno částečně přístupností zesíťovacích vazeb. Ty, které vyžadují pro degradaci interakci s enzymem, jsou stericky chráněny

skeletem, který interferuje s enzymem, který nemůže interagovat s vazbou, kterou má degradovat. Termín slabě zesítěný označuje nízký poměr zesíťovacích vazeb k polymerovému skeletu. Předkládaný vynález může obsahovat více než jeden typ zesíťovacích vazeb pro kontrolu rychlosti a mechanismu degradace gelu a uvolnění léku.

Termín dva nebo více skeletů, jak je zde použit, označuje dva nebo více řetězců a ne dva nebo více typů. Může být použit jeden typ skeletu, nebo může být zesítěno několik typů skeletů. Dále, skelety mohou obsahovat jeden typ podjednotek nebo více typů podjednotek (například kopolymerů), nebo může být rozvětvený.

Existují dva způsoby výroby polymeru. Prvním způsobem je polymerizace monofunkčních monomerů s multifunkčním monomerem obsahujícím degradovatelnou část. Například akrylová kyselina je kopolymerizována s bis(akrylamido)cystaminem (BAC) za použití polymerizace volnými radikály.

Druhým způsobem je použití předem připraveného polymeru a jeho reakce se zesíťovacím činidlem. Například kyselina polyakrylová reaguje s cystinem a provede se kopulační reakce za použití karbodiimidu, který napomáhá tvorbě amidové vazby.

V jiném příkladu je polymer s aminovým funkčním monomerem zesítěn reakcí s dithiobis(sukcinimidylpropionatem), který selektivně reaguje s aminovým funkčním monomerem.

V předkládaném vynálezu se obvykle používají následující zesíťující monomery: dithioly - kyselina 3—[(2— aminoethyl)propionová-HCl - reaguje s aminem na jednom konci a karboxylovou kyselinou na druhém konci, bis[P~(4azidosalicylamido)ethyl]disulfid - fotoreaktivní fenylazidy, dithiobis(sukcinimidylpropionát) (Lomantovo činidlo) 20 reaktivní sukcinimid reaguje s aminy, cystaminem a homocystinem - reaktivní kondenzace s karboxylovými kyselinami, dimethyl-3,3'-dithiobispropionimidat- 2 HCI reaktivní s aminovými skupinami, 3,3'-dithiobis[sulfosukcinimidylpropionat] - verze Lomantova činidla reaktivní ve vodě, ethylenglykol-bis[sukcinimidylsukcinat] a ethylenglykolbis[sulfosukcinimidylsukcinat] - hydrolýza esterových skupin, reaktivní s aminovou funkcí, (N-sukcinimidyl[4-azidofenyl]1,2'-dithiopropionat) - fotoreaktivní a reaktivní s aminem, (sulfosukcinimidyl[4-azidofenyldithio]propionat) - rozpustný ve vodě, fotoreaktivní a reaktivní s kyselinou amin dithioglykolovou a oxidovaný glutathion - reaktivní s aminy v kondenzační reakci za použití karbodiimidu, jakýkoliv H₂N-RS-S-R'-NH₂ - reaktivní s karboxylovými kyselinami v kondenzační reakci usnadněné karbodiimidem.

Hydrogel s disulfidovým zesíťovacím činidlem může být syntetizován z polyakrylové kyseliny za přítomnosti zesíťovacího činidla, které obsahuje disulfid, za zisku zesítěného polymeru s disulfidovými vazbami. Takový hydrogel může být aktivní jako bioadhesivum, mukoadhesivum, inhibitor metaloproteinas (MMP) a v mnoha dalších aplikacích, jak jsou uvedeny v následujících příkladech farmaceutických činidel.

Jako kopolymery s kyselinou polyakrylovou mohou být použity hydrofobní, hydrofilní, aniontové, kationtové a neutrální monomery a získá se hydrogel, který bobtná ve vodě. Polymer je buď aktivní sám o sobě nebo může být navázán na aktivní činidlo (například farmaceutické činidlo). Disulfidové vazby se mohou rozpadat na buněčné membráně nebo v jiné části těla savce. Aktivní činidlo se uvolňuje při fragmentaci polymeru. Aktivní činidlo může být dostupné rychle, nebo může být v těle uvolňováno dlouho. Po uvolnění aktivního činidla nebo po přímém účinku v těle se rozštěpený hydrogel vyloučí • · · · z těla. Hydrogel může být navržen tak, aby přímo působil v těle před, během a/nebo po fragmentaci. Polymer musí být vyloučen ledvinami, pokud je použit v oblastech těla, které jsou očišťovány ledvinami. Molekuly velikosti do 40 Angstromů jsou vyloučitelné ledvinami. Ve výhodném provedení předkládaného vynálezu je rozštěpený hydrogel vyloučen ledvinami. Je třeba si uvědomit, že rozštěpený hydrogel může být také, alespoň částečně, vyloučen z těla non-renálními mechanismy. Například může malé procento rozštěpeného hydrogelů vstupovat do žluče.

Farmaceutická činidla mohou být fyzikálně zachycena v hydrogelů, mohou být chemicky navázána na hydrogel prostřednictvím zesíťovacích činidel nebo mohou být navázána na hydrogel vodíkovými můstky, nebo jakoukoliv kombinací fyzikální a chemické vazby.

