CZ20012416A3 - Biodegradovatelná léčiva - Google Patents

Description

Oblast techniky

Předkládaný vynález se týká způsobů léčení rakoviny vaječníků, zvláště způsobů týkajících se prodlouženého uvolňování antineoplastického činidla z biologicky degradovatelných póly(fosfoester)-ových prostředků.

Dosavadní stav techniky

K léčbě rakoviny vaječníků mohou být občas použity antineoplastická činidla, jako je paclitaxel. Například pracovníci v oboru se pokusili podávat paclitaxel, v normálním fyziologickém roztoku, infúzí do břišní dutiny žen trpících rakovinou vaječníků, v rámci prodloužené řady týdenních ošetření. Francis a kol., Phase I Feasibility and Pharmacologic Study of Weekly Intrapobřišnicel Paclitaxel: A Gynecologic Oncology Group Pilot Study, J. of Clinical Oncology, 13 (12) , 2961 až 2967 (1995) . Avšak, problémy s mnohočetnými toxicitami, jako jsou bolest břicha, nucení na zvracení, zvracení, leukopenie a únava jsou často spojené s vysokými objemy kapalin a dávek účinných látek potřebných k zajištění účinnosti při tomto přístupu. Dále opakované dávkování a s ním spojená nevolnost je často nepříjemná a tak někdy dokonce pro pacienty nepřijatelná.

Tak, existuje potřeba způsobu ovlivňujícího in vivo, řízené uvolňování řady různých antineoplastických činidel do pobřišnice, bez ohledu na to jestli jde o malé hydrofobní účinné látky, jako je paclitaxel, nebo velké a objemné bio-

makromolekuly, jako jsou terapeuticky užitečné proteiny. Výhodně by se mělo efektivní uvolňování antineoplastických činidel objevit bez požadavku na přítomnost významných množství fyziologicky přijatelného kapalného vehikula, jako je normální fyziologický roztok nebo organické rozpouštědlo. Existuje také stále trvající potřeba biologicky degradovatelných polymerních prostředků, které mohou poskytnout prodloužené uvolňováni takovým způsobem, že může být minimalizováno trauma působené okolním měkkým tkáním.

Biologicky přijatelné polymerní materiály jsou používány při podávání různých léčebných látek a aplikacích lékových implantátů. Jestliže je lékový implantát určen k použití jako doručovací systém účinné látky nebo jiný systém řízeného uvolňování, potom je použití biologicky degradovatelného polymerního nosiče jedním z účinných prostředků k místnímu doručení léčebného činidla řízeným způsobem, viz Langer a kol., Chemical and Physical Structures of Polymers as Carriers for Controlled Release of Bioactive Agents, J. Macro. Science, Rev. Macro. Chem. Phys. , C23 (JL) , 61 až 126 (1983). Tímto způsobem je potřeba menšího celkového množství účinné látky a mohou být minimalizovány vedlejší toxické účinky.

ovlivnění lokalizovaného a trvalého uvolňování léčebných činidel byly po určitou dobu jako nosiče používány polymery.

Viz Leong a kol., Polymeric Controlled Drug

Delivery,

Advanced Drug

Langer,

New Methods of

Delivery Rev., 1, 199 až 233

Drug Delivery, 249, 1527 až 1533 a Chien a kol.,

Novel Drug Delivery Systems

Takové doručovací systémy nabízejí možnost zesílené léčebné účinnosti a snížené celkové toxicity.

syntetických polymerů, které byly studovány

Příklady tříd jako možné pevné • · · · · · • · biologicky degradovatelné materiály zahrnují polyestery (Pitt a kol., Biodegradable Drug Delivery Sytems Based on Aliphatic Polyesters: Applications to Contraceptives and Narcotic Antagonisťš, Controlled Release of Bioactive Materials, vyd. Richard Baker, 19 až 44 (1980); póly(aminokyseliny) a pseudopoly(aminokyseliny) (Pulapura a kol., Trends in the Development of Bioresorbable Polymers for Medical Applications, J. Biomaterials Appl., (j.) , 216 až 250 (1992); polyuretany (Bruins a kol., Biodegradable Lysině Diisocyanate-based Póly(Glycolide-co-ε Caprolactone)-Urethane Network in Artificial Skin, Biomaterials, 11 (£) , 291 až 295 (1990); polyorthoestery (Heller a kol., Release of Norethindrone from Poly(Ortho Esters), Polymer Engineering Sci., 21 (11) , 727 až 731 (1981); a polyanhydridy (Leong a kol., Polyanhydrides for Controlled Release of Bioactive Agents, Biomaterials, 7 (5) , 364 až 371 (1986).

Známé jsou polymery, které mají fosfátovou vazbu a nazývají se póly(fosfáty) , póly(fosfonáty) a póly(fosfity) . Viz Penczek a kol., Handbook of Polymer Synthesis, kapitola 17: Phosphorus-Containing Polymers, vyd. Hans R. Kricheldorf (1992). Odpovídající struktury těchto tří tříd sloučenin, z nichž každá má různé postranní řetězce připojené k atomu fosforu, jsou následující:

polyfosfát polyfosfonát ·· ···· ·· ·· ·· · • · 0 0 0 0 0 · ♦ · 0 0 0 0000 00 0 0 · 00 00 000 0 0 0 0 0000 000 0000 0 00 00 00 000

Η polyfosfit

Proměnlivost těchto polymerů vychází z proměnlivosti atomu fosforu, který je znám pro multiplicitu svých reakcí. Jeho vázání může zahrnovat orbity 3p nebo různé hybridy orbitů 3s-3p; z důvodu přístupných d orbitů jsou také možné hybridy spd. Tak mohou být přeměnou buď skupiny R nebo R' snadno měněny fyzikálně-chemické vlastnosti póly(fosfoesterů) . Biodegradovatelnost polymeru je působena hlavně fyziologicky labilní fosfoesterovou vazbou v hlavním řetězci polymeru. Manipulací s hlavním nebo postranním řetězcem může být dosaženo širokého rozsahu rychlostí biodegradace.

Dodatečným rysem póly(fosfoesterů) je dostupnost funkčních postranních skupin. Jelikož fosfor může být pětimocný, mohou být molekuly účinné látky nebo jiných biologicky aktivních látek chemicky připojeny k polymeru. Například účinné látky s -O-karboxy skupinami mohou být připojeny k fosforu prostřednictvím fosfoesterové vazby, která je hydrolyzovatelná. Viz Leong US patent čís. 5 194 581 a 5

256 765. Skupina P-O-C v hlavním řetězci také snižuje teplotu skelného přechodu polymeru a, což je důležité, propůjčuje rozpustnost v běžných organických rozpouštědlech, která je žádoucí pro snadné rozlišení a zpracování.

Související US patentová přihláška pořadové č. 09/053 648 a WO 98/44 021 popisují biologicky degradovatelné prostředky • · · · · · · · · · · · • · · · · · ·· • · · · · · ··· « · · · · ·· ·· · · ··· obsahující tereftalátpolyester-poly(fosfát); US přihláš.ka pořadové č. 09/053 649 a WO 98/44 020 popisují biologicky degradovatelné prostředky obsahující polymerní řetězce prodloužené fosfoestery; a US přihláška č. 09/070 204 a mezinárodní přihláška č. PCT/US98/09 815 popisují biologicky degradovatelné prostředky obsahující póly(cykloalifatickofosfoesterové) sloučeniny. Avšak žádný z těchto objevů nenavrhuje specifické použití biologicky degradovatelných póly(fosfoester)-ových prostředků pro léčení zvláště rakoviny vaj ečníků.

Tak trvá potřeba nových způsobů a materiálů pro obtížný problém úspěšného léčení rakoviny vaječníků s minimálními potížemi, toxicitami a prodlouženým, periodickým opakovaným dávkováním.

Podstata vynálezu

Nyní bylo zjištěno, že biologicky degradovatelný polymerní prostředek obsahující:

(a) nejméně jedno antinoeplastické činidlo, a (b) biologicky degradovatelný polymer obsahující opakující se monomerní jednotky zobrazený v obecném vzorci I:

I

O

I

- (X - R¹ - L - R^J - Y - P ->n

R³ ve kterém

X je -0- nebo -NR⁴-, kde R⁴ je H nebo alkyl;

Y je -0-, -S- nebo -NR⁴- ;

každá z R¹ a R² j e dvojmocná organická částice;

rozvětvený je dvojmocný, skupiny, který má 1 až skupina nebo skupina, která nebo přímý řetězec alifatické atomů uhlíku, cykloalifatická vzorec:

má

R³ je částice vybraná ze skupiny, alkylové skupiny, alkoxyskupiny, aryloxyskupiny heterocyklické heterocykloxyskupiny; a

000;

intraperitoneální podávání k léčbě rakovinu vaječníků. Tyto polymerni prostředky poskytují prodloužené uvolňování antineoplastického činidla v pobřišnici pacienta.

vynálezu zvyšuje střední se střední která se skládá z H, skupiny, nebo arylové skupiny n je asi 5 až jsou vhodné pro savce, který má pacienta ve srovnání prostředku činidla bez

Mimoto, polymerni prostředek podle tohoto míru přežití rakoviny nejméně o 10 % mírou přežití získanou při podávání stejnou dávku antineoplastického polymeru podle tohoto obsahuj icího biologicky degradovatelného vynálezu.

Vynález pobřišnice vaj ečníků, polymerni (a) také zahrnuje tuhá k léčeni léčiva (b) opakuj ící vzorci způsob léčiva pacienta obsahující který obsahuje:

vhodná pro vložení do trpícího rakovinou biologicky degradovatelný savce prostředek, nejméně jedno antineoplastické činidlo, a biologicky degradovatelný polymer se monomerní jednotky zobrazený výše obsahuj icí v obecném ještě dalším ztělesnění tohoto vynálezu je léčení pacienta savce, který má rakovinu poskytován vaj ečníků • · ··♦· ·· ·· ·· · ·· · ·♦·· ♦ * · ♦ ·· · · · ♦ · · · • · · · ·· · · · · · • · ···· ·· · • · · · · 4 · · · · · · ♦ · pomoci prodlouženého uvolňování antineoplastického činidla, způsob zahrnující kroky:

(a) spojení antineoplastického činidla s biologicky degradovabelným polymerem, který má opakující se monomerní jednotky zobrazený výše v obecném vzorci I, čímž se vytvoří prostředek; a (b) zavedení prostředku in vivo do pobřišnice pacienta tak, že zavedený prostředek je při nejmenším v částečném kontaktu s rakovinným nádorem na vaječnících, ve kterém střední míra přežití rakoviny je zvýšena nejméně o 10 %, ve srovnání se střední mírou přežití získanou při podávání prostředku obsahujícího stejnou dávku antineoplastického činidla bez biologicky degradovatelného polymeru.

Prostředky podle tohoto vynálezu mohou být použity k doručení široké řady antineoplastických činidel, například, od hydrofobních účinných látek, jako je paclitaxel, po velké vodou rozpustné makromolekuly, jako jsou proteiny, po dobu prodlouženého úseku času aniž by byly nezbytné významné objemy doručovacích kapalin. Způsoby podle tohoto vynálezu mohou tak být použity k významnému prodloužení časového úseku, po který je uvolňována účinná dávka z antineoplastického činidla a zvýšení doby přežití pacientů ošetřovaných podle tohoto způsobu na neočekávaný stupeň. Dále, vážné onemocnění rakovinou vaječníků může být terapeuticky léčeno s minimem vedlejších účinků a bez nepříjemností a potíží, které přináší řada periodických parenterálních ošetření zavádějících významná množství kapalin do pobřišnice.

Stručný popis obrazové přílohy • · ···· 9 9 999 9 • · · · · · · 9 99

9 9 9 9 9 9·

9 9 9 9 9 9 99

99·9 · 99 9 9 9*999

Obraz ΙΑ zobrazuje spektrum ^XH-NMR a obraz spektrum ³¹P-NMR pro polymer P(BHET-EOP/TC, 80/20)

1B zobrazuje

Obr. 2 zobrazuje spektrum infračervené spektroskopie s Fourierovou transformací pro P(BHET-EOP/TC, 80/20).

Obraz 3A zobrazuje molekulové hmotnosti a elementární analýzu P(BHET-EOP/TC, 80/20) a P(BHET-HOP/TC, 90/10), a obraz 3B zobrazuje chromatogram gelové chromatografie P(BHET-EOP/TC, 80/20) .

Obraz 4A zobrazuje křivku diferenční skenovací kalorimetrie P(BHET-EOP/TC, 80/20) a obraz 4B zobrazuje křivku diferenční skenovací kalorimetrie P(BHET-EOP/TC, 50/50).

Obraz 5A a 5B zobrazuje údaje o in vitro degradaci

P(BHET-EOP/TC, 80/20) a P(BHET-EOP/TC, 85/15).

Obraz 6 zobrazuj e změnu molekulové hmotnosti póly(fosfoesterů)

P(BHDPT-EOP) a P(BHDPT-EOP/TC) během in vitro degradace.

Obrazy 7A a 7B zobrazují in vivo degradaci P(BHET-EOP/TC) v údajích úbytku hmotnosti nebo hmoty; obraz 7C zobrazuje řízené doručení malých hydrofobních molekul, jako je paclitaxel, filmem P(BHET-EOP/TC, 80/20).

Obraz 8 zobrazuje fotografii mikrosférických částic P (BHET-EOP/TC, 80/20) obsahujících FITC-BSA pořízenou elektronovým mikroskopem.

Obraz 9A zobrazuje účinek počáteční hladiny plnění na kinetiku uvolňování FITC-BSA z mikrosférických částic a 9B ♦ · ·*«· · · · · · · · • · ♦ ♦ · · · • · 1 · · · · · · • · · · · · · · · * · • · ······· «··· · ·· · · · · · · · zobrazuje řízené doručováni malých hydrofobnich molekul, j$ko je paclitaxel, z CHDM polymeru.

Obraz· 10 zobrazuje uvolňováni lidocainu z mikrosférických částic kopolymerů P(BHET-EOP/TC).

Obraz 11 zobrazuje cytotoxicitu mikrosférických částic P(BHET-EOP/TC, 80/20).

Obraz 12 zobrazuje graf zkoušky toxicity, vynesením relativního růstu buněk (%) proti koncentraci degradovaného polymeru v jamce s tkáňovou kulturou (mg/ml) pro čtyři různé polymery.

Obraz 13 zobrazuje cytotoxicitu mikrosférických částic z P(BHET-EOP/TC, 80/20).

Obraz 14 zobrazuje ¹H-NMR spektrum polymeru podle tohoto vynálezu, P(LAEG-EOP).

Obraz 15 zobrazuje ³¹P-NMR spektrum polymeru podle tohoto vynálezu, P(LAEG-EOP).

Obraz 16A a 16B zobrazuje údaje diferenční skenovací kalorimetrie dvou polymerů podle tohoto vynálezu.

Obraz 17 zobrazuje výsledky gelové chromatografické analýzy polymeru podle tohoto vynálezu v grafické formě.

Obraz 18 zobrazuje změnu v molekulové hmotnosti Mw dvou polymerů podle tohoto vynálezu, poté co byly při teplotě místnosti vystaveny po jeden měsíc působení vzduchu.

♦ · ··♦· ·9 · *· · • · · · t * 9♦«· • · 9 ♦ · · ·♦ • « ····«·» • · · · · · · · · ♦ · · · ·

Obraz 19 zobrazuje údaje skladovací stability polymeru podle tohoto vynálezu při teplotě místnosti.

Obraz“ 20A a 20B zobrazuje úbytek hmotnosti (20A) a změnu molekulové hmotnosti Mw (20B) disků vyrobených ze dvou polymerů podle tohoto vynálezu za dobu 8 dní v PBS při 37 °C.

Obraz 21A a 21B zobrazuje úbytek hmotnosti (21A) a změnu molekulové hmotnosti (21B) disků vyrobených ze dvou polymerů podle tohoto vynálezu in vitro.

Obraz 22 zobrazuje údaje o biologické přijatelnosti polymerů podle tohoto vynálezu.

Obraz 23 zobrazuje údaje o cytotoxicitě pro mikrosférické částice polymeru podle tohoto vynálezu, P(LAEG-EOP).

Obraz 24A zobrazuje účinek způsobu přípravy na rychlost uvolňování z mikrosférických částic polymeru podle tohoto vynálezu a 24B zobrazuje rychlost uvolňování lidocainu z mikrosférických částic polymeru podle tohoto vynálezu.

Všechny obrazy 25(A) až 25 (E) zobrazují údaje o degradaci a uvolňování z P(DAPG-EOP) polymerů in vitro.

Obraz 26 zobrazuje strukturu P (trans-CHDM-HOP) jak je stanovena pomocí ³¹P-NMR a ¹H-NMR.

Obraz 27 zobrazuje chromatogram a distribuci molekulové hmotnosti pro P(cis-/trans-CHDM-HOP).

Obraz 28A graficky znázorňuje aktivační energii jako funkci frekvence P(trans-CHDM-HOP) a obraz 28B zobrazuje odpovídající viskozitu.

Obraz 29A zobrazuje růst buněk HEK293 na povrchu P(CHDMHOP) po 72 hodinách inkubace a obraz 29B zobrazuje růst buněk HEK293 na povrchu TCPS po 72 hodinách inkubace.

Obraz 30 graficky znázorňuje účinek struktury postranního řetězce na in vitro rychlost degradace tří póly(fosfoesterů) podle tohoto vynálezu v roztoku fosforečnanového pufru.

Obraz 31 zobrazuje křivky uvolňování biomakromolekul FITC-BSA z polymeru P(CHDM-HOP) při 33% náplni.

Obraz 32 graficky znázorňuje in vitro kinetiku uvolňování FITC-BSA jako funkci úrovní počátečních náplní 30 %, 10 % a 1 O.

Obraz 33 graficky znázorňuje in vitro účinek struktury postranního řetězce na kinetiku uvolňování proteinu z FITC-BSA s počáteční hladinou náplně 10 %.

Obraz 34 zobrazuje uvolňování účinných látek s nízkou molekulovou hmotností (doxorubicin, cisplatin a 5-fluoruracil) z P(CHDM-HOP).

Obraz 35 zobrazuje kalibrační křivky pro uvolňování IL-2 z matrice P(CHDM-HOP) v prostředí tkáňové kultury.

Obraz 36 zobrazuje distribuci velikostí nádorů v myších 4 týdny po implantaci nádoru v in vivo modelu melanomového nádoru.

φφ ··♦· ·♦ ·· ·· • φ Φ φ · · φ φφφ φ φ φ · ♦ · φ · φ φ · « · φ φ ♦ «··♦ · · ♦ * ·· φ φ φ

Obraz 37 zobrazuje distribuci velikostí nádorů v myších šest týdnů po implantaci nádoru v in vivo modelu melanomového nádoru.

Obraz 38 zobrazuje procento přežití jako funkci času pro čtyři různě ošetřované skupiny v in vivo modelu melanomového nádoru.

Obraz 39 zobrazuje křivky uvolňování z dvou polymerních přípravků podle tohoto vynálezu, jedna zahrnuje chemoterapeutické činidlo paclitaxel v polymeru P(CHDM-EOP) a druhá zahrnuje paclitaxel v polymeru P(CHDM-HOP).

Obraz 40 zobrazuje účinnost paclitaxelu v rozpouštědle a paclitaxelu v polymeru P(DAPG-EOP) na živočišném modelu rakoviny vaječníků (OVCAR3).

Obraz 41 zobrazuje účinnost P(DAPG-EOP) obsahujícího paclitaxel v OVCAR3 živočišném modelu rakoviny vaječníků.

Obraz 42 zobrazuje účinnost P(DAPG-EOP) obsahujícího paclitaxel v OVCAR3 živočišném modelu rakoviny vaječníků.

Obraz 43 zobrazuje další údaje o účinnosti pro P(DAPGEOP) obsahující paclitaxel v OVCAR3 živočišném modelu rakoviny vaječníků.

Obraz 44 zobrazuje ještě další údaje o účinnosti pro P(DAPG-EOP) obsahující paclitaxel v OVCAR3 živočišném modelu rakoviny vaječníků.

Podrobný popis vynálezu

9999 «··· ·· 99 : pí.* • 9 9 · • · 9 9 ·

999

Polymerní prostředky podle tohoto vynálezu

Tak jak je používán zde, výraz pacient savec se týká jakéhokoliv pacienta savce, jako jsou myši, krysy, morčata, kočky, psi, lidské bytosti, krávy, koně, ovce nebo jiný živý inventář. Výraz pacient savec, který má rakovinu vaječníků zahrnuje, ale není na ně omezen, pacienty trpící aktuálními příznaky tohoto onemocnění; pacienty, kteří se zotavují z jiných způsobů léčeni tohoto onemocnění; a pacienty u nichž se prostě věří, že jsou ve větším než průměrném riziku rakoviny vaječníků, jako jsou ti, kteří se v minulosti částečně zotavili z onemocnění nebo ti pacienti, kteří mají významný počet ženských příbuzných s diagnózou, že mají nebo měly tuto nemoc.

Tak jak je používán zde, výraz léčení zahrnuje:

(i) předcházení výskytu nemoci, poruchy nebo stavů u živočichů, kteří mohou mít predispozice k nemoci, poruše a/nebo stavům, ale ještě u nich nebyla stanovena diagnóza, že nemocí trpí;

(ii) inhibice nemoci, poruchy nebo stavů tj . zastavení jejich vývoje; a (iii) ulehčení nemoci, poruchy nebo stavů tj . způsobení ústupu nemoci, poruchy a/nebo stavů.

Výraz cyklického rozvětvené alifatický se týká alkanu, alkenu nebo alifatické skupiny přímého, rozvětveného nebo alkinu. Výhodné přímé nebo v prostředku obsahujícím póly(cykloalifatickýfosfoester) podle tohoto vynálezu mají od asi 1 do 20 atomů uhlíku. Výhodné cykloalifatické skupiny mají jedno nebo více míst nenasycenosti tj . dvojné nebo trojné vazby, ale nejsou svou povahou aromatické.

	Φ « · ♦ · · • · ·	♦ ♦ ♦· • · · ·	·· ♦ 9	♦ t·
14	• ·	• · · ·	♦ ·	•
	• *	• · · ·	• ·	•
	·♦«· *	·· ··		999

Jak je používán zde, výraz aryl se týká nenasycené cyklické uhlíkaté sloučeniny s 4n+2 π elektrony. Jak je používán zde, výraz heterocyklický se týká nasycené nebo nenasycené' kruhové sloučeniny, která má v kruhu jeden nebo více atomů jiných než uhlíkových, například dusík, kyslík nebo síru. Heteroaryl se týká heterocyklické sloučeniny s 4n+2 elektrony.

Jak je používán zde, výraz nerušící substituent znamená substituent, který nereaguje s monomery; nekatalyzuje, nekončí nebo jinak neruší polymerační reakci; a nereaguje prostřednictvím nitro- nebo mezi-molekulárních reakcí s výsledným polymerním řetězcem.

Biologicky degradovatelný a injektovatelný polymerní prostředek podle tohoto vynálezu obsahuje polymer, který má opakující se monomerní jednotky zobrazený v obecném vzorci I:

I

I

- (X - R¹ - L - R² - Y - P -)_n

R³ ve kterém

X je -0- nebo -NR⁴-, kde R⁴ je H nebo alkyl, jako jsou methyl, ethyl, 1,2-dimethylethyl, n-propyl, isopropyl, 2-methylpropyl,

2,2-dimethylpropyl nebo terc.butyl, n-pentyl, terc.pentyl, n-hexyl, n-heptyl a podobné.

Skupina Y v obecném vzorci I je -0-, -S- nebo NR⁴, kde R⁴ má výše uvedený význam.

Každá ze skupin R¹ a R² může být jakoukoliv dvojmocnou organickou částicí, která může být buď nesubstituovaná nebo «0 ♦♦♦· ·0 00 0· 00 0 0 0 0 0 000 0 0 0 0 00 0 0

0 0000 00 0 0000 0 00 ·· ♦ ♦ 000 substituovaná jedním nebo více nerušícími substituenty, pokud částice a její substituenty nežádoucím způsobem neruší polymerační, kopolymerační nebo biodegradační reakce polymeru. Zvláště, každá z R¹ a R² mohou být rozvětvené nebo přímé řetězce alifatických skupin, výhodně těch, které mají 1 až 20 atomů uhlíku. Například, R¹ a R² mohou být alkylen, jako jsou methylen, ethylen, 1-methylethylen, 1,2-dimethylethylen, n-propylen, isopropylen, 2-methylpropylen, 2,2'—dimethylpropylen nebo terč.butylen, n-pentylen, terč.pentylen, n-hexylen, n-heptylen, n-oktylen, n-nonylen, n-decylen, n-undecylen, n-dodecylen a podobné.

R¹ a R² mohou být také alkenylen, jako jsou ethenylen, propenylen, 2-vinylpropenylen, n-butenylen, 3-ethenylbutylen, n-pentenylen, 4-(3-propenyl)hexylen, n-oktenylen, 1—(4— -butenyl)-3-methyldecylen, dodecenylen, 2-(3-propenyl)dodecylen, hexadecenylen a podobné. R¹ a R² mohou být také alkinylen, jako jsou ethinylen, propinylen, 3-(2-ethinyl)pentylen, n-hexinylen, oktadeceninylen, 2-(2-propinyl)decylen a podobné.

R¹ a R² mohou být také alifatickou skupinou jako jsou alkylenová, alkenylenová nebo alkinylenová skupina, substituovaná nerušícím substituentem, například hydroxyskupinou, halogenem nebo dusíkatou skupinou. Příklady takových skupin zahrnují, ale nejsou na ně omezeny, 2-chloro-n-decylen, l-hydroxy-3-ethenylbutylen, 2-propyl-6-nitro-10-dodecinylen a podobné.

Dále, R¹ a R² mohou být cykloalifatickou skupinou, jako jsou cyklopentylen, 2-methylcyklopentylen, cyklohexylen, cyklohexenylen a podobné. Každá skupina ze skupin R¹ a R² může být také dvojmocnou aromatickou skupinou, jako jsou fenylen, ·· «««· podobné, nerušícím benzylen, naftalen, fenanthrenylen a aromatickou skupinou substituovanou skupin R¹ a R² může být také skupinou, jako jsou pyrrolylen, alkylen-pyrrolylen-alkylen, pyrimidinylen a

Dále každá ze heterocyklickou thiofenylen, piridinylen, z těchto skupin substituovaná

Výhodně, alkylenová skupina nebo nebo dvojmocnou substituentem.

podobné nebo může být substituentem.

nerušícím dvojmocnou furanylen, pyridylen, kterákoliv mají R¹ a R² od skupina, cykloalifatická dvojmocná skupina, která má obecný vzorec:

asi 1 do atomů uhlíku a jsou skupina, fenylenová ve kterém

každá skupiny rozvětvený od 1 do nebo síra a m je 1 nebo přímý atomů až 3.

řetězec

Výhodněji, alkylenové

Nejvýhodněji je každá z R¹ a R² methylen, ethylenová skupina, n-propylen, 2-methyl-propylen nebo 2,2'-dimethylpropylenová skupina.

uhlíku.

V jednom ztělesnění tohoto vynálezu, buď R¹, R² nebo jak R¹ tak R² mohou být antineoplastickým činidlem ve formě schopné uvolnění ve fyziologickém prostředí. Když je tímto způsobem antineoplastické činidlo součástí hlavního řetězce póly (fosfoester)-u, uvolňuje se, jak polymerní matrice tvořená prostředkem podle tohoto vynálezu degraduje.

