CZ20002712A3 - Způsob automatického stanovování alkality čistících lázní - Google Patents

Abstract

Stanovování alkality čistících lázní acido-bazickou reakcí probíhá automaticky programově řízeným způsobem a výsledky stanovení se přenášejí na vzdálené místo, z něhož lze zasahovat do chodu stanovování. Podle předem zadaných kritérií se automaticky nebo na základě požadavku vzdáleného místa iniciují zásahy, týkající se úpravy lázně. Tento způsob CO snižuje potřebu personálu, zabývajícího se kontrolou a úpravami lázně a zvyšuje bezpečnost procesu.

Description

Způsob automatického stanovování alkality čistících lázní

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu automatické kontroly a řízení čistících lázní, přičemž se jako měřený a řízený parametr stanovuje volná a/nebo celková alkalita čistící lázně, která se v případě potřeby dodatečně upraví dávkovacími zásahy. Způsob je koncipován zejména pro technické čistící lázně v kovozpracujícím průmyslu, jako ku příkladu ve výrobě automobilů. Způsob umožňuje automaticky kontrolovat funkční způsobilost čistící lázně, charakterizovanou parametrem „alkalita“ a v případě potřeby čistící lázeň automaticky nebo na základě vnějšího požadavku doplňovat nebo iniciovat jiné, úpravy lázně se týkající zásahy. Způsob je zejména koncipován tak, že se výsledky stanovování předávají na místo, vzdálené od čistící lázně. Mimo to je možno z místa, vzdáleného od čistící lázně, zasahovat do automatického průběhu měření nebo iniciovat následné dávkování nebo úpravy lázně se týkající zásahy. „Místo, vzdálené od čistící lázně“ se může ku příkladu nacházet v některém systému pro řízení procesů, v řídící ústředně závodu, v němž je čistící lázeň instalována nebo i na některém místě mimo závod.

Dosavadní stav techniky

Čistění kovových dílů před jejich dalším zpracováním představuje v kovozpracujícím průmyslu standardní úlohu. Kovové díly mohou být ku příkladu znečištěny zbytky pigmentů, prachem, kovovým otěrem, proti korozi chránícími oleji, chladícími mazivy nebo tváření napomáhajícími prostředky. Před dalším zpracováním, jako zejména před protikorozními úpravami (např. fosfátováním, chromováním, anodizací, reakcí s komplexními fluoridy atd.) nebo před lakováním je nutno tyto nečistoty vhodným čistícím roztokem odstranit. Přitom přicházejí v úvahu stříkací, máčecí nebo kombinované postupy.

Průmyslové čistící prostředky, užívané v kovozpracujícím průmyslu, jsou obvykle alkalické (hodnoty pH v oblasti nad 7, ku příkladu 9 až 12). Jejich základními složkami jsou alkálie (hydroxidy, uhličitany, křemičitany, fosforečnany, boritany alkalických kovů), jakož i neionogenní a/nebo anionaktivní povrchově aktivní látky. Často obsahují čisticí prostředky jako dodatkové pomocné složky komplexotvomé látky (glukonáty, polyfosforečnany, soli aminokarbonových kyselin, jako ku příkladu ethylendiamintetraacetát nebo nitriloacetát, soli kyselin fosfonových, jako ku příkladu soli kyseliny hydroxyethandifosfonové, kyseliny • ft

fosfonobutantrikarbonové nebo jiné kyseliny fosfonové a fosfonokarbonové), proti korozi chránící prostředky, jako ku příkladu soli karbonových kyselin s 6 až 12 atomy C, alkanolaminy a inhibitory pěnění, jako ku příkladu alkoxyláty s uzavřenými koncovými skupinami alkoholů s až 16 atomy C v alkylovém zbytku. Pokud čistící lázně neobsahují žádné anionaktivní povrchově aktivní látky, je možno použít i kationaktivní povrchově aktivní látky.

