CZ2000162A3 - Použití směsí elektrolytů - Google Patents

Abstract

Použití směsí elektrolytů obsahujících (a) fosfonáty a (b) alespoň jednu další elektrolytovou sůl zvolenou ze skupiny polyakrylátů, křemičitanů, uhličitanů a citranů jako sekvestračních prostředků pro výrobu vodných bělicích prostředků. Získají se prostředky zvláště s tensidy stabilními vůči působení chloru, s výhodou prostředky obsahující bělicí roztoky s obsahem chloru, které spolehlivě chrání tkaniny před zežloutnutím.

Description

Použití směsí elektrolytů

Oblast technikv

Vynález se týká použití směsí elektrolytů jako sekvestračních prostředků pro výrobu vodných bělicích prostředků.

Dosavadní stav technikv

Zatímco při praní silně znečištěných textilií v mnoha evropských státech se používají práškové nebo kapalné prací prostředky, které dosahují svých pracích schopností teprve při vyšších teplotách, dávají io spotřebitelé například v USA a Španělsku přednost praní za studená, při kterém se kromě pracího prostředku přidává pro odstranění zvláště obtížně odstranitelných skvrn kapalný bělicí prostředek, s výhodou na bázi chlornanu.

V dosavadním stavu techniky je známo velké množství ís kapalných bělicích prostředků. Tak se například doporučuje v EPA 0274885 (ICI) použití směsí přímých a rozvětvených aminoxidů pro výrobu viskózních bělicích prostředků na bázi chlornanů. Podle EPA 0145084 (Unilever) mohou být k tomuto účelu použity také směsi aminoxidů s mýdly, sarkosináty, tauridy nebo cukernými estery. Ze spisů EP-A 0137551 a EP-A 0447261 (Unilever) je známo použití aminoxidů s mýdlem nebo sarkosinátem a dalšími aniontovými tensidy, například alkylsulfáty, alkylethersulfáty, sekundárními alkansulfonáty nebo alkylbenzensulfonáty jako zahušťujících složek pro roztoky chlornanů. Z EP-A1 0447261 jsou dále známé vodné bělicí prostředky s obsahem chlornanu sodného a aniontových tensidů. Koncentrace chlornanu v tomto prostředku je však 0,1 až 8 % hmotnostních aktivního chloru. V německém patentu DE-C1 4333100 se navrhují bělicí roztoky na bázi chlornanů, ethersulfátů mastných alkoholů,

9 aminoxidů a aminoxidfosfonových kyselin. Použití křemičitanů, popřípadě uhličitanů jako pufrů v bělicích roztocích na bázi chloru se popisuje například ve spisech US 4,623,476 (Procter & Gamble) stejně jako v EP-A1 0079102 a EP-A1 0137551 (Unilever).

Na bělicí prostředky tohoto typu jsou spotřebiteli kladeny vysoké nároky. Nesmí poškozovat tkaniny, tzn. použití chlornanu, který je sám o sobě agresivní chemikálií, musí odstranit skvrny, aniž by došlo k poškození tkaniny. Protože není vyloučen styk bělicích prostředků s kůží, musí být dále prostředky v co nejvyšší míře přijatelné io z dermatologického hlediska. Zvláštní problém spočívá v tom, že roztoky chlornanů napadají také kovy a rozpuštěné stopy kovů se mohou při praní ukládat na textilních vláknech, což vede nakonec ke žloutnutí tkanin. Prostředky, které jsou na trhu, se pokoušejí zabránit tomuto zpětnému ukládání současným použitím křemičitanů, v praxi se však toto opatření neukazuje vždy jako zcela uspokojivé.

