CZ2000163A3 - Použití dikarboxylových kyselin - Google Patents

Abstract

Použití nízkomolekulámích dikarboxylových kyselin jako sekvestračních prostředků pro výrobu vodných prostředků. Získají se prostředky zvláště s tensidy stabilními vůči působení chloru, s výhodou prostředky obsahující bělicí roztoky s obsahem chloru, které spolehlivě chrání tkaniny před zežloutnutím.

Description

Použití dikarboxylových kyselin

Oblast techniky

Vynález se týká použití polyelektrolytů jako sekvestračních prostředků pro výrobu vodných bělicích prostředků.

Dosavadní stav techniky

Zatímco při praní silně znečištěných textilií v mnoha evropských státech se používají práškové nebo kapalné prací prostředky, které dosahují svých pracích schopností teprve při vyšších teplotách, dávají io spotřebitelé například v USA a Španělsku přednost praní za studená, při kterém se kromě pracího prostředku přidává pro odstranění zvláště obtížně odstranitelných skvrn kapalný bělicí prostředek, s výhodou na bázi chlornanu.

Z dosavadního stavu techniky je známo velké množství 15 kapalných bělicích prostředků. Tak se například doporučuje v EPA 0274885 (ICI) použití směsí přímých a rozvětvených aminoxidů pro výrobu viskózních bělicích prostředků na bázi chlornanů. Podle EPA 0145084 (Unilever) mohou být k tomuto účelu použity také směsi aminoxidů s mýdly, sarkosináty, tauridy nebo cukernými estery. Ze spisů EP-A 0137551 a EP-A 0447261 (Unilever) je známo použití aminoxidů s mýdlem nebo sarkosinátem a dalšími aniontovými tensidy, například alkylsulfáty, alkylethersulfáty, sekundárními alkansulfonáty nebo alkylbenzensulfonáty jako zahušťujících složek pro roztoky chlornanů. Z EP-A1 0447261 jsou dále známé vodné bělicí prostředky s obsahem chlornanu sodného a aniontových tensidů. Koncentrace chlornanu v tomto prostředku je však 0,1 až 8 % hmotnostních aktivního chloru. V německém patentu DE-C1 4333100 se navrhují bělicí roztoky na bázi chlornanů, ethersulfátů mastných alkoholů,

- 2 ·· ···· *· · ·· φφ • · · φ · · · · · · • · φφφ · φφφ ♦ φ φ · • · · · · · ···· · · « · · • · · ··· φφφφ • φ Φ·· φφ φ «φ * φ aminoxidů a aminoxidfosfonových kyselin. Použití křemičitanů, popřípadě uhličitanů jako pufrů v bělicích roztocích na bázi chloru se popisuje například ve spisech US 4,623,476 (Procter & Gamble) stejně jako v EP-A1 0079102 a EP-A1 0137551 (Unilever).

Na bělicí prostředky tohoto typu jsou spotřebiteli kladeny vysoké nároky. Nesmí poškozovat tkaniny, tzn. použití chlornanu, který je sám o sobě agresivní chemikálií, musí odstranit skvrny, aniž by došlo k poškození tkaniny. Protože není vyloučen styk bělicích prostředků s kůží, musí být dále prostředky v co nejvyšší míře přijatelné io z dermatologického hlediska. Zvláštní problém spočívá v tom, že roztoky chlornanů napadají také kovy a rozpuštěné stopy kovů se mohou při praní ukládat na textilních vláknech, což vede nakonec ke žloutnutí tkanin. Prostředky, které jsou na trhu, se pokoušejí zabránit tomuto zpětnému ukládání současným použitím křemičitanů, v praxi se však toto opatření neukazuje vždy jako zcela uspokojivé.

Komplexním úkolem předkládaného vynálezu je zabránit žloutnutí prádla vlivem iontů těžkých kovů a vyvinout sekvestrační prostředky, které umožní výrobu vodných bělicích prostředků, zvláště bělicích roztoků na bázi chloru, které jsou současně stabilní z hlediska chloru, šetří textil a co nejméně poškozují kůži, mají dostatečně vysokou viskozitu a při vysoké schopnosti odstraňovat skvrny spolehlivě zabraňují ukládání stop kovů na tkanině.

Podstata vynálezu

Předmětem vynálezu je použití polyelektrolytů jako sekvestračních prostředků pro výrobu vodných bělicích prostředků.

