CZ20003228A3 - Modulátory proteinu tyrosin fosfatázy - Google Patents

Abstract

Popisují se nové sloučeniny, kompozice, způsoby jejich použití a výroby, kde uvedené sloučeniny jsou farmakologicky použitelné inhibitory proteinové tyrosinfosfatasy (PTPas), jakoje PTP1B, CD45, SHP-1, SHP-2, PTPa, LAR a HePTP a podobně. Sloučeniny je možné použít při léčbě cukrovky typu I, cukrovky typu II, porušené tolerance glukosy, rezistence na inzulin, obezity, disfunkcí imunity zahrnující autoimunitu a AIDS, onemocnění s poruchami koagulačního systému, alergického onemocnění zahrnující astma, osteoporózy, poruchy proliferace, které zahrnují zhoubné bujení a lupénku, onemocnění se zvýšenou nebo sníženou syntézou a účinky růstových hormonů nebo cytokinů, které regulují uvolnění nebo odezvu na růstový hormon, onemocnění mozku zahrnující Alzheimerovou nemoc a schizofrenii a infekčního

Description

Oblast techniky

Vynález se týká nových sloučenin, způsobu jejich přípravy, kompozic, které obsahují uvedené látky, použití těchto sloučenin jako léčivých přípravků a jejich použití při terapii. Takové sloučeniny obecného vzorce 1 jsou farmaceuticky použitelné inhibitory proteinových tyrosinfosfatas (PTPasy), jako jsou PTP1B, CD45, SHP-1, SHP-2, PTP-a, LAR a HePTP nebo podobně (1)

kde symboly A, Ri, R₂, R₃/ R₄, Ri6 a R_i7 se definují dále v textu. Zjistilo se, že PTPasy mají hlavní úlohu při vnitrobuněčné úpravě a regulaci základních buněčných signálních mechanizmů, které se podílejí na metabolizmu, růstu, proliferaci a diferenciaci (popisuje se v publikaci Flint et al., The EMBO J. 12: 1937-46, 1993, Fisher et al.,

Science 253: 401-6, 1991) . Nadměrná exprese nebo změněná aktivita tyrosinfosfatas může také způsobit syndromy a progresi různých onemocnění (Wiener, et al., J. Nati. cancer Inst. 86: 372-8, 1994, Hunter and Cooper, Ann. Rev. Biochem,

54: 897-930, 1985). Existuje důkaz, který naznačuje, že inhibice uvedených PTPas může pomoci při léčbě různých typů onemocnění, jako jsou cukrovka, autoimunitní onemocnění, akutní a chronické záněty, osteoporóza, různé formy zhoubného bujení.

Dosavadní stav techniky

Fosforylace proteinů se nyní posuzuje jako důležitý mechanizmus využívaný buňkami pro signály transdukce během různých stádií funkce buněk (popisuje se v publikaci Fisher et al., Science 253: 401-6 (1991), Flint et al., The EMBO J. 12: 1937-46, 1993)). Existují nejméně dvě hlavní třídy fosfatas:

(1) ty, které defosforyluji proteiny (nebo peptidy) a které obsahují fosfátovou skupinu(y) na šeřinu nebo threoninu (nazývají se (Ser/Thr fosfatasy) a (2) ty, které odstraňují fosfátovou skupinu(y) z aminokyseliny tyrosin (nazývají se proteinové tyrosinfosfatasy nebo PTPasy).

PTPasy jsou rodina enzymů, které se mohou rozdělit do dvou skupin: a) vnitrobuněčné nebo PTPasy, které nejsou transmembránové, a b) PTPasy receptorového typu a transmembránové PTPasy.

Vnitrobuněčné PTPasy: Nej známější typ vnitrobuněčných PTPas zahrnuje jedinou konzervativní oblast katalytické fosfatasy, která obsahuje 220-240 aminokyselinových zbytků. Věří se, že oblasti vně domén PTPas mají důležitou úlohu v lokalizaci vnitrobuněčných PTPas subcelulárně (popisuje se v publikaci Mauro, L. J. and Dixon, J. E. TIBS 19: 151-155 (1994)) . První izolovanou a charakterizovanou PTPasou byla PTP1B, která se izolovala s lidské placenty (popisuje se v publikaci Tonks, et al., J. Biol. Chem. 263: 6722-6730 (1988)). Krátce po té se PTP1B klonovala (Charbonneau et al., Proč. Nati. Acad. Sci. USA 86: 5252-5256 (1989), Chernoff et al., Proč. Nati. Acad. Sci. USA 87: 2735-2789 (1989)). Další příklady vnitrobuněčných PTPas zahrnují (1) PTPasy T buněk (popisuje se v publikaci Cool et al. , Proč. Nati. Acad. Sci USA 86: 5257-5261 (1989)), (2) PTPasy králičího mozku (popisuje se v publikaci Guan et al., Proč. Nati. Acad. Sci. USA 87: 1501-1502 (1990)), (3) • ·

neuronové fosfatasy STEP (popisuje se v publikaci Lombroso et al., Proč. Nati. Acad. Sci. USA 88: 7242-7246 (1991)), (4)

PTPasy obsahující ezrin-doménu, což jsou PTPMEG1 (popisuje se v publikaci Guel et al., Proč. Nati. Acad. Sci. USA 88: 586757871 (1991)), PTPH1 (popisuje se v publikaci Yang and Tonks,

Proč. Nati. Acad. Sci. USA 88: 5949-5953 (1991)), PTPD1 a PTPD2 (popisuje se v publikaci Moller et al., Proč. Nati. Acad. Sci. USA 91: 7477- 7481 (1994)), FAP-l/BAS (popisuje se v publikaci Sáto et al., Science 268: 411-415 (1995), Banville et al., J. Biol. Chem. 269: 22320-22327 (1994), Maekawa et al., FEBS Letters 337: 200-206 (1994)) a PTPasy obsahující oblast SH2: PTPlC/SH-PTPl/SHP-1 (popisuje se v publikaci

Plutzky et al., Proč. Nati. Acad. Sci USA 89: 1123-1127 (1992), Shen et al., Nátuře Lond. 352: 736-739 (1991) a

PTPlD/Syp/SH-PTP2/SHP-2 (popisuje se v publikaci Vogel et al., Science 259: 1611-1614 (1993), Feng et al., Science 259: 16071611 (1993), Bastein et al., Biochem. Biophys. Res. Comm. 196: 124-13 (1993)).

Fosfotyrosin-proteinová fosfatasa s nízkou molekulovou hmotností (LMW-PTPasa) vykazuje velmi nízkou shodu sekvence s vnitrobuněčnými PTPasami, které se popisují shora v textu. Tento enzym však patří do rodiny PTPas, která má následující charakteristiky: (i) PTPasy vykazují motiv aktivního místa Cys-Xxx-Xxx-Xxx-Xxx-Xxx-Arg (popisuje se v publikaci Cirri et al., Eur. J. Biochem. 214: 647-657 (1993)), (ii) tento zbytek Cys tvoří během katalytické reakce fosfo-meziprodukt, což je podobná situace jako s klasickými PTPasami (popisuje se v publikaci Cirri et al., Eur. J. Biochem. 214: 647-657 (1993), Chiarugi et al., FEBS Lett. 310: 9-12 (1992)), (iii) sbalené molekuly vykazují překvapující stupeň podobnosti s PTP1B a PTP mikroorganizmu Yersinia (popisuje se v publikaci Su et al., Neture 370: 575-578 (1994)).

PTPasy receptorového typu obsahují a) putativní extrabuněčnou oblast vázající ligand, b) transmembránový segment a c) • · • · • · et al. , Mol strukturních vnitrobuněčnou katalytickou oblast. Struktury a velikosti putativní extrabuněčné oblasti vázající ligand PTPas receptorového typu jsou docela odlišné. Naopak vnitrobuněčné katalytické oblasti PTPas receptorového typu jsou vzájemně velmi homologní a vykazují také homologii s vnitrobuněčnými PTPasami. Většina PTPas receptorového typu mají dvě tandemově duplikované katalytické domény PTPas.

První identifikovanou PTPasou receptorového typu je (1) CD45/LCA (popisuje se v publikaci Ralph, S. J. , EMBO J. 6: 1251-1257 (1987)) a (2) LAR (Streuli et al., J. Exp. Med. 168: 1523-1530 (1988)), o které se zjistilo, že patří ke třídě enzymů založených na homologii PTP1B (popisuje se v publikaci Charbonneau et al., Proč. Nati. Acad. Sci. USA 86: 5252-5256 (1989)). CD45 je rodina glykoproteinů s vysokou molekulovou hmotností a je jedním z nejvíce zastoupených glykoproteinů na povrchu leukocytů a ukazuje se, že se exprimují pouze na buňkách krvetvorného systému (popisuje se v publikaci Trowbridge and Thomas, Ann. rev. Immunol. 12: 85-116 (1994)),

Po identifikaci CD45 a LAR, jako členů rodiny PTPas, následuje identifikace a klonování několika různých členů skupiny PTPas receptorového typu. Tak 5 různých PTPas, což jsou (3) PTPa, (4) ΡΤΡβ, (5) ΡΤΡδ, (6) ΡΤΡε a (7) ΡΤΡζ se identifikovaly v jedné dřívější studii (popisuje se v publikaci Krueger et al., EMBO J. 9: 3241-3252 (1990)). Jiné příklady PTPas receptorového typu zahrnují (8) ΡΤΡγ (popisuje se v publikaci Bernea et al., Mol. Cell Biol. 13: 1497-1506 (1995)), které podobně jako ΡΤΡζ (popisují se v publikaci Krueger and Saito et al., Proč. Nati. Acad. Sci. USA 89: 7417-7421 (1992)) zahrnují v extrabuněčné oblasti doménu podobnou karbonové anhydrase, (9) ΡΤΡμ (popisuje se v publikaci Gebbink et al., FEBS Letters 290: 123-130 (1991), (10) PTPk (popisuje se v publikaci Jiang

Cell Biol. 13: 2942-2951 (1993)). Na základě rozdílů PTPas receptorového typu se mohou

rozdělit do dvou subtypů (popisuje se v publikaci Fisher et al., Science 253: 401-406 (1991)): (I) CD45, (II) LAR, PTPd, (11) ΡΤΡσ, (III) PTPb, (12) SAP-1 (popisuje se v publikaci Matozaki et al., J. Biol. Chem. 269: 2075-2081 (1994)), (13)

PTP-U2/GLEPP1 (popisuje se v publikaci Seimiya et al., Oncogene 10: 1731-1738 (1995), Thomas et al., J. Biol. Chem.

269: 19953-19962 (1994)) a (14) DEP-1, (IV) PTPa_PTPe. Všechny

PTPasy receptorového typu mimo typ IV obsahují dvě domény PTPas. Postupně se identifikují nové PTPasy a předpokládá se, že v lidském genomu se nachází více jak 500 různých druhů PTPas. To je blízko k předpovězené velikosti superrodiny proteinových tyrosinkinas (popisuje se v publikaci Hanks and Hunter, FASEB J. 9: 576-596 (1995)).

PTPasy jsou biologickou složkou proteinových tyrosinkinas (PTK). Protože jedna z důležitých funkcí PTPas je řídit snižování aktivity PTK. Nyní se ovšem objevil více komplexní obrázek funkce PTPas. Několik studií ukázalo, že některé PTPasy mohou působit jako pozitivní mediátory buněčné signalizace. Jako například oblast SH2 obsahující SHP-2 pravděpodobně působí jako pozitivní mediátor aktivace Ras stimulované inzulínem (popisuje se v publikaci Noguchi et al., Mol. Cell. Biol. 14: 6674-6682 (1994)) a mitogenní signální transdukce indukované růstovým faktorem (popisuje se v publikaci Xiao et al., J. Biol. Chem. 269: 21244-21248 (1994), zatímco homologní SHP-1 se zdá, že působí jako negativní regulátor proliferace stimulované růstovým faktorem (popisuje se v publikaci Bignon and Siminovitch, Clin. Immunol. Immunopathol. 73: 168-179 (1994)). Jiným příkladem

PTPas, jako pozitivních regulátorů, jsou studie, které se navrhly tak, aby došlo k definici aktivity Src-rodiny tyrosinkinas. Několik linií důkazů indikuje, že CD45 pozitivně reguluje aktivaci krvetvorných buněk, pravděpodobně prostřednictvím defosforylace C-terminálního tyrosinu Fyn and >z « · · ·

Lek (popisuje se v publikaci Chán et al., Annu. Rev. Immunol. 12: 555-592 (1994)).

Duální specifita proteinových tyrosinfosfatas (dsPTPas) definuje podtřídu v rodině PTPas, které mohou hydrolyzovat fosfát z fosfotyrosinu, stejně jako z fosforserinu/threoninu. dsPTPasy obsahují příznačnou sekvenci PTPas: Cys-Xxx-Xxx-XxxXxx-Xxx-Arg. Alespoň tři dsATPasy vykazují defosforylaci a deaktivaci kinázy regulující extrabuněčný signál proteinové kinázy aktivované (ERK)/mitogenem (MAPK): MAPK fosfatasa (CL100, 3CH134) (popisuje se v publikaci Charles et al., Proč. Nati. Acad. Sci. USA 90: 5292-5296, (1993)), PAC-1 (popisuje se v publikaci Ward et al., Nátuře 367: 651-654 (1994)), rVH6 (popisuje se v publikaci Mourey et al., J. Biol. Chem. 271: 3795-3802 (1996)). Transkripce dsPTPasy se indukuje různými stimuly, například oxidačním stresem nebo teplotním šokem (Ishibashi et al. , J. Biol. Chem. 269: 29897-29902 (1994), Keyse and Emslie, Nátuře 359: 644-647 (1992)). Dále se mohou podílet na regulaci buněčného cyklu: cdc25 (popisuje se v publikaci Millar and Russell, Cell 68: 407-410 (1992)), KAP (popisuje se v publikaci Hannon et al., Proč. Nati. Acad. Sci. USA 91: 1731-1735 (1994)). Defosforylace tyrosinu cdc2 duální specifickou fosfatasou, cdc25, je nutná pro identifikaci mitózy v kvasinkách (popisuje se v publikaci Walton and Dixon, Annu. Rev. Biochem. 62: 101-120 (1993)).

PTPasy se původně identifikovaly a získávaly se z buněčných a tkáňových lyzátů za použití různých umělých substrátů a proto jejich přirozená funkce defosforylace nebyla dobře známa. Protože fosforylace tyrosinu tyrosinkinasami je obvykle spojena s buněčnou proliferací, buněčnou transformací a buněčnou diferenciací. Předpokládá se, že PTPasy se také spojily s těmito jevy. Tato asociace se protvrdila v případě mnoha PTPas. PTP1B, což je fosfatasa, jejíž struktura se nedávno zjistila (popisuje se v publikaci Barford et al., Scinece 263: 1397-1404 (1994)), se podílí na zrání oocytů >/ vyvolaném inzulínem (popisuje se v publikaci Flint et al., The EMBO J. 12: 1937-46, 1993)) a naznačuje se, že nadměrná exprese tohoto enzymu se může podílet na zhoubném bujení prsu a vaječníků spojené s pl85^{c_erb 82} (popisuje se v publikaci , J. Nati. cancer Inst. 86: 372-8 (1994), Weiner

J. Obstet. Gynecol.

oocytů vyvolaný

Wiener et al, et al

Am.

Mechanizmus schopností zraní

PTP1B

170: 1177-883 (1994)).

inzulínem koreluje se aktivaci S6 kinasy. Spojení s rakovinou je důkaz, který naznačuje, že nadměrná exprese PTP1B statisticky koreluje se zvýšeným množství pl85^{c_erb 82} při zhoubném bujení prsu a vaječníků. Úloha PTP1B při etiologii a progresi onemocnění není známa. Inhibitory PTP1B mohou proto pomoci vyjasnit úlohu PTP1B při zhoubném bujení a v některých případech umožňují terapeutickou léčbu jistých forem zhoubného bujení.

V současné době se zkoumá aktivita řady jiných nově diskutovaných fosfatas. Dvě z nich

Syp/PTPlD/SHPTP2/PTP2C/SHP-2 se mohou použít odezvy vyvolané růstovým faktorem získaným epidermálním růstovým faktorem (popisuje se v publikaci Li et al., Mole. Cell. Biol. 14: 509-17 (1994)). Protože oba růstové faktory se podílejí na normálních buněčných postupech, stejně jako na stádiích onemocnění, jako je zhoubné bujení a arterioskleróza, vyslovila se hypotéza, že inhibitory těchto fosfatas budou také vykazovat účinnost při terapii. Látky podle vynálezu, které vykazují inhibiční aktivitu proti různým PTPasam se uplatňují při léčbě nebo kontrole shora v textu uvedených onemocnění.

blokovat

SHP-1 a při aktivaci z destiček a

PTPasy: signalizační dráha receptorů inzulinu/cukrovka

Inzulín je důležitý regulátor různých metabolických procesů a hraje klíčovou úlohu při kontrole obsahu glukosy v krvi. Defekty spojené se syntézou nebo signalizací inzulínu vedou ke vzniku onemocnění cukrovky. Navázání inzulínu na jeho • · ·· • · • · « *· ♦ · receptory způsobuje autofosforylaci několika tyrosinových zbytků ve vnitrobuněčné části b-podjednotky. Tři tyrosinové zbytky umístěné blízko sebe (oblast tyrosin 1150) se musí také fosforylovat, aby se získala plná aktivita inzulínového receptorů tyrosinkinasy (IRTK), která přenáší signál dále fosforylaci tyrosinu jiných buněčných substrátů, které zahrnují substrát-1 inzulínového receptorů (IRS-1) (popisuje se v publikaci Wilden et al., J. Biol. Chem. 267: 16660-16668 (1992), Myers and White, Diabetes 42: 643-650 (1993), Lee and Piích, Am. J. Physiol. 266: C319-C334 (1994), White et al., J. Biol. Chem. 263: 2969-2980 (1988)). Strukturální základ funkce tyrosinového tripletu se upřesnil v krystalografické studii IRTK pomocí rentgenového záření, které ukazuje, že tyrosin1150 vykazuje autoinhibiční vlastnosti ve svém nefosforylovaném stádiu (popisuje se v publikaci Hubbard et al., Nátuře 372: 746-754 (1994)).

Několik studií jasně indikuje, že aktivita autofosforylovaného IRTK může být zvrácena defosforylací in vitro (popisuje se v publikaci Goldstein, Receptor 3: 1-15 (1993), Mooney and Anderson, J. Biol. Chem. 264: 6850-6857 (1989)) fosforylovanou oblastí tyrosin-1150, který je nejcitlivějším cílem proteinové tyrosinfosfatasy (PTPasa) ve rovnání s di- a monofosforylovanými formami (King et al., Biochem. J. 275: 413-418 (1991)). Je proto pokušením spekulovat, že tyto funkce tyrosin-tripletu řídí přepínání aktivity IRTK. Ukazuje se, že IRTK se reguluje defosforylací zprostředkovanou PTP in vivo (popisuje se v publikaci Khan et al., J. Biol. Chem. 264: 12931-12940 (1989), Faure et al., J. Biol. Chem. 267: 1121511221 (1992), Rottenberg et al., J. Biol. Chem. 266: 8302-8311 (1991°)). Těsné spojení PTPas se signalizační drahou inzulínu je dále dokázáno zjištěním, že inzulín odděleně reguluje aktivitu PTPasy v krysích krevních buňkách (popisuje se v publikaci Meyerovitch et al., Biochemistry 31: 10338-10344 (1992)) a v játrech krys s onemocněním alloxanový diabetes φφ ·· » φ · ’ φφ ·· » φ φ

I ΦΦΦ·

Φ φ ► · · « » φ · « φφ ·· (popisuje se v publikaci Boylan et al., J. Clin. Invest. 90: 174-179 (1992)).

Relativně málo je známo o identitě PTPas, které se podílejí na regulaci IRTK. Avšak existence PTPas s aktivitou k inzulínovému receptorů se může demonstrovat, jak se indikuje shora v textu. Když se k celým buňkám přidá silný inhibitor PTPasy peroxovanadičnan, je možné získat skoro plnou inzulínovou odezvu v adipocytech (Fantus et al., Biochemistry 28: 8864-8871 (1989), Eriksson et al., Diabetologia 39: 235242 (1995)) a v kosterním svalu (popisuje se v publikaci

Leighton et al., Biochem J. 276: 289- 292 (1991)). Navíc jisté studie ukazují, že nová třída sloučenin peroxovanadia působí in vivo jako potentní hypoglykemické látky (popisuje se v publikaci Posner et al.,). Ukázalo se, že dvě z těchto sloučenin jsou více potentními inhibitory inzulínového receptorů než receptor EGF.

Zjistilo se, že všude přítomně exprimovaná obsahující oblast SH2 (popisuje se v publikaci Vogel et al., Science 259: 1611-1614 (1993)) se spojuje s IRS-1, defosforyluje IRS-1, ale zjevně se nespojuje se samotným IR (popisuje se v publikaci Kuhne et al., J. Biol. Chem. 268: 11479-11481 (1993), Kuhne et al., J. Biol. Chem. 269: 1583315837 (1994)).

Předchozí studie naznačila, že PTPasy jsou zodpovědné za regulaci IRTK patří do třídy asociovaných s membránou (popisuje se v publikaci Faure et al., J. Biol. Chem. 267: 11215-11221 (1992)) a glykosylované molekuly (Haring et al.,

23: 3298-3306 (1984), Sále, Adv. Prot.

6: 159-186 (1991)). Hashimato et al., předpokládá, že LAR může hrát úlohu ve fyziologické regulaci inzulínových receptorů v neporušených buňkách (Hashimato et al., J. Biol. Chem. 267: 13811-13814 (1992)). Svého závěru dosáhl porovnáním rychlosti defosforylace/deaktivace izolovaného IR za použití rekombinantního PTP1B stejně jako defosforylace

PTPasa PTP1D

Biochemistry

Phosphatases ·· *· • · · • · ··· • · • · ·· ·♦ > » · « • · · « » · · ^e • · · « ·· ·· cytoplazmatických domén LAR a PTPa. Antisense inhibice se používá ke studiu účinku LAR na inzulínovou signalizaci u linie buněk hepatomu krys (popisuje se v publikaci Kulas et al., J. Biol. Chem. 270: 2435-2438 (1995)). Suprese množství proteinu LAR o přibližně 60 % je doprovázena zvýšením autofosforylace vyvolané inzulínem přibližně o 150 %. Avšak pozorovalo se pouze střední zvýšení aktivity IRTK o 35 %, zatímco aktivita fosfatidylinositol-3-kinasy závislé na inzulinu (PI 3 kinasa) se podstatně zvýšila o 350 %.

Redukované množství LAR nezměnilo základní množství IRTK tyrosinové fosforylace ani aktivitu. Autoři spekulují, že LAR by mohl specificky defosforylovat tyrosinové zbytky, které jsou kritické pro aktivaci PI 3-kinasy buď v případě samotného inzulinu nebo v případě dalšího substrátu vyskytujícího se dále v signalizační dráze.

Zatímco předchozí zprávy indikují úlohu PTPa při transdukci signálu prostřednictvím aktivace src (popisuje se v publikaci Zheng et al., Nátuře 359: 336-339 (1992), den Hertog et al.,

EMBO J. 12: 3789-3798 (1993)) a interakci s GRB-2 (den Hertog et al., EMBO J. 13: 3020-3032 (1994), Su et al., J. Biol. Chem. 269: 18731-18734 (1994)), současné studie naznačují funkci uvedené fosfoatasy a její blízce příbuzné PTPe, jako negativní regulátory inzulínového receptorového signálu (Moller et al., Proč. Nati. Acad. Sci. USA 91: 7477- 7481 (1994)). Tato studie také indikuje, že PTPasy receptorového typu mají podstatnou úlohu při regulaci IRTK, zatímco vnitrobuněčné PTPasy mají pouze malou, ne-li žádnou aktivitu, směrem k inzulínovému receptoru. Zatímco se ukazuje, že cílem negativní regulační aktivity PTPas a a e je samotný receptor, účinek snižující aktivitu vnitrobuněčné TC-PTP se zdá být způsoben utlumením funkce signálu aktivovaného IR. Ačkoli PTP1B a TC-PTP jsou blízce příbuzný, PTP1B má pouze malý vliv na patern fosforylace buněk ošetřených inzulínem. Obě PTPasy mají odlišné strukturní rysy, které stanovují jejich

·· ·· • 4 4 β ♦ ·« subbuněčnou lokalizaci a tím také jejich přístup k definovaným buněčným substrátům (popisuje se v publikaci Frangione et al., Cell 68: 545-560 (1992), Faure and Posner et al., Glia 9: 311314 (1993)). Protože nedostatek aktivity PTP1B a TC-PTP vůči IRTK může alespoň z části vysvětlit skutečnost, že se společně nenachází na aktivovaném inzulínovém receptoru. Na podporu tohoto jevu se PTP1B a TC-PTP vyloučily jako kandidáti PTPas spojených s IR v hepatocytech nalezených na základě subbuněčné lokalizační studie (Faure et al., J. Biol. Chem. 267: 1121511221 (1992)).

Prokázalo se na základě studie, že transmembránová PTPasa CD45, která je pravděpodobně specifická pro krvetvorné buňky, negativně reguluje tyrosinkinasu inzulínového receptoru v lidské buněčné linii myelomu U266 (Kulas et al., J. Biol. Chem. 271: 755- 760 (1996)).

PTPasy: somastatin

Somastatin inhibuje několik biologických funkcí, které zahrnují buněčnou proliferaci (popisuje se v publikaci Lamberts et al., Molec. Endocrinol. 8: 1289-1297 (1994)). Zatímco část antiproliferačních aktivit somastatinu jsou sekundární vzhledem k jeho inhibicí vylučování hormonu a růstových faktorů (například růstový hormon a epidermální růstový faktor), jiné antiproliferační účinky somastatinu jsou způsobeny přímým účinkem na cílové buňky. Analogy somatostinu inhibují rozšíření zhoubného bujení pankreasu pravděpodobně prostřednictvím stimulace jediné PTPasy nebo subsady PTPas, spíše než obecnou aktivací množství PTPas v buňkách (Liebow et al., Proč, Nati. Acad. Sci. USA 86: 2003-2007 (1989), Colas et al., Eur. J. Biochem. 207: 1017-1024 (1992)). V určité studii se zjistilo, že somastatinová stimulace receptorů somatostatinu SSTR1, ale nikoli SSTR2, stabilně exprimovaných v buňkách CHO-Kl může stimulovat aktivitu PTPasy a že tato stimulace je citlivá na toxin černého kašle. Zbývá zjistit,

I

·· ·· • * · · • · · · • · · · • · · · • · · · zda inhibiční účinek somastatinu na vylučování hormonu a růstového faktoru je způsoben podobnou stimulací aktivity PTPas v buňkách produkujících hormon.

A, Ann. Rev. Rev. Immunol,

Rev. Immunol.

PTPasy: imunitní systém/autoimunita

Několik studií naznačuje, že PTPasa receptorového typu CD45 má kritickou úlohu ne pouze při iniciaci aktivace T buněk, ale také pro udržování signalizační kaskády zprostředkované receptorem T buněk. Tyto studie se popisují v publikaci Weiss Genet. 25: 487-510 (1991), Chán et al. , Annu.

12: 555-592 (1994), Trowbridge and Thomas, Annu. 12: 85-116 (1994)).

CD45 je jeden z nejvíce zastoupených povrchových buněčných glykoproteinů a exprimuje se pouze v krvetvorných buňkách. Ukázalo se, že CD45 je jeden z kritických komponentů signálního transdukčního mechanizmu lymfocytů. Zvláště důkaz naznačuje, že CD45 fosfatasa má důležitou úlohu při proliferaci stimulované antigenem T lymfocytů, po té, co se antigen naváže na receptor T buňky (popisuje se v publikaci Trowbridge, Ann. Rev. Immunol. 12: 85-116 (1994)). Několik studií naznačuje, že aktivita PTPasy CD45 hraje důležitou úlohu při aktivaci Lek, což je člen rodiny Src proteinových tyrosinkinas, které jsou specifické pro lymfocyty (Mustelin et al., Proč. Nati. Acad Sci. USA 86: 8959-8963 (1989)). Tito autoři vyslovily hypotézu, že fosfatasová aktivita CD45 aktivuje Lek defosforylací C-terminálního tyrosinového zbytku, který může naopak být spojen s aktivací T-buňky. V jistých studiích se zjistilo, že rekombinant p561ck je specificky spojen s rekombinantním cytoplazmatickým doménovým proteinem CD45, ale nikoliv s cytoplazmatickou doménou příbuznou PTPa (popisuje se v publikaci Ng et al., J. Biol. Chem. 271: 12951300 (1996) ) . Interakce p561ck-CD45 se zdá být zprostředkována prostřednictvím interakcí oblasti SH2, které nejsou běžné a které nevykazují fosfotyrosin. V nezralých B buňkách se

vyskytuje jiný člen rodiny Src proteinových tyrosinkinas Fyn, který se jeví být selektivním substrátem pro CD45 ve srovnání s Lek a Syk (Katagiri et al., J. Biol. Chem. 270: 27987-27990 (1995)).

Studie za použití transgenních myší s mutací v exonu 6 CD45 vykazovaly nedostatek zralých T buněk. Tyto myši nevykazovaly odpověď na antigenní změnu s typickou odezvou zprostředkovanou T buňkami (popisuje se v publikaci Kishihara et al., Cell 74: 143-56 (1993)). Inhibitory fosfatasy CD45 proto musí být velmi účinná terapeutická činidla v podmínkách, které jsou spojeny s autoimunitním onemocněním.

Fosfatasa CD45 se také jeví být podstatná při degranulaci žirných buněk zprostředkovanou protilátkami (popisuje se v publikaci Berger et al., J. Exp. Med. 180: 471-6 (1994)). Tyto studie se také uskutečnily s myšmi, které byly CD45 deficitní. V tomto případě degranulace zprostředkovaná IgE se demonstrovala v myších T buňkách divokého typu, ale nikoli T buňkách, které jsou CD45-deficitní. Tyto data naznačují, že inhibitory CD45 mohou také hrát úlohu při symptomatickém nebo terapeutickém ošetření alergických poruch.

Jiné nedávno zkoumané PTPasy indukovatelná proteinová tyrosinfosfatasa specifická pro mízní žlázy (HePTP) se také účastnily při imunitní odezvě. Tato fosfatasa se exprimuje v obou zbývajících typech lymfocytů B a T, ale nikoli v buňkách, které nejsou krvetvorné. Po stimulaci těchto buněk se množství mRNA pocházející z genu HePTP zvyšuje 10 až 15 krát (Zanke et al., Eur. J. Immunol. 22: 235-239 (1992)). V obou typech buněk T a B HePTP může fungovat během potvrzené stimulace, aby se modulovala imunitní odezva prostřednictvím defosforylace specifických zbytků. Jeho přesná role však stále není definována.

Zdá se, že PTP-1C specifické pro krvetvorné buňky působí jako negativní regulátor a hraje důležitou úlohu při vývoji imunitních buněk. V souladu se s důležitými funkcemi CD45,

HePTP a PTP1C uvedenými shora v textu mohou být inhibitory selektivních PTPas atraktivními kandidáty jak imunosupresupresorů tak imunostimulátorů. Jisté studie demonstrují potenciál inhibitorů PTPas jako imunomodulátorů tím, že demonstrují kapacitu inhibitory PTPas založených na vanadiu, kterým je BMLOV, indukovat zjevnou selektivní apoptózu B buněk ve srovnání s T buňkami (Schieven et al., J. Biol. Chem. 279: 29824-29831 (1995)).

PTPasy: interakce buňka-buňka/zhoubné bujení k transformaci buněk, fokálními adhesemi vnitrobuněčných PTPas

Fokální adhezivní plaky, což je jev in vitro, při kterém se tvoří specifické kontaktní body, když fibroblasty rostou na vhodných substrátech,· napodobují buňky alespoň částečně jejich přirozené okolí. Několik fokálních adhezních proteinů se fosforyluje na tyrosinových zbytcích, když se fibroblasty spojují na základě adherence na extracelulární matrici (popisuje se v publikaci Gumbiner, Neuron 11, 551-564 (1993)).

Aberující tyrosinová fosforylace těchto proteinů vede Důvěrná asociace mezi PTPasami a je podpořena nalezením několika s N-terminálními oblastmi podobnými ezrinu. Jsou to například PTPMEG1 (popisuje se v publikaci Gu et al., Proč. Nati. Acad. Sci. USA 88: 5867-5871 (1991)),

PTPH1 (Yang and Tonks, proč. Nati. Acad. Sci. USA 88: 59495953 (1991)) a PTPD1 (Moller et al., Proč. Nati. Acad. Sci.

USA 91: 7477-7481 (1994)). Oblast podobná ezrinu vykazuje podobnost s několika proteiny, které působí pravděpodobně jako vazby mezi membránou a cytoskeletem. Zjistilo se, že PTPD1 se fosforyluje a asociuje s c-src in vitro a vyslovila se hypotéza o regulaci fosforylace fokálních adhezí (popisuje se v publikaci Moller et al. , Proč. Nati. Acad. Sci. USA 91: 7477- 7481 (1994)).

PTPasy mohou bránit působení tyrosinkinas, které zahrnují ty odpovědné za fosforylaci fokálních adhezivních proteinů a mohou proto fungovat jako přirozené inhibitory transformace. TC-PTP a zvláště zkrácená forma tohoto enzymu (popisuje se v publikaci Cool et al., Proč. Nati. Acad. Sci. USA 87: 72807284 (1990)) může inhibovat transformační aktivitu v-erb a vfms (popisuje se v publikaci Lammers et al., J. Biol. Chem. 268: 22456-22462 (1993), Zander et al., Oncogene 8: 1175-1182 (1993)). Zjistilo se, že transformace onkogenní formou genu HER2/neu se potlačí ve fibroblastech NIH 3T3 nadměrnou expresí PTP1B (popisuje se v publikaci Brown-Shimmer et al., Cancer Res. 52: 478-482 (1992)).

Zjistilo se, že síla exprese PTP1B se zvýší v savčí buněčné linii transformované genem neu (popisuje se v publikaci Zhay et al., Cancer Res. 53: 2272-2278 (1993)). Blízký vztah mezi tyrosinkinasou a PTPasami při vývoji zhoubného bujení je dále dokázán zjištěním, že PTPe se silně exprimuje v myších prsních nádorech v transgenních myší, které nadměrně exprimují c-neu a v-Ha-ras, ale nikoli c-myc nebo int-2 (poposuje se v publikaci Elson and Leder, J biol. Chem. 270: 26116-26122 (1995)). Dále lidský gen kódující PTPg se mapoval v chromozomové oblasti 3p21, která se často deletuje ve zhoubném bujení ledvin a plic (popisuje se v publikaci LaFlorgia et al., Proč. Nati. Acad. Sci. USA 88: 5036-5064 (1991)).

Zdá se být podstatné, že PTPasy se jeví být zahrnuty při řízení růstu fibroblastů. V jisté studii se zjistilo, že buňky Swiss 3T3 sklizené ve vysoké hustotě obsahují PTPasy spojené s membránou, jejichž aktivita je v průměru 8 krát vyšší než je aktivita buněk sklizených při nízké nebo střední hustotě (popisuje se v publikaci Pallen and Tong, Proč. Nati. Acad. Sci. USA 88: 6996-7000 (1991)) inhibice závislá na hustotě regulované zvýšení aktivity skutečností nové PTPasy receptorového typu vázané s membránou DEP-1 vykazují zvýšenou (>=10 krát zvýšenou) sílu exprese se zvyšující hustotou buněk lidských embryonních plicních

Vyslovila se hypotéza, že buněčného růstu zahrnuje PTPas. V souladu s touto

fibroblastů WI-38 a v buněčné linii fibroblastů AG1518 (popisuje se v publikaci Ostman et al., Proč. Nati. Acad. Sci. USA 91: 9680-9684 (1994)).

Dvě blízce příbuzné PTPasy receptorového typu PTPk a ΡΤΡμ mohou zprostředkovat interakce homofilních buněk, když se exprimují v neadherentních hmyzích buňkách, což naznačuje, že PTPasy mohou mít normální fyziologickou funkci při signalizaci buňkabuňka (popisuje se v publikaci Gebbink et al., J. Biol. Chem. 268: 16101-16104 (1993), Brady-Kalnay et al., J. Cell Biol. 122: 961-972 (1993), Sap et al., Mol. Cell Biol. 14: 1-9 (1994)). Je zajímavé, že PTPk a ΡΤΡμ spolu navzájem nereagují navzdory jejich strukturální podobnosti (Zondag et al., J. Biol. Chem. 270: 14247-14250 (1995)). Ze studií popsaných shora v textu je zjevné, že PTPasy mohou hrát důležitou úlohu při regulaci normálního buněčného růstu. Jak se uvádí shora v textu, jisté studie indikují, že PTPasy mohou také fungovat jako pozitivní mediátory vnitrobuněčné signalizace, čímž indukují nebo zesilují mitogenní odezvy. Zvýšená aktivita jistých PTPas může proto vést k buněčné transformaci nebo k vytvoření nádorů. Při jedné studii se zjistilo, že nadměrná exprese PTPa vede ke transformaci fibroblastů krysího embrya (popisuje se v publikaci Zheng et al., Nátuře 359: 336-339 (1992)). Navíc se zjistilo, že nové PTP, SAP-1 se silně exprimují v buňkách zhoubného bujení pankreasu a tlustého střeva a rekta. SAP-1 se mapoval na chromozomu 19 v oblasti ql3.4 a může být karcino-embryogenního antigenu mapovaného na 19ql3.2 (Uchida et al., J. Biol. Chem. 269: 12220-12228 (1994)). Dále dsPTPasa cdc25 defosforyluje cdc2 při Thrl4/Tyr15, čímž funguje jako pozitivní regulátor mitózy (popisuje se v publikaci Hunter, Cell 80: 225-236 (1995)). Inhibitory specifických PTPas vykazují jasnou terapeutickou hodnotu při léčbě jistých forem zhoubného bujení.

PTPasy: agregace destiček

Jisté studie indikují, že PTPasy jsou zahrnuty v destičkové agregaci. Aktivace destiček indukovaná agonistou vede ke štěpení PTP1B katalyzovaném kalpainem, což dvojnásobně stimuluje aktivitu PTPasy (Frangioni et al., EMBO J. 12: 48434856 (1993)). Štěpení PTPlB vede subbuněčné relokalizaci enzymu a korelátů s transicí z reversibilní na irreverzibilní destičkovou agregaci v plazmě bohaté na destičky. Navíc se zjistilo, že PTPasa obsahující oblast SH2 SHP-1 translokuje cytoskeleton v destičkách po stimulaci trombinem způsobem závislém na agregaci (popisuje se v publikaci Li et al., FEBS Lett. 343: 89-93 (1994)).

Ačkoli některé detaily ve shora uvedených dvou studiích nejsou zcela jasné, zjistilo se, že PTPlB a SHP-1 má důležitou funkční úlohu v destičkové agregaci (popisuje se v publikaci Ezumi et al., J. Biol. Chem. 270: 11927.11934 (1995)). V souladu s dalším pozorováním ošetření destiček s inhibitorem PTPas peroxovanadičnanem vede k podstatnému zvýšení tyrosinfosforylace, vylučování a agregace (popisuje se v publikaci Pumiglia et al., Biochem. J, 286: 441-449 (1992)).

