CZ169998A3 - Žebrový materiál - Google Patents

Description

Oblast techniky

Tento vynález se týká žebrových materiálů, konkrétněji pak těch žebrových materiálů, které mají elastiku podobné a roztažné zóny. 2ebrové materiály tohoto vynálezu, mající elastiku podobné a roztažné zóny, vykazují elastiku podobné chování v reakci na aplikované a následně uvolněné (t.j., cyklické) protažení v alespoň jedné ose.

Zebrové materiály tohoto vynálezu mají široké rozpětí potencionálního využití jak v trvanlivých, tak jednorázových produktech, ale jsou obzvláště vhodnými pro použití v jednorázových absorpčních výrobcích jako jsou jednorázové pleny, kalhotky při inkontinenci, součástky spodního prádla při inkontinenci, tréninkové kalhotky, součástky prádla dámské hygieny a podobně.

Dosavadní stav techniky

Kojenci a jiní inkontinentní jedinci nosi absorpční výrobky jako jsou pleny, aby se absorbovala a zadržovala moč a jiné tělové eksudáty. Jejich funkcí je jak zachycovat vyměšované materiály, tak tyto materiály izolovat od těla daného nositele a od jeho spodního a ložního prádla. Příslušné technice je známo mnoho různých návrhů absorpčních výrobků na jedno použití. Například, předmět patentu US, věc 26 152, s názvem Plena na jedno použití, vydaný Duncanovi • · • · • · ·

- 2 a Bakerovi dne 31. ledna, 1967, popisuje jednorázovou plenu, která dosáhla širokého užití a komerčního úspěchu. Patent US 3 860 003, s názvem Stahující se boční díly pro jednorázové pleny, vydaný Buellovi dne 14. ledna, 1975, popisuje jednorázovou plenu s elastikovanou nožní manžetou, která též dosáhla svého širokého rozšíření a komerčního úspěchu.

Avšak, absorpční výrobky mají tendenci se prohýbat či odchlipovat od a posouvat se/sk1ouzávat po těle nositele během svého nošení. Toto prohýbání/odchlípování a posun/ sklouzávání způsobují relativní pohyby nositele když dýchá, pohybuje se a mění pozice, působením dolů směřujících sil generovaných při naplnění výrobku tělovými eksudáty a materiály absorpčního výrobku samého, když je podroben těmto pohybům nositele. Prohýbání/odchli pováni a posun/ sklouzávání absorpčního výrobku múze vést k předčasnému unikání a špatnému posazení výrobku okolo nositele v pasové oblasti a nohových regionech daného absorpčního výrobku.

Aby absorpční výrobky více přiléhaly k svému nositeli, některé komerčně k dostání absorpční produkty jsou opatřeny elastickými úpravami. Příklad takové jednorázové pleny s elastickými bočními díly je uveden v patentu US 5 151 092, s názvem Absorpční výrobek s dynamickou elastickou pasovou úpravou, mající předem uspořádaný flexurální závěs, vydaný Buellovi, Clearovi a Falconeovl dne 29. srpna, 1992. Avšak, elastika jsou drahá a vyžadují určitý stupeň manipulace a zacházení během sestavování. Dále, ač elastika zajišťují určitý stupeň pružného roztaženi absorpčnímu výrobku, komponenty absorpčního výrobku, k nimž jsou tato elastika připojena.

nejsou typicky elastické, takže tato elastika musí být předem napnuta.

než-li jsou upevněna k absorpčnímu výrobku anebo tyto neelastické komponenty musí projít mechanickým roztažením (například, prstencovým válcováním), aby bylo přidané elastikům efektivní. Jinak jsou přidaná elastika nee1astickými komponenty omezována.

Tudíž, cílem tohoto vynálezu je zajistit relativně • · · • ·

- 3 nízkonákladové, snadno se vyrábějící žebrové materiály, jež, vykazují elastiku podobné chování v reakci na aplikované a následně uvolněné protažení. Jak se zde používá pojem elastiku podobný, tento pojem popisuje chování žebrových materiálů které, když jsou podrobeny aplikovanému roztažení, se protahují ve směru aplikovaného protažení a když je toto uvolněno, žebrové materiály se navracejí, v podstatném stupni, do svého nenaplého stavu.

Dalším cílem tohoto vynálezu je poskytnout absorpční výrobek s relativně nízkými náklady, který se bude snadno vyrábět, a bude mít trvalé dynamické posazení okolo nositele při použití.

Ještě dalším cílem tohoto vynálezu je poskytnout absorpční výrobek mající unikátní, roztažitelnou pasovou úpravu, přednostně bez použití elastika, která zajišťuje trvalé dynamické posazení a zvýšenou odolnost vůči průsaku během nošení, kvůli přizpůsobivosti materiálů formujících pasovou úpravu v důsledku jejich snadno roztažné povahy.

Tyto a další cíle tohoto vynálezu budou více zřetelné při posuzování v odkazech na následující popis a ve spojení s příslušnými doprovodnými výkresy.

Podstata vyná1ezu

Tento vynález poskytuje žebrový materiál, jenž vykazuje elastiku podobné chování v reakci na aplikované a následně uvolněné protažení, bez použití elastických materiálů jako je přírodní anebo syntetická pryž. Žebrové materiály tohoto vynálezu mají elastiku podobnou zónu a přilehlou roztažnou zónu.

S elastiku podobnou zónou se počítá, že se bude elasticky roztahovat a stahovat. Tato elastiku podobná zóna přednostně obsahuje materiál strukturální elastiku podobné folie (ŠELF), protože struktura SELE umožňuje, aby charakte* « • · · · · · ···· »♦ · * ·

- 4 ristiky síly/roztažení byly specificky navrženy s pomocí minimálního množství materiálů (není třeba používat žádné elastické materiály).

Struktura ŠELF vykazuje elastiku podobné chování ve směru protažení, bez užití přidaných elastických materiálů. Struktury ŠELF vykazují nejméně dvě, významně odlišné, fáze řízené odporové síly vůči protažení podél alespoň jedné předem stanovené osy, když jsou podrobeny aplikované elongaci ve směru paralelním k této předem stanovené ose. Struktury ŠELF obsahují napínatelnou (resp. deformovatelnou, pozn. překl.) síť, mající alespoň dva styčné, odlišné a nestejné regiony. Jeden z těchto regionů je konfigurován tak, že bude vykazovat odporové síly v reakci na aplikované osové protažení ve směru paralelním k předem stanovené ose před tím, než vyvine signifikantní odporové síly vůči aplikovanému protažení podstatná Část druhého regionu. Alespoň jeden z těchto regionů má délku dráhu povrchu, která je větší než má druhý region jak měřeno v podstatě paralelně k předem stanovené ose, když je daný materiál v nenaplém stavu. Region vykazující větší délku dráhy povrchu obsahuje jeden anebo více žebrovitých prvků, které se protahují mimo rovinu druhého regionu. Struktury ŠELF vykazují první odporové síly vůči aplikovanému protažení, dokud protažení této struktury není dostatečné aby způsobilo, že podstatná část regionu majícího větší délku dráhy povrchu vstoupí do roviny aplikovaného protažení, na základě čehož materiál SELE vyvíjí druhé odporové síly vůči dalšímu protahování. Celkové odporové síly vůči protažení jsou větší, než první odporové síly vůči protažení poskytované prvním regionem.

Struktury ŠELF mohou rovněž vykazovat protažení a návrat k původnímu stavu, s určitým ohraničeným a náhlým zvýšením síly odporující protahování, kde toto určité ohraničené a náhlé zvýšení odporové síly omezuje další protažení proti relativně malým protahovacím silám. Toto určité ohraničené a náhlé zvýšení odporové síly k protažení • · · • · « « · * * · • · · · · · · · · *

- 5 se nazývá silovým válem. Tak jak se zde používá pojem silový val, tento se týká chování odporové síly žebrového materiálu během protahování, v němž se v určitém bodě při protahování, odlišném od nenaplého anebo výchozího bodu, sila odolávající aplikovanému protažení náhle zvyšuje. Po dosažení určitého silového válu je dodatečného protažení žebrového materiálu dosaženo jenom zvýšením síly protažení k překonání větší odporové síly žebrového materiálu.

Zebrové prvky dovolují druhému regionu aby procházel v podstatě geometrickou deformací, jež vede ke znatelně menším odporovým silám vůči aplikovanému protažení, než jaké jsou vykazovány deformací na molekulární úrovni prvního regionu. Jak se zde používá pojem deformace na molekulární úrovni, tento se týká deformace, která nastává na úrovni molekul a není rozeznatelná pouhým okem. To jest, ač může člověk rozeznat účinek deformace na molekulární úrovni, například protažení žebrového materiálu, nedokáže rozpoznat deformaci, která to dovoluje anebo způsobuje. To je v protikladu ke geometrické deformaci. Jak se zde užívá pojem geometrická deformace, tento se týká deformace, jež je rozeznatelná pouhým okem, když je žebrový materiál nebo výrobky ho ztělesňující podroben aplikovanému protažení. TYPY geometrické deformace obsahují, ale nejsou omezeny na, ohýbání, rozbalování a otáčení.

Roztažná zóna, uspořádaná přilehle k elastiku podobné zóně, umožňuje této elastiku podobné zóně aby se roztahovala bez generování jakýchkoli nadbytečných napínacích sil. Roztažná zóna je přednostně podrobena mechanickému roztahování, alespoň do toho stupně aby byla roztažitelná (t. j . , materiál tvořící roztažnou zónu byl předem napnut čí permanentně protažen). Bez této roztažné zóny, uspořádané přilehle k elastiku podobné zóně, by byly napínací síly soustředěny podél linie protahující se přilehle elastiku podobné zóny, což by podstatně omezovalo roztahování této elastiku podobné zóny.

• · · · · φ ♦ · *· · φφ φ« «φ

- 6 Přehled obrázků na výkresu

Ačkoli je příslušný popis zakončen patentovými nároky konkrétně zdůrazňujícími a zřetelně nárokujícími předmět tohoto vynálezu, má se za to, že přítomný vynález bude snáze pochopen z následujícího popisu, provedeného ve spojení s příslušnými doprovodnými kresbami, v nichž jsou použita stejná označení k označování v podstatě identických prvků, v nichž:

Obr. 1 - půdorys ztvárnění jednorázové pleny tohoto vynálezu s odříznutými díly k jasnějšímu zobrazení její podkladové struktury, s vnějším povrchem pleny k prohlížejícímu.

