CZ20003005A3 - Použití prodyšného provedení absorpčního výrobku k udržování ideální teploty povrchu pokožky - Google Patents

Abstract

Vynález se týká absorpčních výrobků jako jsou hygienické vložky a použití v nich zabudovaných prodyšných dolních vrstev k udržování teploty povrchu pokožky nositele v rámci rozpětí +/- 1 °C jeho teploty povrchu pokožky bez přítomnosti tohoto výrobku.

Description

Použití prodyšného provedení absorpčního výrobku k udržování ideální teploty povrchu pokožky

Oblast techniky

Vynález se týká absorpčních výrobků, zejména hygienických vložek, a použití v nich prodyšných provedení dolních vrstev pro udržování teploty povrchu pokožky v ploše použití absorpčního výrobku a to v rámci normálního rozpětí teploty povrchu pokožky.

Dosavadní stav techniky

Lidské tělo se typicky udržuje a funguje při zvýšené teplotě ve vztahu k vnějšímu prostředí. Navíc v něm má mnoho metabolických/fyziologických reakcí exotermickou povahu, což vytváří jeho další tepelné zatížení. Nicméně, připustitelné rozpětí vnitřní teploty těla potřebuje být pečlivě ovládáno v rámci poměrně úzkých mezí. Tělo této křehké tepelné rovnováhy dosahuje řízením, v teplejším okolí, v prvé řadě mechanismů tepelné ztráty. K přenosu latentního tepla ven z těla obecně dochází ztrátou tepla odpařováním, spojeným s tepelnou ztrátou pokožky a pocením, a v menší míře s výměnou tepla jeho vyzařováním. V chladnějších prostředích jsou tyto procesy omezeny, aby minimalizovaly latentní tepelnou ztrátu z těla, a tak udržují požadovanou teplotu.

Při odkazování na tělesnou teplotu je důležité rozlišovat mezi vnitřní tělesnou teplotou a teplotou povrchu pokožky. Je nutné aby normální zdravý člověk měl stálou vnitřní tělesnou teplotu, s minimálním kolísáním. Vnitřní tělesná teplota je udržována množstvím mechanismů, jako je pocení se v horkých a chvění se v chladných okolních prostředích. Udržování vnitřní tělesné teploty na její ideální hodnotě může jako důsledek způsobovat změny v teplotě povrchu pokožky. Změny teploty povrchu pokožky mohou postihovat celý povrch pokožky anebo, alternativně, mohou být lokalizovány do určité části povrchu pokožky. Ve skutečnosti specifické oblasti těla, které mají blíže k povrchu pokožky větší tok krve a/nebo mají větší přirozenou okluzi, jako je tomu např. v podpaží a v oblastech genitálií, mají normálně tendenci vykazovat v tomto místě vyšší teploty povrchu pokožky v porovnání s povrchem pokožky na jiných částech těla.

Nepočítaje lékařské faktory, existuje obecně množství činitelů, které mohou být považovány za klíčové proměnné, jež postihují teplotu povrchu pokožky v dané oblasti pokožky. Tyto zahrnují faktory klimatické, metabolické, fyzické vypětí a oblečení.

V horkých a/nebo vlhkých podmínkách jsou mechanismy pasivní ztráty tepla na povrchu pokožky méně účinné, což vede k vyšší teploty povrchu pokožky a dodatečné ztrátě tepla pocením. Podle toho je v chladnějším prostředí typicky zachováván chladnější povrch pokožky. Například, příchod osoby z vnějšího letního prostředí do studeného domu může vést v poměrně krátkém časovém úseku ke změně teploty povrchu pokožky až o 6° C.

Teplotu povrchu pokožky rovněž postihují metabolické faktory. Tělo provádí určité cykly aktivity metabolického či fyziologického dynamického stavu, vedoucí ke změnám množství tělem vytvářeného tepla. Například, po jídle se úroveň tepla generovaného tělem zvyšuje a může dojít k odpovídajícímu zvýšení teploty pokožky kvůli vyššímu přenosu tepla na povrch pokožky. Podobně mohou postihovat úrovně celkové metabolické/

J fyziologické aktivity též postihovat stresové faktory, což vede ke zvládání větší tepelné zátěže. Stres navíc také spouští činnost potních žláz (pocení), která může v krátkém časovém úseku změnit rovnováhu teploty povrchu pokožky.

Dalším činitelem teploty povrchu pokožky je tělesná aktivita. Fyzické vypětí též vede k vyšší tvorbě tepla než normální činnost, což mění celkový stav řízení teploty těla a ovlivňuje teplotu povrchu pokožky.

Nakonec je klíčovým činitelem šatstvo, postihující také míru tepelné výměny povrchu pokožky. Může to být buď tepelnou izolací, či zmenšenou výměnou vlhkosti zachycující u těla latentní teplo. Například, nošení těsně padnoucího šatstva působí zachytávání tepla u těla v jím pokrytého, což působí vrůst teploty povrchu pokožky. Je to kvůli omezenému toku vlhkosti od těla a tepelným izolačním vlastnostem, z něhož je šatstvo vyrobeno.

Snímání lidským tělem těchto tepelných změn na povrchu pokožky je prováděno tepelnými senzory v pokožce, které jsou však nej citlivější na určité typy teplotních změn.