L v tomto polymerním prostředku podle tohoto vynálezu může být jakákoliv dvojmocná alifatická skupina s přímým nebo rozvětveným řetězcem, která má 1 až 20 atomů uhlíku, cykloalifatická skupina nebo skupina, která má vzorec:

• 0 • 0 «000 00 00 *0 0« 0 0000 0 0· · ♦ 00 0 0 · 09 00 000 0

0 0000 90

0000 0 00 00 ♦ ·

Když je L alkylenová skupina s rozvětveným nebo přímým řetězcem, je výhodné, když je alkylenovou skupinou, která má od 1 do 7 atomů uhlíku, jako jsou 2-methylmethylen nebo ethylen. Když je L cykloalifatická skupina, může být jakoukoliv dvojmocnou cykloalifatickou skupinou pokud neruší polymerační nebo biodegradační reakce polymeru z tohoto prostředku. Specifické příklady užitečných nesubstituovaných a substituovaných cykloalifatických L skupin zahrnují cykloalkylenové skupiny, jako jsou cyklopentylen, 2-methyl-cyklopentylen, cyklohexylen, 2-chlorcyklohexylen a podobné; cykloalkenylenové skupiny, jako je cyklohexenylen; a cykloalkylenové skupiny, které mají kondenzované nebo můstky připojené přídavné kruhové struktury na jedné nebo více stranách, jako jsou tetralinylen, dekalinylen a norpinanylen nebo podobné.

Skupina R³ v polymerním prostředku podle tohoto vynálezu je vybrána ze souboru skládajícího se z vodíku, alkylu, alkoxyskupiny, arylové skupiny, aryloxyskupiny, htererocyklických a heterocykloxylových zbytků.

Když je R³ alkyl nebo aryloxyskupina, výhodně obsahuje od asi 1 do asi 20 atomů uhlíku, dokonce výhodněji od asi 1 do 15 atomů uhlíku a nejvýhodněji od asi 1 do 7 atomů· uhlíku. Příklady takových skupin zahrnují methylovou skupinu, methoxyskupinu, ethylovou skupinu, ethoxyskupinu, n-propylovou skupinu, isopropoxyskupinu, n-butoxyskupinu, terč.butylovou skupinu, skupinu -CsH^; alkyl substituovaný nerušícím substituentem, jako jsou halogen, alkoxy nebo nitro skupiny;

*· <···«	99		«·	• fc
• · *	9	•	• ·	•	9	··
fc fc	9	9	• fc	•	9
* ·	*	*	• 9	•	•
• · 9 9 9			99	• 9		♦ ·

alkyl konjugovaný k biologicky aktivní látce, čímž se vytvoří zavěšený doručovací systém a podobné.

Když je R³ aryl nebo odpovídající aryloxyskupina, obvykle obsahuje od asi 5 do asi 14 atomů uhlíku, výhodně od asi 5 do atomů uhlíku a popřípadě, kruhů, které jsou navzájem vhodných aromatických skupin může obsahovat jeden nebo více kondenzované. Příklady zvláště zahrnují fenyl, fenoxyskupinu, naftyl, anthracenyl, fenanthrenyl a podobné.

Když je R³ heterocyklická nebo heterocykloxyskupina, má obvykle v kruhu od asi 5 do 14 atomů uhlíku, výhodně od asi 5 do 12 atomů uhlíku a jeden nebo více heteroatomů. Příklady vhodných heterocyklických skupin zahrnují furan, thiofen, pyrrol, isopyrrol, 3-isopyrrol, pyrazol, 2-isoimidazol, 1,2,3-triazol, 1,2,4-triazol, oxazol, thiazol, isothiazol, 1,2,3-oxadiazol, 1,2,4-oxadiazol, 1,2,5-oxadiazol, 1,3,4-oxadiazol,

1.2.3.4- oxatriazol, 1,2,3,5-oxatriazol, 1,2,3-dioxazol, 1,2,4dioxazol, 1,3,2-dioxazol, 1,3,4-dioxazol, 1,2,5-oxatriazol,

1,3-oxathiol, 1,2-pyran, 1,4-pyran, 1,2-pyron, 1,4-pyron, 1,2dioxin, 1,3-dioxin, pyridin, N-alkylpyridinium, pyridazin, pyrimidin, pyrazin, 1,3,5-triazin, 1,2,4-triazin, 1,2,3triazin, 1,2,4-oxazin, 1,3,2-oxazin, 1,3,5-oxazin, 1,4-oxazin, o-isoxazin, p-isoxazin, 1,2,5-oxathiazin, 1,2,6-oxathiazin, 1,4,2-oxadiazin, 1,3,5,2-oxadiazin, azepin, oxepin, thiepin,

1.2.4- diazepin, inden, isoinden, benzofuran, isobenzofuran, thionaften, isothionaften, indol, indolenin, 2-isobenzazol,

1.4- pyrindin, pyrando[3,4-b]-pyrrol, isoindazol, indoxazin, benzoxazol, anthranil, 1,2-benzopyran, 1,2-benzopyron, 1,4-benzopyron, 2,1-benzopyron, 2,3-benzopyron, chinolin, isochinolin, 1,2-benzodiazin, 1,3-benzodiazin, naftpyridin, pyrido[3,4-b]-pyridin, pyrido[3,2-b]-pyridin, pyrido[4,3-b]-pyridin, 1,3,2-benzoxazin, 1,4,2-benzoxazin, 2,3,119

1» 99··	··		• t
♦ · ·	•	•	• ·	•	•	• ·
• ·		•	< ·	•	•
• ·	•	•	» ·	*	•
···· ♦	• ·	··	• ·		··

-benzoxazin, 3,1,4-benzoxazin, 1,2-benzisoxazin, 1,4-benzisoxazin, karbazol, xanthren, akridin, purin a podobné. Výhodné je, když je R³ heterocyklická nebo heterocykloxyskupina, když je vybrána ze souboru skládajícího se z kruhů furanu, pyridinu, N-alkylpyridinu, 1,2,3- a 1,2,4triazolů, indenu, anthracenu a purinu.

Ve zvláště alkoxyskupina, heterocyklická která má od 1 výhodném fenylová skupina a do 10 atomů ztělesnění je R³ alkylová skupiny, skupina, fenoxyskupina nebo dokonce výhodněji alkoxyskupina, uhlíku. Nejvýhodněji je R³ ethoxy nebo hexyloxy skupina.

Alternativně, může být postranním řetězcem R³ antineoplastické činidlo nebo nějaké jiná biologicky aktivní látka zavěšením připojená k hlavnímu řetězci polymeru, například iontovou nebo kovalentní vazbou. V tomto závěsovém systému je antineoplastické činidlo nebo jiná biologicky aktivní látka uvolněna, jelikož vazba spojující R³ s atomem fosforu je za fyziologických podmínek rozštěpena.

Číslo n se může velmi měnit v závislosti na biodegradovatelnosti a na polymeru vyžadovaných charakteristických vlastnostech uvolňování, ale obvykle se pohybuje mezi 5 a 1 000. Výhodně je n od asi 5 do asi 500 a nejvýhodněji od asi 5 do asi 200.

Když je používán v souladu se způsobem podle tohoto vynálezu, poskytuje polymerní prostředek prodloužené uvolňování antineoplastického činidla do pobřišnice pacienta, který má rakovinu vaječníků, výhodně po dobu delší než jeden týden, výhodněji po dobu delší než dva týdny. Dokonce výhodněji se tato doba prodlouží na dobu delší než asi tři

• 4 ···· ♦ · 9 4 ·	• 1	44 • « ··	• 4 4 9 • 4	··
♦ •	4 ♦
• ·	•	•	♦ 4	• 4
···· ♦		• 4	4»		4*

týdny a nej výhodněji na dobu delší než čtyři týdny, například od čtyř týdnů do jednoho roku.

Dále,- použití prostředku v souladu se způsobem podle tohoto vynálezu zvyšuje střední hodnotu míry přežití rakoviny nejméně o 10 %, ve srovnání se střední hodnotou míry přežití rakoviny získanou podáváním prostředku obsahujícího stejnou dávku antineoplastického činidla bez biologicky degradovatelného polymeru podle tohoto vynálezu. Výhodně je střední hodnota míry přežití rakoviny zvýšena o nejméně asi 20 %, výhodněji o nejméně asi 30 % a nej výhodněji pomocí vynálezu o nejméně asi 40 %.

Polymer používaný v prostředku je výhodně vybrán ze skupiny, která se skládá z:

II

III

o o o

IV

a V

O

ve kterém R¹, R², R³ mají výše uvedený význam.

	·· 9999 9 9 9	·· • t	··	*	··
9	9 9
	• ·	9 9		99 9	•	•
2. 1	• 9 ·	9 9	9	9 9 9	•
	9 ·	9 9	9	• ·	•	•
	··«· ·	99			··	»<·

V polymerech obecného vzorce

II je R⁵ vybrán ze stejné skupiny jako R¹ a R², a L je výhodně skupina, která má vzorec:

měnit v

Molárni poměr x závislosti

v obecném vzorci II může velice požadované stabilitě teplotě polymeru, biodegradovatelnosti požadované rozpustnosti skelného přechodu (Tg), požadované tuhosti konečného charakteristických polymeru, požadované polymeru a vlastnostech uvolňování požadovaných na polymeru. Avšak molárni poměr x : y se obvykle pohybuje mezi asi 20 : 0 a 1 : 20. Když je y 0, je vytvořený polymer homopolymerem. Výhodně však je poměr x : y od asi 1 : 15 do asi 15 : 1, výhodněji od asi 10 : 1 do asi 1 : 1.

Nej obvyklejšim způsobem řízeni molárniho poměru x : y je změna dávkovacího poměru části x do části y, když je syntetizován polymer. Dávkovači poměry se mohou snadno měnit od 99 : 1 do 1 : 99, například 95 : 5, 90 : 10, 85 : 15, 80 : 20, 75 : 25, 70 : 30, 65 : 35, 60 : 40, 55 : 45, 50 : 50, 45 : 55, 20 : 80, 15 : 85 a podobně. Výhodně se dávkovači poměr monomeru liší od asi 90 : 10 do asi 50 : 50, dokonce výhodněji od asi 80 : 20 do asi 50 : 50 a nejvýhodněji od asi 80 : 20 do asi 50 : 50.

Výhodně, když má biologicky degradovatelný polymer obecný vzorec II, je R³ alkoxy, aryloxy nebo heterocykloxy skupina, x je asi od 0,1 do 30, výhodněji od asi 0,2 do 20, nejvýhodněji ^1 (například asi 2 až 20), a y je 2.

Ve výhodných polymerech obecného vzorce III a IV:

III ·· «··· • · · ·· ·· ·· * • · · · · · ·· • · ···· · · · • · ···«···· · • · ······· ·>·· · ·· ·· ·· »··

IV

Y-L-Y

R3

skupiny M¹ a M² jsou každá nezávisle (1) alifatická skupina s rozvětveným nebo přímým řetězcem, která má od asi 1 do 20 atomů uhlíku, dokonce výhodněji od asi 1 do 7 atomů uhlíku, nebo (2) rozvětvený nebo přímý řetězec oxy-, karboxy- nebo amino-alifatické skupiny, která má od asi 1 do 20 atomů uhlíku, jako jsou ethoxylen, 2methylethoxylen, propoxylen, butoxylen, pentoxylen, dodecyloxylen, hexadecyloxylen a podobné;

každý z x a y je asi od 1 do 1000;

molární poměr x : y se může velice měnit v závislosti na biodegradovatelnosti a požadovaných charakteristických vlastnostech uvolňování požadovaných na polymeru, ale obvykle je asi 1;

molární poměr n : (x nebo y) se může velice měnit v závislosti na biodegradovatelnosti a charakteristických vlastnostech uvolňování požadovaných na polymeru, ale obvykle se pohybují mezi asi 200 : 1 a 1 : 200, výhodně 100 : 1 a 1 : 100, výhodněji od asi 50 : 1 do asi 1 : 50; a molární poměr q : r se může také velice měnit v závislosti na biodegradovatelnosti a charakteristických vlastnostech uvolňování požadovaných na polymeru, ale obvykle se pohybuje mezi asi 1 : 200 a 200 : 1, výhodně mezi asi 1 : 150 a asi 150 : 1 a nejvýhodněji mezi asi 1 : 99 a 99 :

1.

• ·

V obecném vzorci III, má každá ze skupin M¹ a L výhodně.od 1 do 7 atomů uhlíku. Výhodněji je M¹ je ethylenová skupina nebo methylem substituovaná methylenová skupina a L je ethylenová skupina. ··

V obecném vzorci IV je každá ze skupin M¹ a M² výhodně rozvětvený nebo přímý řetězec alkylenové nebo alkoxylenové skupiny, která má výhodněji od 1 do 20 atomů uhlíku. Dokonce nejvýhodněji je nejméně jedna ze skupin M¹ a M² alkylenová nebo alkoxylenové skupina, která má obecný vzorec vybraný ze souboru skládajícího se z -(CH2)_ař ~(CH2)_a-O- a -(CH2)a~O-(CH2)b~f ve kterém každé z a a b je 1 až 7.

Když buď M¹ nebo M² je rozvětvený nebo přímý řetězec oxyalifatické skupiny, která má od 1 do 20 atomů uhlíku, může být také například dioxyalkylenovou skupinou jako jsou dioxymethylen, dioxyethylen, 1,3-dioxypropylen, 2-methoxy-l,3dioxypropylen, 1,3-dioxy-2-methylpropylen, dioxy-n-pentylen, dioxy-n-oktadecylen, methoxylen-methoxylen, ethoxylenmethoxylen, ethoxylen-ethoxylen, ethoxylen-l-propoxylen, butoxylen-n-propoxylen, pentadecyloxylen-methoxylen a podobné. Když je M¹ a M² rozvětvený nebo přímý řetězec dioxo-alifatické skupiny má výhodně obecný vzorec -O-(CH₂)_a-O- nebo -O-(CH2)a~O(CH2)b^_, ve kterém každé z a a b je od 1 do 7.

Když buď M¹ nebo M² je rozvětvený nebo přímý řetězec karboxy-alifatické skupiny, která má od 1 do 20 atomů uhlíku, může také být například dvojmocným esterem karboxylové kyseliny jako jsou dvojmocné radikály odpovídající methylformiátu, methylacetátu, ethylacetátu, n-propylacetátu, isopropylacetátu, n-butylacetátu, ethylpropionátu, allylpropionátu, terč.butylakrylátu, n-butylbutyrátu, vinylchloracetátu, 2-methoxykarbonylcyklohexanonu, 2-24 acetoxycyklohexanonu a podobné. Když M¹ nebo M² je rozvětvený nebo přímý řetězec karboxy-alifatické skupiny, má výhodně obecný vzorec -CHR'-CO-O-CHR''ve kterém R' a R’’ jsou každá nezávisle - H, alkylová, alkoxy, arylová, aryloxy, heterocyklická nebo heterocykloxyskupina.

Když M¹ nebo M² je rozvětvený nebo přímý řetězec aminoalifatické skupiny, která má od 1 do 20 atomů uhlíku, může být dvojmocným aminem jako jsou -CH₂NH-, -(CH₂)₂N-, -CH₂ (C₂H₅) N-, -n-C4H9-NH-, -terč . C4H9-NH-, -CH₂ (C₃H₆) N-, -C₂H₅ (C₃H₆) N-,

-CH₂ (CeHn) N- a podobné. Když M¹ nebo M² je rozvětvený nebo přímý řetězec amino-alifatické skupiny má výhodně obecný vzorec -(CH₂)_a-NR', kde R' je H nebo nižší alkyl a a je od 1 do 7.

Výhodně M¹ a/nebo M² je alkylenová skupina, která má obecný vzorec -O-(CH₂)_a-, kde a je od 1 do 7 a nejvýhodněji je dvojmocná ethylenová skupina. V dalším zvláště výhodném ztělesnění jsou M¹ a M² n-pentylen a dvojmocný radikál odpovídající methylacetátu respektive.

Ve výhodném ztělesnění je L v obecných vzorcích III a IV rozvětvený nebo přímý řetězec alifatické skupiny, která má od 1 do 20 atomů uhlíku, výhodněji alkylenová skupina, která má od 1 do 7 atomů uhlíku, jako jsou ethylen nebo methylem substituovaný methylen.

V dalším zvláště výhodném polymeru obecného vzorce IV, jsou M¹ a M² každá alkylenová nebo alkoxylenová skupina; L je alkylenová skupina; X je -O-; a R³ je alkoxylová skupina. Nejvýhodněji biologicky degradovatelný polymer používaný v tomto vynálezu obsahuje opakující se monomerní jednotky a je zobrazen v obecném vzorci VI:

Φ Φ φφφφ φ φ φ φ · · • φ φ φφφφ · · φ φ φ φφφφ φφ

VI φ φ φφφφ φφφ φφφφ φ φφ φφ Φ· φφφ

ve kterém molární poměr x : y je asi 1;

molární poměr n : (x nebo y) je mezi asi 200 : 1 a 1 : 200; a n je asi 5 až 5000.

Když má použitý polymer obecný vzorec V:

V o

I

- (0 - R1 - L - R2 - 0 - P -) n
výhodně, každá	z R1 a R2 je	nezávisle	přímá nebo rozvětvená
alifatická,	jako je	rozvětvený	nebo přímý řetězec
alkylenové	skupiny, která má od	1 do 7 atomů uhlíku,

například methylen nebo ethylen, buď nesubstituovaný nebo substituovaný jedním nebo více nerušícími substituenty;

L je dvojmocná cykloalifatická skupina, jako jsou cyklohexylen, buď nesubstituovaná nebo substituovaná nerušícím substituentem;

R³ je vybrána ze souboru skládajícího se z vodíku, alkylové, alkoxy, arylové, aryloxy, heterocyklické nebo heterocykloxyskupiny (výhodně alkoxy jako jsou ethoxy nebo hexyloxy); a n je asi od 5 do 5000, dokonce výhodněji od 5 do 500. Molekulová hmotnost polymeru použitého v prostředku podlo tohoto vynálezu se může široce měnit v závislosti na tom je-li vyžadován stav tuhé pevné látky (vyšší molekulové hmotnosti) nebo je-li vyžadován tekutý nebo pružný stav (nižší molekulové hmotnosti). Obecně však se hmotnostní průměr molekulových hmotností (Mw) obvykle pohybuje od asi 2000 do asi 400 000 daltonů, výhodně od asi 2000 do asi 200 000 daltonů a dokonce výhodněji od asi 2000 do 60 000 daltonů. Nejvýhodněji se Mw pohybuje mezi asi 10 000 do 55 000. Četnostni střed molekulové hmotnosti (Mn) se také může měnit v širokém rozmezí, ale obvykle spadá do rozmezí od asi 1000 do asi 200 000 daltonů, výhodně od asi 1000 do asi 100 000 daltonů a dokonce výhodněji od asi 1000 do asi 50 000 daltonů. Nejvýhodněji se Mn pohybuje mezi asi 8000 a 45 000 daltonů.

Výhodným způsobem k stanovení molekulové hmotnosti je gelová chromatografie (GPC) prováděná například kolonami se smíšeným ložem, rozpouštědlem CH2CI2, detektorem rozptylu světla a nepropojeným dn/dc.

Teplota skelného přechodu (Tg) polymeru používaného v tomto vynálezu se může široce měnit v závislosti na stupni rozvětvení v R¹ a R², relativním podílu monomeru obsahujícího fosfor použitého k přípravě polymeru a podobně. Když je léčivý prostředek podle tohoto vynálezu tuhá pevná látka, je Tg výhodně v rozsahu od asi -10 °C do asi 80 °C, dokonce výhodněji mezi asi 0 a 50 °C a nejvýhodněji mezi asi 25 a asi 35 °C.

V jiných ztělesněních je Tg výhodně dostatečně nízká, aby udržela prostředek podle tohoto vynálezu při teplotě těla tekutý. Pak, je teplota skelného přechodu polymeru použitého v tomto vynálezu výhodně od asi 0 do asi 37 °C, výhodněji od asi 0 do asi 25 °C.

Biologicky degradovatelný polymer použitý v tomto vynálezu je výhodně dostatečně čistý, aby byl sám biologicky přijatelný a zůstal biologicky přijatelný při biodegradaci.

• · *··· · · · · ··

9 9 ···· » · « • · 9 9 99 9 9

9 9 9 9 9 9 9 9

99999 99 99 99 999

Výrazem biologicky přijatelný je míněno, že produkty bidegradace nebo polymer samotný nejsou toxické a působí pouze minimální podráždění tkáně, když jsou injektovány nebo se dostanou 'do bezprostředního kontaktu s cévami zásobenými tkáněmi. Požadavek na biologickou přijatelnost je snadněji splnitelný, protože v polymerním přípravku podle tohoto vynálezu není vyžadována přítomnost organických rozpouštědel.

Avšak polymer použitý v tomto vynálezu je pro snadnější syntézu, čištění a manipulaci výhodně rozpustný v jednom nebo více běžných organických rozpouštědlech.

Běžná organická rozpouštědla zahrnují taková rozpouštědla jako ethanol, chloroform, dichlormethan (dimethylenchlorid), aceton, ethylacetát,

DMAC, N-methylpyrrolidin, dimethylformamid a dimethylsulfoxid. Polymer je výhodně rozpustný v nejméně jednom z výše uvedených rozpouštědel.

Polymer podle tohoto vynálezu může také obsahovat přídavné biologicky přijatelné monomerní jednotky pokud tyto jednotky neruší podle tohoto vynálezu požadované základní biodegradační a tokové vlastnosti. Takové přídavné monomerní jednotky mohou nabídnout dokonce větší přizpůsobivost při přípravě přesného profilu požadovaného pro cílené doručení účinné látky nebo přesnou rychlost biodegradace, vyžadované pro jiné aplikace. Když jsou použity takové přídavné monomerní jednotky, měly by však být použity v malých dostatečných množstvích, která zajistí přípravu biologicky degradovatelného kopolymerů, který má požadované fyzikální vlastnosti, jako

jsou tuhost, morfologii.	viskozita,	tekutost, pružnost nebo	zvláštní
Příklady	takových	biopřijatelných monomerů	zahrnuj i

opakující se jednotky, které můžeme nalézt v jiných polymerech ·· ··· · ·· ·· • 9 * · · · · • · · · · · • · · · · ♦ • · · · · ·· 9 9

jako v póly(glykolidech), póly(amidech), póly(orthděsterech) , póly(fosfoesterech), póly(kaprolaktonech), póly(urethanech), póly(dioxanonech), póly(laktidech), póly(anhydridech), póly(esteramidech), póly(acetalech), póly(ketalech), póly(karbonátech), póly(orthokarbonátech), póly(fosfazenech), póly(hydroxybutyrátech), póly(hydroxyvalerátech), póly(alkylenoxalátech), póly(alkylensukciná tech), póly(jablečných kyselinách), póly(aminokyselinách), póly(vinylpyrrolidonech), póly(ethylenglykolech), póly(hydroxycelulózách), chitinu, chitosanu a kopolymerech, terpolymerech nebo kombinacích a směsích výše uvedených materiálů.

Když jsou použity přídavné monomerní jednotky, upřednostňují se takové, které mají nižší stupeň krystalizace a jsou hydrofobnější. Zvláště výhodné opakující se jednotky s požadovanými fyzikálními vlastnostmi jsou jednotky odvozené od póly(laktidů), póly(kaprolaktonů) a jejich kopolymerů s glykolidem, ve kterých je více amorfních oblastí.

Příklady provedení vynálezu

Obecné syntézy fosfoesterových polymerů

Nejobvyklejší obecnou reakcí přípravy póly-(fosfátů) je dehydrochlorace mezi fosfordichloridátem a diolem podle následující obecné rovnice:

Oo n CHP-CI + n HO-R-OH ---- —Í-P-O-R-O-)— + 2n HCI i ' in

OR’OR

Většinu póly(fosfonátů) je také možno získat kondensací mezi vhodně substituovanými dichloridy a dioly.

• 9 9 99 9 9 9 99 · · · · 9 9 9 9 · · 9 9 · 9999 · · *

9 *9 *9 999 * 9

9 9 9 9 9 9 9 9

99 9 9 99 9 9 9 · 99 9

Póly(fosfity) reakcí.

kondenzační se připraví

K reakci s přebytku koncových pomocí vysoké teploty.

molárnich odstranění' glykolů glykolem se dimethylfosfitu, po methoxyfosfonylových dvoustupňovou používá 20 % kterém skupin z následuj e oligomerů

Výhodou polykondenzace v tavenině je, že se vyhýbá použití velkých množství jiných aditiv a tak činí čištění přímější. Může také poskytnout polymery s rozumně vysokou molekulovou hmotností. Často se však vyžadují poněkud přísné podmínky a mohou vést k řetězovým acidolýzám (nebo hydrolýzám, jestliže je přítomna voda). Mohou se také objevit nechtěné tepelně indukované vedlejší reakce, jako jsou síťovací reakce, jestliže je hlavní řetězec polymeru náchylný k odštěpení atomu vodíku nebo oxidaci s následnou rekombinací makroradikálů.

Aby se tyto vedlejší reakce minimalizovaly, může být polymerace také provedena v roztoku. Polykondenzace v roztoku vyžaduje, aby jak předpolymer tak fosforová složka byly rozpustné v běžném rozpouštědle. Obecně jsou používány chlorovaná organická rozpouštědla, jako jsou chloroform, dichlormethan nebo dichlorethan.

Polymerace v roztoku je výhodně prováděna za přítomnosti ekvimolárních množství reagujících látek a stechiometrického množství příjemce na bázi kyseliny, obvykle terciárního aminu, jako jsou pyridin nebo triethylamin. Reakční časy při polymeraci v roztoku vykazují tendenci být delší než při polymeraci v tavenině. Avšak, z důvodu, že mohou být použity celkové mírnější reakční podmínky, jsou minimalizovány vedlejší reakce a mohou být do polymeru zabudovány citlivější funkční skupiny. Mimoto, je méně pravděpodobné dosažení vysokých molekulových hmotností při polymeraci v roztoku.

• · · · · · · ♦ 9 9 9 · · · ·

9 9 · ·· 9 9 9

9 99 99 999 9 9 • 9 9 9 9 9 9 99

9999 9 99 99 9 9999 • 9····

Když jsou vyžadovány vysoké reakční rychlosti může být použita mezifázová polykondenzace. Mírné podmínky, které jsou použity minimalizují vedlejší reakce a není potřeba stechiomeťrické ekvivalence mezi diolovými a dichloridatovými výchozími materiály, jako při způsobech v roztoku. Avšak v bazické vodné fázi se mohou vyskytnout hydrolýzy chloridu kyseliny. Senzitivní dichloridáty, které mají určitou rozpustnost ve vodě jsou obecně spíše předmětem hydrolýz než polymerace. K přivedení ionizovaného diolu k mezifázovému rozhraní, čímž se usnadní polykondenzační rekce mohou být použity katalyzátory fázového přechodu, jako jsou korunové ethery nebo terciární chlorid amonný. Výtěžek a molekulová hmotnost výsledného polymeru po mezifázové kondenzaci jsou ovlivněny reakčním časem, molárním poměrem monomerů, poměrem objemů němísitelných rozpouštědel, typem příjemce na bázi kyseliny a typem a koncentrací katalyzátoru fázového přechodu.

Účelem polymerační reakce je vytvořit polymer obsahující (i) dvojmocné opakující se organické jednotky a (ii) fosfoesterové opakující se jednotky. Výsledkem může být homopolymer, relativně homogenní kopolymer nebo blokový kopolymer, který má poněkud heterogenní mikrokrystalickou strukuru. Kterékoliv z těchto tří ztělesnění se dobře hodí pro použití jako prostředek řízeného uvolňování.

Zatímco proces může být proveden blokově, v roztoku, mezifázovou polykondenzací nebo jakýmkoliv jiným vhodným způsobem polymerace, výhodně se proces provádí za podmínek kondenzace v roztoku. Zvláště užitečná rozpouštědla zahrnují methylenchlorid, chloroform, tetrahydrofuran, díemthylformamid, dimethylsulfoxif, toluen nebo jakékoliv jiné ze širokého spektra ostatních inertních organických rozouštědel.