• fl • · • ft • ft • ♦ · • ftft • ftft ft ftft • ft

Jako neionogenní povrchově aktivní látky obsahují čistící prostředky ethoxyláty, propoxyláty a/nebo ethoxyláty/propoxyláty alkoholů nebo alkylaminů s 6 až 16 atomy C v alkylovém zbytku, které mohou mít na konci i uzavřené skupiny. Jako anionaktivní povrchově aktivní látky jsou značně rozšířeny alkylsulfáty a alkylsulfonáty. Je možno narazit ještě i na alkylbenzensulfonáty, které jsou však z hlediska životního prostředí nevýhodné. Jako kationaktivní povrchově aktivní látky přicházejí zejména v úvahu kationaktivní alkylamoniové sloučeniny s alespoň jedním alkylovým zbytkem s 8 nebo více atomy C.

V čistící lázni obsažené alkálie přispívají k její čistící mohutnosti. Tak ku příkladu zmýdelňují zmýdelnitelné nečistoty, jako ku příkladu tuky, a přeměňují je na ve vodě rozpustné formyMimo to přispívají k uvolňování nerozpustných částí špíny z kovového povrchu tím, že adsorpcí iontů OH nabíjejí povrch záporně a způsobují tak elektrostatické odpuzování. Takovými reakcemi, popř. i vynášením ulpělého roztoku, se alkalické složky spotřebovávají, takže čistící účinnost časem klesá. Proto je běžné alkalitu čistících lázních v určitých časových okamžicích kontrolovat a v případě potřeby roztok novými účinnými látkami doplnit nebo jej zcela obnovit. Tato kontrola se provádí buď ručně nebo na místě pomocí titračního automatu. Přitom se alkalita obvykle kontroluje titrací silnou kyselinou. Obsluha posoudí alkalitu podle spotřeby kyseliny a rozhodne se pro potřebné zásahy, jako ku příkladu pro doplnění lázně nebo pro její obnovení. Tento v současnosti běžný způsob předpokládá, že se obslužný personál v požadovaných časech kontroly nachází v blízkosti čistící lázně. Čím kratší jsou požadované intervaly kontroly, tím více je obslužný personál zatěžován kontrolními měřeními.

Z EP-A-806 244 je znám způsob, jak automaticky určovat hodnotu pH daného roztoku a při odchylkách automaticky následně dávkovat kyselinu nebo louh. Úkol, popisovaný v tomto dokumentu spočívá v tom, udržovat hodnotu pH daného kapalného proudu na předem určené hodnotě. K acido-bazické titraci při tomto způsobu nedochází. Přitom je třeba toto zařízení na místě jeho instalace kontrolovat co do jeho funkční způsobilosti. Do průběhu měření pH a do dávkování se týkajících zásahů není možno zasahovat ze vzdáleného místa.

·· ·« • · · « • · ·· ϊ · · * • · · · ·· ··

Předložený vynález si naproti tomu klade za úlohu automatizovat a dokumentovat kontrolu čistících lázní pomocí stanovování alkality takovým způsobem, aby se při nejmenším výsledky stanovování alkality ukládaly na některý nosič dat a/nebo se vytiskly. Použité měřící zařízení by se mělo s výhodou samo kontrolovat a kalibrovat, při chybné funkci by mělo vyslat poplachové hlášení do některého vzdáleného místa. Dále by mělo být s výhodou možné z jediného vzdáleného místa kontrolovat funkční způsobilost měřícího zařízení i výsledky měření. Dále by mělo být možné z některého vzdáleného místa zasahovat do průběhu měření a do zásahů, týkajících se úpravy lázně. Snahou o dálkovou kontrolu by se mělo dosáhnout snížení osobních nákladů na kontrolu lázní a na řízení čistících lázní.

Podstata vynálezu

Tato úloha se řeší způsobem automatického stanovování alkality čistící lázně, obsahující některou nebo více povrchově aktivní(ch) látku(ek), acido-bazickou reakcí s kyselinou, přičemž se programově řízeným způsobem za použití vhodného měřícího zařízení

a) z čistící lázně odebere vzorek předem zadaného objemu,

b) vzorek se na přání zbaví pevných látek,

c) zvolí se, zda má být stanovována volná alkalita a/nebo celková alkalit

d) vzorek se titruje přidáním kyseliny nebo se předloží kyselina a ta se titruje vzorkem,

e) výsledek titrace se vytiskne a/nebo se uloží na některém nosiči dat a/nebo se využije jako základ pro další vyhodnocování.