Například, tělo snadněji snímá rychlé změny teploty než pomalé změny. Podobně tak tělo snadněji rozpozná vnější změny teploty na povrchu pokožky než změny teploty vnitřně. Stejně tak jsou změny teploty na omezené ploše povrchu pokožky snadněji snímány než změny, k nimž dochází na celém povrchu; jisté plochy těla jsou citlivější než jiné, jako např. prsty. Má se za to, že stupeň citlivost na změnu teploty je spojen s hustotou tepelných senzorů v určitých částech těla. Tedy, protože teplota povrchu pokožky kolísá k udržování žádoucí vnitřní teploty těla, změna teploty několika stupňů Celsia, stejnoměrně aplikovaná na celý povrch pokožky poměrně dlouhý časový úsek, nemusí být ani vnímána. Naopak, rychlá změna teploty v důsledku vnějšího faktoru mezi levou a pravou rukou

• ·

Λ či špičkou ukazováčku, o pouhý 1°C, je tělem detekována snadno.

Kolísání teploty povrchu pokožky, zejména za zvýšených teplot, se typicky považuje za stav pro tělo nepohodlný. Tato kolísání teploty povrchu pokožky jsou ještě dále zdůrazněna jinými vnějšími faktory. Zejména přítomnost absorpčního výrobku jako pleny, hygienické vložky, výrobku při inkontinenci či potní vložky, umístěných přímo do dotyku nebo umístěných vedle povrchu pokožky, také dále postihuje stav teploty povrchu pokožky. Po dobu nošení těchto výrobků budou všechny výše uvedené činitele samozřejmě přispívat k teplotě povrchu pokožky na té ploše, kde jsou umístěny. Typicky je celkovým důsledkem používání takového výrobku růst teploty povrchu pokožky na jím pokryté ploše.

Například, nošení hygienické vložky v ploše genitálií vede typicky k vysokému stupni lokalizované okluze, což narušuje tok odpařování vlhkosti z této oblasti a tak omezuje přenos latentního tepla. Tím je způsobeno zadržení tepla u těla v oblasti pokryté vložkou. Navíc, tepelné izolační vlastnosti v nich obvykle umístěných součástí dále brání rozptylování tepla. Tudíž tam, kde je vložka umístěna, teplota povrchu pokožky roste.

Odkazem na normální teplotu v oblastech genitálií je typicky teplota povrchu pokožky dosažená při nošení kalhotek. Pokusná analýza zjistila, že průměrná teplota povrchu pokožky při nošení hygienické vložky může vzrůst více než o

1,2 °C nad teplotu povrchu pokožky u téhož nositele bez přítomnosti hygienické vložky. Při těchto zvýšených teplotách je zaznamenáno jasné vnímání nepohodlí, popisované jako pocit horka či pocení v této oblasti. Ve skutečnosti je pocit horka či vnímání nepohodlí tepla v genitální oblasti při nošení hygienické vložky velmi běžným jevem, častější v teplejších/ «·

vlhčích podnebích, ale nicméně také jasně přítomným v chladnějších, sušších klimatech.

Je tudíž vysoce žádoucím absorpční výrobek, jenž dokáže udržovat pohodlnější teplotu povrchu pokožky na povrchu který pokrývá a která je bližší teplotě pokožky když spotřebitel tento výrobek nenosí, a bude zajišťovat vnímání ideálnější či normálnější teploty v genitální oblasti.

Nyní bylo překvapivě shledáno, že tento problém může být osloven užitím vlhkou parou prostupnou, tekutinou nepropustnou dolní vrstvou, přednostně mající uvnitř absorpčního výrobku míru (velikost) přenosu vlhké páry aspoň 800 g/m²/24 hodin, což tímto zajišťuje, že kolísání teploty v důsledku přítomnosti absorpčního výrobku není větší než 1 °C.

Podstata vynálezu

Vynález se týká použití prodyšného absorpčního výrobku, zejména výrobku majícího vlhkou parou prostupnou, tekutinou nepropustnou dolní vrstvu. Výrobek zahrnuje povrch otočený k nositeli a povrch k prádlu a dolní vrstva zahrnuje řečený k prádlu otočený povrch. Podle toho se vynález týká použití této dolní vrstvy k udržování průměrné teploty pokožky nositele výrobku v běžné stykové ploše mezi tímto výrobkem a povrchem pokožky v rámci rozpětí +/- 1°C jeho teploty povrchu pokožky v této stykové ploše bez přítomnosti tohoto výrobku.

Příklady provedení vynálezu

Vynález se týká absorpčních jednorázových výrobků jako jsou hygienické vložky, kalhotkové vložky, výrobky k užívání při inkontinenci, potní vložky a dětské pleny. Podle vynálezu mají tyto výrobky povrch k nositeli a povrch k prádlu. Tyto • ♦ ♦♦ t · ·♦· v · · e · 9 · * · « 9 « ·

9 9 99 ····· * 9 9 9 výrobky typicky zahrnují tekutinami propustnou horní vrstvu s povrchem k nositeli, dolní vrstvu s povrchem k prádlu, a absorpční jádro mezi nimi. Vynález se týká těch výrobků, jež obsahují vlhkou párou prostupnou, tekutinou nepropustnou dolní vrstvu, běžněji známou jako prodyšná dolní vrstva.

Absorpční výrobky mohou též zahrnovat jakékoli složky či úpravy obvyklé v této technice, zejména boční ovíjející se části, složky bočních klop, či křidélka, stejně jako mohou obsahovat jakýkoli typ roztažnosti či rys elastikace. Například, typická hygienická či kalhotková vložka má na k prádlu otočeném povrchu dolní vrstvy adhezní plochu poskytující spodní kalhotky upevňující adhezivum, jež je před použitím výrobku pokryto uvolňovacím papírem, obalem či podobně.