Aktivní stereospecifické thiolové sloučeniny mohou být navázány na polymery podle předkládaného vynálezu disulfidovými vazbami. Polymer s thiolovými vedlejšími skupinami může být použit pro přenos těchto terapeutických činidel obsahujících aktivní thiol. Thiolové terapeutické činidlo a polymer mohou být oxidovány za vzniku disulfidové vazby. Tato vazba může být potom redukována v těle například s thioredoxinovým systémem, glutathionem a jinými systémy redukujícími sulfid. Takové způsoby vazby jsou známé. Viz například J. Med. Chem. 36: 4030 (1993); US patent č. 5852213; US patent č. 4595700; stejně jako WO/9407481; WO/9513289; a WO/9509833.

Pro reversibilní vazbu sloučeniny obsahující thiol na funkční polymer karboxylové kyseliny je jedním možným způsobem tvorba thiol-esterové vazby. Tato vazba se připraví konvertováním části vedlejších skupin karboxylové kyseliny na • 9 acyl-halogenidy za použití technik známých v oboru. Polymer obsahující acyl-halogenid potom reaguje se sloučeninami obsahujícími thiol za vzniku thiol-esteru. Thiol-esterová skupina může být potom hydrolyzována za regenerace sloučeniny obsahující thiol a polymeru funkcionalizovaného skupinami karboxylové kyseliny.

US patent č. 5849951 popisuje typickou syntézu inhibitoru tvořeného hydroxamovou kyselinou za použití pevného nosiče. Funkční skupiny v polystyrénovém pevném nosiči mohou být inkorporovány, například, jako malé ko-monomery v polymerech. Obsah tohoto patentu je zde uveden jako odkaz.

Mohou být použity polymery, které mají hydroxylové skupiny jako místa vazby pro sloučeniny, jako jsou deriváty benzylalkoholu, peptidy a nepeptidové sloučeniny vázané ve formě benzylesteru, a tyto mohou být odštěpeny hydrolýzou, acidolýzou nebo aminolýzou za uvolnění sloučeniny jako je karboxylové kyselina nebo karboxamid. Mezi další vhodné polymerové substráty, které obsahují amino skupiny, patří deriváty bifenylmethylaminu, peptidy nebo nepeptidové sloučeniny navázané ve fromě karboxamidu a štěpené acidolýzou za uvolnění peptidu nebo nepeptidu ve formě karboxamidu. Substituce takových spojovacích skupin nitro skupinami umožňuje fotolytické štěpení peptidu nebo nepeptidové sloučeniny od zbytku pevného substrátu.

Polymery podle předkládaného vynálezu mohou být navázány na aktivní sloučeninu, která je přímo nebo nepřímo navázána na relevantní atom N nebo 0 kovalentní vazbou, která je štěpitelná kyselou hydrolýzou. V polymerech karboxylových kyselin může být malé množství monomeru substituovaného aminem nebo monomeru substituovaného hydroxylem kopolymerizováno nebo připraveno metodami známými v oboru peptidové syntézy na pevné

fázi. Mezi známé substráty patří také amino- a hydroxyfunkcionalizované pevné substráty, tj. ty, které jsou chemicky modifikovány vložením amino nebo hydroxylových skupin, které slouží jako vhodná místa pro další chemické úpravy.

V oboru peptidové syntézy na pevné fázi je známo, že spojovací skupiny obsahující amin mohou být vloženy do aminoa hydroxy-funkcionalizovaných pevných substrátů, kde spojovací skupiny mají charakteristiky, které usnadňují štěpení požadované syntetizované molekuly z pevného nosiče. Tak může být pro spojovací skupiny obsahující hydroxyl první aminokyselina syntetizovaného peptidu navázána jako ester tvořený mezi hydroxylovou skupinou spojovací skupiny a karboxylovou skupinou aminokyseliny. Pro spojovací skupiny obsahující amino- skupinu první aminokyselina syntetizovaného peptidu navázána jako karboxamid tvořený mezi amino- skupinou spojovací skupiny a karboxylovou skupinou aminokyseliny. Příkladem pevného substrátu obsahujícího amino- skupiny na spojovacích skupinách navázaných na základní substrát je pryskyřice 5- (4'-aminomethyl-3', 5'-dimethoxyf enoxy) - (N, 4-methylbenzhydryl)-pentyramidový kopolymer. Chránící skupiny mohou být použity během syntézy pro chránění hydroxylových skupin, aminových skupin a karboxylových skupin. Nicméně, produkt obsahující chránící skupiny může být dále zpracován, v několika dalších krocích, před nebo po izolaci z reakčního media, pro odstranění jakékoliv chránící skupiny pro amin, karboxyl nebo hydroxyl. Techniky pro provedení odstranění chránících skupin pro amin, karboxyl nebo hydroxyl, jsou v oboru známé. Viz například T.W. Greene, Protective Groups in Organic Synthesis, 2. vydání, New York, 1991. Aktivní sloučeniny typu kyseliny hydroxamové mohou být také navázány na polymer prostřednictvím hydroxamatového esteru. Hydrogenací je kyselina hydroxamové uvolněna z polymeru. Reakce polymeru obsahujícího styren s CH2CI vedlejší skupinou vede k přeměně na

o-benzylhydroylaminovou vedlejší skupinu. Tento funkční prekurzor je potom navázán na stereospecifickou karboxylovou kyselinu nebo ester nebo chlorid kyseliny, za použití běžných podmínek pro kopulaci peptidu pro navázání stereospecifického hydroxamatu na polymerový nosič. Hydrolýzou v těle se vytvoří volná kyselina hydroxamová. Takové sloučeniny a aktivní inhibitory jsou popsány například v US patentech č. 5830915; 5773428; 5872152; 5849951; 5840939; 5763621; 5747514; 5700838; 5691382; a 5652262. Obsahy těchto patentů jsou zde uvedeny jako odkazy.