V dílčím kroku a) odebíraný objem vzorku může být pevně naprogramován v řídící jednotce měřícího zařízení, které má být použito pro způsob podle tohoto vynálezu. Přednost je dávána tomu, když je možno velikost objemu vzorku měnit z některého vzdáleného místa. Řídící program může být dále navržen tak, že se objem vzorku, který má být použit, učiní závislým na výsledku některého předchozího měření. Objem vzorkuje možno ku příkladu zvolit tím větší, čím menší je alkalita čistící lázně. Tímto způsobem je možno přesnost stanovení alkality optimalizovat.

Je-li v duchu způsobu podle tohoto vynálezu řeč o „některém vzdáleném místě“, pak se tím míní takové místo, které se nenachází v bezprostředním nebo alespoň v optickém kontaktu s čistící lázní. Vzdálené místo může ku příkladu představovat ústřední systém pro řízení systémů, který v rámci uceleného způsobu úpravy povrchů kovových částí jako dílčí úkol kontroluje a řídí tu

4« • 4 » 4 *

44 • 4 4 4 •4 ·

4» • 44

4 *

4 • 4 ·

444 *«44 *4 44

4 4 4 4 4 kterou čistící lázeň. Vzdálené místo může představovat i ústřední velín, z něhož se kontroluje a řídí proces jako celek a který se ku příkladu nachází v jiné místnosti než čistící lázeň. Jako vzdálené místo přichází však rovněž v úvahu i jakékoliv místo mimo závod. Tím je umožněno to, že čistící lázeň kontrolují a řídí odborníci, kteří se zdržují mimo závod, v němž se čistící lázeň nachází. Tímto řešením se podstatně vzácněji vyžaduje, aby se speciálně školený personál zdržoval na místě instalace čistící lázně.

Vhodné datové spoje, pomocí nichž se dají přenášet výsledky stanovování alkality, jakož i řídící povely, jsou v rámci současného stavu techniky k dispozici.

Mezi odběrem vzorku a vlastním měřením může být žádoucí, zbavit vzorek pevných látek fakultativním dílčím krokem b). U čistících lázní, kterou jsou pevnými látkami zatíženy jen málo, to není nutné. Při příliš vysokém obsahu pevných látek v čistící lázni však může docházet k ucpávání ventilů měřícího zařízení a zanášení čidel, jako ku příkladu elektrod, nečistotami. Z těchto důvodů lze tedy odstraňování pevných látek ze vzorků doporučit. K tomu může docházet automaticky filtrací nebo použitím cyklonu nebo odstředivky.

V dílčím kroku c) se zvolí, zda má být určována volná alkality a/nebo alkalita celková. To je možno napevno zadat do průběhu programu. V jednom cyklu stanovování je ku příkladu možno určovat jak volnou alkalitu, tak i alkalitu celkovou. Program však může rovněž rozhodovat o tom, že se některá z těchto dvou hodnot stanovuje Častěji než druhá. To může ku příkladu nastat tehdy, když předchozí stanovení ukázala, že se některá z obou hodnot mění rychleji než druhá. O volbě, zda má být stanovována volná alkalita nebo alkalita celková, je samozřejmě možno rozhodnout na základě vnějších požadavků. Pod pojmem „vnější požadavek“se zde a v dalším textu rozumí, že se do automatizovaného průběhu stanovování může zasáhnout buď nadřazeným systémem pro řízení procesů nebo ručně pomocí datového spoje.