Komplexním úkolem předkládaného vynálezu je zabránit žloutnutí prádla vlivem iontů těžkých kovů a vyvinout sekvestrační prostředky, které umožní výrobu vodných bělicích prostředků, zvláště bělicích roztoků na bázi chloru, které jsou současně stabilní z hlediska chloru, šetří textil a co nejméně poškozují kůži, mají dostatečně vysokou viskozitu a při vysoké schopnosti odstraňovat skvrny spolehlivě zabraňují ukládání stop kovů na tkanině.

Podstata vynálezu

Předmětem vynálezu je použití směsí elektrolytů, které obsahují (a) fosfonáty a (b) alespoň jednu další elektrolytovou sůl zvolenou ze skupiny polyakrylátů, křemičitanů, uhličitanů a citrátů

0 0 00 0 0 0 0 0 0 0 0 0000 0 0 0 0 0 0000 00 0 0 000 00 00 00 0 00 00

- 3 jako sekvestračního prostředku pro výrobu vodných bělicích prostředků.

Překvapivě bylo zjištěno, že přídavek malých množství uvedených elektrolytových směsí k vodným bělicím prostředkům, zvláště k roztokům chlornanů, podstatně snižuje ukládání kovů na tkanině při praní a působí proti žloutnutí vláken. Vynález zahrnuje poznatek, že spolupůsobení mírných, vůči účinkům chloru stabilních tensidů, jako jsou s výhodou alkylethersulfáty, aminoxidy, alkyl- a/nebo alkenyloligoglykosidy a soli mastných kyselin vede k dalšímu zlepšení io stabilizačních účinků proti zežloutnutí, čisticí schopnosti a dermatologické snášenlivosti. Prostředky podle vynálezu mají konečně dostatečně vysokou viskozitu, aby bylo možné bezproblémové dávkování spotřebitelem.

is Fosfonáty

Ve smyslu vynálezu se pod pojmem fosfonáty rozumí jak anorganické fosfonáty (známé také jako sekundární fosforitany) vzorce (I)

HP(O)OM¹)₂ (I) kde M znamená alkalický kov nebo kov alkalické zeminy, hliník nebo zinek, s výhodou sodík, tak i organické fosfonáty vzorce (II)

R¹P(O)(OR²)₂ (II) kde R¹ a R² znamenají nezávisle atom vodíku nebo přímé nebo rozvětvené, popřípadě funkcionalizované zbytky uhlovodíkového řetězce s 1 až 22, s výhodou 4 až 12 atomy uhlíku s podmínkou, že R¹ • · • ··

9 9 a R² nemohou současně znamenat atom vodíku. Typické příklady anorganických fosfonátů jsou fosfonát sodný (fosforitan sodný), fosfonát vápenatý (fosforitan vápenatý) a fosfonát zinečnatý (fosforitan zinečnatý). Co se týče výroby a vlastností těchto sloučenin, srv. Holleman-Wilberg, Lehrbuch der Anorganischen Chemie, Walter de Gruyter, Berlin, 81. - 90. vydání, 1976, str. 458/459. Příklady organických fosfonátů jsou methylfosfonát, ethylfosfonát, butylfosfonát, 2-ethylhexylfosfonát a aminovými skupinami funkcionalizované fosfonáty, jako je například aminomethylenfosfonát io nebo aminoethylenfosfonát. Jako další skupina vhodných fosfonátů přicházejí v úvahu látky, které jsou vzájemně spojeny funkčními skupinami, jako například nitrilotris(methylenfosfonát) nebo nitrilotris(ethylenfosfonát).

Alkalické chlornany

Vodné bělicí prostředky mohou obsahovat peroxid vodíku, s výhodou se však používají bělicí roztoky na bázi chloru s obsahem alkalického chlornanu. Pod alkalickými chlornany (hypochlority) se rozumí chlornan lithný, draselný a zvláště sodný. Chlornany mohou být použity v množství 1,5 až 10, s výhodou 2 až 8 a zvláště 4 až 6 % hmotnostních, vztaženo na prostředek jako celek.