Způsobem podle předkládaného vynálezu může být použito mnoho dalších farmaceutických činidel. Vhodnými typy farmaceutických činidel jsou, například, polynukleotidy, oligonukleotidy, peptidy (jako jsou oligopeptidy a polypeptidy), včetně cytokinů, proteiny, enzymy, hormony, monoklonální protilátky, lidské růstové hormony, srážecí faktory, erythropoetiny, tkáňové aktivátory plasminogenu, rekombinantní solubilní receptory a vakcíny.

Mezi výhodná farmaceutická činidla patří cytokiny, antibakteriální činidla, anti-neoplastická činidla, antimykotická činidla, immunomodulátory, antiparazitární činidla a činidla ovlivňující CNS. Mezi výhodná farmaceutická činidla tak patří taxanová antineoplastická činidla, jako je například paclitaxel (Taxol®, anthracykliny (včetně doxorubicinu, daunorubicinu, epirubicinu, idarubicinu, mithoxanthronu a carminomycinu), mitomycinová antibiotika, polyenová antimykotika, jako je například amphotericin B, immunomodulátory, včetně faktoru nekrosy nádorů alfa (TNFa), a interferony.

Mezi výhodná činidla patří antibakteriální činidla, jako jsou například penicilinové sloučeniny, včetně 9-laktamových

antibiotik, širokospektrých penicilinů a penicilinů resistentních na penicilinasu (jako je například ampicillin, ampicillin-sulbactam, nafcillin, amoxicillin, cloxacillin, methicillin, oxacillin, dicloxacillin, azocillin, bacampicillin, cyclacillin, carbenicillin, carbenicillin indanyl, mezlocillin, penicilín G, penicilín V, ticarcillin, piperacillin, aztreonam a imipenem, cefalosporiny (cefalosporiny včetně první generace cefalosporinů, jako je například cefapirin, cefaxolin, cefalexin, cefradin a cefadroxil; druhé generace cefalosporinů, jako je například cefamandol, cefoxitin, cefaclor, cefuroxim, cefuroxim-axetil, cefonicid, cefotetan a ceforanid; třetí generace cefalosporinů, jako je například cefotaxim, ceftizoxim, ceftriaxon, cefoperazon a ceftazidim), tetracyklinů (jako je například demeclocytetracyklin, doxycyklin, methacyklin, minocyklin a oxytetracyklin), inhibitorů beta-laktamasy (jako je například kyselina klavulanováj, aminoglycosidů (jako je například amikacin, gentamicin C, kanamycin A, neomycin B, netilmicin, streptomycin a tobramycin), chloramfenikolu, erythromycinu, clindamycinu, spectinomycinu, vankomycinu, bacitracinu, isoniazidu, rifampinu, ethambutolu, kyseliny aminosalicylové, pyrazinamidu, ethionamidu, cykloserinu, dapsonu, sulfoxonu sodného, clofaziminu, sulfonamidů (jako je například sulfanilamid, sulfamethoxazol, sulfacetamid, sulfadiazin a sulfisoxazol), trimethoprim-sulfamethoxazolu, chinolonů {jako je například kyselina nalidixová, cinoxacin, norfloxacin a ciprofloxacin), methenaminu, nitrofurantoinu a fenazopyridinu. Mezi taková činidla dále patří činidla aktivní proti protozoárním infekcím, jako je například chlorochin, diloxanid-furoát, emetin nebo dehydroemetin, 8hydroxychinoliny, metronidazol, chinakrin, melarsoprol, nifurtimox, pentamidin, natrium-stiboglukonát a suramin.

Mezi vhodná farmaceutická činidla také patří antimykotická

činidla, jako je například amfotericin-B, flucytosin, ketokonazol, mikonazol, itrakonazol, griseofulvin, clotrimazol, ekonazol, terkonazol, butokonazole, ciklopiroxolamine, haloprogin, toinaftat, naftifin, nystatin, natamycin, kyselina undecylenová, kyselina benzoová, kyselina salicylová, kyselina propionová a kyselina kaprylová. Mezi vhodná činidla dále patří antivirová činidla, jako je například zidovudin, acyklovir, ganciklovir, vidarabin, idoxuridin, trifluridin, foxcarnet, amantadin, rimantadin a ribavirin.

Polymerové prostředky mohou dále obsahovat různé polypeptidy, včetně protilátek, imunomodulátorů nebo cytokinů (včetně interferonů nebo interleukinů), peptidových hormonů {jako je například faktor stimulující kolonie a faktory nekrosy nádorů), hormonálních receptorů, neuropeptidů, lipoproteinů {jako je například α-lipoprotein), erythropoetinů, růstových hormonů, hormonů štítné žlázy, toxinů, jako je například difterický toxin, proteoglykanů, jako je například kyselina hyaluronová a glykoproteinů, jako je například gonadotropinový hormorn

Polymery mohou být také podány s činidly inhibujícími enzymy, jako jsou inhibitory reverzní transkriptasy, inhibitory proteas, angiotensin-konvertující enzymy, 5areduktasa a podobně, mezi typická činidla patří peptidová a nepeptidová činidla, včetně finasteridu, lisinoprilu, saquinaviru, quinaprilu, ramiprilu, indinaviru, ritonaviru, nelfinaviru, zalcitabinu, zidovudinu, allofenylnorstatinu, kynostatinu, delaviridinu, bis-tetrahydrofuranových ligandů a didanosinu.