Absorpční výrobek k pohlcování tekutiny je níže popsán odkazy na hygienickou vložku či kalhotkovou vložku. Nicméně, z vynálezu mohou mít podobně prospěch takové výrobky jako pleny pro děti a dospělé, výrobky k použití při inkontinenci nebo potní vložky.

Dolní vrstva

Absorpční výrobek podle vynálezu zahrnuje jako podstatný charakteristický rys prodyšnou dolní vrstvu. Dolní vrstva v prvé řadě brání pohlceným a v absorpční struktuře zadržovaným eksudátům zvlhčovat výrobky, které se výrobku dotýkají, jako kalhotky, kalhoty, pyjama a spodní prádlo, čímž působí jako překážka přenosu tekutiny. Dolní vrstva se typicky protahuje přes celou absorpční strukturu a může se protahovat do a formovat část či celek bočních klop, bočních ovíjejících se částí či křidélek. Avšak, navíc k působení jako překážka tekutinám, prodyšná dolní vrstva vynálezu sebou dovoluje

přenos alespoň vlhké páry, přednostně jak páry, tak vzduchu, a tím umožňuje cirkulaci plynů do a ven z dolní vrstvy.

Nyní bylo dále překvapivě zjištěno, že využití prodyšné dolní vrstvy rovněž dodává žádoucí užitek povrchu pokožky nositele, jenž je přilehlý při nošení k výrobku. Při užití je absorpční výrobek typicky umístěn přímo v dotyku, či umístěn proti ploše povrchu pokožky nositele jako je genitální oblast či v podpaží. Tím je mezi výrobkem a plochou pokožky zajištěna společná stykový plocha. Použití dýchatelné dolní vrstvy neočekávaně udržuje průměrnou teplotu povrchu pokožky nositele výrobku ve společné stykové ploše mezi výrobkem a pokožkou v průměrné teplotě od +1 ⁰ do -1 °C teploty povrchu pokožky v této ploše bez přítomnosti tohoto výrobku. Průměrná teplota povrchu pokožky je přednostně udržována v rámci rozpětí +0,5 °C až -0,5 °C teploty povrchu pokožky nositele výrobku ve stykové ploše bez přítomnosti tohoto výrobku a nejpřednostněji je průměrná teplota povrchu pokožky v této ploše udržována ve stejné teplotě jako je teplota povrchu pokožky v této ploše bez přítomnosti tohoto výrobku.

Teplota povrchu pokožky, jak se na ní zde poukazuje, je průměrná teplota povrchu pokožky v rozhraní pokožky a vzduchu a měří se podle zde dále popsaného způsobu.

Podle tohoto vynálezu mohou být prodyšné vrstvy vhodné k zajištění zde popsaných výhod jakékoli prodyšné dolní vrstvy známé v této technice, obsahující alespoň jednu vodní parou prostupnou vrstvu. Vhodné vlhkou parou prostupné vrstvy obsahují dvojrozměrné, plošné mikro a makroporézní folie, makroskopicky roztažené folie, formované děrované folie, monolitické folie a netkané vrstvy. Podle vynálezu mohou mít otvory v této vrstvě jakékoli uspořádání, ale přednostně jsou kulaté či podlouhlé a mohou mít též rozmanité rozměry. Otvory jsou přednostně rozmístěny stejnoměrně po celém povrchu ♦ * · * ♦· · · · « r « • ·· «·· 4«0· * * ·0 00 000 00 0

0 0 000 0 000 ··· 00 000 00 00 00 vrstvy, avšak rovněž se počítá s vrstvami majícími pouze některé oblasti povrchu s otvory.

Vhodné dvojrozměrné porézní plošné vrstvy dolní vrstvy mohou být vyráběny z jakéhokoli materiálu známého v této technice, ale přednostně se vyrábí z běžně dostupných polymerních materiálů. Vhodné materiály jsou např. materiály typu Goretex™ či Sympatex™, v technice dobře známé pro své užití v t.zv. prodyšném šatstvu. Jiné vhodné materiály obsahují XMP-1001 od Minnesota Mining and Manufacturing Co., St. Paul, Minnesota, USA; a Exxaire XBF-101W, od Exxon Chemical Company. Jak se zde užívá pojem dvojrozměrná plošná vrstva, týká se vrstev majících hloubku menší než 1 mm, přednostně menší než 0,5 mm, v nichž mají otvory průměrný stálý průměr podél své délky a jež nevyčnívají z roviny vrstvy. Děrované materiály k užití jako dolní vrstva v tomto vynálezu mohou být vyráběny jakýmkoli ze způsobů známých v dané technice, jako jsou ty popsané v dokumentu EPO 293 482 a odkazech v něm. Navíc, rozměry otvorů prováděných tímto způsobem mohou být zvýšeny použitím síly přes rovinu dolní vrstvy (t.j., roztažením této vrstvy).