Elektrolytové soli

Fosfonáty se používají spolu s alespoň jednou další 25 elektrolytovou solí. Jedná se zde o křemičitany, uhličitany, citráty alkalických kovů a/nebo kovů alkalických zemin, popřípadě jejich směsi; typické příklady jsou křemičitan sodný, křemičitan draselný, uhličitan sodný, uhličitan draselný, citrát sodný, citrát draselný a citrát hořečnatý. Ve výhodném provedení vynálezu se jako elektrolytové soli používají polyelektrolyty typu polyakrylátů. Pod tímto označením se • · • ·

rozumí nejen homopolymery kyseliny akrylové, ale také kyseliny methakrylové a jejich estery s nižšími přímými nebo rozvětvenými alkoholy s 1 až 8 atomy uhlíku. Druhové označení polyakryláty zahrnuje také kopolymery uvedených látek. Průměrná molekulová hmotnost polyakrylátů může být v širokých mezích a je mezi 300 a 5 000 000, s výhodou 1000 až 1 000 000, zvláště 50 000 až 500 000 a zcela zvláště 100 000 až 250 000 Daltonů. Elektrolytové soli podporují sekvestrační účinek fosfonátů a zajišťují konstantní vysokou alkalickou hodnotu pH prostředků v rozmezí 10 až 14. Fosfonáty io a elektrolytové soli mohou být použity v hmotnostním poměru 95 : 5 až 5 : 95, s výhodou 80 : 20 až 20 : 80 a zvláště 60 : 40 až 40 : 60. Použité množství elektrolytových směsí obsahujících fosfonáty a elektrolytové soli může být 0,01 až 5, s výhodou 0,1 až 2 a zvláště

0,5 až 1 % hmotnostní, vztaženo na prostředek jako celek.

Tensidv stabilní vůči působení chloru (a) Alkylethersulfáty. Alkylethersulfáty jsou známé aniontové tensidy, které se získávají sulfataci neiontových tensidů typu alkylpolyglykoletherů a následující neutralizací. Ve smyslu prostředků podle vynálezu přicházejí v úvahu alkylethersulfáty vzorce (III)

R³O-(CH₂CH₂O)_qSO₃X (NI) kde R³ znamená alkylový zbytek s 12 až 18, zvláště 12 až 14 atomy uhlíku, q je číslo od 2 do 5, zvláště 2 a 3 a X znamená sodík nebo draslík. Typické příklady jsou sodné soli sulfátů adduktu Ci₂/i4-kokosového alkoholu s -2, -2,3- a -3-EO. Alkylethersulfáty mohou mít běžné nebo zúžené rozdělení homologů. Alkylethersulfáty se s výhodou používají v φφ φφ φφ φ φφ φφ φφφ φφφ φφφφ φ φφφφ φ φφφ φ φφ φ φ φ φ φφφ φ φφφφ φ φ φ φ φ φφφφ φφ φ φφφφ φφ φφ φφ φ φφ φφ

- 6 množstvích 1 až 8, s výhodou 1,5 až 6 a zvláště 2 až 4 % hmotnostní, vztaženo na prostředek jako celek.

(b) Aminoxidy. Také aminoxidy jsou známé látky, které se řadí ke 5 kationtovým, zpravidla však k neiontovým tensidům. Při jejich výrobě se vychází z terciárních mastných aminů, které obsahují obvykle buď jeden dlouhý a dva krátké alkylové zbytky nebo dva dlouhé a jeden krátký alkylový zbytek a které se oxidují v přítomnosti peroxidu vodíku. Ve smyslu vynálezu přicházejí v io úvahu následující aminoxidy vzorce (IV)

R⁵

R⁴—N—>0 (IV) ^{15 1} 6 R⁶ kde R⁴ znamená přímý nebo rozvětvený alkylový zbytek s 12 až 18 a R⁵ a R⁶ nezávisle znamenají R⁴ nebo popřípadě hydroxysubstituovaný alkylový zbytek s 1 až 4 atomy uhlíku.

