CZ20002520A3 - Způsob a zařízení k odstranění tekutiny z částicového materiálu - Google Patents

Description

Způsob a zařízení k odstranění tekutiny z částicového materiálu

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu odstranění tekutiny z částicového materiálu odpařováním, a to dodávkou tepla přenášeného hlavně přehřátými výpary nebo párou, které existují v částicovém materiálu, a kdy tento zmíněný způsob probíhá v uzavřeném systému.

Vynález se rovněž zabývá zařízením, které zmíněný způsob realizuje, a které sestává z uzavřeného kontejneru zahrnujícího prostředky pro přísun částicového materiálu, ze kterého se má odstranit tekutina, dále prostředky k odstranění vysušeného Částicového materiálu, dále zahrnuje prostředky dodávky tepelné energie k vytvoření páry a prostředky k oddělení prachových částic ze zmíněných výparů a páry.

Částicový materiál může obsahovat částice, které mohou mít stejnou velikost, ale stejně tak i částice, které se velikostí od sebe značně liší. Materiál může obsahovat různé prchavé a zkapalněné složky, které je nutné odstranit, což se realizuje v atmosféře s přehřátými výpary vzniklými ze zmíněných prchavých a zkapalněných složek. Jestliže je tekutinou, která se má odstranit, voda, potom je součástí procesu vysoušení, které probíhá v atmosféře přehřátých výparů. Pokud se bude dále hovořit o procesu vysoušení, potom se může jednat o několik procesů, pomocí kterých se z částicového materiálu odstraní jiné tekutiny než voda.

Dosavadní stav techniky

Způsob a přístroj zmíněného druhu je znám například z patentové přihlášky EP 82 850018.1 (publikace čís. EP 0,058,651 Al), Pomocí této známé techniky se vysoušení realizuje tím, že částice, které se mají vysoušet, prochází sériově spojenými svislými trubicemi, nebo výměníkem tepla, kde se vznáší v přehřáté vodní páře. Tento způsob poskytuje jednotný retenční čas, který je poměrně krátký, jelikož v praxi je možné sestavit svislé trubice a výměníky tepla v dostatečném množství i dostatečně dlouhé. Tak například, má-li průtok hodnotu 20 m/s, lze dosáhnout retenčního času s hodnotou několika málo minut, a to při použiti 30-ti provozních zón, z nich každá je vysoká 40 m. Znamená to, že částice musí mít jednotnou velikost částic a velmi malou dobu vysoušení, čímž se tento způsob stává vhodným pouze pro malé částice.

Způsob a zařízení je známé z EP 0,153,704, kde toto zařízení zahrnuje sérii svislých, spíše dlouhých provozních zón, kterými prochází přehřátá pára. Nad těmito zónami se • · • ·· • ·

-2nachází společná zóna, do které se přenáší částice s redukovaným obsahem vlhkosti, a odkud částice odchází do odklízeči zóny (odklízečích zón). U spodních konců provozních zón se nachází spojovací kanály, kterými mohou částice přecházet z jedné zóny do druhé.

Tato známá technika s dlouhými svislými zónami poskytuje značnému množství středně velkých částic a velmi dlouhý retenční Čas. Výsledkem je to, že částice mají vysoký podíl sušiny, což snižuje kvalitu výrobku a snižuje možnost reabsorpce tekutiny, pokud by se to u některých výrobků požadovalo. Vysoké konstrukce kromě toho znamenají i vysoké pořizovací náklady. Konečně i rozdělení provozních zón představuje veliké riziko v tom, že mokrý částicový materiál bude blokovat první zónu zařízení, a to částečně vlivem adheze výrobku, a částečně vlivem kondenzace páry na výrobku, čehož výsledkem je poměrně těžký výrobek, který již nemůže být proudem páry unášen.