Překvapivě bylo zjištěno, že přídavek malých množství polyelektrolytů k vodným bělicím prostředkům, zvláště k roztokům chlornanů, podstatně snižuje ukládání kovů na tkanině při praní a působí proti žloutnutí vláken. Vynález zahrnuje poznatek, že

- 3 • β ···· ·· · ·· ·· ··· ··· · · · t • ···· · · · · · ·· · • · · · · · ···· · · · · · ·· · ··· ···· ·· ··· ·· 4 44 44 spolupoužití pufrů, zvláště křemičitanů, uhličitanů a/nebo fosfonátů a popřípadě mírných, vůči účinkům chloru stabilních tensidů, jako jsou s výhodou alkylethersulfáty, aminoxidy, alkyl- a/nebo alkenyloligoglykosidy a soli mastných kyselin, vede k dalšímu zlepšení stabilizačních účinků proti zežloutnutí, čisticí schopnosti a dermatologické snášenlivosti. Prostředky podle vynálezu mají konečně dostatečně vysokou viskozitu, aby bylo možné bezproblémové dávkování spotřebitelem.

io Polyelektrolyty (a) Nízkomolekulámí dikarboxylové kyseliny. V nejjednodušším případě mohou být jako polyelektrolyty použity nízkomolekulámí dikarboxylové kyseliny vzorce (I)

R¹OOC(CH₂)_nOOCR² is kde R¹ a R² znamenají atom vodíku, alkalický kov a/nebo kov alkalických zemin, amonium, alkylamonium, alkanolamonium nebo glukamonium a n znamená číslo od 0 do 64. Typické příklady jsou kyselina šťavelová, malonová, jantarová, glutarová, adipová, pimelová, azelaová, sebaková a dimerní a trimerní mastné kyseliny na bázi nenasycených mastných kyselin, jmenovitě kyseliny olejové, eladinové, gadoleinové a erukové. Dikarboxylové kyseliny mohou být jednou nebo vícekrát nenasycené a/nebo mohou mít na místě alkylových skupin aromatický kruh. Typické příklady jsou kyselina maleinová, fumarová, sorbová, fialová a tereftalová. Při přidání uvedených kyselin do alkalických bělicích prostředků probíhá neutralizace. Kyseliny však mohou být také použity ve formě svých solí, s výhodou jako sodné soli. Zvláště výhodné je použití kyseliny adipové, zvláště adipátu sodného jako polyelektrolytu.

• · · · · ·

- 4 (b) Nízkomolekulární vícemocné hydroxykarboxylové kyseliny.

Typickými příklady vhodných vícemocných hydroxykarboxylových kyselin jsou kyselina jablečná, vinná a zvláště kyselina citrónová. Také tyto kyseliny mohou být použity ve formě svých alkalických solí a/nebo solí s kovy alkalických zemin, amoniových, alkylamoniových, alkanolamoniových nebo glukamoniových solí. Zvláště výhodné je použití kyseliny citrónové, popřípadě citrátu sodného jako polyelektrolytu.

(c)

Mono- a kopolymery nenasycených monokarboxylových kyselin a jejich esterů. Vhodné monomery mají vzorec (II) CH₂=CR³(CH₂)mCOOR⁴ (II) kde R³ znamená atom vodíku nebo methylovou skupinu, R⁴ znamená atom vodíku nebo přímý nebo rozvětvený uhlovodíkový zbytek s 1 až 22, s výhodou 2 až 12 a zvláště 3 až 8 atomy uhlíku a m znamená 0 nebo číslo od 1 do 10. Typickými příklady jsou kyselina akrylová a/nebo methakrylová a jejich estery s methanolem, ethanolem, propanolem, isopropylalkoholem, nbutanolem, isobutanolem, sek.-butanolem, terč.-butanolem, pentanolem, kapronalkoholem, kaprylalkoholem, 2ethylhexylalkoholem, kaprinalkoholem, laurylalkoholem myristylalkoholem, cetylalkoholem stearylalkoholem, isostearylalkoholem elaidylalkoholem, petroselinylalkoholem linolenylalkoholem, elaeostearylalkoholem gadoleylalkoholem, behenylalkoholem erukylalkoholem a brassidylalkoholem a jejich technickým směsmi, které vznikají například při vysokotlaké hydrogenaci technických methylesterů na bázi tuků a olejů nebo aldehydů při Roelenově oxosyntéze. S výhodou se používají homopopřípadě kopolymery kyseliny akrylové, methakrylové a jejich isotridecylalkoholem, palmoleylalkoholem, oleylalkoholem, linolylalkoholem, arachylalkoholem, • · · 9 • · · ··· 9 9 9 « • · · · · · · · · · ·· · • · · · · · 9999 9 9 9 9 9

9 99 9 9999

99999 99 9 99 99

- 5 methyl-, terč.-butyl- nebo 2-ethylhexylestery. Získané polymery mohou mít průměrné molekulové hmotnosti řádově 300 až 5 000 000, s výhodou 10 000 až 1 000 000, lépe 50 000 až 500 000 a zvláště výhodně 100 000 až 250 000 Daltonů. Toto rozdělení výhodných molekulových hmotností platí obecně také pro následující skupiny vhodných polymerních sekvestračních prostředků. Typické příklady pro vhodné homo- a kopolymery kyseliny akrylové a methakrylové s molekulovou hmotností v rozmezí od 5000 do 15 000 Daltonů se uvádějí v německé io vyložené přihlášce DE-OS 1808824 (Grace). Zvláště vhodné jsou také polymery vyráběné v přítomnosti sloučenin síry, jako je například kyselina thioglykolová nebo 2-merkaptoethanol (srov.