S výhodou se používají aminoxidy vzorce (IV), ve kterých R⁴ a R⁵ znamenají C12/14, popřípadě Ci₂/i8-kokosové alkylové zbytky a R⁶ znamená methylový nebo hydroxyethylový zbytek. Výhodné jsou rovněž aminoxidy vzorce (IV), ve kterých R⁴ znamená

C12/14, popřípadě Ci₂/i8-kokosový alkylový zbytek a R⁵ a R⁶ znamenají methylový nebo hydroxyethylový zbytek. Aminoxidy se obvykle používají v množství 0,5 až 5, s výhodou 1 až 4 % hmotnostní, vztaženo na prostředek jako celek.

(c) Alkyl- a/nebo alkenyloligoglykosidy. Alkyl- a alkenyloligoglykosidy jsou známé neiontové tensidy vzorce (V),

9

9 9

9 9 9

9 9999

9 9

9 9

- 7 ·· 44 • 4 · • · 4 44

99

9 9 9 • 9 9 9 • 9 9 9 9

9 9 9

99

R⁷O-[G]_P (V) kde R⁷ znamená alkylový a/nebo alkenylový zbytek s 4 až 22 atomy uhlíku, G znamená cukerný zbytek s 5 nebo 6 atomy uhlíku a p je číslo od 1 do 10. Tyto látky mohou být získány známými způsoby preparativní organické chemie. Jako zástupce bohaté literatury je možno poukázat na spisy EP-A1 0301298 a WO 90/03977. Alkyl- a/nebo alkenyloligoglykosidy se mohou odvozovat od aldóz, popřípadě ketóz s 5 nebo 6 atomy uhlíku, io s výhodou od glukózy. Výhodné alkyl- a/nebo alkenyloligoglykosidy jsou tedy alkyl- a/nebo alkylenoligoglukosidy. Index p v obecném vzorci (V) udává stupeň oligomerace (DP), tzn. rozdělení mono- a oligoglykosidů, a znamená číslo mezi 1 a 10. Zatímco p v dané sloučenině musí být stále celé číslo a zde může nabývat především hodnot p = 1 až 6, je hodnota p pro určitý alkyloligoglykosid analyticky zjištěná vypočtená velikost, která většinou představuje zlomek. S výhodou se používají alkyl- a/nebo alkenyloligoglykosidy se středním stupněm oligomerace p od 1,1 do 3,0. Z hlediska použití jsou výhodné takové alkyl- a/nebo alkenylglykosidy, jejichž stupeň oligomerace je menší než 1,7 a leží zvláště mezi

1,2 a 1,4. Alkylový, popřípadě alkenylový zbytek R⁷ se může odvozovat od primárních alkoholů s 4 až 11, s výhodou 8 až 10 atomy uhlíku. Typické příklady jsou butanol, kapronalkohol, kaprylalkohol, kaprinalkohol a undecylalkohol a jejich technické směsi, které se například získávají při hydrogenaci technických methylesterů mastných kyselin nebo v průběhu hydrogenace aldehydů při Roelenově oxosyntéze. Výhodné jsou alkyloligoglukosidy délky řetězce Cg-Cio (DP = 1 až 3), které vznikají v průběhu destilačního dělení technického Cs-Ciskokosového mastného alkoholu a mohou být znečištěny podílem méně než 6 % hmotnostních Ci2-alkoholu a alkylglukosidy na • •fefe fefefe fefefefe • fefe fefefe fefefefe • fefefefe fefefefe fefefefe fe fefe fefefe · fefefefe fefe fefe · fefefefe fefe fe fefefefe • fe fefe fefe · fefe fefe