Podstata vynálezu

Cílem tohoto vynálezu je poskytnout způsob a zařízení, které již nemá zmíněné nevýhody, které se vyskytují při použití několika provozních zón, a u kterého lze, pro částice částicového materiálu se všemi velikostmi, dosáhnout optimální provozní doby.

Tohoto cíle je dosaženo způsobem uvedeným v úvodní části, který je realizován způsobem charakterizovaným v nároku 1, a dále zařízením rovněž popsaným v úvodní části a sestaveným způsobem charakterizovaným v nároku 4.

Způsob je realizován horizontálními komorami, pomocí kterých se získá kontejner s malou výškou, který je schopný tento způsob realizovat. Proudem páry a uspořádáním dna v kruhovité komoře je zajištěno, že se dosáhne cirkulačního nebo rotačního pohybu, a to ve svislé rovině částicového materiálu, čímž se všechny částice výrobku udržují v pohybu, a přitom je mezi výrobkem a přehřátou párou udržován těsný kontakt.

Vhodná provedení způsobu podle tohoto vynálezu, jsou uvedena v odpovídajících nárocích 2 a 3 a vhodná provedení zařízení jsou uvedena v odpovídajících nárocích 5 až 10.

Přehled obrázků na výkrese

Vynález bude podrobněji popsán s odvoláním na výkres, na kterém.

obr. 1 znázorňuje svislý řez spodní části zařízení, podle tohoto vynálezu, vedený podél čáry I-I na obr.2, které slouží k odstraňování tekutin z částicového materiálu, • »00 • ♦ · • * • · · · · 0 0 « · 9 9 9 V □ . ·········»· • J 999 99 0000 ·0 0φ obr.2 znázorňuje svislý řez spodní části na obr. 1, vedený podél čáry Π-Π na obr. 1, obr, 3 znázorňuje svislý rez kuželovitým přechodovým dílem zařízení podle tohoto vynálezu, obr.4 znázorňuje svislý řez přechodovou částí z obr. 3, vedený podél čáry IV-IV na obr. 3, obr. 5 znázorňuje svislý řez horní části zařízení, podle tohoto vynálezu, vedený podél čáry V-V na obr.6, obr, 6 znázorňuje vodorovný řez částí z obe.5, vedený podél Čáry VI-VI na obr. 5, obr. 7 znázorňuje svislý řez výpustného otvoru s připojeným ejektorem, vedený podél

Čáry VII-VII na obr.6.

Příklady provedení vynálezu

Podle obr. 1 a 2, spodní část 9 sestává z válcovitého kontejneru, který má vnější válcovitý povrch 3 tvořící vnější stěnu. Uvnitř spodní části se nachází prstencová nebo částečně prstencová komora 1, která je nahoře otevřená, a která je po stranách částečně omezená vnějším válcovitým povrchem 3 a částečně vnitřním válcovitým povrchem 2. U dna je prstencová komora I omezena dvojitě zakřivenou spodní částí (dnem) JO, Dvojitě zakřivená spodní část může mít oválný nebo polokruhový tvar, viz obr.l, ale může mít průřez odchylující se od oválného či kruhovitého tvaru. Nejhlubší část spodní části JO se nachází v polovině, která je nejblíže u středu, přičemž boky se zakřivují nahoru směrem k vnitřnímu a vnějšímu okraji komory, to znamená směrem k vnitřnímu válcovitému povrchu 2 a k vnějšímu válcovitému povrchu 3. Z výrobních důvodů může spodní část sestávat z jednotlivých křivek nebo rovinných deskových kusů, které jsou smontovány tak, že spolu vytváří kruhovitý tvar. Kromě toho je dvojitě zakřivená spodní Část JO opatřena sérií otvorů 11, které budou popsány později.

Spodní část 9 zařízení rovněž zahrnuje zásobovací potrubí 5 částicového materiálu, který se má sušit, a výstupní potrubí 6 částicového materiálu, který již byl vysušen. Vnitřní válcovitý povrch 2 tvoří trubkovitou střední komoru 4, která, jak je to znázorněno tečkované, vystupuje nahoru zbývajícími částmi zařízení, a která se směrem dolů otvírá do komory pod prstencovou komorou J.