Pojmy „volná alkalita“ a „celková alkalita“ nejsou definovány jednoznačně a jsou různými uživateli vykládány rozdílně. Tak je kupříkladu možno definovat určitou hodnotu pH, až do které je nutno titrovat, aby se stanovila buď volná alkalita nebo alkalita celková, ku příkladu pH = 8 pro volnou alkalitu a pH = 4,5 pro alkalitu celkovou. Tyto předem zadané hodnoty pH je třeba zadat do řídícího systému automatického způsobu stanovování. Alternativně k určitým hodnotám pH je možno ke stanovení volné alkality a alkality celkové volit i body přechodu určitých ·· • · ·· • « · • · • · · • · 9 ·· *· »· • Φ • 9 • · • ···· • · • · • · • · *>

indikátorů. Alternativně je možno zvolit body obratu na křivce hodnot pH a definovat je jako body ekvivalence pro volnou alkalitu nebo pro alkalitu celkovou.

K vlastnímu stanovování alkality se v dílčím kroku d) používá acido-bazická reakce s kyselinou. Přednostně se k tomuto účelu volí silná kyselina. Přitom je možno buď vzorek titrovat přidáváním kyseliny až do dosažení předem zadaných kriterií pro volnou alkalitu nebo alkalitu celkovou, nebo je možno nadávkovat kyselinu a tu titrovat vzorkem.

Výsledek titrace se následně znázorní a/nebo uloží na některý nosič dat (dílčí krok e)). Přitom se může nosič dat nacházet na místě stanovování nebo i na některé vzdálené počítačové jednotce. Pod pojmem „znázornění výstupu výsledku titrace“ se rozumí, že se výsledek buď předá dále do nadřazeného systému pro řízení procesů nebo se znázorní na obrazovce v pro člověka rozpoznatelné formě nebo se vytiskne. Přitom může místem zobrazení, popř. vytištění výsledku, být shora definované „některé vzdálené místo“. Přednost je třeba dát tomu, aby se výsledky jednotlivých stanovení ukládaly alespoň po dobu předem určeného časového intervalu na některý nosič dat tak, aby je bylo možno následně použít ku příkladu pro potřeby zajištění kvality. Výsledky stanovování alkality nemusí však být jako takové bezprostředně použity k vytištění nebo k jejich uložení na nosiče dat. Spíše je možno je přímo využít jako základ pro další výpočty, přičemž se zobrazují nebo do paměti ukládají výsledky těchto dalších výpočtů. Místo v daném okamžiku aktuálních hodnot alkality je ku příkladu možno zobrazovat trend hodnot alkality a/nebo jejich relativní změnu nebo je možno aktuální hodnoty alkalit převést na „% jmenovité hodnoty“.

V nejjednodušším případě pracuje způsob podle tohoto vynálezu tak, že se dílčí kroky a) až e) po předem zadaném časovém intervalu opakují. Předem zadaný časový interval se přitom řídí požadavky provozovatele čistící lázně a může zahrnovat jakýkoliv libovolný časový interval od asi 5 minut až do několika dnů. Pro zajištění kvality je třeba dát přednost tomu, aby zadávané časové intervaly ležely ku příkladu v rozmezí mezi 5 minutami a 2 hodinami. Tak je ku příkladu možno provádět měření každých 15 minut.

Způsob podle tohoto vynálezu je však možno provádět i tak, že se kroky a) až e) opakují po o tolik kratších časových intervalech, čím se od sebe významněji odlišují výsledky dvou po sobě následujících stanovení. Řídící systém pro způsob podle tohoto vynálezu může tedy sám rozhodnout, zda mají být časové intervaly mezi jednotlivými stanovení zkráceny nebo prodlouženy. Řídícímu systému je samozřejmě třeba zadat příkaz, při jakých rozdílech mezi výsledky dvou po sobě následujících stanoveních mají být zvoleny jaké časové intervaly.

Způsob podle tohoto vynálezu je dále možno provádět tak, že se dílčí kroky a) až e) v každém libovolném časovém intervalu provedou na základě vnějšího požadavku. Tímto způsobem je ku příkladu možno provádět okamžitou kontrolu obsahu alkality čistící lázně, když se v po sobě následujících krocích procesu zjistí problémy s kvalitou. K měření alkality může tedy docházet řízením „podle času“ (v pevných časových intervalech) nebo řízením „podle událostí“ (při zjištěných změnách nebo v důsledku vnějších požadavků).