Obr. 2 - zvětšený, fragmentární půdorysný pohled na roztažitelnou zadní pasovou úpravu tohoto vynálezu, znázorňující elastiku podobnou zónu a roztažnou zónu.

Obr. 3 - graf odporové síly versus procento protažení, porovnávající chování materiálu ŠELF vynálezu, jak je uveden na Obr. 5, zformovaného z Clopay 1401, se základní strukturou podobného materiálového složení.

Obr. 4A segmentový, perspektivní pohled na materiál ŠELF v nenaplém stavu.

Obr. 4B ~ segmentový, perspektivní pohled na materiál ŠELF v naplém stavu, odpovídající fázi I na křivce síla-protažení na Obr. 3.

Obr. 4C - segmentový, perspektivní pohled na materiál ŠELF, v naplém stavu, odpovídající fázi II na křivce sí1a-protažení na Obr. 3.

Obr. 5 - graf chování elastické hystereze materiálu ŠELF, jež graficky představuje křivka 720 na Obr. 3, když je materiál ŠELF podroben testu hystereze při alespoň 60% protažení.

Obr.	6	- zjednodušené znázornění přednostního	zařízení popasu na Obr.
užívaného k formování	roztažitel noho
Obr.	7	- půdorysný pohled	na	další ztvárnění	pleny tohoto
		vynálezu.
Obr.	8	- půdorysný pohled	na	plenu z Obr. 7	v naplém, či
		roztaženém, stavu.
Obr.	9	- půdorysný pohled	na	ještě jedno ztvárnění pleny
		tohoto vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

Tak jak se v tomto materiálu používá termín absorpční výrobek”, tento se týká zařízení, která pohlcují a zadržují tělové eksudáty, a konkrétněji, týká se výrobků, které jsou umístěny proti anebo v blízkosti těla daného nositele, aby pohlcovaly a zadržovaly různé eksudáty vylučované tělem. Pojem jednorázový, zde užívaný, se týká výrobků, u kterých se nepočítá s tím, že budou prány, či jinak obnovovány, či znovupoužívány jako absorpční výrobek (t.j., u nichž se počítá s jejich znehodnocením po jediném použití a jsou přednostně recyklované, kompostované, nebo se jich zbavujeme jinak způsobem slučitelným s ochranou životního prostředí). Kvůli své jednorázové povaze, jsou v jednorázových absorpčních výrobcích vysoce žádoucí nízkonákladové materiály a způsoby sestavování. Pojem jednotkový” absorpční výrobek se týká absorpčních produktů, které jsou tvořeny z oddělených částí spojených dohromady k vytvoření koordinované entity tak, že nevyžadují oddělené manipulativní části jako je samostatný držák nebo kryt.

Přednostním ztvárněním absorpčního výrobku tohoto vynálezu je příslušný jednotkový absorpční výrobek, plena 30, zobrazená na Obr. 1. Tak jak je užíván v tomto materiálu pojem plena, tento se vztahuje k absorpčnímu výrobku, jenž • ·

všeobecně nosí kojenci či inkontinentní osoby okolo dolního torza svého těla. Avšak, mělo by být chápáno, že tento vynález je rovněž použitelný na jiné absorpční výrobky, jako jsou například kalhotky pro osoby trpící inkontinencí, součástky spodního prádla pří inkontinencí, držáky plen a kryty, tréninkové kalhotky, spodní oděvní součástky dámské hygieny a podobně.

na jednorázovou plenu 30 nestaženém stavu (t.j., vytáhlou ven), s částmi

Obr. 1 je půdorysný pohled tohoto vynálezu v jejím vyrovnaném, s elastickou, indukovanou kontrakcí struktury, příslušné jež jsou odříznuty, aby sestavení pleny 30 a to která je lící směrem od daného bylo jasněji zobrazeno pomocí Části pleny 30, nositele, t.j. vnějším povrchem, obrácenou k prohlížejícímu. Jak je znázorněno na

Obr. 1, tato plena 30 obsahuje tekutinami propustnou horní vrstvu 32, tekutinami nepropustnou s horní vrstvou 32, absorpční uvedenou horní vrstvou 32 a dolní dolní vrstvu 33, spojenou jádro 21 umístěné mezi vrstvou 33, elastikované nohové manžety 35, roztažitelnou zahrnující elastiku podobnou zadní pasovou úpravu 43 zónu a roztažnou zónu 45, přední pasovou úpravu 90, ouškové klopy 92, a systém upevnění 80, zahrnující pár a druhý upevňovací člen 82.

první ch upevňovacích členů 8JL

Ačkoli může být plena 30 sestavena v rozmanitosti dobře známých konfigurací, přednostní konfigurace plen jsou celkově popisovány v patentu US 3 860 003, vydaném Kennethu

B. Buellovi dne 14.

vydaném Kennethu B.

ledna, 1975; a v patentu US 5 151 092,

Buellovi et al., dne 29. září, 1992.

Každý z těchto patentu je zde tímto zapracován referencí.

Plena 30 znázorněná na Obr. 1 má vnitřní plochu 50, vnější plochu 51 (čelem k divákovi na Obr. 1) protilehlou vnitřní ploše, první pasový region 40, druhý pasový region 41, protilehlý prvnímu pasovému regionu 40, rozkrokový region 42 umístěný mezi prvním pasovým regionem 40 a druhým pasovým regionem 41, a obvod definovaný vnějšími okraji * ·

- 9 pleny 30, v němž jsou podélné okraje označeny 38 a koncové okraje jsou označeny 39. Vnitřní povrch 50 pleny 30 obsahuje tu část pleny 30, jež je umístěna přilehle k tělu daného nositele během používání (t. j. , tento vnitřní povrch 50 je obecně formován alespoň částí dané horní vrstvy 32 a jinými komponenty, připojenými k této horní vrstvě 32). Vnější povrch 51 zahrnuje tu část pleny 30, která je umístěna ve směru od těla daného nositele (t.j. , vnější povrch 51 je obecně formován alespoň částí dolní vrstvy 33 a jinými komponenty připojenými k této dolní vrstvě 33). Tak, jak je v tomto materiálu užíván pojem spojený, zahrnuje v sobě ty konfigurace, jimiž je nějaký prvek přímo upevněn k druhému prvku prostřednictvím připojení tohoto prvku přímo k druhému prvku, a konfigurace, jimiž je daný prvek nepřímo upevněn k druhému prvku, pomocí jeho připojení k mezilehlému prvku(ům), který je zase připojen k tomuto druhému prvku. První pasový region 40 a druhý pasový region 41, respektive, se protahují od koncových okrajů 39 obvodu k rozkrokovému regionu 42. Laterální směr (směr nebo šířka x) je definován jako směr rovnoběžný s laterální středovou osou 101 pleny 30; podélný směr (směr nebo délka y) je definován jako směr rovnoběžný s podélnou osou 100; a osový směr (směr nebo tloušťka z) je definován jako směr protahující se tloušťkou pleny 30.)

Absorpčním jádrem 34 může být jakýkoli absorpční prostředek, jenž je celkově stlačitelný, přizpůsobivý, nedráždivý pro pokožku daného nositele a schopný pohlcování a zadržování tekutin jako moči a jiných, určitých tělových eksudátů. Absorpční jádro 34 má (vnější) plochu k oděvu 95, (vnitřní) plochu k tělu 96, boční okraje 97 a pasové okraje 98. Absorpční jádro 34 může být vyráběno v široké rozmanitosti velikostí a tvarů (například, obdélníkové, ve tvaru přesýpacích hodin, ve tvaru T, asymetrické apod.) a ze široké rozmanitosti tekutiny pohlcujících materiálů, běžně používaných v plenách na jedno použití a ostatních

- 10 absorpčních výrobcích, jako je například rozmělněná dřevěná buničina, na níž se všeobecně odkazuje jako na airfelt. Příklady jiných vhodných absorpčních materiálů obsahují krepovou buničitou vatu, tavením foukané polyméry včetně koformy, chemicky ztužená, modifikovaná či zesítěná celulozová vlákna, tkanivo obsahující pásy hedvábného papíru a tkaninové lamináty, absorpční pěny, absorpční houby, superabsorpční polymery, absorpční gelové materiály či jakýkoli jiný ekvivalentní materiál anebo kombinace těchto materiálů.

Konfigurace a stavba absorpčního jádra 34 mohou být rozmanité (například, absorpční jádro může mít různé zóny hmatnosti, hydrofilní gradient, superabsorpční gradient, či zóny přijímání s nižší průměrnou hustotou a nižší plošnou vahou, či mohou obsahovat jednu nebo více vrstev anebo struktur). Nicméně, celková absorpční kapacita daného absorpčního jádra 34 by měla být slučitelná s plánovaným zatížením a zamýšleným používáním pleny 30. Rovněž velikost a absorpční kapacita absorpčního jádra 34 může být rozmanitá, aby se přizpůsobila nositelům a to od kojenců, až k dospělým osobám.

Jedno ztvárnění pleny 30 má asymetrické, modifikované do tvaru T absorpční jádro 34, mající ouška v prvním pasovém regionu 40, ale celkově obdélníkový tvar v druhém pasovém regionu 41. Příkladné absorpční struktury pro použití pro absorpční jádro 34 tohoto vynálezu, jež dosáhly širokého přijetí a komerčního úspěchu, jsou popisovány v patentu US č. 6 610 678, s názvem Absorpční struktury s vysokou hustotou, vydaném Weismanovi et al. dne 9. září, 1986; dále patent US 4 673 402, nazvaný Absorpční výrobky s duálně vrstvenými jádry, vydaný Weismanovi et al. dne 16. června, 1987; patent US 4 888 231, s názvem Absorpční jádro s prachovou vrstvou, vydaný Angstadtovi dne 19. prosince, 1989; a patent US 4 834 735, s názvem Absorpční prvky s vysokou hustotou, které mají zóny přijímání s nižší

- 11 hustotou a nižší plošnou vahou, vydaný Alemanymu et al. dne 30. května, 1989. Absorpční jádro muže dále zahrnovat systém duálního jádra, obsahující přijímací/rozdělovači jádro z chemicky ztužených vláken umístěných přes zásobní jádro absorbentu, jak to podrobně popisuje patent US 5 234 423, s názvem Absorpční výrobek s elastickou pasovou úpravou a zvýšenou absorbencí, vydaný Alemanymu et al. dne 10. srpna, 1993 a v patentu US 5 147 345, s názvem Vysoce účinné absorpční výrobky ke zvládání inkontinence, vydaný pro Younga, LaVona a Taylora dne 15. září, 1992. Každý tento patent je zde zapracován odkazem.