·· 0··· 0« »· ·« ·· · 0 0 0 0 · ♦ « • · · · ·· * 9 • 9 ······♦ ·♦··· ·· ♦· ♦· ··*

Zvláště, když se používá polymerační reakce v roztoku, _je během polymerační reakce výhodně přítomen příjemce na bázi kyseliny. Zvláště vhodná třída příjemců na bázi kyseliny zahrnuje terciární aminy, jako jsou pyridin, trimethylamin, triethylamin, susbtituované aniliny a substituované aminopyridiny. Nejvýhodnější příjemce na bázi kyseliny je substituovaný aminopyridin 4-dimethylaminopyridin (DMAP).

Ve zvláště výhodném ztělesnění tohoto vynálezu je například biologicky degradovatelný polymer obecného vzorce III nebo IV připraven způsobem zahrnujícím kroky:

(a) reakce nejméně jedné sloučeniny s heterocyklickým kruhem obecného vzorce VII, VIII nebo IX:

VII VIII

ve kterém Μ¹, M² a X mají výše uvedený význam, s inicátorem, který má obecný vzorec:

H-Y-L-Y-H, ve kterém Y předpolymer a L mají výše uvedený význam, čímž se vytvoří obecného vzorce X nebo XI, viz. níže:

X

XI ve kterém X, Μ¹, Μ², Y, L, R, x, y, q a r mají výše uvedený význam; a (b) další reakci předpolymeru s fosfordihalogenátem obecného vzorce XII:

XII halogen.— halogen

Ra kde halogen je brom, chlor nebo jód; a R³ má výše uvedený význam, čímž se vytvoří polymer obecného vzorce III nebo IV.

Funkcí prvního reakčního kroku (a) je využít iniciátor k otevření kruhu sloučeniny s heterocyklickým kruhem obecného vzorce VII, VIII nebo IX. Příklady užitečných heterocyklických sloučenin obecného vzorce VII, VIII nebo IX zahrnují kaprolaktony, kaprolaktamy, anhydridy aminokyselin jako jsou anhydrid glycinu, cykloalkylenové uhličitany, dioxanony, glykolidy, laktidy a podobné.

Když má sloučenina podle tohoto vynálezu obecný vzorec III, může být použita k přípravě předpolymeru v kroku (a) pouze jedna sloučenina s heterocyklickým kruhem -obecného vzorce VII, která obsahuje M¹. Když má sloučenina podle tohoto vynálezu obecný vzorec IV, potom může být v kroku (a) použita kombinace heterocyklické sloučeniny obecného vzorce VII, která obsahuje M¹, a heterocyklické sloučeniny obecného vzorce VIII, která obsahuje M². Alternativně, když má sloučenina podle

4444 44 ····

4 4 4 44 • « 4 4 44 44

4 44*4444 • *4· * *4 ·* 4 ·4*4 tohoto vynálezu obecný vzorec IV, může být v kroku (a) použita samotná heterocyklická sloučenina obecného vzorce IX, která obsahuje jak M¹ tak M².

Příklady vhodných inicátorů zahrnují široké spektrum sloučenin, které mají nejméně dva aktivní vodíky (H-Y-L-Y-H), kde L je spojovací skupina a má výše uvedený význam a Y může být -0-, -S- nebo NR⁴, kde R⁴ má výše uvedený význam. Spojovací skupina L může být skupinou s přímým řetězcem např. alkylen, ale může být také substituovaná jednou nebo více přídavnými skupinami, které obsahují aktivní vodík. Například L může být alkylenová skupina s přímým řetězcem substituovaná jednou nebo více alkylovými skupinami, z nichž každá je nositelem částice s aktivovaným vodíkem, jako jsou -OH, -SH nebo NH₂. Tímto způsobem mohou být použitím rozvětvených iniciátorů s aktivním vodíkem připraveny různé polymery s rozvětveným řetězcem, takové, které mají požadované vlastnosti. Avšak, když polymery s rozvětveným řetězcem reagují s chloridy kyselin, je výsledný polymer zesíťovaný.

Reakční krok (a) se může uskutečnit v širokém rozmezí teplot, v závislosti na použitém rozpouštědle, požadované molekulové hmotnosti, náchylnosti reagujících látek vytvářet vedlejší reakce a přítomnosti katalyzátoru. Výhodně, však se pro podmínky provedení v tavenině provádí reakční krok (a) při teplotě od asi 0 do asi +235 °C. Při použití buď kationtových nebo aniontových katalyzátorů jsou možné poněkud nižší teploty.

Zatímco reakční krok (a) se může uskutečnit blokově, roztoku, mezifázovou kondenzací nebo jakýmkoliv jiným běžným způsobem polymerace, výhodně se reakční krok uskutečňuje v podmínkách taveniny.

♦ ·	00 0 0		00	• 0		00
« a	0	•	•		»	*	a	99
0	0	0	0	00	0	0
0	0	0	0	0	V	•	•
0000	0		♦ 0	0 0		0*	9 9

Příklady zvláště užitečných předpolymerů obecného vzorce

X zahrnují:

(i) předpolymer s koncovými -OH skupinami odvozený z polykaprolaktonu

H- [-0 (CH₂) 5-C0-] _x-O-CH₂-CH₂-O- [-C0- (CH₂) 5-O-] _y-H ;

(ii) předpolymer s koncovými -NH skupinami odvozený od kaprolaktamu (nylon 6)

Η- [-NH- (CH₂) 5-CO-]_x-NH-CH₂-CH₂-NH- [-C0- (CH₂) ₅-NH-] _y-H ;

(iii) předpolymer s koncovými -OH skupinami odvozený od polylaktidu

H-[-OCH (CH₃)-C0-] _X-O-CH₂-CH₂-O-[-CO-CH (CH₃)-0-] _y-H ; a (iv) předpolymer s koncovými -OH skupinami odvozený od polytrimethylenkarbonátu

H- [-0 (CH₂) s-O-CO-] _x-O-CH₂-CH₂-O- [-C0-0- (CH₂) 3-0-] _y-H .

Příklady zvláště užitečných předpolymerů obecného vzorce

XI zahrnují:

(i) kopolymer s -OH koncovými skupinami odvozený od laktidu a glykolidu:

0 00 li II IIII

H- [ (-OCH-C-OCH-C-),- (OCH₂-C-OCH₂-C)_r]_x-O-CH₂CH₂-O-//

CH₃ ch₃

0 00 ,11 II IIII //- [ (C-CH₂0-C-CH₂0) _r- (C-CHO-C-CHO-) „] _Y-H

I I

CH₃ CH₃;

(ii) kopolymer s -OH koncovými skupinami odvozený od laktidu a kaprolaktonu:

0 O

H- [ (-OCH-C-OCH-C-) _q- (OC₅H₁₀-C) _r] x-O-CH₂CH₂-O-//

I I

CH₃ ch₃

ΑΦ	♦ ·« ·		• *	• A	• A
• e	t	t	«	Φ ·	•	A	A
• •	• φ <	Φ	A	A A	Φ A
φ	•	Φ	Φ	• Φ	A	A
♦ ···	«		ΦΦ	• Φ	A·	A

O

-C-CHO-) _q] _y-H o o

II II //- [ (C-C_sH₁₀O)_r- (C-CHO

CHj CH₃ ;

(iii) kopolymer s -OH koncovými skupinami odvozený od glykolidu a kaprolaktonu:

°° í

H- [ (-OCHj-C-OCH₂-C-) _q- (OC_SH₁₀-C)_r] _x-O-CH₂CHj-O-//

0 0

11 \ i tj //- [ (C-CsHioOD- (C-CH₂O-C-CH₂O-) ql _y-H

Účelem polymeračniho kroku (b) je vytvořit polymer obsahující (i) předpolymer vytvořený jako výsledek kroku (a) a (ii) vzájemné spojení fosforylovaných jednotek. Výsledkem může být blokový kopolymer, který má mikrokrystalickou strukturu, která se zvláště dobře hodí k použití jako prostředek řízeného uvolňování.

Polymerační krok (b) podle tohoto vynálezu se obvykle uskutečňuje při mírně nižších teplotách než jsou teploty při kroku (a) , ale také se mohou měnit v širokém rozmezí, závislosti na použitém typu polymerační reakce, přítomnosti jednoho nebo více katalyzátorů, požadované molekulové hmotnosti a náchylnosti reagujících látek k nežádoucím vedlejším reakcím. Když jsou použity podmínky pro reakci v tavenině, může se teplota pohybovat od asi 0 do 150-°C. Když však je polymerační krok (b) prováděn polymerační reakcí v roztoku, obvykle se děje při teplotě mezi asi -40 a 100 °C.

Antineoplastické činidlo

• · · • *	• · • ·	•	«· ♦ • ·	·♦ ff * « ·	* ·
• · ···♦ ·	• · ··	•	• ··	• · ··

Hovoříme-li obecně, může se antineoplastické činidlo podle tohoto vynálezu lišit v širokém rozmezí, v závislosti na farmakologické strategii zvolené pro inhibici, zničení nebo prevenci rakoviny vaječníků. Antineoplastické činidlo může být popsáno jako jedna entita nebo kombinace entit. Prostředky, léčiva a způsoby jsou projektovány tak, že se používají s antineoplastickými činidly, která mají vysokou rozpustnost ve vodě, stejně dobře jako s těmi, které mají nízkou rozpustnost ve vodě, tak aby se vytvořil doručovací systém, který má řízené rychlosti uvolňování.

Výraz antineoplastické činidlo zahrnuje, bez omezení, alkylační činidla, jako jsou carboplatin a cisplatin; alkylační činidla na bázi dusíkatého yperitu; alkylační činidla na bázi nitrosomočoviny, jako jsou carmustin (BCNU); antimetabolity, jako je methotrexat; analogy purinových antimetabolitů; analogy pyrimidinových antimetabolitů, jako jsou fluoruracil (5-FU) a gemcitabin; hormonální antineoplastika, jako jsou goserelin, leuprolid a tamoxifen; přírodní antineoplastika, jako jsou aldesleukin, interleukin-2, docetaxel, etoposid (VP-16), interferon alfa, paclitaxel a tretinoin (ATRA); přírodní antineoplastika na bázi antibiotik, jako jsou bleomycin, dactinomycin, daunorubicin, doxorubicin a mitomycin; a přírodní antineoplastika na bázi vínka alkaloidů, jako jsou vinblastin a vincristin. Výhodně je antineoplastické činidlo vybráno ze skupiny, která se skládá z paclitaxelu, BCNU, carboplatinu a cisplatinu. Nejvýhodnějším antineoplastickým činidlem je paclitaxel.

Dále mohou být v kombinaci s antineoplastickými činidly použita také následující přídavná léčiva, i když nejsou sama považována za antineoplastické činidla: dactinomycin;

daunorubicinhydrochlorid; docetaxel; doxorubicinhydrochlorid;

·· <··* ♦· ·· ·· • · · · · · · *»« • · · · ·· · « • · «·«··»· ···· · ·· ·· »· ·'·

epoetin alfa;	etoposid (VP-16) ; ganciclovirsodný;
gentamicinsulfát;	interferon alfa; leuprolidacetát; meperidin-

hydrochlorid; methadonhydrochlorid; ranitidinhydrochlorid; vinblastiiísulfát a zidovudin (AZT) . Například fluoruracil byl nedávno formován ve spojení s epinefrinem a hovězím kolagenem, čímž se vytvořila zvláště účinná kombinace.

Ještě dále může být také použit následující výčet polypeptidů, proteinů, polysacharidů a interleukiny 1 až 18, včetně mutantů a jako jsou interferony α, β aminokyselin, peptidů, jiných velkých molekul: analogů; interferony nebo cytokiny, a γ; hormony, jako jsou luteinizační hormon uvolňující hormon (LHRH) a analogy a gonadotropin uvolňující hormon faktory, jako jsou transformační růstový fibroblastový růstový faktor (FGF), nervový (NGF), růstový hormon růstový faktor (EGF) růstového faktoru růstové faktor epidermálni fibroblastového růstový faktor nádorový inhibuj icí až 7 (BMP (HGF) a insulinový (GnRH);

faktor-β růstový (GHRF) , uvolňující faktor homologický hepatocytový faktor (IGF);

(FGFHF) růstový faktor nekrotický faktor-α a faktor-2 (IIF-2); kostní (TNF-oí superoxid angiogenézní faktory;

dismutázu morfogenetické proteiny 1 thymosin-a-l; γ-globulin;

(SOD); komplementární faktory; antiantigenni materiály a prekursory léčiv.

somatostatin;

Ve zvláště výhodném ztělesnění může prostředek podle tohoto vynálezu obsahovat jiné biologicky aktivní látky, výhodně terapeutická léčiva nebo prekursory léčiv, například jiná chemoterapeutická činidla, antibiotika, protivirové, protiplísňové, protizánětlivé látky a látky proti srážení krve, antigeny užitečné pro aplikaci rakovinové vakciny nebo odpovídající prekursory léčiv.

·· 1’»·	ΦΦ		φφ
• · ·			♦	♦	• · φ
• ·	«	•	♦ ·		φ φ
• 9 ·	•		•	φ	φ φ ·
• ·	•	•	•	•	φ >
ΦΦΦΦ ·	ΦΦ	··		φφ φ

Mohou být použity různé formy antineoplastických činidel a/nebo jiných biologicky aktivních činidel. Tyto zahrnují, bez omezení, takové formy jako elektroneutrální molekuly, molekulární komplexy, soli, ethery, estery, amidy a podobné, které jsou biologicky aktivované, když jsou implantovány, injektovány nebo jinak vpraveny do těla.

Ve zvláště výhodném ztělesnění, biologicky degradovatelný polymerní prostředek vhodný pro intraperitoneální podáváni k léčení pacienta savce, který má rakovinu vaječníků, obsahuje:

(a) paclitaxel; a (b) biologicky degradovatelný polymer obsahující opakující se monomerní jednotky zobrazený v obecném vzorci VI:

VI

ve kterém je molární poměr x : y asi 1; molární poměr n : (x nebo y) je mezi asi 200:1 a 1:200; a n je asi 5 až 5 000.

Biodegradační vlastnosti a vlastnosti spojené s uvolňováním

Biologicky degradovatelné polymery se liší od polymerů, které nejsou biologicky degradovatelné tím, že mohou degradovat během in vivo terapie. To obecně zahrnuje rozložení polymeru na jeho monomerní podjednotky. V zásadě jsou konečné produkty hydrolytického rozkladu polymeru používaného podle tohoto vynálezu cykloalifatické dioly, alifatické alkoholy a fosfát. Všechny tyto produkty degradace jsou potenciálně

	♦ 4 9999 99	♦ 4 ·«	9
	♦ · « · ·		9 9
	• · 4 »	*♦ 9 9	•
39	• · ♦ · 9	9 9 9 9 9	»
	9 9 9 9	9 9 9 9	•
	9999 · ··	99 99	99 9

netoxické. Avšak oligomerni meziprodukty hydrolýz mohou mít odlišné vlastnosti. Tak, toxikologie biologicky degradovatelného polymeru určeného pro vložení do těla,

dokonce toho	syntetizovaného ze zřejmě neškodných monomerních
struktur, je toxicity.	obvykle stanovena po jedné nebo více analýzách

Existuje mnoho různých způsobů testů toxicity a/nebo biologické přijatelnosti známé osobám běžně kvalifikovaným v oboru. Obvyklá in vitro zkouška toxicity však by měla být

provedena s	živými rakovinnými buňkami, jako jsou nádorové
buňky GT3TKB,	následujícím způsobem:
Dvěstě	mikrolitrů různých koncentrací degradovaného

polymeru jsou umístěny do 96-ti jamkové plotny pro tkáňovou kulturu osazené lidskými buňkami žaludečního

nádoru

(GT3TKB) při hustotě 104/jamku. Produkty

degradovaného polymeru jsou inkubovány s GT3TKB buňkami po 48 hodin. Výsledky této zkoušky mohou být vyneseny do grafu jako % relativního růstu proti koncentraci degradovaného polymeru v jamkách pro tkáňovou kulturu.

Polymery mohou být také hodnoceny dobře známými in vivo zkouškami biologické přijatelnosti, jako jsou podkožní implantace nebo inijekce u krys, kterými se potvrdí, že systémy hydrolyzují bez významných úrovní podráždění nebo zanětlivosti v místě vpravení.

Polymer podle obecného vzorce I je obvykle chrakterizován rychlostí biodegradace, která je přinejmenším částečně řízena jako funkce hydrolýzy fosfoesterové vazby polymeru. Důležité jsou také ostatní faktory. Například životnost biologicky degradovatelného polymeru in vivo závisí také na jeho a stupni

		··		··
	• 9	•	a ·	• «	a a ·
40	•		• ·	··	* ·
•	a
e	•	• «	a a	a a
	at··	•	♦ >	• a	a

molekulové hmotnosti, krystalitě, biostabilitě zesíťování. Obecně, čím větší molekulová hmotnost, tím vyšší bude stupeň krystality a větší biostabilita a pomalej ší biodegradáče. Navíc, rychlost degradace polymeru může být dále řízena výběrem postranních řetězců různých délek. Podle toho se degradační doby mohou pohybovat v širokém rozmezí, výhodně od méně než den do několika měsíců.

Podle toho, struktura postranního řetězce může ovlivňovat chování prostředku obsahujícího biologicky aktivní látku při jejím uvolňování. Například se očekává, že konverze postranních řetězců fosfátu na lipofilnější, hydrofobnější nebo objemnou skupinu by měla zpomalit proces degradace. Tak je uvolňování obvykle rychlejší z polymerního prostředku s malými alifatickými skupinami postranního řetězce než s objemným aromatickým postranním řetězcem.

Výraz prodloužené uvolňovaní jak je používán zde, zahrnuje bez omezení různé formy uvolňování, jako jsou řízené uvolňování, časované uvolňování uvolňování, dlouho působící . uvolnění, ke kterému dochází s získat prodloužené uvolňování, uvolňování, trvalé uvolňování, působící, dlouhodobě působící, , trvalé uvolňování, zpožděné i pulzní doručení, okamžité různými rychlostmi. Schopnost řízené uvolňování, časované zpožděné uvolňování, dlouho pulzní doručení nebo okamžité uvolnění je prováděno při použití dobře známých postupů a technik dostupných běžně kvalifikovanému odborníkovi. Žádná z těchto specifických technik nebo postupů netvoří vynalezený aspekt tohoto vynálezu.

Polymerní prostředky

4·	4···	e·	··	44 4
• ·	•	•	•	• ·	• ·	··
•	4	•	•	··	• ·
•	•	•	•	• ·	• e
···»	•			··	··	··

Antineoplastická činidla jsou používána v množstvích, která jsou terapeuticky účinná, a která se pohybují v širokém rozmezí převážně v závislosti na tom, jaké specifické antineoplastické činidlo je použito. Množství antineoplastického činidla zabudovaného do prostředku také závisí na požadovaném profilu uvolňování, koncentraci činidla potřebné pro biologický účinek a délce doby, po kterou má být biologicky aktivní látka uvolňována pro léčbu. Výhodně je podle tohoto vynálezu biologicky aktivní látka v různých úrovních obsahu smíchána s polymerní matricí, výhodně při teplotě místnosti a bez potřeby organického rozpouštědla.

Neexistuje horní kritická mez obsaženého množství antineoplastického činidla, kromě přijatelné viskozity roztoku nebo disperze, která by měla umožnit zachovat základní fyzikální vlastnosti požadované na prostředku. Dolní mez antineoplastického činidla obsaženého v doručovacím systému je závislá na účinnosti léčiva a délce času potřebného pro léčení. Tak by množství antineoplastického činidla nemělo být tak malé, že by nedokázalo způsobit požadovaný fyziologický účinek, ani tak velké, že je antineoplastické činidlo uvolňováno nekontrolovatelným způsobem.

Obvykle může být antineoplastické činidlo zabudováno do předkládaných doručovacích systémů v rozmezí těchto mezí od asi 1 % až do asi 65 %. Avšak k dosažení účinných úrovní léčení mohou být použita menší množství antineoplastických činidel, která jsou zvláště silná.

Navíc polymerní prostředek podle tohoto vynálezu může také obsahovat směsi polymeru podle tohoto vynálezu s jinými biologicky přijatelnými polymery nebo kopolymery, pokud přídavné polymery nebo kopolymery neruší nežádoucím způsobem • · ···· ·· ·· · · • · · · · · · ··· biodegradační nebo mechanické vlastnosti prostředku. Směsi polymeru podle tohoto vynálezu s takovými jinými polymery mohou nabízet dokonce větší pružnost při projektování přesného profilu uvolňování, požadovaného pro cílené doručení léčiva nebo požadovanou přesnou rychlost biodegradace. Příklady takových přídavných biologicky přijatelných polymerů zahrnují ostatní póly(fosfoestery), póly(karbonáty), póly(estery), póly(orthoestery), póly(amidy), póly(urethany) poly(iminokarbonáty) a póly(anhydridy).

Farmaceuticky přijatelné polymerni nosiče mohou také zahrnovat široký rozsah přídavných materiálů. Aniž by na ně byly omezeny, mohou takové materiály zahrnovat ředidla, pojivá a adhesivní látky, mazadla, desintegranty, barviva, kypřidla, příchuti, sladidla a různé materiály jako jsou pufry a absorbenty, čímž je, za podmínek, že žádný z těchto materiálů neruší biologickou přijatelnost, biodegradovatelnost a fyzikální stav vyžadovaný na polymerním prostředku podle tohoto vynálezu, umožněno připravit specifický léčebný prostředek.

Za účelem doručení antineoplastického činidla nebo nějaké jiné biologicky aktivní látky, je činidlo nebo látka přidávána k polymernímu prostředku. Činidlo nebo látka je buď rozpuštěna tak, aby vytvořila v polymerním prostředku formu homogenního roztoku o rozumné konstantní koncentraci nebo dispergována do formy suspenze nebo disperze v polymerním prostředku o požadované vstupní hladině nasycení (gramy biologicky aktivní látky na gramy celkového prostředku včetně biologicky aktivní látky, obvykle vyjádřená v procentech).

Zatímco je možné, že biologicky degradovatelný polymer nebo biologicky aktivní činidlo může být rozpuštěno v malém množství rozpouštědla, které je netoxické, čímž se efektivněji získá amorfní monolitní distribuce nebo biologicky prostředku-, ztělesnění j emná nebo aktivního činidla v pružném výhodou tohoto vynálezu, k vytvoření pružného prostředku rozpouštědel disperze tekutém je není že ve rozpouštědlo.

vyloučeno, protože jakmile rozpouštědlo umístěn zcela se rozptyluje výhodném potřeba žádné použití rozpouštědel výhodně je polymerní prostředek obsahující nebo částečně v těle, rozpouštědlo nebo difunduje z polymeru a musí být tělem

Mimoto je zpracováno a vyloučeno, což klade zvláštní zatížení na čistící schopnost těla v době, kdy jí nemoc (a/nebo léčení nemoci) může již zhoubně postihnout.

Avšak, když je použito rozpouštědlo k usnadnění míchání nebo zachování tekutosti polymemího prostředku podle tohoto vynálezu, mělo by být netoxické, jinak biologicky přijatelné a mělo by být používáno v minimálních množstvích. Rozpouštědla, která jsou zřejmě toxická by neměla být používána v jakémkoliv materiálu, který by měl být umístěn i částečně v živém těle. Takové rozpouštědlo také nesmí působit v místě podávání podráždění tkáně nebo nekrózu.

Příklady vhodných biopřijatelných rozpouštědel, když jsou používány, zahrnují N-methyl-2-pyrrolidon, 2-pyrrolidon, ethanol, propylenglykol, aceton, methylacetát, ethylacetát, methylethylketon, dimethylformamid, dimethylsulfoxid, tetrahydrofuran, kaprolaktam, dimethylsulfoxid, kyselina olej ová nebo l-dodecylazacykloheptan-2-on.

Výhodná rozpouštědla zahrnují z důvodu jejich rozpouštěcí schopnosti a jejich biologické přijatelnosti N-methyl-2-pyrrolidon, 2

-pyrrolidon, dimethylsulfoxid a aceton.

Polymerní prostředek podle tohoto vynálezu může být pružný nebo tekutý materiál. Výrazem tekutý je míněna schopnost zaujmout při teplotě místnosti časem tvar prostoru, v kterém je obsažen. To zahrnuje například tekuté prostředky, které jsou schopné nastříkání do místa; ijektáže pomocí ruční inijekční stříkačky opatřené například jehlou velikosti 23; nebo doručení katetrem.

Výraz tekutý však také zahrnuje vysoce viskózní při teplotě místnosti gelu-podobné materiály, které mohou být na požadované místo dodány nalitím, vytlačením z tuby nebo injektáží pomocí jakéhokoliv obchodně dostupného inijekčního zařízení, pro vysoce viskózní, ale stále ještě tekuté materiály, které dává inijekční tlak větší než by vyvinul samotný manuální prostředek. Když je použitý polymer sám tekutý, polymerní prostředek podle tohoto vynálezu i když je viskózní, nepotřebuje k tomu, aby byl tekutý, obsahovat biologicky přijatelné rozpouštědlo, ačkoliv stopy nebo zbytková množství biopřijatelných rozpouštědel mohou být stále přítomna. Stupeň viskozity polymeru může být upraven molekulovou hmotností polymeru stejně dobře, jako smícháním cis- a trans- isomerů cyklohexanondimethanolu v hlavním řetězci polymeru.

Polymerní prostředek podle tohoto vynálezu může být podáván různými cestami. Například, jestliže je tekutý, může být injektován v takové formě, že po injektáží vytvoří dočasnou biochemickou bariéru pokrývající nebo obklopující vnitřní orgány nebo tkáně. Polymerní prostředek podle tohoto vynálezu může být také použit k přípravě povlaků pevných implantace schopných prostředků.

Avšak, co je nejdůležitějši, polymerní prostředek podle tohoto vynálezu poskytuje řízení schopné a účinné uvolňování antineoplastického činidla v průběhu času, dokonce i v případě velkých biomakromolekul.

Implantáty a doručovací systémy

Ve své nejjednodušší formě se biologicky degradovatelný polymerní doručovací systém skládá z roztoku nebo disperze antineoplastického činidla v matrici polymeru, která má nestabilní (biologicky degradovatelné) vazby zabudované do hlavního řetězce polymeru. Ve zvláště výhodném ztělesnění, jsou tuhé částice obsahující prostředek podle tohoto vynálezu vloženy do pobřišnice pomocí implantace, inijekce, laparoskopie nebo jinak umístěny do pobřišnice léčeného pacienta, například, během nebo po chirurgickém odstranění viditelně rakovinné tkáně.

Antineoplastické činidlo z tohoto prostředku a polymer mohou vytvářet homogenní matrici nebo může být biologicky aktivní látka mějakým způsobem zapouzdřena v polymeru. Například biologicky aktivní látka může být nejdříve zapouzdřena v mikrosférách a pak spojena s polymerem takovým způsobem, že je zachována při nejmenším část mikrosférické struktury. Alternativně může být biologicky aktivní látka dostatečně nemísitelná s polymerem podle tohoto vynálezu, takže je spíše dispergována jako malé kapky, než aby se v polymeru rozpustila.

Jako strukturální lékařský přípravek, poskytuje polymerní prostředek podle tohoto vynálezu široké rozmezí fyzikálních forem, které mají specifické chemické, fyzikální a mechanické • · · · · · · · · · ·· · • · · ··»· *··· • · · · · · · ♦ · * · ·· ·· ··· · · • · ······· ···· · ·· ·· · · ·· · vlastnosti vhodné pro vložení do pobřišnice, navíc je .to prostředek, který degraduje in vivo na netoxické zbytky.