PTPasy: osteoporóza

Rychlost tvoření kostí je dána aktivitou a počtem osteoblastů, což je dáno rychlostí proliferace a diferenciace osteoblastových progenitorových buněk. Histomórfometrické studie indikují, že počet osteoblastů je primární determinanta rychlosti tvoření kostí u lidí (popisuje se v publikaci Gruber et al., Minerál Electrolyte Metab. 12: 246-254 (1987), Lau et al., Biochem J. 257: 23-36 (1989)). Kyselé fosfatasy/PTPasy se mohou podílet na negativní regulaci proliferace osteoblastů. Tak se zjistilo, že fluorid, který má fosfatasovou inhibiční aktivitu zvyšuje spinální kostní hustotu při osteoporóze zvýšením proliferace osteoblastů (popisuje se v publikaci Lau et al., Biochem J. 257: 23-36 (1989)). V souladu s tímto pozorováním se zjistilo, že osteoblastové kyselé fosfatasy s • · · · aktivitou PTPasy jsou silně citlivé k mitogenním koncentracím fluoridu (popisuje se v publikaci Lau et al., J. Biol. Chem. 260: 4653-4660 (1985), Lau et al., J. Biol. Chem. 262: 13891397 (1987), Lau et al., Adv. Protein Phosphatases 4: 165-198 (1987)). Také se zjistilo, že množství PTPasové aktivity vázané na membránu se dramaticky zvyšuje, když se buněčná linie UMR 106.6 podobná osteoblastům kultivovala na kolagenové matrici typ I ve srovnání s nepotaženými destičkami pro tkáňové kultury. Protože signifikantní zvýšení aktivity PTPas se pozorovalo u fibroblastů, jejichž růst závisí na hustotě (popisuje se v publikaci Pallen and Tong, Proč. Nati. Acad. Sci. 88: 6996-7000 (1991)). Může se spekulovat, že zvýšení aktivity PTPas přímo inhibuje růst buněk. Mitogenní působení fluoridu a jiných inhibitorů fosfatas (molybdenan a vanadičnan) se pak může vysvětlit jejich inhibici kyselých fosfatas/PTPas, které negativně regulují proliferaci buněk osteoblastů. Komplex podstaty působení PTPas při tvorbě kostí je dále naznačen jistou identifikací nových PTPas receptorového typu, které jsou regulovány příštítným tělískem. Jde o OST-PTP, která se exprimuje v kostech a ve varlatech (popisuje se v publikaci Mauro et al., J. Biol. Chem. 269: 30659-30667 (1994)). OST-PTP pozitivně reguluje diferenciace a tvoření matrice primárních osteoblastů. Může se vyslovit hypotéza, že inhibitory PTPas mohou předcházet diferenciaci prostřednictvím inhibice OST-PTP nebo jiných PTPas, což vede k pokračující proliferaci. To bude v souladu se shora uvedenými účinky fluoridu a s pozorováním, že inhibitor ortovanadičnan tyrosinfosfatasy zvyšuje proliferaci osteoblastů a tvoření matrice (popisuje se v publikaci Lau et al., Endocrinology 116: 2463-2468 (1988)). Navíc se pozorovalo, že vanadičnan a peroxovanadičnan zvyšuje růst buněčné linie UMR106 podobné osteoblastům. Vanadyl a peroxovanadičnan jsou silnější stimulatory buněčného růstu ve srovnání s vanadičnanem. Pouze vanadičnan je schopen regulovat • · · · buněčnou diferenciaci, která se měří buněčnou alkalickou fosfatasovou aktivitou (Cortizo et al., Mol. Cell. Biochem. 145: 97-102 (1995)).

PTPasy: mikroorganizmy

Dixon a jeho spolupracovnici upoutaly pozornost skutečnosti, že PTPasy mohou být klíčovým prvkem pro patogenní vlastnosti mikroorganizmu Yersinia (popisuje se v publikaci Clements et al., Molecular Microbiology 5: 2617-2620 (1991)). Toto zjištění je spíš překvapující, protože tyrosinfosfát není přítomen v bakteriích. Rod Yersinia obsahuje 3 druhy Y. pestis (odpovědný za černý mor), Y. pseudotuberculosis a Y. enterocolitica (způsobující enteritidu a mezenterickou lymfadenitidu). Je zajímavé, že duálně specifická fosfatasa VH1 se identifikovala ve viru Vaccinia (popisuje se v publikaci Guan et al., Nátuře 350: 359-263 (1991)). Tato pozorování indikují, že PTPasy mohou mít kritické role při mikrobiální a parazitické infekci a dále kladou důraz na inhibitory PTPas, jako nových putativních léčebných principů infekčních onemocnění.

Podstata vynálezu

Vynález popisuje sloučeniny obecného vzorce I, kde symboly A, R_lř R2r R3, R4/· ^Ri6 a Ri7 se definují v další části popisu. Takové sloučeniny jsou farmakoligicky použitelný inhibitory proteinových tyrosinfosfatas (PTPas), jako je PTPB1, CD45, SHP-1, SHP-2, PTPa, LAR a HePTP a podobně.

Sloučenina je použitelná pro léčbu, prevenci, eliminaci, zmírnění nebo zlepšení stavů, které se vztahují k onemocnění cukrovka typu I, cukrovka typu II, porušená tolerance glukosy, rezistence na inzulin, obezity, disfunkcí imunity zahrnující autoimunitu a AIDS, onemocnění s poruchami koagulačního systému, alergické onemocnění zahrnující astma, osteoporéoza, poruchy proliferace, které zahrnují zhoubné bujení a lupénku,

<ι • · ·· onemocnění se zvýšenou nebo sníženou syntézou a účinky růstových hormonů nebo cytokinů, které regulují uvolnění nebo odezvu na růstový hormon, onemocnění mozku zahrnující Alzheimerovu nemoc a schizofrenii a infekční onemocnění.

Vynález dále popisuje farmaceutické kompozice obsahující jako aktivní složku alespoň jednu sloučeninu obecného vzorce I nebo její farmaceuticky přijatelnou sůl ve spojení s farmaceutickým nosičem nebo ředidlem.

Dále vynález popisuje způsob léčby onemocnění cukrovka typu I, cukrovka typu II, porušená tolerance glukosy, rezistence na inzulín, obezity, disfunkcí imunity zahrnující autoimunitu a AIDS, onemocnění s poruchami koagulačního systému, alergické onemocnění zahrnující astma, osteoporóza, poruchy proliferace, které zahrnují zhoubné bujení a lupénku, onemocnění se zvýšenou nebo sníženou syntézou a účinky růstových hormonů nebo cytokinů, které regulují uvolnění nebo odezvu na růstový hormon, onemocnění mozku zahrnující Alzheimerovu nemoc a schizofrenii a infekční onemocnění.

Způsob léčby se může popsat jako léčba, prevence, eliminace, zmírnění nebo zlepšení jedné z uvedených indikací, které zahrnují aplikaci neurologicky účinného množství sloučeniny podle vynálezu nebo její farmaceuticky přijatelné sole uvedenému subjektu.

Dále vynález popisuje použití sloučeniny podle vynálezu pro přípravu farmaceutické kompozice vhodné pro léčbu onemocnění cukrovka typu I, cukrovka typu II, porušená tolerance glukosy, rezistence na inzulín, obezity, disfunkcí imunity zahrnující autoimunitu a AIDS, onemocnění s poruchami koagulačního systému, alergické onemocnění zahrnující astma, osteoporóza, poruchy proliferace, které zahrnují zhoubné bujení a lupénku, onemocnění se zvýšenou nebo sníženou syntézou a účinky růstových hormonů nebo cytokinů, které regulují uvolnění nebo odezvu na růstový hormon, onemocnění mozku zahrnující Alzheimerovu nemoc a schizofrenii a infekční onemocnění.

• · < · • · • · • ·

Vynález popisuje sloučeniny obecného vzorce 1, kde symboly A, Ri, R2, R3z R₄, Ri6 a R17 se definuji dále v textu.

(1)

Symbol A spolu s dvojnou vazbou ve vzorci 1 znamená indolyl, benzo[b]thiofenyl, benzo[b]f uranyl, indazolyl, benzo[b]isoxazolyl, benzimidazolyl, benzthiazolyl, benzoxazolyl, 9H-thieno[2,3-c]chromenyl, 4,5,6,7-tetrahy drobenzo[b]thiofenyl, 4,5,6, 7-tetrahydrobenzo[2,3-b]pyridyl,

4.5.6.7- tetrahydrothieno[2,3-b]pyridyl, 4,5, 6,7-tetrahydro thieno[2,3-b]pyridyl, 4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-b]pyranyl,

4.7- dihydro-5H-thieno:[2,3-b]thiopyranyl nebo 4,5, 6,7-tetrahydro-4,7-ethanonthieno[2,3-b]pyridyl.

Symbol Ri je H, COR₅, 0R₆, CF₃, nitro, kyano, SO₃H, SO₂NR7R₈, PO(OH)₂, CH₂PO(OH)₂, CHFPO(OH)₂, CF₂PO(OH)₂, C(=NH)NH₂, NR₇R₈ nebo se vybral z následujících pětičlenných heterocyklů:

• ·· ·· nebo symbol R_x je

H

N.

R r₁₂ o kde symboly Ri₂, Rn a R_i4 jsou nezávisle vodík, Ci-Cgalkyl, aryl, arylCi-Cgalkyl, a alkylová a arylová skupina může být substituována.

Symbol R₂ je COR₅, 0R₆, CF₃, nitro, kyano, SO₃H, SO₂NR₇R₈, PO (OH) ₂, CH₂PO(OH)₂, CHFPO(OH)₂, CF₂PO(OH)₂, C(=NH)NH₂, nr₇r₈ nebo se vybraly z následujících pětičlenných heterocyklů:

H °

N S'° w

,N.

S ·γ )=N

OH

-^N' OH

Ν' V

Λ»

-^N- -SH

Ν' V o^Nv°^h >=N

OH hn'^N'Y' >N

OH

OH

OH

O

II

R₃, Ri₆ a R₁₇ jsou vodík, halo, nitro, kyano, trihalomethyl, CiC₆alkyl, aryl, arylCi-C₆alkyl, hydroxy, karboxy, karboxyC!-C₆alkyl, Ci-Cgalkylkarbonyl, aryloxykarbonyl, arylCi-C₆alkyloxykarbonyl, C!-C₆alkyloxyC, C₁-C₆alkyloxyCi-C₆alkyl, aryloxy, arylCi-C₆alkyloxy, arylCi-C₆alkyloxyCi-C₆alkyl, thio, Ci~C₆alkylthio, Ci-C₆alkylthioCi-C₆alkyl, arylthio, arylCi-C₆alkylthio, arylCi-C₆alkylthioCi-C₆alkyl, NR₇R₈, Ci-C₆alkylaminoCi-C₆alkyl, arylCi-CgalkylaminoCi-Cgalkyl, di (arylCi-Cealkyl) aminoCi-Cgalkyl, Ci-Cgalkylkarbonyl, Ci-C₆alkylkarbonylCi-C₆alkyl, aryl23

4' · 4 '4

4 4 4

Cx-Cgalkylkarbonyl, arylCi-C₆alkylkarbonylCi-C₆alkyl,

Ci~C₆alkylkarboxy, Ci-C₆alkylkarboxyCi-C₆alkyl, arylkarboxy, arylCi-C₆alkylkarboxyCi-C₆alkyl, Ci-C₆alkylkarbonylamino, Ci'-C₆alkylkarbonylaminoCi-C₆alkyl, karbonylNR₇Ci-C₆alkylCORn, arylCiC₆alkylkarboxyCi-C₆alkyl, karboxyCi-C₆alkyloxy, Ci-C₆alkylkarbonylamino, Ci-C₆alkylkarbonylaminoCi-C₆alkyl, -karbonylNR₇Ci~C₆alkylCORn, arylCj-Cgal kyl karbony lamino, arylCi-Cgal kyl karbony 1aminoCi-C₆alkyl, CONR₇R₈ nebo Ci-C6alkyl-CONR₇R₈, kde alkyl- a arylskupiny se substituovaly a Rn je NR₇R₈ nebo

Ci-C₆alkyl-CONR₇R₈ nebo R₃ je

R

R_u O kde Ri2, Ri3 a R₁₄ jsou nezávisle vodík, Ci-Cgalkyl, aryl, arylCi-Cgalkyl a alkylová a arylová skupina se substituovaly, symbol R₄ znamená vodík, hydroxy, Ci-C₆alkyl, aryl nebo arylCi-C₆alkyl, NR₇R₈, Ci-C₆alkyloxy, kde alkylová a arylová skupina se substituovaly, symbol R₅ znamená hydroxy, Ci-C₆alkyl, aryl, arylCi-C₆alkyl, CF₃, NR₇R₈, kde alkylová a arylová skupina se substituovaly, symbol R₅ znamená vodík, Ci-C₆alkyl, aryl, arylCi-Cgalkyl, kde alkylová a arylová skupina se substituovaly

Symbol R₇ a R₈ se nezávisle vybral ze skupiny zahrnující vodík,

Ci-C₆alkyl, aryl, arylCi-C₆alkyl, Ci-Cgalkylkarbonyl, arylCi-----C₆alkylkarbonyl, aryloxykarbonyl, Ci-C₆alkylkarboxy nebo arylCi-C₆alkylkarboxy nebo arylCi-C₆alkylkarboxy, kde alkylová nebo arylová skupina se substituovaly nebo

R₇ a R₈ tvoří dohromady s dusíkem, ke kterému jsou připojeny, saturovaný, částečně saturovaný nebo aromatický cyklický, bicyklický nebo třicyklický kruhový systém, který obsahuje od 3 do 14 atomů uhlíku a od 0 do 3 dalších heteroatomů vybraných

9

9 99 • 9 « ze skupiny dusík, kyslík a síra, kruhový systém se často substituuje alespoň jedním za skupiny zahrnující Ci-C₆alkyl, aryl, arylCi-C₆alkyl, hydroxy, oxo, Ci-C₆alkyloxy, arylCi-C₆alkyloxy, Ci-C₆alkyÍoxyCi-C₆alkyl, NR₉R₁₀ nebo

Ci-C₆alkylkaminoCi-C₆alkyl, kde symbol R9 a R₁₀ se nezávisle vybraly ze skupiny zahrnující vodík, Ci-C₆alkyl, aryl, arylCi-Cgalkyl, Ci-Cgalkylkarbonyl, arylCi-Cgalkylkar-bonyl, aryloxykarbonyl, Ci-C₆alkylkarboxy nebo arylCi-Cgalkyl-karboxy, kde alkylová a arylová skupina se substituovaly.

R-y a R₈ je nezávisle saturovaný nebo částečně saturovaný cyklický 5, 6, nebo 7 členný amin, imid nebo laktam. nebo jejich sole s farmaceuticky přijatelnou kyselinou nebo zásadou nebo libovolný optický izomer nebo směs optických izomerů, která zahrnuje racemickou směs nebo libovolné tautomerní formy.

Definice

Termín „signální transdukce je souborný termín používaný k definici všech buněčných procesů, které umožňují aktivaci dané buňky a tkáně. Příklady signální transdukce, které v žádném případě neomezují předmětnou věc vynálezu, jsou buněčné 'jevy, které se vyvolávají polypeptidovými hormony a růstovými faktory (například inzulín, růstové faktory podobné inzulínu I a II, růstový hormon, epidermální růstový faktor, růstový faktor získaný s destiček), cytokiny (například interleukiny), komponenty extrabuněčné matrice a interakce buňkabuňka.

Termíny „jednotky rozeznávající tyrosin/jednotky rozeznávající tyrosinfosfát/jednotky rozeznávající pTyr se definují jako oblasti proteinů nebo glykoproteinů, které vykazují afinitu k molekulám, jenž obsahují fosforylované tyrosinový zbytky (pTyr). Příklady jednotek rozeznávaných pTyr, které v žádném případě neomezují rozsah vynálezu, jsou: PTPasy, oblasti SH2 a

PTB.

Termín „PTPasa definuje enzymy s kapacitou defosforylovat proteiny obsahující pTyr nebo glykoproteiny. Příklady PTPas, které neomezují předmětnou věc vynálezu, jsou „klasické PTPasy (vnitrobuněčné PTPasy (například PTP1B, TC-PTP, PTP1C, PRPlD, PTPD1, PTPD2) a PTPasy receptorového typu (například ΡΤΡα, ΡΤΡε, ΡΤΡβ, CD45, ΡΤΡγ, ΡΤΡκ, ΡΤΡμ), fosfatasy s duální specifitou (VH1, VHR, cdc25), LMW-PTPasy nebo kyselé fosfatasy.

Termín „oblasti SH2 znamená domény Src homologie 2 (SH2) a jsou to nekatalytické proteinové moduly, které se vážou na proteiny obsahující pTyr (fosfotyrosinový zbytek). To znamená oblasti SH2 jsou jednotky rozeznávající pTyr. Oblasti SH2, které obsahují přibližně 100 aminokyselinových zbytků se nacházejí v řadě různých molekul, které se podílejí na procesu signalizační transdukce. Následuje neomezující seznam proteinů, které obsahují oblasti SH2: Src, Hek, Lek, Syk, Zap70, SHP-1, SHP-2, STÁT, Grb-2, Shc, p85/Pl3K, Gap, vav (popisuje se v publikaci Russel et al., FEBS Lett. 304: 15-20 (1992), Pawson, Nátuře 373: 573-580 (1995), Sawyer, Biopolymers (Peptide Science) 47: 243-261 (1998)).

Termín „připojený nebo „-„ (například -CORn, který označuje k základnímu řetězci) znamená stabilní Jisté preferované body připojení jsou místo připojení kovalentní vazbu, odborníkovi zřejmé.

Termíny „halogen nebo bromin a jodin.

Termín „alkyl zahrnuje přímý saturovaný řetězec Ci-C₆, methylen a C₂-C₆ nesaturované alifatické uhlovodíkové skupiny, Cx-C₆ větvené saturované a C₂-C₆ nesaturované alifatické uhlovodíkové skupiny, C₃-C₆ cyklické saturované a C₅-C₆ nesaturované alifatické uhlovodíkové skupiny a Ci-C₆ saturované alifatické uhlovodíkové skupiny s větveným řetězcem a nesaturované ,halo zahrnuje fluorin, chlorin, přímým řetězcem nebo s alifatické uhlovodíkové skupiny C₂-C6 s přímým řetězcem substituované s C₃-C₆ cyklickými • 4 saturovanými a nesaturovanými alifatickými uhlovodíkovými skupinami, které mají specifikovaný počet uhlíkových atomů. Například tato definice zahrnuje, ale není omezena na methyl (Me) , ethyl (Et) , propyl (Pr), butyl (Bu), pentyl, hexyl, heptyl, ethenyl, propenyl, butenyl, penentyl, hexenyl, isopropyl (i-Pr), isobutyl (i-Bu), .terc-butyl (fc-Bu), sek-butyl (s-Bu), isopentyl, neopentyl, cyklopropyl, cyklobutyl, cyklopentyl, cyklohexyl, cyklopentenyl, cyklohexenyl, methylcyklopropyl, ethylcyklohexenyl, butenylcyklopentyl a podobně.

Termín „substituovaný alkyl znamená alkylskupinu, jak se definuje shora v textu, kde substituenty se nezávisle vybraly ze skupiny zahrnující halo, kyano, nitro, trihalomethyl, karbamoyl, hydroxy, oxo, COR5, Ci-C6alkyl, Ci-Cealkyloxy, aryloxy, arylCi-C₆alkyloxy, thio, Ci-C₆alkylthio, arylthio, arylCi-Cealkylthio, NR₇R₈, Ci-C₆alky lamino, arylamino, arylC_x-C₆alkylamino, di (arylC_x-C₆alkyl) amino, C_x-C₆alkylkarbonyl, aryl C_x-C₆alkylkarbonyl, C_x-C₆alkyl-karboxy, arylC_x-C₆alkylkarboxy, C_x-C₆alkylkarboxy, C_x-C₆alkylkarbonylamino, -C_x-C₆alkylaminoCORu, arylC_x-C₆alkylkarbonylamino, tetrahydrof uranyl, morfolinyl, piperazinyl, -CONR7R8, -C_x-C6alkylCONR7R₈ nebo saturovaný nebo částečně saturovaný cyklický 5, 6 nebo 7 členný amin, imid nebo laktam, kde R_xx je hydroxy, C_x-C₆alkyl, aryl, arylC_x-C₆alkyl, Ci-C₆alkyloxy, aryloxy, arylC_x-C₆alkyl a R_s se definuje jako shora v textu nebo NR₇R₈, kde R₇, Rs se definuje jako shora v textu.

Termín „saturovaný, částečně saturovaný nebo aromatický cyklický, bicyklický nebo tricyklický kruhový systém znamená, ale není omezen aziridinyl, pyrrolyl, pyrrolinyl, pyrrolidinyl, imidazolyl, 2-imidazolinyl, imidazolidinyl, pyrazolyl, 2-pyrazolinyl, 1,2,3-triazolyl, 1,2,4-triazolyl, morfolinyl, piperidinyl, thiomorfolinyl, piperazinyl, indolyl, isoindolyl, 1,2, 3,4-tetrahydro-chinolinyl, 1,2,3,4-tetrahydro-isochinolinyl, 1,2,3,4-tetrahydrochinoxalinyl, indolinyl, ··

indazolyl, benzimidazolyl benzotriazolyl purinyl, karbazolyl, akridinyl, fenothiazinyl, fenoxazinyl, iminodibenzyl, iminostilbenyl.

Termín „alkyloxy (například methoxy, ethoxy, propyloxy, allyloxy, cyklohexyloxy) reprezentuje „alkylskupinu jak se definuje shora v textu, která má stanovený počet atomů uhlíku připojených prostřednictvím kyslíkového můstku. Termín „alkyloxyalkyl reprezentuje „alkyloxyskupinu připojenou prostřednictvím alkylskupiny, jak se definuje shora v textu, která má stejný počet atomů uhlíku.

Termín „aryloxy (například fenoxy, naftyloxy a podobně) znamená arylskupinu, jak se definuje shora v textu připojenou prostřednictvím kyslíkového můstku.

Termín „arylalkyloxy (například fenethyloxy, naftyloxy a podobně) reprezentuje „arylalkylskupinu, jak se definuje dále v textu, která je připojená prostřednictvím kyslíkového můstku.

Termín „arylalkyloxyalkyl reprezentuje „arylalkyloxy skupinu jak se definuje shora v textu připojenou prostřednictvím „alkylskupiny definované shora v textu, která má určený počet atomů uhlíku.

Termín „arylthio (například fenylthio, naftylthio a podobně) znamená arylskupinu, jak se definuje dále v textu připojenou prostřednictvím sirného můstku.

Termín „alkyloxykarbonyl (například metylformiát, etylformiát a podobně) reprezentuje alkyloxyskupinu, jak se definuje shora v textu připojenou prostřednictvím karbonylové skupiny.

Termín „aryloxykarbonyl (například fenyloxyformiát, 2-thiazolylformiát a podobně) reprezentuje „aryloxyskupinu, jak se definuje shora v textu připojenou prostřednictvím karbonylové skypiny.

Termín „arylalkyloxykarbonyl (například benzylformiát, fenyletylformiát a podobně) reprezentuje arylalkyloxyskupinu, ·· ·>·

jak se definuje shora v textu připojenou prostřednictvím karbonylové skupiny.

Termín „alkyloxykarbonylalkyl reprezentuje alkyloxykarbonylovou skupinu, jak se definuje shora v textu připojenou prostřednictvím alkylskupiny, jak se definuje shora v textu, která má shodný počet atomů uhlíku.

Termín „arylalkyloxykarbonylalkyl reprezentuje arylalkyloxykarbonylovou skupinu, jak se definuje shora v textu připojenou prostřednictvím alkylskupiny, jak se definuje shora v textu, která má určený počet atomů uhlíku.

Termín „alkylthio (například methylthio, ethylthio, propylthio, cyklohexenylthio a podobně) reprezentuje alkylskupinu, jak se definuje shora v textu, která má stanovený počet atomů uhlíku, které jsou připojeny sírovým můstkem.

Termín „arylalkylthio (například fenylmethylthio, fenylethylthio a podobně) reprezentuje aryalkylovou skupinu, jak se definuje shora v textu, která má stanovený počet atomů uhlíku, které jsou připojeny prostřednictvím sírového můstku.

Termín „alkylthioalkyl reprezentuje alkylthioskupina připojená prostřednictvím alkylskupiny, jak se definuje shora v textu, která má stanovený počet atomů uhlíku.

Termín „arylalkylthioalkyl reprezentuje arylalkyíthioskupinu připojenou prostřednictvím alkylskupiny, jak se definuje shora v textu, která má stanovený počet atomů uhlíku.

Termín „alkylamino (například methylamino, diethylamino, butylamino, N-propyl-N-hexylamino, (2-cyklopentyl)propylamino, hexenylamino, pyrrolidinyl, piperidinyl a podobně) reprezentuje jednu nebo dvě alkylové skupiny, jak se definuje shora v textu, které mají stanovený počet atomů uhlíku připojených prostřednictvím aminového můstku. Dvě alkylskupiny se mohou spojit dohromady dusíkem, ke kterému jsou připojeny za vzniku saturovaného, částečně saturovaného nebo aromatického cyklického, bicyklického nebo tricyklického kruhového systému, který obsahuje 3 až 14 atomů uhlíku a 0 až 3 další heteroatomy ·· ·· • · · • · ·«« • · · • · · ·« ·· ·» ·· » · · <

» · · 4 » · · 4

I · · 4 vybrané ze skupiny obsahující dusík, kyslík nebo síru, přičemž kruhový systém se může substituovat alespoň jedním Ci-C₆alkyl, aryl, arylCi-Cgalkyl, hydroxy, oxo, Ci-C6alkyloxy, Ci~ C6alkyloxyCi~C₆alkyl, NR₆R₁₀, Ci-CgalkylaminoCi-Cealkylsubstituentem, kde alkyl- a arylskupina se substituovala, jak se definuje v sekci definice a R₉ a R_Xo se definuje shora v textu. Termín „arylalkylamino (například benzylamino, difenylethylamino a podobně) reprezentuje jednu nebo dvě arylalkylskupiny, jak se definuje shora v textu, které mají určitý počet atomů uhlíku připojených prostřednictvím aminového můstku. Dvě arylalkylskupiny se mohou spojit dohromady dusíkem, ke kterému jsou připojeny za vzniku saturovaného, částečně saturovaného nebo aromatického cyklického, bicyklického nebo tricyklického kruhového systému, který obsahuje 3 až 14 atomů uhlíku a 0 až 3 další heteroatomy vybrané ze skupiny obsahující dusík, kyslík nebo síru, přičemž kruhový systém se může substituovat alespoň jedním Ci-Cgalkyl, aryl, arylC_x-C₆alkyl, hydroxy, oxo, Ci-C₆alkyloxy, C_x-C₆alkyloxyC_x-C₆alkyl, NR₆R_xo, C_x-C₆alkylaminoC_x-C₆alkylsubstituentem, kde alkyl- a arylskupina se substituovala, jak se definuje v sekci definice a R₉ a R_xo se definuje shora v textu. Termín „alkylaminoalkyl reprezentuje alkylaminoskupinu připojenou prostřednictvím alkylaskupiny, jak se definuje shora v textu, která má stanovený počet atomů uhlíku. Termín „arylalkylaminoalkyl reprezentuje arylalkylaminoskupinu připojenou prostřednictvím alkylskupiny, jak se definuje shora v textu, která má stanovený počet atomů uhlíku.

Termín „arylalkyl (například benzyl, fenylethyl) reprezentuje arylovou skupinu, jak se definuje dále v textu připojenou prostřednictvím alkylu, který má stanovený počet atomů uhlíku nebo substituovanou alkylskupinu, jak se definuje shora v textu.

Termín „alkylkarbonyl (například cykloaktylkarbonyl, pentylkarbonyl, 3-hexenylkarbonyl) reprezentuje

ΦΦ φφ φ · φ φ φφφφ alkylovouskupinu, jak se definuje shora v textu, která má stanovený počet atomů uhlíku připojených prostřednictvím karbonylové skupiny.

Termín „arylalkylkarbonyl (například fenylcyklopropylkarbonyl fenylethylkarbonyl podobně) reprezentuje arylalkylskupinu, jak se definuje shora v textu, která má určitý počet atomů uhlíku připojených prostřednictvím karbonylové skupiny.

Termín „alkylkarbonylalkyl reprezentuje alkylkarbonylovou skupinu připojenou prostřednictvím alkylskupiny, jak se definuje shora v textu, která má určený počet atomů uhlíku. Termín „arylalkylkarbonylalkyl reprezentuje arylalkylkarbonylovou skupinu připojenou prostřednictvím alkylové skupiny, jak se definuje shora v textu, která má určený počet atomů uhlíku.

Termín „alkylkarboxy (například ‘ heptylkarboxy, cyklopropylkarboxy, 3-pentenylkarboxy) reprezentuje alkylkarbonylovou skupinu, jak se definuje shora v textu, kde karbonyl je naopak připojen prostřednictvím kyslíkového můstku.

Termín „arylalkylkarboxy (například benzylkarboxy, fenylcyklopropylkarboxy a podobně) reprezentuje arylalkylkarbonylovou skupinu, jak se definuje shora v textu, kde karbonyl je naopak připojen prostřednictvím kyslíkového můstku.

Termín „alkylkarboxyalkyl reprezentuje alkylkarboxyskupinu připojenou prostřednictvím alkylskupiny, jak se definuje shora v textu, která obsahuje uvedený počet atomů uhlíku.

Termín „arylalkylkarboxyalkyl reprezentuje arylalkylkarboxyskupinu připojenou prostřednictvím alkylskupiny, jak se definuje shora v textu, která má uvedený počet atomů uhlíku. Termín „alkylkarbonylamino (například hexylkarbonylamino, cyklopentylkarbonylaminomethyl, methylkarbonylaminofenyl) reprezentuje alkylkarbonylovou skupinu, jak se definuje shora v textu, kde karbonyl je naopak připojen na atom dusíku • · • ··· • · « * · ♦ · • · · · · • φ · · • »· ·· aminoskupiny. Samotný atom dusíku se může substituovat alkylovou nebo arylovou skupinou.

Termín „arylalkylkarbonylamino (například benzylkarbonylamino a podobně) reprezentuje arylalkylkarbonylovou skupinu, jak se definuje shora v textu, kde karbonyl je naopak připojen na atom dusíku aminoskupiny. Samotný atom dusíku se může substituovat alkylovou nebo arylovou skupinou.

Termín „alkylkarbonylaminoalkyl reprezentuje alkylaminokarbonylaminoskupinu připojenou prostřednictvím alkylskupiny, jak se definuje shora v textu, která má stanovený počet atomů uhlíku. Atom dusíku se může samotný substituovat alkylovou nebo arylovou skupinou.

Termín „arylalkylkarbonylaminoalkyl reprezentuje arylalkylkarbonylaminoskupinu připojenou prostřednictvím alkylskupiny, jak se definuje shora v textu, která má stanovený počet atomů uhlíku. Atom dusíku se může samotný substituovat alkylovou nebo arylovou skupinou.

Termín „alkylkarbonylaminoalkylkarbonyl reprezentuje alkyláminokarbonylaminoalkylskupinu připojenou prostřednictvím karbonylskupiny. Atom dusíku se může samotný substituovat alkylovou nebo arylovou skupinou.

Termín „aryl reprezentuje nesubstituovanou, mono-, di- nebo trisubstituovanou monocyklickou, polycyklickou, biarylovou a heterocyklickou aromatickou skupinu kovalentně připojenou v libovolné poloze kruhu schopnou vytvořit stabilní kovalentní vazbu, jisté preferované body připojení jsou pro odborníka zjevné (například 3-indolyl, 4-imidazolyl). Arylové substituenty se nazávisle vybraly ze skupiny obsahující halo, kyano, nitro, trihalomethyl, Ci-C₆alkyl, aryl, arylCi~C₆alkyl, hydroxy,

CORs, Ci-C₆alkyloxy, Ci-C₆alkyloxyCi-C₆alkyl, aryloxy, arylCi~C₆alkyloxy, arylCi-C₆alkyloxyCi-C₆alkyl thio, Ci-C₆alkyl-thio,

Ci-C₆alkylthioCi-C₆alkyl, arylthio, arylCi-C₆alkyl-thio, arylCi-C₆alkylthioCi-C₆alkyl, NR₈R₉, Cx-C₆alkylamino, Ci-C₆alkylaminoCi-C₆alkyl, arylamino, arylCx-Cealkylamino, aryl·· • '·

Ci-C₆alkylaminoCi-C₆alkyl, di (arylCi-Cgalkyl) aminoCi-Cgalkyl, Ci-C₆alkylkarbony 1, Ci-C₆alkylkarbonylC₁-C_fialkyl, arylCi-C₆alkylkarbonyl, arylCi-C₆alkylkarbonylCi-Cgalkyl, Ci-Cgalkylkarboxy, Ci-C₆alkylkarboxyCi-C₆alkyl, arylCi-C₆alkylkarboxy, arylCi-C₆alkylkarboxyCi-C₆alkyl, karboxyCi-Cgalkyloxy, Ci-C₆alkylkarbonylamino, Ci-CgalkylkarbonylaminoCi-Cgalkyl, -karbonyl NíUCi-CgalkylCORii, arylCi-CgalkylkarbonylaminoCi-Cgalkyl,

-CONRgRg nebo -Ci-Cgalkyl-CONRsRg, kde R₇, R₈, Rg a Rn se definuje jako shora v textu a alkyl a aryl skupiny se substituovaly, jak se definuje v sekci definic.

Definice arylu zahrnuje, ale není omezena na fenyl, bifenyl, indenyl, fluorenyl, naftyl(1-naftyl, 2-naftyl), pyrrolyl/2pyrrolyl), pyrazolyl(3-pyrazolyl), imidazolyl (1-imidazolyl,

2- imidazolyl, 4-imidazolyl, 5-imidazolyl), triazolyl (1,2,3-triazol-l-yl, 1,2, 3^-triazol-2-yl, 1,2,3-triazol-4-yl,

1,2,4-trazol-3-yl), oxazolyl(2-oxazolyl, 4-oxazolyl, 5-oxazolyl) , isoxazolyl (3-isoxazolyl, 4-isoxazolyl, 5-isoxazolyl), thiazolyl(2-thiazolyl, 4-thiazolyl, 5-thiazolyl), thiofenyl (2-thiofenyl, 3-thiofenyl, 4-thiofenyl, 5-thiofenyl), furanyl (2-furanyl, 3-furanyl, 4-furanyl, 5-furanyl), pyridyl (2-pyridyl, 3-pyridyl, 4-pyridyl, 5-pyridyl), pyrimidinyl (2-pyrimidinyl, 4-pyrimidinyl, 5-pyrimidinyl, 6-pyrimidinyl), pyrazinyl, pyridazinyl (3-pyridazinyl, 4-pyridazinyl, 5-pyridazinyl), chinolyl (2-chinolyl, 3-chinolyl, 4-chinolyl, 5-chinolyl, 6-chinolyl, 7-chinolyl, 8-chinolyl), isochinolyl (1-isochinolyl, 3-isochinolyl, 4-isochinolyl, 5-isochinolyl, 6-isochinolyl, 7-isochinolyl, 8-isochinolyl), benzo[b]furanyl (2-benzo[b]furanyl, 3-benzo[b]furanyl, 4-benzo[b]furanyl, 5-benzo[b]f uranyl, 6-benzo[b]furanyl, 7-benzo[b]f uranyl, 2,3-dihydro-benzo[b]furanyl (2- (2,3-dihydro-benzo[b]furanyl) ,

3- (2,3-dihydro-benzo[b]furanyl) , 4- (2, 3-dihydro-benzo[b]furanyl) , 5-(2,3-dihydro-benzo[b]furanyl) , 6-(2,3-dihydro-benzo[b]furanyl) , 7- (2,3-dihydro-benzo[b]furanyl) ) , benzo[b]thiof enyl ♦ · 4 · (2- benzo[b]thiofenyl, 3-benzo[b]thiofenyl, 4-benzo[bJthiof enyl, 5- benzo[b]thiofenyl, 5-benzo[bJthiofenyl, 6-benzo[b]thiofenyl, 7-benzo[b]thiofenyl) , 2,3-dihydro-benzo[bJthiofenyl (2-(2,3-dihydro-benzo[b]thiofenyl) , 3- (2,3-dihydro-benzo[b]thiofenyl) ,

4- (2,3-dihydro-benzo[b]thiofenyl) , 5- (2,3-dihydro-benzo[b]thiofenyl), 6-(2,3-dihydro-benzo[b]thiofenyl), 7-(2,3-dihydro-benzo[b]thiofenyl) , 4,5,6, 7-tetrahydrobenzo[b]thiofenyl (2- (4,5,6,7-tetrahydrobenzo[b]thiofenyl) , 3-(4,5,6, 7-tetrahydro-benzo[b]thiofenyl) , 4-(4,5,6,7-tetrahydrobenzo[b]thiofenyl), 5-(4,5, 6,7-tetrahydrobenzo[bJthiofenyl), 6-(4,5,6,7-tetrahydrobenzo[bjthiofenyl) , 7-(4,5,6, 7-tetrahydrobenzo[b]thiofenyl) ) , 4,5, 6,7-tetrahydrothieno[2,3-c]pyridyl (4- (4,5, 6,7-tetrahydro- thieno[2,3-c]pyridyl) , 5-4,5, 6, 7-tetrahydrothieno[2,3-cjpyridyl) , 6-(4,5,6, 7-tetrahydrothieno[2,3-c]pyridyl) ,

7-(4,5, 6, 7-tetrahydrothienof2,3-c]pyridyl)), indolyl (1-indolyl, 2- indolyl, 3-indolyl, 4-indolyl, 5-indolyl, 6-indolyl, 7-indolyl), indazole (1-indazolyl, 3-indazolyl, 4-indazolyl,

5- indazolyl, 6-indazolyl, 7-indazolyl), benzimidazolyl (1-benzimidazolyl, 2-benzimidazolyl, 4-benzimidazolyl, 5-benzimidazolyl, 6-benzimidazolyl, 7-benzimidazolyl, 8-benzimidazolyl), benzoxazolyl (1-benzoxazolyl, 2-benzoxazolyl), benzothiazolyl (1-benzothiazolyl, 2-benzothiazolyl, 4-benzothiazolyl, 5-benzothiazolyl, 6-benzothiazolyl, 7-benzothiazolyl) ), karbozyl (1-karbozyl, 2-karbozyl, 3-karbozyl, 4karbozyl) , 5H-dibenz[b, fjazepin (5H-dibenz[b, fJazepin-l-yl, 5H-dibenzfb, fjazepin (5H-dibenz[b, f]azepin-2-yl, 5H-dibenz[b, f]-azepin (5H-dibenz[b, f Jaze-pin-3-yl, 5H-dibenz[b, fjazepin (5H-dibenz[b, f]azepin-4-yl, 5H-dibenz[b, fjazepin (5H-dibenz[b, fjazepin-5-yl, 10, ll-dihydro-5H-dibenz[b, fjazepin (5H-dibenz[b, fjazepin, 10, ll-dihydro-5H-dibenz[b, fjazepin (5H-dibenz[b, f Jazepin-l-yl,

10, ll-dihydro-5H-dibenz[b, fjazepin (5H-dibenz[b, fJazepin-2-yl, • ·

10, ll-dihydro-5H-dibenz[b, fjazepin (5H-dibenz[b, f]azepin-3-yl,

10, ll-dihydro-5H-dibenz[b, fjazepin (5H-dibenz[b, f Jazepin-4-yl,

10, ll-dihydro-5H-dibenz[b, fjazepin (5H-dibenz[b, f]azepín-5-yl) , piperidinyl (2-piperidinyl, 3-piperidinyl, 4-piperidinyl), fenylpyrimidinyl (2-fenylpyrimidinyl, 4-fenylpyrimidinyl, 5-fenylpyrimidinyl, 6-fenylpyrimidinyl) , fenylpyrazinyl, fenylpyridazinyl (3-fenylpyridazinyl, 4-fenylpyridazinyl, 5-fenylpyridazinyl).