Přednostně se vynález podle tohoto vynálezu provádí tak, že se použité měřící zařízení kontroluje samo a v případě potřeby dodatečně kalibruje. Za tímto účelem je možno pamatovat na to, že se po jistém, předem zadaném časovém intervalu nebo po jistém, předem zadaném počtu stanovení nebo na základě vnějšího požadavku kontrolními měřeními některého nebo více standardních roztoků zkontroluje funkční způsobilost použitého měřícího zařízení. Při této kontrole se titruje standardní roztok se známým obsahem volné nebo celkové alkality. Tato kontrola je nejblíže realitě, když se jako standardní roztok použije standardní roztok některého čisticího prostředku, jehož složení se co možná nejvíce blíží čistícímu roztoku, který má být kontrolován. Standardní roztoky se s výhodou uchovávají za vyloučení vzduchu nebo pod ochranným plynem (např. dusíkem).

Ústřední bod při kontrole funkční způsobilosti měřícího zařízení představuje kontrola použitého čidla. To může ku příkladu představovat na hodnotu pH reagující elektroda, obzvláště elektroda skleněná. Pomocí tlumícího roztoku jako standardního roztoku lze zkontrolovat, zda elektroda poskytuje očekávané napětí, zda reaguje v očekávaném čase a zda její strmost (= změna napětí jako funkce změny hodnoty pH) leží v jmenovité oblasti. Není-li tomu tak, vyšle měřící zařízení lokálně nebo s výhodou do vzdáleného místa poplachové hlášení. Přitom může poplachové hlášení obsahovat i řídícím programem měřícího zařízení nebo nadřazeným systémem pro řízení procesů vybraný návrh k zásahu. Tak je možno ku příkladu navrhnout, aby byla elektroda očištěna nebo vyměněna.

U způsobu podle tohoto vynálezu je možno pamatovat i na to, že se pomocí kontrolních měření některého nebo více standardních roztoků prověří funkční způsobilost použitého měřícího zařízení, když se dvě po sobě následující měření liší o předem zadanou hodnotu. Tímto

• · způsobem je možno rozlišit, zda zjištěné odchylky v alkalitě čistící lázně jsou reálné a vyžadují zásahy co do úpravy lázně anebo zda jsou důsledkem chyby v měřícím systému.

Podle výsledku kontroly použitého měřícího zařízení je možno stanovení alkality, provedená mezi aktuálním a předchozím kontrolním měřením alkality, označit tzv. stavovým identifikátorem, který označuje spolehlivost těchto stanovení alkality. Pokud ku příkladu po sobě následující kontrolní měření, zaměřená na prověření měřícího zařízení, prokázala, že zařízení pracuje bezchybně, je možno stanovené hodnoty alkality označit stavovým identifikátorem „v pořádku“. Liší-li se výsledky kontrolních měření o předem zadaný minimální rozdíl, je možno v mezidobí provedená stanovení alkality ku příkladu označit stavovým identifikátorem “pochybné“.

Dále je možno pamatovat na to, že se podle výsledku kontroly použitého měřícího zařízení v automatickém stanovování alkality pokračuje a/nebo se provede některá z nebo více následujících akcí: analýza zjištěných odchylek, korekce měřícího zařízení, ukončení stanovování alkality, vyslání identifikačního znaku nebo poplachového signálu směrem k nadřazenému systému pro řízení procesů nebo k monitorovacímu zařízení, tedy na některé vzdálené místo. Měřící zařízení může tedy, pokud je to požádáno, podle předem zadaných kritérií samo rozhodnout, zdaje natolik funkčně způsobilé, že je možno pokračovat v stanovování alkality nebo zda jsou zjišťovány odchylky, které vyžadující ruční zásah.

Ke sledování acido-bazické reakce čistícího roztoku pomocí k titraci použité kyseliny se hodí různá čidla. Podle současného stavu techniky se s výhodou používá na hodnoty pH citlivá elektroda, jako kupříkladu elektroda skleněná. Tato elektroda poskytuje na hodnotě pH závislý napěťový signál, které je možno následně dále vyhodnotit. Použití takové elektrody je přístrojově obzvláště jednoduché a je mu proto dávána přednost.