Biologicky degradovatelné doručovací částice obsahující léčivo mohou být připraveny několika způsoby. Polymer může být zpracován v tavenině použitím technik běžného vytlačování nebo vstřikování nebo mohou být tyto produkty připraveny rozpuštěním v odpovídajícím rozpouštědle, načež následuje tvorba přípravku a následné odstranění rozpouštědla odpařením nebo extrakcí např. sušení rozprašováním. Těmito způsoby mohou být polymery utvářeny do částic téměř jakékoliv požadované velikosti nebo tvaru, například implantovatelných pevných disků nebo destiček nebo injektovatelných tyčinek, mikrosférických nebo jiných mikročástic. Obvyklá léčiva pro použití v medicíně také zahrnují takové přípravky jako jsou implantáty, vrstvené hmoty pro degradovatelné tkaniny nebo povlaky, které se kladou na jiný implantovaný přípravek.

Antineoplastické činidlo je obvykle uvolňováno z matrice polymeru nejméně tak rychle, jak matrice biodegraduje in vivo. Pro některá antineoplastická činidla, bude činidlo uvolněno pouze poté, co polymer zdegraduje do stupně, kdy jsou nedifundující látky vystaveny tělesným tekutinám. Jak polymer začne degradovat, začnou s uvolňovat biologicky aktivní látky, které byly zcela obklopeny polymemí sítí.

Avšak při tomto mechanismu může mít dlouhý peptidový řetězec, který je fyzicky zapleten v tuhé struktuře pevného implantátu tendeci degradovat společně s matricí a odštěpit se od zbývajícího peptidového řetězce, a tak uvolňovat neúplné fragmenty molekul. Když jsou polymemí prostředky podle tohoto vynálezu projektovány tak, aby byly pružné, bude však polymer obvykle degradovat po té, co je peptid nebo protein částečně uvolněn. Při zvláště výhodném mechanismu, když je peptidový řetězec uvolněn z prostředku podle tohoto vynálezu, zůstává prostředek pružný a dovoluje velkým molekulám proteinu, přinejmenším částečně, difundovat sítí polymeru před biodegradací svou vlastní nebo polymeru.

Počáteční rychlost uvolňování proteinů z prostředku je proto obecně řízena difúzí skrz kanálky ve struktuře sítě, rychlostí, která je nepřímo úměrná molekulové hmotnosti proteinu. Když začne polymer degradovat, může však být protein zůstávající v matrici také uvolněn erozními silami.

vynálezu spojeny prostým

Biologicky degradovatelné amorfní matrice obvykle obsahují polymerní řetězce, jinými řetězci. Tato spojení mohou zapletením polymerních řetězců v protikladu k vodíkovým vazbám nebo Van der interakčním silám nebo vazbám mezi krystalickými interakce, které jsou svou může být k vytvoření viskózních tmelu s širokou variabilitou fyzických a podle tohoto které jsou tvořena být do matrice,

Valsovým oblastmi povahou polymeru nebo silám iontové. Alternativně, podobných materiálů mechanických vlastností použita syntéza blokových kopolymerů nebo míchání dvou různých polymerů.

Ve zvláště výhodném ztělesnění je prostředek podle tohoto vynálezu dostatečně tekutý, aby mohl být injektován do těla. Zvláště je důležité, že injektovaný prostředek má za následek minimální podráždění tkáně po inijekci nebo poté co .je jinak vložen do dutiny břišní.

V jiném ztělesnění je polymerní prostředek používán ve formě měkké, schránky pro doručení léku, která může být podávána jako kapalná, například inijekci, ale která zůstává • * · ♦♦ 0 · · · · ·· 0 • · · ·»9· · « 00 • · · · · · · · · • 0 ········ · • 0 ·····♦· • ·*· · ·· · 0 · · ··· distatečně viskózní, aby udržela účinnou látku v lokalizované oblasti kolem místa inijekce. Degradační doba takto vytvořené schránky se může pohybovat od několika dnů do roku nebo více, v závislosti na vybraném polymeru a jeho molekulové hmotnosti. Použitím polymerního prostředku v tekuté formě, může být eliminována i potřeba provedení incise. V každém případě se pružné nebo tekuté doručovací schránky přizpůsobí tvaru nebo prostoru, který zaujímají v těle s minimálním trauma pro okolní tkáně.

Když je polymerní prostředek podle tohoto vynálezu pružný nebo tekutý, může být umístěn kdekoliv v těle, včetně dutin jako je břišní, nastříkán dovnitř nebo nalit do otevřených ran nebo použit jako lokální doručovací systém během chirurgického zákroku. Když je tekutý, může být prostředek podle tohoto vynálezu také použit k tomu, aby díky své schopnosti obklopit pouzdrem tkáně, orgány a protetické přístroje, působil jako dočasná překážka zabraňující přímé vzájemné adhezi různých typů tkáně, například po chirurgickém zákroku v dutině břišní.

Jak je jednou vložen, měl by polymerní prostředek podle tohoto vynálezu zůstat při nejmenším v částečném kontaktu s biologickými tekutinami, jako je krev, sekrety vnitřních orgánů, mukózními membránami a podobnými. Implantovaný nebo injektovaný prostředek bude uvolňovat antineoplastické činidlo obsažené v jeho matrici, z tuhé, pružné nebo tekuté biologicky degradovatelné polymerní matrice, řízenou rychlostí dokud není látka vyčerpána, při respektování obecných pravidel difúze nebo rozpouštění.

Následující příklady jsou ilustrativní pro výhodná ztělesnění tohoto vynálezu a nejsou vytvářena tak, aby jimi byl tento vynález limitován. Všechny molekulové hmotnosti • · · ·· · φφ · ··· • · ♦ · · · · · « · • · · φ · · ·· • φ · · · · · ·· • φφφ · φφ «φ Φ· φφφ polymerů jsou průměrné molekulové hmotnosti. Pokud není jinak uvedeno jsou všechna procentická vyjádření založena na procentech hmotnostních konečného doručovacího systému nebo připraveného přípravku a všechna se celkově rovnají 100 % hmotnostním.

Příklad 1: Syntéza kopolymeru P(BHET-EOP/EOP/TC, 80/20)

-och₂ch₂oh+ ci-p-ci

I och₂ch₂

DMAP

0 o

II ll\ II coch₂ch₂cp-4- och₂ch₂oc |77 och₂ch₃

-och₂ch₂oh

Poly(BHET/EOP)

(TC)

Poly(BHET/EOP/TC) OCH₂CH₃

Do 250ml baňky opatřené nálevkou se pod proudem argonu umístí 10 g 1,4-bis(hydroxyethyl)tereftalátu (BHET), 9,61 g

4-dimethylaminopyridinu (DMAP) a 70 ml methylenchloridu. Roztok v baňce se za míchání ochladí na -40 °C a po kapkách se přes nálevku přidá roztok 5,13 g ethylfosfordichloridátu (EOP) (destilovaného před použitím) ve 20 ml methylenchloridu. Když dokončí, míchá se směs při • Φ Φ· · » φ ♦ ·· Φ· • φ φ φφφφ φφφ • φ ΦΦΦ· φφ φ φ φφφφ φφφ

Φφφφ φ φφφφ φ· φφφ se přidávání čtyři hodiny, čímž se vytvoří homopolymer

Potom teplotě místnosti.po

BHET-EOP.

kapkách přidá (TC) (získaného od se po tereftaloylchloridu

Company a rekrystalizovaného před použitím methylenchloridu. Teplota se postupně zvýší °C a reakční směs se udržuje pod refluxem

P (BHET-EOP)

P(BHET-EOP/TC).

roztok

Aldrich hexanem) až na přes

1,60 g

Chemical ve 20 ml asi 45 až noc, čímž se dokončí kopolymerace homopolymeru monomerem TC za vytvoření kopolymeru přídavným

Rozpouštědlo se potom odpaří a zbytek se znovu rozpustí v asi 100 až 200 ml chloroformu. Chloroformový roztok se třikrát promyje nasyceným roztokem NaCl, suší se nad bezvodým Na2SO₄ a rychle se zchladí nalitím do etheru. Výsledná sraženina se znovu rozpustí ve chloroformu a opět se rychle zchladí nalitím do etheru. Výsledná tuhá, tónovaná bílá sraženina se oddělí filtrací a suší se ve vakuu. Výtěžek 82 %.

Struktura P(BHET-EOP/TC, 80/20) se stanoví pomocí ¹H-NMR, ³¹P—NMR a spektra infračervené spektroskopie s Fourierovou transformací (FT-IR), je zobrazeno na obrazech 1 a 2. Struktura se také potvrdí pomocí elementární analýzy, která je v těsném souladu s teoretickými výpočty. Výsledky elementární analýzy se uvádějí na obraze 3.

Molekulární hmotnost P(BHET-EOP/TC, 80/20) se nejprve měří pomocí gelové chromatografie (GPC) s polystyrenem jako kalibračním standardem. Výsledný graf určuje hmotnost střední hodnoty molekulové hmotnosti (M_w) kolem asi 6100 a číselně střední molekulovou hmotnost (M_n) kolem asi 2200, jak je uvedeno v obr. 4. Osmometrie tlaku par (VPO) stanovuje pro *<l ···· ·· ·· ♦ · · · · · · • · · · ·· • · · · · · ···« · ·· ··

tento kopolymer hodnotu Mn kolem asi 7900. Výsledky studii těchto molekulových hmotnosti se také uvádějí na obraze 3.

Příklad 2:- Změny vstupních poměrů pro P (BHET-EOP/TC)

Podle postupu popsaného výše v příkladu 1 se připraví řada jiných kopolymerů P(BHET-EOP/TC) podle tohoto vynálezu, kromě toho, že se vstupní poměry EOP a TC použité při počátečním polymeračním kroku po řadě liší. Výsledky se uvádějí níže v tabulce 1. Ze vstupních poměrů EOP/TC se může vypočítat hodnota x z obecného vzorce uvedeného níže. Například v P(BHET-EOP/TC, 80/20) připraveném výše v příkladu 1, je x 8.

Tabulka 1

Variace vstupních	poměrů EOP k TC v P(BHET-EOP/TC)
Vstupní EOP/TC*	poměr	100/0	95/5	90/10	85/15	80/20	50/50
x		-	38	18	11/4	8	2

Vstupní poměr ethylfosfordichloridátu k tereftaloylchloridu.

Přiklad 3: Syntéza a izolace homopolymeru

o ch₃

II I c-o-ch₂cch₂oh ch₃ ^l3 (BHDPT-EOP)

EOP _y

DMAP

O

-foCH₂CCH₂—V-C-O~CH₂CCH₂O—P }-_χ ch₃ ch₃ och₂ch₃

9 ·	9	• ·		« ·		« ·
• 9	•	•	•	•	•	•	•	• 9
•	•	»	•	• ·	«	•
• ·	♦	f	*	•	•	•
• •4«	•	··				··	• »

Monomer BHDPT připravený dále v příkladu 5 a příjemce.na bázi kyseliny 4-dimethylaminopyridin (DMAP) se rozpustí v methylenchloridu. Výsledný roztok se ochladí na -70 °C použitím lázně suchý led/aceton, a pomalu se přidává stejné molární množství ethylfosfordichloridátu (EOP). Reakční směs se potom zahřívá a refluxuje přes noc. Sůl vytvořená při polymeraci se odstraní filtrací. Zbývající roztok polymeru (filtrát) se třikrát promyje nasyceným roztokem NaCl a homopolymer se vysráží v diethyletheru.

Příklad 4: Syntéza kopolymeru P(BHDPT-EOP/TC)

ch₃

CH₃ O

I II ///—och₂cch₂o-c ch₃

o ch₃

II I c-och₂cch₂oh ch₃

ch₃

I

OCH₂CCH₂-OI ch₃

///

J n

		9 «	··»		9 *	«
• · ♦	9	•	9 9	•	9	··
9 9	9	9	9 9	r	9	»
9 9	9	9	« ·	•	9	•
9999 9		9 «	W·		99	* 9 ·

Kopolymery P(BHDPT-EOP) s TC se syntetizuji pomocí výše uvedené dvoustupňové kopolymerace v roztoku. Poté co při teplotě místnosti probíhá po jednu hodinu reakce mezi BHDPT a EOP, zchladí se reakční baňka v lázni suchý led/aceton. Odpovídající množství TC ( spojený počet molů TC a EOP se rovná počtu molů BHDPT) se pomalu přidá do baňky. Reakční směs se potom zahřívá a refluxuje přes noc. Sůl vytvořená při polymeraci se odstraní filtrací. Zbývající roztok kopolymerů (filtrát) se třikrát promyje nasyceným roztokem NaCl a kopolymer se vysráží v diethyletheru.

Přiklad 5: Syntéza póly(fosfoesteru) P(BHDPT-HOP/TC) ch₃ ch₃ o

I II hoch₂cch₂-o-c ch₃

HOP, DMAP o Γ c-o-ch₂cch₂oh I ch₃

CH₃

I och₂cch₂ch₃

ill oc₆h₁₃

X

	W		··	·· ·
	« ·	•	•	•	*	• · ·	··
	•	•	•	♦		• ·	•
54	«	•	< ·	•	•	4 · · ·
•	•	•	•	•	• · ·	•
		•	··		··	4·	4··

Kopolymery P(BHDPT-HOP) s TC se syntetizuji pomocí dvoustupňové polymerace v roztoku. Poté co při teplotě místnosti probíhá po jednu hodinu reakce mezi BHDPT a HOP, zchladí se- reakční baňka v lázni suchý led/aceton. Do baňky se pomalu přidá odpovídající množství TC ( spojený počet molů TC a HOP se rovná počtu molů BHDPT) . Reakční směs se potom zahřívá a refluxuje přes noc. Sůl vytvořená při polymeraci se odstraní filtrací. Zbývající roztok kopolymeru (filtrát) se třikrát promyje nasyceným roztokem NaCl a kopolymer se vysráží v diethyletheru.

Příklad 6: Jiné diolové variace

Diolové tereftaláty, které jsou strukturně příbuzné tereftalátům z BHET a BHDPT se syntetizují zreagováním TC buď s n-propylendiolem nebo 2-methylpropylendiolem, jejichž struktury jsou uvedeny níže, čímž se vytvoří odpovídající dioltereftalát.

—ch₂ch₂ch₂— —ch₂chch₂—

Í)H₃

Tyto diolové tereftaláty se potom zreagují s EOP, čímž se vytvoří odpovídající homopolymery.

Takto vytvořené homopolymery se potom použijí k přípravě kopolymeru podle tohoto vynálezu druhou reakcí s TC, jak je popsáno výše v příkladu 4.

Příklad 7: Teplota skelného přechodu pro kopolymery P(BHET-EOP/TC)

Teploty skelného přechodu (Tg's) P (BHET-EOP/TC, 80/20). a P(BHET-EOP/TC, 50/50) se stanoví pomoci diferenční skanovací kalorimetrie (DSC) na 24,5 °C a 62,2 °C respektive. Obraz 4 ukazuje pro tyto dva polymery křivky DSC. Stanoví se Tg's čtyř dodatečných P(BHET-EOP/TC) kopolymeru s různými vstupními poměry EOP/TC a výsledky se zanesou do tabulky viz níže tabulka 2:

Tabulka 2

Teploty skelného přechodu (Tg’s) polymerů (BHET-EOP/TC)

Poměr EOP/TC*	100/0	95/5	90/10	85/15	80/20	50/50
Tg (°C)	19,1	20, 7	21,2	29, 8	24,5	62,2

‘vstupní poměr ethylfosfordichloridátu k tereftaloylchloridu.

Tg se zvyšuje jak se snižuje podíl EOP a zvyšuje se podíl TC.

Příklad 8: Teploty -EOP/TC)	skelného	přechodu	kopolymerů P(BHDPT-
Provádí se	také	studie	vlivu zvýšení podílu
tereftaloylchloridu	(TC)	na Tg's	polymerů P(BHDPT-EOP/TC).
Výsledky se uvádějí	níže v	tabulce 3	•

Tabulka 3

Vliv poměru EOP/TC na Tg P(BHDPT-EOP/TC)

Molárni poměr (BHDPT/EOP/TC)*	Tg (°C)
100:100:0	14
100:100:0	19
100:90:10	16
100:85:15	24
100:80:20	23
100:75:25	33
100:75:25	49
100:50:50	43

Celkové molárni množství TC a EOP se rovná molárnimu množství BHDPT.

Příklad 9: Teploty skelného přechodu pro různé skupiny R

Provádí se také studie ukazující účinek na teplotu skelného přechodu (Tg) kopolymerů připravených z řady diolů, které mají různé R skupiny:

kde R je -CH₂CH₂-; -CH₂CH₂CH₂-; -CH₂CH (CH₃) CH₂-; a

-CH₂CH (CH₃) ₂ch₂-.

Výsledky jsou uvedeny níže v tabulce 4:

• · · · • ·

Tabulka 4

Vliv měnící se skupiny R na Tg polymeru

Skupina R	Struktura	Tg	(°C)
ethylen	—ch2ch2—	14	až 1
n-propylen	—ch2ch2ch2—		-15
2-methylpropylen	—ch2chch2— u		11
2,2'-dimethyl- propylen	CHg —ch2cch2— u		19

Jak ukazuje tabulka 4, zvyšuje se Tg, jak se zvyšuje velikost a stupeň rozvětvení skupiny R. Navíc se se změnou Tg mění fyzikální stav polymerů. Zvláště se se zvýšením Tg mění polymery z kaučukovitých na jemné prášky.

Příklad 10: Rozpustnosti polymerů podle tohoto vynálezu

Rozpustnosti v organických rozpouštědlech se stanovují pro homopolymer P(BHET-EOP, 100/0) a pro následující blokové kopolymery:

• · φ · · · ♦ ·

P (BHET-EOP/TC, 95/5), P(BHET-EOP/TC, 90/10),	jsou chloroform,
Organická	P(BHET-EOP/TC, 85/15), P(BHET-EOP/TC, 80/20), a P(BHET-EOP/TC, 50/50).
rozpouštědla ]	používaná pro test
methylenchlorid, N-methylpyrrolidon	(NMP),	dimethylformamid
(DMF) a	dimethylsulfoxid (DMSO).	Výsledky	těchto zkoušek

rozpustnosti jsou souhrnně uvedeny níže v tabulce 5.

Tabulka 5

Polymer CHCI3	CH2CI3	NMP	DMP	DMSO
P(BHET- snadno	snadno	dobrá	dobrá	dobrá
EOP, rozpustný rozpustný rozpustnost	rozpustnost	rozpustnost
100/0)
P(BHET- snadno	snadno	dobrá	dobrá	dobrá
EOP/TC,rozpustný	rozpustný	rozpustnost	rozpustnost	rozpustnost
95/5)
P(BHET- snadno	snadno	dobrá	dobrá	dobrá
EOP/TC,rozpustný	rozpustný	rozpustnost	rozpustnost	rozpustnost
90/10)
P(BHET- relativně	relativně	dobrá	dobrá	dobrá
EOP/TC,rozpustný	rozpustný	rozpustnost	rozpustnost	rozpustnost
85/15)
P(BHET- relativně	relativně	dobrá	dobrá	dobrá
EOP/TC,rozpustný	rozpustný	rozpustnost	rozpustnost	rozpustnost

80/20)

P(BHET- neroz- neroz- rozpustný rozpustný rozpustný

EOP/TC, pustný pustný při při při

50/50) zahříváni zahřívání zahřívání

Výsledky ukazují, že rozpustnost těchto polymerů v organických rozpouštědlech se zvyšuje jak se zvyšuje poměr EOP/TC.

Přiklad 11: Viskozity polymerů

Vnitřní viskozity řady polymerů P(BHET-EOP/TC) různých vstupních poměrů se měří v chloroformu (CH3CI) při 4 0 °C v Ubbelohdeho viskozimetru. Výsledky jsou uváděny níže v tabulce 6.

Tabulka 6

Vnitřní	viskozity	polymerů	P(BHET-EOP/TC)
Poměr EOP/TC*	100/0	95/5	90/10 85/15	80/20	50/50
[n] (dl/g)	0, 081	0, 089	0,148 0,146	0,180	neurč. +

Vstupní poměr ethylfosfordichloridátu k tereftaloylchloridu.

+ Vnitřní viskozita P(BNET-EOP/TC, 50/50) nebyla stanovena, protože nebyl rozpustný v chloroformu.

Příklad 12: In vitro degradace

Filmy z P(BHET-EOP/TC, 80/20) a P(BHET-EOP/TC, 85/15) se připraví způsoby odlévání z roztoku a suší se 2 dny pod • · ·♦♦· • · • · • · · • ·· · 9 ·· • 9 • · vakuem. Z plátů filmu se nařežou disky o síle 1 mm a průměru 6 mm. Tři disky z každého kopolymerů se při 37 °C umístí do 4 ml solanky fosfátového pufru (PBS) (O,1M, pH 7,4). Disky se vyjímají z pufru v různých časových okamžicích, promyjí se vodou a suší se přes noc.

Vzorky se analyzují na změnu molekulové hmotnosti a úbytek hmotnosti v čase, jak se uvádí v obrazech 7A a 7B. Hmotnost střední hodnoty molekulové hmotnosti P(BHET-EOP/TC, 80/20) se za tři dny sníží asi o 20 %. Po 18 dnech ztratí disky P(BHET-EOP/TC, 85/15) a P(BHET-EOP/TC, 80/20) asi 40 a 20 % hmoty respektive.

Tyto údaje demonstrují proveditelnost jemného ladění rychlosti degradace kopolymerů a potvrzují, že kopolymery se stávají se zvyšováním obsahu fosfátové složky (EOP) hydrolyticky labilnější.

Stejný proces se opakuje s kopolymery P(BHET-EOP), které mají různé vstupní poměry EOP k TC. Obraz 6 je grafickým znázorněním stupně degradace, jak je změřena pomocí změny molekulové hmotnosti v čase pro homopolymer P(BHDPT-EOP) a následující blokové kopolymery:

P(BHDPT-EOP/TC,

P(BHDPT-EOP/TC,

P(BHDPT-EOP/TC,

85/15),

75/25), a

50/50).

Příklad 13: In vivo degradace kopolymerů P(BHET-EOP/TC) a uvolňování paclitaxelu in vitro

Obrazy 7A a 7B zobrazují in vivo degradaci P(BHET-EOP/TC, 80/20) měřenou úbytkem hmotnosti. Obraz 7C zobrazuje uvolňování paclitaxelu z filmu in vitro.

• · ··· ·

Přiklad 14: Biologická přijatelnost/cytotoxicita P(BHET-EOP/TC, 80/20) in vitro

Cytotoxicita kopolymerů P(BHET-EOP/TC, 80/20) se vyhodnotí pomocí pěstování kultury buněk ledviny lidského embrya (HEK) na krycím víčku potaženém kopolymerem P(BHETEOP/TC, 80/20) . Jako kontrola se HEK buňky také pěstují na krycím víčku povlečeném TCPS. Buňky pěstované na kopolymerem povlečeném krycím sklíčku vykazovaly normální stavbu ve všech časech a během 72 dní se významně rozmnožily v porovnání s významně nižším množstvím, když se stejné HEK buňky pěstují na TCPS.

Příklad 15: In vivo biologická přijatelnost P(BHET-EOP/TC, 80/20)

Z P(BHET-EOP/TC, 80/20) se zformuje lOOmg polymerní destička a jako referenční vzorek destička z kopolymerů kyseliny mléčné a kyseliny glykolové (75/25, PLGA), o kterém je známo, že je biopřijatelný. Tyto destičky se za umrtvení vloží mezi vrstvy svalů pravé končetiny dospělých krys chovu SPF Sprague-Dawley. Destičky se v určité časy vyjmou a okolní tkáň se připraví pro histopatologickou analýzu certifikovaným patologem, při použití následujího bodového hodnocení:

Bodové hodnocení

Stupeň podráždění až 200

200 až 400

400 až 600 více než 600 žádné podráždění· slabé podráždění mírné podráždění střední podráždění těžké podráždění ·· ····

Výsledky histopatologické analýzy jsou uvedeny níže v tabulce .

Tabulka 7 ··

Zánětlivá reakce v místě implantace (nitrosvalové)

Polymer	3	7	14	1	2	3
	dny	dnů	dnů	měsíc	měsíce	měsíce
P(BHET-	151	116	163	98	60	35
-EOP/TC,
80/20)
PLGA
(75/25)	148	98	137	105	94	43
Ukazuj e	se, že	fosfoesterový kopolymer	P(BHET-EOP/TC, 80/20)
má přijatelnou	biologickou	přijatelnost	podobnou	té, kterou

vykazují referenční destičky PLGA.

Příklad 16: Příprava mikrosférických částic P(BHET-EOP/TC,80/20) obalujících FITC-BSA

Mikrosférické částice se připraví cestou dvojité extrakce emulze/rozpouštědlo používající FITC-značkovaný albumin hovězího séra (FITC-BSA), jako model proteinového léčiva. 100 μΐ roztoku FITC-BSA ( 10 mg/ml) se přidá k roztoku 100 mg

P(BHET-EOP/TC, 80/20) v 1 ml methylenchloridu a emulguje se na ledu působením ultrazvuku po 15 sekund. Výsledná emulse se okamžitě vlije do 5 ml vířeného vodného roztoku 1 % polyvinylalkoholu (PVA) a 5 % NaCl. Víření se udržuje po dobu jedné minuty. Výsledná emulze se nalije do 20 ml vodného roztoku 0,3 % PVA a 5 % NaCl, který se intenzivně míchá. Přidá

0· 0000

9000

• · · · · · t«99 ·

00 · • · · · • 9 9 · · • 9 99 ·

0« se 25 ml 2% roztoku isopropanolu a směs se míchá po jednu hodinu, čímž se zajistí úplná extrakce. Výsledné mikrosférické částice se jímají odstředěním při 3000 x g, třikrát se promyjí vodou a lyofilizují se. Prázdné mikrosféry se připraví stejným způsobem, kromě toho, že se jako vnitřní vodná fáze použije voda.

Podmínky těchto příprav se pro zvýšení účinnosti obalení optimalizují zlepšeným tvarem mikrosférických částic a minimálním uvolněním při roztržení. Výsledné mikrosférické částice jsou většinou mezi 5 a 20 μιη průměru a vykazují tvar s hladkým povrchem. Obraz 8 zobrazuje velikost a hladkost mikrosférických částic, jak ji ukazuje elektronová mikroskopie.

Počáteční hladina obsahu FITC-BSA se stanoví zkouškou na FITC po hydrolyzování mikrosférických částic v 0,5N roztoku NaOH přes noc. Vstupní hladiny se stanoví srovnáním se standardní křivkou, která se vytvoří provedením řady zkoušek s roztoky FITC-BSA v 0,5N NaOH. Snadno se získají vstupní hladiny proteinů 1,5, 14,1 a 22,8 % hmotnostních.

Obalovací účinnost FITC-BSA mikrosférickými částicemi se stanoví při různých počátečních hladinách obsahu, srovnáním množství uvězněného FITC-BSA s počátečním množstvím v roztoku pomocí fluorometrie. Jak se uvádí níže v tabulce 8, získá se obalovací účinnost 84,6 a 99,6 %. Výsledky ukazují, že jsou snadno získatelné obalovací účinnosti 70 až 90 %.

Tabulka 8

Zapouzdřovací účinnost a vstupní hladina FITC-BSA v P(BHETEOP/TC, 80/20) · ··»·

Obsah (%)	Vysoký obsah (22,8 %)	Nízký obsah (1,5 %)
Zapouzdřovací	99, 6	84,6
účinnost (%)

Navíc se zkoumáním konfokální fluorescenční mikroskopii zjistí, že distribuce obaleného FITC-BSA je v mikrosférických částicích stejnoměrná.

Příklad 17: Příprava mikrosférických částic P(BHDPT-EOP/TC, 50/50) obsahujících lidocain

Vodný roztok 0,5 % hmotnost/objem polyvinylalkoholu (PVA) se připraví v 600ml kádince spojením 1,35 g PVA s 270 ml deionizované vody. Roztok se jednu hodinu míchá a přefiltruje se. Roztok kopolymer/léčivo se připraví spojením 900 mg kopolymerů P(BHDPT-EOP/TC, 50/50) a 100 mg lidocainu v 9 ml methylenchloridu a vířivým mícháním.