Vhodné děrované formované folie obsahují folie mající samostatné otvory, protahující se za horizontální rovinu povrchu vrstvy otočeného k prádlu, směrem k jádru, čímž se formují výčnělky. Výčnělky mají na svém zakončení umístěn otvor. Výčnělky mají přednostně nálevkovitý tvar, podobný tomu, jenž popisuje patent US 3 929 135. Otvory umístěné uvnitř dané roviny a otvory umístěné u zakončení výčnělků samotné mohou být kruhovité či nekruhovité, za předpokladu, že rozměr průřezu či plochy otvoru na zakončení výčnělku je menší než rozměr průřezu či plocha otvoru umístěného uvnitř povrchu vrstvy otočeného k prádlu. Děrované formované folie jsou přednostně jednosměrné, takže mají přinejmenším • » «

*

99 podstatně, ne-li úplně, jednosměrný přenos tekutiny směrem k jádru.

Vhodné makroskopicky roztažené folie k použití zde obsahují folie jako jsou ty popsané, například, v patentech US 4 637 819 a US 4 591 523.

Vhodné monolitické folie obsahují Hytrel™, k mání od Du Pont Corporation, USA, a jiné takové materiály jako jsou ty popsané na Kongresu Index 93, zasedání 7A Zhodnocování netkaných materiálů, J.C. Cardinal a Y. Trouilhet, DuPont de Nemours International S.A., Švýcarsko, jako Pebax™ (Elf Atochem, Francie, a Estane™ (BF Goodrich, Belgie).

Přednostní prodyšné dolní vrstvy pro použití zde jsou ty mající velkou výměnu vlhké páry, nejpřednostněji jak velkou výměnu vlhké páry, tak vzduchu. Zejména přednostní dolní vrstvy pro tento vynález zahrnují aspoň dvě vrstvy obsahující aspoň jednu vrstvu zvolenou z výše uvedených, jako je mikroporézní vrstva či děrovaná formovaná folie, a dodatečnou vrstvu, jež může být také vybrána z výše uvedených dolních vrstev. Nejpřednostnější složka prodyšné dolní vrstvy zahrnuje mikroporézní folii a děrovanou formovanou folii, či mikroporézní folii a hydrofobní vláknitou vrstvu, či děrovanou formovanou folii a hydrofobní vláknitou vrstvu. Hydrofobní vláknité vrstvy jsou přednostně hydrofobními netkanými materiály.

Dolní vrstva tohoto vynálezu má míru přenosu vlhké páry přednostně alespoň 200g/m^z/24 hodin, přednostně od 600g/m²/24 hodin do 2 200g/m²/24 hodin, a nejpřednostněji od 800g/m²/24 hodin do 2 200g/m²/24 hodin, podle měření zde dále popsaného testu. Dále, dolní vrstva tohoto vynálezu, navíc k umožňování proudění sebou tělesné vlhkosti, rovněž umožňuje cirkulaci vzduchu do a ven z dolní vrstvy.

*· • ♦ • · • · · « ··

Horní vrstva

Podle tohoto vynálezu mohou být v absorpčních výrobcích použity jakékoli typicky používané horní vrstvy.

Horní vrstva je přizpůsobivou, měkce pociťovanou a pro pokožku nositele nedráždivou. Horní vrstva může mít rovněž elastické charakteristiky, dovolující jí roztažení v jednom či dvou směrech v částech horní vrstvy či v celé její délce. Horní vrstva je dále propustnou tekutinami a dovoluje jim (např. mensesu a/nebo moči) snadno pronikat svou tloušťkou. Vhodná horní vrstva může být vyráběna ze široké škály materiálů jako jsou tkané a netkané materiály, polymerní materiály jako děrované formované termoplastické folie, děrované plastické folie, hydroformované termoplastické folie, termoplastické muly, a jejich kombinace. Vhodné tkané a netkané materiály mohou být složeny z přírodních vláken (např. dřevěných či bavlněných), syntetických vláken (např. polymerních jako polyesterová, polypropylenová či polyetylenová), či z kombinace přírodních a umělých vláken, či dvoj/ vícesložkových vláken, a jsou přednostně hydrofobními.

Přednostní horní vrstvy k užití v tomto vynálezu jsou vybírány z vysoce lehčených netkaných horních vrstev a horních vrstev z děrovaných formovaných folií. Děrované formované folie jsou zejména přednostní pro horní vrstvy, protože jsou propustné tělovými eksudáty a stále ještě nejsou absorpční, a mají zmenšenou tendenci umožňovat tekutinám aby procházely zpátky a znovunavlhčovaly pokožku nositele. Tudíž, povrch formované folie v kontaktu s tělem zůstává suchým, čímž omezuje znečišťování těla a vytváří pohodlnější pocit pro nositele. Vhodné formované folie popisují patenty USA 3 929 135; 4 324 246; 4 342 314; 4 463 045; a 5 006 394.

Obzvláště přednostní horní vrstvy z mikroděrované formované

folie popisují patenty US 4 609 518 a 4 629 643. Přednostní horní vrstva pro tento vynález zahrnuje formovanou folii popsanou v jednom či více výše uvedených patentů a prodávaných na hygienických vložkách firmou The Procter & Gamble Company of Cincinnati, Ohio, pod označením DRI-WEAVE.

Tímto vynálezem jsou též předjímány horní vrstvy, jež nemají homogenní rozdělení drah průchodu tekutiny, ale obsahuje je pouze část této vrstvy. Takové horní vrstvy by měly typicky tyto průchody tekutiny orientované tak, že mají za následek tekutinami centrálně propustné a obvodově nepropustné horní vrstvy.