Je třeba si uvědomit, že mohou být také použity kombinace takových činidel. Dále je třeba si uvědomit, že vynález není založen na specifické aktivitě takových činidel, ale na

složení prostředku.

Mezi chemoterapeutická činidla vhodná pro použití v předkládaném vynálezu také patří vínka alkaloidy (jako je například vincristin a vinblastin), mitomycinová antibiotika (jako je například mitomycin-C a N-methyl-mitomycin-C), bleomycinová antibiotika, jako je například bleomycin A2, antifoláty, jako je například methotrexat, aminopterin a kyselina dideaza-tetrahydrolistová, kolchicin, demecolin, etoposid, taxany, jako je například paclitaxel (Taxol®), a anthracyklinová antibiotika. Mezi vhodná anthracyklinová antibiotika patří, například, doxorubicin, daunorubicin, karminomycin, epirubicin, idarubicin, mithoxanthron, 4demethoxy-daunomycin, 11-deoxydaunorubicin, 13deoxydaunorubicin, adriamycin-14-benzoát, adriamycin-14oktanoát a adriamycin-14-naftalenacetát.

Vhodná dávka farmaceutických činidel bude často srovnatelná s dávkou farmaceutického činidla samotného; dávky budou určeny lékařem podle různých faktorů, jako je věk, tělesná hmotnost a stav pacienta, stejně jako farmakokinetika specifického činidla. Často bude množství činidla nutné pro účinnou léčbu menší než množství nutné pro při použití volného farmaceutického činidla. Obecně, účinné množství farmaceutického činidla je množství účinné pro redukci příznaků léčeného onemocnění, nebo pro indukci farmakologické změny relevantní k léčenému onemocnění.

Uvedený podrobný popis je uveden· pouze pro pochopení vynálezu a nijak neomezuje jeho rozsah. Existují různé modifikace a variace vynálezu, které spadají do jeho rozsahu.

Následující příklady dále ilustrují předkládaný vynález, ale nijak neomezují jeho rozsah, který je definován pouze • 0

0 < · připojenými patentovými nároky.

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1: Polymerizace monomeru pomocí volných radikálů a zesítění

Syntéza: 1335 ml ethylacetátu se přidá do 2 1 reakční nádoby s vodním pláštěm. Přidá se 165 g (100 dílů) kyseliny akrylové a 0,33 g bisakrylamidcysteinu (0,2 dílu na 100 monomerů) a 1,5 dílu uhličitanu draselného (K2CO3) . Reakční směs se zahřeje na 45 °C a přidá se 0,248 g di (2-ethylhexyl)peroxidikarbonátu (0,15 dílu). Reakční směs se udržuje při této teplotě po dobu 5 hodin. Potom se přidá lubrizol 243 (0,246 g, 0,15 dílů) a reakce pokračuje po dobu dvou dalších hodin. Reakční směs se ochladí na teplotu místnosti a přenese se do rotační odparky a suší se přes noc. Produkt se izoluje ve formě bílého prášku.

Měření viskozity: Známé hmot.% polymeru se disperguje v deionizované vodě způsobem uvedeným v následující tabulce. Viskozita se měří za použití Brookfieldova viskozimetru při 20 rpm za použití správného vřetena, jak je určeno testem. Brookfieldova viskozita se koreluje s úrovní zesítění vzorku a účinností gelu v zahuštění deionizované vody. Polymer se neutralizuje na pH 7,5 za použití hydroxidu sodného (NaOH). Potom se měří viskozita.

Disperzní viskozita vzorku dispergovaného v deionizované vodě a neneutralizovaného se měří pro 0,2% hmot. polymeru ve 400 ml vody, 0,5% hmot. polymeru ve 400 ml vody a 1,0% hmot. polymeru ve 400 ml vody.

9» 9*

9 9 9

9 9 ·· · 9

9 «99

9 9*>9 9

	AA	MAA	BAC (phm)	0,2% hmot. B.V.	0, 5% hmot. B.V.	1, 0% hmot. B.V.
Polymer 1	100	0	0,2	286	650	1080
Polymer 2	100	0	0,4	700	1440	2550
Polymer 3	100	0	0, 6	970	2480	4070
Polymer 4	50	50	0,4	434	980	1480
Polymer 5	50	50	0, 6	575	2690	4800
Polymer 6	100	0	0, 8	1090	3510	6600
Polymer 7	100	0	1,0	820	3180	6450
Polymer 8	100	0	1,2	820	3670	8950

B.V. - Brookfieldův viskozimetr phm - díly na 100 monomerů

AA - kyselina akrylová

MAA - kyselina methakrylová

BAC - bisakrylamidocystamin

Příklad 2

Syntéza: Do baňky s mechanickým mísícím zařízením se přidá 40 % (hmot./hmot.) roztok kyseliny polyakrylové. Roztok se zahřeje na teplotu 50 °C. pH se upraví na 8,3 pomocí NaOH. Do baňky se přidá cystamin a o 20 minut později se přidá 1-ethyl3-3-dimethylaminopropyl)karbodiimid, hydrochlorid (EDC).