Termín „arylkarbonyl (například 2-thiofenylkarbonyl, 3-methoxyanthrylkarbonyl, oxazolylkarbonyl) reprezentuje arylovou skupinu, jak se definuje shora v textu, která je připojena prostřednictvím karbonylové skupiny.

Termín „arylalkylkarbonyl (například (2,3-dimethoxyfenyl) propylakarbonyl, (2-chloronaftyl)pentenylkarbonyl, imidazolylcyklopentylkarbonyl) reprezentuje arylalkylovou skupinu, jak se definuje shora v textu, kde alkylová skupina je naopak připojena prostřednictvím karbonylu.

Sloučeniny podle vynálezu, které mají asymetrická centra se mohou objevovat jako racemáty, racemické směsi a jako individuální enantiomery nebo diastereoizomery se všemi izomerními formami, které se jsou zahrnuty ve vynálezu, stejně jako jejich směsi.

Vynález také popisuje farmaceuticky přijatelné soli sloučenin podle vynálezu, kde je přítomna ve struktuře zásaditá nebo kyselá skupina. Jestliže je přítomen kyselý substituent, jako je -COOH, 5-tetrazolyl a P(O) (0H)₂, mohou ho tvořit amonné soli, sole sodíku, draslíku, vápníku a podobně. Jestliže je přítomna bazická skupina, jako je aminoskupina nebo bazický heteroarylradikál, jako je pyridyl, kyselá sůl, jako je hydrochlorid, hydrobromid, acetát, maleát, palmoát, methansulfonát, ethansulfonát, pikrát a podobně a jako dávková forma se mohou použít zahrnuté kyseliny příbuzné farmaceuticky přijatelným solím uvedeným v publikaci Journal of Pharmaceutical Science, 66, 2 (1977). Také v případě, že je

• · · · · přítomna skupina -COOH nebo -P(O)(OH)₂, mohou se použít farmaceuticky přijatelné estery. Jsou to například methyl, terc-butyl, pivaloyloxymethyl a podobně a tyto estery jsou vhodné při použití při nepřerušovaném uvolňování a produkci pro-léků, protože je u nich možné upravit rozpustnost nebo hydrolyzační charakteristiky.

Navíc některé sloučeniny podle vynálezu mohou tvořit solváty s vodou nebo s běžnými organickými rozpouštědly. Takové solváty jsou předmětem vynálezu.

Termín „terapeuticky účinné množství znamená množství léku nebo farmaceutického činidla, které vyvolá biologickou nebo medicínskou odezvu tkáně, systému, zvířete nebo člověka.

Sloučeniny obecného vzorce la jsou preferované sloučeniny podle vynálezu (la')

kde symbol A je dohromady s dvojnou vazbou v obecném vzorci la indolyl, benzo[b]thiofenyl, benzo[b]furanyl, indazolyl, benzofbjisoxazolyl, benzimidazolyl, benzthiazolyl, benzoxazolyl, 9H-thieno[2,3-c]chromenyl, 4,5,6,7-tetrahydrobenzo[b]thiofenyl, 4,5,6, 7-tetrahydrobenzo[2,3-b]pyridyl, 4,5,6, 7-tetrahydrothieno[2,3-b]pyridyl, 4,5,6,7-tetrahydro-thieno[2,3-b]pyridyl, 4,7-dihydro-5H-thieno[2, 3-b]pyranyl,

4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-b]thiopyranyl nebo 4,5,6,7-tetrahydro-4,7-ethanonthieno[2,3-b]pyridyl.

Symbol R_x je COR₅, 0R₆, CF₃, nitro, kyano, SO₃H, SO₂NR₇R₈, PO (OH) ₂, CH₂PO(OH)₂, CHFPO(OH)₂, CF₂PO(OH)₂, C(=NH)NH₂, nr₇r₈ nebo se vybral z následujících pětičlenných heterocyklů:

• · · «

nebo symbol Ri je

H

K

R

R« θ kde symboly Ri₂, R_i3 a R_i4 jsou nezávisle vodík, Ci~C₆alkyl, aryl, arylCi-C₆alkyl, a alkylová a arylová skupina může být substituována.

Symbol R₂ je COR₅, 0R₆, CF₃, nitro, kyano, SO₃H, SO₂NR₇R₈, PO (OH) ₂, CH₂PO(OH)₂, CHFPO(OH)₂, CF₂PO(OH)₂, C(=NH)NH₂, NR₇R₈ nebo se vybraly z následujících pětičlenných heterocyklů:

H ,N.

N N ^N ,N o ř

o^N-y^OH \=N

OH

₅'^Ν^ΟΗ \=N

OH

HN

N

OH

o../ ^Hf o Λν ,Nji N S=° λ° n'V^oh n'V^sh _n-ⁿ^oh hn'ⁿV-^0H

Λ⁵

Λν-ΟΗ • ·

R₃, Ri6 a R17 jsou vodík, halo, nitro, kyano, trihalomethyl, Ci-C₆alkyl, aryl, arylCi-C₆alkyl, hydroxy, karboxy, karboxyCi-C₆alkyl, Ci-C₆alkylkarbonyl, aryloxykarbonyl, arylCi-C₆alkyloxykarbonyl, Ci-C₆alkyloxyC, Cx-CgalkyloxyCi-Cealkyl, aryloxy, arylCx-Cgalkyloxy, arylCi-C₆alkyloxyCi-C6alkyl, thio, Ci-C₆alkylthio, Ci-C₆alkylthioCi-C₆alkyl, arylthio, arylCi-C₆alkylthio, arylCi-C₆alkylthioCi-C₆alkyl, NR₇R₈, Cx-CealkylaminoCi-Cealkyl, arylCi-C6alkylaminoCi-C₆alkyl, di (arylCi-C₆alkyl,) aminoCi-C₆alkyl, Ci~C₆alkylkarbonyl, Ci-CgalkylkarbonylCi-Cgalkyl, arylCi-Cgalkyl karbony 1, ary lCi-C₆al kyl karbony lCi-Cgalkyl,

Ci-Cgalkylkarboxy, Ci-CgalkylkarboxyCi-Cgalkyl, arylkarboxy, arylCi-C₆alkylkarboxyCi-C₆alkyl, Ci-Cgalkylkarbonylamino, C1-C6alkylkarbonylaminoCi-Cgalkyl, karbonylNR₇Ci-C6alkylCORu, arylCiC₆alkylkarboxyCi-C6alkyl, karboxyCi-C₆alkyloxy, Ci-C₆alkylkarbonylamino, Ci-C₆alkylkarbonylaminoCi-C₆alkyl, -karbony INR7C1-C6alkylCORu, arylCi-C₆al kyl karbony lamino, arylCi-C₆alkylkarbonylaminoCi-Cgalkyl, CONR₇R₈ nebo Ci-C6alkyl-CONR₇R₈, kde alkyl- a arylskupiny se substituovaly a Rn je NR₇R₈ nebo

Ci-C₆alkyl-CONR₇R₈ nebo R₃ je

kde R12, R_í3 a R_i4 jsou nezávisle vodík, Ci-C₆alkyl, aryl, arylCi-Cgalkyl a alkylová a arylová skupina se substituovaly, symbol R₄ znamená vodík, hydroxy, Ci-Cgalkyl, aryl nebo arylCi-Cgalkyl, NR₇R₈, Ci-C₆alkyloxy, kde alkylová a arylová skupina se substituovaly, symbol R₅ znamená hydroxy, Ci-C₆alkyl, aryl, arylCi-C₆alkyl, CF₃, NR₇R₈, kde alkylová a arylová skupina se substituovaly, • · symbol R₆ znamená vodík, Ci-C₆alkyl, aryl, arylCi-Cgalkyl, kde alkylová a arylová skupina se substituovaly

Symbol R₇ a R₈ se nezávisle vybral ze skupiny zahrnující vodík, Ci-Cgalkyl, aryl, arylCi-C₆alkyl, Ci-C₆alkylkarbonyl, arylC_x-C₆alkylkarbonyl, aryloxykarbonyl, Ci-C₆alkylkarboxy nebo arylCi-Cgalkylkarboxy nebo arylCi-Cgalkylkarboxy, kde alkylová nebo arylová skupina se substituovaly nebo

R₇ a R₈ jsou dohromady s dusíkem, ke kterému jsou připojeny za vzniku saturovaného, částečně saturovaného nebo aromatického cyklického, bicyklického nebo třicyklického kruhového systému, který obsahuje od 3 do 14 atomů uhlíku a od 0 do 3 dalších heteroatomů vybraných ze skupiny dusík, kyslík a síra, kruhový systém se často substituuje alespoň jedním za skupiny zahrnující Ci-C₆alkyl, aryl, arylCi-C₆alkyl, hydroxy, oxo, Ci-Cgalkyloxy, arylCi-Cgalkyloxy, Ci-CgalkyloxyCi-Cgalkyl, NR9R10 nebo Ci-CgalkylkaminoCi-Cgalkyl, kde symbol R9 a R_i0 se nezávisle vybraly ze skupiny zahrnující vodík, Ci-Cgalkyl, aryl, arylCi-C₆alkyl, Ci-C₆alkylkarbonyl, arylCi-Cgalkylkarbonyl, aryloxykarbonyl, Ci-Cgalkylkarboxy nebo arylCi-Cgalkylkarboxy, kde alkylová a arylová skupina se substituovaly.

R₇ a R₈ je nezávisle saturovaný nebo částečně saturovaný cyklický 5, 6, nebo 7 členný amin, imid nebo laktam.

Vynález dále popisuje sloučeniny obecného vzorce lb:

(lb)

kde symbol A spolu s dvojnou vazbou ve vzorci lb je aryl.

«· ·· ··· ··· ·· ··

Symbol Ri je vodík, COR₅, 0R₈, CF₃, nitro, kyano, SO₃H, SO₂NR₇R₈,

PO (OH) 2, CH₂PO(OH)₂, CHFPO(OH)₂, CF₂PO(OH)₂, C(=NH)NH₂, NR₇R₈ nebo se vybral z následujících pětičlenných heterocyklů:

H .N.

N N \\ >-N oⁿv-oh

S'^Nv-°^h hn'ⁿvoh °s

ΗΝ'^&·

Αν

H O n'^N's--o o'ⁿ^oh )=N

N s' y-OH )=N n'ⁿv^sh

Λ°

N'^N-y-°^H _HN'^Ny-OH / ^s >N <ⁿV-oh ⁴ ά íV^OH

H íV° ' N H

O ti

HN'^SAn° nebo symbol Ri je

H

A„V ^x14 r₁₂ O kde symboly Ri₂, R₇₃ aryl, arylCi-C₆alkyl, substituována.

a R14 jsou nezávisle vodík, Ci-C₆alkyl, a alkylová a arylová skupina může být

Symbol PO(OH)2, nebo se	R2 je COR5, OR6, CF3, CH2PO(OH)2, CHFPO(OH)2 vybraly z následujících	nitro, kyano, SO3H, SO2NR7R8, , CF2PO(OH)2, C(=NH)NH2z nr7r8 pětičlenných heterocyklů:
H -N. N« “ Λν	ON^OH A7	s-n^oh	HN^Ny-°H	°S9 ΗΝ'5λ Αν0
Ho N'N's=o O'%--oh \\ \ I / θ f—N		n'nvoh A°	nnv-sh A°

·' n'V^oh

Μ

ΗΝ'^Νγ-°^Η )= Ν

ΟΗ ίΥ

ΟΗ

Η (V

Ν Η

Ο

II

R₃, Ri6 a R17 jsou nezávisle vodík, halo, nitro, kyano, trihalomethyl, Ci-C₆alkyl, aryl, arylCi-Cgalkyl, hydroxy, karboxy, karboxyCi-C₆-alkyl, Ci-Cgalkylkarbonyl, aryloxykarbonyl, arylCi-Cgalkyl-oxykarbonyl, Ci-CgalkyloxyC, Ci-CgalkyloxyChC₆alkyl, aryloxy, arylCi-C₆alkyloxy, arylCi-C₆alkyloxyCi-C₆alkyl, thio, Ci-C₆alkyl-thio, Ci-C₆alkylthioCi-C₆alkyl, arylthio, arylCi-C₆alkylthio, arylCi-C₆alkylthioCi-C₆alkyl, NR₇R₈, Cx-CealkylaminoCx-Cgalkyl, arylCi-C₆alkylaminoCi-C₆alkyl, di (arylCi-Cealkyl) aminoCi-C₆alkyl, Ci-C₆alkylkarbonyl,

Ci-C₆alkylkarbonylCi-C₆alkyl, aryl-Ci-C₆alkylkarbonyl, arylCiC₆alkylkarbonylCi-C6alkyl, Ci-C₆alkylkarboxy, Ci-CgalkylkarboxyCi-C₆alkyl, arylkarboxy, arylCi-C6alkylkarboxyCi~C₆alkyl, Ci-C₆alkylkarbonylamino, Ci-C₆alkylkarbonylaminoCi-C₆alkyl, karbonylNRvCi-CgalkylCORn, arylCi-C₆alkylkarboxyCi-C₆alkyl, karboxyCi-C₆alkyloxy, Ci-C₆alkylkarbo-nylamino, Ci-C₆alkylkarbonylaminoCi-C₆alkyl, -karbonylNR₇Ci-C₆- alkylCORu, arylCiCgalkyl karbony lamino, arylCi-C6alkylkarbonyl-aminoCi-C₆alkyl, CONR₇R₈ nebo Ci~C_€alkyl-CONR₇R₈, kde alkyl- a arylskupiny se substituovaly a Rn je NR₇R₈ nebo Ci-C₆alkyl-CONR₇R₈ nebo R₃ je

kde R12, R13 a Ri4 jsou nezávisle vodík, Ci-Cgalkyl, aryl, arylCi-Cgalkyl a alkylová a arylová skupina se substituovaly, ·· • · · ·♦ symbol R₄ znamená vodík, hydroxy, Ci-C₆alkyl, aryl nebo arylCiCgalkyl, NR7R8, Ci-Cgalkyloxy, kde alkylová a arylová skupina se substituovaly, symbol R₅ znamená hydroxy, Cý-Cgalkyl, aryl, arylCi-C₆alkyl, CF₃, NR₇R₈, kde alkylová a arylová skupina se substituovaly, symbol R₆ znamená vodík, C_x-C₆alkyl, aryl, arylCi-C₆alkyl, kde alkylová a arylová skupina se substituovaly.

Symbol R7 a R₈ se nezávisle vybral ze skupiny zahrnující vodík, Ci-C₆alkyl, aryl, arylCi-C₆alkyl, Ci-C₆alkylkarbonyl, arylCiCgalkylkarbonyl, aryloxykarbonyl, Ci-C₆alkylkarboxy nebo arylCiCgalkylkarboxy nebo arylCi-Cgalkylkarboxy, kde alkylová nebo arylová skupina se substituovaly nebo

R₇ a R₈ jsou dohromady s dusíkem, ke kterému jsou připojeny za vzniku saturovaného, částečně saturovaného nebo aromatického cyklického, bicyklického nebo třicyklického kruhového systému, který obsahuje od 3 do 14 atomů uhlíku a od 0 do 3 dalších heteroatomů vybraných ze skupiny dusík, kyslík a síra, kruhový systém se často substituuje alespoň jedním za skupiny zahrnující Ci~C₆alkyl, aryl, arylCi-C₆alkyl, hydroxy, oxo, Ci-Cgalkyloxy, arylCi-C₆alkyloxy, Ci-C₆alkyloxyCi-C6alkyl, NR₉Ri₀ nebo Ci-CgalkylkaminoCi-Cgalkyl, kde symbol R9 a R10 se nezávisle vybraly ze skupiny zahrnující vodík, Ci-C₆alkyl, aryl, arylCi-C₆alkyl, Ci-C₆alkylkarbonyl, arylCi-Cgalkylkarbonyl, aryloxykarbonyl, Ců-Cgalkylkarboxy nebo arylCi-Cgalkylkarboxy, kde alkylová a arylová skupina se substituovaly.

R₇ a R₈ je nezávisle saturovaný nebo částečně saturovaný cyklický 5, 6, nebo 7 členný amin, imid nebo laktam. nebo jejich sůl s farmaceuticky přijatelnou kyselinou nebo zásadou nebo libovolný optický izomer nebo směs optických izomerů, které zahrnují racemickou směs nebo libovolné tautomerní formy.

Zvláště preferovanými sloučeninami podle vynálezu jsou sloučeniny obecného vzorce I, kde R_x je 5-tetrazolyl, to znamená ··

99 • 9

Ν- \\ o \\ N. N N H nebo COR5 a R₂ je COR₅.

Zvláště preferované sloučeniny jsou ty, kde R₅ je OH a R₄ je vodík.

Následují sloučeniny, které se preferují:

2-(oxalyl-amino)-4,5,6,7-tetrahydro-benzo[b]thiofen-3-karboxylová kyselina

2-(oxalyl-amino)-6-oxo-2-(oxalyl-amino)-4,5,6,7-tetrahydro-benzo[b]thiofen-3-karboxylová kyselina

6-benzoyl-2-(oxalyl-amino)-4,5,6,7-tetrahydro-thieno[2,3-c]pyridin-3-karboxylová kyselina

6-benzyl-2-(oxalyl-amino)-4,5,6,7-tetrahydro-thieno[2,3-c]pyridin-3-karboxylová kyselina

6-methyl-2-(oxalyl-amino)-4,5,6,7-tetrahydro-thieno[2,3-c]pyridin-3-karboxylová kyselina

2- (oxalyl-amino) -6-fenetyl-4,5., 6, 7-tetrahydro-thieno[2, 3-c]..pyridin-3-karboxylová kyselina

5-benzoyl-2-(oxalyl-amino)-4,5,6,7-tetrahydro-thieno[3,2-c]pyridin-3-karboxylová kyselina

5-benzyl-2-(oxalyl-amino)-4,5,6,7-tetrahydro-thieno[3,2-c]pyridin-3-karboxylová kyselina

5-methyl-2-(oxalyl-amino)-4,5,6,7-tetrahydro-thieno[3,2-c]pyridin-3-karboxylová kyselina

2-(oxalyl-amino)-6-fenetyl-4,5,6,7-tetrahydro-thieno[3,2-c]-pyridin-3-karboxylová kyselina

2-(oxalyl-amino)-6-fenetyl-4,5,6,7-tetrahydro-thieno[2,3-c]-pyridin-3-karboxylová kyselina • ♦ ♦ · ·· ··

2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

2-(oxalyl-amino)-4,5,6,7-tetrahydro-4,7-ethano-thieno[3,2-b]pyridin-3-karboxylová kyselina

2-(oxalyl-amino)-6-pyridin-2-ylmethyl-4,5,6,7-tetrahydro-thieno[2,3-c]-pyridin-3-karboxylová kyselina

2-(oxalyl-amino)-4,5,6,7-tetrahydro-thieno[2,3-c]-pyridin-3karboxylová kyselina

2-(oxalyl-amino)-5- ( ((4-oxo-chromen-4H-2-karbonyl)amino) methyl) -4,7-dihydro-5H-thieno[2, 3-c]pyran-3-kar-boxylová kyselina

6-(3-methoxy-benzyl)-2-(oxalyl-amino)-4,5,6,7-tetrahydrothieno[2,3-c]-pyridin-3-karboxylová kyselina

6-(oxalyl-amino)-lH-indol-7-karboxylová kyselina

6-(oxalyl-amino)-lH-indol-5-karboxylová kyselina

1- (3-methoxy-benzyl)-6-(oxalyl-amino)-lH-indol-5-karboxylová kyselina

2- (oxalyl-amino)-6-pyridin-3-ylmethyl-4,5,6,7-tetrahydro-thieno[2,3-c]pyridiň-3-karboxylová kyselina

2- (oxalyl-amino)'-6-pyridin-4-ylmethyl-4,5,6,7-tetrahydro-thieno[2,3-c]pyridin-3-karboxylová kyselina

2- (oxalyl-amino)-5-(2'-spiro[l', 3 Jdioxolan)-6,7-dihydro-4Hbenzo[b]thiofen-3-karboxylová kyselina

3- [4 — (3-morfolin-4-yl-propionyl.) -piperazin-l-ylmethyl]-6- (oxalyl-amino) -lH-indol-5-karboxylová kyselina

2-(oxalyl-amino)-6-pyridin-2-ylmethyl-4,5,6,7-tetrahydro-thieno[2,3-c]pyridin-3-karboxylová kyselina

2- (oxalyl-amino) -4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]thiopyran-3karboxylová kyselina

2- (oxalyl-amino) -6-oxo-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]thiopyran-3-karboxylová kyselina

2-(oxalyl-amino)-6,6-dioxo-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]thiopy44

ran-3-karboxylová kyselina

2- (oxalyl-amino) -9H-thieno[2,3-c]chromen-3-karboxylová kyselina 2-((2-H-tetrazol-karbonyl)amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2, 3c]pyran-3-karboxylová kyselina

N-(3-(2H-tetrazol-5-yl)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-2yl)oxalamová kyselina

6-benzylester kyseliny 2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5Hthieno[2,3-c]pyridin-3, 6-dikarboxylové

6-ethylester kyseliny 2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5Hthieno[2,3-c]pyridin-3, 6-dikarboxylové

6-acetyl-2-(oxalyl-amino)-4,5,6,7-tetrahydro-thieno[2,3-c]-pyridin-3-karboxylová kyselina

2-(oxalyl-amino)-6-fenylkarbamoylmethyl-4,5,6,7-tetrahydro-thieno[2,3-c]-pyridin-3-karboxylová kyselina 5-(1,3-dioxo-l,3-dihydro-isoindol-2-ylmethyl)-2-(oxalyl-amino) -4 , 7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina 5-(benzoylamino-methyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

5-benzoyloxymethyl-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

2-(oxalyl-amino)-5-(1-oxo-l,3-dihydro-isoindol-2-ylmethyl)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]thiopyran-3-karboxylová kyselina

1-(2-(4-methyl-piperazin-l-yl)-2-oxo-ethyl)-6-(oxalyl-amino) -lH-indol-7-karboxylová kyselina

N-(4-karboxymethyl-4,5,6,7-tetrahydro-benzo[b]thiofen-2-yl)oxalamová kyselina

N-(4-karboxymethylen-4,5,6,7-tetrahydro-benzo[b]thiofen-2-yl)oxalamová kyselina

N-(4-karboxymethyl-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-2-yl)-oxal©jnová kyselina ► ·· • 4' • · ··

N-(4-karboxymethylen-4,7-dihydro-5H-thieno[2, 3-c]pyran-2-yl)oxalamová kyselina

N-(4-(2H-tetrazol-5-ylmethyl-4,5,6,7-tetrahydro-benzo[b]thiofen-2-yl)-oxalomová kyselina

N-(4-(2H-tetrazol-5-ylmethyl-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran2-yl)-oxalamová kyselina

2-(oxalyl-amino)-5-((3-fenoxy-benzoylamino)-methyl)-4,7dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina 5-((3,5-dimethoxy-benzoylamino)-methyl)-2-(oxalyl-amino) -4,7dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina 5-((cyklohexankarbonyl-amino)-methyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina 5-((3-dimethylamino-benzoylamino)-methyl)-2-(oxalyl-amino) -4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina 5-((4-acetylamino-benzoylamino)-methyl)-2-(oxalyl-amino) -4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina 5-((2-cyklopent-2-enyl-acetyIamino)-methyl)-2-(oxalyl-amino) -4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina 5-((2-acetylamino-benzoylamino)-methyl)-2-(oxalyl-amino) -4 , 7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina 5-((3-methoxy-benzoylamino)-methyl)-2-(oxalyl-amino) -4 , 7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina 5-((4-dimethylamino-benzoylamino)-methyl)-2-(oxalyl-amino) -4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina 2-(oxalyl-amino)-5-((4-fenoxy-benzoylamino)-methyl)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina 5-((4-acetoxy-benzoylamino)-methyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina 5-(but-2-enoylamino-methyl)-5-((4-dimethylamino-benzoylamino)methyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thie-no[2,3-c]pyran-3karboxylová kyselina

• «

2-(oxalyl-amino)-5-((4-oxo-4-fenyl-butyrylamino)-methyl)-4,7dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

2-(oxalyl-amino)-5-((5-oxo-hexanoylamino)-methyl)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

4- karboxymethyl-2-(oxalyl-amino)-4,5,6,7-tetrahydro-benzo[b]thienofen-3-karboxylová kyselina

2-(oxalyl-amino)-5-((2-thiofen-2-yl-acetylamino)-methyl)-4,7dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

5- (((lH-indol-2-karbonyl)-amino)-methyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

5-(((lH-indol-3-karbonyl)-amino)-methyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina 5-(((lH-indol-5-karbonyl)-amino)-methyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina 2-(oxalyl-amino)-5-((3-pyridin-3-yl-akryloylamino)-methyl) -4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina 2-(oxalyl-amino)-5-((4-oxo-4-fenyl-but-2-enoylamino)-methyl ) — 4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina 5-((2-(4-benzyloxy-fenoxy)acetylamino)-methyl)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina 2-(oxalyl-amino)-5-(((4-oxo-4H-chromen-3-karbonyl)-amino)-methyl) -4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina 5-(((5-benzyloxy-lH-indol-2-karbonyl)-amino)-methyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

2-(oxalyl-amino)-5-((3-thiofen-2-ylakryloylamino)-methyl) -4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina 2-(oxalyl-amino)-5-(((4-oxo-chromen-4H-3-karbonyl)amino)methyl) -4,7-dihydro-5H-thieno-[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina 2-(oxalyl-amino)-5-((3-fenyl-propionylamino)-methyl)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

5-(((furan-2-karbonyl)-amino)-methyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

5-(((naftalen-2-karbonyl)-amino)-methyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

2-(oxalyl-amino)-5-((2-fenoxy-acetylamino)-methyl)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

2-(oxalyl-amino)-5-(fenylacetylamino-methyl)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

5-((2-(3,4-dimethoxy-fenyl)-acetylamino)-methyl-2-(oxalyl-amino) -4 , 7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina 5-((2-(4-ethoxy-fenyl)-acetylamino)-methyl-2-(oxalyl-amino) -4 , 7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina 2-(oxalyl-amino)-5-(3-fenyl-akryloylamino)-methyl)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

5-((3-(3,5-dimethoxy-fenyl)-akryloylamino)-methyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

2-(oxalyl-amino)-5-(((5-oxo-pyrolidin-2-karbonyl)-amino) -methyl) -4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina 5-(((furan-3-karbonyl)-amino)-methyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

2-(oxalyl-amino)-5-(((thíofen-2-karbonyl)-amino)-methyl)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina 5-((2-(1,3-dioxo-l,3 -dihydro-isoindol-2-yl)-acetylamino)-methyl) -2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

2-(oxalyl-amino)-5-(((pyrazin-2-karbonyl)-amino)-methyl)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina 2-(oxalyl-amino)-5-(((l-oxy-pyridin-2-karbonyl)-amino)-methyl) -4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina 2-(oxalyl-amino)-5-(((pyridin-2-karbonyl)-amino)-methyl)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina * ·

2-(oxalyl-amino)-5-(((pyridin-3-karbony1)-amino)-methyl)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

5-((2-(3,5-bis-trifluoromethyl-fenyl)-acetylamino)-methyl)-2(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2, 3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

5-((3-benzensulfonyl-propionylamino)-methyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina 5-((3-(3,5-difluoro-fenyl)-akryloylamino)-methyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

2-(oxalyl-amino)-5-((4-oxo-pent-2-enoylamino)-methyl)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina 5-((3-(1,3-dioxo-l,3-dihydro-isoindol-2-yl)-propionylamino)— -methyl)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

2-(oxalyl-amino)-5-((6-oxo-heptanoylamino)-methyl)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina 5-((2-(4-dimethylamino-fenyl)acetylamino)-methyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-di-hydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

5-(((benzo(1,3)dioxole-5-karbonyl)-amino)-methyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

5-(((2-acetoxy-benzoylamino)-methyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

5-((2-benzoylamino-acetylamino)-methyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

2-(oxalyl-amino)-5-((4-oxo-pentanoylamino)-methyl)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

5-((3-furan-2-yl-akryloylamino)-methyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina • · • · • «

5-((2-acetylamino-acetylamino)-methyl)-2-(oxalyl-amino)-4,Ί-dihydro-5H-thieno[2·,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina 2-(oxalyl-amino)-5-((2-fenylsulfanyl-acetylamino)-methyl)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina 5-((2-benzylsulfanyl-acetylamino)-methyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina 5-((2-(lH-indol-3-yl)-2-oxo-acetylamino)-methyl)-2-(oxalyl-amino) -4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

5-((3-(lH-indol-3-yl)-2-oxo-propionylamino)-methyl)-2-(oxalyl-amino) -4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

5-((3-(2-nitro-fenyl)-2-oxo-propionylamino)-methyl)-2-(oxalyl-amino) -4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

5-((2-acetylamino-3-fenylakryloylamino)-methyl)-2-(oxalyl-amino) -4 , 7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina 5-((2-(1,3-dioxo-l,3-dihydro-isoindol-2-yl)-3-(lH-imidazol-4yl)-propionylamino)-methyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

5-((4-(3,4-dimethoxy-fenyl)-2-oxo-but-3-enoylamino)-methyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

5-((3-lH-benzoimidazol-2-yl-propionylamino)-methyl)-2-(oxalyl-amino) -4,7-dihydro-5H-thieno[2, 3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

5-((2-(1,3-dioxo-l,3-dihydro-isoindol-2-yl)-butyrylamino)-methyl) -2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H- thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

5-((2-acetylamino-propionylamino)-methyl)-2-(oxalyl-amino) -4,7-dihydro-5H-thieno[2, 3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

• Φ ·* • · · • · ···

5- ( (2-acetylamino-4-methylsulfanyl-butyrylamino) -methyl) -2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

5-((2-(1,3-dioxo-l,3-dihydro-isoindol-2-yl)-4-methyl-pentanoylamino)-methyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thie-no[2,3-c]pyran-3-kar-boxylová kyselina

5-((2-acetylamino-3-methyl-butyrylamino)-methyl) -2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

5-((2-(1,3-dioxo-l,3-dihydro-isoindol-2-yl)-4-fenylpropionylamino)-methyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

5— ( (3-furan-3-yl-akryloylamino)-methyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina 5-((2-indan-2-yl-acetylamino)-methyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina 5-(((9,10-dioxo-9,10-dihydro-antracen-2-karbonyl)-amino)-methyl) -2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

5-((2-naftalen-l-yloxy)-acetylamino)-methyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina 2-(oxalyl-amino)-5- ( ( (4-oxo-4H-chromen-2-karbonyl)-amino)-methyl) -4,7-dihydrb-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina 2-(oxalyl-amino)-5-(((3-oxo-indan-l-karbonyl)-amino)-methyl) -4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina 5-((2-(1, 3-dioxo-l,3-dihydro-isoindol-2-yl)-propionylamino)-methyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

7-(1,3-dioxo-l,3-dihydro-isoindol-2-yl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina 7-(acetylamino-methyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-cjpyran-3-karboxylová kyselina

2-(oxalyl-amino)-5-(((3-oxo-indan-l-karbonyl)amino)methyl)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]py ran-3-karboxylové kyselina 5-(2,4-dioxo-thiazolidin-3-ylmethyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

5-(5,6-dichloro-l,3-dioxo-l,3-dihydro-isoindol-2-ylmethyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

5-(1,3-dioxo-l,3,4,5,6,7-tetrahydro-isoindol-2-ylmethyl)-propionylamino)-methyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2, 3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

2-(oxalyl-amino)-5-(1,1,3-trioxo-l,3-dihydro-[d]isothiazol-2-ylmethyl)-4,7-dihydro-5H-thieno-[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

5-[ (4-methoxy-benzensulfonylamino) -methyl]-4,7-dihydro-5H-thieno-[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

N-(6-hydroxy-3-hydroxymethyl-4,5,6,7-tetrahydro-benzo[2,3c]thiofen-2-yl)-oxalamová kyselina

2-(oxalyl-amino)-6-(2'-spirofl', 3 ^z]dioxolan)-6,7-dihydro-4H-benzo(b]thiofen-3-karboxylové kyselina

5-(2-methyl-4-oxo-4H-chinazolin-3-ylmethyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina 5-(5-chloro-l,3-dioxo-6-sulfamoyl-l,3-dihydro-isoindol-2-ylmethyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno-[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

5-(5-chloro-l,3-dioxo-6-sulfamoyl-1,3-dihydro-isoindol-2-ylmethyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3karboxylová kyselina

5-(5,7-dioxo-5,7-dihydro-pyrolo[3,4-b]pyridin-6-ylmethyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina • ·

5-(1,3-dioxo-l,3-dihydro-pyrolo[3, 4-c]pyridin-2-ylmethyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

5-(5,7-dioxo-5,7-dihydro-pyrolo[3, 4-bJpyrazin-6-ylmethyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

5-(5-nitro-l,3-dioxo-l,3-dihydro-isoindol-2-ylmethyl)-2-(oxalyl-amino) -4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

5-(1, 3-dioxo-3,4-dihydro-lH-isochinolin-2-ylmethyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

5-(4,6-dioxo-l,3-dihydro-thieno[2,3-c]pyrol-5-ylmethyl)-2-(oxalyl-amino) -4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

5-(4,6-dioxo-4H,6Hthieno[3,4-c]pyrol-5-ylmethyl)-2-(oxalyl-amino) -4, 7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina 5-(4,6-dioxo-4,6-dihydro-pyrolo[3, 4-d]thiazol-5-ylmethyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

5-(2-acetylamino-4,6-dioxo-4,6-dihydro-pyrolo[3,4-d]thiazól-5-ylmethyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

5-(5-hydroxy-l,3-dioxo-l,3-dihydro-isoindol-2-ylmethyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

5-(5-methoxy-l,3-dioxo-l,3-dihydro-isoindol-2-ylmethyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

5-(4-hydroxy-l,3-dioxo-l,3-dihydro-isoindol-2-ylmethyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina • · · ·· · · · · · · · · • · ·» · · ·

5-(4-methoxy-l,3-dioxo-l,3-dihydro-isoindol-2-ylmethyl) -2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2, 3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

5-(4-nitro-l,3-dioxo-l,3-dihydro-isoindol-2-ylmethyl)-2-(oxalyl-amino) -4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

5-(4-acetyl-2,6-dioxo-piperazin-l-ylmethyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina 5-(2,6-dioxo-4-trifluoromethansulfonyl-piperazin-l-ylmethyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

5-(4-methansulfonyl-2,6-dioxo-piperazin-l-ylmethyl)-2-(oxalyl-amino) -4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

5-(5-methylkarbamoyl-l,3-dioxo-l,3-dihydro-isoindol-2-ylmethyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

5-(5-ethylkarbamoyl-l,3-dioxo-l,3-dihydro-isoindol-2-ylmethyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

5-(5-propylkarbamoyl-l,3-dioxo-l,3-dihydro-isoindol-2-ylmethyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

2-(oxalyl-amino)-5-(1-thioxo-l,3-dihydro-isoindol-2-ylmethyl)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina 5-(4-dimethylkarbamoyl-2,6-dioxo-piperazin-l-ylmethyl)-2-(oxalyl-amino) -4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

5-(4-methylkarbamoyl-2,6-dioxo-piperazin-l-ylmethyl)-2-(oxalyl-amino) -4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

5-(2,6-dioxo-piperazin-l-ylmethyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

5-(4-karbamoylmethyl-2,6-dioxo-piperazin-l-ylmethyl)-2-(oxalyl-amino) -4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

5-(4-karboxymethyl-2,6-dioxo-piperazin-l-ylmethyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

5- (3,5-dioxo-2,3-dihydro-5H-benzo[f][l, 4]oxazepin-4-ylmethyl) -2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

5-(2-acetylamino-5,7-dioxo-5,7-dihydro-pyrolo[3,4-d]pyrimidin-6-ylmethyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

5-(4-(4-acetylamino-benzensulfonyl)-2,6-dioxo-piperazin-l-ylmethyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

5-(4-(methoxy-methyl-karbamoyl)-2,6-dioxo-piperazin-l-ylmethyl) -2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3karboxylová kyselina.

Farmakologické metody

U sloučenin se hodnotí biologická aktivita se zkrácenou formou PTP1B (odpovídající prvním 321 aminokyselinám), které se exprimují v mikroorganizmu E. coli a čistí se, až se dosáhne zjevné homogenity. K čištění se používají publikované postupy, které jsou dobře známy v oboru. Enzymatické reakce se provádějí za použití standardních podmínek v podstatě stejným způsobem, jak se popisuje v publikaci Burke et al., Biochemistry 35, 15989-15996 (1996)). Testovací podmínky jsou následující. Jako substrát se použil p-nitrofenylfosfát (pNPP). Hodnoty konečných koncentrací pNPP v testu se pohybují v rozmezí 0,16 mM až 10 mM. Jako pufr se použil 100 mM acetát sodný pH 5,5, 50 mM chlorid sodný, 0,1 % (hmotn./objem) albumin bovinního séra a 5 mM dithiothreitol (celkový objem • ·

100 ml) . Reakce se odstartovala přidáním enzymu a provedla se na mikrotitračních destičkách při teplotě 25 °C po dobu 60 minut. Reakce se zastavila přidáním NaOH. Enzymatická aktivita se stanovila měřením absorbance při vlnové délce 405 nm s vhodnou opravou při vlnové délce 405 nm pro sloučeninu a pnitrofenylfosfát. Data se analyzovaly za použití nelineární regrese, která odpovídá klasickým modelům enzymové kinetiky podle Michaelise Mentena. Inhibice se vyjádřila ve formě hodnot Ki v μΜ.. Výsledky reprezentativních experimentů jsou uvedeny v tabulce č. 1.