K nositeli otočený povrch horní vrstvy z formované folie může být hydrofilní, aby pomáhal rychlejšímu přenosu tekutin horní vrstvou než kdyby nebyl hydrofilní. V přednostní podobě je do polymerního materiálu horní vrstvy z formované folie zapracováno aktivní povrchové činidlo, jako je to popsané v-publikaci PCT WO 93/09741. Alternativně může být povrch k tělu horní vrstvy učiněn hydrofilním jeho ošetřením povrchovým činidlem jak to popisuje dokument US 4 950 254.

Další možností jsou t.zv. hybridní horní vrstvy, jež obsahují vláknité a folii podobné struktury. Zejména užitečná ztvárnění těchto hybridních horních vrstev jsou popsána v publikacích PCT WO 93/09744; WO 93/11725 či WO 93/11726 a v US 4 780 352.

Při odkazech na horní vrstvu se počítá s její vícevrstvou či jednovrstvou strukturou. Hybridní horní vrstva zmíněná výše je takovým vícevrstvým provedením, ale jsou rovněž uvažovány jiné vícevrstvé horní vrstvy, jako jsou provedení primárních a sekundárních horních vrstev.

Horní vrstva se typicky protahuje přes celek absorpční struktury a vně plochy s ní koextenzivní. Horní vrstva se φ

φ φ

φ • Φ · ·· • · · · ft • φ » · · • · φ » · • ♦ φ φ φφ ··· ·Φ φ φ φ φφ může protahovat a formovat část či celek přednostních bočních klop, bočních ovíjejících se částí či křidélek.

Absorpční jádro

Podle tohoto vynálezu mohou být absorpční jádra vhodná k použití zde volena z jakýchkoli absorpčních jader či jeho systémů, známých této technice. Jak se zde používá, absorpční jádro se týká jakéhokoli materiálu či vícenásobných vrstev materiálu, jejichž prvořadou funkcí je pohltit, přechovávat a rozdělovat tekutiny.

Podle tohoto vynálezu může absorpční jádro obsahovat následující složky: (a) volitelnou vrstvu primárního rozdělování tekutiny, přednostně spolu s volitelnou sekundární vrstvou distribuce fluida; (b) zásobní vrstvu tekutiny; (c) volitelnou vláknitou (prachovou) vrstvu ležící pod zásobní vrstvou; a (d) jiné volitelné komponenty.

a) Vrstva primárního/sekundárního rozdělování tekutiny

Jednou volitelnou složkou absorpčního jádra podle tohoto vynálezu je vrstva primárního rozdělování tekutiny a vrstva sekundárního rozdělování tekutiny. Vrstva primární distribuce typicky leží pod horní vrstvou a je s ní v tekutém spojení. Horní vrstva přenáší nabytou tekutinu do této primární distribuční vrstvy pro konečné rozdělení do zásobní vrstvy. Tento přenos tekutiny vrstvou primární distribuce nenastává pouze v tloušťce, ale rovněž podél směrů délky a šířky daného absorpčního výrobku. Rovněž volitelná, ale přednostní, vrstva sekundární distribuce tekutiny typicky leží pod vrstvou primárního rozdělování, s níž je v tekutém spojení. Účelem této sekundární rozdělovači vrstvy je pohotově přijímat •»·

I « • « ► · · 1 φφ φφ tekutinu z primární rozdělovači vrstvy a rychle jí přenést do na spodku ležící zásobní vrstvy. To pomáhá tomu, aby kapacita naspodu ležící zásobní vrstvy byla plně využita. Tyto vrstvy rozdělování tekutiny mohou být složeny z jakéhokoli materiálu, typického pro tyto rozdělovači vrstvy.

b) Zásobní vrstva tekutiny

Zásobní vrstva tekutiny je umístěna v tekutém spojení s a typicky pod vrstvami primárního či sekundárního rozdělování tekutiny. Zásobní vrstva může obsahovat jakýkoli obvyklý absorpční materiál či jeho kombinace. Přednostně obsahuje absorpční gelové materiály, na něž se obvykle poukazuje ve spojení s vhodnými nosiči jako na hydrogelové, superabsorční či hydrokoloidní materiály.

Absorpční gelové materiály dokáží pohlcovat velká množství vodnatých tělových tekutin a dále, za mírných tlaků, absorbované tekutiny zadržovat. Absorpční gelové materiály mohou být ve vhodném nosiči rozptýleny homogenně (stejnorodě) či nehomogenně. Vhodné nosiče, za předpokladu že jsou jako takové absorpční, mohou být použity jako samotné.

Vhodné absorpční gelové materiály k užití zde budou nejčastěji obsahovat v podstatě ve vodě nerozpustný, nepatrně zesítěný, částečně neutralizovaný, polymerní gelový materiál, tvořící ve styku s vodou hydrogel. Tyto polymerní materiály mohou být připravovány z polymerizovatelných, nenasycených, kyselinu obsahujících monomerů, dobře známých této technice.

Vhodné nosiče obsahují materiály tradičně používané v absorpčních strukturách jako, například, přírodní, upravená či umělá vlákna, obzvláště upravená či neupravená celulózová vlákna v podobě vlákenného chmýří a/nebo tkaniv. Vhodné nosiče mohou být užity spolu s absorpčním gelovým materiálem,

• 00	* 00	00	00
00 · 0	0 0 0	0	0	0	0	0
0 0«	0 0	0	0	0	0	0
						0
0 0 0	0 0	0	•	0	0
000 0*	00·	• 0		00		«0

avšak mohou být též užity samotné či v kombinacích. V kontextu hygienických vložek a kalhotkových vložek jsou nejpřednostnějšími hedvábný papír či jeho lamináty.