Roztok ihned zhoustne a míchání se ukončí. Polymer se odebere z nádoby a promyje se isopropylalkoholem a acetonem. Polymer se rozdrtí a suší se ve vakuové pícce do té doby, než vznikne sypký prášek. Následující tabulka ukazuje sérii polymerů syntetizovaných tímto způsobem. Počáteční molekulová hmotnost kyseliny polyakrylové byla 30000 daltonů.

4

4 4 • 4 4 ♦ 44 4*44

	Polymerový roztok (g)	Cystamin (g)	EDC (g)	Výtěžek polymeru (g)
Polymer 9	82,47	0,782	2,6623	25,53
Polymer 10	82,47	1,564	5,3246	24,67
Polymer 11	82, 47	0,196	0,6656	26,21
Polymer 12	82,47	0,391	1,3312	25,33

Příklad 3: Redukce gelu zesítěného disulfidovými vazbami

Polymerový gel připravený v příkladu 3 se suspenduje v destilované vodě. Do roztoku se přidá dithiothreitol v molárním poměru 1:1 k cystaminu. Pozoruje se okamžité snížení viskozity a vzorek polymeru se dialyzuje po dobu 3 dnů a potom se lyofilizuje. Obsah thiolu v polymeru se ověří Ellmanovým testem a GPC molekulovou hmotností (F) získaného pevného materiálu. GPC vykazuje bimodální distribuci se složkou s vysokou molekulovou hmotností a složkou s nízkou molekulovou hmotností, což je způsobeno neúplnou redukcí disulfidových skupin.

	obsah thiolu (mol%)	molekulová hmotnost	Mn	MWD
Polymer 9	0,76	104,800	10420	10,0597
Polymer 10	1,52	84430	10970	7,6937

Příklad 4

Syntéza: Do baňky s mechanickým mísícím zařízením se přidá 30 % (hmot./hmot.) roztok kyseliny polymethakrylové. Roztok se zahřeje na teplotu 50 °C. pH se upraví na 8,3 pomocí NaOH. Do baňky se přidá cystamin a o 20 minut později se přidá 1-ethyl• · · ·

3-3-dimethylaminopropyl)karbodiimid, hydrochlorid (EDC). Sleduje se zvyšování viskozity roztoku. Polymer se odebere z nádoby a promyje se isopropylalkoholem a acetonem. Polymer se rozdrtí a suší se ve vakuové pícce do té doby, než vznikne tekutý prášek. Následující tabulka ukazuje sérii polymerů syntetizovaných tímto způsobem. Počáteční molekulová hmotnost kyseliny polymethakrylové byla 30000 daltonů.

	Polymerový roztok (g)	Cystamin (g)	EDC (g)	Bobtnavost	Výtěžek polymeru (g)
Polymer 13	100	0,79	1,575	10 g H₂O/g polymeru	45,05
Polymer 14	100	0,39	0,787	vyšší viskozita	44,85
Polymer 15	100	1,58	3,15	částice	43

Příklad 5: Redukce gelu zesítěného disulfidovýmí vazbami

Polymer 15 připravený v příkladu se suspenduje v destilované vodě. Do roztoku se přidá dithiothreitol v molárním poměru 1:1 k cystaminu. Pozoruje se okamžité snížení velikosti nabobtnaných částic a viskozity. Vzorek polymeru se dialyzuje po dobu 3 dnů a potom se lyofilizuje. Obsah thiolu v polymeru se ověří Ellmanovým testem a GPC molekulovou hmotností získaného pevného materiálu.

• ·

• · · · • · · · · ····

	obsah thiolu (mol%)	molekulová hmotnost x 10³	Mn x 10³	MWD
Polymer 15	0, 98	27,1	8,57	3,16
PolyMAA výchozí materiál	0	22, 9	4, 67	4,90

Příklad 6

Syntéza: Do baňky s mechanickým mísícím zařízením se přidá 25 % (hmot./hmot.) roztok kyseliny polyakrylové. Roztok se zahřeje na teplotu 50 °C. pH se upraví na 8,3 pomocí NaOH. Do baňky se přidá cystin a o 20 minut později se přidá l-ethyl-33-dimethylaminopropyl)karbodiimid, hydrochlorid (EDC). Sleduje se zvyšování viskozity roztoku. Polymer se odebere z nádoby a promyje se isopropylalkoholem a acetonem. Polymer se rozdrtí a suší se ve vakuové pícce do té doby, než vznikne sypký prášek. Následující tabulka ukazuje sérii polymerů syntetizovaných tímto způsobem. Počáteční molekulová hmotnost kyseliny polyakrylové byla přibližně 370000 daltonů.