US 3665035 a US 3787488 (Magna). Stejně tak jsou vhodné homo- a kopolymery vyráběné podle způsobů DE-AS 2632773 (Ciba). Při polymerací vzniklé thioetherové skupiny se potom oxidují na sulfoxidové a/nebo sulfonové skupiny. Vhodné polymery kyseliny akrylové/esterů kyseliny akrylové s obsahem síry s hydrofobními podíly jsou také předmětem US 4008164 (Nalco). Mohou být také použity polymery s obsahem hydroxylových skupiny, které se vyrábějí například kopolymerací kyseliny akrylové s akroleinem a následnou disproporcionací (srov. DE-AS 2522637). Z US 3682224 (Bleyle) jsou v této souvislosti známy také kopolymery kyseliny methakrylové s kyselinou vinylsulfonovou. Další vhodné polyakryláty, popřípadě polymethakryláty se popisují v následujících spisech:

GB-A1 1034680 (Commonwealth Scientific), NL-A 7400160 (Grace), BE-A 620771 (Cyanamid) a US 3516016 (Grace).

(d) Homo- a kopolymery nenasycených dikarboxylových kyselin a jejich deriváty. Nenasycené dikarboxylové kyseliny, které přicházejí v úvahu jako monomery, se uvádějí již v odstavci (a).

S výhodou se však pro svou vysokou reaktivitu a nízkou cenu • · · · · · · · · · ·· · • · · · · · ···· · · · · · • · · ·· · ···· ····· · · · ·· ··

- 6 používá anhydrid kyseliny maleinové. Produkty vyrobitelné například hydrolýzou anhydridu kyseliny polymaleinové mají vysokou intenzitu náboje. Kruhovými strukturami, které vznikají při polymeraci v důsledku vedlejších reakcí, získávají navíc molekuly určitou tuhost řetězce, která se výhodně projevuje při sekvestraci. Anhydridy kyseliny polymaleinové (PMSA) s molekulovými hmotnostmi v rozmezí od 300 do 5000 Daltonů jsou známy například z US 3810835 (Ciba). Kopolymery PMSA a kyseliny poly(meth)akrylové s molekulovými hmotnostmi v io rozmezí od 1000 do 50 000 se uvádějí v DE-AS 2412926 (Ciba).

Předmětem US 3650970 (Atlantic Richfield) jsou kopolymery anhydridu kyseliny maleinové a styrenu, u kterých bylo provedeno otevření kruhu polyethylenglykolem (molekulová hmotnost 300 až 1000), a které mají rovněž dobrou sekvestrační schopnost. Totéž platí pro kopolymery anhydridu kyseliny maleinové se sulfonovaným styrenem (FR-A 2322831 (Betz), vinylacetátem (US 3755264 (Amicon), kyselinou methakrylovou/styrenem (US 4065607 (Pfitzner), allylacetátem (US 4001134 (Grace) a/nebo akroleinem (DE-AS 2404192 (Ciba).

(e) Homo- a kopolymery amidů nenasycených monokarboxylových kyselin a jejich derivátů. U této skupiny látek se s výhodou jedná o sloučeniny, které se vyrábějí buď (ko)polymerací monomerů nebo polymeranalogickou hydrolýzou poly(meth)akrylamidu nebo poly(meth)akrylonitrilu. Výroba polyakrylamidu s molekulovou hmotností v rozmezí od 500 do 5000 Daltonů s použitím kyseliny thioglykolové jako řídícího činidla a alkalickou hydrolýzou 60 až 90 % amidových skupin se popisuje například v US 4001161 (Cyanamid). Polymer podobného složení se získává v US 3492240 (Nalco). Produkt obsahuje 20 až 50 % amidových skupin a 50 až 80 % • · · · · · · · · · ·· · • · · · ♦ ······· · * · • · · · · · ···· ····· ·· · · · · ·

- 7 karboxylových skupin a má molekulovou hmotnost v rozmezí od 20 000 do 40 000. Z CA 982341 (Nalco) je dále znám hydrolyzovaný polyakrylonitril, který obsahuje 20 až 30 % amidových skupin, 70 až 80 % skupin kyseliny a má molekulovou hmotnost od 5000 do 40 000. Vhodné jsou také roubované polymery akrylamidu, popřípadě akrylonitrilu na škrobu nebo vinylalkoholu stejně jako jejich hydrolytické produkty (srov. NL 66/5265 (ICI).