Tabulka č. 1: Inhibice klasické PTP1B sloučeninami podle vynálezu.

příklad č.	PTP1B
hodnoty Ki (μΜ)
1	51
2	37
6	3

U sloučenin se hodnotila biologická aktivita s ohledem na jejich účinek jako inhibitorů PTPa v podstatě stejným způsobem jak se popisuje v případě inhibice PTP1B. Na základě hodnocené aktivity se shora uvedené sloučeniny podle vynálezu mohou použít při léčbě onemocnění vybraných ze skupiny zahrnující cukrovku typ I, cukrovku typ II, porušenou toleranci glukosy, rezistenci na inzulín, obezitu, disfunkci imunity zahrnující autoimunitu a AIDS, onemocnění s poruchami koagulačního systému, alergické onemocnění zahrnující astma, osteoporózu, poruchy proliferace, které zahrnují zhoubné bujení a lupénku, onemocnění se zvýšenou nebo sníženou syntézou a účinky růstových hormonů nebo cytokinů, které regulují uvolnění nebo odezvu na růstový hormon, onemocnění mozku zahrnující

Alzheimerovu nemoc a schizofrenii a infekční onemocnění.

Β Β Β Β » · ·

I Β Β Β Β » · · · Β » · Β · • Β Β Β

Syntéza sloučenin

V souladu s vynálezem sloučeniny podle vynálezu se připravuji podle následujícího reakčního schématu.

Způsob A:

Aryl nebo heteroaryl substituovaný aminoskupinou obecného vzorce (I) se nechá reagovat s kyselým chloridem obecného vzorce (II), kde symboly A, R_x, R₂, R_3ř R₄, Ri6 a R17 se definují shora v textu.

Způsob B:

R_1SCOOH + R₁₂NH₂ + R„CHO + R₁₄NC (I) (II) (ΚΙ) (IV) ^r’^í'n^yⁿ'r.

Karboxylová kyselina obecného vzorce (I), primární amin obecného vzorce (II) a aldehyd obecného vzorece (III) se nechá reagovat s izokyanidem obecného vzorce (IV), kde R_X2, R_X3, R_X4 a R_X5 se nezávisle vybraly ze skupiny zahrnující vodík, C_xC₆alkyl, aryl, arylC_x-C₆alkyl, a alkylová a arylová skupina může být substituována, jak se definuje shora v textu, nebo R_x2, K_x3, R_X4 a R_X5 se nezávisle vybralo ze:

kde Y označuje bod připojení pro R₁₂, R_X3, R₁₄ a R_i5 a A, R_lz R₂, R₃, R₄, jak se definuje shora v textu.

V preferovaném způsobu vynálezu se popisuje čtyři dílčí reakce Ugi, které se provádějí připojením libovolného z komponentů na pevný podklad. Syntézu lze uskutečnit způsobem kombinační chemie.

Způsob C:

N-H

R.^Z

()

Amin obecného vzorce (I) a substituovaný 4,5-dihydro-7Hthieno[2,3-c]pyran obecného vzorce (II) se nechal reagovat za standardních podmínek (například K₂CO₃, v N,N-dimethylformamidu nebo methylethylketonu) nebo za podmínek podle Mitsunobu (Oyo Mitsunobu, Synthesis, (1981) 1-28) za vzniku sloučeniny obecného vzorce (III), kde symbol X je OH, OSO₂Me nebo halo a Ri, R2r R4_ř R7 a R₈ se definuje shora v textu.

Obecný postup přípravy acetoxymethylesterů se popisuje v publikaci C. Schultz et al., The Journal of Biological Chemistry, 1993, 268, 6316-6322. Karboxylové kyselina (1 ekvivalent) se suspendovala v suchém acetonitrilu (2 ml na 0,1 mmol) . Přidal se diisopropylamin (3 ekvivalenty) a pak bromomethylacetát (1,5 ekvivalentů). Směs se míchala v atmosféře dusíku přes noc při teplotě místnosti. Acetonitril se odstranil za sníženého tlaku, přičemž vznikl olej, který se ředil ethylacetátem a promyl se vodou (3x). Organická vrstva se sušila na bezvodém síranu hořečnatém. Po odstranění rozpouštědla následovala filtrace za sníženého tlaku za vzniku • 4 jedno nebo více sladící činidla, surového extraktu. Produkt se čistil kolonovou chromatografií na silikagelu za použití vhodného systému rozpouštědla.

Vynález dále popisuje vhodné povrchové, orální a parenterální farmaceutické sloučeniny vhodné pro použití v nových způsobech léčby podle vynálezu. Sloučeniny podle vynálezu se mohou aplikovat orálně jako tablety, vodné nebo olejové suspenze, pastylky, prášek, granule, emulze, kapsule, syrupy nebo elixíry. Kompozice vhodné při orálním aplikaci mohou obsahovat činidel vybraných ze skupiny zahrnující chuťové přísady, barvící činidla a konzervační látky za účelem produkce farmaceuticky přijatelných a využitelných přípravků. Tablety obsahují aktivní přísadu ve směsi s netoxickými farmaceuticky přijatelnými ekcipienty, které jsou vhodné při výrobě tabletek. Ekcipienty mohou například být 1) inertní ředidla, jako je uhličitan vápenatý, laktóza, fosfát vápenatý nebo fosfát sodný, 2) granulující a deintegrační činidla, jako je kukuřičný škrob nebo kyselina alginová, 3) vazebná činidla , jako je škrob, želatina nebo arabská guma a 4) lubrikační činidla, jako je stearát hořečnatý, kyselina stearová nebo talek. Tyto tablety mohou existovat v nepotažené formě nebo se mohou potahovat známou metodou, aby se dosáhlo k oddálení deintegrace a absorpce v zažívacím traktu, čímž se dosáhne nepřerušovaného působení během dlouhé doby. Může se například použít monostearát glycerolu nebo distearát glycerolu. Potažení se může také uskutečnit za použití metody popsané v amerických patentech č. 4,256,108, 4,160,452 a 4,265,874 za vzniku osmotických terapeutických tablet vhodných pro řízené uvolnění.

Formulace pro orální použití se může vyskytovat ve formě želatinových kapsulí, kde se aktivní složka s ekcipientem vhodným pro výrobu vodné suspenze, ekcipienty mohou být například 1) činidla podporující tvorbu suspenze, jako je karboxymethylcelulosa sodíku, smíchala

Takovými

methylcelulosa, hydroxypropylmethylcelulosa, alginát sodný, polyvinylpyrolidon, tragant a arabská guma, 2) dispergační a smáčecí činidla, kterými mohou být přirozeně se vyskytující fosfatid, jako je lecitin, b) produkt kondenzace alkylenoxidu s mastnou kyselinou například polyoxyethylenstearát, c) produkt kondenzace ethylenoxidu s alifatickým alkoholem s dlouhým řetězcem, například heptadekaethylenoxyketanol, d) kondenzační produkt ethylenoxidu s parciálním oxidem získaným z mastné kyseliny a hexitolu, jako je například polyoxyethylen sorbitolmonooleát nebo e) produkt kondenzace ethylenoxidu s částečným esterem získaným z mastných kyselin a hexitolových anhydridů, jako je například polyoxyethylensorbitanmonooleát. Farmaceutické sloučeniny se mohou vyskytovat ve formě sterilní injektovatelné vodné nebo olejové suspenze. Tato suspenze se vytvořila podle známého postupu za použití těchto vhodných dispergačních, smáčecích a suspendačních činidel, které se zmiňují shora v textu. Sterilní injektovatelný přípravek může také být sterilní injektovatelný roztok nebo suspenze v netoxickém parenterálně přijatelném ředidle nebo rozpouštědle, například jako roztok v 1,3-butandiolu. Mezi přijatelná činidla a rozpouštědla patří voda, Ringerův roztok a izotonní roztok chloridu sodného. Jako rozpouštědlo nebo suspendační médium je možné použít sterilní, fixované oleje. Pro tyto účely je možné použít libovolný jemný fixovaný olej, který zahrnuje syntetické mono- nebo diglyceridy. Mastné kyseliny, jako je kyselina olejová nachází použití při přípravě injektovatelných přípravků.

Sloučeniny podle vynálezu se mohou také aplikovat ve formě čípků vhodných pro aplikaci do rekta. Tyto sloučeniny se mohou připravit smícháním léků s vhodným nedráždícím ekcipientem, který je pevný při standardní teplotě, ale zkapalní při teplotě v rektu a bude tedy v rektu tát, aby se uvolnila aktivní látka. Takovým materiálem je například kakaové máslo a polyethylenglykol.

·· ·· ·· ··· ·

Sloučeniny podle vynálezu se mohou aplikovat ve formě systémů zavádění pomocí lopozomů, jako jsou jednolamelární nástroje. Lipozomy se mohou tvořit z různých fosfolipidů, jako je cholesterol, stearylamin nebo fosfatidylcholiny. Při povrchové aplikaci se mohou použít krémy, masti, gely, roztoky nebo suspenze, které například obsahují sloučeniny obecného vzorce 1.

Dávkové množství sloučenin podle vynálezu se pohybují přibližně v rozmezí 0,5 mg až 100 mg na kilogram tělesné hmotnosti. Preferované rozmezí je přibližně 20 až 50 mg na kilogram tělesné hmotnosti na jeden den (25 mg až 5 g v případě jednoho pacienta denně). Množství aktivní látky, která se může kombinovat s nosičovými materiály, pro vytvoření jednotlivých dávek kolísá v závislosti na léčeném hostiteli a zvláště pak na módu aplikace. Sloučenina, která je například určená pro orální aplikaci člověku může obsahovat 5 mg až 1 g aktivní sloučeniny s vhodným a přijatelným množstvím nosičového materiálu, který může kolísat od 5 do 95 % celkové kompozice. Jednotkové formy dávky budou v obecném případě obsahovat přibližně 5 až 500 mg aktivní látky.

Je zřejmé, že specifická dávka vhodná pro určitého pacienta závisí na různých faktorech, které zahrnují aktivitu specifické sloučeniny, stáří, tělesnou hmotnost, obecný zdravotní stav, pohlaví, stravovací návyky, čas aplikace, způsob aplikace, rychlost sekrece, kombinace léku a vážnost onemocnění. Dávku určí lékař.

Příklady povedení vynálezu

Způsob přípravy sloučenin obecného vzorce 1 a přípravků, které je obsahují, se popiusje v následujících příkladech.

TLC je chromatografie na tenké vrstvě. CDC1₃ je deuterochloroform. CD₃OD je tetradeuterochloroform a DMSO-d₆ je hexadeuterodimetylsulfoxid. Struktury sloučenin se potvrdily • · buď elementární analýzou nebo NMR. Posuny v ^XH NMR (δ_Η) se uvádějí v jednotkách ppm, jako vnitřní referenční standard se používá tetramethylsilan. M.p. je teplota tání udává se ve °C a není upravována. Kolonová chromatografie se provedla za použití metody popsané v publikaci W.C. Still et al., J. Org. Chem. 43: 2923 (1978) a silikagelu 60 od firmy Merck (č. kat. 9385). Analýzy pomocí HPLC se provádí za použití 5 pm kolony C18 4x 250 mm eluované různými směsi vody a acetonitrilu, průtok je lml/min, jak se popisuje v experimentální sekci. Sločeniny používané jako počáteční materiál jsou buď známé sloučeniny nebo sloučeniny, které je možné připravit způsobem dobře známým v oboru.

Wang-pryskyřice je polystyren se 4-hydroxymethylfenoletherovým linkerem.

Sloučeniny, které se používají jako vstupní materiál, jsou buď známé sloučeniny nebo sloučeniny, které se často připravují všeobecně známými způsoby.

Příklad 1:

sodná sůl kyseliny 6-benzoyl-2-(oxalyl-amino)-4,5,6,7-tetrahydro-thieno[2,3-c]pyridin-3-karboxylové

Směs N-benzoyl-4-piperidon (20 g, 0,1 mol), ethylkyanoacetát (10,9 ml, 0,1 mol), acetát amonný (2 g) a kyselina octová (6 ml) v benzenu (100 ml) se zahřála na teplotu výtoku v reakční nádobě se třemi hrdly vybavenými jímačem vody podle DeanStarka po dobu 1 hodiny. Chlazená reakční směs se naředila ethylacetátem (100 ml) a promyla se vodou (3 x 100 ml), saturovaným vodným roztokem chloridu sodného (80 ml), sušila se (MgSO₄) , filtrovala se a odpařila ve vakuu, přičemž vzniklo podstatné množství ethylesteru kyseliny (1-benzoyl-piperidin-4-yliden)-kyanooctové, ve formě pomalu krystalizujícího oleje.

Směs shora v textu popsaného ethylesteru kyseliny benzoyl-piperidin-4-yliden (10 g, 0,034 mol), síry (1,13 g, 0,035 mol), morfolin (6,5 ml) v ethanolu (35 ml) se zahřála na teplotu 50 °C po dobu 2 hodin a míchala se při teplotě místnosti přes noc. Sraženina se separovala filtrací a promyla se 96 % ethanolem (3 x 50 ml), diethyletherem a sušila se ve vakuu, přičemž vzniklo 9,27 g (84 %) ethylesteru kyseliny 2-amino-6-benzoyl-4,5,6,7-tetrahydro-thion[2, 3-c]pyridin-3-karboxylové ve formě pevné látky.

K míchanému roztoku shora popsaného ethylesteru 4,5,6,7-tetr.ahydro-thion[2,3-c]pyridin-3-karboxylové (5 g, 0,015 mol), triethylaminu (4,21 ml, 0,03 mol) v suchém tetrahydrofuranu (30 ml) při teplotě 0 °C se přidával po kapkách roztok ethyloxalylchloridu (1,9 ml, 0,017 mol) v suchém tetrahydrofuranu (20 ml) . Výsledná reakční směs se míchala při teplotě místnosti po dobu 18 hodin, ponořila se do vody s ledem (300) ml) a extrahovala se ethylacetátem (3 x 100 ml). Kombinované organické extrakty se promyly saturovaným vodným roztokem chloridu sodného (100 ml), sušily se (MgSO₄) , filtrovaly se a odpařily se ve vakuu. Vzniklo 4,2 g (84 %) ethylesteru 6-benzoyl-2-(ethoxyoxalyl-amino)-4,5,6,7-tetrahydro-thieno[2,3-c]pyridin-3-karboxylové ve formě krystalizujícího oleje.

K roztoku shora popsaného ethylesteru kyseliny thieno[2,3-c]pyridin-3-karboxylové (4,2 g, 9,76 mmol) v ethanolu (lOOml) se přidal roztok hydroxidu sodného (0,9 g, 21,46 mmol) ve vodě (100 ml) . Výsledná reakční směs se míchala při teplotě místnosti po dobu 18 hodin. Těkavé látky se odpařily ve vakuu a zbytek se rozpustil ve vodě (100 ml) a promyl se ethylacetátem (2 x 100 ml) . K vodné fázi se přidala ·· koncentrovaná kyselina chlorovodíková až do dosažení hodnoty pH = 1 a sraženina se separovala filtrací a promyla se vodou (2 x 50 ml) , diethyletherem (2 x 30 ml) a sušila se ve vakuu při teplotě 50 °C, přičemž se získalo 2,9 g (79 %) sodná sůl kyseliny 6-benzoyl-2-(oxalyl-amino)-4,5,6,7-tetrahydro-thion[2,3-c]pyridin-3-karboxylové ve formě pevné látky.

M. p. amorfní vypočteno pro Ci7Hi₃N₂O₆SiNai 1 x H₂O

C 49,28 % H, 3,65 % N, 6,76 % zjištěno:

C 49,31 %, H 3,86 %, N 6,53 %.

Podobným způsobem, jak se popisuje v příkladu 1 se připravily následující sloučeniny.

Příklad 2

2-(oxalyl-amino)-4,5,6,7-tetrahydro-benzo[b]thiofen-3-karboxylová kyselina

M. p. 230 až 231 °C vypočteno pro C11H11NO5S

C 49,07 % H, 4,12 % N, 5,20 % zjištěno:

C 49,87 %, H 4,37 %, N 5,06 %.

Příklad 3:

HO

O • · • · 4 • · 4 • · 4 • · 4

6-benzyl-2-(oxalyl-amino)-4,5,6,7-tetrahydro-thieno[2,3-c]pyridin-3-karboxylová kyselina vypočteno pro Ci7Hi₆N₂O₅S 1,75 H₂0

C 52,10 % H, 5,01 % N, 7,15 % zjištěno:

C 52,11 %, H 4,81 %, N 7,01 %.

Přiklad 4:

6-methyl-2-(oxalyl-amino)-4,5,6,7-tetrahydro-thieno[2, 3-c]pyridin-3-karboxylová kyselina

M.p. je větší než 250 °C vypočteno pro CnHi₂N₂0sS 0,6 H₂O

C 44,77 % H, 4,51 % N, 9,49 % zjištěno:

C 44,54 %, H 4,17 %, N 9,21 %.

Příklad 5:

sodná sůl kyseliny 2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylové

M.p. větší než 250 °C vypočteno pro CioHgNiOeSNa 0,75 H₂O

C 39,16 % H, 3,12 % N, 4,57 % zj ištěno:

C 39,29 %, H 3,67 %, N 4,41 %.

*·

Příklad 6:

2-(oxalyl-amino)-6-fenetyl-4,5,6,7-tetrahydro-thieno[2,3-c]pyridin-3-karboxylová kyselina vypočteno pro Ci8Hi8N₂O₅S 1 x H₂0 C 55,09 % H, 5,14 % N, 7,14 % zj ištěno:

C 55,47 %, H 5,04 %, N 7,07 %.

Příklad 7:

2-(oxalyl-amino)-4,5,6,7-tetrahydro-4,7-ethano-thieno[2,3-b]pyridin-3-karboxylová kyselina vypočteno pro C₁₂Hi₂N₂O₅S 0,7 5 H₂O C 46,52 % H, 4,39 % N, 9,04 % zj ištěno:

C 46,48 %, H 4,79 %, N 8,87 %.

Příklad 8:

Cl ·

• · · 4 · «I

4 4 4 4

4 4 4 4 «

4 4 4 4 .4 4 4 4 4 4 4

Hydrochlorid kyseliny 2-(oxalyl-amino)-4,5, 6, 7-tetrahydro-thieno[2,3-c]pyridin-3-karboxylové terc-butylester kyseliny 4-oxo-l-piperidinkarboxylové se použil jako počáteční materiál. Skupina Boc se odstranila za použití 25 % kysleiny trifluoroctové v dichlormethanu.

M.p. je větší než 250 °C vypočteno pro CioHioN₂0₅S 0,5 x H₂O

C 38,35 % H, 4,34 % N, 8,64 % zjištěno:

C 38,04 %, H 3,83 %, N 8,87 %.

Příklad 9:

2-(oxalyl-amino)-6-pyridin-2-ylmethyl-4,5,6,7-tetrahydro-thieno[2, 3-c]pyridin-3-karboxylová kyselina

K směsi sole kyseliny trifluoroctové ethylesteru kyseliny 2-(ethoxyoxalyl-amino)-4,5,6,7-tetrahydro-thieno[2, 3-c]pyridin-3-karboxylové (1,5 g, 3,40 mmol), uhličitanu draselného (2,4 g, 17,1 mmol), jodičnanu sodného (100 mg) v acetonu (40 ml) se přidal 2-pikolyl-chloridhydrochlorid (0,61 g, 3,7 mmol) . Výsledná směs se míchala při teplotě odtoku po dobu 18 hodin, filtrovala se a odpařila se ve vakuu. Zbytek se titroval diethyletherem a pevná látka se separovala filtrací a čistila se na silikagelu (300 ml) za použití směsi ethylacetátu/ethanolu/triethylaminu (3:1:0:4) jako eluentu. Sebraly se čisté frakce a eluent se odpařil ve vakuu a získalo se 650 mg (39 %) triethylamonné soli kyseliny 2-(ethoxyoxalyl-amino) -6-pyridin-2-ylmethyl-4,5,6,7-tetrahydro-thieno[2,3-c]pyridin-3-karboxylové ve formě pevné látky.

·· ·«·

Κ roztoku shora popsané triethylamonné sole (650 mg, 1,40 mmol) v ethanolu (15 ml) se přidalo 1 N vodný roztok hydroxidu sodného (4,1 ml, 4,1 mmol), pak se přidala voda (15 ml). Výsledná reakční směs se míchala při teplotě místnosti po dobu 18 hodin. Těkavé látky se odpařily ve vakuu a zbytek se rozpustil ve vodě (20 ml) a promyl se diethyletherem(2 x 10 ml). K vodné fázi se přidala koncentrovaná kyselina chlorovodíková až do dosažení hodnoty pH = 1 a vodná fáze se odpařila ve vakuu. Zbytek se suspendoval ve směsi 2-propanolu (2 x 15 ml) a sušil se ve vakuu při teplotě 50 °C, přičemž se získalo 181 mg (38 %) surové 2-(oxalyl-amino)-6-pyridin-2-ylmethyl-4,5,6, 7-tetrahydro-thieno[2,3-c]pyridin-3-karboxylové kyseliny. Surový produkt (181 mg) se rozpustil ve směsi vody (10 ml) a 5N roztoku hydroxidu sodného (10 ml) a promyl se diethyletherem (2 x 10 ml) . Vodná fáze se okyselila na hodnotu pH = 3 1 N kyselinou chlorovodíkovou a sraženina se odstranila filtrací a promyla se vodou (3 x 20 ml) , sušila se vakuu při teplotě 50 °C po dobu 18 hodin, přičemž vzniklo 51 mg (11 %) 2-(oxalyl-amino)-6-pyridin-2-ylmethyl-4,5,6,7-tetrahydro-thieno[2,3-c]pyridin-3-karboxylové kyseliny v pevné formě.

M.p. 238 až 244 °C vypočteno pro C16H15N3O5S 2,5 x H₂0

C 47,29 % H, 4,96 % N, 10,34 % zjištěno:

C 47,43 %, H 4,84 %, N 10,00 %.

Podobným postupem, jak se popisuje v příkladu 9, se připravují následující sloučeniny.

Příklad 10:

• · · • · t · · • ♦ · · • · · ·

6-(3-methoxy-benzyl)-2-(oxalyl-amino)-4,5, 6, 7-tetrahydro-thieno[2,3-c]pyridin-3-karboxylová kyselina M.p. 233 až 237°C vypočteno pro C₁₈Hi₈N₂O₆S 1 x H₂0

C 52,93 % H, 4,94 % N, 6, 86 % zjištěno:

C 52,79 %, H 4,99 %, N 6,42 %.

Příklad 11:

hydrochlorid kyseliny 2-(oxalyl-amino)-6-pyridin-3-ylmethyl-4,5,6,7-tetrahydro-thieno[2,3-c]pyridin-3-karboxylové M.p. 234 až 238°C vypočteno pro Ci₆Hi5N₃O₅S 1 x HC1, 0,5 x H₂O

C 47,24 % H, 4,21 % N, 10,33 % zjištěno:

C 47,35 %, H 4,10 %, N 10,35 %.

Příklad 12:

2-(oxalyl-amino)-6-chinolin-2-ylmethyl-4,5,6, 7-tetrahydro-thieno[2,3-c]pyridin-3-karboxylová kyselina M.p. větší než 250°C vypočteno pro C₂₀Hi7N₃O₅S 1 x H₂O

C 55,95 % H, 4,22 % N, 9,61 % «· ·* * • · « ·· • · · • · · · · · • · · · · • · · · · * · • ·· ·· ·· · · » • · ·· • .· · · · • · · · «·♦ ·· 4» zjištěno:

C 55,94 %, H 4,46 %, N 9,78 %.

Přiklad 13:

hydrochlorid kyseliny 2-(oxalyl-amino)-6-pyridin-4-ylmethyl-4,5,6,7-tetrahydro-thieno[2,3-c]pyridin-3-karboxylové M.p. 230 až 235°C vypočteno pro C16H15N3O5S 1 x HCI, 1 x H₂O

C 46,21 % H, 4,36 % N, 10,10 % zjištěno:

C 45,82 %, H 4,42 %, N 10,02 %.

Přiklad 14:

sodná sůl kyseliny 6-(oxalyl-amino)-lH-indol-7-karboxylové K míchanému roztoku ethylesteru kyseliny 6-amino-lH-indol-7karboxylové (1,5 g, 7,3 mmol, připravilo se způsobem popsaným v publikaci J. Org. Chem. 61, 1155-1158 (1996)), triethylaminu (1,55 ml, 11 mmol) v suchém tetrahydrofuranu (100 ml) při teplotě 0 °C se po kapkách přidal roztok ethyloxalylchloridu (980 μΐ, 88 mmol) v suchém tetrahydrofuranu (10 ml) . Výsledná reakční směs se míchala při teplotě místnosti po dobu 2 hodin a ponořila se do vody s ledem (300 ml) a sraženina se odstranila filtrací a sušila se vakuu při teplotě 50 °C, přičemž vzniklo 2,25 g (100 %) ethylesteru kyseliny 6-(ethoxyoxalyl-amino)-lH-indol-7-karboxylové ve formě oleje.

«· ·<► φ · · • · ··· • · * 4 • Φ · 4 ·· ·· ·· ·· * · » » · · · · » · · ·· ··

Κ roztoku shora popsaného ethylesteru kyseliny lH-indol-7-karboxylové (2 g, 6,60 mmol) v ethanolu (30 ml) se přidal 1 N vodný roztok hydroxidu sodného (16,4 ml, 16,4 mmol) ve vodě (30 ml) . Výsledná reakční směs se míchala při teplotě místnosti po dobu 18 hodin. Těkavé látky se odpařily ve vakuu a k vodné fázi se přidala koncentrovaná kyselina chlorovodíková až do dosažení hodnoty pH = 1. Sraženina se separovala filtrací a promyla se vodou (2 x 50 ml) , diethyletherem (2 x 30 ml) a sušila se ve vakuu při teplotě 50 °C, přičemž se získalo 1,34 g (82 %) sodné sole kyseliny 6-(oxalyl-amino)-lH-indol-7-karboxylové.

M.p. je větší než 250°C vypočteno pro CnH₇N₂O5Na 1,5 x H₂O

C 44,46 % H, 3,39 % N, 9,43 % zj ištěno:

C 44,31 %, H 3,34 %, N 9,00 %.

Podobným způsobem, jak se popisuje v příkladu 14, se připravuje následující sloučenina.

Příklad 15:

sodná sůl kyseliny 6-(oxalyl-amino)-lH-indol-5-karboxylové Ethylester kyseliny 6-amino-lH-indol-5-karboxylové se připravoval způsobem, který se popisuje v publikaci J. Org. Chem. 61, 1155-1158 (1996)).

M.p. je větší než 250°C vypočteno pro CnH₇N₂O5Na 1,5 x H₂O

C 44,46 % H, 3,39 % N, 9,43 % zjištěno:

• ·

C 44,41 %, Η 3,68 %, Ν 9,00 %.

Příklad 16:

sodná sůl kyseliny 3-[4-(3-morfolin-4-yl-propionyl)-piperazinl-ylmethyl]-6- (oxalyl-amino) -lH-indol-5-karboxylové.

K roztoku 37 % vodného formaldehydu (2,7 g, 33 mmol) v kyselině octové (8 ml) chlazeném na ledu se po kapkách přidal roztok terc-butylešteru kyseliny piperazin-l-karboxylové (2,7 g, 15 mmol). Po míchaní po dobu 15 minut se přidala směs kyseliny 6-(ethoxyoxalyl-amino)-lH-indol-5-karboxylové (4 g, 13 mmol) s kyselinou octovou (80 ml) a tetrahydrofuranu (80 ml) a výsledná reakční směs se míchala po dobu 18 hodin při teplotě místnosti. Těkavé látky se odpařily ve vakuu a ke zbytku se přidala voda (100 ml) . Vodná fáze se extrahovala ethylacetátem (2 x 100 ml) , kombinované organické extrakty se promyly saturovaným vodným roztokem chloridu sodného (100 ml), vodou (2 x 100 ml), saturovaným vodným roztokem chloridu amonného (1 x 80 ml), sušily se (MgSO₄) , filtrovaly se a odpařily se ve vakuu. Zbytek se titroval diethyletherem (50 ml) a sraženina se separovala filtrací a promyla se diethyletherem ve vakuu při teplotě 50 °C, přičemž vzniká 3,4 g (51 %) ethylesteru kyseliny 3-(4-terc-butoxykarbonyl-piperazin-l-ylmethyl]-6- (ethoxyoxalyl-amino) -1Hindol-5-karboxylové ve formě pevné látky.

K roztoku shora popsaného ethylesteru kyseliny 6-(ethoxyoxalyl-amino) -lH-indol-5-karboxylové v dichloromethanu (20 ml) se přidala kyselina trifluorooctová (20 ml) při teplotě místnosti. Výsledná směs se míchala po dobu 1 hodiny, těkavé látky se odpařily ve vakuu a zbytek se rozpustil ve vodě (50 ·· τη ······♦’ z z ······ ·· · · ··· ··· ml) a výsledná směs se míchala po dobu 30 minut. Sraženina se separovala filtrací a promyla se vodou {50 ml), diethyletherem (50 ml) a ve vakuu při teplotě 50 °C, přičemž vzniklo 3,6 g (100 %) sodné soli kyseliny trifluorooctové ethylesteru kyseliny 6-(ethoxyoxalyl-amino)-3-piperazin-l-ylmethyl-lHindol-5-karboxylové v pevné formě.

Ke směsi shora popsaného piperazinu (3 g, 5,81 mmol) v dichloromethanu (100 ml) a triethylaminu (2,5 ml) chlazené na ledu se po kapkách přidala směs chloropropionylchloridu (0,6 ml, 6,39 mmol) v dichloromethanu (10 ml). Výsledná směs se míchala po dobu 1 hodiny při teplotě místnosti, promyla se vodou (50 ml), sušila se (MgSO₄) , filtrovala se a odpařila se ve vakuu za vzniku 1,8 g, (68 %) ethylesteru kyseliny

3-(4-akryloyl-piperazin-l-ylmethyl)-6(ethoxyoxalyl-amino)-1Hindol-5-karboxylové.

K roztoku ke shora popsanému akryloyl-piperazinu (0,5 g, 1,1 mmol) v ethanolu (50 ml) se přidal morfolin (0,24 g, 2,74 mmol). Výsledná směs se míchala při teplotě výtoku po dobu 18 hodin a těkavé látky se odpařily ve vakuu. Zbytek se rozpustil ve vodě (50 ml) , pH se upravilo na hodnotu 2 1 N kyselinou chlorovodíkovou a promyl se ethylacetátem (2 x 50 ml) . Vodná fáze se neutralizovala 1 N hydroxidem sodným, sráženina se separovala filtrací, promyla se vodou a sušila se ve vakuu při teplotě 50 °C po dobu 3 hodin. Vzniklo 0,3 g (50 %) ethylesteru kyseliny 6- (ethoxyoxalyl-amino) —3—[4— (3-morfolin-4yl-propionyl)-piperazin-l-ylmethyl)-lH-indol-5-karboxylové ve formě pevné látky.

K roztoku shora uvedeného ethylesteru lH-indol-5-karboxylové (0,2 g, 0,37 mmol) v ethanolu (5 ml) se přidal roztok hydroxidu sodného (45 mg, 1,10 mmol) ve vodě (15 ml). Výsledná směs se míchala při teplotě místnosti po dobu 18 hodin, pH se upravilo na hodnotu 1 přidáním 1 N kyseliny chlorovodíkové. Vodná fáze se promyla ethylacetátem ( 2 x 25 ml) a pH se upravilo na hodnotu 5 přidáním 1 N hydroxidu sodného. Pak • · —i q ······· /O ······ ·· ·· ··· · ·· následovalo přidání dichlormethanu (25 ml). Sraženina se odstranila filtrací a promyla se vodou (50 ml) a sušila se ve vakuu při teplotě 50 °C, přičemž se získalo 30 mg (17 %) sodné sole kyseliny 3—[4—(3-morfolin-4-yl-propionyl)-piperazin-l-ylmethyl]-6-(oxalyl-amino)-lH-indol-5-karboxylové ve formě pevné látky.

M.p. je větší než 250 °C

LC-MS (E*) M/Z 488

Příklad 17:

1-(3-methoxy-benzyl)-6- (oxalyl-amino)-lH-indol-5-karboxylová kyselina.

K roztoku ethylesteru kyseliny 6-amino-lH-indol-5-karboxylové (1,0 g, 3,30 mmol, připraveném způsobem, který se popisuje v publikaci J. Org. Chem. 61, 1155-1158 (1996)) v suchém N,N-dimethylformamidu (40 ml) se přidal hydrid sodný (0,28 g, 7,3 mmol, 60 % v minerálním oleji). Reakční směs se míchala po dobu 1,5 hodiny a po kapkách se přidával roztok 3-methoxybenzylchlorid (0,5 ml, 3,6 mmol) v suchém N,N-dimethylformamidu. Výsledná reakční směs se míchal po dobu 1,5 hodiny a vylila se do vody (300 ml) a promyla se diethyletherem (3 x 100 ml) . Nerozpuštěná hmota se separovala filtrací a vodná fáze se okyselila na hodnotu pH = 4 přidáním IN kyseliny chlorovodíkové. Sraženina se separovala filtrací s promyla se vodou, sušila se při 50 °C a získalo se 400 mg (29 %) ethylesteru kyseliny 6-ethoxyoxalyl-amino)-1-(3-methoxy-benzyl)-lH-indol-5-karboxylové kyselin ve formě pevné látky.

• ·

K roztoku shora popsaného ethylesteru kyseliny lH-indol-5karboxylové (0,3 g, 0,7 mmol) v ethanolu (10 ml) se přidal IN hydroxidu sodného (2,1 ml, 2,1 mmol) a voda (10 ml). Výsledná reakční směs se míchala při teplotě místnosti po dobu 18 hodin. Těkavé látky se odstranily odpařením ve vakuu a pH se upravilo na hodnotu 2 přidáním IN kyseliny chlorovodíkové, Sraženina se separovala filtrací a promyla se vodou, sušila se ve vakuu při teplotě 50 °C, přičemž se získalo 230 mg (89 %) 1-(3-methoxy-benzyl)-6-(oxalyl-amino)-lH-indol-5-karboxylová kyselina ve formě pevné látky.

M.p.: 222 až 226 °C ' vypočteno pro Ci₉Hi₆N₂O₆ 0,4 x H₂O

C 60,77 % H, 4,51 % N, 7,46 % zjištěno:

C 60,96 %, H 4,44 %, N 7,28 %.

Podobným způsobem jako se popisuje v příkladu 1 se připravily následující sloučenina.

Příklad 18:

OH

2- (oxalyl-amino) -4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]thiopyran-3-karboxylová kyselina vypočteno pro CioH₉N05S₂ C 41,80 % H, 3,16 % N, 4,88 % zjištěno:

C 41,97 %, H 3,20 %, N 4,69 %.

Příklad 19:

A	0	-OH
		-Ho
		oMo- «.·
sodná	sůl	kyseliny 2-	(oxalyl-amino) -9H-thieno[2,3-c]chro-
men-3-	•karboxylové
K roztoku	4-kromanonu (20 g, 0,14 mol), ethylkyanoacetátu
(16,8	g,	0,15 mol)	a acetátu amonného (11,4 g, 0,15 mol)

v ebenzenu (500 ml) se přidala kyselina octová (5 ml) . Výsledná reakční směs se zahřívala na teplotu odtoku po dobu 18 hodin a vytvořená voda se sbírala v jímači vody podle DeanStarka. Přidala se další část acetátu amonného (10 g, 013 mol) a zahřívání na teplotu odtoku pokračovalo po dobu dalších 8 hodin. Těkavé látky se odpařily ve vakuu, ke zbytku se přidala voda (500 ml) a vodná fáze se extrahovala ethylacetátem (2 x 200 ml). Kombinované organické extrakty se promyly vodou (2 x 100 ml), saturovaly se vodným chloridem sodným (100 ml), sušily se (MgSO₄) , filtrovaly se a odpařily se ve vakuu, přičemž vzniklo 28 g 1:1 směsi nezměněného počátečního materiálu a ethylesteru kyseliny chroman-4-yliden-kyanooctové ve formě oleje.

K roztoku surového produktu v ethanolu (250 ml) se přidala síra (2,5 g, 0,08 mmol) a morfolin (15 ml). Výsledná reakční směs se míchala při teplotě 50 °C po dobu 4 hodin při teplotě místnosti a filtrovala se. Těkavé látky se odpařily ve vakuu, přičemž se získalo 30 g surového extraktu.

Produkt se rozdělil do dvou částí, které se částečně čistily na silikagelu (900 ml) za použití směsi ethylacetát/heptan (1:3). Sebrali se semi-čisté frakce a rozpouštědlo se odpařilo ve vakuu, přičemž se získal surový olej, který se rozpustil v diethyletheru (80 ml) a krystalizoval se přidáním heptanu (125 ml) . Sraženina se odfiltrovala, promyla se heptanem a sušila se ve vakuu při teplotě 50 °C po dobu 18 hodin, přičemž se získalo 8,9 g (24 %) ethylester kyseliny 2-amino-9H-thieno[2,3-c]chromen-3-karboxylové ve formě pevné látky.

ie

K míchanému roztoku shora popsaného ethylester kyseliny 2-amino-9H-thieno[2,3-c]chromen-3-karboxylové (2,9 g, 10,53 mmol), triethylamin 3 ml) v suchém tetrahydrofuranu (100 ml) při teplotě 0 °C se přidal po kapkách roztok ethyloxalylchloridu (1,6 g, 11,6 mmol) v suchém tetrahydrofuranu (20 ml). Výsledná reakční směs se míchala při teplotě místnosti po dobu 1,5 hodiny. Pak se nalila do vody s ledem (200 ml) a sraženina se separovala filtrací a sušila se při vakuu při teplotě 50 °C, přičemž vzniklo 2,6 g (66 %) ethylesteru kyseliny

2-(ethoxyoxalyl-amino)-9H-thieno[2,3-c]chromen-3-karboxylové ve formě pevné látky.

K roztoku shora popsaného ethylesteru (1,5 g, 4 mmol) v ethanolu (25 ml) se přidal hydroxid sodný (480 mg, 12 mmol) a voda (50 ml) . Výsledná reakční směs se míchala při teplotě místnosti po dobu 42 hodin. Přidala se voda (100 ml) a směs se promyla diethyletherem (100 ml). pH vodné fáze se upravila na hodnotu 1 přidáním koncentrované kyseliny chlorovodíkové, sraženina se separovala filtrací, promyla se vodou a sušila se ve vakuu při teplotě 50 °C po dobu 6 hodin, přičemž se získalo 0,6 g (47 %) sodné sole kyseliny 2-(oxalyl-amino)-9H-thieno[2,3-c]chromen-3-karboxylové ve formě pevné látky.

M.p.: 227 až 228 °C vypočteno pro Cj^HgNOgSNa 0,5 H₂0

C 48,1 % H, 2,59 % N, 4,00 % zj ištěno:

C 48,39 %, H 2,93 %, N 3,93 %.