	Polymerový roztok (g)	Cystin (g)	EDC (g)	Bobtnavost	Výtěžek polymeru (g)
Polymer 16	100	0,79	1,575	270 g H₂O/g polymeru	39, 3
Polymer 17	100	0, 39	0,787	vyšší viskozita	39, 68
Polymer 18	100	1,58	3, 15	160 g H₂O/g polymeru	42, 05

• · · ·

Příklad 7: Redukce gelu zesítěného disulfidovými vazbami

Polymer 18 připravený v příkladu se suspenduje v destilované vodě. Do roztoku se přidá dithiothreitol v molárním poměru 1:1 k cystaminu. Pozoruje se okamžité snížení velikosti nabobtnaných částic a viskozity. Vzorek polymeru se dialyzuje po dobu 3 dnů a potom se lyofilizuje. Obsah thiolu v polymeru se ověří Ellmanovým testem a GPC molekulovou hmotností získaného pevného materiálu.

	obsah thiolu (mol%)	molekulová hmotnost x 10³	Mn x 10³	MWD
Polymer 18	0, 53	251	30, 9	8,12
PolyAA výchozí materiál	0	362	52,5	6, 89

Příklad 8

Syntéza: Do baňky s mechanickým mísícím zařízením se přidá 25 % (hmot./hmot.) roztok kyseliny polyakrylové. Roztok se zahřeje na teplotu 50 °C. pH se upraví na 8,3 pomocí NaOH. Do baňky se přidá cystin a o 20 minut později se přidá l-ethyl-33-dimethylaminopropyl)karbodiimid, hydrochlorid (EDC). Sleduje se zvyšování viskozity roztoku. Polymer se odebere z nádoby a promyje se isopropylalkoholem a acetonem. Polymer se rozdrtí a suší se ve vakuové pícce do té doby, než vznikne sypký prášek. Následující tabulka ukazuje sérii polymerů syntetizovaných tímto způsobem. Počáteční molekulová hmotnost kyseliny polyakrylové byla přibližně 6000 daltonů.

• · • · · • · · · · ·

	Polymerový roztok (g)	Cystin (g)	EDC (g)	Bobtnavost	Výtěžek polymeru (g)
Polymer 19	50, 51	1, 68	3,34	Zbobtnalé částice	36,68
Polymer 20	22,76	1,4 6^a	5	zahuštěný	19,23
Polymer 21	14,85	l,4 6^a	5	Zbobtnalé částice	10,2

^a - cystamin

Příklad 9: Redukce gelu zesítěného disulfidovými vazbami

Polymery 19,20,21 připravené v příkladu se suspendují v destilované vodě. Do roztoku se přidá dithiothreitol v molárním poměru 1:1 k disulfidové sloučenině. Pozoruje se okamžité snížení velikosti nabobtnaných částic a viskozity. Vzorek polymeru se dialyzuje po dobu 3 dnů a potom se lyofilizuje. Obsah thiolu v polymeru se ověří Ellmanovým testem a GPC molekulovou hmotností získaného pevného materiálu.

	obsah thiolu (mol%)	molekulová hmotnost x 10³	Mn x 10³	MWD
Polymer 19	<1%	6,26	2,33	2,69
Polymer 20	4,4 62	6,1	2,19	2,79
Polymer 21	7,943	6, 09	1,96	3,11
PolyAA výchozí materiál	0	6, 08	2,25	2,70

• · ··· ·

Příklad 10: Syntéza polymeru substituovaného thiolem, který může být oxidován na zesítěný polymer

V 50 ml zkumavce se 12,5 polyallylaminu suspenduje jako 20% roztok (hmot./hmot„). Roztok se nechá probublávat dusíkem po dobu 30 minut. Molekulová hmotnost polymeru byla 17000. Stupeň polymerizace byl 298. pH se upravilo na konečné pH 9,4,.

Přidal se 2-iminothiolan (0,08138 g). Polymer se okyselil a vysrážel se isopropanolem. Výtěžek byl 5,1 g. Produkt byl označen jako polymer 22.

Příklad 11: Syntéza kationtového hydrogelů s disulfidovými zesíťovacími vazbami

V 50 ml zkumavce se suspenduje 12,5 ml polyallylamidového polymeru o molekulové hmotnosti 17000 daltonů jako 20% roztok (hmot./hmot.). Do roztoku se přidá zesíťovací činidlo.

Použitým činidle obsahujícím disulfid je dithiobis(sukcinimidylpropionat). Lomantovo činidlo se rozpustí v 50 ml DMF. Polymer se izoluje ionizací s HCl a vysráží se isopropanolem. Výtěžek je 2 g a polymer se označí 23.

Příklad 12: Oxidace polymerů obsahujících thiol

Polymer 10 se redukuje pomocí DTT, jak je popsáno výše. 0,5 g izolovaného materiálu se rozpustí v deionizované vodě v koncentraci 10% (hmot./obj.). pH roztoku se zvýší na 8,5 pomocí NaOH. Roztok se nechá probublávat vzduchem, dokud nedojde ke zvýšení viskozity.

Příklad 13: Oxidace polymerů obsahujících thiol

Polymer 10 se redukuje pomocí DTT, jak je popsáno výše. 0,5 g izolovaného materiálu se rozpustí v deionizované vodě v koncentraci 10% (hmot./obj.). pH roztoku se zvýší na 8,5 pomocí triethanolaminu. Do roztoku se přidá DMSO v molárním poměru 1:1 k thiolu. Roztok se zahřeje na teplotu 50 °C a mísí se do té doby, než dojde ke zvýšení viskozity.