ío (f) Další aniontové, popřípadě kationtové elektrolyty. Vedle uvedených látek přicházejí v úvahu jako vhodné polyelektrolyty také následující látky: poly-(N,N-bis-karboxy-methylenakrylamid) (srov. GB-A 1310613 (Chemed) kopolymery kyseliny fumarové a vinylsulfonové (srov. US 3709815, US 3928196 (Calgon), kopolymery kyseliny akrylové a styrensulfonové (srov. US

4048066 (Chemed), kopolymery kyseliny akrylové s monofosfátem 2-hydroxyethylmethakrylátu (srov. JA-A 76/112447 (Sanyo), moho- a kopolymery 3-akrylamido-3methylbutyltrimethylamoniumchloridu (srov. US 3752761 (Calgon), kopolymery hydrochloridu diallylglycinamidu a kyseliny akrylové (srov. US 3574175 (Grace), kopolymery

dimethylallylamoniumchloridu s	akrylamidem	(srov.	GB-A
128489), polyethylen- a/nebo 1015612 (Grace) a jejich směsi.	propyleniminy	(srov.	GB-A
Alkalické chlornany
Vodné bělicí prostředky mohou	obsahovat peroxid	vodíku,

s výhodou se však používají bělicí roztoky na bázi chloru s obsahem alkalického chlornanu. Pod alkalickými chlornany (hypochlority) se rozumí chlornan lithný, draselný a zvláště sodný. Chlornany mohou být • · · ·

- 8 • · * ··· ···· • · ··· · · · · · * · » • · ··· ···«····· · • · · ·· · *··· • •••β ·· β · · · · použity v množství 1,5 až 10, s výhodou 2 až 8 a zvláště 4 až 6 % hmotnostních, vztaženo na prostředek jako celek.

Pufr

Ve výhodné formě provedení vynálezu se používají používají polyelektrolyty v kombinaci s pufry ze skupiny alkalických křemičitanů, uhličitanů a fosfonátů, křemičitanů, uhličitanů a fosfonátů kovů alkalických zemin, popřípadě jejich směsi. Tyto soli podporují sekvestrační účinek polyelektrolytů a zajišťují, aby měly prostředky io konstantně vysokou hodnotu alkalického pH v rozmezí od 10 do 14.

Typickými příklady jsou křemičitan sodný, křemičitan draselný, uhličitan sodný, uhličitan draselný a látky ze skupiny fosfonátů, zvláště kyseliny aminoxidfosfonové dodávané pod obchodní známkou Sequion® firmy Bozetto/ltálie. Pufry mohou být použity samostatně nebo ve směsích v množství přibližně 0,01 až 5, s výhodou 0,1 až 2 a zvláště 0,5 až 1 % hmotnostní, vztaženo na celkový prostředek.

Tensidy stabilní vůči působení chloru (a) Alkylethersulfáty. Alkylethersulfáty jsou známé aniontové tensidy, které se získávají sulfatací neiontových tensidů typu alkylpolyglykoletherů a následující neutralizací. Ve smyslu prostředků podle vynálezu přicházejí v úvahu alkylethersulfáty vzorce (III)

R⁵O-(CH₂CH₂O)_qSO₃X (III) kde R⁵ znamená alkylový zbytek s 12 až 18, zvláště 12 až 14 atomy uhlíku, q je číslo od 2 do 5, zvláště 2 a 3 a X znamená sodík nebo draslík. Typické příklady jsou sodné soli sulfátů adduktu Ci₂/i4-kokosového alkoholu s -2, -2,3- a -3-EO. Alkylethersulfáty mohou mít běžné nebo zúžené rozdělení homologů. Alkylethersulfáty se s výhodou používají v • * · · · · • ·

I · · · · • ·

- 9 » · · 4

I · · » · · ι ι · · <

• · · · množstvích 1 až 8, s výhodou 1,5 až 6 a zvláště 2 až 4 % hmotnostní, vztaženo na prostředek jako celek.

(b) Aminoxidy. Také aminoxidy jsou známé látky, které se řadí ke kationtovým, zpravidla však k neiontovým tensidům. Při jejich výrobě se vychází z terciárních mastných aminů, které obsahují obvykle buď jeden dlouhý a dva krátké alkylové zbytky nebo dva dlouhé a jeden krátký alkylový zbytek a které se oxidují v přítomnosti peroxidu vodíku. Ve smyslu vynálezu přicházejí v úvahu následující aminoxidy vzorce (IV)

R⁷

R — N—>0 (IV) kde R⁶ znamená přímý nebo rozvětvený alkylový zbytek s 12 až 18 a R⁷ a R⁸ nezávisle znamenají R⁶ nebo popřípadě hydroxysubstituovaný alkylový zbytek s 1 až 4 atomy uhlíku. S výhodou se používají aminoxidy vzorce (IV), ve kterých R⁶ a R⁶ znamenají C12/14, popřípadě Ci₂/i8-kokosové alkylové zbytky a R⁸ znamená methylový nebo hydroxyethylový zbytek. Výhodné jsou rovněž aminoxidy vzorce (IV), ve kterých R⁶ znamená C12/14, popřípadě C-12/18-kokosový alkylový zbytek a R⁷ a R⁸ znamenají methylový nebo hydroxyethylový zbytek. Aminoxidy se obvykle používají v množství 1,5 až 6, s výhodou 2 až 4 % hmotnostní, vztaženo na prostředek jako celek.