- 8 bázi technických Cg/n-oxoalkoholů (DP = 1 až 3). Alkylový, popřípadě alkenylový zbytek R⁷ může být dále odvozen od primárních alkoholů s 12 až 22, s výhodou 12 až 14 atomy uhlíku. Typickými příklady jsou laurylalkohol, myristylalkohol, cetylalkohol, palmoleylalkohol, stearylalkohol, isostearylalkohol, oleylalkohol, elaidylalkohol, petroselinylalkohol, arachylalkohol, gadoleylalkohol, behenylalkohol, erukylalkohol, brasidylalkohol a jejich technické směsi, které mohou být získány jak bylo popsáno výše. Výhodné jsou alkyloligoglukosidy na bázi io ztuženého Ci2/i4-kokosového alkoholu s hodnotou DP 1 až 3.

S výhodou se glykosidy používají v množství 1,5 až 6, s výhodou až 4 % hmotnostní, vztaženo na prostředek jako celek.

(d) Soli mastných kyselin. Jako další tensidy mohou obsahovat prostředky podle vynálezu soli mastných kyselin vzorce (VI)

R⁸CO-OX (VI) kde R⁸CO znamená acylový zbytek s 12 až 22 atomy uhlíku a X znamená alkalický kov. Typické příklady jsou sodné a/nebo draselné soli kyseliny laurové, myristové, palmitové, palmolejové, stearové, izostearové, olejové, eladinové, petroselinové, linolové, linolenové, elaeostearové, arachové, gadoleinové, behenové a erukové a jejich technické směsi, které vznikají například při tlakovém štěpení technických tuků a olejů. S výhodou se používají soli technických kokosových nebo lojových mastných kyselin. Protože pH prostředků podle vynálezu je nastaveno do silně alkalické oblasti, mohou být použity namísto solí také mastné kyseliny, které se při přidání do směsi neutralizují in šitu. Tyto prostředky podle vynálezu obsahují s výhodou jako fakultativní složku soli mastných kyselin,

- 9 0 0 0 0 0 0 0 0 0 • 0 · 0 0 0 0 0 0

000« 0 000 « 00 • 00 · 0 0 · 0000 0 0 0 « 0000 00 0 000

00 00 0 00 u kterých je žádoucí zvláště nízká pěnivost. S výhodou se mýdla používají v množství 1,5 až 6, s výhodou 2 až 4 % hmotnostní, vztaženo na prostředek jako celek.

Jako další pomocné a přídavné látky mohou přicházet v úvahu další tensidy stabilní vůči působení chloru, popřípadě hydrotropní látky, jako jsou alkylsulfáty, alkylsulfonáty, alkylbenzensulfonáty, xylansulfonáty, sarkosináty, tauridy, isethionáty, sulfosukcináty, betainy, cukerné estery, polyglykolethery mastných alkoholů a Nio alkylglukamidy mastných kyselin. S výhodou tvoří celkový obsah všech tensidů nejvýše 10 až 15 % hmotnostních celkového množství složek v receptuře. Prostředky podle vynálezu mohou obsahovat sloučeniny alkalických kovů, s výhodou hydroxid sodný nebo hydroxid draselný, s jejichž pomocí je možno nastavit hodnotu pH receptu do optimálního rozmezí 10 až 14, s výhodou 12,5 až 13,5.

Nadto mohou prostředky podle vynálezu obsahovat parfémy, opticky zjasňující látky, barviva a pigmenty stabilní vůči působení chloru v množství celkem 0,01 až 0,5 % hmotnostních, vztaženo na prostředek jako celek. Ke známým parfémům odolným vůči působení chloru patří zvláště monocyklické a bicyklické monoterpenické alkoholy a jejich estery s kyselinou octovou nebo propionovou (například isoborneal, dihydroterpenový olej, isobornylacetát, dihydroterpenylacetát). Další vonné látky, které pro tento účel přicházejí v úvahu, se uvádějí například ve spisech EP-A1 0622451 (Procter & Gamble) a JP-A Sho 62/89800 (Raison). V případě opticky zjasňujících látek se může jednat například o draselnou sůl kyseliny 4,4’-bis-(1,2,3-triazolyl)-(2-)-stilbin-2,2-sulfonové, která se dodává pod obchodním označením Phorwite® BHC 766. Jako barevné pigmenty přicházejí v úvahu mj. zelené chlorftalocyaniny (Pigmosol®Green,