Příklad 14: Příprava modifikovaných hydrofilních polymerů podle příkladu 5 a určení bioadhesivní kapacity nových polymerových prostředků

Test bioadhesivity: Simulovaná žaludeční tekutina (SGF) a simulovaná střevní tekutina (SIF) byly vyrobeny z certifikovaných chemikálií AGF čistoty a deionizovanédestilované vody. Polymerové pelety (02 g) se slisovaly při 2 tunách v 13 mm KBr lisu. Pelety se přichytily na 13 mm(d) x 41 mm (1) sondu z nerez oceli za použití 3M Scotch Wallsaver odstranitelné lepící pásky o šířce 19 mm. Okraje pásky se důkladně přilepily na sondu pomocí 3M Outdoor Window Film Mounting pásky, aby bylo přichycení důkladné.

Všechny testy bioadhesivity se provedly při teplotě místnosti a tlaku 1 atmosféra. Malý řez ze žaludku (prasečího) (1-1/2 palce x 1-1/2 palce se ponořil do SGF nebo SIF na dobu 20 minut. Potom se tento řez opatrně přenesl do testovacího zařízení. Kyveta testovacího zařízení se naplnila 2,5 ml SGF nebo SIF při teplotě místnosti, daná peleta se přichytila na sondu a ponořila se do naplněné kyvety, za zajištění toho, že pod kyvetou nejsou žádné vzduchové bubliny, které by interferovaly s kontaktní plochou. Potom se test prováděl po dobu 6 minut při síle 0,5 N. Data byla zaznamenána graficky a byla analyzována za použití Textuře Expert softwaru.

Bioadhesivní kapacita polymerů podle předkládaného vynálezu je uvedena v následující tabulce v gram.sekundách.

• · · ·

Polymer	Polymer	Zesíťovací činidlo	Bioadhesní kapacity (g.s)

Polymer 5	PAA/MAA	BAC	865
Polymer 8	PAA	BAC	241
Polymer 15	PMAA	Cystin	138
Polymer 12	PAA	Cystamin	170
Polymer 18	PAA	Cystin	170
Polymer 23	Póly(allylamin)	dithiobis(sukcin imidylpropionat)	106

Uvedené příklady jsou ilustrativní provedení vynálezu a jedná se pouze o příklady. Odborníkům v oboru budou jasné mnohé variace a modifikace spadající do rozsahu předkládaného vynálezu. Všechny takové variace a modifikace spadají do rozsahu vynálezu, jak je definován připojenými patentovými nároky.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Bioadhesivní prostředek, vyznačující se tím, že zahrnuje dva nebo více v podstatě vyloučítelných, v podstatě nedegradovatelných polymerních skeletů, kde uvedené skelety jsou zesítěné, kde uvedené zesítění je degradovatelné v savci, a kde uvedený bioadhesivní prostředek má průměrnou bioadhesivitu odpovídající bioadhesi ekvivalentní alespoň asi 100 g.s.
2. Bioadhesivní prostředek podle nároku 1, vyznačující se tím, že polymerní skelet zahrnuje alespoň jeden homopolymer, kopolymer, terpolymer vybraný ze skupiny zahrnující polykarboxylové kyseliny nebo jejich soli a vinylové polymerizovatelné monomery.
3. Zesítěný iontový polymer podle nároku 2, kde uvedená karboxylová kyselina je vybrána ze skupiny zahrnující akrylovou kyselinu, methakrylovou kyselinu a maleinovou kyselinu.
4. Bioadhesivní prostředek podle nároku 3, kde polymer karboxylové kyseliny zahrnuje alespoň jeden monomer karboxylové kyseliny s neutrálními podjednotkami.
5. Bioadhesivní prostředek podle nároku 2 vyznačující se tím, že vinylový polymerizovatelný monomer zahrnuje alespoň jeden vinylový nebo vinylidenový monomer, kde monomer má alespoň jednu koncovou CH₂=C skupinu.
6. Bioadhesivní prostředek podle nároku 1 vyznačující se tím, že uvedený polymer v sobě zahrnuje alespoň jeden polymerizovaný Ci-C₅alkylvinylether.

• ·
7. Bioadhesivní prostředek podle nároku 1 vyznačující se tím, že uvedený polymer v sobě zahrnuje alespoň jeden polymerizovaný C2-C30 a-olefin.
8. Bioadhesivní prostředek podle nároku 1 vyznačující se tím, že dále zahrnuje alespoň jeden monomer vzorce