(c) Alkyl- a/nebo alkenyloligoglykosidy. Alkyl- a alkenyloligoglykosidy jsou známé neiontové tensidy vzorce (V),

R⁹O-[G]_P (V)

- 10 10 kde R⁹ znamená alkylový a/nebo alkenylový zbytek s 4 až 22 atomy uhlíku, G znamená cukerný zbytek s 5 nebo 6 atomy uhlíku a p je číslo od 1 do 10. Tyto látky mohou být získány známými způsoby preparativní organické chemie. Jako zástupce bohaté literatury je možno poukázat na spisy EP-A1 0301298 a WO 90/03977. Alkyl- a/nebo alkenyloligoglykosidy se mohou odvozovat od aldóz, popřípadě ketóz s 5 nebo 6 atomy uhlíku, s výhodou od glukózy. Výhodné alkyl- a/nebo alkenyloligoglykosidy jsou tedy alkyl- a/nebo alkylenoligoglukosidy. Index p v obecném vzorci (V) udává stupeň oligomerace (DP), tzn. rozdělení mono- a oligoglykosidů, a znamená číslo mezi 1 a 10. Zatímco p v dané sloučenině musí být stále celé číslo a zde může nabývat především hodnot p = 1 až 6, je hodnota p pro určitý alkyloligoglykosid analyticky zjištěná vypočtená velikost, která většinou představuje zlomek. S výhodou se používají alkyl- a/nebo alkenyloligoglykosidy se středním stupněm oligomerace p od 1,1 do 3,0. Z hlediska použití jsou výhodné takové alkyl- a/nebo alkenylglykosidy, jejichž stupeň oligomerace je menší než 1,7 a leží zvláště mezi

1,2 a 1,4. Alkylový, popřípadě alkenylový zbytek R⁹ se může odvozovat od primárních alkoholů s 4 až 11, s výhodou 8 až 10 atomy uhlíku. Typické příklady jsou butanol, kapronalkohol, kaprylalkohol, kaprinalkohol a undecylalkohol a jejich technické směsi, které se například získávají při hydrogenaci technických methylesterů mastných kyselin nebo v průběhu hydrogenace aldehydů při Roelenově oxosyntéze. Výhodné jsou alkyloligoglukosidy délky řetězce C₈-Cio (DP = 1 až 3), které vznikají v průběhu destilačního dělení technického C₈-Ci₈kokosového mastného alkoholu a mohou být znečištěny podílem méně než 6 % hmotnostních Ci2-alkoholu a alkylglukosidy na bázi technických Cg/n-oxoalkoholů (DP = 1 až 3). Alkylový, popřípadě alkenylový zbytek R⁹ může být dále odvozen od ·♦ ···· ·· · ·· ·· • ♦ * ·»· · φ φ * φ φ · · φ · · · φ φφ .· • φ «·· φφφφφφφ φ φ φ ·· · · φ · « · · φ ····· · · · · · · ·

- 11 primárních alkoholů s 12 až 22, s výhodou 12 až 14 atomy uhlíku. Typickými příklady jsou laurylalkohol, myristylalkohol, cetylalkohol, palmoleylalkohol, stearylalkohol, isostearylalkohol, oleylalkohol, elaidylalkohol, petroselinylalkohol, arachylalkohol, gadoleylalkohol, behenylalkohol, erukylalkohol, brasidylalkohol a jejich technické směsi, které mohou být získány jak bylo popsáno výše. Výhodné jsou alkyloligoglukosidy na bázi ztuženého Ci₂/i4-kokosového alkoholu s hodnotou DP 1 až 3.

S výhodou se glykosidy používají v množství 1,5 až 6, s výhodou io 2 až 4 % hmotnostní, vztaženo na prostředek jako celek.

(d) Soli mastných kyselin. Jako další tensidy mohou obsahovat prostředky podle vynálezu soli mastných kyselin vzorce (VI)

R¹⁰CO-OX (VI) kde R¹⁰CO znamená acylový zbytek s 12 až 22 atomy uhlíku a X znamená alkalický kov. Typické příklady jsou sodné a/nebo draselné soli kyseliny laurové, myristové, palmitové, palmolejové, stearové, izostearové, olejové, eladinové, petroselinové, linolové, linolenové, elaeostearové, arachové, gadoleinové, behenové a erukové a jejich technické směsi, které vznikají například při tlakovém štěpení technických tuků a olejů.

S výhodou se používají soli technických kokosových nebo lojových mastných kyselin. Protože pH prostředků podle vynálezu je nastaveno do silně alkalické oblasti, mohou být použity namísto solí také mastné kyseliny, které se při přidání do směsí neutralizují in sítu. Tyto prostředky podle vynálezu obsahují s výhodou jako fakultativní složku soli mastných kyselin, u kterých je žádoucí zvláště nízká pěnivost. S výhodou se mýdla používají v množství 1,5 až 6, s výhodou 2 až 4 % hmotnostní, vztaženo na prostředek jako celek.