Zatímco se roztok PVA míchá při 800 otáčkách za minutu vnějším mixerem, přidá se po kapkách směs polymer/léčivo. Směs se míchá jeden a půl hodiny. Takto vytvořené mikrosférické částice se odfiltrují a promyjí deionizovanou vodou a přes noc se lyofilizují. Experiment poskytuje výtěžek 625 mg mikrosférických částic s 3,7 % hmotnost/hmotnost lidocainu.

Mikrosférické částice obsahující lidocain se také připraví stejným způsobem z P(BHDPT-HOP/TC, 50/50). Tento experiment poskytuje výtěžek 676 mg mikrosférických částic naplněných 5,3 % hmotnost/hmotnost lidocainu.

«♦»·

Příklad 18: In vitro kinetika uvolňování z mikrosférických částic připravených z kopolymerů P(BHET-EOP/TC, 80/20) mikrosférických částic FITC-BSA se suspenduje fosfátového pufru °C.

P(BHET-EOP/TC, při (PBS) pH 7,4 v a umístí

80/20) ml se do mg obsahuj icích nasyceného roztoku šejkru zahřátého na teplotu 37 okamžicích se suspenze po 10 minut odebere se 500 μΐ vzorků x g, a různých časových vystaví odstředění při 3000 kapaliny nad usazeninou a nahradí se čerstvým PBS. Uvolňování FITC-BSA z mikrosférických částic se sleduje měřením fluorescenční intenzity odebraných vzorků při 519 nm.

Při zvětšování měřítka se v ampulkách obsahujících 10 ml nasyceného roztoku fosfátového pufru suspenduje 50 mg mikrosférických částic P(BHET-EOP/TC, 80/20). Ampulky se zahřejí v inkubátoru na 37 °C a protřepávají se při 220 otáčkách za minutu. V různých okamžicích času se odebírají vzorky kapaliny nad usazeninou a nahradí se, a množství FITCBSA uvolněné do vzorků se analyzuje pomocí spektrofotometrie při 492 nm.

Výsledky naznačují, že přes 80 % obaleného FITC-BSA se uvolní během prvních dvou dnů, s dodatečným množstvím kolem asi 5 %, které se uvolnění po 10 dnech v PBS při 37 °C. Kinetika uvolňování FITC-BSA z mikrosférických čistíc P(BHETEOP/TC, 80/20) při různých hladinách počátečního obsahu jsou uvedeny na obr. 11.

Příklad 19: In vitro kinetika uvolňování z mikrosférických částic připravených z kopolymerů P(BHDPT-EOP/TC, 50/50)

		6999	« *	99		•
	• ·	*	• 9	•	9	• ·	• ·
	•		9 9		•	•	•
66	» · 1 Λ ·	* <’	•	•	•	•	•
····		* *	9 9	*·	*··

Přibližně 10 mg mikrosférických částic z

50/50) naplněných lidocainem se umístí při 37 °C na třeoadlo. Z inkubačního odebírají -vzorky a množství lidocainu vyhodnocuje pomocí HPLC. Obrazy 10 a 11 ukazují kinetiky uvolňování.

P (BHDPT-EOP/TC, (0,lM, pH 7,4) roztoku se periodicky uvolněné do vzorků se v PBS výsledné

Stejný procesem se postupuje pro 50/50).

lidocainu z mikrosférické částice připravené z P(BHDPT-HOP/TC, ukazují kinetiku uvolňování částic.

Obrazy 10 a těchto mikrosférických také

Příklad 20:

In vitro prováděná na zkouška cytotoxicity kopolymerů buňkách

P(BHET-EOP/TC, 80/20) se v různých koncentracích přidají do 96-ti jamkových ploten pro kulturu. Jamky se potom naočkují lidskými buňkami (GT3TKB) s hustotou 10⁴ buněk/jamku.

částicemi inkubují po 48 hodin při množení buněk se analyzuje zkouškou MTT a jako % relativního růstu proti koncentraci částic kopolymerů v jamce s tkáňovou kulturou.

jsou zobrazeny na obrazu 14.

Mikrosférické částice zažívacího traktu s mikrosférickými Výsledná rychlost zaznamenává se mikrosférických

Výsledky

Příklad

Asi odděleně dnů:

tkáňovou rakoviny

Buňky se °C.

21: Zkouška toxicity produktů degradace nádorových buňkách GT3TKB

100 až 150 mg degraduje v 20 z každého z následujících ml 1M NaOH při 37 °C po

PLLA (Mw = 14 000)

Ρ(BHET-EOP) polymeru polymerů dobu 1 až na se

PCPP:SA (20 : 80)

Póly(L-lysin) (Mw = 88 000)

Pro všechny z těchto polymerů se pozoruje úplná degradace.

Roztok se	pak	neutralizuje 20 ml	1M HC1.
Asi	200	μΐ	různých koncentrací	produktů	degradace
polymeru	se	umístí	do 96-ti	j amkové	plotny pro	tkáňovou
kulturu a	naočkuj i	se lidskými	buňkami	rakoviny	zažívacího

traktu (GT3TKB) při hustotě 10⁴/jamku. Produkty degradace polymeru se inkubují s buňkami GT3TKB po 48 hodin. Výsledky zkoušky se zaznamenávají jako % relativního růstu proti koncentraci produktů degradovaného polymeru v jamce s tkáňovou kulturou a jsou zobrazeny na obrazu 13.

S mikrosférickými částicemi připravenými z monomeru BHET a z homopolymeru BHET-EOP se provádí dodatečná zkouška toxicity a srovnává se mikrosférickými částicemi připravenými z LA a PLLA. Výsledky zkoušky se zaznamenávají jako % relativního růstu proti koncentraci polymerů nebo mikrosférických částic v buňkách tkáňové kultury a jsou zobrazeny na obraze 14.

Příklad 22: Syntéza póly(L-laktid-ko-ethylfosfát) [Poly(LAEG-EOP]

O

HOCH₂CH₂OH 140°C hodin

g (0,139 mol (3S)-cis-3,6-dimethyl-l,4-dioxan-2,5-dion (L-laktid) získaného od Aldrich Chemical Company, rekrystalizovaného ethylacetátem, sublimovaného a znovu rekrystalizovaného ethylacetátem) a 0,432 g (6,94 mmol) ethylenglykolu (99,8 %, bezvodého, od Aldrich) se umísti do

250ml baňky s kulatým dnem promývané suchým argonem. Baňka se pod vakuem uzavře a umístí se do pece vyhřáté na 140 °C. Baňka se na této teplotě udržuje po asi 48 hodin s občasným protřepáním.

Baňka se potom naplní suchým argonem a umístí se do olejové lázně zahřáté na 135 °C. Pod proudem argonu se za míchání přidá 1,13 g ethylfosfordichloridátu. Po jedné hodině míchání se na systém působí nízkým vakuem (asi 2,66644 kPa) a systém se nechá stát přes noc. Jednu hodinu před zpracováním se aplikuje vysoké vakuum. Po ochlazení se polymer rozpustí ve 200 ml chloroformu a dvakrát rychle ochladí v jednom litru etheru na tónovanou bílou sraženinu, která se suší ve vakuu.

• · • ·· · • ·

Pomoci NMR spektroskopie se potvrdí, že získaný polymer je požadovaný produkt, póly(L-laktid-ko-ethyl-fosfát) [P(LAEGEOP)], jak se uvádí na obrazech 6 a 7.

Příklad 23: Vlastnosti P(LAEG-EOP)

Polymer P(LAEG-EOP) kde (x nebo y)/n

10:1 se připraví podle výše uvedeného popisu v příkladu 22.

Výsledný polymer póly(fosfoester-ko-ester) se analyzuje gelovou chromatografií s použitím polystyrenu jako standardu a výsledný graf stanovuje Mw na 33 000 a Mn na 4800, viz. obraz 16.

Viskozita se měří v chloroformu (CH3CI) při 40 °C a určí se, že je 0,315 dl/g. Polymer je rozpustný v ethylacetátu, acetonu, acetonitrilu, chloroformu, dichlormethanu, tetrahydrofuranu, N-methylpyrrolidonu, dimethylformamidu a dimethylsulfoxidu. Polymer vytváří křehký film a Tg se stanoví pomocí diferenční skenovací kalorimetrie na 51,5 °C, viz obrazy 17A a 17B.

Příklad 24: Syntéza póly(L-laktid-ko-hexylfosfát) [Poly(LAEG

-HOP]

Druhý póly(L-laktid-fosfát), který má následuj íci strukturu:

se také připraví způsobem popsaným v příkladu 22, kromě toho, že náhradou za EOP (ethylfosfordichloridát) je hexylfosfordichloridát (HOP).

Přiklad 25: Vlastnosti P(LAEG-EOP) a P(LAEG-HOP)

Číselně střední molární hmotnost (Mw) polymeru fosfoester-ko-ester podle příkladu 22, P(LAEG-EOP), a polymeru podle příkladu 24, P(LAEG-HOP), se nejdříve stanoví gelovou chromatografií (GPC) s použitím polystyrenu jako kalibračního standardu, viz obraz 18. Pro zkoušku schopnosti skladování v podmínkám nechráněného prostředí se potom vzorky každého z nich při teplotě místnosti vystaví působení vzduchu. Po jednom měsíci se pro každý polymer opět stanoví Mw. Výsledky (zanesené v obrazu 19) ukazují, že zatímco Mw se pro P(LAEGEOP) sníží po měsíci v podmínkách nechráněného prostředí asi o jednu třetinu , Mw P(LAEG-HOP) zůstala zcela konstantní, dokonce vykazuje mírné zvýšení. Viz také obraz 20.

Potom se tlakovým lisováním při 50 °C a tlaku 200 MPa připraví disky pro degradační studie. Disky mají průměr 4 mm, sílu 1,5 mm a hmotnost 40 mg. Studium degradace se provádí umístěním disku v 4 ml 0,lM PBS (pH 7,4) při 37 °C. Duplicitní vzorky se odejímají v různých časových okamžicích až do doby 8 dnů, promyji se destilovanou vodou a suší přes noc ve vakuu. Vzorky se analyzují na úbytek hmotnosti a změnu molekulové hmotnosti gelovou chromatografií a výsledky se uvádějí na obrazech 4A, 4B, 10A a 10B. Oba polymery P(LAEG-EOP) a P(LAEGHOP) vykazují příznivé profily degradace.

Příklad 26: In vivo biologická přijatelnost P(LAEG-EOP) • · ··· · ·

Z P(LAEG-EOP) se vytvoří lOOmg polymerní destička a jako referenční vzorek se vytvoří destička z kopolymeru kyseliny mléčné a glykolové [PLGA (RG755)], o kterém je známo, že je biologicky' přijatelný. Tyto destičky se za umrtvení vloží mezi vrstvy svalů pravé končetiny dospělých krys chovu SPF SpragueDawley. Destičky se v určité časy vyjmou a okolní tkáň se připraví pro histopatologickou analýzu certifikovaným patologem, při použití následujího bodového hodnocení:

Bodové hodnocení Stupeň podráždění

0	žádné podráždění slabé podráždění
0	až	200
200	až	400	mírné	podráždění
400	až	600	střední podráždění
více	než 600	těžké	podráždění

Výsledky histopatologické analýzy jsou uvedeny níže v tabulce

9.

Tabulka 9

Zánětlivá reakce v místě implantace (nitrosvalové)

Polymer	3 dny	7 dnů	14 dnů	1 měsíc	2 měsíce	3 měsíce
P(LAEG-	130	123	180	198	106	99
-EOP)
PLGA
(RG755)	148	98	137	105	94	43

Viz také obraz 23. Ukazuje se, že fosfoesterový kopolymer P(LAEG-EOP) má přijatelnou biologickou snášenlivost podobné té, kterou vykazují PLGA referenční destičky.

Podobné zkoušky se provádějí po nitrosvalové injekci mikrosférických částic do samců krys chovu Sprague-Dawley, do tabulky se zaznamenává počet makrofágů v místě impalantátu, stejně jako hodnota podráždění, viz níže:

	3	dny	7	dní	14	dní	31	dní
Polymer	#	pod- ráž- dění	#	pod- ráž- dění	#	pod- ráž- dění	#	pod- ráž- dění
P(BHET- EOP/TC) 80/20	247	mírné	298	mírné	196	slabé	32	slabé
P(BHET- EOP/TC) 82,5/ 17,5	445	střed.	498	střed.	406	střed.	38	slabé
P(BHET- EOP/TC) 85/15	161	slabé	374	střed.	586 *	střed.	274	mírné
P (CHDM- HOP)	399	střed.	169	slabé	762	těžké	607	těžké

·· ····

P(BHET- EOP/TC) 90/10	206	střed.	476	střed.	557	střed.	72	slabé
P(DAPG- EOP) 1 : 10	360	mírné	323	mírné	569	střed.	96	slabé
PLGA (RG755)	419	střed.	331	střed.	219	mírné	150	slabé
Kontrol-	219	mírné			—	—	—	—

ni (bezpolymerní) # = střední počet * v této skupině byla hodnocena pouze dvě zvířata.

Ještě další zkoušky se provádějí po podkožní inijekci dané samcům krys rodu Sprague-Dawley, do tabulky se zaznamenává počet makrofágů v místě impalantátu, stejně jako hodnota podráždění, viz níže:

	7	dní	14	dní	31 dní
Skupina	#	podráždění	#	podrá- ždění	# podrá- ždění
Pouze vehikulum (0,7 ml) (n=3)	0		0		0

·· ♦ ···

Kyselina octová (0,7 ml) (n=3)	208	mírné	166 slabé	20	slabé
P(dl) kyselina mléčná (89 g/kg) (0,7 ml) (n=3)	302	mírné	37 slabé	0
P(DAPG-HOP) (89 mg/kg) (0,7 ml) (n = 6)	355	mírné	192 slabé	101	slabé
P (CHDM-HOP) (89 mg/kg) (0,7 ml) (n=6)	652	těžké	352 mírné	633	těžké
P (BHET-EOP/ TC) (89 mg/kg) (0,7 ml) (n=6)	325	mírné	423 střed.	197	slabé
Vehikulum (2,0 ml) (n=3)	65	slabé	0	0
Kyselina octová (2,0 ml) (n=3)	267	mírné	334 mírné	32	slabé
P(dl)kyselina mléčná (267 g/kg) (2,0 ml) (n=3)	85	slabé	18 slabé	279	mírné

•· *··♦

P(DAPG-HOP) (267 mg/kg) (2,0 ml) (h=6)	386	mírné	273	mírné	279	mírné
P(CHDM-HOP)	471	střed.	599	střed.	618	těžké
(267 mg/kg)
(2,0 ml) (n=6)
P(BHET-EOP/TC)	292	mírné	327	mírné	178	slabé

(267 mg/kg) (2,0 ml) (n=6) # = střední počet

Přiklad 27: Příprava mikrosférických částic kopolymeru obsahujících FITC-BSA s 10% teoretickou hladinou počátečního obsahu

100 ml roztoku FITC-BSA (100 mg/ml rozpuštěného ve vodě) se přidá k roztoku 100 mg P(LAEG-EOP) v 1 ml methylenchloridu a emulguje se na ledu pomocí ultrazvuku po 15 sekund. Výsledná emulze se okamžitě vlije do 5 ml vířeného 1% roztoku polyvinylalkoholu (PVA) v 5% NaCl a víření se udržuje po dobu 1 minuty. Takto vytvořená emulze se potom vlije do 20 ml 0,3% roztoku PVA v 5% NaCl, který je intenzivně míchán. Přidá se 25 ml 2% roztoku isopropanolu a směs se míchá po 1 hodinu, čímž se zajistí úplná extrakce. Výsledné mikrosférické částice se jímají pomocí odstředění při 3000 x g, promyjí se třikrát vodou a suší se vymrazováním.

Použitím 5% roztoku NaCl nebo 5% roztoku NaCl, který také obsahuje 1 % PEG 8000, jako druhé vodné fáze se připraví různé

·· ···· • * *	·· • ·	• * •	•	·· • ·	• • ·
• ·	•	•	··		• ·	•
• ·	• ·	•	«	•	• · ·	•
a ·	• ·		•	• ·	•
···· ·	♦ ·	··		··	• · ·

formulace mikrosférických částic. Ještě jiné techniky se používají při odpařování rozpouštědla mícháním směsi přes noc, čímž se odpařováním rozpouštědla vytvářejí mikrosférické částice.

Příklad 28: Odhad obalovací účinnosti a počáteční hladina obsahu

Počáteční hladina obsahu FITC-BSA se stanoví zkouškou na FITC po hydrolyzaci mikrosférických částic pomocí 0,5N NaOH přes noc. Množství FITC-BSA se srovná se standardní křivkou, která se vytvoří provedením zkoušky s řadou roztoků FITC-BSA v 0,5N NaOH. Obalovací účinnost mikrosférických částic se stanoví srovnáním množství zachyceného FITCS-BSA s počátečním množstvím v roztoku pomocí fluorometrie. Obalovací účinnost (%) a vstupní hladina (%) FITC-BSA jsou zobrazeny v tabulce 10 níže.

Tabulka 10

Obalovací účinnost a vstupní hladina FITC-BSA

Obsah (%)	Vysoký obsah (22,8 %)	Nízký obsah (1,5 %)
Obalovací účinnost (%)	98,10	91,70

Příklad 29: Cytotoxicita kopolymerů

Mikrosférické částice obsahující P(LAEG-EOP) se v různých koncentracích vloží do 96-ti jamkové plotny pro tkáňovou • 4 ·*·· kulturu. V poměru 10⁴ buněk/jamka se naočkuji lidské buňky žaludeční rakoviny (GT3TKB). Buňky se potom s mikrosférickými částicemi inkubují v jamkách po 48 hodin při 37 °C. Rychlost bujení buněk se analyzuje MTT zkouškou a výsledky se vynášejí jako % relativního růstu proti koncentraci mikrosférických částic kopolymerů v jamkách s tkáňovou kulturou, viz obraz 24.

Příklad 30:

Účinek způsobu přípravy na uvolňování FITC-BSA z mikrosférických částic mg mikrosférických částic polymeru podle tohoto vynálezu se suspenduje v ampulkách obsahujících 10 ml PBS a ampulky se protřepávají v inkubátoru při 37 °C rychlostí 220 otáček za minutu. V různých časových okamžicích se nahradí kapalina nad usazeninou a analyzuje se množství FITC-BSA uvolněné z mikrosférických částic spektrofotometricky při 492 nm. Výsledky se vynášejí jako % kumulativního uvolnění proti času v hodinách, viz obraz 25.

Příklad 31:

Příprava mikrosférických částic P(LAEG-EOP) obsahujících lidocain využíváj ící polyvinylalkohol jako nerozpouštědlovou fázi

V 600 ml kádince se spojením

1,05 g PVA s 210 ml deionizované vody připraví roztok 0,5 hmotnost/obj em polyvinylalkoholu (PVA) v deionizované vodě. Roztok se jednu hodinu míchá a přefiltruje. Roztok polymer/léčivo se připraví spojením 630 mg polymeru a 70 mg lidocainu v 7 ml methylenchloridu a smícháním vířením. Roztok PVA se míchá při 500 otáčkách za minutu vnějším mixerem a po kapkách se přidává roztok polymer/léčivo. Po 30 minutách míchání se k míchanému roztoku PVA přidá 200 ml studené deionizované vody. Výsledná směs se míchá celkem po 3,5 hodiny. Vytvořené mikrosférické «· I»·*

částice se odfiltrují, promyjí se deionizovanou vodou . a lyofilizují se přes noc.

Tak se získají mikrosférické částice naplněné 4,2 % hmotnost/hmotnost lidocainu. Přibližně 10 mg mikrosférických částic se při 37 °C v nasyceném roztoku fosforečnanového pufru (O,1M, pH 7,4) vloží do šejkru a pravidelně se odebírají vzorky. Výsledky se vynášejí jako % uvolněného lidocainu proti času ve dnech, viz obraz 25.

Příklad 32: Syntéza P(DAPG-EOP)

Racemická směs d,l póly(L-laktidu-ko-propyl-fosfátu) [P(DAPG-EOP] se připraví následovně:

HO'

OH

O.

Propylene glycol

D,L lactide

130°C + Sn(Oc)₂

O

OH

Prepolymer DAPB

«4 ♦··· • * e	9 ·	• 4 9	9	• 4 • ♦ ·
< *	• ·	• 9		• 4
4 ·	4 4	C	•	4	• · ·
• ·	•	•	•	•	O 9
«*·< ·		4«		• 4 ·

I ^{J n}

OCH2CH3

Produkt se získá jako bílá pevná látka rozpustná v organických rozpouštědlech. V závislosti na podmínkách reakce se získají různé vnitřní viskozity a různé molekulové hmotnosti, viz souhrnná tabulka níže:

Základ(y)	Reakční čas/teplota	Ekv. EOPCI2	Mw	IV
3,0 ekv. Reillex	18 h/reflux	1,05		0,06
3,0 ekv. Reillex	40 h/reflux	1,05		0, 06
3,0 ekv.	18 h/reflux	1,05	—	0,08

Reillex a

0,1 % (hmotnost/ hmotnost) DMAP

«* ···· Φ · ·	• 4 •	•	• ·
• »	•	•	• 9
4 · β	•	•	9 *
• 9	•	•	9 4
···· ·	• 4		99

·· ·· »

3,0 ekv.

h/reflux

1,00

O, 06

Reillex

Základ(y)	Reakční čas/teplota	Ekv. EOPClz	Mw	IV
2,5 ekv.	15 min/	1,05	—	0, 42
TEA; 0,5 ekv.	teplota
DMAP místnosti
2,5 ekv.	18 h/reflux	1,05	—	0,27
TEA; 0,5 ekv.
DMAP
2,5 ekv.	asi 2,5 dne/	1,05	—	0, 39
TEA; 0,5 ekv.	reflux
DMAP
2,5 ekv.	1 h/4 °C;	1,01	—	0, 06
TEA; 0,1 ekv.	2 h/teplota
DMAP	místnosti
2,5 ekv.	1 h/4 °C;	1,01	9110	0, 47
TEA; 0,5 ekv.	2 h/teplota		-
DMAP
2,5 ekv.	1 h/4 °C;	1,01	95900	0, 42
TEA; 0,5 ekv.	2 h/teplota		(Mn

DMAP 44200;

• · • · · ·

Mw/Mn

2,2)

1,1 ekv. DMAP	1 h/4 °C; 2 h/teplota místnosti	1,01	0,08
1,5 ekv.		1 h/4 °C;	1,01	—	0,23
TEA; 0,5	ekv.	2 h/teplota
DMAP		místnosti
2,5 ekv.		1 h/4 °C;	1,00	28400	0,25
TEA; 0,5	ekv.	17 h/teplota
DMAP		místnosti
2,5 ekv.		1 h/4 °C;	1,00	26800	0,23
TEA; 0,5	ekv.	2 h/teplota		(Mn
DMAP		místnosti		12900;
				Mw/Mn
				2,1)
2,5 ekv.		1 h/4 °C;	1,01	14700	0,16
TEA; 0,5	ekv.	2 h/teplota
DMAP		místnosti
2,5 ekv.		1 h/4 °C;	1,01	32200	0,32
TEA; 0,5	ekv.	2 h/teplota		(Mn
DMAP		místnosti		13000;
				Mw/Mn
				2,5)
3,0 ekv.		1 h/4 °C;	1,00	—	0,20

h/teplota

DMAP • · • · · ·

místnosti

2,5 ekv.

h/4 °C;

1,00 — 0,22

TEA; 0,5 ekv. 2 h/teplota

DMAP místnosti

Příklad 33: Příprava mikrosférických částic z P(DAEG-EOP) s lidocainem používajících jako nerozpouštědlovou fázi silikonový olej % sorbitantrioleátu, který je komerčně dostupný od spol. Aldrich pod ochranou známkou Span-85, v silikonovém oleji se připraví v 400 ml kádince spojením 3 ml Span-85 se 150 ml silikonového oleje a mícháním vnějším mixerem nastaveným na 500 otáček za minutu, d, 1 racemická směs roztoku polymer póly(L-laktid-ko-ethylfosfátu) P(DAEG-EOP)/léčivo se připraví rozpuštěním 400 ml polymeru připraveného výše podle příkladu 33 a 100 mg lidocainu v 4,5 ml methylenchloridu. Výsledný roztok polymer/léčivo se po kapkách za míchání přidá k směsi silikonový olej/nosná směs. Směs se míchá 1 hodinu a 15 minut. Takto vytvořené mikrosférické částice se odfiltrují a promyj! petroletherem k odstranění silikonový olej/nosná směs a nechá se přes noc lyofilizovat.

Tak se získá 450 mg mikrosférických částic naplněných 7,6 % hmotnost/hmotnost lidocainu. Přibližně 10 mg mikrosférických částic se při 37 °C v nasyceném roztoku fosfátového pufru (0,lM, pH 7,4) vloží do šejkru a pravidelně se odebírají vzorky. Výsledky se vynášejí jako % uvolněného lidocainu proti času ve dnech.

Podobná data se získají pro mikrosférické částice . z P(DAPG-EOP) obsahující paclitaxel, viz obrazy 26A, 26B, 26C, 26D, 26E a 26F.

Příklad 34: Zkouška biologické přijatelnosti mikrosférických částic z póly(fosfoesteru) v břišní dutině myši

Biologická přijatelnost biologicky degradovatelných mikrosférických částic z póly(fosfoesteru) podle tohoto vynálezu se zkouší následujícím způsobem:

Připraví se tři druhy vzorků 30 mg/ml lyofilizovaných mikrosférických částic z póly(L-laktid-ko-ethyl-fosfátu), první, které mají průměr větší než 75 mikronů, druhé, které mají průměry v rozsahu od 75 do 125 mikronů a třetí mají průměry v rozsahu od 125 do 250 mikronů. Každý vzorek se intraperitoneálně vstřikl do skupiny 18 samic myší z vzorku CD-1, které měly počáteční tělesnou hmotnost 25 g. Zvířata v každé skupině se váží, utratí a pitvají ve 2, 7a 14 dnech a v 1, 2 a 3 měsících. Jakékoliv léze nalezené během pitvy byly klasifikovány na stupnici od 0 do 4, s 0 odpovídající žádné reakci na léčení a 4 odpovídající těžké reakci na léčení.

Původci pozorují, že zánětlivé léze jsou omezeny na oblasti přiléhající k mikrosférickým částicím na površích pobřišnice nebo v tukové tkáni a jsou slučitelné s izolací cizího tělesa a jeho vazivového zapouzdření. V období 2 až 7 dne pozorují fokální až multifokální podpůrnou peritoneální steatózu s mezoteliálním zbytněním, ale postupně se rozkládající infiltrací makrofágů, tvorbou obřích zánětlivých buněk a vazivovým zapouzdřením mikrosférických částic v později utracených zvířatech. Pozorují také nahodilou příchylnost mikrosférických částic k játrům a bránici s tím • · · · • · · · • · · · · · ··· • · ········ · • · ♦ · · · · · · ···· · ·* · · ·· · · · spojenou zánětlivou reakcí. Nepozorují léze týkající se mikrosférických částic v orgánech břicha nebo hrudi. Mikrosférické částice, které jsou v průběhu studie zjištěny, jeví se u- dříve utracených průhledné, ale později se uvnitř vyvine krystalický materiál. Nepozorují žádné účinky na tělesný růst. Pozorují, že reakce pobřišnice je omezena na oblasti přímo přiléhající k mikrosférickým částicím bez zřejmých škodlivých účinků na hlavni hrudní nebo břišní orgány.

Podobné intraperitoneální inijekce DAPG-EOP dané samcům nebo samicím krys Sprague-Dawley poskytují následující výsledky:

Úroveň dávky	Zkoušený materiál	Počáteční zvířat ve	počet zkoušce	Kumulovaná úmrtnost3
(mg/ kg)		M	Ž	M	Ž
0	10 %	25	25	0	0

Dextran 40 v 0,9% solance

30	DAPG-EOP	25	25	1	0
100	DAPG-EOP	25	25	0 .	0
300	DAPG-EOP	25	25	0	0
a	Představuje počet	zvířat,	která byla	nalezena	mrtvá

nebo byla utracena ve stavu umírání v průběhu studie.