Hostaphine®Green) nebo žluté barvivo Solar Yellow BG 300 (Sandoz). Výroba prostředků se provádí míšením. Získaný výrobek může být

- 10 • Φ ·· φ» φ φφ φφ φφφ φφφ ΦΦΦ· •ΦΦΦΦ φφφφ «φφφ φ φ φ φφφ φ φφφφ φ φ φ φ φ φφφφ φφ φ φφφ φ φφφφ φφ φ ·· φφ popřípadě pro oddělení cizích tělísek a/nebo aglomerátů dekantován nebo filtrován. Prostředky mají viskozitu vyšší než 100 mPas - měřeno při 20 °C v Brookfieldově viskozimetru.

Příklady provedení vynálezu

Pro zjišťování bělícího účinku byla ošetřena znečištěná tkanina různými roztoky chlorových bělicích prostředků. Zežloutnutí tkaniny bylo určováno fotometricky, přičemž výchozí hodnota znečištěné tkaniny sloužila jako standard (100 %). Měření se prováděla v lázni ío s obsahem kovových iontů 300 ppb Fe a 100 ppb Mn; tvrdost vody byla 1000 ppm CaCb, obsah hydrogenuhličitanu 0,013 % hmotnostních. Prací poměr (tkanina : voda) byl 1 : 50, doba působení 30 min při teplotě 40 °C. Výsledky jsou shrnuty v tabulce 1; údaje množství jsou v procentech hmotnostních. Příklady 1 až 8 jsou podle vynálezu, příklady V1 a V2 slouží pro srovnání.

- 11 99 «9 9* « 99 99 » 9 « · · · 9 · 9 9

9 999 9 999 · 99 9 « 99 9 9 9 9 9999 99 9· 9

9999 99 9 9999

99 »9 9 99 99

Tabulka 1

Bělicí účinky

Složení	1	2	3	4	5	6	7	8	V1	V2
Chlornan sodný	5,0
Hydroxid sodný	0,5
2-ethylhexylfosfonát	0,1	0,1	0,1	0,1	-		-	-	-	0,2
Fosforitan sodný	-	-	-	-	0,1	-	-	-	-	-
Fosforitan vápenatý	-	-	-	-	-	0,1	-	-	-	-
Nitrilotris(methylen- fosfonát)	-	-	-	-	-	-	0,1	0,1	-	-
Polyakrylát*	0,1	-	-	-	-	-	-	-	-	-
Křemičitan sodný **	-	0,1	-	0,1	0,1	0,1	0,1	0,1	0,2	-
Uhličitan sodný	-	-	0,1	0,1	-	-	-	0,1	-	-
Zežloutnutí [rel. %]	85	85	85	83	88	89	84	83	101	92

*) Kyselina polyakrylové přibližně 15 000 Daltonů **) Modul 2,0

Průmyslová použitelnost

Bělicí prostředky získané použitím směsí elektrolytů podle vynálezu mají zpravidla podíl nevodných složek 5 až 35 a s výhodou 8 až 15 % hmotnostních a jsou vhodné s výhodou pro čištění plochých io předmětů z textilu, jako jsou například záclony, pruhy látek a zvláště textilie. Prostředky se s výhodou používají při nižších teplotách, to znamená v rozmezí praní za studená (přibližně 15 až 25 °C). Prostředky se vyznačují nejen vynikající schopností odstraňovat skvrny, ale také spolehlivě zabraňují ukládání stop kovů na vláknech a tím předcházejí zežloutnutí. Ačkoliv vlastní použití prostředků je zaměřeno na odstraňování skvrn z prádla, hodí se v podstatě také

44

4 4 4

4 4 9

4 4 4 4

4 4 4

44

- 12 ·· 4ti • · · • · ··· • · · 4 4

Φ 4 · ·

46 <

• · · • · · Φ < 4 4444

4 4 »4 4 k jiným účelům, při kterých se používají roztoky chlornanů, například pro čištění a dezinfekci pevných povrchů.