• 9 φ · Φ Φ Φ » Φ ΦΦ ΦΦ

ΦΦφ ΦΦΦ Φφφφ

Φ Φ Φ Φ Φ Φ ΦΦΦ φ φφ Φ

Φ Φ φφφ φφφφφφφ φφ φ

ΦΦ Φ ΦΦ Φ «φφφ

ΦΦΑΦΦ Φ · Φ ΦΦ φφ

- 12 Jako další pomocné a přídavné látky mohou přicházet v úvahu další tensidy stabilní vůči působení chloru, popřípadě hydrotropní látky, jako jsou alkylsulfáty, alkylsulfonáty, alkylbenzensulfonáty, xylansulfonáty, sarkosináty, tauridy, isethionáty, sulfosukcináty, betainy, cukerné estery, polyglykolethery mastných alkoholů a Nalkylglukamidy mastných kyselin. S výhodou tvoří celkový obsah všech tensidů nejvýše 10 až 15 % hmotnostních celkového množství složek v receptuře. Prostředky podle vynálezu mohou obsahovat sloučeniny alkalických kovů, s výhodou hydroxid sodný nebo hydroxid draselný, io s jejichž pomocí je možno nastavit hodnotu pH receptur do optimálního rozmezí 10 až 14, s výhodou 12,5 až 13,5.

Nadto mohou prostředky podle vynálezu obsahovat parfémy, opticky zjasňující látky, barviva a pigmenty stabilní vůči působení chloru v množství celkem 0,01 až 0,5 % hmotnostních, vztaženo na prostředek jako celek. Ke známým parfémům odolným vůči působení chloru patří zvláště monocyklické a bicyklické monoterpenické alkoholy a jejich estery s kyselinou octovou nebo propionovou (například isoborneal, dihydroterpenový olej, isobornylacetát, dihydroterpenylacetát). Další vonné látky, které pro tento účel

2o přicházejí v úvahu, se uvádějí například ve spisech EP-A1 0622451 (Procter & Gamble) a JP-A Sho 62/89800 (Raison). V případě opticky zjasňujících látek se může jednat například o draselnou sůl kyseliny 4,4’-bis-(1,2,3-triazolyl)-(2-)-stilbin-2,2-sulfonové, která se dodává pod obchodním označením Phorwite® BHC 766. Jako barevné pigmenty přicházejí v úvahu mj. zelené chlorftalocyaniny (Pigmosol®Green, Hostaphine®Green) nebo žluté barvivo Solar Yellow BG 300 (Sandoz). Výroba prostředků se provádí míšením. Získaný výrobek může být popřípadě pro oddělení cizích tělísek a/nebo aglomerátů dekantován nebo filtrován. Prostředky mají viskozitu vyšší než 100 mPas - měřeno při 20 °C v Brookfieldově viskozimetru.

ί • · · · · · · · «· ··

- 13 Příklady provedení vynálezu

Pro zjišťování bělícího účinku byla ošetřena znečištěná tkanina různými roztoky chlorových bělicích prostředků. Zežloutnutí tkaniny bylo určováno fotometricky, přičemž výchozí hodnota znečištěné tkaniny sloužila jako standard (100 %). Měření se prováděla v lázni s obsahem kovových iontů 300 ppb Fe a 100 ppb Mn; tvrdost vody byla 1000 ppm CaCb, obsah hydrogenuhličitanu 0,013 % hmotnostních. Prací poměr lázně (tkanina : voda) byl 1 : 50, doba působení 30 min při teplotě 40 °C. Výsledky jsou shrnuty v tabulkách 1 io a 2; údaje množství jsou v procentech hmotnostních • · •·*· ·· « ·· 9« • 9 · 9 · 9 9 9 9 • · ·· · · · · · «φ · • « « · · ···· · * «φ 9 · · · 9 t · · 9 ··· 9 · · 99 99

- 14 Tabulka 1

Bělicí účinky - příklady podle vynálezu

Složení	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10
Chlornan sodný	5,0
Hydroxid sodný	0,5
Kyselina adipová	0,3	-	-	-	-	-	-	-	-	-
Kyselina citrónová	-	0,3	-	-	-	-	-	-	-	-
Kyselina polyakrylová (M=1000)	-	-	0,3	-	-	-	-	-	-	-
Kyselina polyakrylová (M=10 000)	-	-	-	0,3	-	-	-	-	-	-
Kyselina polyakrylová (M=100 000)	-	-	-	-	0,3	-	-	-	-	-
Kyselina polymethakrylová (M=50 000)	-	-	-	-	-	0,2	-	-	-	-
Kyselina polymethakrylová (M=500 000)	-	-	-	-	-	-	0,2	-	-	-
Kopolymer kyseliny akrylové/methakrylové (1:1) (M=15 000)								0,2
Kopolymer kyseliny akrylové/methakrylové (1:1) (M=75 000)	—								0,2
Kopolymer kyseliny akrylové/methakrylové (1:1) (M=150 000)	*									0,2
Křemičitan sodný*	-	-	-	-	-	0,1	0,1	0,1	0,1	0,1
Uhličitan sodný	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-
Kyselina aminoxid- fosfonová**	-	-	-	-	-	0,05	0,05	0,05	0,05	0,05
Zežloutnutí [rel. %]	89	89	88	86	82	79	77	77	75	73