Ke sledování acido-bazické reakce dílčího kroku d) je však možno použít i indikátor, jehož interakce, závislé na hodnotě pH, je možno měřit elektromagnetickým zářením. Tak může tímto indikátorem být ku příkladu klasický barevný indikátor, jehož změna zabarvení je měřena fotometricky. Alternativně k tomuto řešení je možno použít optické čidlo. V tomto případě se ku příkladu jedná o vrstvu anorganického nebo organického polymeru s fixovaným barvivém, které při určité hodnotě pH mění svou barvu. Změna zbarvení spočívá - stejně jako u klasického barevného indikátoru - na tom, že vodíkové a hydroxylové ionty, které mohou difundovat do • · · · · · · · · · · · • · ·· · · · · · · o t t · · · · ······ · · · · · · · · · · ·· · · ······· ·« ·· vrstvy, reagují s molekulami barviva. Změnu optických vlastností vrstvy je možno stanovovat fotometricky. Alternativně k tomuto postupuje možno použít filmy, jako ku příkladu organické polymery, jejichž index lomu se mění v závislosti na hodnotě pH. Potáhne-li se ku příkladu světlovod takovým polymerem, pak je možno docílit toho, že na jedné straně prahové hodnoty indexu lomu dojde ve světlo vodu k totálnímu odrazu, takže světelný paprsek je veden dále. Na druhé straně prahové hodnoty indexu lomu však již k žádnému totálnímu odrazu nedochází, takže světelný paprsek světlovod opustí. Na konci světlovodu je možno zjišťovat, zda se světlo světlovodem šířilo nebo nešířilo. Takové zařízení je známo pod názvem „optroda“,,

Jako čidla je možno dále použít anorganická nebo organická pevná tělesa, jejichž elektrické vlastnosti se mění v závislosti na hodnotě pH je obklopujícího roztoku. Použít je ku příkladu možné použít i iontové vodiče, jejichž vodivost závisí na koncentraci iontů H⁺ nebo OH'. Z měření vodivosti stejnosměrného a střídavého proudu čidla je pak možno usuzovat na hodnotu pH okolního media.

S výhodou je pro způsob dle tohoto vynálezu použitý měřící systém navržen tak, aby stavy plnění a/nebo spotřeba používaných činidel (kyselin, standardních a kalibračních roztoků, popř. pomocných roztoků) byly automaticky kontrolovány a při poklesu jejich množství pod předem zadaný minimální stav bylo vysláno varovné hlášení. Tímto způsobem je možno zabránit tomu, že se měřící zařízení stane neschopné provozu proto, že se v něm nedostává potřebných chemikálií. Kontrolu stavu plnění je možno provádět známými metodami. Tak mohou ku příkladu nádoby s chemikáliemi být umístěny na vahách, které registrují v ten který okamžik zjištěnou hmotnost. Nebo je možno použít plovák. Alternativně může být minimum stavu plnění kontrolováno vodivostní elektrodou, ponořenou do nádoby s chemikálií. Z měřícího zařízení vysílané varovné hlášení se s výhodou přenáší do vzdáleného místa, takže odtud je možno iniciovat odpovídající zásahy Obecně se u způsobu podle tohoto vynálezu s výhodou pamatuje na to, že se výsledky stanovení a/nebo kontrolních měření a/nebo kalibrací a/nebo stavových identifikátorů přenášejí kontinuálně nebo v předem zadaných časových intervalech a/nebo na požádání do vzdáleného místa. Tak je kontroly provádějící personál, který se nemusí zdržovat v místě čistící lázně, průběžně informován o aktuálním obsahu její alkality. Podle výsledku stanovení nebo kontrolních měření je možno buď automaticky pomocí řídícího systému procesů nebo ručně provést potřebné korekční zásahy.