Dolní vrstva 33 je umístěna přilehle k povrchu k oděvu absorpčního jádra 34 a je k němu přednostně připojena pomocí takového připevňovaciho prostředku (nezobrazen), jenž je dobře známý v dané technice. Například, dolní vrstva 33 může být upevněna k absorpčnímu jádru 34 pomocí stejnoměrné, souvislé vrstvy adheziva, vzorované vrstvy adheziva anebo uspořádáním oddělených linií, spirál či bodů adheziva. Adheziva, jež byla shledána jako dostatečná, jsou vyráběna společností Η. B. Fuller Company of St. Paul, Minnesota, na trhu k dostání jako HL--1258. Příklad vhodných prostředkťi připevnění obsahujících síť otevřeného vzoru z vláken (fi 1amentů) lepidla je popisován v patentu US 4 573 986, s názvem Jednorázová součástka spodního prádla na zadržování eksudátů, vydaný Minetolovi et al. dne 4. března, 1986, zde obsažený odkazem. Ještě jeden příkladný upevňovací prostředek zahrnující několik linií adhezních vláken stočených do spirálového vzoru je znázorněn příslušným zařízením a způsoby zobrazenými v patentu US 3 911 173, vydaném pro Sprague ml. dne 7. října, 1975; patentu US 4 785 996, vydaném Zieckerovi et al. dne 22. listopadu, 1978; a patentu US 4 842 666, vydaném Wereniczovi dne 27. června, 1989. Každý z těchto patentů je zapracován v tomto materiálu referencí. Alternativně mohou tyto připevňovací prostředky zahrnovat tepelné spoje, tlakové spoje, spoje

pomocí ultrazvuku, dynamická mechanická spojení, či jakékoli jiné vhodné prostředky připevnění anebo kombinace těch připevrtovacích prostředků, jež jsou známy v dané technice.

Dolní vrstva 33 je tekutinám nepropustná (např., moči) a je přednostně vyráběna z tenké plastické folie, ačkoli mohou být. použity rovněž jiné flexibilní, tekutiny nepropouštějící materiály. Tak jak flexibilní, tento se zde používá pojem materiálů, které jsou poddajné a snadno se lidského těla.

Dolní se týká těch přizpůsobují celkovému tvaru a obrysům vrstva 33 zabraňuje tomu aby eksudáty absorbované a zadržované v absorpčním výrobky, které

J sou v kontaktu s plenou jádře 3_4, smáčely

30, jako prostěradla a součásti spodního prádla.

Dále dolní například vrstva 33 může dovolovat parám aby unikaly z (t. j., být dýchatelnou) a přitom absorpčního jádra 34 stále ještě bránit eksudátťim aby procházely skrze tuto dolní vrstvu 33. Takto se dolní vrstva 33 může skládat z tkaného nebo netkaného materiálu, polymerových folií jako jsou termoplastické folie z polyetylénu nebo polypropylénu, či kompozitních materiálů, jako je folií pokrytý netkaný materiál. Přednostně je dolní vrstvou termoplastickou folií s tloušťkou od asi 0,012 mm (0,5 tisíciny palce) do asi 0,051 mm (2,0 tisíciny palce). Jiné vhodné materiály pro dolní vrstvu 33 obsahují RR822O vyfukované folie a RR5475 lité folie, jak je vyrábí společnost Tredegar Industries, lne. of Terre Haute, IN. Dolní vrstva 33 je přednostně vyrážena a/či v konečné úpravě matte k zajištění více látkového vzhledu.

Horní vrstva 32 je umístěna přilehle k povrchu k tělu daného absorpčního jádra 34 a je přednostně připojena k němu a k dolní vrstvě 33 pomocí připevňovacích prostředků (není zobrazeno), jako jsou ty, jež jsou dobře známé současnému stavu dané techniky. Vhodná připevňovací prostředky jsou popisovány se zřetelem na připojení dolní vrstvy 33 k absorpčnímu jádru 34. V přednostním ztvárnění tohoto vynálezu jsou horní vrstva 32 a dolní vrstva 33 přímo

- 13 spojeny jedna s druhou v obvodě pleny a jsou nepřímo spojeny dohromady prostřednictvím jejich přímého spojení s absorpčním jádrem 34, pomocí příslušného připevňovacího prostředku (není zobrazen).

Horní vrstva 32 je přizpůsobivá, s měkkým pocitem a nedráždívá pro pokožku nositele. Dále, tato horní vrstva 32 je přednostně propustná tekutinám (například moči), jimž umožňuje snadno pronikat svou tloušťkou. Vhodná horní vrstva 32 může být vyráběna ze širokého spektra materiálů, jako jsou porézní pěny, síťové pěny, děrované plastické folie, či tkané anebo netkané struktury z přírodních vláken (například dřevěných nebo bavlněných vláken), syntetická vlákna (např. polyesterová či polypropylenová vlákna), anebo kombinace přírodních a syntetických vláken. Přednostně je horní vrstva 32 vyrobena z vodu odpuzujícího materiálu, s cíleni izolovat pokožku nositele od tekutin, jež prošly horní vrstvou 32 a jsou zadržovány v absorpčním jádru 34 (t.j., bránit zpětnému navlhčování). Když je horní vrstva 32 vyrobena z hydrofobního materiálu, alespoň horní plocha této horní vrstvy 32 je ošetřena aby byla hydrofilní, takže tekutiny budou procházet touto horní vrstvou rychleji. Zmenšuje to pravděpodobnost, že tělové eksudáty budou stékat s horní vrstvy 32 spíše, než aby byly vtahovány skrze horní vrstvu 32 a byly absorbovány v absorpčním jádře 34. Horní vrstva 32 může být učiněna hydrofilní jejím ošetřením nějakým povrchovým činidlem. Vhodné způsoby tohoto ošetření horní vrstvy 32 nějakým povrchovým činidlem obsahují postříkání horní vrstvy 32 daným činidlem a ponoření materiálu do něj. Podrobněji o tomto ošetření a o hydrofilitě pojednávají patenty US 4 988 344, s názvem Absorpční výrobky s mnohonásobnými absorpčními vrstvami, vydaný Reisingovi et al. dne 29. ledna, 1991, a patent US 4 988 345, s názvem

Absorpční výrobky s rychle přijímacími jádry, vydaný Reisingovi dne 29. ledna, 1991, z nichž každý je v tomto materiálu zapracován odkazem..

K výrobě horní vrstvy 32 může být využito množství výrobních technik. Například, horní vrstvou 32 může být netkaná struktura z vláken. Když se horní vrstva 32 skládá z netkané struktury, tato může být netkaným textilem, mykaná, nanesená mokrým spletená, kombinací výše 32 je mykaná a procesem, foukaná tavením, hydrovrstva či podobně. Vhodná horní termálně tmelená pomocí prostředků uvedeného dobře známých těm, kteří jsou kvalifikovaní v technologii látek. Uspokojivá horní vrstva 32 obsahuje polypropylénová vlákna staplové délky s jednotkou váhy příze asi 2.2. Termín vlákna staplové délky se týká těch vláken, která mají délku alespoň 15,9 mm (0,625 palce). Přednostně má horní vrstva 32 plošnou váhu od asi 18 do asi 25 gramů na čtvereční metr. Vhodná horní vrstva je vyráběna firmou

Veratec, lne., Division of International Páper Company, of

Walpole, Massachusetts, pod označením P-8.

Plena 30 přednostně dále zahrnuje elastikované nožní manžety 35, k zajištění zdokonaleného zadržování tekutin a jiných tělních eksudátů. Každá elastikovaná nožní manžeta 35 může obsahovat několik různých ztvárnění pro omezení úniku tělových eksudátů v oblastech nohou. (Tyto nožní manžety mohou být a někdy také jsou nazývány jako nožní pásma, boční klopy, bariérové manžety, anebo elastické manžety). Patent US 3 860 003 popisuje plenu na jedno použití, která poskytuje stahovací otvor pro nohu s boční klopou a jedním anebo více elastických prvků k zajištění elastikované nožní manžety (těsnící manžeta). Patent US 4 909 803, s názvem Jednorázový absorpční výrobek mající elastikované klopy, vydaný pro Azize et al. dne 20. března, 1990, popisuje plenu na jedno použití, která má vzpřímující se elastikované klopy (bariérové manžety) ke zlepšenému zadržování v oblastech nohou. Patent US 4 695 278, názvu Absorpční výrobek s duálními manžetami, vydaný Lawsonovi dne 22. září, 1987, popisuje jednorázovou plenu mající duální manžety obsahující těsnící manžetu a bariérovou v v • 4

- 15 manžetu. Ačkoli každá elastikovaná nožní manžeta 35 může být konfigurována tak, aby byla podobná kterémukoli z uvedených nožních pásem, bočních klop, bariérových manžet či elastických manžet, jež jsou popsány výše, každá roztažná nožní manžeta 35 zahrnuje těsnící manžetu, jak je popsána ve výše odkazovaném patentu US 4 860 003.

Plena 30 dále zahrnuje, roztažitelnou zadní pasovou úpravu 43, která zajišťuje pohodlnější a více přizpůsobivé posazení pomocí počátečně přizpůsobivého posazení pleny na nositele a udržování si tohoto posazení celou dobu nošení, dostatečně dlouho potom, co byla plena zatížena eksudáty, protože roztažná zadní pasová úprava 43 umožňuje pleně aby se roztahovala a stahovala. Dále, roztažitelná zadní pasová úprava 43 vyvíjí a udržuje nosící síly (tenze), jež posilují síly vyvíjené a udržované systémem uzávěru k udržování pleny na nositeli a jež zlepšují posazení pleny okolo pasu daného nositele. Roztažitelná zadní pasová úprava 43 dále zajišťuje efektivnější aplikaci pleny, protože i když uživatel vytáhne během nasazení jednu stranu roztažné zadní pasové úpravy dále než druhou (asymetricky), tato plena 30 se během nošení sebeupraví.