Jedno ztvárnění absorpční struktury vyrobené podle tohoto vynálezu zahrnuje dvojitou vrstvu laminátu hedvábného papíru vytvořeného jeho složením na sebe. Tyto vrstvy mohou být navzájem spojeny, například, adhezivem nebo mechanickým vzájemným blokováním či pásy hydrogenového můstku. Absorpční gelový materiál nebo jiný volitelný materiál může být obsažen mezi těmito vrstvami.

Mohou být také použita upravená celulózová vlákna, jako jsou ztužená celulózová vlákna. Mohou být též použita umělá vlákna a obsahují ta vyráběná z acetátové celulózy, polyvinylfluoridu, polyvinylidenchloridu, akrylové pryskyřice (jako Orion), polyvinylacetátu, nerozpustného polyvinylalkoholu, polyetylénu, polypropylénu, polyamidů (jako nylon), polyesterů, dvoj složkových vláken, troj složkových vláken, jejich směsí a podobně. Vláknité povrchy jsou přednostně hydrofilní, či ošetřené aby byly hydrofilními. Zásobní vrstva může také obsahovat plnící materiály jakými jsou Perlíte, křemelina, Vermiculite apod., které zlepšují zadržování tekutiny.

Pokud bude absorpční gelový materiál rozptýlen v nosiči nehomogenně, zásobní vrstva může být přesto lokálně homogenní, t.j., mít gradient rozdělování v jednom či několika směrech v rámci rozměrů zásobní vrstvy. Nehomogenní rozdělení se může rovněž týkat laminátů nosičů, upouzdřujících částečně nebo úplně absorpční gelové materiály.

c) Volitelná vláknitá (prachová”) vrstva

Volitelnou složkou k zahrnutí do absorpční struktury podle tohoto vynálezu je vláknitá vrstva přilehlá k a typicky

• 99	9	49		99	99
• » 9	• 9 9		9	9	•	9 «
9 99	9 9		9	9	9	9 9
9 9 9	9 9		9	9 9	9 9
• 9 ·«	999	49		44	99

ležící pod zásobní vrstvou. Tato podkladová vláknitá vrstva se typicky nazývá prachovou (či zásypovou, překl.) vrstvou, protože poskytuje podklad, na nějž se nanáší absorpční gelový materiál v zásobní vrstvě při výrobě absorpčního jádra. Vskutku, v těch případech kde je absorpční gelový materiál v podobě makrostruktur jako vlákna, vrstvy či proužky, tato vláknitá prachová vrstva nemusí být obsažena. Avšak, tato prachová vrstva poskytuje určité další kapacity zvládání tekutiny, jako je její rychlé prosakování podél délky vložky.

d) Jiné volitelné komponenty absorpční struktury

Absorpční jádro podle tohoto vynálezu může obsahovat jiné volitelné složky, normálně přítomné v absorpčních strukturách. Např., uvnitř příslušných vrstev či mezi příslušnými vrstvami absorpčního jádra může být umístěn vyztužovací mul. Vyztužovací muly by měly mít takové uspořádání, aby netvořily na rozhraních překážky pro přenos tekutiny mezi povrchy. Za předpokladu strukturální integrity, k níž obvykle dochází výsledkem tepelného spojování, nejsou vyztužovací muly pro tepelně spojované absorpční struktury obvykle požadovány.

Další složkou, jež může být obsažena v absorpčním jádru dle tohoto vynálezu a přednostně je zajištěna u či jako část vrstvy primární či sekundární distribuce tekutiny, jsou prostředky řízení pachu.

Přednostní hygienická vložka či kalhotková vložka, vyrobená podle tohoto vynálezu má pár bočních ovíjejících se prvků, či spodní prádlo pokrývajících složek. Tyto prvky či složky poskytují pokrytí spodních kalhotek nositele, aby se omezilo boční špinění (t.j., třísnění okrajů rozkroku kalhotek) a jsou typicky menší než tradiční klopy či křidélka.

Funkce bočních ovíjejících se prvků, ať integrálních s výrobkem či k němu připojených po svém odděleném zformování, je dále zlepšena tím, že jsou učiněny roztažnými v jednom či obou směrech paralelních k podélné ose a/nebo laterální ose. Roztažnost může být zajištěna přes celek, či jen část bočních ovíjejících se prvků a může být dosažena plizováním nebo prstencovým válcováním těch částí, které mají být učiněny roztažnými.

Podle tohoto vynálezu jsou složky horní vrstvy, dolní vrstvy a absorpčního jádra spojeny dohromady a tvoří absorpční výrobek. Typicky jsou alespoň dvě, přednostně všechny, složky výrobku spojeny a tvoří určitý výrobek. Každá z těchto složek absorpčního výrobku může zahrnovat aspoň jednu vrstvu a má povrch k nositeli a k prádlu. Přilehlé, k prádlu otočené povrchy typicky tvoří společnou stykovou plochu s k nositeli otočeným povrchem přilehlého komponentu či vrstvy. Tyto části či vrstvy jsou spojeny dohromady přes toto společné rozhraní. Tímto způsobem je horní vrstva připojena k absorpčnímu jádru a jádro k dolní vrstvě. Navíc, horní vrstva může být přímo nebo nepřímo připojena k dolní vrstvě na obvodu absorpčního výrobku. Navíc, zejména v hygienické a kalhotkové vložce a výrobcích užívaných při inkontinenci, k prádlu otočený povrch dolní vrstvy také poskytuje povrch, jímž je absorpční výrobek uvolnitelně připojen k prádlu nositele výrobku. Před použitím je tento povrch tradičně opatřen ochranným krytem. Ke spojení složek absorpčního výrobku a zajištění upevnění spodního prádla je možno užít jakýkoli prostředek známý této technice jako je, například, spojitá vrstva adheziva, vzorovaná vrstva adheziva jako jsou spirály a body anebo použití tepelných spojení, tlakových spojení, mechanických spojení a podobně.