Nejjednodušší korekční zásah spočívá v tom, že se při poklesu alkality (volné a/nebo celkové) pod některou předem zadanou minimální hodnotu nebo na vnější požadavek aktivuje některé zařízení, které do čistící lázně nadávkuje některou z nebo více doplňovacích složek (roztok nebo prášek). K tomu může ku příkladu docházet natolik automatizovaným způsobem, že se do čistící lázně podle zjištěného obsahu alkality dodá určité množství doplňovacího roztoku nebo doplňovacího prášku. Přitom je možno měnit velikost přidávaných dávek jako takových nebo při předem pevně zadaných přidávaných dávkách měnit časové intervaly mezi jednotlivými přidáváními. To je možno provádět ku příkladu pomocí dávkovačích čerpadel nebo řízením podle hmotnosti. U způsobu podle tohoto vynálezu se na jedné straně počítá s tím, že se při určitých odchylkách od jmenovité hodnoty (zejména tehdy, když kontrolními měřeními byla ověřena funkční způsobilost měřícího zařízení) do čistící lázně dodatečně nadávkuje určité množství doplňovací složky. Na druhé straně je však možno toto dodatečné nadávkování provést nezávisle na aktuálním obsahu alkality i na základě vnějšího požadavku, ku příklad z některého vzdáleného místa.

V další formě provedení vynálezu se doplňování čistící lázně provádí v závislosti na jejím výkonu předem zadaným množstvím doplňovací složky na každou jednotku výkonu (základní dávkování). U čistící lázně pro karoserie automobilů je ku příkladu možno určit, jaké množství doplňovací složky se přidá na každou očištěnou karoserii. Kontrola alkálií podle tohoto vynálezu slouží k tomu, aby se kontrolovala a dokumentovala úspěšnost tohoto předem zadaného přídavku, jakož i k tomu, aby se dodatečným, na výsledku závislým jemným dávkovaným (dodatečné dávkování při nedosažení jmenovité hodnoty, pozastavení základního dávkování při překročení jmenovité hodnoty) dosáhlo konstantnějšího způsobu provozu čistící lázně. Tímto postupem se zmenšuje kolísání kvality.

Způsob podle tohoto vynálezu samozřejmě předpokládá, že odpovídající zařízení bude k dispozici. Zařízení obsahuje řízení, s výhodou řízení počítačem, které řídí průběh měření v závislosti na čase a/nebo podle probíhajících událostí. Zařízení musí dále mít k dispozici potřebné nádoby na činidla, potrubí, ventily, dávkovači a měřící zařízení apod. k řízení a měření proudů vzorků. Materiály by měly být přizpůsobeny účelu použití, měly by být ku příkladu používány ušlechtilé oceli a/nebo plastické hmoty. Řídící elektronika měřícího zařízení by měla mít k dispozici odpovídají vstupní/výstupní rozhraní, aby byla možná komunikace s některým vzdáleným místem.

• · ·· » 4 • ·

Způsob podle tohoto vynálezu umožňuje na jedné straně kontrolovat alkalitu čistících lázní přímo na místě a bez ručního zákroku iniciovat předem zadané korekční zásahy. Tím se zvyšuje bezpečnost procesu a dosahuje se trvale spolehlivého výsledku čistění. Dostatečně včas je tak možno rozpoznat odchylky od jmenovitých hodnot a tyto odchylky automaticky nebo ručně korigovat. Na druhé straně se naměřená data s výhodou přenášejí na některé vzdálené místo, takže obsluhu a dozor provádějící personál je průběžně informován o stavu čistící lázně i tehdy, když se lázeň nenachází v bezprostřední blízkosti tohoto místa. Potřeba personálu pro kontrolu a řízení čistící lázně je možno tímto způsobem podstatně snížit. Dokumentováním dat, získaných způsobem podle tohoto vynálezu, je činěno zadost požadavkům moderního zajištění kvality. Spotřebu chemikálií je možno dokumentovat a optimalizovat

Claims (12)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   Áoco- 2412 ·· 99 • 9 9 9