Příklad 20:

2-((2-H-tetrazol-5-karbonyl)amino)-4,7-dihydro-5H-thie·· no[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

Ke směsi N,N-dimethylformamidu (1,6 ml) a acetonitrilu (5 ml) chlazeného na teplotu -20 °C se přidala po kapkách směs oxalylchloridu (0,8 g, 6,31 mmol) v acetonitrilu (1 ml). Výsledná směs se míchala po dobu 15 minut a přidalala se dvojdraselná sůl kyseliny tetrazol-5-karboxylové (1 g, 5,25 mmol) (1 g, 5,25 mmol, připravená způsobem podle publikace J. Med. Chem. 29, 538-549 (1986)) a výsledná směs se míchala po dobu dalších 20 minut. Ke směsi se přidal po kapkách roztok terc-butylesteru 2-amino-4,5-dihydro-7H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylové kyseliny (1,3 g, 5,25 mmol), pyridinu (2,2 ml) a acetonitrilu (2,5 ml) během 10 minut. Reakční směs se nachala dosáhnout teploty místnosti a pak se zahřívala na teplotu výtoku po dobu 30 minut. Chlazená reakční směs se vylila do vody (100 ml) a pH se upravilo na hodnotu 1 přidáním koncentrované kyseliny chlorovodíkové. Sraženina se separovala filtrací, promyla se heptanem a sušila se ve vakuu při teplotě 50 °C a po dobu 18 hodin. Získalo se 1,3 g (70 %) terc-butylesteru kyseliny 2-{(l-H-tetrazol-5-karbonyl)amino) -4 , 7-dihydro-5H-thieno[2, 3-c]pyran-3-karboxylové ve formě pevné látky.

Shora v textu popsaný terc-butylester (0,6 g, 1,71 mmol) se rozpustil v dichlormethanu (5 ml) a přidala se kyselina trifluoroctová (5 ml) . Výsledná směs se míchala po dobu 40 minut při teplotě místnosti. Těkavé látky se odpařily ve vakuu a ke zbytku se přidal diethylether (50 ml) , voda (25 ml) a 1 N hydroxid sodný (2 ml) . Fáze se separovaly a vodná fáze se promyla diethyletherem (50 ml) a pH se upravilo na hodnotu 1 přidáním koncentrované kyseliny chlorovodíkové. Sraženina se separovala filtrací, promyla se vodou (25 ml) sušila se vakuu při teplotě 50 °C po dobu 18 hodin, přičemž se získalo 190 mg (38 %) 2-((2-H-tetrazol-5-karbonyl)amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyseliny ve formě pevné látky.

M.p.: větší než 250 °C vypočteno pro Ci₀H₉N₅O₄S 0,25 H₂0 C 40,7 % H, 3,19 % N, 23,36 % zjištěno:

C 40,39 %, H 3,18 %, N 22,92 %.

Přiklad 21:

dvojsodná sůl kyseliny N-3-(2H-tetrazol-5-yl)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-2-yl) oxalamové

Ethylester kyseliny 2-amino-4,5-dihydro-7H-thieno[2,3-c]pyran-karboxylové (26 g, 0,114 mol) se rozpustil ve formamidu (200 ml) a výsledná směs se zahřívala na teplotu odtoku po dobu 1,5 hodin. Po ochlazení na teplotu místnosti se sraženina separovala filtrací a promyla se vodou (2 x 80 ml) a sušila ve vakuu při teplotě 50 °C po dobu 18 hodin, přičemž vzniklo 10 g (42 %) sloučeniny 5, 6-dihydro-8H-pyrano[4 ', 3 ' : 4,5]thieno[2,3-c]pyrimidin-4-on ve formě pevné látky.

K oxidchloridu fosforitému (70 ml) se přidal shora popsaný pyrimidin-4-on (7 g, 0,04 mol) a N,N-dimethylanilin (0,2 ml). Výsledná směs se zahřívala na teplotu výtoku po dobu 2 hodin, ochladila se a vylila se do vody s ledem (700 ml) . Sraženina se separovala filtrací, suspendovala se ve směsi ethylacetátu (400 ml) a vody (250 ml) a míchala se po dobu 15 minut. Vodná fáze se separovala a organická fáze se promyla saturovaným vodným chloridem sodným (100 ml), sušila se (MgSO₄) , filtrovala se a odpařila se ve vakuu, přičemž se získalo 5,2 g (68 %) 4-chloro-5, 6-dihydro-8H-pyrano[4 ', 3' : 4,5]thieno[2,3-d]pyrimidinu ve formě pevné látky.

Aby se zahřál roztok shora uvedeného thieno-pyrimidinu (4,5 g, 0,02 mol) v ethanolu (40 ml), přidával se po kapkách roztok hydrazinhydrátu (10 ml) v ethanolu (20 ml). Výsledný roztok se zahříval na teplotu výtoku po dobu 2 hodin, ochladil se na teplotu místnosti, sraženina se separovala filtrací, promyla se ethanolem (20 ml) a sušila se ve vakuu při teplotě 50 °C po dobu 1,5 hodiny a získalo se 3,2 g 5,6-dihydro-8H-pyrano[4 ', 3 ' : 4,5]thieno[2,3-d]pyrimidin-4-yl-hydrazinu ve formě pevné látky.

K roztoku shora v textu popsaného hydrazinu (3 g, 0,014 mol) v 50 % vodném roztoku kyseliny octové (100 ml) chlazeném na ledu se přidal po kapkách roztok nitritu sodného (1 g, 0,015 mol) ve vodě (10 ml) . Reakční směs se míchala po dobu 2 hodin a sraženina se odstranila filtrací, promyla se vodou (25 ml) a sušila se při teplotě 50 °C po dobu 1 hodiny, přičemž se získaly 3 g (95 %) 10, ll-dihydro-8H-pyrano[4 ', 3 ' : 4,5]thieno[2,3-e]tetrazol[5, l-c]pyrimidinu ve formě pevné látky.

K roztoku shora v textu popsaného tetrazolu (2,5 g, 0,011 mol) v dioxanu (30 ml) se přidal po kapkách 1 N hydroxid sodný (25 ml) . Reakční směs se míchala po dobu 3 hodin, vylila se do ledem chlazené vody (100 ml) . pH se upravilo na hodnotu 4 přidáním kyseliny octové. Sraženina se odstranila filtrací, promyla se vodou (25 ml) a sušila se ve vakuu při teplotě 50 °C po dobu 18 hodin, přičemž se získalo 2,2 g (82 %) N-(3-(2Htetrazol-5-yl)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-2-yl)formamidu ve formě pevné látky.

Shora v textu popsaný formamid (0,6 g, 2,7 mmol) se rozpustil v suchém tetrahydrofuranu (50 ml) a přidal se triethylamin (1 ml) . K výsledné směsi chlazené na ledu se přidal po kapkách roztok ethyloxalylchloridu (0,4 g, 2,96 mmol) v suchém tetrahydrofuranu (5 ml) . Výsledná reakční směs se míchala při teplotě místnosti po dobu 2 hodin. Těkavé látky se odpařily ve vakuu a ke zbytku se přidal diethylether (50 ml), voda (50 ml) a 1 N kyselina chlorovodíková, přičemž hodnota pH je 2 a malá

• · ··· sraženina se separovala filtrací. Separovala se organická fáze, sušila se (Na₂SO₄) , filtrovala se a odpařila se ve vakuu. Zbytek se suspendoval vdichloromethanu (20 ml) a míchal se po dobu 1 hodiny. Sraženina se separovala filtrací a sušila se vakuu při teplotě 50 °C, přičemž se získalo 0,16 g (18 %) ethylester kyseliny N-(3-(2H-tetrazol-5-yl)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-2-yl) oxalamové.

K roztoku shora v textu uvedeném ethylesteru kyseliny oxalamové (0,16 g, 0,49 mmol) v ethanolu (15 ml) se přidal 1 N hydroxid sodný (1 ml, 1,01 mmol). Výsledná reakční směs se míchala při teplotě místnosti po dobu 2 hodin. Sraženina se separovala filtrací a promyla se ethanolem (10 ml), sušila se ve vakuu při teplotě 50 °C po dobu 48 hodin, přičemž se získalo 140 mg (83 %) dvojsodné sole kyseliny N-3-(2H-tetrazol-5-yl)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-2-yl)oxalamové ve formě pevné látky.

M.p. je větší než 250 °C vypočteno pro CioH9Ns0₄SNa₂ 3 x H₂0

C 30,54 % H, 3,33 % N, 17,81 % zj ištěno:

C 30,70%, H 3,35 %, N 17,49 %.

Podobným způsobem, jako se popisuje v příkladu 1, se připravily následující sloučeniny.

Příklad 22:

o .o

OH

6-benzylester kyseliny 2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyridin-3,6-dikarboxylové .

M.p. je větší než 250 °C vypočteno pro Ci₈Hi₆N₂O₇S C 53,46 % H 3,99 % N 6,93 % zjištěno:

C 53,44%, H 4,15 %, N 6,69 %.

Příklad 23:

v-OH

X,°_Y ^N o

OH

O OH

6-ethylester kyseliny 2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyridin-3, 6-dikarboxylové M.p.: 245 až 247 °C vypočteno pro Ci3Hi₄N₂O₇S

C 45,61 % H 4,12 % N 8,18 % zjištěno:

C 45,71%, H 4,31 %, N 7,86 %.

Příklad 24:

6-acetyl-2-(oxalyl-amino)-4,5,6,7-tetrahydro-thieno[2,3-c]pyridin-3-karboxylová kyselina M.p.: 242 až 244 °C vypočteno pro Ci₂Hi₂N₂O₈S 0,25 x H₂O

C 45, 50 % H 3,98 % N 8,84 % zjištěno:

·· • ·

C 45,64%, Η 3,97 %, Ν 8,51 %.

Příklad 25:

H γ- OH

OF

o OH

2-(oxalyl-amino)-6-fenylkarbamoylmethyl-4,5,6, 7-tetrahydro-thieno[2,3-c]pyridin-3-karboxylová kyselina M.p.: 244 až 246 °C vypočteno pro C₁₈Hi₇N₃O6S 1 x H₂0

C 51,30 % H 4,54 % N 9,97 % zjištěno:

C 51,08 %, H 4,52 %, N 9,63 %.

Příklad 26:

5-(1,3-dioxo-l,3-dihydro-isoindol-2-ylmethyl)-2-(oxalyl-amino) -4,7-dihydro-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina Směs benzyloxyacetaldehydu (8,3 g, 0,06 mol) v benzenu (80 ml) se přidala do l-methoxy-3-trimethylsilyloxy-l, 3-butadien (10,6 g, 0,06 mol). Reakční směs se míchala v atmosféře dusíku po dobu 15 minut, ochladila se na teplotu 0 °C a přidal 'se po kapkách roztok 0,5 M chloridu zinečnatého (55 ml, 0,03 mol). Reakční smě se nechala ohřát na teplotu místnosti po dobu 16 hodin a odpařila se ve vakuu. Výsledný olej se neředil ethylacetátem (100 ml) , promyl se IN kyselinou chlorovodíkovou (3 x 50 ml), saturovaným uhličitanem sodným (3 x 50 ml), solným rozotokem (3 x 50 ml) , sušil se (MgSO₄) a odpařil se ve vakuu. Výsledný olej se podrobil chromatografické analýze za • · ··· použití směsi ethylacetát/hexan (1:2) jako eluentu. Shromáždily se čisté frakce a po odpaření ve vakuu se získalo 7,1 g (60 %) benzyloxymethyl-2,3-dihydropyran-4-on ve formě oleje.

^XH NMR (400 MHz, CDC1₃) δ 7,39, - 7,31 (m, 6H) , 5,42 ( dd, J = 6 Hz, 1H) , 4,61 (d, J = 3 Hz, 1H) , 4,57 (m, 1H) , 3,70 (m, 2H) ,

2,74 ( dd, J = 17 Hz, 1H) , 2,41 (ddd, J = 17 Hz, 2Hz, 1 Hz,

1H) .

Shora v textu popsaný 2,3-dihydropyran-4-on (7,1 g, 0,032 mol) a 10 % paladium na uhlíku (0,4 g) v ethylacetátu (50 ml) se umístilo do Parrova míchače a hydrogenoval se při tlaku 0,21 MPa. Reakční směs se míchala po dobu 2 hodin, přičemž analýza TLC (methanol/dichlormethan 1:9) ukázala, že reakce byla úplná. Reakční směs se filtrovala skrz lože celitu a tekavé látky se odpařily ve vakuu. Zbytek se analyzoval chromatografií za použití ethylacetátu jako eluentu. Shromáždily se čisté frakce a po odpaření se získaly 3 g (75 %) 2-hydroxymethyl-tetrahydropyran-4-on ve formě oleje.

^XH NMR (400 MHz, CDC1₃) δ 4,36 - 4,29 (m, 1H) , 3, 77 - 3,66 (m, 3H), 3,61 - 3,54 (m, 1H), 2,65 - 2,43 (m, 2H), 2,34 - 2,27 (m, 2H), 2,04 (bs, 1H, CH₂OH).

Shora popsaný tetrahydro-pyran-4-on (1,90 g, 0,015 mol), tercbutyl kyanoacetát (2,7 g, 0,019 mol), síra (0,51 g, 0,016) a morfolin (2,55 ml, 0,03 mol) se rozpustily v absolutním ethanolu (20 ml) a zahřály se na teplotu 50 °C po dobu 16 hodin. Reakční směs se ochladila, filtorvala a filtrát se odpařil ve vakuu. Výsledný olej se rozpustil v ethylacetátu (50 ml), promyl se vodou (2 x 50 ml), solným rozotokem (2 x 50 ml) a sušil se (MgSO₄) . Rozpouštědlo se odpařilo ve vakuu a zbytek se podrobil analýza na kolonové chromatografii za použití ethylacetát/hexanu (1:1) jako eluentu. Sebraly se čisté frakce a získalo a po odpaření ve vakuu se získalo 3,7 g (90 %) terc-butylesteru kyseliny 2-amino-5-hydroxymethyl-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylové ·· ^XH NMR (400 MHz, CDC1₃) δ 4,64 (s, 2H) , 3,80 - 3,67 (rn, 3H) , 2,77 - 2,72 (m, 1H), 2,57 - 2,53 (m, 1H), 1,54 (s, 9H) .

Shora v textu popsaný terc-butylesteru kyseliny karboxylové (3 g, 0,015 mol), fthalimid (2,10 g, 0,014 mol) a trifenylfosfin (3,68 g, 0,014 mol) se rozpustily v suchém tatrahydrofuranu (60 ml) a ochladily se na teplotu 0 °C v atmosféře dusíku. Přo teplotě 0°C se po kapkách se přidal diisopropylazodokarboxylát (DIAD) (2,71 ml, 0,014 mol) a roztok se nechal míchat přes noc a pomalu se zahříval na teplotu místnosti. Těkavé látky se odpařily ve vakuu a výsledná pevná látka se rozpustila v ethylacetátu (60 ml). Organická fáze se promyla solným roztokem (2 x 50 ml) , sušila se (MgSO₄) a odpařil se ve vakuu. Zbytek se podrobil chromatografii , kde se jako eluční roztok použila směs ethylacetátu/hexanu (1:3). Když se produkt eluoval, použila se směs eluentu ethylacetát/hexan (1:2). Sebraly se čisté frakce a po odpaření ve vakuu se získalo 2,9 g (47 %) terc-butylesteru kyseliny 2-amino-5-(1,3-dioxo-1, 3-hydro-isoindol-2-ylmethyl)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylové ^XH NMR (400 MHz, CDC1₃) δ 7,87 - 7,85 (m, 2H) , 7,83 - 7,71 (m,

2H) , 5,94 (bs, 2H), 4,59 (d, J = 14 Hz, 1H) , 4,52 (d, J = 14

Hz, 1H), 4 - 3,98 (m, 2H) , 3,83 - 3, 79 (m, 1H) , 2,87 (d, J =

Hz, 1H), 2,58 (dd, J = 17 Hz, 9 Hz, 1H), 1,50 (s, 9H).

Ke shora popsanému terc-butylesteru kyseliny 4,7-dihydro-5Hthieno[2,3-c]pyran-3-karboxylové (0,5 g, 1,2 mmol) rozpuštěném v dichloromethanu (5 ml) se přidal triethylamin (0,33 ml, 2,4 mmol) a terc-butylesteru kyseliny imidazol-l-yl-oxo-octové (0,47 g, 2,4 mmol) v atmosféře dusíku. Reakční směs se míchala při teplotě místnosti po dobu 18 hodin. Těkavé látky se odpařily ve vakuu a pevný zbytek se rozpustil v ethylacetátu (20 ml) . Organizká fáze se promyla 1 % kyselinou chlorovodíkovou (2 x 10 ml) , solným rozotokem (2 x 10 ml) , sušila se (MgSO₄). Organická fáze se odpařola ve vakuu a získalo se 0,64 g (99 %) terc-butylesteru kyseliny 2-(terc-bu85 ·· ·♦ • · · • · · · · toxyoxalyl-amino)-5-(1,3-dioxo-l,3-dihydro-isoindol-2-ylmethyl)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylové ve formě

pevné látky.
*H NMR (4 00 MHz, CDCI3) δ	12,48	(s, 1H. WHCO) , 7, 88 - 7,8 6 (m,
2H), 7,74 - 7,72 (m, 2H) ,	4,78	(d, J = 19 Hz, 1H), 4,07 - 3,90
(m, 2H) , 3,88 - 3,80 (m,	1H) ,	2, 97 (d, J = 17 Hz, 1H) , 2, 68
(dd, J = 17 Hz, 9 Hz, 1H),	1,58	(s, 9H), 1,54 (s, 9H).

Shora v textu popsaný diterc-butylester (2,8 g, 5,16 mmol) se rozpustil ve směsi kyseliny trifluoroctové a dichloromethanu (1:5) (36 ml). Reakce se míchala při teplotě místnosti po dobu hodin. Sraženina se odstranila filtrací, promyla se diethyletherem , sušila se vakuu při teplotě 50 °C, přičemž se získalo 1,26 g (57 %) 5-(1,3-dioxo-l,3-dihydro-isoindol-2-ylmethyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-thieno[2, 3-c]pyran-3-karboxylové kyseliny ve formě pevné látky.

M.p.: 245,2 až 245,6 °C ^XH NMR (300 MHz, DMSO-d₆) δ 12,32 (s, 1H. WHCO) , 7,95 - 7,80 (m, 4H), 7,95 - 7,80 (m, 4H) , 4,75 (d, J = 20 Hz, 1H) , 4,62 (d, J = 20 Hz, 1H), 3,96 - 3,69 (m, 3H), 3,01 (dd, J = 18 Hz,

1H), 2,60 (dd, J = 18 Hz, 9 Hz, 1H).

vypočteno pro C10H1.4N2O8S

C 53,02 % H, 3,28 % N, 6,51 % zj ištěno:

C 53,01 %, H 3,31 %, N 6,41 %.

Příklad 27:

5-(benzoylamoni-methyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina • · BB » · Β ► Β BBB » β ·

ΒΒ

ΒΒ « • ·

Β Β Β Β Β

ΒΒ «

Terc-butylesteru kyseliny 2-{terc-butoxyoxalyl-amino)-5-(1,3dioxo-1,3-dihydro-isoindol-2-ylmethyl)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylové (0,33 g, 0,60 mmol) se rozpustilo v rozotoku ethanolu (2 ml) a dichloromethanu (3 ml) . Přidal se hydrazin a reakce se míchala v atmosféře dusíku při teplotě místnosti po dobu 24 hodin. Analýza TLC ukázala, že v reakce je stále přítomen počáteční materiál. Přidala se další část hydrazinu (28 μΐ, 0,9 mmol) a reakce se míchala při teplotě místnosti po dobu 16 hodin a pak při teplotě 45 °C po dobu 5 hodin. Směs se zakoncentrvala ve vakuu, znovu se rozpustila dichloromethanu a nerozpustný materiál se odstranifiltrací. Filtrát se sebral a zakoncentroval se při vakuu za vzniku surového terc-butylesteru kyseliny 5-aminomethyl-2-(terc-butoxyoxalyl-amino) -5-(1,3-dioxo-l,3-dihydro-isoindol-2-ylmethyl)-4,7-dihydro-5H-thieno-[2,3-c]pyran-3-karboxylové ve formě pevné látky. Tato látka prošla dalším stupněm bez čištění.

Shora v textu popsaný terc-butylesteru kyseliny 5H-thieno-[2,3cjpyran-3-karboxylové (0,25 g, 0,60 mmol) se suspendoval ve směsi dichloromethanu a acetonitrilu (1:1, 5 ml). Přidal se triethylamin (0,25 ml, 1,8 mmol) a pak 1-hydroxy-benzotjTiazolhydrát (0,10 g, 0,72 mmol) a 1-(3-dimethylaminopropyl)3-ethylkarbodiimidhydrochlorid (0,14 g, 0,72 mmol) ve formě pevných látek. Heterogenní reakční směs se nechala míchat při teplotě místnosti po dobu 2 dní, pak se směs stala homogenní.

Rozpouštědla se odpařila ve vakuu a zbytek se rozpustil dichloromethanu, promyl se dvakrát 1M kyselinou chlorovodíkovou, pak saturovaným uhličitanem sodným. Organická fáze se sušila (Na₂SO₄) , filtrovala se a koncentrovala se ve vakuu za vzniku pevné látky, které se čistila chromatografií za použití směsi ethylacetát a hexan (1:1) jako eluentu. Sebraly se čisté frakce a odpařily se ve vakuu, přičemž vzniklo 50 mg (16 % během dvou kroků) terc-butylesteru kyseliny 5-(benzoylaminomethyl-2-(terc-butoxyoxalyl-amino)-5-(1,3-díoxo-l,3-dihydro-isoindol-2-ylmethyl)-4,7-dihy87

44» ·· • · 4 · • · « ·· • · · · · • · · · ♦ · ·· « *· »· • · · · « « · • · · « • · · * ·· «« dro-5H-thieno-[2,3-c]pyran-3-karboxylové ve formě pevné látky.

^ΤΗ NMR (400 MHz, CDC1₃) δ 12,46 (s, 1H) , 7,81 (d, J = 7 Hz, 2H), 7,51 - 7,42 (m, 3H) , 6,72 (bs, 1H) , 4,83 (d, J = 17 Hz, 1H) , 4,74 (dd, J = 17 Hz, 1H) , 4,05 - 3,98 (m, 1H) , 3,86 3,78 (m, 1H) , 3,45 - 3,38 (m, 1H) , 2,97 (d, J = 19 Hz, 1H) , 2,68 (dd, J = 19 Hz, 9 Hz, 1H), 1,61 (s, 9H), 1,58 (s, 9H) .

Shora v textu popsaný benzoylaminomethyl-thieno-[2,3-c]pyran (40 mg, 0,078 mmol) se ošetřil 20 % kyselinou trifluorooctovou v dichloromethanu (2 ml) po dobu 4 hodin. Těkavé látky se odpařily ve vakuu a cisolovaly se dvakrát dichlormethanem za vzniku sraženiny, která se separovala filtrací a sušila se s výtěžkem 30 mg (95 %) 5-benzoylamoni-methyl)-2-(oxalyl-amino) -4,7-dihydro-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylové kyseliny.

^ΧΗ NMR (400 MHz, DMSO-d₆) δ 12,31 (s, 1H) , 8,63 (t, J = 4 Hz,

1H) , 7,86	(d, J = 7 Hz,	2H) ,	7,51	- 7,43	(m, 3H), 4,80	(d, J =
17 Hz, 1H)	, 4,64 (d, J	% 17	Hz,	1H), 3,	82 (m, 1H), 3	,44 (m,
2H) , 2,95	(d, J = 18 Hz,	1H) ,	2, 52	(dd, J	= 18 Hz, 9 Hz,	1H) .
LC/MS [M-H]	: 403,39
HPLC(254,4	nm): 2,99 s,	84 %.

Příklad 28:

5-benzoyloxymethyl-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina.

terc-butylesteru kyseliny 2-amino-5-hydroxymethyl-4,7-dihydro-5H-thieno-[2,3-c]pyran-3-karboxylové (0,23 g, 0,87 mmol), kyselina benzoová (0,10 g, 0,96 mmol) a triethylamin (0,23 ml, • · · 9 • · *99 • · · · 9 • · · φ • 9 99 · *

9« • 9 9 • 9 9

9 ·

9 9

1,7 mmol) se rozpustily v dichloromethanu (4 ml) a míchaly se v atmosféře dusíku. Přidaly se 1-hydroxy-benzotriazolhydrát (0,12 g, 0,96 mmol) a 1-(3-dimethylaminopropyl)-3-ethylkarbodiimidhydrochlorid (0,17 g, 0,96 mmol) ve formě pevných látek. Heterogenní reakční směs se nechala míchat při teplotě místnosti po dobu 2 dní. Rozpouštědla se odpařila ve vakuu a zbytek se rozpustil ethylacetátu a promyl se IN kyselinou chlorovodíkovou, pak saturovaným uhličitanem sodným a sušil se (Na₂SO₄). Rozpouštědlo se odpařilo ve vakuu za vzniku žluté pevné látky, které se čistila chromatografií za použití směsi ethylacetát a hexan (1:2) jako eluentu. Sebraly se čisté frakce a odpařily se ve vakuu, přičemž vzniklo 0,22 g (70 %) terc-butylesteru kyseliny 2-amino-5-benzoyloxymethyl-4,7-dihydro-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylové ve formě pevné látky.

^XH NMR (400 MHz, CDC1₃) δ 8,06 (d, J = 7 Hz, 1H), 7,42 (t, J = 7 Hz, 2H) , 4,64 (s, 2H) , 4,44 (d, J = 5 Hz, 2H) , 4,03 - 3,97

(m, 1H), 2,88 (d, J = 18 Hz, 1H) 1H), 1,50 (s, 9H). LC/MS [M+H]: 390,48	, 2,64 (dd, J = 17	Hz, 10 Hz,
Ke shora	v textu popsanému	terc-butylesteru	kyseliny
karboxylové	(0,18 g, 0,45	mmol) rozpuštěném	v suchém

tetrahydrofuranu (5 ml) se přidal triethylamin (0,18 ml, 1,4 mmol) a terc-butylesteru kyseliny imidazol-l-yl-oxo-octové (0,26 g, 1,4 mmol) v atmosféře dusíku. Reakční směs se míchala při teplotě místnosti po dobu 3 hodin. Těkavé látky se odpařily ve vakuu a pevný zbytek se rozpustil v ethylacetátu (10 ml) . Organická fáze se promyla 1 % kyselinou chlorovodíkovou (2 x 10 ml) , solným rozotokem (2 x 10 ml) , sušila se (Na₂SO₄) , filtrovala se a rozpouštědlo se odpařilo ve vakuu za vzniku oleje, který se čistil chromatografií za použití směsi ethylacetátu a hexanu (1:2) jako eluentu. Vzniklo 0,20 g (90 %) terc-butylesteru kyseliny 5benzoyloxymethyl-2- (terc-butoxyoxalyl-amino)-4,7-dihydro-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylové ve formě pevné látky.

• · ^XH NMR (400 MHz, CDC1₃) δ 8,07 (d, J = 7 Hz, 2H) , 7,56 (t, J =

Hz, 1H) , 7,44 (t, J = 7 Hz, 2H) , 4,85 (d, J = 15 Hz, 1H) , 4,49 (dd, J = 5 Hz, 2H) , 4,03-3, 99 (m, 1H) , 2,99 (d, J = 17 Hz, 1H), 2,72 (d, J = 17 Hz, 11 Hz, 1H) , 1,58 (s, 9H) , 1,60 (s, 9H) .

Shora v textu popsaný diterc-butylester (0,15 g, 0,29 mmol) se rozpustil ve směsi 20 % kyseliny trifluoroctové v dichloromethanu (3 ml) . Bezprostředně se vytvořila tmavě oranžová barva, který rychle změnila na červenou barvu. Reakce se míchala při teplotě místnosti po dobu 1,5 hodin. Těkavé látky se odpařily ve vakuu a hnědá pevná látka se dvakrát promyla se diethyletherem a vodou a separovala se filtrací. Výsledná pevná látka se sušila vakuu, přičemž se získalo 30 mg (25 %) 5-benzoyloxymethyl-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylové kyseliny ve formě pevné látky.

XH NMR (400 MHz,	DMSO-de) δ 12,4 0	(s, 1H), 7,98	(d,	J	= 7	Hz,
2H) , 7,67 (t, J	= 7 Hz, 1H) , 7,54	(t, J = 7 Hz,	2H)	r	4,83	(d,
J - 15 Hz, 1H) ,	4,70 (d, J = 15	Hz, 1H), 4,44	(d,	J	= 5	Hz,

2H) , 4,02 - 3,99 (m, 1H), 2,99 (d, J = 16 Hz, 1H), 2,70 (dd, J = 16 Hz, 1H).

LC/MS [M-H]: 4 04,05

HPLC (254,4 nm): 7,16 s, 90 %.

Příklad 29:

2-(oxalyl-amino)-5-(1-oxo-l,3-dihydro-isoindol-2-ylmethyl)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina.

• ·

K roztoku terc-butylesteru kyseliny 2-amino-5-(1,3-dioxo-l, 3•dihydro-isoindol-2-ylmethyl)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran•3-karboxylové (0,308 g, 0,74 mmol) v absolutním ethanolu (5 ml) se přidal hydrazin (47 μΐ, 1,48 mmol). Reakce se míchala při teplotě 80 °C po dobu 4 hodin a pak při teplotě místnosti po dobu 12 hodin. Vytvořená sraženina se separovala filtrací a filtrát se koncentroval ve vakuu. K olejovému zbytku se přidal dichlormethan (15 ml) a vytvořená sraženina se separovala filtrací. Filtrát se zakoncentroval ve vakuu za vzniku 0,19 g (90 %) terc-butylesteru kyseliny 2-amino-5-aminomethyl-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylové ve formě pevné látky. ^XH NMR (400 MHz, CDC1₃) δ 5,91 (bs, 1H) , 4,62 (S, 1H) , 3,64 3,60 (m, 1H), 2,92 - 2,84 (m, 2H), 2,80 - 2,75 (m, 1H) , 2,52 2,45 (m, 1H), 1,53 (s, 9H).

LC/MS [M+H]⁺: 285

Ftalový dikarboxaldehyd (52 mg, 0,36 mmol) se rozpustil ve směsi nevodného acetonitrilu (2 ml) a kyseliny octové (44 μΐ, 0,72 mmol). Přidal se shora zmíněný terc-butylester kyseliny 2-amino-5-aminomethyl-4,7-dihydro-5H-thieno[2, 3-c]pyran-3•karboxylové (0,11 g, 0,36 mmol) a reakce se míchala po dobu 20 minut při teplotě místnosti. Těkavé látky se odpařily ve vakuu a pevný zbytek se rozpustil v ethylacetátu (25 ml) . Organická fáze se promyla saturovaným roztokem uhličitanu sodného, 1 % kyselinou chlorovodíkovou (5 ml), solným roztokem (5 ml), sušila se (Na₂SO₄) , filtrovala se a rozpouštědlo se odpařilo ve vakuu . Zbytek se čistil chromatografií za použití gradientu od 15 % směsi ethylacetátu/dichloromethanu až 17 % ethylacetátu/dichloromethanu jako eluentu, přičemž vzniklo 45 mg (30 %) terc-butylester kyseliny 2-amino-5-(1-oxo-l,3-dihydro-isoindol-2-ylmethyl)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3•karboxylové ve formě pevné látky.

^XH NMR (400 MHz, CDC1₃) δ 7,85 (d, J = 7 Hz, 1H) , 7,53 (t, J = 7 Hz, 1H), 7,47 - 7,43 (m, 2H), 4,68 (d. J = 17 Hz, 1H), 4,58 • · · • · · ’

- 4,51 (m, 3H) ,	3, 99	(dd, J = 14 Hz, 3 Hz,	1H) , 3,93 -	3,89
(m, 1H) , 3,66 —	3,61	(m, 1H) , 2,88 (d, J =	17 Hz, 1H),	2,55
(dd, J = 17 Hz,	11 Hz,	1H), 1,52 (s, 9H).

K roztoku terc-butylester kyseliny 2-amino-5-(1-oxo-l,3-di~ hydro-isoindol-2-ylmethyl)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3karboxylové (45 mg, 1,1 mmol) přidal bezvodý dichloromethan (4 ml) a terc-butylesteru kyseliny imidazol-l-yl-oxo-octové (73 mg, 3,3 mmol) a triethylamin (17 μΐ, 1,1 mmol). Reakce se míchala v atmosféře dusíku při teplotě místnosti po dobu 5 hodin. Těkavé látky se odpařily ve vakuu a surový materiál se rozpustil v ethylacetátu (20 ml). Organická fáze se promyla 0,5 N kyselinou chlorovodíkovou (3 ml), saturovaným uhličitanem sodným (3 ml), solným roztokem (5 ml), sušila se (Na₂SO₄) , filtrovala se a rozpouštědlo se odpařilo ve vakuu. Zbytek se čistil chromatografií za použití dichloromethanu (100 %) , po němž následuje směs 17 % ethylacetátu/dichloromethanu, které slouží jako eluent. Vzniklo 54 mg (91 %) terc-butylester kyseliny 2-(tercbutoxyoxalyl-amino-5-(1-oxo-l,3-dihydro-isoindol-2-ylmethyl)4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylové ve formě pevné látky.

^XH NMR (400 MHz, CDC1₃) δ 12,50 (s, 1H) , 7,84 (d, J = 8 Hz, 1H), 7,53 (t, J = 7 Hz, 1H), 7,47 - 7,43 (m, 2H), 4,81 - 4,65 (m, 3H) , 4,53 (d, J = 17 Hz, 1H) , 4,01 (dd, J = 14 Hz, 3 Hz, 1H), 3,96 - 3,89 (m, 1H), 3, 69 - 3, 62 (m, 1H) , 2,97 (d, J = 17 Hz, 1H2,63 (dd, J = 17 Hz, 11 Hz, 1H) , 1,59 (s, 9H) , 1,56 (s, 9H) .

APCI-MS [M+H]⁺: 529,5

Shora popsaný terc-butylester kyseliny 2-(terc-butoxyoxalylamino-5-(1-oxo-l,3-dihydro-isoindol-2-ylmethyl)-4,7-dihydro5H-thieno[2, 3-c]pyran-3-karboxylové (52 mg, 0, 098 mmol) se ošetřil roztokem 50 % směsi kyseliny trifluoroctové/dichlormetanu (3 ml) po dobu 4,5 hodiny při • · ·· teplotě místnosti. Těkavé látky se odpařily ve vakuu a zbytek se třikrát · promyi dichloromethanem (10 ml). Vytvořená sraženina se separovala filtrací a promyla se dichloromethanem, přičemž se získalo 28 mg (70 %) 2-(oxalyl-amino)-5-(1-oxo-l,3-dihydro-isoindol-2-ylmethyl)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylové kyseliny ve formě pevné látky.

^XH NMR (400 MHz, DMSO-d₆) δ 12,32 (s, 1H) , 7,69 (d, J = 8 Hz,

1H) ,	7,61 - 7,	59 (m, 2H), 7,51 - 7,45	(m,	1H)	, 4,81	(d, J	= 15
Hz,	1H),, 4,65	(d, J = 15 Hz, 1H) , 4,	.60	(s,	2H), 3,	r 95 -	3, 92
(m,	1H), 3,75	(d, J = 5 Hz, 2H) 2,94	(dd,	J	= 6 Hz,	1H) ,	2,56
(dd,	J = 6 Hz,	1H)
APCI	-MS [M+H]+:	417,3
HPLC	(254,4 nm	): 3,079 s (100 %).

Příklad 30:

2-(oxalyl-amino)-6-oxo-4,5,6,7-tetrahydro-benzo[b]thiofen-3-karboxylová kyselina

2-(ethoxyoxal-amino)-6-oxo-4,5,6,7-tetrahydro-benzo[b]thiofen-3-karboxylová kyselina (3 g, 0,013 mol) se rozpustila ve směsi vody (40 ml, ethanolu (20 ml) a tetrahydrofuranu (20 ml) při teplotě místnosti. K výsledné směsi se přidal 1 N hydroxid sodný (20,24 ml, 20,24 mmol). Výsledná reakční směs se míchala při teplotě místnosti po dobu 72 hodin, pH se upravilo na hodnotu 3 přidáním koncentrované kyseliny chlorovodíkové. Sraženina se separovala filtrací a promyla se vodou (2 x 15 ml) , diethyletherem (2 x 15 ml) a sušila se ve vakuu při teplotě 50 °C, přičemž se získalo 1,96 g (73 %) 2-(oxalyl-ami93 • · ··

no) -β-οχο-4,5, 6, 7-tetrahydro-benzo[b]thiofen-3-karboxylové kyseliny ve formě pevné látky.

M.p. je větší než 230 °C vypočteno pro CnH₉NO₆S C 46,64 % H, 3,30 % N, 4,94 % zj ištěno:

C 46,97 %, H 3,30 %, N 5,80 %.

Podobným postupem, jak se popisuje v příkladu 1, se připravily následující sloučeniny.

Příklad 31:

4-karboxymethyl-2-(oxalyl-amino)-4,5,6,7-tetrahydro-benzo[b]-thiofen-3-karboxylové kyselina

2-karbmethoxymethylcyklohexanon se připravil stejným způsobem, jak se popisuje v publikaci J. Am. Chem. Soc. 81, 3955-3959 (1959) v případě 2-karbethoxy-methylcyklohexanon.

M. p. větší než 250 °C vypočteno pro C13H13N1O7S1 0,7 5 H₂O

C 45,81 % H, 4,29 % N, 4,11 % zjištěno:

C 45,79 %, H 4,02 %, N 4,08 %. '

Příklad 32:

2- (oxalyl-amino) -6-oxo-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]-thiopyran-3-karboxylová kyselina l-oxo-2,3,5,6-tetrahydro-4H-thiopyran-4-on se připravil stejným způsobem, jak se popisuje v publikaci J. Org. Chem. 27, 282-284 (1962).

M. p. větší než 250 °C vypočteno pro Ci₀H₉NiO₆S₂ 0,2 x NaCl

C 38,13 % H, 2,88 % N, 4,45 % zjištěno:

C 37,98 %, H 2,82 %, N 4,29 %.

Příklad 33

sodná sůl kyseliny 2-(oxalyl-amino)-6,6-dioxo-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]-thiopyran-3-karboxylové

1, l-dioxid-2,3,5,6-tetrahydro-4H-thiopyran-4-on se připravil stejným způsobem, jak se popisuje v publikaci J. Org. Chem. 60, 1665-1673 (1995).

M. p. větší než 250 °C vypočteno pro CioH₈Ni07S₂Nai 1 x H₂O

C 33,43 % H, 2,81 % N, 3,90 % zj ištěno:

C 33,43 %, H 2,78 %, N 3,76 %.

Podobným způsobem, jak se popisuje v příkladu 27, se připravily následující sloučeniny.

Příklad 34 • · · · • · · ·· • · · · · • · · · ·· ·· ·

2-(oxalyl-amino)-5-(((4-oxo-chromen-4H-3-karbonyl)amino)-methyl) -4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina ^XH NMR (400 MHz, DMSO-d₆) δ 12,32 (s, 1H) , 9,47 (t, J = 4 Hz,

1H), 9,08 (s, 1H),' 8,19 (dd, J = 8 Hz, 2 Hz, 1H) , 7,90 (dt, J = 8 Hz, 2 Hz, 1H), 7,78 (d, J = 8 Hz, 1H) 7,60 (t, J = 8 Hz,

1H) , 4,88 (d, J = 15 Hz, 1H) , 4,70 (d, J = 15, 1H) , 3,83 3,79 (m, 1H) , 3,72 - 3, 66 (m, 1H) , 3, 55 - 3,48 (m, 1H) , 2,95 (d, J = 15 Hz, 1H), 2,60 (dd, J % 15 Hz, 8 Hz, 1H).