*) Modul 2,0 **) Sequion®

- 15 99 944 · ·» ♦ • · · 9 4 9 • 9 9 94 4 9 4 4 • · 9 4 4 99444

4 9 4 9 9

44 4 · * 4

44 • 9 4 9

9 4 9

4 4 4

9 4 9

Tabulka 1 - pokračování

Bělicí účinky

Složení	11	12	13	14	15	16	17	18	19	20
Chlornan sodný	5,0
Hydroxid sodný	0,5
Anhydrid kyseliny polymaleinové (M=5000)	0,3	-	-	-	-	-	-	-	-	-
Kopolymer MSA/kyseliny akrylové (1:1)(M=25 000)	-	0,3	-	-	-	-	-	-	-	-
Kopolymer MSA/styren (7:3) (M=12 000)	-	-	0,3	-	-	-	-	-	-	-
Polyakrylamid (M=20 000)	-	-	-	0,3	-	-	-	-	-	-
Polyakrylamid (Sepigel®305)***	-	-	-	-	0,3	-	-	-	-	-
Poly(N,N-bis-karboxy- methylenakrylamid) (M=10 000)						0,3	-	-
Kyselina poly-3-akrylamido-3-methylpropansulfonová (M=12 000)				-		-	0,3			-
Poly-3-akrylamido-3methylbutyltrimethylamoniumchlorid (M=5000)			-					0,3
Polyethylenimin M=15 000)	-	-	-	-	-	-	-	-	0,3	-
Polypropylenimin (M=18 000)	-	-	-	-	-	-	-	-	-	0,3
Křemičitan sodný *	0,1
Uhličitan sodný	-	-	-	-	-	-	-	-	-	-
Kyselina aminoxidfosfonová**	0,1	0,1	0,1	0,1	0,1	0,1	0,1	0,1	0,1	0,1
Zežloutnutí [rel. %]	79	78	80	74	70	77	78	79	81	80

***) Polyakrylamid + laureth-7 + isoparafin (SEPPIC/FR) ·· 0 00* ♦00 · * « »00 0 0 0 0 00 0 0 0 0 0 · « · • · 0*0» 0000 0 0 0« 0 • 0 · 00 0 0000 00000 00 · 00 00

- 16 Tabulka 2

Bělicí účinky - srovnávací příklady bez polyelektrolytů

Složení	V1	V2	V3	V4	V5	V6	V7	V8	V9	V10
Chlornan sodný	5,0
Hydroxid sodný	0,5
Křemičitan sodný	0,1	0,2	0,3	0,2	0,2	0,2	0,2	0,2	0,2	0,2
Uhličitan sodný	-	-	-	0,1	0,2	-	-	0,1	0,2	0,2
Kyselina aminoxid- fosfonová**	-	-	-	-	-	0,1	0,2	0,1	0,1	0,2
Zežloutnutí [rei. %]	96	98	101	93	91	94	94	91	91	90

Ukazuje se, že přídavek polyelektrolytů k alkalickým roztokům chlornanů vede ke zřetelnému vyjasnění tkanin, které může být ještě zvýšeno přídavkem pufrů. Naproti tomu přídavek pufrů jako jediných stabilizátorů ve srovnání s čistými roztoky chlornanů je spíše nevýhodný.

io Průmyslová využitelnost

Bělicí prostředky získané použitím polyelektrolytů podle vynálezu mají zpravidla podíl nevodných složek 5 až 35 a s výhodou 8 až 15 % hmotnostních a jsou vhodné s výhodou pro čištění plochých útvarů, jako jsou například příze, pruhy látek a zvláště textilní výrobky.

Prostředky se s výhodou používají při nižších teplotách, to znamená v rozmezí praní za studená (přibližně 15 až 25 °C). Prostředky se vyznačují nejen vynikající schopností odstraňovat skvrny, ale také spolehlivě zabraňují ukládání stop kovů na vláknech a tím předcházejí zežloutnutí. Ačkoliv vlastní použití prostředků je zaměřeno na odstraňování skvrn z prádla, hodí se v podstatě také k jiným účelům, při kterých se používají roztoky chlornanů, například pro čištění a dezinfekci pevných povrchů.

Claims (15)

1. Použití nízkomolekulárních dikarboxylových kyselin jako sekvestračních prostředků pro výrobu vodných bělicích

5 prostředků.

2. Použití polyelektrolytů pro snížení ukládání iontů těžkých kovů na textilní vlákna během praní vodnými bělícími prostředky.