V prstencové komoře se nachází destičky J3 umístěné podle obr. 1 a 2. Tyto destičky, jejichž funkce bude popsána později, mohou být orientovány směrem od válcovitého povrchu 2 (tak jak je to znázorněno) a od vnějšího válcovitého povrchu 3 (není to na obr. 1 a 2

-4• ··· • « « *·· «· znázorněno), přičemž využít se může buďto jedno nebo druhé uspořádání, nebo kombinace obou uspořádání. Destičky J3 (zavěšené) se mohou ohýbat směrem dopředu, nebo podél čáry 14. tak jak je to znázorněno.

Funkce spodní části 9 zařízení bude nyní popsána mnohem podrobněji. Částicový materiál určený k vysoušení se dodává do prstencové komory I zásobovacím potrubím 5 pomocí známého, ale nezobrazeného, podávacího zařízení. Ve stejnou dobu se z hora zavádí přehřátá pára, tak jak je to znázorněno šipkou 8, která proudí směrem dolů přes trubkovitou střední komoru 4 do prostoru pod prstencovou komorou 1, odkud přehřátá pára proudí nahoru do prstencové komory 1 otvory ve dvojitě zakřivené spodní části 10.

Otvory JI ve spodní Části JO jsou kombinací otvorů částečně zahrnující jednoduché otvory, kterými pára proudí pod pravými úhly na spodní desku, a dále otvory, kterými pára proudí dovnitř pod úhlem (vůči desce) s hodnotou mezi 0° a 90°. Přednost se dává úhlům mezi 0° a 80°, přičemž v praxi jako pravidlo platí, že úhel má hodnotu mezi 0° a 30°.

V procentním vyjádření je děrovaná plocha v části desky, která je blíže u vnějšímu obvodu, větší než Část desky, která je blíže vnitrnímu obvodu. Společně se směrem vstupního proudu páry toto uspořádání bude mít za následek rotační pohyb částicového výrobku ve svislé rovině, tak jak je to znázorněno na obr.l šipkami 12, Čímž se v materiálovém proudu zajistí pohyb částic všech velikostí. Kromě toho, rotační pohyb Částic rovněž podpoří například proces obalování, nebo zavedení tekutiny, která se má odpařit společně s částicemi.

Velikost úhlu skloněných otvorů JJ ve spodní části 1Ό lze stanovit podle toho, kde se relevantní otvor JI nachází, a to zčásti v radiálním směru, čímž se zajistí vhodný rotační pohyb a zčásti v obvodovém směru, čímž se zajistí pohyb částic, okolo vnitřku prstencové komory l·, ze zásobovacího potrubí 5 do výstupního potrubí 6. Směr vháněné přehřáté páry se může využít ke zvýšení nebo ke snížení dopředného pohybu v prstencové komoře.

Desky 13 se mohou použít k ovládání dopravy částic. Tyto desky obvykle nebývají radiálními deskami, ale jsou uspořádány tak, že vybíhají v takovém směru, že se dopředný pohyb v prstencové komoře J_realizuje vhodným stabilním způsobem. Kromě toho, tyto desky se mohou ohýbat dopředu nebo podél Čáry 14, tak jak je to znázorněno, čímž se zajišťuje nutná dopravní rychlost částicového výrobku. Desky 13, tak jak to již bylo uvedeno, vystupují z vnitřního válcovitého povrchu 2 a/nebo z vnějšího válcovitého povrchu 3, pňčemž kombinací způsobu zavěšení desek lze mezi nimi dosáhnout labyrintového efektu.

Potřebná energie k vypařování tekutin z částic, nacházejících se v proudu materiálu, je částečně odvozena z dodávky přehřáté páry, přičemž část energie může mít původ v zahřátých površích zavěšených desek a vnějších povrchů stěn zařízeni. Desky J3 mohou mít • ··· ·« # « ·

-5podobu svařených desek, které vytváří mezi sebou dutinu, do které se přivádí pára za vyššího tlaku, než který je přítomen v prstencové komoře.