Podle tohoto vynálezu má absorpční výrobek samotný míru (velikost) prostupnosti vlhké páry přednostně alespoň

200g/m^z/24 hodin, přednostně alespoň 400g/m²/24 hodin a nejpřednostněji alespoň 600g/m²/24 hodin.

Způsoby testování

Test prostupnosti vlhké páry

Základním principem testu je kvantifikace rozsahu přenosu vodní páry provedení dolní vrstvy a absorpčního výrobku. Způsob použitého testu je založen na standardizovaném způsobu užívaném v textilním průmyslu a běžně nazývaném kalíškovým testovacím způsobem. Test se provádí v laboratoři se stabilní teplotou/ vlhkostí, udržovanou při 23 °C a relativní vlhkosti 50% po dobu 24 hodin.

Vybavení:

1) Kalíšek vzorku s otevřenou plochou 0,00059 m².

2) Injekční stříkačka k zavedení destilované vody do kalíšku s hotovým vzorkem.

3) Vosk k utěsnění kalíšku po uspořádání vzorku.

4) Kruhovitý razník k usnadnění kruhových vzorků s průměrem mm.

5) Laboratoř se stabilními podmínkami (23 °C + 0,5° C a relativní vlhkost 50 % + 1 %).

6) Laboratorní váhy s přesností na čtyři desetinná místa.

Příprava vzorku/měření:

Test se provádí na celém absorpčním výrobku či na dolní vrstvě. Je zvolen reprezentativní výrobek a razníkem vyříznut vzorek, jenž je dostatečně velký aby přiměřeně překrýval držák vzorku a zajistil, že materiál případně poškozený či

nežádoucně roztažený operací řezání, leží při provádění měření mimo střed měření. Vzorek je tak uspořádán na kalíšku pro vzorek, že ho plně překrývá. Vzorek je orientován tak, že zajišťuje aby byl povrch vystavený laboratornímu prostředí stejný jako ten, jenž by byl vystaven při nošení výrobku.

Na vzorek je pak umístěn uzavírací prstenec a stlačen dolů, což zajišťuje, že přebytečný materiál je držen pevně na místě a nezasahuje rušivě do měření. Pak je na celý povrch prstence nanesen vosk k ujištění toho, že celá horní část zařízení je vůči prostředí uzavřena. Stříkačkou je do kalíšku mžikovou perforací zavedena destilovaná voda (5 + 0,25 ml). Nakonec je tato perforace utěsněna silikonovým mazadlem.

Celý kalíšek (obsahující vzorek a vodu) je zvážen a váha zaznamenána na 4 desetinná místa. Pak je kalíšek umístěn v větracím proudu vytvářeném větrákem. Vzduch proudící přes vršek kalíšku se vzorkem má rychlost 3+0,3 m/sek, potvrzenou měřičem rychlosti větru (Anemo, dodávaném od Deuta SpA, Itálie). Kalíšek se vzorkem zůstává v odvětrávaném poli testu po dobu 24 hodin a pak je opět převážen. Během této doby, jeli vzorek testu dostatečně prodyšný, tekutina v držáku vzorku může z držáku vzorku prolínat do laboratorního prostředí. To vede ke snížení váhy vody v držáku vzorku, což může být kvantifikováno při znovupřevážení kalíšku se vzorkem po době 24 hodin. Hodnota prostupnosti párou je určena jako ztráta váhy dělená otevřenou plochou držáku vzorku a uváděna za den. [Prostupnost parou = Ztráta váhy(g):(0,00059 m²/24 hodin)].

Měření teploty pokožky

Přednostním přístupem k hodnocení teploty v oblasti pod vložkou je použití tepelného zobrazovacího systému, schopného rozlišovat poměrně malé tepelné rozdíly (rozlišení 0,1 °C) .

To umožňuje hodnocení teplotního profilu pod vložkou a je méně ovlivněno místní proměnlivostí, jež může být výsledkem podráždění způsobeného senzory v tak intimním místě těla.

K provedení teplotních měření se užívá zobrazovací systém IR, dodávaný švédskou firmou AMEGA. Jeho kamera (Thermovision 550) pracuje na vlnové délce 2,5-5,6 mikrometrů s rozlišením 72 800 pixelů a dodává rozlišení teploty 0,1 °C. Tato je nastavena a používána podle pokynů výrobce.