LC/MS [M-H]': 471,4

HPLC (254,4 nm) : 3,105 s, (94 %).

Příklad 35:

2-(oxalyl-amino)-5-(((4-oxo-chromen-4H-2-karbonyl)amino)-methyl) -4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina ^XH NMR (400 MHz, DMSO-d₆) δ 12,32 (s, 1H) , 9,33 (t, J = 4 Hz,

1H), 8,05	(d,	J = 8	Hz	, 1H), 7,89 (t, J =	8 Hz, 1H), 7,76 (d,
J = 8 Hz,	1H)	7,53	(t,	J = 8 Hz, 1H), 6,84	(s, 1H) , 4,83 (d, J
= 15 Hz,	1H) ,	4,66	(d,	J = 15, 1H), 3,89-	- 3,84 (m, 1H), 3,56

- 3,45 (m, 2H), 2,98 (d, J = 18 Hz, 1H) , 2,63 - 2,52 (m, 1H, částečně zkresleno DMSO).

LC/MS [M-H]’: 471,4

HPLC (254,4 nm) : 2,886 s, (95 %).

Příklad 36:

5-((3-furan-3-yl-akryloylamino)-methyl)-2-(oxalyl-amino) -4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina ^XH NMR (400 MHz, DMSO-d₆) δ 12,32 (s, 1H) , 8,20 (t, J = 5 Hz,

1H) ,	- 7,	99 (s,	1H), 7,71 (s, 1H),	7,33 (d, J =	15 Hz,	1H) ,	6,68
(s,	1H)	, 6,42	(d, J = 15 Hz, 1H) ,	, 4,81 (d, J =	15 Hz,	1H)	4,65
(d,	J =	- 15 Hz	, 1H), 3,74 - 3,67	(m, 1H), 3,44	- 3,34	(m,,	2H) ,

2,91 (d, J = 17 Hz, 1H) , 2,53 (dd, 1H, částečně zkresleno

DMSO).

LC/MS [M-H]: 419,4

HPLC (254,4 nm) : 2,822 s, (91 %) .

Příklad 37:

5-((3-furan-3-yl-akryloylamino)-methyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

XH NMR	(400 MHz, DMSO-dg)	δ 12,32	(s, 1H),	8,37	(t, 1H),	7,77
(s, 1H)	, 7,23 (d, J = 15	Hz, 1H),	6,76 (d,	J = 3	Hz, 1H),	6,57
(dd, J	= 3 Hz, 1H), 6,50	(d, J =	15 Hz,	1H) 4,	81 (d, J	= 15

Hz, 1H), 4,65 (d, -J = 15 Hz, 1H) , 3, 74 - 3,67 (m, 1H) , 3,48 -

η

3,32 (m, 2Η) , 2,91 (d, J = 17 Hz, 1H), 2,53 (dd, 1H, částečně zkresleno DMSO).

[M-H]': 419,3

HPLC (254,4 nm): 2,815 s, (86 %) .

Příklad 38:

2-(oxalyl-amino)-5-(((3-oxo-indan-l-karbonyl)amino)methyl)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina ^XH NMR (400 MHz, DMSO-d₆) δ 12,32 (s, 1H) , 8,81 (bs, 1H) , 7,747,62 (m, 3H), 7,47 (t, J = 7 Hz, 1H), 4,83 (d, J = 15 Hz, 1H), 4,67 (d, J = 15 Hz, 1H) , 4,29 (t, J = 5 Hz, 1H) 3,41 - 3,25 (m, 3H) , 2,91 (d, J = 15 Hz, 1H) , 2,77 (d, J = 15 Hz, 2H) , 2,58 - 2,51 (m, 1H, částečně zkresleno DMSO).

[M-H]: 457,5

HPLC (254,4 nm): 2,634 s, (97 %).

Podobným způsobem, jak se popisuje v příkladu 26, se připravila následující sloučenina.

Příklad 39:

5-(2,4-dioxo-thiazolidin-3-ylmethyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina ^ΧΗ NMR (400 MHz, CD₃OD a DMSO-d₆) δ 4,88 (m, 2H) , 3,97 - 3,89 (m, 3H), 3,72 - 3,69 (m, 2H), 3,08 (m, 1H), 3,02 (m, 1H).

MS (ESI (-)): 399 • « · · * · · · • · · · • · · · • · · · ·· ··

HPLC (254,4 nm): 2,67 s, (100 %).

Podobným způsobem, jako se popisuje v příkladu 1, se připravily následující sloučeniny.

Příklad 40:

2-(oxalyl-amino)-5-(2'-spirol[l', 3 Jdioxolan)-6,7-dihydro-4H-benzo[b]thiofen-3-karboxylová kyselina

M. p.:.232 až 234 °C:

vypočteno pro C13H13NO7 1 x H₂O

C 45,22 % H, 4,38 % N, 4,06 % zj ištěno:

C 45,24 %, H 4,39 %, N 3,89 %.

Podobným způsobem, jako se popisuje v příkladu 27, se připravily následující sloučeniny.

Příklad 41:

5-((3,5-dimethoxy-benzoylamino)-methyl)-2-(oxalyl-amino) -4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina ^XH NMR (400 MHz, DMSO-d₆) δ 12,31 (s, 1H) , 8,63 (t, J = 5 Hz, 1H), 7,02 (s, 2H), 6,62 (s, 1H), 4,80 (d, J = 15 Hz, 1H), 4,64 (d, J = 15 Hz, 1H), 3,82 - 3,79 (m, 1H), 3,77 (s, 6H), 3,47 3,45 (m, 2H) , 2,94 (d, J = 17 Hz, 1H), 2,53 (dd, J = 17 Hz, 11 Hz, 1H).

LC/MS [M-H]: 4 63,4

HPLC (254,4 nm) : 3,161 s, (93 %).

Příklad 42:

5-(5, 6-dichloro-l,3-dioxo-l,3-dihydro-isoindol-2-ylmethyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

K roztoku 2-hydroxymethyl-tetrahydro-pyran-4-on (625 mg, 4,81 mmol) ve směsi pyridinu (778 μΐ, 9,62 mmol) a chloroformu (6 ml) při teplotě 0 °C v atmosféře dusíku se pomalu přidával 4-nitrobenzensulfonylchlorid (1,6 g, 7,22 mmol). Směs se nechala zahřát na teplotu místnosti a. míchala se po dobu 3 hodin. Přidal se chloroform (30 ml) a roztok se promyl 2 N kyselinou chlorovodíkovou (3 x 10 ml), 5 % NaHCCb (3 x 10 ml) a vodou (3 x 10 ml). Organická fáze se sušila (Na₂SO₄) , filtrovala a rozpouštědlo se odpařilo ve vakuu. Zbytek se podrobil chromatografii na silikagelu za použití gradientu dichloromethan:hexan:ethylacetát (1:1:0 až 8:0:2) jako eluentu. Shromáždily se čisté frakce a těkavé látky se odpařily ve vakuu. Získalo se 0,98 g (65 %) 4-oxo-tetrahydro-pyran-2-ylmethylesteru 4-nitrobenzensulfonové kyseliny ve formě pevné látky.

^XH NMR (400 MHz, CDC1₃) δ 2,37 (d, 2H, J = 7,8 Hz), 2,57 (m, 1H), 3,89 (m, 1H), 4,20 - 4,26 (m, 3H), 8,14 (dd, 2H, J = 0,6 Hz, 9 Hz), 8,42 (dd, 2H, J = 0,6 Hz, J = 9 Hz).

100 ·· ·· > · « 4 » · · 4 » · Φ 4 » · · 4 ·· ··

MS m/z : 315,3 (M+).

4-oxo-tetrahydro-pyran-2-ylmethytesteru 4-nitrobenzensulfonové kyseliny (0,5 g, 1,59 mmol), ethylenglykol (986 mg, 15,9 mmol) a p-toluensulfonová kyselina (61 mg, 0,32 mmol) se vypustily do benzenu (20 ml). Rozpouštědlo se odtranilo ve vakuu a látka. Pevná látka se rozpustila získala se pevná v dichloromethanu (30 ml) a promyla se v saturovaném vodném roztoku uhličitanu sodného (2x5 ml) a vodou (2x5 ml). Organická fáze se sušila (Na₂SO₄), filtrovala a rozpouštědlo se odpařilo ve vakuu. Získalo se 0,582 g (100 %) 1,4,8-trioxa-spiro[4,5]dec-7-ylmethylesteru 4-nitrobenzensulfonové kyseliny ve formě pevné látky.

^XH NMR (400 MHz, CDC1₃) δ 1,53 - 1, 73 (m, 4H) , 3,54 (m, 1H) , 3,8 (m, 2H), 3,96 (m, 4H), 4,15 (m, 2H), 8,12 (dd, 2H, J = 1,5 Hz, J = 9 Hz), 8,40 (dd, 4H, J = 1,5 Hz, 9 Hz).

MS m/z : 359, 3.

3,4-dichloroftalimid (90,2 mg, 0,42 mmol) se rozpustil v N,N-dimethylformamidu (2 ml) při teplotě místnosti. Přidal se hydrid sodný (17 mg, 0,42 mmol) v atmosféře dusíku. Přidal se 1,4,8-trioxa-spiro[4,5]dec-7-ylmethylester 4-nitrobenzensulfonové kyseliny (100 mg, 0,28 mmol) a směs se zahřívala na teplotu 140 °C po dobu 3 hodin. Po ochlazení na teplotu místnosti se do reakční směsi přidala voda s ledem (5 ml) a směs se extrahovala ethylacetátem (3 x 15 ml) ethylacetátové extrakty se promyly chlorovodíkovou (2x5 ml), vodou (2x5 uhličitanem sodným (2x5 ml) a vodou (2x5 ml) . Po sušení (Na₂SO₄) následovala filtrace a rozpouštědlo se odstranilo odpařováním ve vakuu. Získalo se 97 mg (94 %) 5,6-dichloro-2-(1,4,8-trioxa-spiro[4,5]dec-7-ylmethylester) -isoindol-1,3-dion ve formě pevné látky.

^TH NMR (400 MHz, CDC1₃) δ 1,60 (m, 2H) , 1,78 (m, 2H) , 3,54 (m,

Kombinované 1N kyselinou ml) , saturovaným

1H), 3,64 (m, 1H) , 3,88 (m, 2H) , 3,95 (m, 4H) , 7,95 (d, 2H, J = 3 Hz) .

101 ·· ♦· • ♦ · 4 • · · 4 • · # · 4 • · · 4 ·· ··

MS m/z : 373, 7 (M+) .

5,6-dichloro-2-(1,4,8-trioxa-spiro[4,5]dec-7-ylmethylester)-isoindol-1,3-dion (87 mg, 0,234 mmol) se rozpustil v tetrahydrofuranu (2,5 ml). K roztoku se přidala 1 N kyselina chlorovodíková (1 ml) a směs se zahřívala při teplotě 75 °C po dobu 20 hodin. Heterogenní směs se odpařila do sucha ve vakuu a výsledná pevná látka se rozpustila v dichloromethanu (10 ml) a promyla se vodou (3x2 ml). Organická vrstva se sušila (MgSO₄) , pak následovala filtrace a rozpouštědlo se odstranilo ve vakuu. Získalo se 62,1 mg (81 %) 5,6-dichloro-2-(4-oxo-tetrahydro-pyran-2-ylmethyl)-isoindol-1,3-dion ve formě pevné látky.

^XH NMR (400 MHz, CDC1₃) δ 2,31 - 2,41 (m, 2H) , 2,48 (t, 1H, J % 2 Hz), 2,62 (m, 2H), 3,60 (m, 1H), 3,72 (m, 1H), 3,99 (m, 2H), 4,29 (m, 1H), 7,96 (d, 2H, J = 2,7 Hz).

MS m/z : 331,1 (M+).

5, 6-dichloro-2-(4-oxo-tetrahydro-pyran-2-ylmethyl)-isoindol-1,3-dion (60 mg, 0,18 mmol) se míchal s terc-butylkyanoacetátem (33,5 mg, 0,24 mmol), elementární sírou (6,44 mg, 0,20 mmol) a morfolinem (32,4 μΐ, 0,37 mmol) v ethanolu po dobu 20 hodin při teplotě 50 °C. Těkavé látky se odpařily ve vakuu a výsledná pevná látka se rozpustila v dichloromethanu (30 ml) a promyla se vodou (2 x 10 ml) . Organická fáze se sušila (MgSO₄) , pak následovala filtrace a rozpouštědlo se odstranilo ve vakuu. Zbytek (111 mg) se čistil preparativní TLC Kieselgel 60F₂5₄, 1 mm) za použití směsi hexanu a ethylacetátu (1:1) jako eluentu. Čistá látka se získala po odpaření rozpouštědla ve vakuu. Získalo se 28 mg (32 %) tercbutylesteru kyseliny 2-amino-5-(5,6-dichloro-l,3-dioxo-l,3-dihydro-isoindol-2-ylmethyl)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3karboxylové ve formě pevné látky.

^XH NMR (400 MHz, CDC1₃) δ 1,54 (s, 9H) , 2,90 (m, 1H) , 3,35 (m,

2H), 2,60 (m, 2H), 2,90 (m, 1H), 4,62 (m, 1H), 7,95 (d, 2H, J = 1,8 Hz) .

• · ♦ • · ·

102

MS m/z : 483,3 (M+), 427 (M-57).

Směs terc-butylesteru kyseliny 2-amino-5-(5,6-dichloro-l,3-dioxo-1,3-dihydro-isoindol-2-ylmethyl)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylové (27,5 mg, 0,057 mmol) , terc-butylesteru kyseliny imidazol-l-yl-oxo-octové (55,8 mg, 0,29 mmol) a triethylamin (16 μΐ, 0,114 mmol) v tetrahydrofuranu (2 ml) se míchala při teplotě místnosti po dobu 20 hodin. Těkavé látky se odpařily ve vakuu a výsledný syrup se rozpustil v dichloromethanu (15 ml) a promyl se vodou (3 x 3 ml) . Organická fáze se sušila (MgSO₄) , pak následovala filtrace a rozpouštědlo se odstranilo ve vakuu. Zbytek (35,7 mg) se čistil preparativní TLC (Kieselgel 60F₂s₄, 0,5 mm) za použití směsi hexanu a ethylacetátu (8:2) jako eluentu. Po izolaci se získalo 8,5 mg (24 %) terc-butylesteru kyseliny 2-(terc-butoxyoxalyl-amino)-5-(5,6-dichloro-l,3-dioxo-l,3-dihydro-isoindol-2-ylmethyl)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylové.

^XH NMR (400 MHz, CDC1₃) δ 1,58 (s, 18H) , 2,68 (m, 1H) , 2,97 3,02 (m, 1H), 3,82 (m, 1H) , 4,63 - 4,68 (m, 1H) , 4,77 - 4,82 (m, 1H), 7,97 (d, 2H, J = 2,1 Hz).

MS m/z : 611,4 (M+).

Terc-butylesteru kyseliny 2-(terc-butoxyoxalyl-amino) -5-(5, 6-dichloro-l,3-dioxo-l,3-dihydro-isoindol-2-ylmethyl)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylové (3, 5 mg, 5,7xl'³ mmol) se rozpustilo ve 20 % kyselině trifluorooctové v dichloromethanu (1 ml) a míchal se po dobu 2 hodin při teplotě místnosti. Těkavé látky se odpařily ve vakuu a získalo se 2,7 mg (95 %) 5-(5,6-dichloro-l,3-dioxo-l,3-dihydro-isoindol-2-ylmethyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylové kyseliny ve formě pevné látky.

^XH NMR (400 MHz, CD₃OD) δ 2,66 (s, 1H) , 3,10 (m, 1H) , 3,80 (m,

1H), 3,98 (m, 2H), 4,66 (m, 1H), 4,74 (m, 1H).

·· ♦ · « I · · « ► Φ · <

» · · « ·· ··

103

MS τα/z : 4 98,3 (M+) .

Následující sloučeniny se připravily způsobem, který se popisuje v příkladu 42.

Příklad 43:

5-(1,3-dioxo-l,3,4,5,6,7-hexahydro-isoindol-2-ylmethyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

2-(1,4,8-trioxa-spiro[4,5]dec-7-ylmethylester)-4,5, 6, 7-tetrahydro-isoindol-1,3-dion 73,1 mg (62 %) ve formě oleje.

^XH NMR (400 MHz, CDC1₃) δ 1,42 - 1,58 (m, 2H) , 2,24 (m, 2H) , 2,62 (m, 2H), 3,10 (m, 2H) , 3,50 (m, 2H) , 3,71 (m, 3H) , 3,94 (m, 6H) , 5,9 (m, 2H) .

2-(4-oxo-tetrahydropyran-2-ylmethyl)-4,5,6,7-tetrahydro-isoindol-1,3-dion 50 mg (92 %) ve formě pevné látky.

^XH NMR (400 MHz, CDC1₃) δ 0,86 (m, 2H) , 1,64 (m, 2H) , 2,22 (m, 1H), 2,34 (m, 2H) , 2,61 (m, 3H) , 3,13 (m, 2H) , 3,79 (m, 1H) , 3,95 (m, 1H), 4,28 (m, 1H), 5,92 (m, 2H).

Terc-butylester kyseliny 2-amino-5-(1,3-dioxo-l,3,4,5,6,7-hexahydro-isoindol-2-ylmethyl)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylové se získal jako pevná látka po čištění preparativní TLC (Kieselgel 60F₂₅₄, 1 nim) za použití směsi hexanu a ethylacetátu (1:1) jako eluentu (36 mg, 47 %) .

²H NMR (400 MHz, CDC1₃) δ 1,53 (s, 9H) , 2,22 (m, 2H) , 2,62 (m,

2H), 2,83 (m, 1H) , 3,11 (m, 2H) , 3,56 (m, 1H) , 3,83 (m, 2H) ,

4,50 (m, 2H), 5,89 (m, 2H).

104 · · • 4 4 44 • 4 4 • 4 4

44

444 444

44

4 4 4

4 4 4 * · 4 4

4 4 4

4 44

MS m/z 419,5 (M+) , 363,4 (M-57) .

Terc-butylester kyseliny 2-(terc-butoxyoxalylamino-5-(1,3-dioxo-l, 3,4,5,6,7-hexahydro-isoindol-2-ylmethyl)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylové se získal po čištění preparativní TLC (Kieselgel 60F₂₅₄, 0,5 mm) za použití směsi hexanu a ethylacetátu (8:2) jako eluentu.

^XH NMR (400 MHz, CDC1₃) δ 1,60 (s, 18H) , 2,24 (m, 2H) , 2,92 (m, 3H), 3,14 (m, 2H) , 3,90 (m, 2H) , 4,11 (m, 1H) , 4,63 (m, 1H) , 4,78 (m, 1H), 5,91 (m, 2H).

MS m/z 545,5 (M-) , 489,4 (M-57).

5-(1,3-dioxo-l,3,4,5,6,7-hexahydro-isoindol-2-ylmethyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina se získala jako pevná látka (17,2 mg, kvantitativní výtěžek).

^XH NMR (400 MHz, CD₃OD) δ 2,28 (s, 2H) , 2,55 (m, 2H) , 2,97 (m, 2H), 3,31 (m, 2H) , 3, 56 - 3, 93 (m, 3H), 4,70 (m, 2H) , 5,91 (m, 2H) .

MS m/z 433,3 (M-) .'

Příklad 44:

2-(oxalyl-amino)-5-(1,1,3-trioxo-l,3-dihydro-lH-benzo[d]isothiazol-2-ylmethyl)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina ^XH NMR (400 MHz, CD₃OD) δ 8,09 - 7,8 (m, 4H) , 4,85 -4,67 (m, 3H), 4,21 - 4,13 (m, 1H), 4,02 - 3, 94 (m, 1H) , 3,11 - 3,06 (m, 1H), 2,90 - 2,80 (m, 1H).

MS (ESI(-)): 465.

105 • 4 44 4 » ·· 44

V 4 4 ·· 4· » · « « • · ··· · * · * · * ····· 4 4 4 4 4 ® 4 • · · 4 · 4 4444 • 4 44 444 444 44 44

HPLC (254,4 nm): 2,31, s, 99 %.

Příklad 45:

5-[(4-methoxy-benzensulfonylamino) -methyl]-2- (oxalyl-amino) -4, 7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina K roztoku terc-butylester kyseliny 2-amino-5-aminomethyl-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylové (101 mg, 0,35 mmol) v dichloromethanu (1 ml)se přidal pyridin (32 μΐ, 0,39 mmol) a 4-methoxybenzensulfonylchlorid (82 mg, 0,39 mmol) . Reakční směs se míchala při teplotě místnsoti po dobu 48 hodin. Reakční směs se ředila dichloromethanem (2 ml) a podrobila se preparativní TLC (1:1 hexan/ethylacetát) . Vzniklo 10 mg (10 %) terc-butylesteru kyseliny 2-amino-5-((4-methoxy-benzensulfonylamino)-methyl)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylové ve formě pevné látky.

XH NMR (400 MHz,	CDC13) δ	7,82	(d, J = 9 Hz, 2H) , 6,	93 (d,	J =
9 Hz, 2H),5,3(	:bs, 2H),	4,57	(s, 2H), 3,84 (s, 3H)	, 3,72	(m,
1H), 3,10- 3,06	(m, 1H) ,	2,95	- 2,87 (m, 1H), 2,69	- 2,64	(m,
1H), 2,41- 2,32	(m, 1H) ,	1,47	(s, 9H) .
MS: APCI(-): 453	[M-H].

K roztoku terc-butylesteru kyseliny 2-amino-5-((4-methoxy-benzensulfonylamino)-methyl)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylové (8 mg, 0,017 mmol) v dichloromethanu (1 ml) se přidal triethylamin (7,4 μΐ, 0,051 mmol) a terc-butylesteru kyseliny imidazol-l-yl-oxo-octové (10 mg, 0,051 mmol) a směs se míchala při teplotě místnosti po dobu 16 hodin. Těkavé látky se odpařily ve vakuu a zbytek se rozpustil v dichloromethanu (2 ml). Roztok se čistil preparativní TLC za použití směsi 10 % methanol/90 % dichloromethan. Získalo se 10 mg (100 %) terc-butylesteru kyseliny 2-(terc-butoxyoxa• · · ·

106

lyl-amino-5-((4-methoxy-benzensulfonylamino)-methyl)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylové ve formě pevné látky. ^XH NMR (400 MHz, CDC1₃) δ 7,83 (d, J = 9 Hz, 2H) , 6,93 (d, J = 9 Hz, 2H), 4,68 (m, 2H) , 3,85 (s, 3H) , 3,7 (m, 3H) , 3,29 3,22 (m, 1H), 2,80 - 2,75 (m, 1H) , 2,53 - 2,43 (m, 1H) , 1,56 (s, 18H).

MS: APCI(+): 582,8 [M+H], 527 (-1 terc-Bu) .

Terc-butylester kyseliny 2-(terc-butoxyoxalyl-amino-5-((4-methoxy-benzensulfonylamino)-methyl)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3c]pyran-3-karboxylové (10 mg, 0,017 mmol) se přidal k roztoku 25 % kyseliny trifluorooctové v dichloromethanu (2 ml) .

Reakční	směs se míchala	při teplotě	místnosti	PO	dobu 2
hodiny.	Rozpouštědlo se	odstranilo odpařováním	ve	vakuu.
Zbytek	se srážel přidáním	diethyletheru	a promyl	se	dvakrát
diethyletherem. Po sušení	vznikly 2 mg	(25 %) 5-	1(4-	methoxy-

benzensulfonylamino) -methyl]-2- (oxalyl-amino) -4,7-dihydro-5Hthieno[2,3-c]pyran-3-karboxylové kyseliny ve formě pevné látky. ¹H NMR (400 MHz, CD₃OD) δ 7,78 (d, J = 9 Hz, 2H) , 7,02 (d, J = 9 Hz, 2H) , 4,76 - 4,63 (m, 2H) , 3,84 (s, 3H) , 3,75 (m, 1H) , 3,50 - 3,47 (m, 2H), 2,89 - 2,83 (m, 1H), 2,52 - 2,42 (m, 1H). MS: APCI(+): 471 [M+H],

Příklad 46:

N-(6-hydroxy-3-hydroxymethyl-4,5,6,7-tetrahydro-benzo[b]thiofen-2-yl)-oxalamová kyseliny • ·

107

Terc-butylester 2-(ethoxyoxalyl-amino)-6-(2'-spirofl', 3 Jdioxolan-6,7-dihydro-4H-benzo[b]thiof en-2-yl)-oxalamové kyseliny (20 g, 0,05 mol) se rozpustil ve směsi (1:4) kyseliny trifluorooctové a dichloromethanu (200 ml) obsahující vodu (1 ml) při teplotě 0 °C. Reakční směs se míchala při teplotě 0 °C po dobu 1 hodiny a při teplotě místnosti po dobu 20 hodin. Těkavé látky se odpařily ve vakuu a pevný zbytek se titroval diethyletherem (2 x 100 ml) a sušil se ve vakuu, přičemž vzniklo 15,08 g (100 %) 2-(ethoxyoxalyl-amino)-6-oxo-4,5,6,7tetrahydro-benzo[b]thiofen-3-karboxylové kyseliny ve formě pevné látky.

Ke směsi ethanolu (50 ml) a dichlormethanu (50 ml) se přidala 2-(ethoxyoxalyl-amino)-6-oxo-4,5,6,7-tetrahydrobenzo[b]thiofen-3-karboxylová kyselina (2 g, 6,43 mmol) následovaná borhydridem sodným (124 mg, v peletu). Výsledná směs se míchala při teplotě místnosti po další 4 hodiny. Reakční směs se rychle ochladila přidáním směsi vody (100 ml) a kyseliny mravenčí (100 ml) při teplotě 0 °C. Vodní fáze se extrahovala ethylacetátem (2 x 100 ml) a kombinované organické fáze se promyly solným roztokem (100 ml), sušily se Na₂SO₄, filtrovaly se a odpařily se ve vakuu, přičemž vzniklo 860 mg (43 %)

N-(6-hydroxy-3-hydroxymethyl-4,5,6,7-tetrahydro-benzo[b]thiofen-2-yl)-oxalamová kyseliny ve formě pevné látky. Po té, co se nechal roztok stát po dobu 18 hodin se vodná fáze filtrovala a filtrační koláč se promyl vodou (2 x 15 ml) a sušil se ve vakuu, přičemž se získala další část 710 mg (48 %) N-(6-hydroxy-3-hydroxymethyl-4,5,6,7-tetrahydro-benzo[b]thiofen-2-yl)-oxalamová kyseliny ve formě pevné látky.

vypočteno pro C11H13N1O5S1 0,5 x H₂0

C 47,14 % H, 5,03 % N, 5,00 % zj ištěno:

C 47,19 %, H 5,00 %, N 4,94 %.

··

108

Následující sloučenina se připravila podobným způsobem jak se popisuje v příkladu 1.

Příklad 47:

2-(oxalyl-amino)-6- (2'-spiro[l' , 3' ]dioxolan-6,7-dihydro-4H-benzo[b]thiofen-3-karboxylová kyselina M.p.:větší než 250 °C vypočteno pro Ci3H₁₃NO₇S

C 47,70 % H, 4,00 % N, 4,28 % zjištěno:

C 47,93 %, H 4,09 %, N 4,27 %.

Příklad 48:

6-hydroxy-2-(oxalyl-amino)-4,5,6,7-tetrahydro-benzo[b]thiofen-3-karboxylová kyselina

Ethylester kyseliny 2-(ethoxyoxalyl-amino)-6-(2'-spiro[l', 3 ']dioxolan-6, 7-dihydro-4H-benzo[b]thiofen-2-yl) -3-karboxylové (8,7 g, 22,7 mmol) se rozpustil ve směsi 25 % kyseliny trifluorooctové v dichloromethanu (100 ml) chlazené v ledové lázni a přidala se voda (0,5 ml) . Reakční směs se míchala při teplotě 0 °C po dobu 2 hodin při teplotě místnosti po dobu 48 hodin. Těkavé látky se odpařily ve vakuu a zbytek se rozpustil v ethanolu (100 ml) a odpařil se ve vakuu (dvakrát). Pevný zbytek se promyl diethyletherem (80 ml) a ·· • ·

109 sušil se ve vakuu při teplotě 50 °C, přičemž se získalo 6,68 g (88 %) ethylesteru kyseliny 2-(ethoxyoxalyl-amino)-6-oxo-4,5,6,7-tetrahydro-benzo[b]thiofen-3-karboxylové ve formě pevné látky.

K roztoku ethylesteru kyseliny 2-(ethoxyoxalyl-amino)-6-oxo-4,5, 6, 7-tetrahydro-benzo[b]thiofen-3-karboxylové (2 g, 5,89 mmol) ve směsi dichlormethanu (40 ml) a ethanolu (40 ml) se přidal borohydrát sodný (64 mg, 1,77 mmol). Reakční směs se míchala při teplotě místnosti po dobu 64 hodin, přidal se další borohydrid sodný (22,3 mg, 0,59 mmol) a míchání pokračovalo po dalších 18 hodin. Během dalších 6 hodin míchání se přidaly dvě další části borohydridu sodného (23 mg a 15 mg) . Do reakční směsi se přidal ledem chlazený saturovaný chlorid amonný (50 ml) a výsledná směs se extrahovala ethylacetátem (3 x 50 ml) . Kombinované organické extrakty se sušily (Na₂SO₄), filtrovaly a odpařovaly ve vakuu. Zbytek se rozpustil dvakrát v ethylacetátu (100 ml) a odpařil se ve vakuu, pevný zbytek se promyl diethyletherem (80 ml) a sušil se ve vakuu při teplotě 50 °C. Získalo se 1,46 g (75 %) ethylesteru kyseliny 2-(ethoxyoxalyl-amino)-6-hydroxy-4,5, 6, 7tetrahydro-benzo[b]thiofen-3-karboxylové ve formě pevné látky. 1,35 g uvedeného materiálu se podrobilo kolonové chromatografii (solikagel) za použití směsi ethylacetátu a heptanu (1:1) jako eluentu. Sebraly se čisté frakce a rozpouštědlo se odpařilo ve vakuu. Získalo se 0,9 g čistého ethylesteru kyseliny 2-(ethoxyoxalyl-amino)-6-hydroxy-4,5, 6,7tetrahydro-benzo[b]thiofen-3-karboxylové ve formě pevné látky.

^XH NMR (300 MHz, CDC1₃) δ 1,42 (m, 6H) , 1,86 (m, 2H) , 2,02 (m, 1H), 2,71 (dd, 1H), 2,85 (m, 1H), 3,00 (m, 2H), 4,19 (bs, 1H) , 4,40 (dq, 4H), 12,45 (bs, 1H, NHCO) .

K roztoku shora popsaného diethylesteru (0,3 g, 0,88 mmol) ve vodě (10 ml) se přidal 1 N hydroxid sodný (3,1 ml, 3,08 mmol). Výsledná reakční směs se míchala při teplotě místnosti po dobu 16 hodin. Vodná fáze se okyselila přidáním koncentrované • ·

110 ···· · · · · · · Μ· · · ··· · · · ·· · · kyseliny chlorovodíkové v množství, aby hodnota pH byla 1. Reakční směs se odpařila ve vakuu na polovinu původního objemu. Sraženina se separovala filtrací, promyla malým množstvím diethyletheru a sušila se ve vakuu při teplotě 50 °C po dobu 16 hodin. Vzniklo 130 mg (52 %) 6-hydroxy-2-(oxalyl-amino) -4,5,6,7-tetrahydro-benzo[b]thiofen-3-karboxylové kyseliny ve formě pevné látky.

M.p.: amorfní

F NMR (300 MHz, DMSO-d₆) δ 1,63 (m, 1H) , 1,86 (m, 1H) , 2,5 (m, 1H, částečně zkresleno DMSO), 2,71 (m, 1H), 2,86 (m, 2H), 3,91 (m, 1H) , 4,87 (bs, 1H) , 12,35 (bs, 1H,, NHCO) .

Následující sloučenina se připravila podobným způsobem, jak se popisuje v příkladu 27.

5-(2-methyl-4-oxo-4H-chinazolin-3-ylmethyl)-2-(oxalyl-amino) -4 , 7-dihydro-5H-thieno[2,3-cJpyran-3-karboxylová kyselina F NMR (400 MHz, DMSO-d₆) δ 12,32 (s, 1H) , 8,10 (d, J = 8 Hz,

1H) ,	7,80	(t, J = 7	Hz, 1H), 7,50 (d, J = 8 Hz, 1H),	7,49	(t,
J =	7 Hz,	1H), 4,78	(d, J = 15 Hz, 1H) , 4,53 (d, J	= 15	Hz,
1H) ,	4,39	(d, J = 15	Hz, 1H), 4,21 (dd, J = 15 Hz, 9	Hz,	1H) ,
4,00	- 3,	94 (m, 1H),	3,05 (d, J = 17 Hz, 1H), 2,74 -	2,65	(m,

1H, částečně zkresleno okolními vazbami), 2,68 (s, 3H).

¹³C NMR (100,6 MHz, DMSO-d₆) δ 167,7, 162,8, 161,6, 157,6, 156, 1, 148,3, 146, 9, 136, 0, 130, 5, 127,9, 127,8, 126, 5, 121, 4, 115,0, 74,4, 65,9, 49,8, 31,4, 25,0.

[M-H]^-: 442,1

111

HPLC (254,4 nm) : 2,631 s, 81%

Příklad 50:

o

7-(1,3-dioxo-l,3-dihydro-isoindol-2-ylmethyl)-2-(oxalyl-amino) -4 , 7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina Diethylacetal ftalimidoacetaldehydu (100 g, 0,38 mol) a 1 N kyselina chlorovodíková (600 ml) se míchala při teplotě výtoku po dobu 5 minut nebo až se dosáhlo homogenního roztoku. Reakční směs se ochladila a sraženina se separovala filtrací a sušila se ve vakuu při teplotě 50 °C po dobu 16 hodin. Získalo se 63,3 g (88 %) ftalimidoacetaldehydu ve formě pevné látky.

^XH NMR (300 MHz, CDC1₃) δ 4,58 (s, 2H) , 7,76 - 7,78 (m, 2H) ,

7,90 - 7,92 (m, 2H) , 9,67 (s, IH) .

Ke směsi f talimidoacetaldehydu (64 g, 0,34 mol) a trans-1-methoxy-3-(trimethylsilyloxy)-1,3-butadien (81,5 g, 0,38 mol) v benzenu (600 ml) míchané po dobu 15 minut se v atmosféře dusíku přidal po kapkách 45 % roztok komplexu diethyletheru chloridu zinečnatého c dichloromethanu (55,5 ml, 0,17 mol) při teplotě 0 °C. Reakce se nechala ohřát na teplotu místnosti přes noc. K reakční směsi se přidala voda (500 ml) a výsledná směs se extrahovala ethylacetátem (200 ml) . Organický extrakt se promyl 1 N kyselinou chlorovodíkovou (2 x 200 ml) a solným roztokem (200 ml) . Organická fáze se sušila (Na₂SO₄) , filtrovala se a rozpouštědlo se odpařilo ve vakuu. Získal se pomalu krystalyzující olej (98 g). Pevná látka se přidala do směsi ethylacetátu a diethyletheru (400 ml, 1:1) a výsledná sraženina se separovala filtrací, promyla se malou částí diethyletheru a sušila se při teplotě 50 °C po dobu 1 hodiny. Vzniklo 59,8 g (69 %) 2-(4-oxo-3,4-dihydro-2H-pyran-2-methyl)112 • · ·' ·· isoindol-1, 3-dionu jako pevné látky. Filtrát se odpařil ve vakuu a zbytek se podrobil kolonové chromatografii na silikagelu (1 1) za použití směsi ethylacetátu a heptanu (1:2) jako eluentu. Sebraly se čisté frakce a rozpouštědlo se odpařilo ve vakuu do dosažení suchosti. Pevná látka se separovala filtrací a sušila se ve vakuu při teplotě 50 °C po dobu 16 hodin. Vzniklo dalších 15 g (17 %) 2-(4-oxo-3,4-dihydro-2H-pyrán-2-ylmethyl)-isoindol-1,3-dionu jako pevné látky.

^XH NMR (300 MHz, CDC1₃) δ 2,61 (d, 2H) , 3,85 (dd, 1H) , 4,18 (dd, 1H), 4,76 (m, 1H) , 5,43 (d, 1H) , 7,28 (d, 1H) , 7,69 7,77 (m, 2H), 7,84 - 7,88 (m, 2H).

2-(4-oxo-3, 4-dihydro-2H-pyran-2-ylmethyl)-isoindol-1,3-dion (13 g, 0,051 mol) se rozpustil v ethylacetátu (250 ml) a umístil se do Parrovy nádoby. Opatrně se přidalo 10 % Pd/C (1,5 g) a směs se míchala za tlaku 0,21 MPa vodíku po dobu 6,5 hodiny (zařízení Parr). Po odpaření následuje filtrace ethylacetátu ve vakuu. Získalo se 11,5 g 2-(4-oxo-tetrahydro-pyran-2-ylmethyl)-isoindol-1,3-dion, který je dostatečně čistý, aby se použil v dalším kroku. Analytická čistá sloučenina se získala čištěním malého vzorku (250 mg) kolonovou chromatografii na silikagelu, přičemž se využívá jako eluentu směs hexan/ethylacetát s gradientem (od 100/0 do 50/50). Sebraly se čisté frakce a rozpouštědlo se odpařilo ve vakuu. Získalo se 142 mg (55 %) 2-(4-oxo-tetrahydro-pyran-2-ylmethyl)-isoindol-1,3-dionu ve formě pevné látky.

^XH NMR (400 MHz, CDC1₃) δ 2,30 - 2,68 (m, 4H) , 3,62 (m, 1H) ,

3,74 (m, 1H) , 4,00 (m, 2H), 7,75 (m, 2H) , 7,88 (m, 2H).

Ke směsi terc-butylkyanoacetátu (11,2 g, 0,079 mol),

2-(4~oxo-tetrahydro-pyran-2-ylmethyl)-isoindol-1,3-dionu (18,7 g, 0,072 mol) a elementární síry (2,5 g, 0,079 mol) v ethanolu se přidal morfolin (20 ml) a výsledná směs se míchala při teplotě 50 °C po dobu 3 hodin. Chlazená reakční směs se filtrovala a těkavé látky se odpařily ve vakuu. Ke zbytku se • · • · · 9 9 · · 9 ♦’ · ·' • · ··· · * · · · ·

--_n · · · · · · ······

113 ·♦·· · · ···· ·· ·· ··· ··· ·· ·* přidala voda (200 ml) a diethylether 100 ml. Sraženina se separovala filtrací a sušila se ve vakuu při teplotě 50 °C.

Vzniklo 9,1 g (30 %) terc-butylesteru kyseliny 2-amino-5-(1,3dioxo-1,3-dihydro-isoindol-2-ylmethyl)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylové ve formě pevné látky.