Jak je znázorněno na Obr. 1, roztažná zadní pasová úprava 43 zahrnuje elastiku podobnou zónu 44 a roztažnou zónu 45. Ve ztvárnění uvedeném na Obr. 1 se elastiku podobná i

zóna 44 protahuje podélně směrem dovnitř od koncového okraje 39 pleny 30 v prvním pasovém regionu 40. Roztažná zóna 4_5 je připojena k a protahuje se podélně směrem dovnitř od elastiku podobné zóny 44. Ve ztvárnění uvedeném na Obr. 1 se roztažná zóna 45 protahuje jak podélně směrem dovnitř od pasového okraje 98 absorpčního jádra 34 směrem ke středové ose 101 , tak směrem ven od pasového okraje 98 absorpčního jádra 34 směrem k elastiku podobné zóně 44 . Pojem zóna zde používaný, je k označení plochy anebo prvku pasové úpravy anebo pleny. (Ačkoli zónou je typicky odlišná plocha nebo element, zóna se může poněkud překrývat s přilehlým dílem).

• « • * «

- 16 Ve ztvárnění znázorněném na Obr. 1, elastiku podobná zóna 44 zahrnuje strukturální elastiku podobnou (ŠELF) folii, zahrnující část dolní vrstvy 33. Elasticky stažitelné a roztažitelné chování elastiku podobné zóny 44 je odvozeno od dolní vrstvy, bez potřeby přidání elastického materiálu. Roztažná zóna 45 je jednotková s elastiku podobnou zónou 44 a rovněž zahrnuje část dolní vrstvy 33. Přednostně je tato roztažná zóna 45 podrobena mechanickému roztažení, alespoň do té míry aby byla roztažná. Síly roztahování elastiku podobné zóny 44 jsou vyéší, než jsou síly roztahování přilehlé roztažné zóny 45.

Elastiku podobná zóna 44 je primárním komponentem roztažitelné zadní pasové úpravy 43, která poskytuje pasové posazení a vzhled. (Elastiku podobná zóna 44 může být rovněž odkazována jako pas anebo pasový díl zadní pasové úpravy). Elastiku podobná zóna 44 je styčná s roztažnou zónou 45 a je uspořádána podélně směrem ven od roztažné zóny 45 tak, aby seděla ve spodní zadní části daného nositele. Elastiku podobná zóna 44 je umístěna směrem ke koncovému okraji 39 pleny 30 a, přednostně, formuje alespoň část koncového okraje 39 pleny 30. Elastiku podobná zóna 44 udržuje pokrytí plochy, kontaktuje nositele ve spodní zadní části a přiléhavě sedí svému nositeli, a elasticky se roztahuje a stahuje, přednostně ve směru majícím vektorový komponent v laterálním směru, přednostněji v laterálním směru, takže se dynamicky pohybuje, sedí a přizpůsobuje danému nositeli. Mělo by být poznamenáno, že elastiku podobná zóna 44 se může elasticky protahovat a stahovat v jakémkoli jiném směru nebo ve více než jednom směru.

Elastiku podobná zóna 44 může mít množství různých velikostí a tvarů. Příklady vhodných tvarů pro tuto elastiku podobnou zónu mohou obsahovat trapezoidní, obloukový, trojúhelníkový tvar atd. V přednostním ztvárněni, tak jak je znázorněno na Obr. 1, má tato elastiku podobná zóna 44 tvar obdélníkový.

- 17 ♦ · ♦ · ·«

Elastiku podobná zóna 44 může být sestavena z prvků pleny jako je horní vrstva a/nebo dolní vrstva. Z důvodů fungování a nákladů, elastiku podobná zóna 44 přednostně zahrnuje část dolní vrstvy zformovanou do strukturální, elastiku podobné folie (ŠELF). Pojmem struktura se zde rozumí vrstvový (respektive plochý či foliový) materiál, obsahující jedinou vrstvu materiálu nebo kompozit Či laminát ze dvou či více vrstev.

Ve ztvárnění tohoto vynálezu, znázorněného na Obr. 1, roztažná zadní pasová úprava 43 obsahuje elastiku podobnou zónu 44 a roztažnou zónu 45. Avšak, pleny mohou být sestaveny tak, že mají vícenásobné elastiku podobné zóny a vícenásobné roztažné zóny. Například, plena 30 může být sestavena tak, aby měla rovněž roztažnou pasovou úpravu v druhém pasovém regionu 41.

Roztažná zóna 45 je roztažitelná ve směru majícím vektorový komponent v podstatě ve stejném směru jako elastiku podobná zóna. Ve ztvárnění znázorněném na Obr. 1, je roztažitelná zóna 45 roztažná v laterálním směru. Mělo by však být poznamenáno, že roztažná zóna se může protahovat v jakémkoli jiném směru anebo ve více než jednom směru. Roztažná zóna 45 je přednostně umístěna bezprostředně přilehle elastiku podobné zóny 44. Tato roztažná zóna 45 je navržena tak, aby měla menší sílu roztažení než elastiku podobná zóna 44 do předem stanoveného bodu. Roztažná zóna 45 je přednostně podrobena mechanickému roztažení, alespoň do té míry aby byla roztažná (t.j., materiál tvořící roztažnou zónu 45 je předem napnut čí permanentně protažen). Toto předběžné napnutí roztažné zóny 45 umožňuje aby se tato roztažná zóna efektivně protáhla (poddala), když je protažena přilehlá elastiku podobná zóna 44, bez generování jakýchkoli nadbytečných napínacích sil v elastiku podobné zóně 44. Bez roztažné zóny 45 uspořádané přilehle k elastiku podobné zóně 44, by byly napínací síly soustředěny podél linie protahující se přilehle k elastiku podobné zóně 44, • ♦ • ·

- 18 což by bránilo roztažení elastiku podobné zóně 44. Tudíž, plena musí být sestavena tak, aby roztažná zóna neomezovala roztahování a stahování elastiku podobné zóny 44.

Roztažná zóna 45 může mít množství různých velikostí a tvarů. Roztažná zóna může mít, například, trapezoidní, obloukový nebo složitý tvar. V přednostním ztvárnění, tak jak je znázorněno na Obr. 1, má tato roztažná zóna 45 tvar obdélníkový. Velikost této roztažné zóny se může rovněž široce měnit, v závislosti na žádoucích vlastnostech dané roztažné zadní pasové úpravy. Roztažná zóna 45 se může protahovat podélně směrem dovnitř od elastiku podobné zóny 44 k rozkrokovému regionu 42 k laterální středové ose 101, k přední pasové úpravě 90, či celou délku dané pleny.

Roztažná zóna 45 může být sestavena z prvku pleny jako je dolní vrstva a/nebo horní vrstva. Ve ztvárnění tohoto vynálezu, znázorněného na Obr. 1, roztažná zóna 45 zahrnuje část dolní vrstvy, jež byla předem napnuta nebo permanentně protažena, jak je zde dále popsáno.

Obr. 2 je zvětšený, fragmentární půdorysný pohled na roztažnou zadní pasovou úpravu 43, znázorňující elastiku podobnou zónu 44 a roztažnou zónu 45. Ve ztvárnění tohoto vynálezu, znázorněném na Obr. 1 a 2, roztažná zadní pasová úprava zahrnuje část dolní vrstvy. Dolní vrstva 33 je přednostně pásovým materiálem sestaveným z jedné vrstvy polymerového materiálu. Tento materiál je přednostně složen z v podstatě lineárního polyetylénu s nízkou hustotou (LLDPE), ačkoli může též obsahovat jiné polyolefiny jako jsou polyetylény obsahující polyetylén s nízkou hustotou (LDPE), polyetylén s ultranízkou hustotou (ULDPE), pylyetylén s vysokou hustotou (HDPE), či polypropylén a/nebo jeho směsí s výše uvedenými a jinými materiály. Příklady jiných vhodných polymerových materiálů obsahují, ale nejsou omezeny na, polyester, polyuretany, kompostovatelné či biodegradovatelné polymery, a dýchatelné polymery.

Roztažná zadní pasová úprava je znázorněna na Obr. 2 v «

- 19 • · · · · · «· · · · · · • · · · · · · · · ·*·« · · · ·· ·♦ ve svém v podstatě nenapnutém stavu. Struktura ŠELF 52 formující elastiku podobnou zónu 44 má dvě středové osy, první osu 201 (na níž se také odkazuje jako na osu, linii nebo směr) a druhou osu 200 (na níž se také odkazuje jako na osu, linii nebo směr), jež je celkově kolmá k první ose 201.

Struktura ŠELF 52 obsahuje napínatelnou síť z rozdílných regionů. Jak se zde používá pojem napínatelná síť, týká se vzájemně propojené a vzájemně závislé skupiny regionů, jež mají schopnost být roztaženy do určitého užitečného stupně v předem určeném směru (z technického hlediska současně též deformovatelná síť, pozn. překl.), opatřujíce materiál ŠELF elastickým chováním v reakci na aplikované a následně uvolněné protažení. Napínatelná síť obsahuje alespoň první region 64 (zde také obecně odkazovaný jako pásy či kanály) a druhý region 66 (zde také obecně odkazovaný jako pásy či kanály). Struktura 52 obsahuje také přechodový region 65, jenž je na rozhraní mezi prvním regionem 64 a druhým regionem 66. Tento přechodový region 65 bude vykazovat složité kombinace chování jak prvního, tak druhého regionu. Uznává se, že každé ztvárnění tohoto vynálezu bude mít. nějaký přechodový region, avšak přednostní ztvárnění tohoto vynálezu budou vykazovat elastiku podobné chování v podstatě jako výsledek prvního regionu 64 a druhých regionů 66. Tudíž, následující popis tohoto i vynálezu se bude zabývat pouze chováním strukturovaného materiálu ŠELF v prvních regionech a v druhých regionech, a nikoli složitým chováním materiálu ŠELF v přechodových regionech 65.

Materiál ŠELF 52 má první plochu a protilehlou druhou plochu. V přednostním ztvárnění znázorněném na Obr. 2, daná napínatelná síť obsahuje pluralitu (mnohost) prvních regionů 64 a mnohost, druhých regionů 66. První regiony 64 mají první osu 68 a druhou osu 69, v nichž je první osa 68 přednostně delší než je druhá osa 69. První osa 68 prvního regionu 64 je v podstatě paralelní k první ose 201 materiálu ŠELF 52, • *

- 20 zatímco druhá osa 69 je v podstatě paralelní k druhé ose 200 materiálu ŠELF 52- Druhé regiony 66 mají první osu 70 a druhou osu 7J - První osa 70 je v podstatě paralelní k první ose 201 materiálu ŠELF 52, zatímco druhá osa 71 je v podstatě paralelní k druhé ose 200 materiálu ŠELF 52. V přednostním ztvárnění na Obr. 2, jsou první regiony 64 a druhé regiony 66 v podstatě lineární, protahující se kontinuálně ve směru v podstatě paralelním k první ose materiálu ŠELF 52.