ío

3. Použití podle nároku 2, vyznačující se tím, že se používá polyelektrolytů zvolených ze skupiny (a) nízkomolekulárních dikarboxylových kyselin, (b) nízkomolekulárních vícemocných hydroxykarboxylových kyselin,

15 (c) mono- a kopolymerů nenasycených monokarboxylových kyselin a jejich esterů, (d) homo- a kopolymerů nenasycených dikarboxylových kyselin a jejich derivátů a/nebo (e) homo- a kopolymerů nenasycených amidů mono20 karboxylových kyselin a jejich derivátů.

4. Použití podle některého z nároků 1až3, vyznačující se tím, že se používají nízkomolekulární dikarboxylové kyseliny vzorce (I),

25 R¹OOC(CH₂)_nCOOR² (I) kde R¹ a R² znamená atom vodíku, alkalický kov nebo kov alkalických zemin, amonium, alkylamonium, alkanolamonium nebo glukamonium a n je číslo od 0 do 64.

- 18 • 9 9··« • 9 · • 9 9·» • · · • 9 9

99 9*9 »9 9 • 9 9

9 9 9 9 • 9 9999·

9 9 9

99 99 • 9 9 9

9 9 9 9

9 9 9 9 9

9 9 9 9

99 99

5. Použití podle některého z nároků 1až4, vyznačující se tím, že se jako polyelektrolytů skupiny (b) používá kyseliny citrónové a/nebo citrátu sodného.

6. Použití podle některého z nároků 1až5, vyznačující se tím, že se jako polyelektrolytů skupiny (c) používají homo- a kopolymery odvozené od monomerů vzorce (II) CH₂=CR³(CH₂)_mCOOR⁴ (II) io kde R³ znamená atom vodíku nebo methylovou skupinu, R⁴ znamená atom vodíku nebo přímý nebo rozvětvený uhlovodíkový zbytek s 1 až 22 atomy uhlíku a m znamená 0 nebo čísla od 1 do 10.

15

7. Použití podle některého z nároků 1až6, vyznačující se tím, že se jako polyelektrolyty skupiny (d) používají homo- a kopolymery anhydridu kyseliny maleinové.

8. Použití podle některého z nároků 1až7, vyznačující

20 se tím, ž e se jako polyelektrolyty používají homoa kopolymery skupiny (e) polyakrylamidu a/nebo polymethakrylamidu.

9. Použití podle některého z nároků 1až8, vyznačující

25 se tím, ž e se používají polyelektrolyty zvolené ze skupiny poly-(N,N-bis-karboxymethylenakrylamidů), kopolymerů kyseliny fumarové a vinylsulfonové, polymerů kyseliny 3-akrylamido-3-methylpropansulfonové, kopolymerů kyseliny akrylové a kyseliny styrensulfonové, kopolymerů

44 4··· 44 4 44 44

4 4 4 4 4 4 4 4 4 9

4 4 4 44 4 444 4 94 4

4 4 4 · 9 9 4444 4 4 44 4

4 4 4 4 4 4 4 4 4 4

44 444 44 · 44 44

- 19 kyseliny akrylové s monofosfátem 2-hydroxyethylmethakrylátu, homo- a kopolymerů 3-akrylamido-3-methylbutyltrimethylamoniumchloridu, kopolymerů diallylglycinylamidhydrochloridu a kyseliny akrylové, kopolymerů dimethylallylamoniumchloridu

5 s akrylamidem a/nebo polyethylen- a/nebo propyleniminů.

10. Použití podle některého z nároků 1až9, vyznačující se tím, ž e se použijí polyelektrolyty s molekulovou hmotností 300 až 5 000 000.

11. Použití podle některého z nároků 1 až 10, vyznačující se tím, že polyelektrolyty se použijí v množství 0,01 až 5 % hmotnostních, vztaženo na vodný bělicí prostředek.

15

12. Použití podle některého z nároků 1 až 11, vyznačující se tím, že se polyelektrolyty použijí v bělicích prostředcích obsahujících chlornan.

13. Použití podle některého z nároků 1 až 12, vyznačující

20 s e t í m , ž e se polyelektrolyty použijí společně s pufry zvolenými ze skupiny křemičitanů, uhličitanů a/nebo fosfonátů alkalických kovů a/nebo kovů alkalických zemin.

14. Použití podle některého z nároků 1až13, vyznačující 25 s e t I m , ž e se polyelektrolyty použijí spolu s tensidy stabilními vůči působení chloru zvolenými ze skupiny alkylethersulfátů, aminoxidů, alkyl- a/nebo alkenyloligoglykosidů a/nebo solí mastných kyselin.

• 4 44 44 'frK JOOO —

44 · 44 44

- 20 44 ··· ·· · 44 ·«

15. Použití podle některého z nároků 1 až 14, vyznačující se tím, že se polyelektrolyty používají spolu s parfémy stabilními vůči působení chloru.