Filtrát se extrahoval s ethylacetátem (2 x 150 ml) a promyl se solným roztokem (100 ml), sušil se (Na₂SO₄) , filtroval se a rozpouštědlo se odpařilo ve vakuu. Zbytek (20 g) se čistil kolonovou chromatografií na silikagelu (1 1) za použití směsi hexanu a ethylacetátu (1:2) jako ředidla. Sebraly se čisté frakce a rozpouštědlo se odpařilo ve vakuu. Zbytek se promyl diethyltherem a pevná látka se separovala filtrací a sušila se při teplotě 50 °C. Získaly se další 2,2 g (7 %) tercbutylesteru kyseliny 2-amino-5-(1,3-dioxo-l,3-dihydro-isoindol-2-ylmethyl)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylové jako pevné látky.

Filtrát se odpařil ve vakuu a získalo se 10,2 g (34 %) skoro suchého terc-butylesteru kyseliny 2-amino-7-(1,3-dioxo-l,3-dihydro-isoindol-2-ylmethyl)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3karboxylové ve formě oleje.

terc-butylesteru kyseliny--------2-amino-5-(1,3-dioxo-l,3-dihydro- -isoindol-2-ylmethyl)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylové ^XH NMR (300 MHz, CDC1₃) δ 1,50 (s, 9H) , 2,54 - 2,63 (m, 1H) , 2,84 - 2,90 (m, 1H) , 3,79 (q, 1H) , 3, 96 - 4,04 (m, 2H) , 5,91 (bs, 2H, NH₂), 7,70 (m, 2H) , 7,84 (m, 2H) .

terc-butylesteru kyseliny 2-amino-7-(1,3-dioxo-l,3-dihydro-isoindol-2-ylmethyl)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylové *H NMR (300 MHz, CDC1₃) δ 1,50 (s, 9H) , 2,71 - 2,90 (m, 1H) ,

3, 67 - 3,77 (m, 2H) , 4,02 - 4,15 (m, 2H) , 4,90 (m, 1H) , 6,04 (bs, 2H, N77₂), 7, 70 (m, 2H) , 7,84 (m, 2H) .

Směs terc-butylesteru kyseliny 2-amino-7-(1,3-dioxo-l,3-dihydro-isoindol-2-ylmethyl)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylové (10,2 g 0,25 mol), terc-butylesteru kyseliny imidazol-l-yl-oxo-octové (7,2 g, 0,037 mol) v suchém tetrahydrofuranu (150 ml) se míchala při teplotě místnosti po dobu 4 hodin. Pak se přidala další část terc-butylesteru kyseliny imidazol-l-yl-oxo-octové (2,0 g, 0,01 mol) a výsledná směs se míchala po dobu 16 hodin při teplotě místnosti. Sraženina se separovala filtrací, promyla se malou částí diethyietheru a sušila se ve vakuu. Získalo se 3,5 g (26 %) terc-butylesteru kyseliny 2-(terc-butoxyoxalylamino)-7-(1,3-dioxo-1,3-dihydro-isoindol-2-ylmethyl)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylové ve formě pevné látky.

Filtrát se odpařil ve vakuu a ke zbytku se přidala voda (100 ml) a ethylacetát (100 ml). Sraženina se separovala filtrací a sušila se ve vakuu při teplotě 50 °C a získalo se 0,8 g (6 %) terc-butylesteru kyseliny 2-(terc-butoxyoxalylamino)-7-(1,3-dioxo-1,3-dihydro-isoindol-2-ylmethyl)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylové ve formě pevné látky.

^ΧΗ NMR (300 MHz, CDC1₃) δ 1,60 (s, 9H) , 1,62 (s, 9H) , 2,79 2,97 (m, 2H), 3,73 (m, III), 3,83 - 3,88 (dd, 1H), 4,07 - 4,16 (m, 2H), 5,09 (m, 1H) , 7,71 (m, 2H) , 7,85 (m, 2H) , 12,55 (bs, 1H, NJÍCO) .

Shora v textu popsaná sloučenina terc-butylesteru kyseliny 2-(terc-butoxyoxalylamino)-7-(1,3-dioxo-l,3-dihydro-iso-indol-2-ylmethyl)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylové (0,8 g, 1,47 mmol) se přidala k roztoku 25 % kyseliny trifluorooctové v dichloromethanu (30 ml) . Reakční směs se míchala při teplotě místnosti po dobu 6 hodin. Rospouštědlo se odstranilo ve vakuu. Zbytek se precipitoval přidáním diethyietheru, separoval se filtrací a sušil se ve vakuu při teplotě 50 °C a získalo se 0,5 g (79 %)_ 7-(1,3-dioxo-l, 3• ·

115 dihydro-isoindol-2-ylmethyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5Hthieno[2,3-c]pyran-3-karboxylové kyseliny ve formě pevné látky. M.p. je větší než 250 °C vypočteno pro C19H14N2O8S 0,5 x H₂O

C 51,94 % H, 3,44 % N, 6,38 % zj ištěno:

C 52,02 %, H 3,37 %, N 6,48 %.

Příklad 51:

7-(acetylamino-methyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-díhydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

Ke směsi terc-butylesteru kyseliny 7-(1,3-dioxo-l,3-dihydro-isoindol-2-ylmethyl) -4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]py- .. . . . ran-3-karboxylové (6 g, 0,014 mol) v ethanolu (100 ml) se přidal hydrazinhydrát (1,4 ml, 0,028 mol). Výsledná reakční směs se míchala při teplotě odtoku po dobu 1 hodiny. Pak se ochladila a nerozpustná hmota se odfiltrovala a sušila se ve vakuu. Ke zbytku se přidala voda (100 ml) a výsledná směs se extrahovala diethyletherem (2 x 100 ml). Kombinované organické extrakty se promyly solným roztokem (100 ml) , sušily se (Na₂SO₄) , filtrovaly se a rozpouštědlo se odpařilo ve vakuu. Získalo se 2,9 g (71 %) terc-butylesteru kyseliny 2-amino-7-aminomethyl-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylové ve formě oleje.

116

·'· ^XH NMR (300 MHz, CDC1₃) δ 1,55 (s, 9H) , 2,70 - 2,97 (m, 4H) , 3,69 - 3,78 (m, 1H), 4,13 (m, 1H), 4,50 (m, 1H), 6,09 (bs, 2H, thiofen-NJí₂) .

K roztoku chlazeném vodou s ledem shora v textu popsaném tercbutylesteru kyseliny 2-amino-7-aminomethyl-4,7-dihydro-5H-thieno[2> 3-c]pyran-3-karboxylové (1,5 g, 5,27 mmol) a triethylamin (1,5 ml) v dichlormethanu (50 ml) se po kapkách přidal acetylchlorid (0,46 g, 5,80 mmol). Reakční směs se nechala zahřát na teplotu místnosti a míchala se dalších 30 minut. Reakční směs se promyla vodou (2 x 25 ml), sušila se (Na₂SO₄), filtrovala se a rozpouštědlo se odpařilo ve vakuu. Zbytek se čistil na chromatografické koloně na silikagelu (1 1) za použití ethylacetátu a pak se použila směs ethylacetátu a ethanolu (20:1) jako eluentu. Sebraly se čisté frakce a rozpouštědlo se odpařilo ve vakuu a získalo se 0,3 g (17 %) terc-butylesteru kyseliny 7-(acetylamino-methyl)-2-amino-4,7dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylové.

^XH NMR (300 MHz, CDC1₃) δ 1,56 (s, 9H) , 1,99 (s, 3H) , 2,77 (m,

2H) , 3,19 (m, 1H) , 3, 67 - 3,79 (m, 2H) , 4,09 4,63 (m, 1H), 5,91 (bs, 1H), 6,10 (bs, 2H).

Ke směsi shora popsaného terc-butylesteru

4,16 (m, 1H) kyseliny 7

-(acetylamino-methyl)-2-amino-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylové (0,3 g, 0,92 mmol) v suchém tetrahydrofuranu (40 ml) se po kapkách přidávala směs terc-butylesteru kyseliny imidazol-l-yl-oxo-octové (22 mg, 1,10 mmol) v suchém tetrahydrofuranu (5 ml). Směs se míchala při teplotě místnosti po dobu 3 hodin. Těkavé látky se odpařily ve vakuu a zbytek se rozpustil v ethylacetátu (100 ml) a promyi se vodou (50 ml) a solným roztokem (50 ml) . Organická fáze se promyla se sušila (Na₂SO₄) , filtrovala se a rozpouštědlo se odpařilo ve vakuu. Zbytek (0,4 g) se smíchal se směsí diisopropyletheru (5 ml) a diethyletheru (5 ml). Sraženina se separovala filtrací a filtrát se odpařoval ve vakuu. Získalo se 0,25 g (60 %) tercbutylesteru kyseliny 7-(acetylamino-methyl)-2-(terc-bu• · • ···

117 toxyoxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylové ve formě oleje.

^XH NMR (300 MHz, CDC1₃) δ 1,64 (s, 9H) , 1,65 (s, 9H) , 2,02 (s, 3H), 2,87 (m, 2H), 3,29 (m, 1H), 3,74 (m, 1H), 3,89 (ddd, 1H), 4,18 (m, 1H) , 4,78 (m, 1H) , 5,93 (bs, 1H, NHCOMe) , 12,5 (s, 1H, NHCOCOOH) .

Shora v textu uvedená sloučenina terc-butylesteru kyseliny 7-(acetylamino-methyl)-2-(terc-butoxyoxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylové (0,2 g, 0,44 mmol) se přidala k roztoku 25 % kyseliny trifluorooctové v dichloromethanu (20 ml). Reakční směs se míchala při teplotě místnosti po dobu 4 hodin. V této době se rozpouštědlo odpařilo ve vakuu. Zbytek se srážel přidáním diethyletherú, filtroval se a sušil se ve vakuu při teplotě 50 °C. Získalo se 0,11 g (73 %) 7-(acetylamino-methyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylové kyseliny ve formě pevné látky.

M.p.: 220 až 222 °C ^ΧΗ NMR (300 MHz, DMSO-d₆) δ 1,87 (s, 3H) , 2,82 (bs, 2H) , 3,19 (m, 1H), 3,51 (m, 1H) , 3,67 (m, 1H) , 4,07 (m, 1H) , 4,69 (m,

1H), 8,14 (t, 1H, NífCOMe) , 12,3 (s, 1H, NHCOCOOH) . ..........

Příklad 52:

Fmoc-CI

NaHCOj

% TFA CHjCIj

HjO/CHjCIj

Pryskyřice /

O pryskyřice

O i O pryskyřice 'ψ' ^{0 11} \=/

THF

CHjCIj h₂nnh₂ h₂N

O * H° o o

80% různých o

JL

R OH

EDCL. HOBT, TEA.DMF • · · • · · ·

118

2) 20 % TFA V CHjCIj

K terc-butylesteru kyseliny 2-amino-5-(1,3-dioxo-l,3-dihydro-isoindol-2-ylmethyl)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylové (4,5 g, 0,011 mol) rozpuštěném v dichloromethanu (30 ml) se přidal uhličitan sodný (1 g, 0,011 mol) rozpuštěný ve vodě (16 ml). Reakční směs se ochladila na teplotu 0 °C a přidal se 9-fluorenylmethylchlorofomát (3 g, 0,012 mol). Po míchání po dobu 15 minut se reakční směs zahřála na teplotu místnosti a míchala se po dobu 16 hodin. Organická fáze se separovala a promyla se solným roztokem (10 ml) . Vodná fáze se extrahovala dichloromethanem (2 x 20 ml) a kombinované organické fáze se sušily (MgSOJ , filtrovaly se a odpařily se ve vakuu za vzniku oranžové pevné látky, která se čistila chromatografií za použití dichloromethanu jako eluentu. Sebraly se čisté frakce a odpařily se ve vakuu. Získalo se 5,6 g (81 %) tercbutylesteru kyseliny 5-(1,3-dioxo-l,3-dihydro-isoindol-2-ylmethyl) -2-(9H-fluoren-9-ylmethoxykarbonylamino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylové.

XH	NMR (400	MHz, CDC13)	δ 10,60 (bs, 1	H), 7,87 -	7,84 (m,	2H) ,
7,	75 (d, J	= 8 Hz, 2H)	, 7,73 - 7,70	(m, 2H), 7	,60 (d, J	= 8
Hz	, 2H), 7,	39 (t, J = 8	Hz, 2H), 7,30	(t, J = 8	Hz, 2H),	4,74
(d	, J = 14	Hz, 1H), 4,	62 (d, J = 14	Hz, 1H), 4	,48 (d, J	= 7
Hz	, 2H), 4,	27 (t, J = 7	Hz, 1H), 4,05	- 4,00 (m,	2H) , 3,86	-3,
80	(m, 1H),	2,92 (d, J	= 17 Hz, 1H) ,	2,64 (dd,	J = 17,9	Hz,

1H) , 1,59 (s, 9H) .

119

LC/MS [M+H]⁺: 637, 4 9

Ke shora v textu popsané látce thieno[2,3-c]pyran chráněné F-moc (5,5 g, 8,6 mmol) se přidalo při teplotě 0 °C k roztoku 20 % kyseliny trifluorooctové v dichloromethanu (30 ml) .

Reakce se míchala po dobu 4 hodin při teplotě místnosti. Těkavé látky se odpařovaly ve vakuu a zbytek se srážel s diethyletherem, separoval se filtrací a sušil se. Získalo se 4,2 g (85 %) kyseliny 5-(1,3-dioxo-l,3-dihydro-isoindol-2-ylmethyl)-2-(9H-fluoren-9-ylmethoxy-karbonylamino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylové ve formě pevné látky.

^XH NMR (400 MHz, DMSO-d₆) δ 10,22 (br s, 1H) , 7,88 (d, J = 5

Hz, 2H) 7,88 - 7,82 (m, 4H) , 7,66 (d, J = 5 Hz, 2H) , 7,40 (t, J = 5 Hz, 2H) , 7,32 (t, J = 5 Hz, 2H) , 4,68 -4,48 (m, 4H) , 4,34 (t, J = 5 Hz, 1H) , 3,90 - 3,81 (m, 2H) , 3, 72 - 3,67 (m, 1H) , 2,51 (m, 1H).

K pryskyřici Wang (3,75 mg, 4,5 mmol) se přidalo dichloromethan (50 ml) a směs se ochladila na teplotu 0 °C v atmosféře dusíku. Přidal se diisopropylethylamin (25 ml) a pak následoval methansulfonylchlorid (2,25 ml, 29 mmol). Reakce se míchala při teplotě 0 °C po dobu 30 minut, pak při teplotě místnosti dalších 30 minut. Pryskyřice se separovala filtrací a promyla se dichloromethanem (2 x 30 ml), N-methylpyrrolidinonem (20 ml) a opět s dichloromethanem (2 x 30 ml) . Methansulfonylester pryskyřice Wang se sušil ve vakuu po dobu 2 hodiny a použil se přímo v dalším kroku.

Ke shora popsanému methansulfonylester pryskyřice Wang a 5(1,3-dioxo-l,3-dihydro-isoindol-2-ylmethyl)-2-(9H-fluoren-9-ylmethoxy-karbonylamino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylové kyselině (4,85 g, 8,4 mmol) se přidal N-methylpyrrolidinon (45 ml). Přidal se uhličitan česný (2,2 g, 6,7 mmol) a reakce se míchala v atmosféře dusíku po dobu 16 hodin a pak při teplotě 80 °C po dobu 36 hodin. Směs se ochladila na teplotu místnosti, pruskyřice se separovala filtrací, promyla se vodou, methanolem a opakovaně ·· ··

120

dichloromethanem a sušila se ve vakuu po dobu 2 hodin. Získal se ester Wang pryskyřice kyseliny 5-{1,3-dioxo-l,3-dihydro-isoindol-2-ylmethyl)-2-(9H-fluoren-9-ylmethoxy-karbonyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylové.

Shora v textu popsaný ester Wang pryskyřice (4,85 g) se míchal v roztoku 20 % piperidinu v tetrahydrofuranu (20 ml) po dobu 45 minut. Pryskyřice se pak separovala filtrací, promyla se tetrahydrofuranem (2 x 20 ml), methanolem (2 x 20 ml) a dichloromethanem (3 x 20 ml) a sušila se ve vakuu po dobu 3 hodiny. Vznikl ester Wang pryskyřice kyseliny 2-amino-5-(1,3dioxo-1,3-dihydro-isoindol-2-ylmethyl)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylové.

Shora v textu popsaný ester Wang pryskyřice (4,85 g) se suspendoval ve směsi dichloromethanu (50 ml) a triethylaminu (3 ml) . V atmosféře dusíku se přidal terc-butylesteru kyseliny imidazol-l-yl-oxo-octové (4,2 g, 0,021 mmol) a směs se míchala při teplotě místnosti po dobu 16 hodin. Pryskyřice se separovala filtrací a promyla se methanolem (30 ml), dichloromethanem (30 ml). Tento způsob se opakoval dvakrát. Pryskyřice se sušila ve vakuu po dobu několika hodin a získal se komplex kyseliny 2-(tercbutoxyoxalyl-amino)-5-(1,3-dioxo-l, 3-dihydro-isoindol-2-ylmethyl)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylové-Wang pryskyřice.

Malý vzorek shora popsaného esteru Wang pryskyřice se ošetřil 20 % kyselinou trifluorooctové v dichloromethanu (3 ml) po dobu 1 hodiny. Pryskyřice se separovala filtrací a filtrát se koncentroval ve vakuu. Zbytek se dvakrát odpařil z dichloromethanu. Vzniklo 30 mg pevné látky, která měla hodnotu ^XH NMR a MS stejnou jako látka syntetizovaná v příkladu 106. Nanesení Wang pryskyřice se stanovilo jako 0,6 mmol/g. Shora v textu popsaný ester Wang pryskyřice (3 g, 1,8 mmol)) se suspendoval v dichloromethanu (25 ml) . Přidal se hydrazin (0,14 ml, 4,5 mmol) a reakce se míchala v atmosféře dusíku při teplotě místnosti po dobu 24 hodin. Pryskyřice se separovala

*· » ·

121

filtrací a promyla se několokrát buď methanolem nebo dichloromethanem. Shromáždil se filtrát a koncentroval se. Získalo se 260 mg pevné látky. Stanovilo se, že reakce není úplná a pryskyřice se supsendovala opět v dichloromethanu (15 ml) a ošetřila se hydrazinem (50 μΐ) po dalších 16 hodin. Pryskyřice se separovala filtrací a promyla se několokrát buď methanolem nebo dichloromethanem. Z filtrátu se získalo dalších 30 mg meziproduktu. V tomto bodě se zjistilo, že reakce je úplná a pryskyřice se sušila ve vakuu po dobu 3 hodiny. Získalo se 2,67 g 5-aminomethyl-2-(tercbutoxyoxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina-Wang pryskyřice. Pryskyřice je pozitivní v ninhydrinovém testu pro aminy.

Shora v textu popsaný ester Wang pryskyřice (2,67 g) se suspendoval ve směsi tetrahydrofuranu a dichloromethanu (1:1, 90 ml) a nanesl se na OntoBlock (80 prohlubní, 0,02 mmol v každé prohlubni). Bloky se vypouštěly. Zatím se 80 karboxylových kyselin navážilo do jednotlivých zkumavek (0,044 mmol na jednu zkumavku). Připravil se roztok hydrochlorid 1(3-dimethylaminopropyl)-3-ethylkarbodiimidu (0,85 g, 4,4 mmol) 1-hydroxy-benzotriazolhydrátu . (0, 6..... g, 4,4 mmol).......a triethylaminu (1,1 ml, 8 mmol) v Ν,N,-dimethylformamidu (100 ml). tento roztok se přidal do každé zkumavky (1 ml na zkumavku) a pak se obsah každé zkumavky přenesl do prohlubně zařízení OntoBlock (aby se dosáhlo plné rozpustnosti, tak se zkumavky sonikovaly). Bloky se pak kolébaly po dobu dvou dní. Po tento čas se bloky nechaly vytékat a promývaly se methanolem a dichloromethanem. Bloky se pak umístily do vakuové sušárny po dobu 2 hodin, pak se přidal do každé prohlubně 1 ml roztoku terc-butylester kyseliny imidazol-l-yl-oxo-octové (0,2 M v dichloromethanu). Bloky se pak houpaly po dobu 16 hodin. Pak se bloky znovu promyly za použití methody uvedené shora v textu. Po promytí se přidal do každé prohlubně 1 ml roztoku 20 % kyseliny trifluorooctové v dichloromethanu a .9

122 ♦ · ·· · · ·* ·· • Φ Φ » Φ · · 9 9 9 9

9 999 φ · ♦ Φ Φ Φ

Φ · · · · Φ ·· · · Φ

ΦΦΦ Φ Φ 9 ΦΦΦΦ ♦ · ΦΦ ΦΦ· ΦΦΦ ·· ΦΦ nechal se sednout po dobu 45 minut. Bloky se nechaly vytékat a filtráty se shromáždily na mikrotitrační destičce. Prohlubně se ošetřily dalším 0,5 ml roztoku 20 % kyseliny trifluoroctové v dichloromethanu a opět se shromáždil filtrát. Těkavé látky se odpařily ve vakuu. Na mikrotitrační destičce vzniklo 80 sloučenin ve formě pevné látky. Destička se analyzovala hmotnostní spektrofotometru. 66 z prohlubní obsahovala očekávaný produkt jako molekulární iont. Procento znamená plochu píku HPLC při vlnové délce 220 nm.

Xi je bod připojení.

R	vzorec	molek.hmotn.	LC/MS
Qt° A	C21H16N2O9S	472,43	471 (M-H,30%)
O	C21H18N2O8S	458,45	457 (M-H,27%)
ο==\^1· J2 i 1	C22H19N3O9S	501,48	500 (M-H,30%)

·'· 4 4

123 • 4 ·· · • 44 · 4 4

4 ··« · • · · « '· · • 4 4 4 4 ♦ · ·· ··· ♦

4 • ·

4

44

	C20H19N3O8S	461,45	460 (M-H,38%)
X,	C18H20N2O7S	408,43	407 (M-H,40%)
A	C19H18N2O8S	434,43	433 (M-H,49%)
í* X,	C20H21N3O7S	447,47	446 (M-H,38%)
xr ó	C24H20N2O8S	. 496,50	495 (M-H,47%)
A, Φ X,	C20H18N2O9S	462,44	444 (M-H2O)
r HjC	C15H16N2O7S	368,37	367 (M-H,33%)
oX	C21H20N2O8S	460,47	459 (M-H,31%)
X Λ X,	C17H20N2O8S	412,42	411 (M-H,30%)
x,	C17H16N2O7S2	424,45	423 (M-H, 16%)
H (TVv ιχΐχ-χ.	C20H17N3O7S	443,44	557 (M+TFA, 36%)
X, ού Η	C20H17N3O7S	443,44	442 (M-H,37%)

• 4 ·»

124 ·· • · · • e »·» • · · · · • · · * ·· ·· • · • * 9 · ♦> · »· ·· • 9 9 · * · · · • · * · • · · 4 ·♦ ··

Η	C20H17N3O7S	443,44	425 (M-H2O,23%)
y	C19H17N3O7S	431,43	430 (M-H,48%)
	C21H18N2O8S	458,45	414 (M-CO2,24%)
	C26H24N2O9S	540,55	539 (M-H.17%)
c?	C21H16N2O9S	472,43	471 (M-H.35%)
' x&>. ď	C27H23N3O8S	549,56	663 (M+TFA,36%)
z	C18H16N2O7S2	436,47	437 (M+H,45%)
- - Q-^’	C20H20N207S	432,46	431 (M-H,20%)
9 X,	C16H14N2O8S	394,36	393 (M-H,43%)
	C22H18N2O7S	454,46	453 (M-H,42%)
Ο-<Γ	C19H18N2O8S	434,43	433 (M-H,22%)
X,	C19H18N2O7S	418,43	417 (M-H,28%)

»6 ··

125 • · · · • « ··* • · · · · • « · · ·· ·· · ··· • · · * • · · · • · · · · • · · · ·♦ ··

XT	C21H22N2O9S	478,48	477 (Μ-Η,25%)
“ΜΊ^ '—' X,	C21H22N2O8S	462,48	461 (Μ-Η,33%)
ο	C20H18N2O7S	430,44	429 (Μ-Η,57%)
ο \	C22H22N2O9S	490,49	446 (M-CO2i42%)
Η Ν·^_χχι °<Γ	C16H17N3O8S	411,39	410 (Μ-Η,14%)
Γ—ο 9 X,	C16H14N2O8S	394,36	393 (Μ-Η, 39%)
9 X,	C16H14N2O7S2	410,43	409 (Μ-Η,51%)
q^° ........0 9	C21H17N3O9S	487,45	486 (Μ-Η, 17%)
/V*1 CJ	C16H14N4O7S	406,38	405 (Μ-Η, 17%)
Α X,	C17H15N3O8S	421,39	420 (Μ-Η, 18%)
0	C17H15N3O7S	405,39	404 (Μ-Η,43%)
σ'	C17H15N3O7S	405,39	404 (Μ-Η,41%)

c· ··

126

F F—1—F * F	C21H16F6N2O7S	554,43	553 (M-H.18%)
	C20H20N209S2	496,52	495(M-H,51%)
1 u.	C20H16F2N2O7S	466,42	465(M-H,43%)
·/' CH,	C16H16N2O8S	396,38	510 (M+TFA,21%)
oX o	C22H19N3O9S	501,48	500 (M-H.23%)
	C18H22N2O8S	426,45	425 (M-H,24%)
X,	C21H23N3O7S	461,50	460 (M-H.23%)
I o I II	- C19H16N2O9S	- - 448,41	447(M-H,42%)
X.
Ο^ΗΝγΟ	C22H23N3O8S	489,51	488 (M-H,33%)
<Λ ď	C20H18N2O9S	462,44	418 (M-CO2,27%)
XX)	C20H18N2O8S	446,44	445 (M-H,16%)
Cl/' O	C20H19N3O8S	461,45	460(M-H,21%)

127 • ··· • · « • · <

x,	C16H18N2O8S	398,39	380 (M-H2O,25%)
</	C18H16N2O8S	420,40	421 (M+H.39%)
O^N^x, H	C15H17N3O8S	399,38	398 (M-H, 19%)
9 0 A	C19H18N2O7S2	450,49	449 (M-H,23%)
x,	C20H20N207S2	464,52	463 (M-H,31%)
Xly^o CO H	C21H17N3O8S	471,45	470 (M-H,32%)
O Οζ^ ------------... -· H-- - .....-.....-	C22H19N3O8S	485,48	No hit
>C ° 0^.0 X,	C20H17N3010S	491,44	No hit
Ol í* l	C22H21N3O8S	487,49	486 (M-H, 17%)
Cú vV“· 0	C18H21N3O8S	439,45	438 (M-H,30%)
°vP <;ncÝ H	C25H21N5O9S	567,54	566 (M-H,32%)

128

χ	C23H22N2O10S	518,50	519 (M+H,15%)
aF”	C21H20N4O7S	472,48	471 (M-H,41%)
	C23H21N3O9S	515,50	514 (M-H,45%)
oAA H	C16H19N3O8S	413,41	412 (M-H,26%)
°r χί^χ^Η x,	C18H23N3O8S2	473,53	472 (M-H,31%)
°vO vyVí CH, X, O	C25H25N3O9S	543,56	542 (M-H,20%)
	C18H23N3O8S	441,46	440 (M-H,28%)
<¥? 0 X.	C28H23N3O9S	577,57	576 (M-H, 17%)
</	C18H16N2O8S	420,40	419 (M-H,34%)
X,	C22H22N2O7S	458,49	457 (M-H,22%)
X.	C26H18N2O9S	534,51	No hit
r	C23H20N2O8S	484,49	No hit

129 • ·.

	C24H20N2O8S	496,50	495 (M-H,21%)
?X X,	C20H20N2O9S	464,45	463 (M-H,30%)
F—1—F F	C20H14F6N2O7S	540,40	539 (M-H, 16%)
σ'	C18H22N2O7S	410,45	409 (M-H,33%)
x,	C20H21N3O7S	447,47	446 (M-H,39%)

řfcaisa. a.<g.,

Claims (7)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Sloučenina obecného vzorce 1:

   kde symbol A spolu s dvojnou vazbou ve vzorci 1 znamená indolyl, benzo[b]thiofenyl, benzo[b]furanyl, indazolyl, benzo[b]isoxazolyl, benzimidazolyl, benzthiazolyl, benzoxazolyl, 9H-thieno[2,3-c]chromenyl, 4,5,6,7-tetrahydro-benzo[b]thiofenyl, 4,5,6, 7-tetrahydro-thieno[2,3-b]pyridyl, 4,5,6, 7-tetrahydro-thieno[2,3-c]pyridyl, 4,5,6, 7-tetrahydro-thieno[3,2-c]pyridyl, 4,5,6, 7-tetrahydro-thieno[3,2-b]pyridyl, 4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyranyl, 4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]thiopyranyl, 4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]thiopyranyl-6-oxid, 4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]thiopyranyl-6,6-dioxid nebo 4,5,6,7-tetrahydro-4,7-ethanon-thieno[2,3-b]pyridyl,

   symbol Ri je vodík, COR₅, 0R₆, CF₃, nitro, kyano, SO3H, SO2NR₇R₈ PO (OH) ₂, CH₂PO(OH)₂, CHFPO(OH)₂, CF₂PO(OH)₂, C(=NH)NH₂, nr₇r₈ nebo se vybral z následujících pětičlenných heterocyklů: H ,N. V“ o'V^0H r _s-ⁿ^oh wr^Ny^0H °·έ^ρ y o H O N S'° Λ° Ο%^ΟΗ _S'ⁿ^gh ^=N n'V^oh Λ° n'V^sh Á° n'V^oh á® hnⁿ^^oh ^V°H ýr^0H /-N / H

   131 o

   II nebo symbol Ri je kde symboly R_i2, R13 a R14 jsou nezávisle vodík, Ci-C₆alkyl, aryl, arylCi-C₆alkyl, a alkylová a arylová skupina může být substituována, symbol R₂ je COR5, 0R₆, CF₃, nitro, kyano, SO₃H, SO₂NR₇R₈, PO(OH)₂, CH₂PO(OH)₂, CHFPO(OH)₂, CF₂PO(OH)₂, C(=NH)NH₂, nr₇r₈ nebo se vybraly z následujících pětičlenných heterocyklů:

   H ,N.

   N N

   ΛΊ ^N

   OH

   HN Άίχ^ΟΗ

   HN' >N° s°

   N S-0

   O-%-^OH >=N _S'^N^OH )=N n'V^oh

   Λ° n'V^sh

   Λ° _n-^NV-OH ΗΝ'^Ν·γ-^0Η čr^OH

   H

   X

   N H

   O

   II

   -s

   HN

   R₃, Ri₆ a R₁₇ jsou vodík, halo, nitro, kyano, trihalomethyl, Ci-C₆alkyl, aryl, arylCi-C₆alkyl, hydroxy, oxo, karboxy, karboxyCi-C₆-alkyl, Ci-C₆alkyloxykarbonyl, aryloxykarbonyl, arylCi-C₆alkyloxykarbonyl, Ci~C₆alkyloxy, C_x-C₆alkyloxyCi-Cgalkyl, aryloxy, arylCi-Cgalkyloxy, arylCi-C₆alkyloxyCi-Cgalkyl, thio, Ci-Cgalkylthio, Ci-C6alkylthioCi-C₆alkyl, arylthio, arylCi-C₆alkylthio, arylCi-C₆alkylthioCi-C₆alkyl,

   NR₇R₈, Ci-C₆alkylaminoCi-C₆alkyl, arylCi-C₆alkylaminoCi-C₆alkyl, di (arylCi-Cgalkyl) aminoCi-Cgalkyl, Ci-Cgalkylkarbonyl, Ci-CgalkylkarbonylCi-Cgalkyl, aryl-Cx-Cgalkylkarbonyl, arylCiCealkylkarbonylCi-Cgalkyl, Ci-Cgal kyl karboxy, Ci-CgalkylkarboxyCi-C₆alkyl, arylkarboxy, arylkarboxyCi~C₆alkyl, arylCi-C₆al kyl karboxy, arylCi-C₆alkylkarboxyCi-C₆alkyl, Ci-C₆alkyl-karbonylamino, Ci-C₆_alkylkarbonylaminoCi-C₆alkyl, -karbonylNR7Ci-C₆alkylCORn₍ arylCi-C₆alkylkarbonylamino, arylCi-C₆alkylkarbonyl-aminoCi-C₆alkyl, CONR₇R₈, nebo Ci-C₆alkylCONR₇R₈, kde alkylová a arylová skupiny se substituovaly a Rn je NR₇R₈ nebo Ci-C₆alkylNR₇R₈ nebo R₃ je r₁₂ o kde Ri₂, Ri₃ a R₁₄ jsou nezávisle vodík, Ci-C₆alkyl, aryl, arylCi-Cgalkyl a alkylová a arylová skupina se substituovaly, symbol R₄ znamená vodík, hydroxy, Ci-Cgalkyl, aryl nebo arylCi-C₆alkyl, NR₇R₈, Ci~C₆alkyloxy, kde alkylová a arylová skupina se substituovaly, symbol R₅ znamená hydroxy, Ci-C₆alkyl, aryl, arylCi-C₆alkyl, Cj.-C₆alkyloxy, Ci-C6alkyl-oxyCi-C₆alkyloxy, aryloxy, arylCi-C₆alkyloxy, CF₃, NR₇R8r kde alkylová a arylová skupina se substituovaly, symbol R₆ znamená vodík, Ci-C₆alkyl, aryl, arylCi-Cgalkyl, kde alkylová a arylová skupina se substituovaly, symbol R₇ a R₈ se nezávisle vybral ze skupiny zahrnující vodík, Ci-Cgalkyl, aryl, arylC_x-C6alkyl, Ci-Cgalkylkarbonyl, arylCi-Cgalkylkarbonyl, Ci-Cgalkylkarboxy nebo arylCi-C₆alkylkarboxy, kde alkylová nebo arylová skupina se substituovaly nebo

   133

   R₇ a R₈ dohromady s dusíkem, ke kterému jsou připojeny, tvoří saturovaný, částečně saturovaný nebo aromatický cyklický, bicyklický nebo třicyklický kruhový systém, který obsahuje 3 až 14 atomů uhlíku a 0 až 3 další heteroatomy vybrané ze skupiny zahrnující dusík, kyslík a síra, přičemž kruhový systém se často substituuje alespoň jedním za skupiny zahrnující Ci-C₆alkyl, aryl, arylCi-C₆alkyl, hydroxy, oxo, Ci-C₆alkyloxy, arylCi-C₆alkyloxy, Ci-C₆alkyloxyCi-C₆alkyl, NR₉R₁₀ nebo Ci-C₆alkylkaminoCi-C6alkyl, kde symbol R₉ a Ri₀ se nezávisle vybraly ze skupiny zahrnující vodík, Ci-C₆alkyl, aryl, arylCi-C₆alkyl, Ci-Cgalkylkarbonyl, arylkarbonyl, arylCj.-C₆alkylkarbonyl, Ci-C₆alkylkarboxy nebo arylCi-C₆alkylkarboxy, kde alkylová a arylová skupina se substituovaly nebo R₇ a R₈ jsou nezávisle saturovaný nebo částečně saturovaný cyklický 5, 6, nebo 7 členný amin, imid nebo laktam nebo jejich sole s farmaceuticky přijatelnou kyselinou nebo zásadou nebo libovolný optický izomer nebo směs optických izomerů, která zahrnuje racemickou směs nebo libovolné tautomerní formy.
2. 2. Sloučenina podle nároku 1, kde symbol A je indolyl.
3. 3. Sloučenina podle nároku 2, kde Ri a R₂ jsou COR5 a R₄ je vodík, přičemž R₅ se definuje jako shora v textu.

   4. Sloučenina podle nároku 2, kde Ri je 5-tetrazolyl a r₂ je COR5, přičemž R₅ se definuje jako shora v textu. 5. Sloučenina podle nároku 2, kde Ri a R₂ jsou COOH a r₄ je vodík. 6. Sloučenina podle nároku 1, kde symbol A je benzo[b]thiofenyl. 7. Sloučenina podle nároku 6, kde Ri a R₂ jsou COR5 a R₄ je vodík, přičemž R₅ se definuje jako shora v textu. 8. Sloučenina podle nároku 6, kde Ri je 5-tetrazolyl a r₂ je COR5, přičemž R₅ se definuje j ako shora v textu. 9. Sloučenina podle nároku 6, kde Ri a R₂ jsou COOH a r₄ je

   vodík.

   - _ _Λ · V* WW ·**· · ·· *1 ί.ϊ»

   134 : _: ·_{; ;;} :

   .· ·· ······ ·· ··

   10. Sloučenina podle nároku 1, kde symbol A je benzo[b]f uranyl.

   11. Sloučenina podle nároku 10, kde Ri a R₂ jsou COR₅ textu. a R₄ je vodík, přičemž R₅ se definuje jako shora v 12. Sloučenina podle nároku 10, , kde Ri je 5- tetrazolyl a r₂ je COR₅, přičemž R₅ se definuje jako shora v textu. 13. Sloučenina podle nároku 10 , kde Ri a r₂ jsou COOH a r₄ je vodík. 14. Sloučenina podle nároku 1, kde symbol A je indazolyl. 15. Sloučenina podle nároku 14 , kde Ri a r₂ jsou COR₅ a r₄ je vodík, přičemž Rs se definuje jako shora v textu. 16. Sloučenina podle nároku 14, kde Ri je 5- tetrazolyl a r₂ je COR₅, přičemž R₅ se definuje jako shora v textu. 17. Sloučenina podle nároku 14 , kde Ri a r₂ jsou COOH a r₄ je vodík. 18. Sloučenina podle nároku 1, kde symbol A je

   benzo[b]isoxazolyl.

   19. Sloučenina podle nároku 18, kde Ri a R₂ jsou COR5 a R₄ je vodík, přičemž R₅ se definuje jako shora v textu. 20. Sloučenina podle nároku 18, kde Ri je 5-tetrazolyl a r₂ je COR₅, přičemž R₅ se definuje jako shora v textu. _________ 21. Sloučenina podle nároku 18, kde Ri a R₂ jsou COOH a R4 je vodík. 22. Sloučenina podle nároku 1, kde symbol A je benzimidazolyl. 23. Sloučenina podle nároku 22, kde Ri a R₂ jsou COR5 a r₄ je vodík, přičemž R₅ se definuje jako shora v textu. 24. Sloučenina podle nároku 22, kde Ri je 5-tetrazolyl a r₂ je COR5, přičemž R₅ se definuje jako shora v textu. 25. Sloučenina podle nároku 22, kde Rj a R₂ jsou COOH a r₄ je vodík. 26. Sloučenina podle nároku 1, kde symbol A je benzthiazolyl • 27. Sloučenina podle nároku 26, kde R₄ a R₂ jsou COR5 a r₄ je

   vodík, přičemž R₅ se definuje jako shora v textu.