První region 64 má elastický modulus El a plochu průřezu Al. Druhý region 66 má elastický modulus E2 a plochu průřezu A2.

Ve znázorněném ztvárnění byla část materiálu ŠELF 52 zformována tak, že struktura ŠELF 52 vykazuje odporovou sílu podél osy, jež je v případě znázorněného ztvárnění v podstatě paralelní k první ose 201 struktury ŠELF, když je podrobena aplikovanému protažení či osovému protažení ve směru v podstatě paralelním k první ose 201. Jak se zde užívá pojem zformovaný, týká se tvoření žádoucí struktury nebo geometrie na materiálu ŠELF, jenž si bude v podstatě podržovat. žádoucí strukturu nebo geometrii, když nebude podroben žádným externě aplikovaným protažením anebo silám. Materiál ŠELF tohoto vynálezu je složen alespoň z prvního regionu a druhého regionu, v němž je první region vizuálně odlišný od druhého regionu. Jak se zde užívá pojem vizuálně odlišný, týká se charakteristických rysů materiálu ŠELF, které jsou snadno rozpoznatelné pouhým okem, když jsou struktura ŠELF či předměty se zapracovaným materiálem ŠELF, podrobeny normálnímu použití. Materiál ŠELF tohoto vynálezu zahrnuje napínatelnou síť sdružených, odlišných a nepodobných regionů, v němž tato napínatelná síť obsahuje alespoň první region a druhý region, kde má první region délku dráhy povrchu kratší než má druhý region, jak měřeno paralelně k předem stanovené ose, když je materiál v nenaplém stavu. Jak se zde používá pojem zformovaná část * · « • · · · • · · • · · ·

či díl, týká se části materiálu, jenž je složen ze žádoucí struktury anebo geometrie napínatelné sítě. Jak se zde užívá pojem délka dráhy povrchu’¹, tento se týká měření podél topografického povrchu dotyčného regionu ve směru paralelním k předem stanovené ose. Jak se zde používá pojem rozdílný či nepodobný, se zřetelem k regionům, tyto se týkají regionů uvnitř napínatelné sítě, majících měřitelně rozdílné délky dráhy povrchu, jak měřeny paralelně k předem stanovené ose, zatímco materiál ŠELF je ve svém nenaplém stavu. Způsob určování délky dráhy povrchu příslušného regionu je možno nalézt v oddílu Testovací způsoby, uvedeném v následujících částech tohoto popisu.

V přednostním ztvárnění znázorněném na Obr. 2, první regiony 64 jsou v podstatě planární (plošné). To jest, materiál uvnitř prvního regionu 64 je v podstatě ve stejném stavu před a po kroku formace, jímž prošla struktura ŠELF 52. Druhé regiony 66 obsahují pluralitu žebrovítých prvků 74. Tyto žebrovíté prvky 74 mohou být vytlačeny, vyraženy anebo vyrobeny použitím kombinace těchto technik.

Žebrové prvky 74 mají první anebo hlavní osu 76, jež jo v podstatě paralelní k druhé ose 200 materiálu SELE a druhou nebo vedlejší osu 77, jež je v podstatě paralelní k první ose 201 materiálu SELE 52. První osa 76 žebrových prvků 74 je alespoň rovnající se a přednostně delší, než je druhá osa 77. Přednostně je poměr délek první osy 76 k druhé ose 77 alespoň asi 1:1, či větší, nejpřednostněji alespoň 2:1 anebo větší.

žebrové prvky 74 uvnitř druhého regionu 66 mohou být od sebe vzájemně odděleny nezformovanými plochami. Žebrové prvky 7j4 jsou k sobě přednostně vzájemně přilehlé a jsou rozděleny nezformovanou plochou méně než 0,10 palce (0,254 cm) jak měřeno kolmo k hlavní ose 76 žebrových prvků 74 a, přednostněji, jsou žebrové prvky 74 spojité bez žádných nezformovaných ploch mezi sebou.

Daný první region 64 a druhý region 66 každý mají

vystupující délku dráhy. Tak jak se zde používá pojem vystupující délka dráhy, týká se délky stínu regionu, jenž by byl vržen paralelním světlem. Vystupující délka dráhy prvního regionu 64 a vystupující délka dráhy druhého regionu 66 jsou vzájemně stejné. Podle toho, celkový rozměr materiálu ŠELF, jak měřen paralelně k první ose 201, bude v podstatě stejný před a po formování.

Druhý region 66 má délku dráhy povrchu, L2, větší než je délka dráhy povrchu, LI, prvního regionu 64, jak měřeno topograficky ve směru paralelním k první ose materiálu ŠELF

52, zatímco je materiál ŠELF v nenaplém stavu. Přednostněji je délka dráhy povrchu druhého regionu 66 alespoň asi o 15% větší než má první region 64, přednostněji alespoň asi o 30% větší než má první region, a nejpřednostněji alespoň asi o 70% větší než má první region. Celkově, čím větší je délka dráhy povrchu druhého regionu, tím větší bude

protažení

materiálu ŠELF před tím než bude čelit silovému

válu.

Co	činí materiál ŠELF obzvláště dobře se hodícím
k použití	jako elastická zóna 44 roztažné zadní pasové
Úpravy 43	je to, že vykazuje modifikovaný Poissonův efekt
laterální	kontrakce podstatně menší než jinak identická,

základní struktura ze stejného složení materiálu. Jak se zde používá pojem Poissonův efekt laterální kontrakce, tento popisuje chování laterální kontrakce (stahování) materiálu.

jenž je podroben aplikovanému protažení. Způsob určování Poissonova efektu laterální kontrakce nějakého materiálu se nachází v oddíle Testovací způsoby, uvedeném v následných částech tohoto popisu. Přednostně je Poissonův efekt laterální kontrakce materiálu ŠELF tohoto vynálezu menší než asi 0,4 při podrobení struktury ŠELF protažení asi 20%. Přednostně vykazuje materiál ŠELF Poissonův efekt laterální kontrakce menší než asi 0,4, když je struktura podrobena asi

40, 50 anebo dokonce 60% protažení. Přednostněji je

Poissonův efekt laterální kontrakce menší než asi 0,3, když • · • ·

- 23 je struktura ŠELF podrobena asi 40, 50 anebo dokonce 60% protažení.

Poissonúv efekt laterální kontrakce struktur ŠELF tohoto vynálezu je určován pomocí množství žebrového materiálu zabíraného prvním a druhým regionem, v tomto pořadí. Když se plocha žebrového materiálu ŠELF zabíraná prvním regionem zvyšuje, Poissonúv efekt laterální kontrakce se také zvětšuje. Podle toho, když se plocha žebrového materiálu ŠELF zabíraná druhým regionem zvyšuje, Poissonúv efekt laterální kontrakce se snižuje. Přednostně je procento plochy materiálu ŠELF zabíraného prvním regionem od asi 2% do asi 90%, a přednostněji od asi 5% do asi 50%.

Zebrové materiály předchozí techniky, jež mají alespoň jednu vrstvu elastomerického materiálu, budou mít celkově velký Poissonúv efekt laterální kontrakce, t.j. budou se zužovat, když se budou protahovat v reakci na aplikovanou sílu. Žebrové materiály ŠELF tohoto vynálezu mohou být navrženy tak, aby redukovaly, ne-li v podstatě vyloučily, Poissonúv efekt laterální kontrakce na folii založených elastomerických struktur předchozí techniky.

Pro materiál ŠELF 52 je směr aplikovaného osového protažení, D, označen Šipkami 80 na Obr. 2, v podstatě kolmý k první ose 76 žebrových prvku 74. žebrové prvky 7·4 mohou být. rozbaleny či geometricky deformovány ve směru v podstatě kolmém k jejich první ose 76, směr aplikovaného protažení ke způsobení roztaženi struktury ŠELF 52 je rovněž v podstatě kolmý k první ose 76 žebrových prvků 74.

Na Obr. 3 je znázorněn graf křivky odporové sílyprotažení 720 zformovaného polymerového materiálu ŠELF tohoto vynálezu, spolu s křivkou 7_ÍQ pro základní folii stejného složení. Konkrétně jsou vzorky polymerové žebrové struktury složeny z v podstatě lineárního polyetylénu s nízkou hustotou, přibližně 0,001 palce (0,00254 cm) tlustým, označeným jako Vzor 1401, k dostání od firmy Clopay, Cincinnati, Ohio. Způsob generace křivek odporové

- 24 • 4 4 4 4 4 · 4· 4

4 44 44 44 4>4 44

4444444 • 444 44 44 444 4 síly-protažení může být zjištěn v oddíle Testovací způsoby, uvedeném v následujících dílech tohoto popisu. Odkazuje nyní na křivku odporové síly-protažení, 720, je zde počáteční v podstatě lineární, nižší síla versus fáze protažení označená 720a, přechodová zóna označená 720b, jež označuje v podstatě lineární fáze II, v podstatě chování vyšší sily

ŠELF vykazuje podrobení první ose ŠELF vůči i fází křivkou Obr. 3, ve dvou směru síla í je

3, struktura chování ve dvou fázích, při střet se silovým válem, a označená 720c, která vykazuje versus protažení.

Jak je vidět na Obr. rozdílné protahovací aplikovanému protažení materiálu ŠELF. Odporová aplikovanému protažení I (720a) a fází II (720c) 7.10, která nevykazuje toto materiál ŠELF vykazuje typech, když je podroben paralelním k první ose vyvíjená materiálem ŠELF ve směru paralelním k síla vyvíjená materiálem je význačně odlišná mez křivky 220, v porovnání s chování. Jak je vidět na odlišné protahovací chování aplikovanému protažení ve struktury ŠELF. Odporová vůči aplikovanému protažen značně menší v regionu fáze I (720a) versus region fáze II odporová síla vyvíjená materiálem protažení jak vyznačena ve fázi menší než je odporová síla jak uvedeno v křivce 710 (220c) křivky 720. Navíc,

ŠELF vůči aplikovanému

I (720a) křivky ?2Q, je vyvíjená základním materiálem uvnitř limitů značně protažení fáze

Když je materiál a vstupuje strukturou do fáze

ŠELF se vyvíjené základní podroben dalšímu protažení (720c), odporová síla vyvíjená zvyšuje a přibližuje odporové síle strukturou. Odporová síla vůči

ŠELF aplikovanému protažení pro region fáze I (720a) materiálu ŠELF je poskytována deformaci na molekulární úrovni prvního regionu materiálu ŠELF a geometrickou deformací jejího druhého regionu. Toto je v kontrastu s odporovou silou vůči jež je zajištěna základní křivce 710 na Obr. 6, která je aplikovanému protažení, strukturou, zvýrazněnou v « · • · výsledkem deformace na molekulární úrovni celé struktury. Materiály ŠELF tohoto vynálezu mohou být navrženy tak, aby poskytovaly virtuálně (resp. okamžitě, pozn. překl.) jakoukoli odporovou sílu ve fázi I, která je menší než má základní materiál, úpravou procenta povrchu struktury, jenž je složen s prvních a druhých regionů, respektive. Chování sily-piotaženi fáze I může být řízeno upravením šířky, plochy průřezu a rozmístěním prvního regionu a složením základního materiálu (struktury).