Použitý protokol přesně odráží normální situaci nošení. Skupina 10 žen nosících své normální kalhotky a nemocniční župan je požádána aby setrvala v prostředí s řízenou teplotou a vlhkostí (25 °C/50 % relativní vlhkosti) po dobu 3 hodin. Během této doby provádějí rozmanité úkoly jako sedění, stání a procházení se bez náročné aktivity, pravidelně rozvržené během této doby. Po uplynutí 3 hodin žena sedí před kamerou a ta zaznamenává teplotu dané oblasti. Jsou sundány kalhotky a přesně o 30 vteřin později je provedeno druhé zobrazení, zaznamenávající tepelný profil pokožky. Žena pak umístí testovací vložku do kalhotek a postup se opakuje. Po 3 hodinách je zaznamenáno zobrazení vložky v kalhotkách a při sundání vložky/kalhotek, přesně po 30 vteřinách, je zaznamenáno zobrazení vložkou pokryté pokožky. Tato zobrazení jsou ukládána v paměti kamery a zaváděna do počítače k podrobnějšímu rozpracování dat v pozdější fázi, jež se provádí užitím software dodávaného s kamerou (IR WIN 5.1). Toto umožňuje podrobné rozpracování profilu průměrné teploty pokožky či vystaveného povrchu a dokumentací pomocí uložených zobrazení.

Výsledky:

Výsledky prezentující tento vynález jsou poskytnuty níže. Každý vzorek byl odvozen z hygienických vložek vyráběných pod názvem Always Ultra Normál, dodávaných od Procter • ·· · ·· 9· ·· •· · · ··· · · 9 9 9 • 99 >99 9999

99 99 999 99 9

999 999 9999

999 99 999 99 99 99 and Gamble GmbH, Schwalbach/Německo, jež byly vyrobeny podle normálních výrobních postupů a pak upraveny tak, jak je to popsáno níže.

Výrobek A je v současnosti v Evropě prodávaná Always Ultra Normál, jež má materiál dolní vrstvy, který není prodyšným.

Výrobek B je totožný s výrobkem A, v němž byla dolní vrstva nahrazena sestavením dvojvrstevné dolní vrstvy. První vrstva této dolní vrstvy, umístěná přímo do dotyku s jádrem absorpčního tkaniva (či hedvábného papíru, pozn. překl.), je vrstvou z formované děrované folie, jež je směsí PE nízké a vysoké hustoty s uspořádáním mačkání odolávajícího hexagonálního otvoru (dodávaným Tredegar Film Products B.V. Holland, pod výrobním označením AS 225 HD 25). Druhá a konečná vrstva je mikroporézní folií dodávanou Exxon Chemical Company USA, pod výrobním označením Exxaire XBF-112W).

Každý z výrobků A a B byl testován deseti zkoušecími zařízeními. Výrobky byly testovány suché a naplněné 3 ml destilované vody ohřáté na tělesnou teplotu a aplikovanou na střed vložky. Byla měřena průměrná teplota povrchu pokožky, jak je zde definována, výsledky jsou uvedeny níže.

	Teplota versus kalhotky (°C)	Velikost přenosu vodní páry v g/m2.24 hod (dolní vrstva)	Velikost přenosu vodní páry v g/m2.24 hod (výrobek)
Výrobek (A)	> 1,2	0	0
Výrobek (B)	< 1.0	950	660

OO-ŽOOp-

Claims (11)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Použití parou prostupné a tekutinou nepropustné dolní vrstvy v absorpčním výrobku k udržování průměrné teploty pokožky nositele v běžné stykové ploše mezi tímto výrobkem a jeho pokožkou v rozpětí od +1 °C do -1 °C teploty povrchu pokožky v této stykové ploše bez přítomnosti tohoto výrobku.
2. 2. Použití podle nároku 1, v němž průměrná teplota pokožky je udržována v rozpětí +0,5 °C až -0,5 °C teploty povrchu pokožky v řečené běžné stykové ploše bez přítomnosti tohoto výrobku.
3. 3. Použití podle nároku 1, v němž průměrná teplota pokožky je udržována ve stejné teplotě jako je teplota povrchu pokožky v řečené běžné stykové ploše bez přítomnosti tohoto výrobku.
4. 4. Použití podle nároku 1, v němž dolní vrstva má velikost přenosu vodní páry alespoň 200g/m²/24 hodin.
5. 5. Použití podle nároku 4, v němž dolní vrstva má velikost přenosu vlhké páry od 600g/m²/24 hodin do 2 200g/m²/24 hodin.
6. 6. Použití podle nároku 4, v němž dolní vrstva má velikost přenosu vlhké páry od 800g/m²/24 hodin do 2 200g/m²/24 hodin.
7. 7. Použití podle jakéhokoli z předchozích nároků, v němž řečený absorpční výrobek má prostupnost vlhkou párou alespoň 200g/m²/24.
8. 8. Použití podle jakéhokoli z předchozích nároků, v němž dolní vrstva zahrnuje alespoň jednu vrstvu zvolenou z děrovaných polymerních formovaných folií, dvojrozměrných plošných děrovaných folií, monolitických folií či netkaných materiálů.
9. 9. Použití podle nároku 8, v němž dolní vrstva zahrnuje alespoň dvě vrstvy, a v němž obě tyto vrstvy jsou volně zvoleny z děrovaných formovaných polymerních folií a dvojrozměrných plošných děrovaných folií.
10. 10. Použití podle nároku 8, v němž dolní vrstva zahrnuje alespoň dvě vrstvy, první vrstvu obsahující děrovanou vrstvu a druhou vrstvu obsahující vláknitou vrstvu.
11. 11. Použití podle jakéhokoli z předchozích nároků, v němž absorpčním výrobkem je hygienická vložka či kalhotková vložka.