• · • ·

Μ = samci; Ž = samice

Příklad 35: Syntéza póly(fosfoester)

P (trans-CHDM-HOP)

O

U(UH₂)₅OH₃

P(CHDM/HOP) g trans-1,4-cykolhexandimethanolu (CHDM), 1,794 g 4-dimethylaminopyridinu (DMAP), 15,25 ml (14,03 g) Nmethylmorfolinu (NMM) a 50 ml methylen chloridu se pod proudem argonu převedou do 250ml baňky opatřené nálevkou. Roztok v baňce se za míchání zchladí na -15 °C a přes nálevku se přidá roztok 15,19 g hexylfosfordichloridátu (HOP) v 30 ml methylenchloridu. Teplota reakční směsi se postupně zvýší na teplotu varu a směs se na teplotě refluxu udržuje přes noc.

• · ···· ·· ·· · · • « 0 « · · · · · · • · · · · · · * • · »······ ···· · «· ·· ·· ··♦

Reakční směs se filtruje a filtrát se odpaří do sucha. Residuum se znovu rozpustí ve 100 ml chloroformu. Tento roztok se promyje O,1M roztokem směsi HC1 a NaOH, sušen nad bezvodým Na₂SO4 a rychle se zchladil nalitím do 500 ml etheru. Výsledná tekutá sraženina se jímá a suší ve vakuu, čímž se vytvoří světležlutý želatinový polymer, který má tokové vlastnosti viskózního sirupu. Výtěžek pro tento polymer je 70 až 80 %. Struktura P(trans-CHDM-HOP) se potvrdí pomocí ³¹P-NMR a ¹H-NMR spekter. Molekulární hmotnosti (Mw=8584; Mn=3076) se stanoví gelovou chromatografií (GPC), viz obraz 28, při použití polystyrenu jako kalibračního standardu.

Příklad 36: Syntéza póly(fosfoester) P(cis a trans-CHDM-HOP)

Póly(fosfoester) P(cis/trans-1,4-cyklohexandimethanolhexylfosfát) se připraví podle postupu popsaného výše v příkladu 34, kromě toho, že se jako výchozí materiál použije směs cisa trans-1,4-cyklohexandimethanolu. Jak se očekává, je produkt cis-/trans-P(CHDM-HOP) méně viskózní než trans isomer získaný v příkladu 34.

Příklad 37: Syntéza P(CHDM-HOP) o nízké molekulové hmotnosti g trans-1,4-cyklohexandimethanolu (CHDM), 15,25 ml (14,03 g) N-methylmorfolinu (NMM) a 50 ml methylenchloridu se pod proudem argonu převede do 250ml baňky opatřené nálevkou. Roztok v baňce se za míchání zchladí na -40 °C. Přes nálevku se přidá roztok 15,19 g hexylfosfordichloridátu (HOP) ve 20 ml methylenchloridu a dodatečných 10 ml methylenchloridu se použije ke vstříknutí přes nálevku. Směs se potom postupně přivede až na teplotu místnosti a míchá se po 4 hodiny.

«· · · * ' ·· · · • « * · ♦ · · • · · · · · • · · · · · • ·»· · · · » »

Reakční směs se filtruje a filtrát se odpaří do sucha. Residuum se znovu rozpustí ve 100 ml chloroformu. Tento roztok se promyje 0,5M směsí roztoku HCl-NaCl, promyje se nasyceným roztokem NáCl, suší se nad bezvodým Na2SC>4 a prudce se ochladí nalitím do směsi ether-ropa 1:5. Výsledná olejnatá sraženina se jímá a suší ve vakuu, čímž se vytvoří čirá, světležlutá viskózní látka. Struktura poduktu se potvrdí pomocí spekter ¹H-NMR, ³¹P-NMR a infračervené spektroskopie s Fourierovou transformací.

Příklad 38: Syntéza póly(fosfoester) P(trans-CHDM-BOP)

P(CHDM-BOP) g trans-1,4-cyklohexandimethanolu (CHDM), 0,424 g (5

%) 4-dimethylaminopyridinu, 15,25 ml (14,03 g) N• · * · * ·

-methylmorfolinu (NMM) a 50 ml methylenchloridu se pod proudem argonu převede do 250ml baňky opatřené nálevkou. Roztok v baňce se za míchání zchladí na -40 °C. Přes nálevku se přidá roztok 13,24 g butylfosfordichloridátu (BOP) ve 20 ml methylenchloridu a dodatečných 10 ml methylen chloridu se použije ke vstříknutí přes nálevku. Směs se potom postupně přivede k teplotě varu a udržuje se 4 hodiny pod refluxem. Reakční směs se filtruje a filtrát se odpaří do sucha, dbá se o udržování teploty pod 60 °C. Residuum se znovu rozpustí ve 100 ml chloroformu. Tento roztok se promyje 0,5M směsí roztoku HCl-NaCl a nasyceným roztokem NaCl, suší se nad bezvodým NazSCú a prudce se ochladí nalitím do směsi ether-ropa 1:5. Výsledná olejnatá sraženina se jímá a suší ve vakuu, čímž se vytvoří čirá, světležlutá viskózní látka.

Příklad 39: Reologické vlastnosti P(trans-CHDM-HOP)

P (trans-CHDM-HOP) zůstává při teplotě místnosti v tekutém, gelu podobném stavu. Polymer při 25 °C vykazuje stálou viskozitu 327 Pa’s (viz na obraze 29B) a aktivační energii toku 67,5 kJ/mol (viz na obraze 29A) .

Příklad 40: In vitro cytotoxicita P(trans-CHDM-HOP)

Krycí sklíčka se metodou odstředivého lití potáhnou P (trans-CHDM-HOP) . Potažená krycí sklíčka se pak pod poklopem suší a sterilizují UV paprsky přes noc. Krycí sklíčka povlečená P(trans-CHDM-HOP) se'položí na dno každé jamky 6-ti jamkové plotny. Do každé jamky se umístí 5xl0⁵ buněk HEK293 (ledvin lidského embrya) a kultivují se při 37 °C po 72 hodin. Použitím polystyrenu pro kultivaci tkání (TCPS), jako pozitivní kontroly, se zkouší výsledná morfologie buněk. Buňky rostoucí na povrchu z P(CHDM-HOP) bujely mírně pomalejší ♦ ·· · rychlosti, viz obraz 30. Avšak morfologie buněk pěstovaných na povrchu polymeru byla podobná morfologii buněk pěstovaných na povrchu z TCPS.

Přiklad 41: In vitro degradace P(CHDM-alkylfosfátů)

Každý z následujících póly(fosfátů) se připraví podle výše uvedeného popisu:

Tabulka 11

Polymer	Postranní	řetězec
P(CHDM-HOP)	-O-hexylová	skupina
P(CHDM-BOP)	-O-butylová	skupina
P(CHDM-EOP)	-O-ethylová	skupina

Vzorek 50 mg každého polymeru se při 37 °C inkubuje v 5 ml O,1M, pH 7,4 nasyceného roztoku fosfátového pufru. V různých časových okamžicích se slije kapalina nad vzorky a vzorky polymeru se třikrát promyjí defilovanou vodou. Vzorky polymeru se potom extrahují chloroformem a roztok chloroformu se odpaří do sucha. Zbytky vzorků se analyzují na úbytek hmotnosti ve srovnání s originálními 50 mg vzorku. Obraz 31 graficky znázorňuje účinek struktury postranních řetězců na rychlost in vitro degradace póly(fosfátů) v PBS.

Příklad 42: Profil in vitro uvolňováni proteinu z P(CHDM-HOP)

Polymer P(CHDM-HOP) se smíchá s proteinem FITC-BSA (albuminové hovězí sérum, proteinem označeným fluorescenčně značeným FITC; FITC-BSA) v poměru 2:1 (hmotnost/hmotnost) (33% náplň). Měřená množství (66 mg nebo 104 mg) směsi polymer-protein se umístí do 10 ml PBS (O,1M, pH 7,4) a fosfátového pufru. V pravidelných intervalech (zhruba každý den) se vzorky odstředí, pufr nad vzorky se odstraní a podrobí se spektroskopii (501 nm) a ke vzorkům se přidá čerstvý pufr. Výsledná křivka uvolňování vynáší kumulativně procenta uvolněného FITC-BSA proti času a je graficky znázorněna na obrazu 32. Vstupní obsah proteinu je v obou případech 33 % hmotnostních.

Příklad 43: Profil in vitro uvolňování proteinu při různých hladinách plněni

FITC-BSA se při různých počátečních úrovních plnění (1 %, 10 % a 30 %) míchá s P(CHDM-HOP) při teplotě místnosti dokud směs nevytvoří homogenní pastu. 60 mg pasty polymeru naplněné proteinem se vloží do 0,lM fosforečnanového pufru a stále se při 37 °C protřepává. V různých časových okamžicích se vzorky odstředí a kapalina nad nimi se nahradí čerstvým pufrem. Pomocí UV spektrof otometrie při 501 nm se v kapalině nad sedlinou měří uvolněný FITC-BSA. Obraz 7 graficky znázorňuje in vitro kinetiku uvolňování FITC-BSA jako funkci počáteční úrovně obsahu.

Příklad 44: Účinek struktury postranních řetězců na -in vitro kinetiku uvolňování proteinu z FITC-BSA

Následující tři polymery se připraví podle výše uvedeného popisu: P(CHDM-EOP)

P(CHDM-BOP) a ·· ···· * · ·

P(CHDM-HOP)

FITC-BSA se míchá s každým polymerem v počáteční úrovni obsahu 10 % při teplotě místnosti, až se vytvoří homogenní pasta. 60 mg pasty ‘ polymeru naplněného proteinem se za stálého protřepávání při 37 °C vloží do 6 ml O,1M fosfátového pufru. V různých časových okamžicích se vzorky odstředí a kapalina nad nimi se nahradí čerstvým pufrem. Pomocí UV spektrofotometrie při 501 nm se v kapalině nad sedlinou měří uvolněný FITC-BSA. Obraz 34 graficky znázorňuje in vitro účinek různých postranních řetězců na kinetiku uvolňování proteinu z FITC-BSA při počáteční úrovni obsahu 10 %.

Příklad 45: In vitro uvolňování léčiva s malou molekulovou hmotností z P(CHDM-HOP)

P(CHDM-HOP) pasta obsahující doxorubicin, cisplatin nebo

5-fluoruracil se připraví mícháním 100 mg P(CHDM-HOP) s 1 mg požadovaného léčiva při teplotě místnosti. Množství odpovídající 60 mg léčivem naplněné pasty se při 37 °C a stálém protřepávání vloží do 6 ml 0,lM fosfátového pufru s tím, že pro každé léčivo jsou připraveny 3 vzorky, které jsou testovány. V různých časových okamžicích se kapalina nad vzorky nahradí čerstvým roztokem pufru. Hladiny doxorubicinu a

5-fluoruracilu v kapalině nad vzorky se kvantifikují pomocí UV spektrofotometrie při 484 nm a 280 nm, respektive. Hladina cisplatinu se měří atomovým absorpčním spektrofotometrem. Obraz 9A ukazuje uvolňování těchto léčiv s malou molekulovou hmotností z P(CHDM-HOP).

Obraz 9A ukazuje uvolňování malých hydrofobních molekul, jako je paclitaxel z P(CHDM-HOP).

·% *··:

• · φ♦ •· · · · φφ

Φ Φ

Φ «

ΦΦΦ

Přiklad 46: In vitro profil uvolňování doxorubicinu . a cisplatinu z P(CHDM-HOP)

Pasta se připraví mícháním 300 mg P(CHDM-HOP) s 6 mg doxorubicinu a 6 mg cisplatinu do formy jednotné dsperze. Vzorky ze 100 mg pasty se inkubují v 10 ml fosforečnanového pufru (pH 7,4) při 37 °C za protřepávání. V různých časových momentech se vzorky odstředí, 9 ml kapaliny nad vzorky se oddělí a nahradí čerstvým pufrem. Oddělená kapalina nad vzorky se testuje spektrof otometricky při 484 nm, aby se stanovilo množství doxorubicinu uvolněného do oddělené kapaliny a uvolněný cisplatin se měří atomovým absorpčním spektrofotometrem. Obraz 36 graficky představuje simultánní uvolňování cisplatinu a doxorubicinu z P(CHDM-HOP).

Příklad 47: In vivo biologická přijatelnost P(trans-CHDM-HOP)

Polymer P(trans-CHDM-HOP) se syntetizuje podle popisu z příkladu 1. K usnadnění inijekce se k polymeru k snížení viskozity přidá ethylalkohol v úrovni 10 % a 20 % objemu. Vzorky z 25 μΐ samotného polymeru, 25 μΐ polymeru obsahujícího 10 % alkoholu a 25 μΐ polymeru obsahujícího 20 % alkoholu se injektují do zádových svalů krys Sprague Dawley. Tkáně v místech inijekce se získají buď ve třech nebo třinácti dnech po inijekci, připraví se pro parafinovou histologii, vybarví se hematoxylinem, eosinovým barvivém a analyzují se. Do kontrolní skupiny krys se injektoval lékařsky čistý slikonový olej .

Histologická zkouška sekcí zádových svalů krys inijektovaných polymerem zředěným ethanolem nevykazoval akutní zánětlivou reakci. Hladina přítomnosti makrofágů se srovnává s kontrolní skupinou, která dostala inijekci lékařsky čistého • ···

·*«· * · · *· · ♦ »♦· silikonového oleje a v jakémkoliv ze vzorků odebraného buď třetí nebo třináctý den nebyly přítomny neutrofilní leukocyty.

Příklad 48: Řízené doručení interleukinu-2 a doxorubicinu z

P(CHDM-HOP) v in vitro modelu nádoru

Lyofilizovaný interleukin-2 (IL-2) byl zakoupený od Chiron, myší interferon-y (mIFN-γ) se získal od Boehringer Mannheim a doxorubicinhydrochlorid (DOX) se získal od Sigmy. Vzorek C57BL/6 myší, 6 až 8 týdnů starých se získal od Charles River. K vyvolání nádorů u myší se používá linie agresivních melanomových buněk B16/F10 a buňky se udržují týdenními pasážemi. Polymer P(CHDM-HOP) se syntetizuje podle popisu v příkladu 35.

Myši se namátkově přidělily do skupin viz níže v tabulce

12. Den nádorové inijekce s buňkami z linie malonomových buněk se označí jako Den 0. Každá myš obdržela do levého boku podkožní inijekci 50 μΐ (10⁵) nádorových buněk v nasyceném roztoku fosfátového pufru (PBS). 3-tí nebo 7-mý den, dostaly myši naočkované rakovinou do pravého boku selektivní inijekci následujících přípravků: pastu polymeru z IL-2, dávku IL-2, (2) dávku DOX, (3) (4) pastu polymeru z

IL-2 polymeru obsahující jak obgsahující jak IL-2 negativní kontrolní skupina tak tak DOX nebo (6) pastu polymeru mIFN-γ . Kontrolní skupina neobdržela 3-tí nebo 7-mý den žádné další inijekce.

Dávkový přípravek obsahující buď IL-2 nebo DOX se připraví rozpuštěním odpovídajícího množství IL-2 nebo DOX v 50 μΐ isotonického roztoku bezprostředně před inijektáží. Přípravky polymemí pasty buď s IL-2, DOX, směsí obou IL-2 a ·♦ »♦»« ♦ t ·♦ ·< ♦· * t « » ♦ ♦·

A · · ♦ *9 ·♦ » f ···· • * ♦ · ♦· ♦ * ·· ·· «

DOX nebo směsi IL-2 a mIFN-γ se připraví mícháním 50 ,μΐ sterilizovaného P(CHDM-HOP) s léčivem, dokud není homogenní.

Tabulka 12·: Rozvržení skupin myší pro in vivo nádorový model

Skupina	Počet myší	Den inij ekce	Přípravek
kontrolní	5	--	žádný
negativní kontrolní	5		žádný
Dávka IL-2	8	3	0,8 x 106 mez.jednotek
Dávka DOX	8	3	0,5 mg
Dávka DOX	8	7	0, 5 mg
Pasta IL-2	10	3	0,8 x 106 mez.j ednotek
Pasta IL-2	10	7	0,8 x 106 mez.j ednotek
Pasta DOX	10	3	0,5 mg
Pasta DOX	10	7	0,5 mg
Pasta (IL-2 + DOX)	10	3	0,8 x 106 mez.j ednotek

+ 0,5 mg

Pasta DOX)	(IL-2 +	10	7	0,8 x 106 mez.j ednotek + 0,5 mg
Pasta	(IL-2 +	10	3	106
mIFN-γ)				mez. jednotek

28-mý den a 42-hý den růstu nádoru se měří velikosti Výsledky jsou uvedeny níže v data růstu objemu nádoru 28.

přežily pokus léčivem. Objem délky nádoru krát čtverec

Osieky a kol., 1981.

nádorů různých myši, která ukazuje čislená počet myší, které ošetřovanou určitým tabulce 13, a 42. den a polovina postupem vztažený nádoru se jeho šířky na skupinu počítá jako v souladu s

Tabulka 13: Polymer CHDM-HOP jako nosič cytokinu a dodávky léčiva v melanomovém modelu • A «·<· ♦ « ♦ ♦ ##«

9 · · A ♦ · *< A A ♦ ♦ 9 ♦ · A · ·· • · A··»#··#« • · ·♦·<·«· • 99 9 · «· 9 9 ·9· · A

Objem nádoru (mm³±SEM*) po nádorové inij ekci

	Počáteční počet	28 dní	42 dní
Skupina	myší	Počet myší, které	přežily
Kontrolní	5	žádný nádor	žádný nádor
Negativní	5	2458 ± 1070,7	5656
kontrolní
		4	1
Dávka IL-2	8	1946 ± 505,6	3282 ± 1403,3
(3.den)
		8	4
Dávka Dox	8	1218,9 ± 304,1	3942,5 ± 1818
(3.den)
		8	5
Dávka Dox	8	1661,2 ± 301,8	4394,3 ± 741,3
(7.den)
		8	3
Pasta IL-2	10	934,1 ± 230	3183 ± 1223,4
(3.den)
		10	5

• 9 ·*««

Pasta IL-2 (7.den)	10	2709,8 1 397,3	10491 ± 2485,
10	3
Pasta Dox	10	1410 ± 475,3	4648,9 ± 1202,
(3.den)
		8	7
Pasta Dox	10	1480 ± 287	3915 ± 1739,7
(7.den)
		9	4

Pasta (IL-2 Dox)	+ (3.den)	10	657,3 ± 248,9	362,8 ± 1120,1
8	7
Pasta		10	857,2	+	243,6	3449,8	± 1285,9
(IL-2	+
Dox)	(7.den)		8				5

Pasta (IL-2 + mIFN-γ)

1217,9 ± 168,4

4469,812018,7 (3.den) *Standardni průměrná chyba

Na základě těchto měření, graficky znázorňuje rozdělení velikostí nádorů pro 28. den obraz 37 (čtyři týdny po implantaci tumoru) a obraz 38 pro 42. den (šest týdnů po implantaci nádoru) . Grafy jsou rozděleny na diagramy podle různých léčení poskytnutých myším-nositelům nádorů.

«« φφφφ • v ·

9· •4 •9 • 9999

Φ-Φ 9 9

9 99 ··· » · · ·φ

Φ 9 99

9999

ΦΦΦ

999

99

9 99

99

9999 9

Výsledky ζ 28. dne ukazuji, že ve srovnání s kontrolní skupinou (nádor bez léčení) a injekcí dávky IL-2, skupina myší dostávající inijekce polymer/IL-2 pasta úspěšně oddálila růst nádorů. Avšak, u skupiny myší, která nedostávala inijekce polymer/IL-2 pasta do 7. dne, se nádor do 7. dne již stal značně velikým a tudíž nebyla pozorována významná redukce velikosti nádorů.

Výtečná redukce nádoru se získá s kombinací IL-2 a DOX. Průměrná velikost nádoru léčeného inijekcemi polymerni pasty obsahující jak IL-2 a DOX je významně nižší než nádoru v kontrolní skupině. Detailně, byla průměrná velikost nádoru myší dostávajících pastu IL-2 a DOX/polymer 3.den 657,3 mm³, proti 2458 mm³ pro kontrolní skupinu. Dokonce i když bylo léčení zpožděno do 7. dne růstu nádoru, bylo možno s prostředkem polymerni pasty obsahující jak IL-2 tak DOX ještě pozorovat terapeutický účinek.

růstu nádoru také potvrzují, pasty obsahující jak IL-2 oddálení růstu že 3. den tak DOX dává nádoru.

Kombinované

DOX v polymerni nádorů pastě menší podle tohoto velikosti ve distribuci z obrazu pasty s IL-2 a DOX mm³, ve srovnání s údajů o pomocí kombinované polymerni než 1000 polymerni pasty se

Výsledky z 42. dne daná inijekce polymerni nejlepší výsledky při léčení pomocí 11-2 a vynálezu má za výsledek výskyt většině testovaných zvířat. Podle 15, vyskytly se v případě terapie čtyři myši, které měly nádor menší jedinou myší v tomto rozmezí pro samotným DOX. Je také zřejmé, že

IL-2, podle hodnocení ze nejvíce žádoucí účinek, velikosti nádorů 28. den,

42. dne

Navzdory údaje o zdají být v tomto bodě nepříznivě růstu nádoru, ale také inij ekce samotný růstu nádoru, neposkytuje dobré distribuci, malé dlouhodobosti přežití se ovlivněny nejen progresí nedostatkem kontinuálního řízeného «« «··· doručování IL-2 během delšího časového období. V prostředku s polymerní pastou jak IL-2 tak DOX, degraduje polymer pomalu, čímž umožňuje postupné snižování rychlosti difúze terapeutického činidla v čase.

Avšak, z důvodu významných rozdílů v distribuci velikostí nádorů v každé skupině, se zdá, že průměrná velikost nádoru uvedená v tabulce 13 neposkytuje úplný obraz. Úplnější zhodnocení významu léčení podle tohoto vynálezu můžeme získat srovnáním údajů z grafu distribuce z obrazu 38, který ukazuje rozptyl ve velikostech nádorů 6 týdnů po implantaci nádoru, s křivkou přežití z obrazu 39, která ukazuje hromadné úmrtí myší ve všech skupinách před 42. dnem měření, kromě skupin zvířat, která 3. den obdržela inijekci pasty obsahující buď DOX samotný nebo kombinaci IL-2 a DOX. Tak údaje, pojaté jako celek, ukazují že při léčení kombinací IL-2 a DOX v pastě, se jak významně zpožďuje růst nádoru tak se prodlužuje život.

ranných úmrtích asi 3 až 4 dny po inijekci pasty polymeru obsahující DOX se myslí, že jsou způsobeny, při nejmenším z části, toxickými účinky DOX, které působí úmrtí slabších zvířat. Odpovídající inijekce dávky DOX ranná úmrtí nepůsobí, pravděpodobně z důvodu rychlé distribuce a odplavení z těla DOX injektovaného v dávce.

Příklad 49: Zabudování paclitaxelu do P(CHDM-HOP) nebo P(CHDMEOP)

100 mg každého z polymerů P(CHDM-HOP) a P(CHDM-EOP) se rozpustí v ethanolu o koncentraci asi 50 %. Poté co·se polymer úplně rozpustí se k roztoku přidá 5 mg paclitaxelového prášku (chemoterapeutické léčivo) a míchá se dokud se prášek úplně nerozpustí. Tento roztok se potom k vysrážení polymerového

100

*<· 41««·	··		*·	«·
• · A	•	•	• ·	•	fc
• ·	•	•	··	•	•
• ·	•	*	« fc	•	•
···· 4	• fc		• fc	·«		··

prostředku vlije do ledové vody. Výsledná suspenze se odstředí, dekantuje a lyofilizuje přes noc, čímž se získá viskózní želatinový produkt.

Příklad 50: In vitro uvolňování paclitaxelu z P(CHDM-HOP) a P(CHDM-EOP) mg obou paclitaxelových polymerních prostředků z příkladu 20, které mají být zkoušeny, se inkubují s 1 ml směsi pufrů z 80 % tvořené PBS a z 20 % PEG 400 při 37 °C v l,7ml plastikových odstředivkových zkumavkách. Připraví se čtyři vzorky z každého prostředku, který má být testován. V určitých časových okamžicích, přibližně každý den, se slije PBS:PEG pufr pro analýzu uvolněného paclitaxelu pomocí vysokoúčinné kapalné chromatografie, a do mikroodstředivkové zkumavky se přidá čerstvý pufer. Studie uvolňování se ukončí 26 den, v tomto okamžiku se paclitaxel zbývající v polymeru extrahuje rozpouštědlem k provedení hmotové bilance paclitaxelu.

Výsledné křivky uvolňování pro uvolňování paclitaxelu z obou polymerů jsou zobrazeny na obrazu 18. Celkový výtěžek paclitaxelu byl 65 % pro prostředek P(CHDM-HOP) a 75 % pro prostředek P(CHDM-EOP).

Příklad 51: In vitro uvolňování paclitaxelu z P(DAPG-EOP)

Mikrosférické částice P(DAPG-EOP) se připraví způsobem odpařování rozpouštědla, používajícím ethylacetát jako rozpouštědlo a 0,5 % PVA ve vodě jako rozpouštědlo neúčastnící se rozpouštění. Výsledné mikrosférické částice jsou sférického tvaru s velikostí částic pohybující se od asi 20 do 150 pm, nejvýhodněji od 20 do 50 pm.

101

	·«<··	♦·			99
• ·	•	•	•	fc ·	« ·	··
•	•	fc	•	··	•	9
•	•	•	•	« fc	i	•
	•			··	<*	fc ·

In vitro uvolňováni paclitaxelu z mikrosférických částic se provádí v PBS (pH 7,4) při 37 °C. K udržení podmínek potopení se na vrch PBS umístila vrstva oktanolu, která kontinuálně extrahuje uvolněný paclitaxel. Uvolněný paclitaxel se kvantifikuje použitím vysokoúčinné kapalné chromatografie a in vitro úbytek hmoty polymeru se získá pomocí vážkové analýzy. In vitro uvolňování paclitaxelu z mikrosférických částic bylo pomalé a stálé s průvodním úbytkem hmotnosti polymeru, viz obraz 41.

Příklad 52: In vivo uvolňování paclitaxelu z P(DAPG-EOP)

Podle výše uvedeného popisu v příkladu 52 se připraví mikrosférické částice P(DAPG-EOP) a in vivo uvolňování paclitaxelu z mikrosférických částic se studuje na obnažených myších. Z každého z testovaných zvířat se jímá plasma 1, 14 a dní po inijekci a koncentrace paclitaxelu se analyzuje vysokoúčinnou kapalnou chromatografií s hmotnostní spektometrií-detekcí pomocí hmotností spektrometrie. Pro účinnost studií, obdržela testovaná zvířata intraperitoneální inijekci linie lidských buněk rakoviny vaječníků OVCAR3 získaných ze zvířecích nosičů. P(DAPG-EOP) mikrosférické částice obsahující paclitaxel nebo paclitaxel bez biologicky degradovatelného polymeru se také podaly intraperitoneálně jeden den po inijekci buněk. Sledovalo se také přežití zvířat.