   135

   B BBB

   28. Sloučenina podle COR₅, přičemž R₅ se nároku 26, kde R_x je 5-tetrazolyl definuje jako shora v textu. a r₂ je 29. Sloučenina podle nároku 26, kde R_x a R₂ jsou COOH a r₄ je vodík. 30. Sloučenina podle nároku 1, kde symbol A je benzoxazolyl - 31. Sloučenina podle nároku 30, kde R_x a R₂ jsou COR₅ a r₄ je vodík, přičemž R₅ se definuje jako shora v textu. 32. Sloučenina podle nároku 30, kde R_x je 5-tetrazolyl a r₂ je COR5, přičemž R₅ se definuje jako shora v textu. 33. Sloučenina podle nároku 30, kde R_x a R₂ jsou COOH a r₄ je vodík. 34. Sloučenina podle nároku 1, kde symbol A je 4,5, 6, 7- te- trahydro-thieno[2,3- -bjpyridyl. 35. Sloučenina podle nároku 34, kde R_x a R₂ jsou COR₅ a r₄ je vodík, přičemž R₅ se definuje jako shora v textu. 36. Sloučenina podle nároku 34, kde R_x je 5-tetrazolyl a r₂ je COR5, přičemž R₅ se definuje jako shora v textu. 37. Sloučenina podle nároku 34, kde R_x a R₂ jsou COOH a r₄ je vodík. 38. Sloučenina podle nároku 1, kde symbol A je 4,5, 6, 7-' te- trahydro-thieno[2,3- -c]pyridyl. 39. Sloučenina podle nároku 38, kde R_x a R₂ jsou COR₅ a r₄ je vodík, přičemž R₅ se definuje jako shora v textu. 40. Sloučenina podle nároku 38, kde R_x je 5-tetrazolyl a r₂ je COR5, přičemž R5 se definuje jako shora v textu. 41. Sloučenina podle nároku 38, kde R_x a R₂ jsou COOH a r₄ je vodík. 42. Sloučenina podle nároku 1, kde symbol A je 4,5, 6, 7-te- trahydro-thieno[3,2- -c]pyridyl. 43. Sloučenina podle nároku 42, kde R_x a R₂ jsou COR5 a r₄ je vodík, přičemž R₅ se definuje jako shora v textu. 44. Sloučenina podle nároku 42, kde R_x je 5-tetrazolyl a r₂ je COR5, přičemž R₅ se definuje jako shora v textu.

   ··

   136

   45. Sloučenina podle nároku 42, vodík.

   46. Sloučenina podle nároku 1, trahydro-thieno[3,2-b]pyridyl.

   ·· ·♦ kde Ri a R₂ jsou COOH a R₄ je kde symbol A je 4,5,6,7-te-

   47. Sloučenina podle nároku 46, kde R_x a R₂ jsou COR₅ a R₄ je vodík, přičemž R₅ se definuje jako shora v textu. 48 Sloučenina podle nároku 46, kde Ri je 5-tetrazolyl a r₂ je COR₅, přičemž R₅ se definuje jako shora v ^r textu. 49 Sloučenina podle nároku 46, kde Rl 3 R₂ jsou COOH a r₄ je vodík. 50 Sloučenina podle nároku 1, kde symbol A je 4,7-dihy - dro-5H-thieno[2,3-c]pyranyl. 51 . Sloučenina podle nároku 50, kde Rx a R₂ j sou COR₅ a R₄ je vodík, přičemž R₅ se definuje jako shora v textu. 52 Sloučenina podle nároku 50, kde Ri je 5-tetrazolyl a r₂ je COR₅, přičemž R5 se definuje jako shora v textu.

   53. Sloučenina podle nároku 50, kde R₂ je COR₅ nebo 5tetrazolyl a přičemž R₅ se definuje jako shora v textu.

   54. Sloučenina podle nároku 50, kde Ri a R₂ jsou COOH a R₄ je vodík.

   55. Sloučenina podle nároku 52, kde R₃ je Ci-C₈alkyl,_ přičemž alkylová skupina se může susbstituovat.

   56. Sloučenina podle nároku 50, kde Ri je 5-tetrazolyl, R₂ je COOH, R₄ je vodík a R₃ je Ci-Cgalkyl, přičemž alkylová skupina se může substituovat.

   57. Sloučenina podle nároku 55, kde r₃ se nachází v poloze 5. 58 . Sloučenina podle nároku 55, kde r₃ se nachází v poloze 7. 59. Sloučenina podle nároku 56, kde r₃ se nachází v poloze 5. 60. Sloučenina podle nároku 56, kde r₃ se nachází v poloze 7. 61. Sloučenina podle nároku 50, kde Ri a R₂ jsou COOH, Rz 1 je

   vodík a R₃ je Ci-C₆alkyl, přičemž alkylová skupina se může substituovat.

   62. Sloučenina podle nároku 50, kde R₃ je -CH₂-NR₇R₈, kde R₇ a R₈ se definuje shora v textu.

   137

   63. Rs Sloučenina podle nároku 51, se definuje shora v textu. kde r₃ je -CH2-NR7R8, kde R₇ a 64. Sloučenina podle nároku 62, kde R₃ se nachází v poloze 5. 65. Sloučenina podle nároku 62, kde r₃ se nachází v poloze 7 . 66. Sloučenina podle nároku 63, kde r₃ se nachází v poloze 5. 67. Sloučenina podle nároku 63, kde r₃ se nachází v poloze 7. 68. Sloučenina podle nároku 62, kde r₃ se nachází v poloze 5. 69. Sloučenina podle nároku 61, kde r₃ se nachází v poloze 7. 70. Sloučenina podle nároku 1, kde symbol A je 4,5,6,7 -te-

   trahydro-4,7-ethanon-thieno[2,3-b]pyridyl.

   71. Sloučenina podle nároku 70, kde Ri a r₂ v jsou COR5 a R₄ textu. je vodík, přičemž R₅ se definuje jako shora 72 Sloučenina podle nároku 70, kde Ri je 5- tetrazolyl a R₂ je COR₅, přičemž R₅ se definuje jako shora v textu. 73 Sloučenina podle nároku 70, kde Ri a ^R2 jsou COOH a R₄ je vodík. 74 Sloučenina podle nároku 1, kde symbol A je 4,5,6,7- te- trahydro-benzo[b]thiofenyl. 75 Sloučenina podle nároku 74, kde Ri a r₂ jsou COR₅ a R₄ je

   vodík, přičemž R5 se definuje jako shora v textu.

   76. Sloučenina podle nároku 74, kde Rije5-tetrazolyl a R₂ je COR5, přičemž R5 se definuje jako shora v textu.

   77. Sloučenina podle nároku 74, kde Ri a r₂ jsou COOH a r₄ je vodík. 78 Sloučenina podle nároku 1, kde symbol A je 4,7-dihydro- -thieno[2,3-c]pyranyl. 79 Sloučenina podle nároku 78, kde Ri a r₂ jsou COR5 a r₄ je vodík, přičemž R₅ se definuje jako shora v textu. 80 Sloučenina podle nároku 78, kde Ri je 5- tetrazolyl a r₂ je COR₅, přičemž Rs se definuje jako shora v textu. 81 Sloučenina podle nároku 78, kde ^Ri a r₂ jsou COOH a r₄ je vodík. 82 Sloučenina podle nároku 1, kde symbol A je 4,7-dihy-

   dro-5H-thieno[2,3-c]thiopyranyl-6-oxid.

   138 ·· ·· • · · • · ··· • · · · · • · · · ·· ·· • · ·· ·· ·· · * • · · I • · · · · • · · · ··· ··· ·· 9 9 9 9 9 9 99 « • • 83. Sloučenina podle nároku 82, kde Rl 3 R2 jsou COR5 3 R₄ je vodík, přičemž R₅ se definuje jako shora v textu. 84. Sloučenina podle nároku 82, kde R_x je 5- tetrazolyl 3 R₂ je COR5, přičemž R₅ se definuje jako shora v textu. 85. Sloučenina podle nároku 82, kde Rl 3 R2 jsou COOH 3 R₄ je vodík. 86. Sloučenina podle nároku 1, kde symbol A je 4,7-dihydro-5H-

   138

   -thieno[2,3-c]thiopyranyl-6, 6-dioxid.

   87. Sloučenina podle nároku 86, kde ako Ri a shora R₂ jsou COR5 v textu. a r₄ vodík, přičemž R₅ se definuje j 88 Sloučenina podle nároku 86, kde Ri je 5-tetrazolyl a r₂ COR₅, přičemž R₅ se definuje jako shora v textu. 89 Sloučenina podle nároku 86, kde R_x a R₂ jsou COOH a r₄ vodík. 90 Sloučenina, která se vybrala ze skupiny zahrnující:

   2-(oxalyl-amino)-4,5,6,7-tetrahydro-benzo[b]thiofen-3-karboxylová kyselina

   2-(oxalyl-amino)-6-oxo-4,5,6,7-tetrahydro-benzo[b]thiofen-3-karboxylová kyselina

   6-benzoyl-2-(oxalyl-amino)-4,5,6,7-tetrahydro-thieno[2,3-c]pyridin-3-karboxylová kyselina........... ................ ....... _ . .

   6-benzyl-2-(oxalyl-amino)-4,5,6,7-tetrahydro-thieno[2,3-c]pyridin-3-karboxylová kyselina

   6-methyl-2-(oxalyl-amino)-4,5,6,7-tetrahydro-thieno[2,3-c]pyridin-3-karboxylová kyselina

   2-(oxalyl-amino)-6-fenetyl-4,5,6,7-tetrahydro-thieno[2,3-cJpyridin-3-karboxylová kyselina

   5-benzoyl-2-(oxalyl-amino)-4,5,6,7-tetrahydro-thieno[3,2-c]pyridin-3-karboxylová kyselina

   5-benzyl-2-(oxalyl-amino)-4,5,6,7-tetrahydro-thieno[3,2-c]pyridin-3-karboxylová kyselina

   5-methyl-2-(oxalyl-amino)-4,5,6,7-tetrahydro-thieno[3,2-c]pyridin-3-karboxylová kyselina

   139

   2-(oxalyl-amino)-6-fenetyl-4,5,6,7-tetrahydro-thieno[3, 2-c]-py ridin-3-karboxylová kyselina

   2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

   2-(oxalyl-amino)-4,5, 6,7-tetrahydro-4,7-ethano-thieno[2,3-b]-pyridin-3-karboxylová kyselina

   2-(oxalyl-amino)-6-pyridin-2-ýlmethyl-4,5,6, 7-tetrahydro-thie no[2,3-c]-pyridin-3-karboxylová kyselina

   2-(oxalyl-amino)-4,5,6,7-tetrahydro-thieno[2,3-c]pyridin-3-kar boxylová kyselina

   2-(oxalyl-amino)-5-(((4-oxo-chromen-4H-2-karbonyl)amino) methyl) -4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

   6-(3-methoxy-benzyl)-2-(oxalyl-amino)-4,5, 6, 7-tetrahydro-thieno[2,3-c]-pyridin-3-karboxylová kyselina 6-(oxalyl-amino)-lH-indol-7-karboxylová kyselina 6-(oxalyl-amino)-lH-indol-5-karboxylová kyselina

   1- (3-methoxy-benzyl)-6-(oxalyl-amino)-lH-indol-5-karboxylová kyselina

   2- (oxalyl-amino)-6-pyridin-3-ylmethyl-4,5,6,7-tetrahydro-thieno[2,3-c]pyridin-3-karboxylová kyselina

   2-(oxalyl-amino)-6-pyridin-4-ylmethyl-4,5,6, 7-tetrahydro-thieno[2,3-c]pyridin-3-karboxylová kyselina

   2- (oxalyl-amino)-5-(2'-spiro[l', 3 'Jdioxolan)-6,7-dihydro-4H-benzo[b]thiofen-3-karboxylové kyselina

   3- [4-(3-morfolin-4-yl-propionyl)-piperazin-l-ylmethyl]-6- (oxalyl-amino) -lH-indol-5-karboxylová kyselina

   2-(oxalyl-amino)-6-chinolin-2-ylmethyl-4,5, 6, 7-tetrahydro-thieno[2,3-c]pyridin-3-karboxylová kyselina 2- (oxalyl-amino) -4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]thiopyran-3-karboxylová kyselina

   2-(oxalyl-amino)-6-oxo-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]thiopy140 ran-3-karboxylová kyselina

   2-(oxalyl-amino)-6,6-dioxo-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-cJthiopyran-3-karboxylová kyselina

   2- (oxalyl-amino) -9H-thieno[2,3-c]chromen-3-karboxylová kyselina 2-((2-H-tetrazol-karbonyl)amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3c]pyran-3-karboxylová kyselina

   N-(3-(2H-tetrazol-5-yl)-4,7-dihydro-5H-thieno[2, 3-c]pyran-2-yl)oxalamová kyselina

   6-benzylester kyseliny 2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyridin-3, 6-dikarboxylové

   6-ethylester kyseliny 2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyridin-3,6-dikarboxylové

   6-acetyl-2-(oxalyl-amino)-4,5,6,7-tetrahydro-thieno[2,3-c]-pyridin-3-karboxylová kyselina

   2-(oxalyl-amino)-6-fenylkarbamoylmethyl-4,5,6, 7-tetrahydro-thieno[2,3-c]pyridin-3-karboxylová kyselina 5-(1,3-dioxo-l,3-dihydro-isoindol-2-ylmethyl)-2-(oxalyl-amino) -4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina 5-(benzoylamino-methyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina— --------------------------- - ---------------5-benzoyloxymethyl-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

   2-(oxalyl-amino)-5-(1-oxo-l,3-dihydro-isoindol-2-ylmethyl) -4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina 1-(2-(4-methyl-piperazin-l-yl)-2-oxo-ethyl)-6-(oxalyl-amino) -lH-indol-7-karboxylová kyselina

   N-(4-karboxymethyl-4,5,6,7-tetrahydro-benzo[b]thiofen-2-yl)-oxalamová kyselina

   N-(4-karboxymethylen-4,5,6,7-tetrahydro-benzo[b]thiofen-2-yl)-oxalamová kyselina

   N-(4-karboxymethyl-4,7-dihydro-5H-thieno[2, 3-c]pyran-2-yl)-oxalamová kyselina (ν'

   141 • 9

   9 ···

   9 9 « • · « • ·· ·· »·

   9 9 9

   9 9 9

   9 9 *

   Ν-(4-karboxymethylen-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-2-yl) -oxalamová kyselina

   N-(4-(2H-tetrazol-5-ylmethyl-4,5,6,7-tetrahydro-benzo[b]thiofen-2-yl)-oxalamová kyselina

   N-(4-(2H-tetrazol-5-ylmethyl-4,7-dihydro-5H-thieno[2, 3-c]pyran-2-yl)-oxalamová kyselina

   2-(oxalyl-amino)-5-((3-fenoxy-benzoylamino)-methyl)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

   5-((3, 5-dimethoxy-benzoylamino)-methyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

   5-((3,5-bis-trifluormethyl-benzoylamino)-methyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

   5-((cyklohexankarbonyl-amino)-methyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-di hydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina 5-((3-dimethylamino-benzoylamino)-methyl)-2-(oxalyl-amino) -4,7-dihydro-5H-thieno[2, 3-c]pyran-3-karboxylová kyselina 5-((4-acetylamino-benzoylamino)-methyl)-2-(oxalyl-amino) -4 , 7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina 5-((2-cyklopent-2-enyl-acetylamino)-methyl)-2-(oxalyl-amino) -4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina 5-((2-acetylamino-benzoylamino)-methyl)-2-(oxalyl-amino) -4 , 7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina 5-((3-methoxy-benzoylamino)-methyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina 5-((4-dimethylamino-benzoylamino)-methyl)-2-(oxalyl-amino) -4 , 7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina 2-(oxalyl-amino)-5-((4-fenoxy-benzoylamino)-methyl)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina 5-((4-acetoxy-benzoylamino)-methyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihy dro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina • 4 4
4. 4 4 4 • 4

   142 • · * 4 · • 444 4· 4<
5. 5-(but-2-enoylamino-methyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

   2-(oxalyl-amino)-5-((4-oxo-4-fenyl-butyrylamino)-methyl)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

   2-(oxalyl-amino)-5-((5-oxo-hexanoylamino)-methyl)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

   4- karboxymethyl-2-(oxalyl-amino)-4,5,
6. 6,7-tetrahydro-benzo-[b]thienofen-3-karboxylová kyselina

   2-(oxalyl-amino)-5-((2-thiofen-2-yl-acetylamino)-methyl)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

   5- (((lH-indol-2-karbonyl)-amino)-methyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7 -dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

   5-(((lH-indol-3-karbonyl)-amino)-methyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7 -dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina 5-(((lH-indol-5-karbonyl)-amino)-methyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7 -dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina 2-(oxalyl-amino)-5-((3-pyridin-3-yl-akryloylamino)-methyl)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina 2-(oxalyl-amino)-5-((4-oxo-4-fenyl-but-2-enoylamino)-methyl)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová -kyselina . 5-((2-(4-benzyloxy-fenoxy)-acetylamino)-methyl)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina 2-(oxalyl-amino)-5-(((4-oxo-4H-chromen-3-karbonyl)-amino)-met hyl) -4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina 5-(((5-benzyloxy-lH-indol-2-karbonyl)-amino)-methyl)-2-(oxalyl-amino) -4,7-dihydro-5H-thieno[2, 3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

   2-(oxalyl-amino)-5-((3-thiofen-2-yl-akryloylamino)-methyl) -4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

   2-(oxalyl-amino)-5-(((4-oxo-chromen-4H-3-karbonyl)amino)methyl) -4, 7-dihydro-5H-thieno[2, 3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

   143

   2-(oxalyl-amino)-5- ( (3-fenyl-propionylamino)-methyl)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

   5-(((furan-2-karbonyl)-amino)-methyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

   5-(((naftalen-2-karbonyl)-amino)-methyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

   2-(oxalyl-amino)-5-((2-fenoxy-acetylamino)-methyl)-4,7-dihydro-5H-thieno[2, 3-cJpyran-3-karboxylová kyselina

   2-(oxalyl-amino)-5-(fenylacetylamino-methyl)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

   5-((2-(3,4-dimethoxy-fenyl)-acetylamino)-methyl-2-(oxalyl-amino) -4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina 5-((2-(4-ethoxy-fenyl)-acetylamino)-methyl-2-(oxalyl-amino) -4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina 2-(oxalyl-amino)-5-(3-fenyl-akryloylamino)-methyl)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

   5-((3-(3,5-dimethoxy-fenyl)-akryloylamino)-methyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2, 3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

   2- (oxalyl-amino)-5- ( ( (5-oxo-pyrolid.i.n-2-karbonyl) -amino.).-methyl) -4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina 5-(((furan-3-karbonyl)-amino)-methyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

   2-(oxalyl-amino)-5-(((thiofen-2-karbonyl)-amino)-methyl)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina 5-((2-(1,3-dioxo-l,3-dihydro-isoindol-2-yl)-acetylamino)-methyl) -2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

   2-(oxalyl-amino)-5-(((pyrazin-2-karbonyl)-amino)-methyl)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

   2-(oxalyl-amino)-5-(((l-oxy-pyridin-2-karbonyl)-amino)-methyl) -4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina • ·

   2-(oxalyl-amino)-5-(((pyridin-2-karbonyl)-amino)-methyl)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

   2-(oxalyl-amino)-5-(((pyridin-3-karbonyl)-amino)-methyl)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

   5-((2-(3, 5-bis-trifluoromethyl-fenyl)-acetylamino)-methyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

   5-((3-benzensulfonyl-propionylamino)-methyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina 5-((3-(3, 5-dífluor-fenyl)-akryloylamino)-methyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

   2-(oxalyl-amino)-5-((4-oxo-pent-2-enoylamino)-methyl)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina 5-((3- (1,3-dioxo-l,3-dihydro-isoindol-2-yl)-propionylamino)-methyl)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

   2-(oxalyl-amino)-5-((6-oxo-heptanoylamino)-methyl)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

   -5- ( (.2.-.( 4-dimethyl amino-f enyl) acetylamino) -methyl) -2- (oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

   5-(((benzo(1,3)dioxol-5-karbonyl)-amino)-methyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

   5-(<2-acetylamino-3-fenyl~propionylamino)-methyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

   5-((2-acetoxy-benzoylamino)-methyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina 2-(oxalyl-amino)-5-((2-oxo-3-fenyl-propionylamino) -methyl)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina • ·

   145

   5-((2-benzoylamino-acetylamino)-methyl)-2-(oxalyl-amino)-4,Ί-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina 2-(oxalyl-amino)-5-((4-oxo-pentanoylamino)-methyl)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

   5-((3-furan-2-yl-akryloylamino)-methyl)-2-(oxalyl-amino)-4, Ί~·

   -dihydro-5H-thieno[2, 3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

   5-((2-acetylamino-acetylamino)-methyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina 2-(oxalyl-amino)-5-((2-fenylsulfanyl-acetylamino)-methyl)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina 5-((2-benzylsulfanyl-acetylamino)-methyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina 5-((2-(lH-indol-3-yl)-2-oxo-acetylamino)-methyl)-2-(oxalyl-amino) -4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

   5-((3-(lH-indol-3-yl)-2-oxo-propionylamino)-methyl)-2-(oxalyl-amino) -4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

   5-((3-(2-nitro-fenyl)-2-oxo-propionylamino)-methyl)-2-(oxalyl-amino )-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

   5-((2-acetylamino-3-fenylakryloylamino)-methyl)-2-(oxalyl-amino) -4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina 5-(((l-acetyl-pyrolidin-2-karbonyl)-amino)-methyl)-2-(oxalyl— -amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

   5-((2-(1, 3-dioxo-l,3-dihydro-isoindol-2-yl)-3-(lH-imidazol-4-yl)-propionylamino)-methyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

   5-((4-(3,4-dimethoxy-fenyl)-2-oxo-but-3-enoylamino)-methyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

   146 • ·

   5-((3-lH-benzoimidazol-2-yl-propionylamino)-methyl)-2-(oxalyl-amino) -4,7-dihydro-5H-thieno[2, 3-cJpyran-3-karboxylová kyselina

   5-((2-(1,3-dioxo-l,3-dihydro-isoindol-2-yl)-butyrylamino)-methyl) -2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

   5-((2-acetylamino-propionylamino)-methyl)-2-(oxalyl-amino) -4,7-dihydro-5H-thieno,[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina 5-((2-acetylamino-4-methylsulfanyl-butyrylamino)-methyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

   5-((2-(1,3-dioxo-l,3-dihydro-isoindol-2-yl)-4-methyl-pentanoylamino)-methyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

   5-((2-acetylamino-3-methyl-butyrylamino)-methyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

   5-((2-(1,3-dioxo-l,3-dihydro-isoindol-2-yl)-3-fenyl-propionylamino)-methyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

   5-((3-furan-3-yl-akryloylamino)-methyl)-2-(oxalyl-amino) -4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina 5-((2-indan-2-yl-acetylamino)-methyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina 5-(((9,10-dioxo-9,10-dihydro-antracen-2-karbonyl)-amino)-methyl) -2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

   5-((2-naftalen-l-yloxy)-acetylamino)-methyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2, 3-c]pyran-3-karboxylová kyselina 2-(oxalyl-amino)-5-(((4-oxo-4H-chromen-2-karbonyl)-amino)-methyl) -4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina 2-(oxalyl-amino)-5-(((3-oxo-indan-l-karbonyl)-amino)-methyl) -4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

   147

   5-((2-(1, 3-dioxo-l,3-dihydro-isoindol-2-yl)-propionylamino)-methyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina
7. 7-(1,3-dioxo-l,3-dihydro-isoindol-2-ylmethyl)-2-(oxalyl-amino) -4 , 7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina 7-(acetylamino-methyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

   2-(oxalyl-amino)-5-(((3-oxo-indan-l-karbonyl)amino)methyl)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

   5-(2,4-dioxo-thiazolidin-3-ylmethyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

   5-(5, 6-dichloro-l,3-dioxo-l,3-dihydro-isoindol-2-ylmethyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

   5-(1,3-dioxo-l,3,4,5,6,7-tetrahydro-isoindol-2-ylmethyl) -propionylamino) -methyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

   2-(oxalyl-amino)-5-(1,1,3-trioxo-l,3-dihydro-lH-benzo[d]isothiazol-2-ylmethyl)-4,7-dihydro-5H-thieno-[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina........................................................................... .......................

   5-[ (4-methoxy-benzensulfonylamino) -methyl]-2- (oxalyl-amino) -4,7-dihydro-5H-thieno-[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina N-(6-hydroxy-3-hydroxymethyl-4,5,6,7-tetrahydro-benzo[2,3-c]thiofen-2-yl)-oxalamová kyselina

   2-(oxalyl-amino)-6-(2'-spiro[l', 3 Jdioxolan)-6, 7-dihydro-4H-benzo[b]thiofen-3-karboxylová kyselina

   5-(2-methyl-4-oxo-4H-chinazolin-3-ylmethyl)-2-(oxalyl-amino) -4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

   5-(5-chloro-l,3-dioxo-6-sulfamoyl-l,3-dihydro-isoindol-2-ylmethyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno-[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina ·· ¹⁴⁸ .:. .:·

   5-(5, 7-dioxo-5,7-dihydro-pyrolo[3, 4-b]pyridin-6-ylmethyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

   5- (1,3-dioxo-l,3-dihydro-pyrolo[3, 4-c]pyridin-2-ylmethyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

   5-(5, 7-dioxo-5,7-dihydro-pyrolo[3, 4-b]pyrazin-6-ylmethyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

   5-(5-nitro-l,3-dioxo-l,3-dihydro-isoindol-2-ylmethyl) -2-(oxalyl-amino) -4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

   5-(1,3-dioxo-3,4-dihydro-lH-isochinolin-2-ylmethyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

   5-(4,6-dioxo-l,3-dihydro-thieno[2,3-c]pyrol-5-ylmethyl)-2-(oxalyl-amino) -4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

   5-(4,6-dioxo-4H,6Hthieno[3,4-c]pyrol-5-ylmethyl)-2-(oxalyl-amino) -4,7-dihydro-5H-thieno[2, 3-c]pyran-3-karboxylová kyselina 5-(4,6-dioxo-4,6-dihydro-pyrolo[3,4-c]pyrazol-5-ylmethyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

   5-(4,6-dioxo-4,6-dihydro-pyrolo[3,4-d]thiazol-5-ylmethyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

   5-(4-acetylamino-4,6-dioxo-4,6-dihydro-pyrolo[3, 4-d]thiazol-5-ylmethyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

   5-(5-hydroxy-l,3-dioxo-l,3-dihydro-isoindol-2-ylmethyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-díhydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

   5-(5-methoxy-l,3-dioxo-l,3-dihydro-isoindol-2-ylmethyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2, 3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

   5-(4-hydroxy-l,3-dioxo-l,3-dihydro-isoindol-2-ylmethyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

   5-(4-methoxy-l,3-dioxo-l,3-dihydro-isoindol-2-ylmethyl) -2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

   5-(4-nitro-l,3-dioxo-l,3-dihydro-isoindol-2-ylmethyl)-2-(oxalyl-amino) -4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

   5-(4-acetyl-2,6-dioxo-piperazin-l-ylmethyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina 5-(2,6-dioxo-4-trifluoromethansulfonyl-piperazin-l-ylmethyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

   5-(4-methansulfonyl-2,6-dioxo-piperazin-l-ylmethyl)-2-(oxalyl-amino) -4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová

   ---------kyselina.-.—____________ __________________________________„___________________________ _____________________________

   5-(5-methylkarbamoyl-l,3-dioxo-l,3-dihydro-isoindol-2-ylmethyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

   5-(5-ethylkarbamoyl-l,3-dioxo-l,3-dihydro-isoindol-2-ylmethyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

   5-(5-propylkarbamoyl-l,3-dioxo-l,3-dihydro-isoindol-2-ylmethyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

   2-(oxalyl-amino)-5-(1-thioxo-l,3-dihydro-isoindol-2-ylmethyl)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina •· · · β β Β («

   150

   5-(4-dimethylkarbamoyl-2,6-dioxo-piperazin-l-ylmethyl)-2-(oxalyl-amino) -4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

   5-(4-methylkarbamoyl-2,6-dioxo-piperazin-l-ylmethyl)-2-(oxalyl-amino) -4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

   5-(2,6-dioxo-piperazin-l-ylmethyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina 5-(4-karbamoylmethyl-2, 6-dioxo-piperazin-l-ylmethyl)-2-(oxalyl-amino) -4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

   5-(4-karboxymethyl-2, 6-dioxo-piperazin-l-ylmethyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová /

   kyselina

   5- (3, 5-dioxo-2,3-dihydro-5H-benzo[f][l, 4]oxazepin-4-ylmethyl) -2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

   5- (2-acetylamino-5,7-dioxo-5,7-dihydro-pyrolo[3, 4-d]pyrimidin6- ylmethyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxy1ová kyselina----------------- -------------------— ------------- --------- --.......

   5-(4-(4-acetylamino-benzensulfonyl)-2,6-dioxo-piperazin-l-ylmethyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina

   5-(4-(methoxy-methyl-karbamoyl)-2,6-dioxo-piperidin-l-ylmethyl)-2-(oxalyl-amino)-4,7-dihydro-5H-thieno[2,3-c]pyran-3-karboxylová kyselina nebo jejich farmaceuticky přijatelné sole.

   91.Sloučeniny podle libovolného z předchozích nároků, které působí jako inhibitory nebo modulátory proteinových tyrosinfosfatas.

   92.Farmaceutická kompozice, vyznačující se tím, že je vhodná pro léčbu cukrovky typu I, cukrovky typu II, porušené tolerance glukosy, rezistence na inzulín nebo ··

   151 :

   obezity a zahrnuje sloučeninu podle libovolného z nároků 1 až 90 nebo její farmaceuticky přijatelnou sůl s farmaceuticky přijatelnou kyselinou nebo zásadou nebo libovolný optický izomer nebo směs optických izomerů, která zahrnuje racemickou směs, nebo libovolné tautomerní formy spolu s jedním nebo více farmaceuticky přijatelnými nosiči nebo ředidly.

   93. Farmaceutická kompozice, vyznačující se tím, že je vhodná pro léčbu poruch imunity zahrnující autoimunitu, onemocnění s poruchami koagulačního systému, alergického onemocnění zahrnující astma, osteoporózy, poruch proliferace, které zahrnují zhoubné bujení a lupénku, onemocnění se zvýšenou nebo sníženou syntézou nebo silnějšími nebo slabšími účinky růstových hormonů nebo cytokinů, které regulují uvolnění růstového hormonu nebo odezvu na růstový hormon, onemocnění mozku zahrnující Alzheimerovu nemoc a schizofrenii a infekčních onemocnění a obsahuje sloučeninu podle libovolného z nároků 1 až 90 nebo její farmaceuticky přijatelnou sůl s farmaceuticky přijatelnou kyselinou nebo zásadou nebo libovolný optický ______.izomer.______nebo..-. ..směs_________optických__________izomerů.,________které.......z.a.hr.n.uj.í______ racemickou směs, nebo libovolné tautomerní formy spolu s jedním nebo více farmaceuticky přijatelnými nosiči nebo ředidly.

   94. Farmaceutická kompozice podle nároku 91, 92 nebo 93, vyznačující se tím, žejeve formě orální nebo parenterální dávkové jednotky.

   95. Farmaceutická kompozice podle nároku 91, 92 nebo 93, vyznačující se tím, že se aplikuje denní dávka uvedené sloučeniny v rozmezí přibližně 0,05 až 1 000 mg, upřednostňuje se rozmezí přibližně 0,1 až 500 mg a zvláště pak rozmezí 50 až 200 mg.

   96.Sloučenina podle libovolného z nároků 1 až 90 nebo její farmaceuticky přijatelná sůl s farmaceuticky přijatelnou β»·

   152 kyselinou nebo zásadou nebo libovolný optický izomer nebo směs optických izomerů zahrnující racemickou směs nebo libovolné tautomerní formy vhodné pro terapeutické použití.

   97.Sloučenina podle libovolného z nároků 1 až 90 nebo její farmaceuticky přijatelná sůl s farmaceuticky přijatelnou kyselinou nebo zásadou nebo libovolný optický izomer nebo směs optických izomerů zahrnující racemickou směs nebo libovolné tautomerní formy vhodné pro použití při léčbě nebo prevenci cukrovky typu I, cukrovky typu II, porušené tolerance glukosy, rezistence na inzulin nebo obezity.

   98.Sloučenina podle libovolného z nároků 1 až 90 nebo její farmaceuticky přijatelná sůl s farmaceuticky přijatelnou kyselinou nebo zásadou nebo libovolný optický izomer nebo směs optických izomerů zahrnující racemickou směs nebo libovolné tautomerní formy vhodné pro použití při léčbě nebo prevenci poruch imunity zahrnující autoimunitu, onemocnění s poruchami koagulačního systému, alergického onemocnění zahrnující astma, osteoporózy, poruch proliferace, které zahrnují zhoubné bujení a lupénku, onemocnění se zvýšenou nebo sníženou syntézou nebo

   ... silnějšími nebo slabšími účinky .. .růstových. _ hormonů . nebo.

   cytokinů, které regulují uvolnění růstového hormonu nebo odezvu na růstový hormon, onemocnění mozku zahrnující Alzheimerovu nemoc a schizofrenii a infekčních onemocnění.

   99. Použití sloučeniny podle libovolného z nároků 1 až 90 nebo její farmaceuticky přijatelné sole s farmaceuticky přijatelnou kyselinou nebo zásadou nebo libovolný optický izomer nebo směs optických izomerů zahrnující racemickou směs nebo libovolné tautomerní formy jako léčebný přípravek.

   100. Použití sloučeniny podle libovolného z nároků 1 až 90 pro přípravu léčebného přípravku.

   101. Použití sloučeniny podle libovolného z nároků 1 až 90 nebo její farmaceuticky přijatelné sole s farmaceuticky sole « β

   Λ'

   153 přijatelnou kyselinou nebo zásadou nebo libovolný optický izomer nebo směs optických izomerů zahrnující racemickou směs nebo libovolné tautomerní formy při přípravě léčebného přípravku vhodného pro léčbu nebo prevenci cukrovky typu I, cukrovky typu II, porušené tolerance glukosy, rezistence na inzulín nebo obezity.

   102. Použití sloučeniny podle libovolného z nároků 1 až 90 nebo její farmaceuticky přijatelné sole s farmaceuticky přijatelnou kyselinou nebo zásadou nebo libovolný optický izomer nebo směs optických izomerů zahrnující racemickou směs nebo libovolné tautomerní formy při přípravě léčebného přípravku vhodného pro léčbu nebo prevenci poruch imunity zahrnující autoimunitu, onemocnění s poruchami koagulačního systému, alergického onemocnění zahrnující astma, osteoporózy, poruch proliferace, které zahrnují zhoubné bujení a lupénku, onemocnění se zvýšenou nebo sníženou syntézou nebo silnějšími nebo slabšími účinky růstových hormonů nebo cytokinů, které regulují uvolnění růstového hormonu nebo odezvu na růstový hormon, onemocnění mozku zahrnující Alzheimerovu nemoc a schizofrenii a infekčních onemocnění. - - -..... ............... -........... ...—..................

   103. Způsob léčby cukrovky typu I, cukrovky typu II, porušené tolerance glukosy, rezistence na inzulín nebo obezity, vyznačující se tím, že se subjektu, který vyžaduje tuto léčbu, aplikuje účinné množství sloučeniny podle libovolného z nároků 1 až 90.

   104. Způsob léčby poruch imunity zahrnující autoimunitu, onemocnění s poruchami koagulačního systému, alergického onemocnění zahrnující astma, osteoporózy, poruch proliferace, které zahrnují zhoubné bujení a lupénku, onemocnění se zvýšenou nebo sníženou syntézou nebo silnějšími nebo slabšími účinky růstových hormonů nebo cytokinů, které regulují uvolnění růstového hormonu nebo odezvu na růstový hormon, onemocnění mozku zahrnující

   154

   Alzheimerovu nemoc a schizofrenii a infekčních onemocnění, vyznačující se tím, že se subjektu, který vyžaduje tuto léčbu, aplikuje účinné množství sloučeniny podle libovolného z nároků 1 až 90.

   105. Způsob výroby léčebného přípravku, který se zvláště použije při léčbě nebo prevenci cukrovky typu I, cukrovky typu II, porušené tolerance glukosy, rezistence na inzulin nebo obezity, vyznačující se tím, že se sloučenina podle libovolného z nároků 1 až 90 nebo její farmaceuticky přijatelná sůl převede na galenickou dávkovou formu.

   106. Způsob výroby léčebného přípravku, který se zvláště užívá při léčbě nebo prevenci poruch imunity zahrnující onemocnění s poruchami koagulačního systému, onemocnění zahrnující astma, osteoporózy, poruch proliferace, které zahrnují zhoubné bujení a lupénku, onemocnění se zvýšenou nebo sníženou syntézou nebo silnějšími nebo slabšími účinky růstových hormonů nebo cytokinů, které regulují uvolnění růstového hormonu nebo odezvu na růstový hormon, onemocnění mozku zahrnující - Alzheimerovu nemoc a schizofrenii, a infekčních onemocnění, autoimunitu, alergického

   vyznač u j i c i se tím, ž e se sloučenina podle libovolného z nároků 1 až 90 nebo její farmaceuticky přijatelná sůl převede na galenickou t dávkovou formu. 107. Libovolný nový rys nebo kombinace popsaných rysů. 108. Způsob přípravy sloučeniny obecného vzorce 1, vyznač u j i c i se tím, ž e se

   (i)

   I»·

   155 sloučenina substituovaná aminoskupinou obecného vzorce (I) nechá reagovat s kyselým chloridem obecného vzorce (II), kde symboly A, Ri, R₂, R₃, R₄, Ri6 a Ri? se definují shora v textu nebo

   b)

   H a! m

   R„COOH + r₁₂nh₂ + R₁₃CHO +. R„NC - _7 II l4 (I) (li) (III) (IV) karboxylová kyselina obecného vzorce(I), primární amin obecného vzorce (II) a aldehyd obecného vzorce (III) se nechá j í reagovat s isokyanidem obecného vzorce (IV), kde R12, Rl3, R14 a R15 se nezávisle vybraly ze skupiny zahrnující

   vodík, Ci-C₆alkyl, aryl, arylCi-C₆alkyl, jak se definuje shora v textu, a alkylová a arylová skupina se může substituovat, jak se definuje shora v textu, nebo R₁₂, R13,

   R14 a R15 se nezávisle vybraly z:

   kde Y označuje bod připojení R₁₂, R_i3, R_i4 a R15 a A, Ri, R₂, a R₄ se definují jako shora v textu nebo

   c) shora v textu popsané čtyři dílčí reakce Ugi (způsob b), se provedou připojením libovolné ze složek na pevný podklad, přičemž syntézu lze uskutečnit způsobem kombinační chemie.

   109. Sloučeniny podle nároků 1 až 90, které působí jako ligandy, inhibitory nebo modulátory molekul s jednotkami rozeznávajícími pTyr zahrnující proteiny, které obsahují domény SH2.