   9 9 9 9

   9 9 9 9

   1. Způsob automatického stanovování alkality jedné nebo více čistících lázní, obsahujících některou nebo více povrchově aktivní(ch) látku(ek), acido-bazickou reakcí s některou kyselinou, přičemž se programově řízeným způsobem za použití vhodného měřícího zařízení

   a) z čistící lázně odebere vzorek předem zadaného objemu,

   b) vzorek se na přání zbaví pevných látek,

   c) zvolí se, zda má být stanovována volná alkalita a/nebo celková alkalita,

   d) vzorek se titruje přidáním kyseliny nebo se předloží kyselina a ta se titruje vzorkem,

   e) výsledek titrace se vytiskne a/nebo se uloží na některém nosiči dat a/nebo se využije jako . základ pro další vyhodnocování a při nedosažení některé předem zadané minimální hodnoty alkality nebo na základě požadavku se aktivuje zařízení, které do čistící lázně nadávkuje některou z nebo více doplňovacích složek.
2. 2. Způsob podle nároku 1,vyznačující se tím, že se dílčí kroky a) až e) opakují po předem zadaném časovém intervalu.
3. 3. Způsob podle nároku 1,vyznačující se tím, že se dílčí kroky a) až e) opakují po o tolik kratších časových intervalech, čím se od sebe výrazněji odlišují výsledky dvou po sobě následujících stanovení.
4. 4. Způsob podle nároku 1,vyznačující se tím, že se dílčí koky a) až e) provedou na základě vnějšího požadavku.
5. 5. Způsob podle některého z nebo více nároků 1 až 4, v y z n a č u j í c í se tím, že se po jistém, předem zadaném časovém intervalu nebo po jistém, předem zadaném počtu stanovení nebo na základě vnějšího požadavku kontrolními měřeními některého z nebo více standardních roztoků kontroluje funkční způsobilost použitého měřícího zařízení.

   Způsob podle některého z nebo více nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že se pomocí kontrolních měření některého z nebo více standardních roztoků kontroluje funkční způsobilost použitého měřícího zařízení, když se dvě po sobě následující měření liší o předem zadanou hodnotu.

   • · · ·
6. 7. Způsob podle jednoho z nebo obou nároků 5a 6, vyznačuj ící se tím, že podle výsledku kontroly použitého měřícího zařízení je možno mezi aktuálním a předchozím kontrolním měřením provedená stanovení alkality označit tzv. stavovým identifikátorem, který označuje spolehlivost těchto stanovení alkality.
7. 8. Způsob podle jednoho z nebo obou nároků 5a 6, vyznačující se tím, že se podle výsledku kontroly použitého měřícího zařízení v automatickém stanovování alkality pokračuje a/nebo se provede některá nebo více následujících akcí: analýza zjištěných odchylek, korekce měřícího zařízení, ukončení stanovování alkality, vyslání stavového identifikátoru nebo poplachového signálu směrem k nadřazenému systému pro řízení procesů nebo k monitorovacímu zařízení.
8. 9. Způsob podle některého z nebo více nároků 1 až 8, v y z n a č u j í c í se tím, že se k provedení dílčího kroku d) použije elektroda citlivá na hodnotu pH.
9. 10. Způsob podle některého z nebo více nároků 1 až 8, v y z n a č u j í c í se tím, že se k provedení dílčího kroku d) použije indikátor, jehož interakce, závislá na hodnotě pH, se měří elektromagnetickým zářením.
10. 11. Způsob podle některého z nebo více nároků 1 až 8, v y z n a č u j í c í se tím, že se k provedení dílčího kroku d) použije látka, jejíž barva a/nebo index lomu a/nebo elektrická vodivost se mění se změnou hodnoty pH okolního roztoku.
11. 12. Způsob podle některého z nebo více nároků 1 až 11,vyznačuj ící se tím, že se stavy plnění použitých činidel automaticky kontrolují a při poklesu pod předem zadaný minimální stav se vyšle varovné hlášení.
12. 13. Způsob podle některého z nebo více nároků 1 až 12, vyznačuj ící se tím, že se výsledky stanovení a/nebo kontrolních měření a/nebo kalibrací a/nebo stavových identifikátorů přenášejí kontinuálně nebo v předem zadaných časových intervalech a/nebo na základě požadavku do místa, lišícího se od místa jejich stanovení.