Odkazuje nyní na Obr. 4A-4C, když je struktura ŠELF 52 podrobena aplikovanému osovému protažení, D, označenému šipkami 80, první region 64 s kratší délkou dráhy povrchu, LI, poskytuje většinu počáteční odporové síly, Pl, jako výsledek deformace na molekulární úrovni, vůči aplikovanému protažení, jež odpovídá fází I. Zatímco ve fázi 1 žebrové prvky 74 v druhém regionu 66 prožívají geometrickou deformaci, či rozbalení a nabízejí minimální odpor vůči aplikovanému protažení. V přechodové zóně (720b) mezí fázemi I a II, se žebrové prvky 74 dostávají do osy s aplikovaným protažením. To jest, druhý region vykazuje změnu od geometrické deformace do deformace na molekulární úrovni. Toto je začátek silové stěny (válu). Ve fázi II, jak je to vidět na Obr. 4C, žebrové dostávají v podstatě do osy (t.j., druhý region již deformace) a začínají prostřednictvím deformace region 66 nyní přispívá, molekulární úrovni, druhou protažení.

prvky Ί4 v druhém regionu 66 se s rovinou aplikovaného protažení dosáhl svého limitu geometrické odolávat dalšímu protažení na molekulární úrovni. Druhý jako výsledek deformace na odporovou silou, P2, vůči dalšímu

Odporové síly vůči protažení zvýrazněné ve fázi II jak molekulární deformací prvního regionu 64, tak molekulární deformací druhého regionu 66, poskytují celkovou odporovou sílu, PT, jež je větší než odporová síla uvedená ve fázi I, jež je zajištěna deformací na molekulární úrovní prvního • « *··« · · ·« * · «« φφ φ « * · φ ·· • · · · 9 ·«·· ♦ · · Φ · ΦΦ Φ ·· ·

- 26 regionu 64 a geometrickou deformací druhého regionu 66. Podle toho, celková svažitost křivky sily-protažení ve fázi II je značně větší než svažitost křivky síly-protažení ve fázi I.

Odporová síla PÍ je podstatně větší než odporová síla P2, když je (Ll+D) menší než L2. Když je (Ll+D) menší než L2, první region 64 poskytuje počáteční odporovou sílu Pl, celkově se rovnající následující rovnici:

(Al x El x D)

Pl ------------LI

Když je (Ll + D) větší než L2, první, a druhé regiony poskytují spojenou celkovou odporovou sílu, PT, vůči aplikovanému protaženi, D, celkově se rovnající následující rovnici:

(Al x El x D)

PT , ---------------Li (A2 x E2 x/Ll r D - L2/)

L2

Maximální protažení nastávající ve fázi I je označeno za použitelné roztažení materiálu ŠELF. Toto použitelné roztažení odpovídá vzdálenosti, přes kterou druhý region prochází geometrickou deformací. Použitelné roztažení může být efektivně stanoveno prohlídkou křivky síly-protažení 720, jak je znázorněna na Obr. 3. Přibližný bod, v němž je inflekce v přechodové zóně mezi fází I a fází 11, je bod procentního protažení použitelného roztažení. Rozmezí použitelného roztažení se může měnit od asi 10% do 100% či více; toto rozpětí protažení je často shledáváno jako zajímavé většinou v jednorázových absorpčních výrobcích a může být řízeno v rozsahu, v němž délka dráhy povrchu L2 v druhém regionu 66 přesahuje délku dráhy povrchu LI v prvním regionu 64 a vlastnostmi (složením) základní folie.

• · • *

- 27 zamýšlený jako být podrobena kde je žádoucí

Pojem implikace struktura i použitelné roztažení limitu protažení, kterému může ŠELF, protože existují aplikace, není protažení zapotřebí základní za použitelné roztažení. Značně k dosažení procentových protažení folie oproti procentovým protažením v materiálu

Přibližné rozpětí fáze I může žádoucí prostřednictvím úpravy délek drah stavu. Chování síly-protaženi fáze I

ŠELF.

upravením šířky, tloušťky a rozmístěním a příslušnými vlastnostmi základní folie.

Křivky 730 a elastické hystereze, větších sil je v ekvivalentu být řízeno jak je LI a L2 v nenaplém může být řízeno prvního regionu 64

735 na Obr. 5, znázorňují chování vykazované materiálem ŠELF.

stejný jako materiál (Clopay 1401). 1401). o chování elastické hystereze při představuje odpověd na prvního cyklu a křivka a uvolněné protažení

Vzorek je

3.

na Obr.

pokud

Křivka jde

730 použitý k produkci grafu

Tento vzorek byl zkoumán protažení 60%.

aplikované a uvolněné protažení během odpověd na aplikované cyklu. Na Obr. 5 je

735 představuje během druhého zobrazeno uvolnění síly během prvního nastavení 732. Všimněte si, že protažení, či užitečná elasticita, cyklu 731 a procentní důležité navratitelné je vyvíjeno za relativně nízkých sil přes mnohonásobné cykly,

ŠELF se může snadno roztahovat to znamená.

že materiál a stahovat do značného stupně. Způsob generování chování elastické hystereze může být nalezen v oddíle Testovací způsoby, v následující části tohoto popisu.

Když je materiál ŠELF podroben aplikovanému protažení, tento materiál vykazuje elastiku podobné, či elastické chování, když se roztahuje ve směru aplikovaného protažení a navrací se do svého v podstatě nenaplého stavu, jakmile je aplikované protažení odstraněno, ledaže je materiál ŠELF protažen za bod poddajnosti. Materiál ŠELF může procházet vícenásobnými cykly aplikovaného protažení, bez ztráty své schopnosti v podstatě se navracet (zotavovat, se) k původnímu

- 28 stavu. Podle toho, struktura ŠELF má do svého v podstatě nenaplého stavu, schopnost navracet se jakmile je aplikované protažení či síla odstraněno.

Zatímco materiál ŠELF může být snadno a reversibilně roztahován ve směru aplikovaného osového protažení, ve směru v podstatě kolmém k první ose 7_6 žebrových prvku, materiál ŠELF se neroztahuje snadno ve směru v podstatě paralelním k první ose těchto žebrových prvku. Formace žebrových prvků dovoluje těmto žebrovým prvkům aby se geometricky deformovaly ve směru v podstatě kolmém k první či hlavní ose žebrových prvků, zatímco vyžaduje v podstatě deformaci na molekulární úrovni k roztažení ve směru v podstatě paralelním k první ose těchto žebrových prvků.

Velikost aplikované síly, jež je potřebná k roztažení struktury ŠELF, je závislé na složení a tloušťce základního materiálu formujícího ŠELF a na šířce a rozmístění prvních regionů, s užšími a šířeji od sebe rozmístěnými prvními regiony, vyžadujícími menší aplikované extenzivní síly k dosažení požadovaného protažení pro dané složení a tloušťku. První osa 68 (t.j., délka) nedeformovaných prvních regionů je přednostně větší než je druhá osa 69 (t.j., šířka) s přednostním poměrem délky k šířce od asi 5:1 anebo větším.

Hloubka a počet žebrových prvků 74 mohou být rovněž měněny, aby se řídila síla roztažení a použitelné roztažení (či roztažení k dispozici) materiálu ŠELF. Toto použitelné roztažení či protažení se zvyšuje, jestliže pro danou četnost žebrových prvků je zvýšena výška či stupeň deformace těmto udělované žebrovým prvkům. Podobně se zvyšuje použitelné roztažení, jestliže je pro danou výšku anebo stupeň deformace zvýšen počet či frekvence žebrových prvků.

Existuje několik funkčních vlastností, jež mohou být řízeny aplikací tohoto vynálezu. Funkčními vlastnostmi jsou odporová síla vyvíjená strukturou ŠELF proti použitému protažení a použitelné roztažení materiálu ŠELF před » · ··· «

- 29 dosažením určitého silového válu. Odporová síla, která je vyvíjena materiálem ŠELF proti aplikovanému protažení je funkcí materiálu (například, složení, molekulární struktury a orientace atd.) a tloušťky a procenta vyčnívající povrchové plochy žebrového materiálu, jenž zaujímá první region. Cím je větší procento pokrytí žebrovým materiálem prvního regionu, tím vyšší je odporová síla, jíž bude struktura ŠELF vyvíjet proti aplikovanému protažení pro dané složení materiálu a tloušťku. Procento pokrytí materiálu ŠELF prvním regionem je určeno částečně, ne-li zcela, šířkami prvního regionu a rozmístěním mezi přilehlými prvními regiony.

Použitelné roztažení materiálu ŠELF je určováno pomocí délky dráhy povrchu druhého regionu. Tato je stanovena alespoň Částečně pomocí rozmístění žebrových prvků, četností těchto žebrových prvků a hloubkou formace žebrových prvků jak měřeno kolmo k rovině materiálu ŠELF. Obecně, čím je větší délka dráhy povrchu druhého regionu, tím je větší použitelné roztaženi materiálu ŠELF.

Ačkoli celý materiál ŠELF obsahuje napínatelnou síť z prvních a druhých regionů, tento vynález může být rovněž praktikován opatřením pouze specifických částí struktury ŠELF napínatelnou sítí složenou z prvních a druhých regionů.

Konfigurace a rozmístění prvních a druhých regionů se mohou též měnit, aby se změnily charakteristiky výsledného materiálu ŠELF. Například, druhé regiony mohou obsahovat zakřivené žebrové prvky, či první a druhé regiony mohou být křivočarými. Materiál ŠELF může rovněž vykazovat elastiku podobné chování podél mnohosti os prostřednictvím protažení daných os v radiálním, vějířovitém nakupení k umožnění toho, aby materiál ŠELF vykazoval elastiku podobné chování podél mnohosti os. Například, mnohonásobné osy mohou být umístěny v různých úhlech k sobě navzájem, jako je 45°, 90°, 135°, atd. Navíc k různým úhlům orientace, regiony samotné mohou být přímé, křivočaré či kombinací těchto.