Jestliže je částicový výrobek dopravován okolo vnitřku prstencové komory I, dostane se nakonec až k separační stěně 7, která se nachází v blízkosti výstupního potrubí 6, ta zde zastaví dopředný pohyb výrobku v prstencové komoře a výrobek odvede do výstupního potrubí 6, odkud se pomocí známých zařízení může dopravovat jinam.

Obr.2 ukazuje na to, že se zásobovací otvor 5 nenachází zcela v první části prstencové komory 1, ale je umístěn tak, že mezi separační stěnou 7 a zásobovacím otvorem 5 existuje jistá mezera. Tímto uspořádáním se dosahuje toho, že vlhkost a dodávaný částicový materiál se okamžitě mísí s částečně vysušeným materiálem z nejpřednější částí prstencové komory, čímž se značně omezuje riziko obalování a přilnavosti k nově dodávanému vlhkému materiálu. V souvislosti se sušicí komorou s vrstvou tekutiny, kdy se nad touto vrstvou tekutiny běžně používá prstencová komora 1, existuje zde další komora s velkou vodorovnou plochou průřezu. Přechodem do této oblasti je kuželovitý přechodový díl 15, kterýje uspořádán tak, jak je to znázorněno na obr ,3 a 4, kde tečkované čáry ukazují, jakým způsobem je kuželovitý přechodový díl spojen s ostatními dvěma částmi zařízení. Vnější válcovitý povrch 3 vystupuje ze spodní části 9 zařízení a přechází do kuželovité vnitřní stěny 16. kuželovitého přechodového dílu 15, přičemž vnitřní válcovitý povrch 2 pokračuje ze spodní části směrem nahoru kuželovitým přechodovým dílem 15, takže je zde opět možné nalézt trubkovitou střední komoru 4. Přehřátá pára proudící nahoru prstencovou komorou 1, kde předává teplo a způsobuje rotační pohyb částicového materiálu, proudí dále nahoru kuželovitým přechodovým dílem 15, a to mezi vnitřním válcovitým povrchem 2 a kuželovitou vnější stěnou 16, takže pára obsahuje částice, které unáší směrem dopředu , Rychlost nahoru proudící páry je tak velká, že značná část částic je dopravena nahoru do tohoto dílu, kde dochází k sušení částic.

Větší část Částic unášená párou se separuje v kuželovitém přechodovém dílu 15. kde separace probíhá způsobem, kterýje charakteristický tím, že probíhá současně s laminární sedimentací. V kuželovitém přechodovém dílu 15, a to mezi vnitřním válcovitým povrchem 2 a kuželovitou vnější stěnou 16, se nachází množství desek 17, které radiálně vystupují z vnitřního válcovitého povrchu 2 ven do kuželovité vnější stěny 16. Tyto desky 17, z nich pouze některé jsou zobrazené na obr.4, nemusí nutně vystupovat radiálně z vnitřního válcovitého povrchu 2. Jisté množství desek 17, které se nachází v kuželovitém přechodovém dílu 15, mají mezi sebou vzdálenost mezi 200 mm až 500 mm. Pro dosažení vzdálenosti v rámci tohoto limitu, jsou kusy takových desek, to znamená poloviny desek, vloženy dále od • ··

-6« ··» » • * · · · • · · · * · · « · φ« středu zařízení. Desky Γ7 jsou uspořádány tak, že se sklání dopředu ve směru dopravy a mohou mít jednu, nebo i více ohybových čar 18, tak jak je to znázorněno.