R² 0

H₂=C—C—X—R³ kde R² znamená vodík, methyl nebo ethyl, X znamená O nebo NH a R³ znamená alkyl o 1 až 30 atomech uhlíku, v množství méně než 50 % hmotnostních vzhledem k hmotnosti zesítěného iontového polymeru.
9. Bioadhesivní prostředek podle nároku 8 vyznačující se tím, že R² znamená vodík nebo methyl a.R³ znamená alkyl o 2 až 20 atomech uhlíku.
10. Bioadhesivní prostředek podle nároku 1, syntetizovaný alespoň jedním postupem za skupiny zahrnující srážecí a disperzní polymerizaci v organickém mediu.
11. Bioadhesivní prostředek podle nároku 1, syntetizovaný reversní emulsní polymerizaci.
12. Bioadhesivní prostředek podle nároku 1 vyznačující se tím, že polymerní skelet zahrnuje alespoň jednu hydrofilní, hydrofobní nebo kationtovou podj ednotku.
13. Bioadhesivní prostředek podle nároku 1 • · · · vyznačující se tím, že polymerní skelet je zesítěn s alespoň jedním farmaceuticky aktivním činidlem, kde tato zesíťovací vazba je degradovatelná u savce.
14. Bioadhesivní prostředek podle nároku 1 vyznačující se tím, že uvedený v podstatě vyloučitelný polymerový skelet má hydrodynamický rádius menší než přibližně 40 Angstromů.
15. Bioadhesivní prostředek podle nároku 1 vyznačující se tím, že zesíťovací činidlem je alespoň jeden člen skupiny zahrnující disulfidy, estery, peptidy a thioly.
16. Bioadhesivní prostředek podle nároku 1 vyznačující se tím, že zahrnuje alespoň dva polymerní skelety různých typů,
17. Bioadhesivní prostředek podle nároku 1 vyznačující setím, že polymerní skelet je kationtový a zesítění je disulfidové zesítění.
18. Bioadhesivní prostředek podle nároku 1 vyznačující se tím, že polymerní skelet zahrnuje postranní řetězec dále zahrnující kationtový primární amin a zesíťovací vazba se váže na primární amin.
19. Bioadhesivní prostředek podle nároku 1 vyznačující se tím, že polymerní skelet zahrnuje alespoň jednu podjednotku vybranou ze skupiny zahrnující anhydrid kyseliny maleinové a vinylethery.
20. Bioadhesivní prostředek podle nároku 1 fc fc vyznačující se tím, že polymerní skelet zahrnuje podjednotky vybrané ze skupiny zahrnující polyakrylové kyseliny, polymethakrylové kyseliny, allyl, allylaminy, estery kyseliny akrylové, amidy, monomery sensitivní na pH, N-vinylpyrrolidony, hydroxyethylmethakrylaty (HEMA) a jejich kombinace.
21. Bioadhesivní prostředek podle nároku 1 vyznačující se tím, že uvedený bioadhesivní prostředek^je iontový.
22. Bioadhesivní prostředek podle nároku 1 vyznačující se tím, že polymerní skelet je vybraný ze skupiny zahrnující polyakrylovou kyselinu, methakrylovou kyselinu, allylamin, akrylamin a jejich kombinace.
23. Bioadhesivní prostředek podle nároku 1 vyznačující se tím, že dále zahrnuje alespoň jedno farmaceutické činidlo.
24. Způsob přípravy bioadhesivního prostředku obsahujícího dva nebo více v podstatě vyloučitelných, v podstatě nedegradovatelných polymerních skeletů, kde polymerní skelety jsou zesítěné, kde uvedené zesítění je degradovatelné v savci a kde zesítěný bioadhesivní prostředek vykazuje bioadhesi ekvivalentní alespoň asi 100 g.s, vyznačující se tím, že zahrnuje kroky:

(a) rozpuštění polymeru ve vhodném rozpouštědle;

(b) reakci se zesíťovacím činidlem; a (c) izolaci zesítěného prostředku.
25. Bioadhesivní vyloučitelný prostředek obsahující dva nebo více v podstatě vyloučitelných, v podstatě nedegradovatelných • Μ» polymerních skeletů, kde polymerní skelety jsou zesítěné, kde zesítění je degradovatelné v savci a kde zesítěný bioadhesivní prostředek má průměrný faktor bioadhese ekvivalentní alespoň asi 100 g.s, připravený následujícími kroky:

(a) kombinováním monomeru a ko-polymerizovatelného degradovatelného zesíťovacího činidla;

(b) provedením polymerizace; a (c) izolováním zesítěného bioadhesivního vyloučitelného prostředku.
26. Implantovatelný bariérový prostředek, zahrnující bioadhesivní prostředek podle nároku 1.
27. Potah pro medicínský prostředek, zahrnující bioadhesivní prostředek podle nároku 1.
28. Způsob léčby onemocnění kostí vyznačuj ící se t i m, že zahrnuje kontaktování bioadhesivního prostředku podle nároku 1 s kostí.
29. Vyloučitelný reakční produkt, vzniklý z biologického rozkladu bioadhesivního prostředku podle nároku 1.
30. Způsob léčby nádorů vyznačující se tím, že zahrnuje podání účinné množství bioadhesivního prostředku podle nároku 1 savci.
31. Způsob podle nároku 24 vyznačující se tím, že bioadhesivní prostředek dále zahrnuje farmaceutické činidlo.
32. Způsob podle nároku 24 vyznačující se tím, že bioadhesivní prostředek dále zahrnuje farmaceutické činidlo.

<·
33. Způsob podle nároku 24 vyznačující se tím, že bioadhesivní prostředek dále zahrnuje farmaceutické činidlo.
34. Způsob ošetření chirurgické dutiny vyznačuj ící se t í m, že zahrnuje podání účinného množství bioadhesivního prostředku podle nároku 1, dále zahrnujícího biologicky aktivní činidlo nebo složku pacientovi.
35. Způsob pro redukci rejekce lékařského prostředku nebo implantátu hostitelem vyznačující se tím, že zahrnuje podání účinného množství bioadhesivního prostředku podle nároku 1 hostiteli.
36. Způsob pro redukci rejekce lékařského prostředku nebo implantátu hostitelem vyznačující se tím, že zahrnuje podání účinného množství bioadhesivního prostředku podle nároku 1 dále zahrnujícího biologicky aktivní činidlo nebo složku hostiteli.