- 30 Délky dráhy povrchů v druhých regionech mohou rovněž zajišťovat rozdíl v amplitudě žebrových prvků tak, že materiál ŠELF bude mít rozdílné zóny použitelného roztažení. Je rovněž možné, že se žebrové prvky mohou mezi přilehlými regiony lišit, aby se zajistila různá použitelná roztažení v přilehlých druhých regionech.

Šířky prvních regionů se mohou též měnit napříč materiálem, s užšími regiony nabízej ícímí nižší odporovou sílu vůči aplikovanému protažení v porovnání s vyšší odporovou silou nabízenou prvním regionem.

Materiál, respektive struktura ŠELF rovněž nemusí být roztažit.elný pouze ve směru paralelním k laterální ose 101 pleny 30, jak je to znázorněno na Obr. 1. Například, první osa a druhá osa materiálu ŠELF mohou být uspořádány v úhlu k podélné ose a laterální středové ose pleny 30, respektive. Tedy materiál ŠELF by se osově protahoval podél linie v nějakém úhlu k laterální ose dané pleny. Tento úhel je u plen tohoto vynálezu přednostně mezi asi 0° a asi 30°. Dále, části materiálu ŠELF mohou mít rozdílné úhly roztažnost i.

Odkazuje na Obr. 2, roztažná zóna 45 a elastiku podobná zóna 44 se setkávají u společné hranici 120. Ve ztvárnění uvedeném na Obr. 2, je tento okraj 120 v podstatě paralelní k ose roztahování a stahování, ose 201. Roztažná zóna 45 obsahuje mnohost inkrementálně roztažených regionů 1J0. Tyto inkrementálně roztažené regiony 110 jsou formovány podrobením roztažné zóny 45 mechanickému roztahování jako je systém inkrementálního roztažení, který zde bude podrobněji popsán dále.

Inkrementálně roztažené regiony 110 byly roztaženy, napnuty či protaženy ve směru paralelním k první ose 201 struktury ŠELF 52. Toto inkrementální roztahování regionů 110 roztažné zóny 45 umožňuje této roztažné zóně aby se efektivně protahovala (poddávala), když je roztažena elastiku podobná zóna 44, bez generování jakýchkoli • * * 4 a 4 * »* • a ·· · · · · a · • · a ·· a • * a a· ·

- 31 nadbytečných napínacích (tenzních) sil. Roztažná zóna 45 má délku dráhy povrchu větší než je délka dráhy povrchu prvního regionu 64 materiálu ŠELF 5_2 elastiku podobné zóny 44, jak měřeno ve směru paralelním k první ose 20] materiálu SELE 52, zatímco obě zóny jsou v nenaplení stavu. Navíc, roztažná zóna 45 má délku dráhy povrchu odlišnou od délky dráhy povrchu druhého regionu 66 materiálu ŠELF 5.2 elastiku podobné zóny 44, jak měřeno ve směru paralelním k první ose 201 materiálu ŠELF 5_2, zat ímco obě zóny jsou v nenaplém stavu.

Když je roztažitelná pasová úprava 43 podrobena aplikovanému osovému protažení označenému šipkami 80, roztažná zóna 45 poskytuje relativně nízkou odporovou sílu vůči. aplikovanému protažení, když tato roztažná zóna 45 prochází v podstatě geometrickou deformací. Inkrementálně roztažené regiony 110 na počátku procházejí geometrickou deformací či odhalením a nabízejí minimální rezistenci vůči aplikovanému protažení. Když protahování pokračuje, tyto inkrementálně roztažené regiony 110 se stávají v podstatě vyrovnanými s rovinou protahování (inkrementálně roztažené regiony £10 dosáhly svého limitu geometrické deformace) a začínají odolávat dalšímu protažení prostřednictvím deformace na molekulární úrovni. Roztažná zóna 45 nyní přispívá větší odporovou silou jako výsledek této deformace na molekulární úrovni. Velikost rozsahu geometrické deformace, jíž bude daná roztažná zóna procházet před vystavením deformaci na molekulární úrovni, je závislá do alespoň určitého stupně na velikosti předběžného napnutí Či roztažení, které je této roztažné zóně uděleno.

Jestliže má roztažná zóna 45 délku dráhy povrchu větší než je délka dráhy povrchu druhého regionu 66, tento druhý region 66 začne nejprve přispívat značnou odporovou silou před tím, než přispívá značnou odporovou silou roztažná zóna 45. Alternativně, jestliže bude mít roztažná zóna 45 délku dráhy povrchu menší než je délka dráhy povrchu druhého • · «··· * » ·« • · · · · ♦ * · ···· · • · «··· * · «··· ·· «· ·»

- 32 regionu 66, roztažná zóna 45 bude prvni přispívat značnou odporovou silou.

Roztažná zóna 45 musí být přednostně bez omezení vůči roztažení po jistou vzdálenost od elastiku podobné zóny 44, kterážto vzdálenost je označena jako 121 na Obr. 2, k umožnění elastiku podobné zóně 44 aby se elasticky roztahovala a stahovala uvnitř svých navržených mezí. Příklady omezení vůči roztažení jsou připojení roztažné zóny 45 k neroztažné součásti jako je absorpční jádro, pásková upevňovací součást nebo horní vrstva. Osobou, která je kvalifikovaná v dané technice by mělo být poznáno, že vzdálenost 121 bude záviset na žádoucí velikosti elastické expanze a stahování v elastiku podobné zóně 44, délce dráhy povrchu roztažné zóny £5 a povaze potenciálního omezení pohybu.

Na Obr. 6 je znázorněn přístroj, celkově označený 500, pro formování roztažné zadní pasové úpravy 43, obsahující jak elastiku podobnou zónu 44, tak roztažnou zónu 45, kde elastiku podobná zóna 44 zahrnuje strukturu ŠELF a roztažná zóna zahrnuje předem napnutou strukturu obsahující inkrementálně (t.j. v přírůstcích) roztažené regiony. Přístroj 500 používá protilehlé tlakové aplikátory mající trojrozměrné povrchy, které jsou alespoň do určitého stupně vzájemně komplementární. Přístroj 500 obsahuje pár do sebe zapadajících válců 502 a 520. Válec 502 obsahuje mnohost prvních zvlněných či ozubených regionů 506, mnohost druhých zvlněných nebo ozubených regionů 509, a mnohost žlábkových (drážkovaných) regionů 512. Žlábkové regiony 512 se protahují ve směru v podstatě paralelně k podélné ose probíhající středem válce 502. Ve znázornění uvedeném na Obr. 6, válec 502 obsahuje tři žlábkové regiony 512. AvSak, válec 50.2 může obsahovat jakékoli množství žlábkových regionů 512. Ozubený region 506, jenž je umístěn mezi žlábkovými regiony 512, obsahuje pluralitu zubů 507. Ozubené regiony 509 obsahují mnohost zubů 510. Válec 520 obsahuje

- 33 mnohost zubů 522, které spoluzapadají se zuby 507 a 510 válce 502.

Když je struktura jako je zadní vrstva 33 jednorázové pleny 30 směrována skrze zařízení 500 mezi do sebe zapadajícími válci 502 jící mezi ozubenými a zuby 522 na válci a 520, její regiony 509,

520, bude formujíce inkrementálně roztažené inkrementálně roztaženým

2.

znázorněné na Obr.

žlábkovanými regiony nezformovanou, takto

512 část struktury procházezuby 510, obsahujícími inkrementálně roztažena regiony,

110 v regionům

Část struktury které odpovídají roztažné zóně 45, procházející mezi válci 520 zůstane a zuby 522 na poskytujíce nezformované regiony ve struktuře, která odpovídá prvním regionům 64 materiálu ŠELF

52, znázorněné na Obr. 2. Části této struktury procházející mezi ozubenými regiony 506, obsahujícími zuby 507 a zuby

522 na válci .520, budou normálně inkrementálně roztaženy, formujíce žebrovité prvky ve struktuře, které odpovídají žebrovým prvkům 74 ve druhých regionech 66 materiálu ŠELF, znázorněného na Obr. 2.

Přesné sestavení, rozmístění od sebe a hloubka zubů na válcích 502 a 520 se může měnit v závislosti na množství žádoucího inkrementálního roztažení. Aby se produkovalo větší anebo menší inkrementální roztažení, může být rovněž upraven stupeň překrytí zubů na válcích 502 a 520.

Ačkoli roztažná pasová úprava zahrnující elastiku podobnou zónu a roztažnou zónu byly popsány jako jediná vrstva polymerového materiálu, tento vynález může být stejně tak dobře praktikován pomocí jiných materiálů anebo s lamináty dvou anebo více materiálů. Příklady vhodných materiálů zahrnují dvourozměrové děrované formované folie, makroskopicky roztažené, troj rozměrové děrované formované folie. Příklady jiných vhodných materiálů obsahují kompozitní struktury nebo lamináty z polymerových folií, a netkaných materiálů. Lamináty z polymerových folií a netkaných materiálů mohou rovněž obsahovat absorpční či

- 34 fibrozní absorpční materiály, pěny, či jiné směsi. Příklady takových laminátů obsahují netkanou horní vrstvu a dolní vrstvu polymerové folie, jež se nalézá na komerčně dostupných jednorázových plenách. Za účelem větší síly a zotavení do původního stavu mohou být též přidávány dodatečné vyztužovací prvky.

Roztažná zóna a elastiku podobná zóna mohou být rovněž použity na jiné části této pleny. Například, roztažná zóna a elastiku podobná zóna mohou být použity ke zformování elastikovaných nohových manžet 25, přední pasové úpravy 90, či ouškových klop 92. Navíc, roztažná zóna a elastiku podobná zóna mohou být použity k formování jiných roztažných částí na pleně.

Tento vynález počítá s výrobou funkčního ekvivalentu tradičních plen, které mají k pleně připevněnou elastickou část k poskytování roztahovacích a stahovacích vlastností. Tradiční pleny jsou vyráběny prostřednictvím připojením nějaké elastické součásti v napnutém stavu do horní vrstvy a dolní vrstvy v pasové oblasti. Po tomto spojení je napětí uvolněno, což způsobuje formování nabírání v pase. Použitím roztažných zón a elastiku podobných zón tohoto vynálezu je dosaženo stejných výsledků, bez přidání elastické součásti.