Desky 17 nedosahují až ke kuželovité vnější stěně 16. Mohou se však vyskytovat místa, zvláště nahoře, kde desky mají prodloužení 19, která dosahují ke kuželovité vnější stěně 16, která jím vytváří oporu. Kromě toho mohou být desky opatřeny žebry (nejsou znázorněna), která relativně dlouhé desky zpevňují. Pokud jsou žebra uspořádána vhodným způsobem, mohou rovněž přispívat k ovládání proudu páry a částkového materiálu. Pára s unášenými Částicemi prochází deskami 17, přičemž zde dochází k vychýlení proudu, a to v závislosti na sklonu desek, rovněž tak ke snížení rychlosti páry, což má za následek, že částice padají dolů na nejbližší pod ni ležící desku 17. Částice z horních Částí desky sklouzávají směrem dolů do štěrbiny mezi deskou a kuželovitou vnější stěnou 16, odkud jsou částice v dopravním směru znovu unášeny směrem nahoru mezi deskami 17. Tím, že pára prochází mezi deskami 17, brání většině částic dostat se nad kuželovitý přechodový díl 15, přičemž jsou v zařízení současně dopravovány směrem dopředu.Nad kuželovitý přechodový díl 15 se pomocí proudu páry dostanou pouze částice prachu. Stejně jako zavěšené desky 13, i desky 17 mohou být zahřívány, a stejně jako vnější steny 16 mohou sloužit jako ohřívací povrch.

V kuželovitém přechodovém dílu 15 se může rovněž nacházet separační stěna 7, tak jak je to znázorněno na obr.4. Separační stěna 7 brání částkovému materiálu, který dosáhl konce prstencovém komory 1, a je již vysušen, aby byl znovu párou unášen směrem nahoru do přední části prstencové komory.

Kuželovitý přechodový díl 15 vede do nejhořejší části 20 zařízení (obr. 5 a 6), kde probíhá konečná separace prachu. Podle obrázku má horní část 20 válcovitý tvar, vytvořený tím, že se kuželovitá vnější stěna 16 z kuželovitého přechodového dílu 15 prodlužuje směrem nahoru a vytváří vnější stěnu, která je nahoře uzavřená. Uvnitř se válcovitý povrch 2 společně se střední komorou 4, táhne na jistou vzdálenost směrem nahoru do nejhořejší Části.

V nejhořejší části 20, nad střední komorou 4, se nachází válcovitá část 22, která má v horní části, přes část obvodu, otvor s lopatkami 21, a která je ve spodní částí spojena prstencovým žlábkem 23 se střední komorou 4.

Válcovitá Část 22 vytváří vírový odprašovač tím, že se nahoru proudící pára, unášející částice prachu, dostává do části 22 mezi lopatky 21, a tím vytváří vířivé pole.

Částice prachu se shromažďují na stěnách válcovité části 22, padají dolů podél stěny a rotují uvnitř okolo prstencového žlábku 23 tak dlouho, až se dostanou ven výstupním otvorem 24 (obr.6) v prstencovém žlábku 23. Na obr.7 je podrobněji znázorněno, jak výstupní otvor 24 je

999

99

9 orientován do ejektoru 25, který částice prachu nasává a odklání část proudu do svislého výstupního kužele 26. Ejektor 25 je poháněn párou z vnějšího zdroje. Výstupní kužel 26 je umístěn nad oblastí kde je suchý výrobek ze zařízení odstraňován, to znamená v oblasti nad výstupním potrubím 6.

Na obr.6 znázorněné lopatky 21, zajišťující vstup do válcovité Části 22, jsou přednostně umístěny nad poslední částí prstencové komory 1, to znamená nad částí, která je nejblíže u oblasti, u které se nachází výstupní potrubí 6. Výsledkem je, že v nejhořejší části 20 a vně válcovité části 22 se v nahoru směřujícím proudu páry zvedá rotující proud. Tento rotující proud prochází deskami 30, které jsou konfigurovány jako část válcovitého povrchu. Během průchodu deskami 30 část masy prachu, unášené párou, klouže dolů po deskách v hraniční vrstvě, čímž se množství prachu, unášeného směrem ke zmíněným lopatkám 21 a válcovité části 22. sníží. Rotační pohyb proudu se zastaví působením separační stěny 7, která je umístěná tak, jak je to znázorněno na obr.6, načež proud je dále veden mezi lopatkami 21 do válcovité části 22,