Claims (12)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Použití elektrolytových směsí obsahujících

   5 (a) fosfonáty a (b) alespoň jednu další elektrolytovou sůl zvolenou ze skupiny polyakrylátů, křemičitanů, uhličitanů a citrátů, jako sekvestračního prostředku pro výrobu vodných bělicích prostředků.
2. 2. Použití podle nároku 1, vyznačující se tím, že se používají anorganické fosfonáty vzorce (I)

   HP(O)OM¹)₂ (I) kde M znamená alkalický kov nebo kov alkalických zemin nebo 15 zinek.
3. 3. Použití podle některého z nároků 1a 2, vyznačující se tím, že se používají organické fosfonáty vzorce (II) R¹P(O)(OR²)₂ (II)

   20 kde R¹ a R² znamenají nezávisle atom vodíku nebo přímé nebo rozvětvené, popřípadě funkcionalizované uhlovodíkové zbytky s 1 až 22 atomy uhlíku s podmínkou, že R¹ a R² neznamenají současně atom vodíku.

   25
4. 4. Použití podle některého z nároků 1až3, vyznačující se tím, že jako fosfonáty se použijí nitrilotris(methylenfosfonát) nebo nitrilotris(ethylenfosfonát).

   • · ·· · ·· ·· • · · · · · · • · · · · · · · • ······· ·· · • · · · · · · • · · · · · ·

   - 14 5. Použití podle některého z nároků 1až4, vyznačující se tím, že jako polyakrylát se použijí elektrolytové soli homo- nebo kopolymeru kyseliny akrylové, kyseliny
5. 5 methakrylové nebo jejich esteru s nižšími přímými nebo rozvětvenými alkoholy s 1 až 8 atomy uhlíku.
6. 6. Použití podle nároku 5, vyznačující se tím, že se použijí polyakryláty s průměrnou molekulovou ío hmotností 300 až 5 000 000 Daltonů.
7. 7. Použití podle některého z nároků 1až6, vyznačující se tím, že jako elektrolytové soli se použijí křemičitan sodný, křemičitan draselný, uhličitan sodný, uhličitan draselný,

   15 citran sodný, citran draselný, citran hořečnatý nebo jejich směsi.
8. 8. Použití podle některého z nároků 1až7, vyznačující se tím, ž e se použijí fosfonáty a elektrolytové soli

   20 v hmotnostním poměru 95 : 5 až 5 : 95.
9. 9. Použití podle některého z nároků 1až8, vyznačující se tím, ž e se elektrolytové směsi použijí v množství 0,01 až 5 % hmotnostních, vztaženo na vodný bělicí

   25 prostředek.
10. 10. Použití podle některého z nároků 1až9, vyznačující se tím, ž e se elektrolytové směsi použijí v bělicích prostředcích obsahujících chlornan.

    • · · · • · · • · · · · • · ·

    - 15 • · · · · · · • · · · · · • · · · · · · ······· ·· · • · · · · · • · · · · · ·
11. 11. Použití podle některého z nároků 1 až 10, vyznačující se tím, že se elektrolytové směsi použije spolu s tensidy stabilními vůči působení chloru zvolenými ze skupiny

    5 alkylethersulfátů, aminoxidů, alkyl- a/nebo alkenyloligoglykosidů a/nebo solí mastných kyselin.
12. 12. Použití podle některého z nároků 1 až 11, vyznačující se tím, ž e se elektrolytové směsi používají spolu io s parfémy stabilními vůči působení chloru.