Po prostém intraperitoneálním podávání mikrosférických částic se získávala udržovaná hladina paclitaxelu v plasmě po nejméně 28 dní, jak je ukázáno níže v tabulce 14:

♦ ·	····	4«	·« 4· »
	4 4	• ·	•	• 4 <4	44
102	•	* ·	•	4« 4 ·	4
•	• í ·		4 4 4 4 ·	4
•	• ·	•	4 4 4 4	4
	44 4 4	4	44	44 44	44 4

Tabulka 14: Koncentrace paclitaxelu v plasmě

	Koncentrace	paclitaxelu	(ng/ml)
		Paclitaxel v mikosférických 125 mg/kg)	Paclitaxel hmotnost/objem polymeru (120 mg/kg)
1	den	38,98 ± 7,53	357,67	± 136,39
14	dní	4,50 ± 1,21	zvíře	uhynulo
28	dní	3,98 ± 0,99	zvíře	uhynulo

Když se podala srovnatelná dávka paclitaxelu intraperitoneálně, obnažená myš nemohla snést tuto dávku z důvodu její toxicity.

Mikrosférické částice biologicky degradovatelného polymerního doručovacího systému se ukázaly překvapivě účinné při léčení rakoviny vaječníků ve zvířecím modelu 0VCAR3. Jak je ukázáno na obrazu 42, získá se vyšší účinnost ve srovnání s paclitaxelem bez biologicky degradovatelného polymeru.

Příklad 53: Průměrná doba přežití pro P(DAPG-EOP) paclitaxel

Mikrosférické částice P(DAPG-EOP) obsahující 10 mg/kg nebo 40 mg/kg paclitaxelu se injektují do pobřišnice testovaných zvířat, které mají rakovinu vaječníků. Jiným testovaným zvířatům se injektoval paclitaxel v organickém rozpouštědle, obchodně dostupném pod ochrannou známkou Taxol, v té samé úrovni dávek. Testovaná zvířata se sledují a

103 ·· ···· t · · • · • · • · ···· · ···· • · ·· •· ·· • · ·· • · ·· ···· ·· ··· zaznamenávají se střední doby přežití. Výsledky jsou shrnuty níže:

Podávaná látka	Střední doba přežití
Kontrolní	23 dní
Taxol, 10 mg/kg	64 dní
Taxol, 40 mg/kg	67 dní
Paclitaxel v mikrosférických částicích 10 mg/kg	69 dní
Paclitex v mikrosférických částicích 40 mg/kg	115 dní

Tyto výsledky jsou graficky prezentovány na obraze 43 a naznačují neočekávaně velké zvýšení středního času přežití u testovaných zvířat, která dostávala paclitaxel ve formě biologicky degradovatelných mikrosférických částic.

Srovnání sad s různými úrovněmi dávek dává následující podobné výsledky:

V ·· · • ··

104

Podávaná	Střední doba
látka	přežití
Kontrolní	30 dní
Taxol, 40 mg/kg	77 dní
Paclitaxel v mikrosférických částicích 4 mg/kg	83 dní
Paclitaxel v mikrosférických částicích 10 mg/kg	95 dní
Paclitaxel v mikrosférických částicích 40 mg/kg	>110 dní

Tyto výsledky jsou presentovány graficky v obraze 44 a potvrzuji neočekávaně velké zvýšení střední doby přežití u testovaných zvířat, kterým byl podáván paclitaxel ve formě biologicky degradovatelných mikrosférických částic. Dodatečné grafické znázornění těchto údajů poskytují obrazy 45 a 46.

U tohoto vynálezu, který je takto popsán je zřejmé, že může být variován mnoha způsoby. Takové variace by se neměly považovat obchylky od ducha a rozsahu tohoto vynálezu a všechny takové modifikace jsou myšleny jako součást rozsahu následujících patentových nároků.

Claims (74)

1. Biologicky degradovatelný polymerní prostředek vhodný pro intraperitoneální podávání k léčení pacienta savce, který má rakovinu vaječníků, vyznačující se tím, že uvedený prostředek obsahuje:

(a) nejméně jedno antineoplastické činidlo a (b) biologicky degradovatelný polymer obsahující opakující se monomerní jednotky zobrazené v obecném vzorci I:

I

I

- (X-R¹-L-R²Y“P)n

R³ ve kterém

X je -0- nebo -NR⁴-, kde R⁴ je H nebo alkyl;

Y je -0-, -S- nebo -NR⁴- ;

každá ze skupin R¹ a R² je dvojmocná organická částice;

L je dvojmocný, rozvětvený nebo přímý řetězec alifatické skupiny, který má 1 až 20 atomů uhlíku, cykloalifatická skupina nebo skupina, která má vzorec:

R³ je částice vybraná ze skupiny, která se skládá z H, alkylové skupiny, alkoxyskupiny, arylové skupiny, aryloxyskupiny heterocyklické skupiny nebo heterocykloxyskupiny; a n je asi 5 až 5 000;

106 • · · · ve kterém uvedený polymerní prostředek poskytuje prodloužené uvolňování uvedeného antineoplastického činidla do pobřišnice uvedeného pacienta;

a ve kterém uvedený polymerní prostředek zvyšuje střední míru přežití uvedené rakoviny nejméně o 10 % ve srovnání se střední mírou přežití získanou při podávání prostředku obsahujícího stejnou dávku antineoplastického činidla bez uvedeného biologicky degradovatelného polymeru.

2. Prostředek podle nároku 1, vyznačující se tím, že uvedený polymerní prostředek zvyšuje střední míru přežití uvedené rakoviny nejméně o 20 % ve srovnání se střední mírou přežití získanou při podávání prostředku obsahujícího stejnou dávku uvedeného antineoplastického činidla bez uvedeného biologicky degradovatelného polymeru.

3. Polymerní prostředek podle nároku 1, vyznaču- jící se tím, že uvedený prostředek zvyšuje střední míru přežití uvedené rakoviny nejméně o 30 % ve srovnání se střední mírou přežití získanou při podávání prostředku obsahujícího stejnou dávku uvedeného antineoplastického činidla bez uvedeného biologicky degradovatelného polymeru.

4. Polymerní prostředek podle nároku 1, vyznačující se tím, že jedna dávka uvedeného polymerního prostředku poskytuje prodloužené uvolňování uvedeného antineoplastického činidla po dobu nejméně 28 dní.

5. Polymerní prostředek podle nároku 1, vyznáčujícísetím, že uvedený polymer je vybrán ze skupiny, která se skládá z:

• ·

107

O ve kterém:

skupiny M¹ a M² jsou každá nezávisle (1) alifatická skupina s rozvětveným nebo přímým řetězcem, která má od 1 do 20 atomů uhlíku; nebo (2) rozvětvený nebo přímý řetězec oxy-, karboxynebo amino-alif atické skupiny, která má od 1 do 20 atomů

uhlíku; a molárni poměr x : y je asi 1; a molárni poměr n : (x nebo y) je mezi asi 200 : 1 a 1 : 200; a molárni poměr q : r je mezi asi 1 : 99 a 99 : 1.

6. Biologicky degradovatelný polymerní prostředek vhodný pro intraperitoneální podávání k léčení pacienta savce, který má rakovinu vaječníků, vyznačujíc! se tím, že uvedený prostředek obsahuje:

♦ ·

108 (a) nejméně jedno antineoplastické činidlo a (b) biologicky degradovatelný polymer obsahující opakující se monomerní jednotky zobrazené v obecném vzorci II:

ve kterém každá z R¹ a R² je dvojmocná organická částice; a

R³ je částice vybraná ze skupiny, která se skládá z alkoxyskupiny, aryloxyskupiny a heterocykloxyskupiny; a x je ^1;

y je 2; a n je asi 5 až 5 000;

ve kterém uvedený polymerní prostředek poskytuje prodloužené uvolňování antineoplastického činidla do pobřišnice uvedeného pacienta; a ve kterém uvedený prostředek zvyšuje střední míru přežití uvedené rakoviny nejméně o 10 % ve srovnání se střední mírou přežití získanou podáváním prostředku obsahujícího stejnou dávku uvedeného antineoplastického činidla bez uvedeného biologicky degradovatelného polymeru.

7. Polymerní prostředek podle nároku 6, vyznačující se tím, že jedna dávka uvedeného polymerního prostředku poskytuje prodloužené uvolňování uvedeného antineoplastického činidla po dobu nejméně 28 dní.

8. Prostředek podle nároku 6, vyznačujícíse tím, že R¹ a R² jsou každá nezávisle alkylenová skupina, cykloalifatická skupina, fenylenová skupina nebo dvojmocná skupina, která má obecný vzorec:

• · · ♦ · · ve kterém Z je kyslík, dusík nebo síra, a m je 1 až 3.

9. Prostředek podle nároku 6, vyznačující se tím, že R¹ a R² jsou každá nezávisle alkylenová skupina, která má od 1 do 7 atomů uhlíku.

10. Prostředek podle nároku 6, vyznačující se tím, že R¹ a R² jsou každá ethylenová skupina.

11. Prostředek podle nároku 6, vyznačující se tím, že R¹ a R² jsou každá n-propylenová skupina.

12. Prostředek podle nároku 6, vyznačující se tím, že R¹ a R² jsou každá 2-methylpropylenová skupina.

13. Prostředek podle nároku 6, vyznačující se tím, že R¹ a R² jsou každá 2,2'-dimethylpropylenová skupina.

14. Prostředek podle nároku 6, vyznačující se tím, že R³ je alkoxyskupina nebo fenoxyskupina.

15. Prostředek podle nároku 6, vyznačující se tím, že R³ je alkoxyskupina, která má od 1 do 7 atomů uhlíku.

16. Prostředek podle nároku 6, vyznačující se tím, že R³ je ethoxyskupina.

·♦· ·

110

17. Prostředek podle nároku 6, vyznačující tím, že x je od asi 0,1 do asi 30, a y je 2.

18. Prostředek podle nároku 6, vyznačující tím, že x je od asi 0,2 do asi 20, a y je 2.

19.

Prostředek podle nároku 6, vyznačující tím, že x je od asi 2 do asi 20, a y je 2.

20. Biologicky degradovatelný polymerni prostředek vhodný pro intraperitoneálni podávání k léčení pacienta savce, který má rakovinu vaječníků, vyznačující se tím, že uvedený prostředek obsahuje:

(a) nejméně jedno antineoplastické činidlo; a (b) biologicky degradovatelný polymer obsahující opakující se monomerní jednotky zobrazené v obecných vzorcích III nebo IV:

III

-Y-L-Y—(c-Ml-Χθ^—H^·

R3

IV —C^T^Y-L-Y—

R3 ve kterém

X je -O- nebo -NR⁴-, kde R⁴ je H nebo alkyl; a

Y je -0-, —S— nebo -NR⁴- ; a skupiny M¹ a M² jsou každá nezávisle (1) alifatická skupina s rozvětveným nebo přímým řetězcem, která má od 1 do 20 atomů uhlíku; nebo (2) rozvětvený nebo přímý řetězec

111 ·· ·· • ·· • · • 0 oxy-, karboxy- nebo amino-alifatické skupiny, která má od

1 do 20 atomů uhlíku; a

L je dvojmocný, rozvětvený nebo přímý řetězec alifatické skupiny, která má 1 až 20 atomů uhlíku; a

R³ je částice vybraná ze skupiny, která se skládá z H, alkylové skupiny, alkoxyskupiny, arylové skupiny, aryloxyskupiny, heterocyklické nebo heterocykloxyskupiny; a molární poměr x :y je asi 1; a molární poměr n : (x nebo y) je mezi asi 200 : 1 a 1 : 200; a molární poměr q : r je mezi asi 1 : 99 a 99 : 1; a n je asi 5 až 5 000;

ve kterém uvedený polymerní prostředek poskytuje prodloužené uvolňování antineoplastického činidla do pobřišnice uvedeného pacienta; a ve kterém uvedený prostředek zvyšuje střední míru přežití uvedené rakoviny nejméně o 10 % ve srovnání se střední mírou přežití získanou podáváním prostředku obsahujícího stejnou dávku uvedeného antineoplastického činidla bez uvedeného biologicky degradovatelného polymeru.

21. Polymerní prostředek podle nároku 20, vyznačující se tím, že jedna dávka uvedeného polymerního prostředku poskytuje prodloužené uvolňování uvedeného antineoplastického činidla po dobu nejméně 28 dní.

22. Prostředek podle nároku 20, vyznačující se tím, že každá ze skupin M¹ a L je alkylenová skupina s rozvětveným nebo přímým řetězcem.

23. Prostředek podle nároku 20, vyznačující se tím, že každá ze skupin M¹ a L má od 1 do 7 atomů uhlíku.

·· ··*» • ·

112

24. Prostředek, podle nároku 20, vyznačující se tím, že skupina M¹ je ethylenová skupina nebo methylem substituovaná methylenová skupina, a L je ethylenová skupina.

25. Prostředek podle nároku 20, vyznačující se tím, že R³ je alkylová skupina, alkoxyskupina, fenylová skupina, fenoxyskupina nebo heterocykloxyskupina.

26. Prostředek podle nároku 20, vyznačující se tím, že R³ je alkoxyskupina, která má od 1 do 7 atomů uhlíku.

27. Prostředek podle nároku 20, vyznačující se tím, že R³ je ethoxyskupina.

28. Prostředek podle nároku 20, vyznačující se tím, že každá skupina z M¹ a M² je alkylenová skupina s rozvětveným nebo přímým řetězcem.

29. Prostředek podle nároku 20, vyznačující se tím, že přinejmenším jedna skupina z M¹ a M² je alkylenová nebo alkoxylenová skupina, která má obecný vzorec vybraný ze souboru skládajícího se z -(CHžía, -(CH2)a-O-, a -(CH2)a^-O(CH2)b~, ve kterém každé z a a b je 1 až 7.

30. Prostředek podle nároku 20, vyznačující se tím, že přinejmenším jedna skupina z M¹ a M² má obecný vzorec: CHR'-CO-O-CHR'', ve kterém R' a R'' jsou každá nezávisle H, alkylová, alkoxy, arylová, aryloxy, heterocyklická a heterocykloxyskupina.

31. Prostředek podle nároku 20, vyznačující se tím, že každá skupina z M¹ a M² má od 1 do 7 atomů uhlíku.

·« ····

113

32. Prostředek podle t í m, že X je -0-. 33. Prostředek podle t í m, že X je -NR⁴-. 34 . Prostředek podle

nároku nároku nároku t

M¹ /

X

20,

20,

20,

X

R³ je je je m, že:

M² jsou každá alkylenová i alkylenová skupina; a j -O-; a alkoxyskupina.

nebo alkoxylenová skupina;

35. Prostředek podle nároku 20, vyznačující se tím, že molárni poměr x : y je asi 1.

36. Prostředek podle nároku 20, vyznačující se tím, že molárni poměr q : r je asi 1 : 99 a 99 : 1.

37. Prostředek podle nároku 20, vyznačující se tím, že každé z x a y je asi od 1 do 1000.

38. Prostředek podle nároku 20, vyznačující se tím, že molárni poměr n : (x nebo y) je mezi asi 100 : 1 a 1 : 100.

39. Biologicky degradovatelný polymerní prostředek vhodný pro intraperitoneálni podáváni k léčení pacienta savce, který má rakovinu vaječníků, vyznačující se tím, že uvedený prostředek obsahuje:

(a)nejméně jedno antineoplastické činidlo a

114 η φ··φ • · ♦

Φ <

• · Φ • · ΦΦΦΦ *

ΦΦ *· • ·Φ · •Φ Φ* • ·· Φ • ·Φ · • Μ ·Φ

Φ· •· • Φ·

ΦΦ • · (b)biologicky degradovatelný polymer obsahující opakující se monomerní jednotky zobrazené v obecném vzorci V:

V

I

- (O-R¹-L-R²-O-P-)„

R³ ve kterém, každá z R¹ a R² je nezávisle přímá nebo rozvětvená alifatická, buď nesubstituovaná nebo substituovaná jedním nebo více nerušícími substituenty; a

L je dvojmocná cykloalifatická skupina; a

R³ je vybrána ze souboru skládajícího se z vodíku, alkylové, alkoxy, arylové, aryloxy, heterocyklické nebo heterocykloxyskupiny; a n je asi 5 až 5000;

ve kterém uvedený polymerní prostředek poskytuje prodloužené uvolňování antineoplastického činidla do pobřišnice uvedeného pacienta; a ve kterém uvedený prostředek zvyšuje střední míru přežití uvedené rakoviny nejméně o 10 % ve srovnání se střední mírou přežití získanou podáváním prostředku obsahujícího stejnou dávku uvedeného antineoplastického činidla bez uvedeného biologicky degradovatelného polymeru.

40. Polymerní prostředek podle nároku 39, vyznačující se tím, že jedna dávka uvedeného polymerního prostředku poskytuje prodloužené uvolňování uvedeného antineoplastického činidla po dobu nejméně 28 dní.

41. Prostředek podle nároku 39, vyznačující se tím, že každá z R¹ a R² je alkylenová skupina s přímým nebo rozvětveným řetězcem, která má od 1 do 1 atomů uhlíku.

• ·

115

42. Prostředek podle tím, že každá z nároku

R¹ a

39, v

R² je í se methylenová nebo ethylenová

skupina. 43. Prostředek t í m, že R³ je 44 . Prostředek t i m, že R³ je 45. Prostředek t í m, že n je 46. Prostředek

hexyloxyskupina.

5 až 500.

podle nároku 39, podle nároku 39, t í podle alkoxyskupina.

nároku

39, podle nároku 39, m, že L je cykloalifatická nebo substituovaná nerušícím substituentem.

skupina, buď nesubstituovaná

47. Prostředek podle nároku 39, vyznačující se tím, že L je cyklohexylen.

48. Prostředek podle nároku 1, vyznačující se tím, že uvedený polymer je připraven polymerací v roztoku.

49. Prostředek podle nároku 1, vyznačující se tím, že uvedený polymer je připraven polymerací v tavenině.

50. Prostředek podle nároku 1, vyznačující s e

tím, že uvedený polymer obsahuj e přídavné biologicky přijatelné monomerní j ednotky nebo je smíchán s j inými biologicky přijatelnými polymery

s e

51. Prostředek podle nároku 1, vyznačující • · • ·

116 • Λ tím, že uvedený polymer je rozpustný v nejméně jednom z rozpouštědel vybraných ze skupiny, která se skládá z acetonu, dimethylenchloridu, chloroformu, ethylacetátu, DMAC, N-methylpyrrolidonu, dimethylformamidu a dimethylsulfoxidu.

52. Prostředek podle nároku 1, vyznač jící tím, že uvedené antineoplastické činidlo obsahuj e paclitaxel.

53.

Prostředek podle nároku 1, v nač jící asi

54 .

m, že molekulová hmotnost

2000 do 400 000 daltonů.

Prostředek podle nároku 1, v (Mw) uvedeného polymeru ící s je od m, že uvedené antineoplastické činidlo uvedený polymer tvoří amorfní, monolitní matrici.

55. Prostředek podle nároku 1, v y z tím, že je ve formě mikročástic, pružného f ilmu, viskózní kapaliny, destiček nebo tyčinek.

56. Prostředek podle nároku 1, vy z n a č u j í c X s e tím, že je ve formě mikrosférických částic sušených rozprašováním. 57. Prostředek podle nároku 1, v y z n a č u j i c X s e tím, že obsahuje asi od 5 do 15 Q_ 0 hmotnostních

antineoplastického činidla.

58. Biologicky degradovatelný polymemí prostředek vhodný pro intraperitoneální podávání k léčení pacienta savce, který má

117 rakovinu vaječniků, vyznačujíc uvedený prostředek obsahuje:

(a) paclitaxel; a (b) biologicky opakující se vzorci VI:

í se polymer degradovatelný jednotky zobrazené monomerní

VI tím, že obsahuj ici v obecném ve kterém molární poměr x :y je asi 1; a molární poměr n (x nebo y) je mezi asi 200 : 1 a 1

200; a n je asi 5 až 5 000;

ve kterém uvedený polymerní prostředek poskytuje prodloužené uvolňování antineoplastického činidla do pobřišnice uvedeného pacienta; a ve kterém uvedený prostředek zvyšuje střední míru přežití uvedené rakoviny nejméně o 10 % ve srovnání se střední mírou přežití získanou podáváním prostředku obsahujícího stejnou dávku uvedeného antineoplastického činidla bez uvedeného biologicky degradovatelného polymeru.

59. Léčivo ve formě pevné látky vhodné pro vložení do pobřišnice k léčení pacienta savce, který má rakovinu vaječniků, vyznačující se tím, že uvedené léčivo obsahuje biologicky degradovatelný polymerní prostředek obsahující:

(a) nejméně jedno antineoplastické činidlo; a (b) biologicky degradovatelný polymer obsahující opakující se monomerní jednotky zobrazené v obecném vzorci I:

118

I o

II

- (X - R^l - L - R² - Υ - P -)n

R³ ve kterém

X je -0- nebo -NR⁴-, kde R⁴ je H nebo alkyl; a

Y je -0-, -S- nebo -NR⁴- ; a každá ze skupin R¹ a R² je dvojmocná organická částice; a

L je dvojmocný, rozvětvený nebo přímý řetězec alifatické skupiny, který má 1 až 20 atomů uhlíku, cykloalifatická skupina nebo skupina, která má vzorec:

; a R³ je částice vybraná ze skupiny, která se skládá z H, alkylové skupiny, alkoxyskupiny, arylové skupiny, aryloxyskupiny heterocyklické skupiny nebo heterocykloxyskupiny; a n je asi 5 až 5 000;

ve kterém uvedený polymerní prostředek poskytuje prodloužené uvolňování uvedeného antineoplastického činidla do pobřišnice uvedeného pacienta; a ve kterém uvedený polymerní prostředek zvyšuje střední míru přežití uvedené rakoviny nejméně o 10 % ve srovnání se střední mírou přežití získanou při podávání prostředku obsahujícího

stejnou dávku antineoplastického činidla bez uvedeného biologicky degradovatelného polymeru. 60. Léčivo podle nároku 59, vy znač ují c i se tím, že jedna dávka uvedeného polymerního prostředku

poskytuje prodloužené uvolňování uvedeného antineoplastického činidla po dobu nejméně 28 dní.

119 •φ φφφφ

61. Léčivo podle nároku 59, vyznačující se tím, že uvedený polymerní prostředek zvyšuje střední míru přežití uvedené rakoviny nejméně o 20 % ve srovnání se střední mírou přežití získanou při podávání prostředku obsahujícího stejnou dávku uvedeného antineoplastického činidla bez uvedeného biologicky degradovatelného polymeru.

62. Léčivo prostředek podle nároku 59, vyznačující se tím, že uvedený prostředek zvyšuje střední míru přežití uvedené rakoviny nejméně o 30 % ve srovnání se střední mírou přežití získanou při podávání prostředku obsahujícího stejnou dávku uvedeného antineoplastického činidla bez uvedeného biologicky degradovatelného polymeru.

63. Léčivo podle nároku 59, m, že uvedený polymer je vybrán ze skupiny, která se skládá z:

II

M²IV • · ··· ·

O--R¹—L-- ve kterém:

skupiny M¹ a M² jsou každá nezávisle (1) alifatická skupina s rozvětveným nebo přímým řetězcem, která má od 1 do 20 atomů uhlíku; nebo (2) rozvětvený nebo přímý řetězec oxy-, karboxynebo amino-alif atické skupiny, která má od 1 do 20 atomů uhlíku; a molární poměr x : y je asi 1; a molární poměr n : (x nebo y) je mezi asi 200 : 1 a 1 : 200; a molární poměr q : r je mezi asi 1 : 99 a 99 : 1.

64. Léčivo ve formě pevné látky vhodné pro vložení do pobřišnice k léčení pacienta savce, který má rakovinu vaječníků, vyznačující se tím, že uvedené léčivo obsahuje biologicky degradovatelný polymerní prostředek obsahuj ící:

(a) nejméně jedno antineoplastické činidlo; a (b) biologicky degradovatelný polymer obsahující opakující se monomerní jednotky zobrazené v obecném vzorci II: II ve kterém každá z R¹ a R² je dvojmocná organická částice; a

R³ je částice vybraná ze skupiny, která se skládá z alkoxyskupiny, aryloxyskupiny a heterocykloxyskupiny; a x je ^1; a

121 y je 2; a n je asi 5 až 5 000;

ve kterém uvedený polymerní prostředek poskytuje prodloužené uvolňování antineoplastického činidla do pobřišnice uvedeného pacienta; a ve kterém uvedený prostředek zvyšuje střední míru přežití uvedené rakoviny nejméně o 10 % ve srovnání se střední mírou přežití získanou podáváním prostředku obsahujícího stejnou dávku uvedeného antineoplastického činidla bez uvedeného biologicky degradovatelného polymeru.

65. Léčivo podle nároku 64, vyznačující se tím, že jedna dávka uvedeného polymemího prostředku poskytuje prodloužené uvolňování uvedeného antineoplastického činidla po dobu nejméně 28 dní.

66. Léčivo podle nároku 64, vyznačující se tím, že R¹ a R² jsou každá nezávisle alkylenová skupina, cykloalifatická skupina, fenylenová skupina nebo dvojmocná skupina, která má obecný vzorec:

ve kterém Z je kyslík, dusík nebo síra, a m je od 1 do 3.

67. Léčivo podle nároku 64, vyznačující se tím, že R¹ a R² jsou každá nezávisle alkylenová skupina, která má od 1 do 7 atomů uhlíku.

68. Léčivo podle nároku 64, vyznačující tím, že R¹ a R² jsou každá ethylenová skupina.

• · ·♦· ·

122

69. Léčivo podle nároku 64, vyzná č u j i c i s e t i m, že R¹ a R² j sou každá n-propylenová skupina. 70. Léčivo podle nároku 64, vyzná Č U j X C X s e

tím, že R¹ a R² jsou každá 2-methylpropylenová skupina.

71. Léčivo podle nároku 64, vyznačující se tím, že R¹ a R² jsou každá 2,2'-dimethylpropylenová skupina

72. Léčivo podle nároku 64, vyznačující se tím, že R³ je alkoxyskupina nebo fenoxyskupina.

73. Léčivo podle nároku 64, vyznačující tím, že R³ je alkoxyskupina, která má od 1 do 7 atomů uhlíku.

75.

76.

77 .

Léčivo m, že R³

Léčivo m, že x

Léčivo m, že x

Léčivo m, že x podle nároku 64, je ethoxyskupina podle j e od podle je od podle je od nároku asi 0,1 nároku asi 0,2 nároku asi 2

64, do asi 30,

64, v y do asi 20,

64, do asi a y je znač a y je znač

20, a y je 2.

2.

2.

78. Léčivo ve formě pevné látky vhodné pro vložení do pobřišnice k léčení pacienta savce, který má rakovinu vaječníků, vyznačující se tím, že uvedené léčivo obsahuje biologicky degradovatelný polymerní prostředek obsahuj icl:

·· » ·· ♦

123 (a) nejméně jedno antineoplastické činidlo; a (b) biologicky degradovatelný polymer obsahující opakující se monomerní jednotky zobrazené v obecném vzorci III nebo IV:

III

--ft-X-Ml-c)—Y-L-Y--(C-Ml—Xúy—?-]ς—

R3

IV —C^Y-L-Y— ¹ R3 ve kterém

X je -0- nebo -NR⁴-, kde R⁴ je H nebo alkyl;

Y je -0-, —S— nebo -NR⁴- ;

skupiny M¹ a M² jsou každá nezávisle (1) alifatická skupina s rozvětveným nebo přímým řetězcem, která má od 1 do 20 atomů uhlíku; nebo (2) rozvětvený nebo přímý řetězec oxy, karboxy- nebo amino-alifatické skupiny, která má od 1 do 20 atomů uhlíku;

L je dvojmocný, rozvětvený nebo přímý řetězec alifatické skupiny, která má 1 až 20 atomů uhlíku;

R³ je částice vybraná ze skupiny, která se skládá z H, alkylové skupiny, alkoxyskupiny, arylové skupiny, aryloxyskupiny, heterocyklické nebo heterocykloxyskupiny; a molární poměr x :y je kolem 1; a molárni poměr n : (x nebo y) je mezi asi 200 : 1 a 1 : 200; a molární poměr q : r je mezi asi 1 : 99 a 99 : 1; a n je asi 5 až 5 000;

ve kterém uvedený polymerní prostředek poskytuje prodloužené uvolňování antineoplastického činidla do pobřišnice uvedeného pacienta; a •4 ««·«

124 ve kterém uvedený prostředek zvyšuje střední míru přežití uvedené rakoviny nejméně o 10 % ve srovnání se střední mírou přežití získanou podáváním prostředku obsahujícího stejnou dávku uvedeného antineoplastického činidla bez uvedeného biologicky degradovatelného polymeru.