Proud páry, který se dostal až do válcovité části 22 prochází jako hlavní proud páry dolů střední komorou 4, tak jak je to znázorněno šipkou 27. Během sušení částicového materiálu se do proudu přidává další pára, což má za následek odvedení odpovídajícího množství nadbytečné páry mimo zařízení. Realizuje se to otvorem 28 na vrcholu nejhořejší Části 20 zařízení, viz Šipka 29. Tato nadbytečná pára obsahuje veškerou energii potřebnou pro vypařování. Kondenzací nadbytečné páry lze tuto energii opět získat a je ji možné vrátit zpět do systému. Separace tekutiny se tak realizuje s nejmenší spotřebou energie a bez znečištění ovzduší, Kromě toho lze ovládáním množství odváděné páry ovládat i tlak v uzavřeném systému, což umožňuje pracovat při výhodném tlaku s hodnotou 3 až 4 barů.

Při průchodu střední komorou 4 hlavní proud páry rovněž prochází výměníkem tepla nebo superohrívačem (není znázorněn), kde dochází ke zvýšení teploty přehřáté páry, což zvyšuje její sušicí potenciál. Ve spodní části 9 zařízení se nachází větrák, například odstředivý větrák (není znázorněn), který fouká přehřátou páru opět přes prstencovou komoru T

Claims (10)

1. Způsob odstraňování tekutiny z částicového materiálu odpařováním, a to pomocí dodávky tepla přenášeného hlavně přehřátými výpary nebo párou tekutin, které se vyskytují v Částicovém materiálu, kdy ke způsobu odstraňování dochází v uzavřeném systému, a který je charakteristický tím, že Částicový materiál je dodáván plynule do provozní komory, která má formu prstencové, nebo částečně prstencové komory /1/ orientované ve vodorovném směru, dále tím, že přehřátá páraje vedena zespodu přes otvory /11/ ve spodní části /10/ v prstencové komoře, a to tak, že částicový materiál je uveden do pohybu přehřátou párou a pohyb Částicového materiálu je realizován prstencovou komorou /1/.

2. Způsob podle nároku 1, v y z n a č u j í c í se t í m , že spodní část/10/ v prstencové komoře /1/ má tvar žlábku, dvojitě ohnutý tvar, nebo alespoň přibližně dvojitě ohnutý tvar, kdy přes zmíněnou spodní část vstupuje přehřátá pára, a to v ovládaných směrech, a dále se vyznačuje tím, že větší proud přehřáté páry se přivádí do prstencové komory spíše v blízkosti vnější stěny komory, než u vnitřní stěny komory.

3. Způsob podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že větší proud přehřáté páry, určené pro dopravu pro částicového materiálu, se přivádí do prstencové komory /1/ v blízkosti vstupního otvoru /5/, spíše než do částí prstencové komory /1/, které jsou v blízkosti výstupního otvoru /6/.

4. Zařízení k realizaci způsobu podle nároku 1, sestává z uzavřeného kontejneru, který zahrnuje prostředky k zavedení částicového materiálu, ze kterého se má odstranit tekutiny, dále zahrnuje prostředky k odstranění vysušeného Částicového materiálu, dále prostředky k zajištění cirkulace přehřáté páry, prostředky zásobování tepelnou energií pro páru, a dále prostředky k separaci Částic prachu ze zmíněné páry, přičemž zmíněné zařízení je charakteristické tím, že kontejner zahrnuje provozní komoru umístěnou v podstatě vodorovně, která je uspořádána do tvaru prstencové nebo částečně prstencové komory /1/, přičemž zmíněná komora zahrnuje spodní Část /10/ (dno), kterou může pronikat pára, dále je zařízení charakteristické tím, že spodní část zahrnuje relativně velkou plochu otvoru, a to spíše v blízkosti vnější strany prstencové komory, než v blízkosti vnitřní stěny prstencové komory, a dále relativně velkou plochu otvoru spíše v blízkosti vstupního *90 ·· 0 ··