79. Léčivo podle nároku 78, vyznačující se tím, že jedna dávka uvedeného polymerního prostředku poskytuje prodloužené uvolňování uvedeného antineoplastického činidla po dobu nejméně 28 dní.

80. Léčivo podle nároku 78, v y z načující s e t í m, že každá ze skupin M¹ a L je alkylenová skupina s rozvětveným nebo přímým řetězcem. 81. Léčivo podle nároku 78, v y z načující s e t í m, že každá ze skupin M¹ a L má od 1 do 7 atomů uhlíku. 82 . Léčivo podle nároku 78, v y z načující s e

tím, že skupina M¹ je ethylenová skupina nebo methylem substituovaná methylenová skupina, a L je ethylenová skupina.

83. Léčivo podle nároku 78, vyznačující se tím, že R³ je alkylová skupina, alkoxyskupina, fenylová skupina, fenoxyskupina nebo heterocykloxyskupina.

84 . Léčivo podle nároku 78, v y z n a č u j í c i s e t í m, že R³ je alkoxyskupina, která má od 1 do 7 atomů uhlíku. 85. Léčivo podle nároku 78, v y z n a č u j í c i s e

tím, že R³ je ethoxyskupina.

«· ««·· ·* 4 4 »1 125 « 9 · » · • · fc · • · · · ·· 4 · ·· • • 9 # * · • · · · ···· · ·* • « · · « • fc fc · • 1·»

86. Léčivo podle nároku 78, vyznačující se tím, že každá skupina z M¹ a M² je alkylenová skupina s rozvětveným nebo přímým řetězcem.

87. Léčivo podle nároku 78, vyznačující se tím, že přinejmenším jedna skupina z M a M je alkylenová nebo alkoxylenová skupina, která má obecný vzorec vybraný ze souboru skládajícího se z ~(CH2)_a, -(CH2)a^-O-, a

- (CH2) _a-0- (CH2) b~, ve kterém každé z a a b je 1 až 7.

88. Léčivo podle nároku 78, vyznačující se tím, že přinejmenším jedna skupina z M¹ a M² má obecný vzorec: CHR'-CO-O-CHR'', ve kterém R' a R'' jsou každá nezávisle H, alkylová, alkoxy, arylová, aryloxy, heterocyklická nebo heterocykloxyskupina.

89. Léčivo podle nároku 78, tím, že každá skupina z M¹a vyznacujxcx se ² má od 1 do 7 atomů uhlíku.

90.

Léčivo podle nároku

78,

91.

92.

M¹

X

R³ m, že X je -O-.

Léčivo m, že X

Léčivo m, že:

M² j sou je je je podle nároku je -NR⁴-.

podle nároku

78,

78, každá alkylenová nebo alkylenová skupina; a alkoxylenová skupina; a

-O-; a alkoxyskupina.

126

93 . Léčivo podle nároku 78, vy z n a č u j í c í s e t í m, že molární poměr x : y je asi 1 . 94 . Léčivo podle nároku 78, v y z n a č u j i c í s e t í m, že molární poměr q : r je asi 1 : 99 a 99 : 1. 95. Léčivo podle nároku 78, v y z n a č u j i c í s e t í m, že každé z x a y je asi od 1 do 1000. 96. Léčivo podle nároku 78, v y z n a č u j ¹ c í s e t i m, že molární poměr n : (x nebo y) je mezi as i 100 1 a 1

: 100.

97. Léčivo ve formě pevné látky vhodné pro vložení do pobřišnice k léčení pacienta savce, který má rakovinu vaječníků, přičemž uvedený prostředek obsahuje biologicky degradovatelný polymerní prostředek vhodný pro intraperitoneální podávání k léčení savčího pacienta, který má rakovinu vaječníků, vyznačující se tím, že uvedený prostředek obsahuje:

(a) nejméně jedno antineoplastické činidlo; a (b) biologicky degradovatelný polymer obsahující opakující se monomerni jednotky zobrazené v obecném vzorci V:

V o

I

- (O - R¹ - L - R² - 0 - P -) _n ve kterém

127 každá z R¹ a R² je nezávisle přímá nebo rozvětvená alifatická skupina, buď nesubstituovaná nebo substituovaná jedním nebo více nerušícími substituenty; a

L je dvojmocná cykloalifatická skupina; a

R³ je vybrána ze souboru skládajícího se z vodíku, alkylové, alkoxy, arylové, aryloxy, heterocyklické nebo heterocykloxyskupiny; a n je asi 5 až 5000;

ve kterém uvedený polymerní prostředek poskytuje prodloužené uvolňování antineoplastického činidla do pobřišnice uvedeného pacienta; a ve kterém uvedený prostředek zvyšuje střední míru přežití uvedené rakoviny nejméně o 10 % ve srovnání se střední mírou přežití získanou podáváním prostředku obsahujícího stejnou dávku uvedeného antineoplastického činidla bez uvedeného biologicky degradovatelného polymeru.

98. Léčivo podle nároku 97, vyznačující se tím, že jedna dávka uvedeného polymerního prostředku poskytuje prodloužené uvolňování uvedeného antineoplastického činidla po dobu nejméně 28 dní.

99. Léčivo podle nároku 97, vyznačující se tím, že každá z R¹ a R² je alkylenová skupina s přímým nebo rozvětveným řetězcem, která má od 1 do 7 atomů uhlíku.

100. Léčivo podle nároku 97, v y z n a č u j í c í s e tím, že každá z R¹ a R² je methylenová nebo ethylenová skupina. 101. Léčivo podle nároku 97, vy z n a č u j í c í s e tím, že R³ je alkoxyskupina.

128

102. Léčivo podle nároku 97, v y z n a č u j í c í s e tím, že R³ je hexyloxyskupina. 103. Léčivo podle nároku 97, v y z n a č u j í c í s e tím, že n je 5 až 500. 104. Léčivo podle nároku 97, v y z n a č u í c í s e

tím, že L je cykloalifatická skupina, buď nesubstituovaná nebo substituovaná nerušícím substituentem.

105. Léčivo podle nároku 97, v y z n a č u jící s e tím, že L je cyklohexylen. 106. Léčivo podle nároku 97, v y z n a č u jící s e

tím, že uvedený polymer je připraven polymerací v roztoku.

107. Léčivo podle nároku 59, vyznačující se tím, že uvedený polymer je připraven polymerací v tavenině.

108. Léčivo podle nároku 59, vyznačujíc í se tím, že uvedený polymer obsahuj e přídavné biologicky přij atelné monomerní jednotky nebo je smíchán s j inými biologicky přijatelnými polymery • 109. Léčivo podle nároku 59, vyzná č u j í c í se tím, že uvedený polymer je rozpustný v nejméně jednom z

rozpouštědel vybraných ze skupiny, která se skládá z acetonu, dimethylenchloridu, chloroformu, ethylacetátu, DMAC, N-methylpyrrolidonu, dimethylformamidu a dimethylsulfoxidu.

110. Léčivo podle nároku 59, vyznačující

129 tím, že uvedené antineoplastické činidlo obsahuje paclitaxel.

111. Léčivo podle nároku 59, v y z n a č u jící s e tím, že molekulová hmotnost (Mw) uvedeného polymeru je od asi 2000 do 400 000 daltonů. 112. Léčivo podle nároku 59, v y z n a č u jící s e tím, že uvedené antineoplastické činidlo a uvedený polymer tvoři amorfní, monolitní matrici • 113. Léčivo podle nároku 59, v y z n a č u jící s e

tím, že uvedené antineoplastické činidlo je uzavřeno v uvedeném polymeru.

114. Léčivo podle nároku 59, vyznačující se tím, že uvedené léčivo působí minimální podrážděni tkáni, které nejsou neoplastické, když je implantováno nebo injektováno do zanícené tkáně.

115. Léčivo podle nároku 59, v y z n a č u jící s e t í m, že uvedené léčivo je ve formě pružného filmu, destičky nebo tyčinky • 116. Léčivo podle nároku 59, v y z n a č u jící s e

tím, že uvedené léčivo je ve formě jedné nebo více injektovatelných mikročástic.

117. Léčivo podle nároku 59, vyznačující se tím, že je ve formě mikrosférických částic sušených rozprašováním.

• · • · · ·

130

118. Léčivo podle nároku 59, vyznačující se tím, že prostředek obsahuje asi 5 až 15 % hmotnostních antineoplastického činidla.

119. Léčivo ve formě pevné látky vhodné pro vložení do pobřišnice k léčení pacienta savce, který má rakovinu vaječníků, přičemž uvedené léčivo obsahuje biologicky degradovatelný polymerní prostředek vhodný pro intraperitoneální podávání k léčení savčího pacienta, který má rakovinu vaječníků, vyznačující se tím, že uvedený prostředek obsahuje:

(a) paclitaxel; a (b) biologicky degradovatelný polymer obsahující opakující se monomerní jednotky zobrazené v obecném vzorci VI:

VI ve kterém molárni poměr x :y je asi 1; a molárni poměr n : (x nebo y) je mezi asi 200 : 1 a 1 : 200; a n je asi 5 až 5 000;

ve kterém uvedený polymerní prostředek poskytuje prodloužené uvolňování antineoplastického činidla do pobřišnice uvedeného pacienta; a ve kterém uvedený prostředek zvyšuje střední míru přežití uvedené rakoviny nejméně o 10 % ve srovnání se střední mírou přežití získanou podáváním prostředku obsahujícího stejnou dávku uvedeného antineoplastického činidla bez uvedeného biologicky degradovatelného polymeru.

120. Způsob léčení pacienta savce, který má rakovinu vaječníků, pomocí prodlouženého uvolňování antineoplastického • · · ·

131 činidla, vyznačující se tím, že uvedený způsob se skládá z kroků:

(a) spojeni antineoplastického činidla s biologicky degradovatelným polymerem obsahujícím opakující se monomerní jednotky zobrazené v obecném vzorci I:

I

O

- (X - R¹ - L - R² - Y - P -) _n ve kterém

X je -0- nebo -NR⁴-, kde R⁴ je H nebo alkyl;

Y je -0-, — S— nebo -NR⁴- ;

každá ze skupin R¹ a R² je dvojmocná organická částice;

L je dvojmocný, rozvětvený nebo přímý řetězec alifatické skupiny, který má 1 až 20 atomů uhlíku, cykloalifatická skupina nebo skupina, která má vzorec:

R³ je částice vybraná ze skupiny, která se skládá z H, alkylové skupiny, alkoxyskupiny, arylové skupiny, aryloxyskupiny heterocyklické skupiny nebo heterocykloxyskupiny; a n je asi 5 až 5 000;

čímž se vytvoří prostředek; a (b) vložením řečeného uvedeného prostředku in pacienta tak, v částečném že vložený nejmenším vaj ečníků;

ve kterém se zvyšuje střední nejméně o 10 % ve srovnání se kontaktu s vivo do pobřišnice prostředek je při ; nádorem míra přežití střední mírou uvedené přežití rakoviny rakoviny získanou

132 při podávání prostředku obsahujícího stejnou dávku

antineoplastického činidla degradovatelného polymeru. bez uvedeného biologicky 121. Způsob podle nároku 120, v y z n a č u j í c í se tím, že jedna dávka uvedeného polymerního prostředku

poskytuje prodloužené uvolňování uvedeného antineoplastického činidla po dobu nejméně 28 dní.

122. Způsob podle nároku 120, vyznačující se tím, že uvedený prostředek zvyšuje střední míru přežití uvedené rakoviny nejméně o 20 % ve srovnání se střední mírou přežití získanou při podávání prostředku obsahujícího stejnou dávku uvedeného antineoplastického činidla bez uvedeného biologicky degradovatelného polymeru.

123. Způsob podle nároku 120, vyznačující se tím, že uvedený prostředek zvyšuje střední míru přežití uvedené rakoviny nejméně o 30 % ve srovnání se střední mírou přežití získanou při podávání prostředku obsahujícího stejnou dávku uvedeného antineoplastického činidla bez uvedeného biologicky degradovatelného polymeru.

124. Způsob podle nároku 120, vyznačující se tím, že uvedený polymer je vybrán ze skupiny, která se skládá z:

II —[(-e-Ri— ····

III

133

IV

- (O - R¹

O

II

L-R²-O-P-)n

R³ ve kterém:

skupiny M¹ a M² jsou každá nezávisle (1) alifatická skupina s rozvětveným nebo přímým řetězcem, která má od 1 do 20 atomů uhlíku; nebo (2) rozvětvený nebo přímý řetězec oxy-, karboxynebo amino-alif atické skupiny, která má od 1 do 20 atomů uhlíku; a molární poměr x : y je asi 1; a molární poměr n : (x nebo y) je mezi asi 200 : 1 a 1 : 200; a molární poměr q : r je mezi asi 1 : 99 a 99 : 1.

125. Způsob léčení pacienta savce, který má rakovinu vaječníků, pomocí prodlouženého uvolňování antineoplastického činidla, vyznačující se tím, že uvedený způsob se skládá z kroků:

(a) spojení antineoplastického činidla s biologicky degradovatelným polymerem obsahujícím opakující se monomerní jednotky zobrazené v obecném vzorci II:

II

C—o— RS— o— rb ^X

134

9 9 · · * · » ♦ « ·

9 9 9999 9 · ve kterém každá z R¹ a R² je dvojmocná organická částice; a

R³ je částice vybraná ze skupiny, která se skládá z alkoxyskupiny, aryloxyskupiny a heterocykloxyskupiny; a x je >1;

y je 2; a n je asi 5 až 5 000; a (b) vložením uvedeného prostředku in vivo do pobřišnice řečeného pacienta, tak, že vložený prostředek je při nejmenším v částečném kontaktu s nádorem rakoviny vaječníků; a ve kterém se zvyšuje střední míra přežití uvedené rakoviny nejméně o 10 % ve srovnání se střední mírou přežití získanou při podávání prostředku obsahujícího stejnou dávku antineoplastického činidla bez uvedeného biologicky degradovatelného polymeru.

126. Způsob podle nároku 125, vyznačující se tím, že jedna dávka uvedeného polymerního prostředku poskytuje prodloužené uvolňování uvedeného antineoplastického činidla po dobu nejméně 28 dní.

127. Způsob podle nároku 125, vyznačující se tím, že R¹ a R² jsou každá nezávisle alkylenová skupina, cykloalifatická skupina, fenylenová skupina nebo dvojmocná skupina, která má obecný vzorec: ve kterém Z je kyslík, dusík nebo síra; a m je 1 až 3.

128. Způsob podle nároku 125, vyznačuj ící

135

9 9 9 99 9 9 9 9 9

9 9 9 9 9 9 9

99 9 9 99

9 9 9 9 9 9

9 99 9 · 99 99 tím, že R¹ a R² jsou každá nezávisle alkylenová skupina, která má od 1 do 7 atomů uhlíku.

podle nároku

129. Způsob tím, že R¹ a R² jsou každá

125, v y ethylenová skupina.

130. Způsob podle nároku tím, že R¹ a R² jsou každá

125, v y n-propylenová skupina.

131. Způsob podle nároku tím, že R¹ a R² jsou každá

125, v y z n

2-methylpropylenová skupina.

132. Způsob podle nároku 125, vyznačující tím, že R¹ a R² jsou každá 2,2'-dimethylpropylenová skupina.

133. Způsob podle nároku 125, vyznačujícíse tím, že R³ je alkoxyskupina nebo fenoxyskupina.

134. Způsob podle nároku 125, vyznačujícíse tím, že R³ je alkoxyskupina, která má od 1 do 7 atomů uhlíku.

135. Způsob podle nároku 125, v y z n a č u jící s e tím, že R³ je ethoxyskupina. 136. Způsob podle nároku 125, v y z n a č u jící s e

tím, že x je od asi 0,1 do asi 30, a y je 2.

137. Způsob podle nároku 125, vyznačujícíse tím, že x je od asi 0,2 do asi 20, a y je 2.

138. Způsob podle nároku 125, vyznačujícíse tím, že x je od asi 2 do asi 20, a y je 2.

136

·♦ 9 999 9 · 9 9 99 • · · • 9 • · * 9 9 9 • 9 • 9 • · • • • · 9 9 ♦ · • 9 9 9 99 9 99 ·· 99 9 9

139. Způsob léčení pacienta savce, který má rakovinu vaječníků, pomoci prodlouženého uvolňování antineoplastického činidla, vyznačující se tím, že uvedený způsob se skládá z kroků:

(a) spojení antineoplastického činidla s biologicky degradovatelným polymerem obsahujícím opakující se monomerní jednotky zobrazené v obecném vzorci III nebo IV:

III

Γ/ A 1

--Y-L-Y--(c-Ml—X^—

R3

IV —4-f6c-M2—c)^Y-L-Y— * ⁷R3 ve kterém

X je -0- nebo -NR⁴-, kde R⁴ je H nebo alkyl; a

Y je -0-, -S- nebo -NR⁴- ; a skupiny M¹ a M² jsou každá nezávisle (1) alifatická skupina s rozvětveným nebo přímým řetězcem, která má od 1 do 20 atomů uhlíku; nebo (2) rozvětvený nebo přímý řetězec oxy-, karboxy- nebo amino-alifatické skupiny, která má od 1 do 20 atomů uhlíku; a

L je dvojmocný, rozvětvený nebo přímý řetězec alifatické skupiny, která má 1 až 20 atomů uhlíku; a

R³ je částice vybraná ze skupiny, která se skládá z H, alkylové skupiny, alkoxyskupiny, arylové skupiny, aryloxyskupiny, heterocyklické nebo heterocykloxyskupiny; a

molární poměr X :y je kolem 1; a molární poměr n : (x nebo y) je mezi asi 200 : 1 a 1 : 200; a molární poměr q : r j e me z i asi 1 : 99 a 99 : 1; a

····

137 • » · ·· • · ·· · • · · · ·· • · · ·· ·· ta n je asi 5 až 5 000;

(b) vložením uvedeného prostředku in vivo do pobřišnice řečeného pacienta, tak, že vložený prostředek je při nejmenším v částečném kontaktu s nádorem rakoviny vaječníků; a ve kterém se zvyšuje střední míra přežití uvedené rakoviny nejméně o 10 % ve srovnání se střední mírou přežití získanou při podávání prostředku obsahujícího stejnou dávku antineoplastického činidla bez uvedeného biologicky degradovatelného polymeru.

140. Způsob podle nároku 139, vyznačující se tím, že jedna dávka uvedeného polymemího prostředku poskytuje prodloužené uvolňování uvedeného antineoplastického činidla po dobu nejméně 28 dní.

141. Způsob podle nároku 139, vyznačující se tím, že každá ze skupin M¹ a L je alkylenová skupina s rozvětveným nebo přímým řetězcem.

142. Způsob podle nároku 139, vyznačující se tím, že každá ze skupin M¹ a L má od 1 do 7 atomů uhlíku.

143. Způsob podle nároku 139, vyznačující se t í m, že skupina M¹ je ethylenová skupina nebo methylem substituovaná methylenová skupina a L je ethylenová skupina.

144. Způsob podle nároku 139, vyznačující se tím, že R³ je alkylová skupina, alkoxyskupina, fenylová skupina, fenoxyskupina nebo heterocykloxyskupina.

145. Způsob podle nároku 139, vyznačující se t i m, že R³ je alkoxyskupina, která má od 1 do 7 atomů uhlíku.

138 «φ «««« φφ • 9 9 Φ · · ·

Φ Φ · « ·* • · * Φ Φ Φ •ΦΦΦ Φ ·· «φ

146. Způsob podle nároku 139, vyznačující se tím, že R³ je ethoxyskupina.

147. Způsob podle nároku 139, vyznačující se tím, že každá skupina z M¹ a M² je alkylenová skupina s rozvětveným nebo přímým řetězcem.

148. Způsob podle nároku 139, vyznačující se

12· ^z tím, že přinejmenším jedna skupina z M a M je alkylenová nebo alkoxylenová skupina, která má obecný vzorec vybraný ze souboru, který se skládá z -(CH2)_a, -(CH2)_a-O- a

- (CH2) _a-0-(CH₂) ve kterém každé z a a b je 1 až 7.

149. Způsob podle nároku 139, vyznačující se tím, že přinejmenším jedna skupina z M¹ a M² má obecný vzorec: CHR'-CO-O-CHR'', ve kterém R' a R'' jsou každá nezávisle H, alkylová, alkoxy, arylová, aryloxy, heterocyklická nebo heterocykloxyskupina.

150. Způsob podle nároku 139, vyznačující se tím, že každá skupina z M¹ a M² má od 1 do 7 atomů uhlíku.

151. Způsob tím, že X podle nároku 1 je -0-. 39, vyznačující se 152. Způsob podle nároku 139, vyznačující se tím, že X je -NR⁴-. 153. Způsob podle nároku 139, vyznačující se tím, že: M¹ a M² j sou každá alkylenová nebo alkoxylenová skupina; a

L je alkylenová skupina; a

*· 00*00 » · 0 00 0 0 00 »· 0 0 0 0 0 • 0 139 0 0 Φ · * 0 0 0 » «0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 • · 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0« 0 a a • A 0 0 «00

X je -0-; a

R³ je alkoxyskupina.

154 . Způsob podle nároku 139, vyzná č u j í c í s e t í m, že molární poměr x : y je asi 1. 155 . Způsob podle nároku 139, vyzná č u j í c í s e t í m, že molární poměr q : r j e asi 1 : 99 a 99 : 1.

vyznačující s e

139,

156. Způsob podle nároku tím, že každé z x a y je asi od 1 do 1000.

157. Způsob podle nároku 139, vyznačující tím, že molární poměr n : (x nebo y) je mezi asi 100 : 1 a 1 : 100.

158. Způsob léčení pacienta savce, který má rakovinu vaječníků, pomocí prodlouženého uvolňování antineoplastického činidla, vyznačující se tím, že uvedený způsob se skládá z kroků:

(a) spojení antineoplastického činidla s biologicky degradovatelným polymerem obsahujícím monomerní jednotky zobrazené v obecném vzorci V:

V

O

I

- (O - R^x - L - R² - 0 - P -) _n ve kterém, každá z R¹ a R² je nezávisle přímá nebo rozvětvená alifatická skupina, buď nesubstituovaná nebo substituovaná jedním nebo více nerušícími substituenty; a

L je dvojmocná cykloalifatická skupina;

···· • • · • • · • · • · • · 140 e 4 • • ·· O · • <9 9 • · • • · · · · • • • • • • · • · • ···< • ·· ·· 4·«

R³ je vybrána ze souboru skládajícího se z vodíku, alkylové, alkoxy, arylové, aryloxy, heterocyklické nebo heterocykloxyskupiny; a n je asi 5 až 5000;

(b) vložením uvedeného prostředku in vivo do pobřišnice řečeného pacienta tak, že vložený prostředek je při nejmenším v částečném kontaktu s nádorem rakoviny vaječníků; a ve kterém se zvyšuje střední míra přežití uvedené rakoviny nejméně o 10 % ve srovnání se střední mírou přežití získanou při podávání prostředku obsahujícího stejnou dávku antineoplastického činidla bez uvedeného biologicky degradovatelného polymeru.

159. Způsob podle nároku 158, vyznačující se tím, že jedna dávka uvedeného polymerního prostředku poskytuje prodloužené uvolňování uvedeného antineoplastického činidla po dobu nejméně 28 dní.

160. Způsob podle nároku 158, vyznačující se tím, že každá z R¹ a R² je alkylenová skupina s přímým nebo rozvětveným řetězcem, která má od 1 do 7 atomů uhlíku.

161. Způsob podle nároku 158, vyznač u j í c i s e t í m, že každá z R¹ a R² je methylenová nebo ethylenová skupina. 162. Způsob podle nároku 158, vyznač í c í s e t í m, že R³ je alkoxyskupina.

s e

163. Způsob podle nároku 158, vyznačující tím, že R³ je hexyloxyskupina.

• · · ·

164. Způsob podle nároku 158, v y z n a č u 3 í c í s e tím, že n je 5 až 500. 165. Způsob podle nároku 158, v y z n a č u j í c í s e

tím, že L je cykloalifatická skupina, buď nesubstituovaná nebo substituovaná nerušícím substituentem.

166. Způsob podle nároku 158, vyznačující se tím, že L je cyklohexylen.

167. Způsob podle nároku 120, vyznačující se tím, že uvedený polymer je připraven polymerací v roztoku.

168. Způsob podle nároku 120, vyznačující se tím, že uvedený polymer je připraven polymerací v tavenině.

169. Způsob podle nároku 120, vyznačující se tím, že uvedený polymer obsahuje přídavné biologicky přijatelné monomerní jednotky nebo je smíchán s jinými biopřijatelnými polymery.

170. Způsob podle nároku 120, vyznačujícíse tím, že uvedený polymer je rozpustný v nejméně jednom z rozpouštědel vybraných ze skupiny, která se skládá z acetonu, dimethylenchloridu, chloroformu, ethylacetátu, DMAC, N-methylpyrrolidonu, dimethylformamidu a dimethylsulfoxidu.

171. Způsob podle nároku 120, vyznačující tím, že uvedené antineoplastické činidlo obsahuje paclitaxel.

172. Způsob podle nároku 120, vyznačuj ící s e

142 tím, že molekulová hmotnost (Mw) uvedeného polymeru je od asi 2000 do 400 000 daltonů.

173. Způsob podle nároku 120, vyznačující se tím, že uvedené antineoplastické činidlo a uvedený polymer tvoří amorfní, monolitní matrici.

174 . Způsob podle nároku 120, v y z n a č u j í C X s e t í m, že uvedené antineoplastické činidlo je uzavřeno v uvedeném polymeru. 175. Způsob podle nároku 120, v y z n a č u j i c í s e

tím, že uvedené léčivo působí minimální podráždění tkání, které nejsou neoplastické, když je implantováno nebo injektováno do zanícené tkáně.

176. Způsob podle nároku 120, vyznačující se tím, že uvedený prostředek je viskózní kapalina.

177. Způsob podle nároku 120, tím, že uvedený prostředek je utvářen do tvarovaného léčiva v podobě pevné látky.

178. Způsob podle nároku 120, tím, že uvedené léčivo je ve formě pružného filmu, destičky nebo tyčinky.

179.

Způsob podle nároku 120, znač m, že uvedené léčivo je ve formě j edné nebo více injektovatelných mikročástic.

180. Způsob podle nároku 120, vyznačující s e

143 tím, že uvedený prostředek obsahuje asi 5 až 15 % hmotnostních antineoplastického činidla.

181. Způsob pro léčeni pacienta savce, který má rakovinu vaječníků, pomoci prodlouženého uvolňování paclitaxelu, vyznačující se tím, že uvedený způsob se skládá z kroků:

(a) spojení paclitaxelu s biologicky degradovatelným polymerem obsahujícím opakující se monomerní jednotky zobrazené v obecném vzorci VI:

VI

H<

ve kterém molární poměr x :y je asi 1; a molární poměr n : (x nebo y) je mezi asi 200 : 1 a 1 : 200; a n je asi 5 až 5 000;

čímž se vytvoří prostředek; a (b) vložením uvedeného prostředku in vivo do pobřišnice řečeného pacienta tak, že vložený prostředek je při nejmenším v částečném kontaktu s nádorem rakoviny vaječníků; a ve kterém se zvyšuje střední míra přežití uvedené rakoviny nejméně o 10 % ve srovnání se střední mírou přežití získanou při podávání prostředku obsahujícího stejnou dávku antineoplastického činidla bez uvedeného biologicky degradovatelného polymeru.