4 « 0 • 00 00

0 0 0 » ···« 4« 0« ·· ·· otvoru /5/, který slouží pro vstup částicového materiálu, než v blízkosti výstupního otvoru /6/ Částicového materiálu, přičemž otvory /11/ ve spodní části /10/jsou tvarovány tak, že vtok páry se realizuje Částečně v pravém úhlu vůči spodní části /10/ a Částečně pod úhlem mezi 0° až 90°, lépe pod úhlem 0° až 80°, a konkrétně pod úhlem 0° až 30° v různém směru, což způsobuje zlepšení rotačního pohybu a pohybu částicového výrobku ve směru obvodu prstencové komory,

5. Zařízení podle nároku 4, v y z n a č u j í c í se t í m , že spodní část/10/prstencové komory /1/je uspořádána tak, že ve svislé části má tvar, u kterého nejspodnější část leží uvnitř poloviny nejblíže ke středu šířky komory mezi vnitřním a vnějším okrajem prstencové komory, a dále se vyznačuje tím, že spodní část /10/ komory může mít půlkruhový tvar, oválný tvar, nebo tvar blížící se zmíněným tvarům, ale i pravoúhlý tvar.

6. Zařízení podle nároku 4 nebo 5, vyznačující se tím, že desky /13/jsou zavěšeny v prstencové komoře /1/, přičemž zmíněné desky /13/ se táhnou od vnitřní strany /2/ a/nebo od vnější strany /3/ prstencové komory /1/, a přitom jsou zvěšeny v takovém směru a s takovým sklonem a /nebo jsou ohnuty tak, že plnění prstencové komory Částicovým materiálem je tím zajištěno.

7. Zařízení podle nároku 6, vyznačující se t í m , že v prstencové komoře /1/ zavěšené desky /13/jsou uspořádány tak, že slouží jako zahřívací povrchy proudu páry a částicového materiálu, přičemž desky /13/ mohou být uspořádané i tak, že zahrnují dutiny, do kterých se zavádí pára.

8. Zařízení podle jednoho nebo více nároků 4až 7, vyznačující se tím, že zahrnuje část kontejneru ve formě kuželovitého přechodového dílu /15/, který je umístěný v kontejneru nad prstencovou komorou /1/, a přes který může proudit přehřátá pára, přičemž ve zmíněném kuželovitém přechodovém dílu /15/ se nachází desky /17/, které radiálně vystupují z vnitřní stěny /2/ a jsou ohnuté nebo zakřivené směrem dopředu ve směru dopravy materiálu, přičemž přes alespoň část délky vnějšího okraje, směrem ke kuželovité vnější stěně /16/ kuželovitého přechodového dílu /15/, se nachází zmíněné desky /17/, a to v jisté vzdálenosti od této kuželovité vnější stěny /16/.

• ·♦· • · «· * ♦ · «

9. Zařízení podle nároku 8, vyznačující se tím, že desky /17/ radiálně vystupující z vnitřní stěny /2/ kuželovitého přechodového dílu /15/ slouží jako zahřívací povrchy proudu páry a částicového materiálu, a dále tím, že desky /17/ mohou být uspořádány tak, že zahrnují dutiny, do kterých se může zavádět pára.

10. Zařízení podle jednoho nebo více nároků 4až 9, vyznačující se tím, že v nejhořejší části zahrnuje válcovitou část /22/, kde tato válcovitá část /22/ vytváří vířivou část, ve které se realizuje separace prachu od přehřáté páry, a to před tím, než jsou jak prach, tak i pára zavedeny dolů do prostředku dodávky tepelné energie.