Odkazuje nyní na Obr. 7, : na ještě jedno ztvárnění pleny 130 zahrnuje dolní vrstvu 13.3 pasovou úpravu 143 a roztažnou znázorňující

130 tohoto půdorysný vynálezu.

roztažnou horní vrstvu a dolní vrstvu vrstva a dolní vrstva na Obr.

úprava

143 zahrnuje elastiku pohled

Plena zadní

147 horní obsahuj ící přední pasovou úpravu (pro zjednodušení jsou neznázorněny). Zadní pasová podobnou zónu 144 a roztažnou zónu 145. Přední pasová úprava 147 podobnou zónu 146 a roztažnou zónu 145. V osa elastického stahování a roztahování v zahrnuje elastiku tomto ztvárnění je elastiku podobných zónách a směr roztahování v roztažné zóně paralelní navzájem a rovněž k příčné ose 101.

Roztažná zóna 145 bude pokrývat část, či přednostně celou šířku a délku vespodu ležícího absorpčního jádra pleny, jež je přidáno v pozdějším kroku sestavování pleny. Šířka, délka a velikost roztahování roztažné zóny 145 mohou být upraveny aby poskytovaly žádoucí vlastnosti. Nerozepnutá šířka roztažné zóny 145 (jak měřeno ve směru paralelním k příčné ose 101.), muže být větší, menší anebo stejná jako nerozepnutá šířka elastiku podobných zón 144 a 146. Avšak, pouze část elastiku podobné zóny, která má společné hranice s roztažnou zónou, se bude chovat v dokončeném výrobku stahovate1 ně, aby se vytvořila nabíraná pasová úprava. Nerozepnutá šířka roztažné zóny 145 je na Obr. 7 znázorněna jako rovnající se neroztažené šířce elastiku podobných zón 144 a 14 6. což maximalizuje velikost, jíž se elastiku podobné zóny stahují ve vztahu k roztažné zóně 145.

Délka dráhy povrchu roztažné zóny 145 stanovuje velikost relativní kontrakce (stahování) elastiku podobných zón. Například, jestliže je délka dráhy povrchu roztažné zóny o 40% delší než má elastiku podobná zóna, elastiku podobná zóna má potenciál vyvinout 40% staženého roztažení v daném dokončeném výrobku.

Na Obr. 8 je plena 130 roztažena ve směru indikovaném šipkami 150 k plnému roztažení roztažné zóny 145 a přivedení elastiku podobných zón 144 a 146 pod napětí. Podobně jako vzdálenost 121 na Obr. 2, vzdálenost 151 mezi liniemi 152 a 1_53 ^na Obr. 8 představuje minimální vzdálenosti, jíž se roztažná zóna musí roztahovat neomezená, například nepřipevněná k další vrstvě jako je absorpční jádro, od elastiku podobné zóny k vytvoření elasticky rozt.až itelného a stažitelného chování. Linie 152 představuje společnou hranici mezi těmito dvěma zónami. Linie 1J53 může představovat pasový okraj absorpčního jádra nebo to může představovat nejvrchnější rozsah spoje mezi jádrem a dolní vrstvou. Vzdálenost 151 musí být určena tak, aby se elastiku podobná zóna mohla stahovat, bez omezování vůči své nenaplé délce když je odstraněno napětí.

• ·

- 36 Ačkoli Obr, 8 označuje jedinou stejnoměrnou roztažnou zónu, mající stejnou šířku jako elastiku podobné zóny, mělo by být chápáno, že pokud je splněn požadavek na neomezený pohyb mezi liniemi 151 a 153, zbytek roztažné zóny by mohl mít vícenásobné regiony s různými šířkami a dráhami délky povrchu.

Odkazuje nyní na Obr. 9, který znázorňuje půdorysný pohled na ještě jedno ztvárnění pleny 160 tohoto vynálezu, plena 160 zahrnuje dolní vrstvu 161 zahrnující roztažnou zadní pasovou úpravu 162, obsahující elastiku podobnou zónu 164 a roztažnou zónu 166. Šířka roztažné zóny 164 (jak měřeno ve směru paralelním k příčné středové ose 101) je větší než je šířka přilehlé roztažné zóny 166. Roztažná zóna 166 se může protahovat k podélnému okraji této pleny.

Aby se vyrobila plena podle tohoto vynálezu, dolní vrstva je nejprve opatřena žádoucím uspořádáním elastiku podobných a roztažných zón. Dolní vrstva je pak napnuta či roztažena k roztažení dané roztažně zóny. Pak je k roztažné zóně připojeno absorpční jádro, zatímco je daná roztažná zóna ve svém roztaženém stavu, jakýmikoli prostředky, například, tenkými spirálami lepidla. Pak je k absorpčnímu jádru a dolní vrstvě připojena nějaká vhodná horní vrstva. Tato horní vrstva má velikost v podstatě stejnou jako má dolní vrstva. Jakmile je odstraněno napětí, elastiku podobné zóny se budou stahovat, působíce zužování elastiku podobných zón a jejich nabírání.

Alternativně, tato plena může být vyrobena nejprve opatřením dolní vrstvy jednou anebo více roztažnými zónami. Roztažné zóny jsou pak roztaženy a upevněny k dalšímu podkladu jako je absorpční jádro. Pak je k absorpčnímu jádru a dolní vrstvě připevněna vhodná horní vrstva. Pak jsou formovány elastiku podobné zóny jak v horní vrstvě, tak v dolní vrstvě.

Při výrobě pleny podle tohoto vynálezu mohou být rovněž použity jiné vhodné způsoby. Navíc, pořadí daných

- 37 kroků může být také měněno. Dále, některé kroky mohou být rovněž kombinovány s jinými kroky.

Odkazuje opět na Obr. 8, připojení dolní vrstvy k absorpčnímu jádru se stává velmi důležitým. Absorpční jádro může mít jakoukoli délku, například, absorpční jádro se může roztahovat v podstatě celou délkou dané pleny. Avšak, linie 1.53 na Obr. 8 představuje nejvrchnější mez spojení mezi jádrem a dolní vrstvou. Jak je vidět na Obr. 8, linie 153 je zcela uvnitř roztažné zóny 145. Jestliže bude linie 153 umístěna uvnitř elastiku podobné zóny, bude značně omezovat stahovací a roztahovací vlastnosti elastiku podobné zóny, takto značně eliminujíce užitky roztažné zóny, to jest, odstranění linie tenze. Mělo by být poznamenáno, že část elastiku podobně zóny může být připevněna k absorpčnímu jádru aby udržovala absorpční jádro od plavání. Takové spojení bude přednostně na anebo blízko středové osy 100, kde je velikost roztahování a stahování elastiku podobné zóny na minimu.

Testovací způsoby

Délka dráhy povrchu

Měření délky dráhy regionů zformovaného materiálu mají být určována pomocí výběru a přípravy reprezentativních vzorků každého zvláštního regionu a analýzou těchto vzorků prostředky způsobů analýzy mikroskopického zobrazení.

Vzorky mají být vybírány tak, aby byly reprezentativní pro geometrii povrchu každého z regionů. Obecně by měly být vynechány přechodové regiony, protože normálně obsahují charakteristické rysy jak prvních, tak druhých regionů. Vzorek k měření je uříznuty a oddělen z regionu zájmu. Měřený okraj má být uříznut paralelně ke specifikované • · «· ·· · · · · «

- 38 (předepsané) ose protažení. Obvykle je tato osa paralelní ke zformované primární ose buď prvního nebo druhého regionu. Délka nenaplého vzorku poloviny palce (asi 1,27 cm) má být se značkou vymezující měřenou délku kolmo k měřenému okraji, zatímco je připevněna k žebrovému materiálu, a pak přesně (vy)uříznuta a odstraněna z tohoto materiálu.

Vzorky k měření jsou pak upevněny na dlouhý okraj mikroskopického podložního sklíčka. Měřený okraj se má protahovat nepatrně (přibližně 1 mm) směrem ven od okraje podložního sklíčka. Na okraj líce skla je aplikována tenká vrstva samolepicího adheziva k zajištění vhodného prostředku podpory vzorku. Pro vysoce formované regiony vzorku bylo shledáno jako Žádoucí jemně protáhnout tento vzorek v jeho osovém směru (bez aplikace signifikantní síly) simultánně k usnadnění kontaktu a připevnění vzorku k okraji podložního sklíčka. To dovoluje zdokonalenou identifikaci okraje během analýzy zobrazení a vyhnout se možným zmuchláním okrajových částí, která vyžadují dodatečnou interpretační analýzu.

Zobrazení každého vzorku mají být získána jako pohledy se změřenými okraji, učiněné s podpůrným sklíčkem na hraně použitím vhodných mikroskopických měřicích prostředků dostatečné kvality a zvětšení. Obr. 38 (?, pozn. překl.) znázorňuje typický pohled na část druhého regionu vzorku 900, majícího první boční okraj 901 a druhý boční okraj 902, použité ke stanovení délky dráhy povrchu.

Data zde prezentovaná byla získána použitím následujícího vybavení: videojednotka Keynce VH-6100 (čočka 20x), s výtisky videozobrazení prováděnými pomocí jednotky Mavigraph tiskárny Sony Video. Výtisky videa byly skenovány pomocí skeneru Hewlett Packard ScanJet HP. Analýza zobrazení byla prováděna na počítači Macintosh UCi, používajícím software N1H MAC Image version 1,45.

Použitím tohoto vybavení bude pro kalibrační nastavení programu analýzy zobrazení počítače použito • · « · · · 9 · to to · • to · · to to · ·♦ to • « «« ·* ·« «· · *· toto*· to ·« «··· ·· toto ····

- 39 kalibrační zobrazení na počátku vzaté z délky měřítka souřadnicové sítě 0,500 (asi 12,7 mm) se značkami přírůstků 0,005 (asi 0,127 mm). Všechny vzorky, jež mají být měřeny jsou pak zobrazeny videem a jejich videozobrazení je tisknuto. Dále, všechny videoprinty jsou skenovány při 100 dpi (256-ti úrovňové měřítko šedi) do vhodného formátu zobrazení souboru Mac. Nakonec je každý soubor zobrazení (včetně kalibračního) analyzován za použití počítačového programu Mac Image 1,45. Všechny vzorky jsou měřeny pomocí vybraného ručního měřidla délkových měr. Vzorky jsou měřeny na obou bočních okrajích a délky zaznamenány. Jednoduché foliové (tenké & stálé tloušťky) vzorky vyžadují měření jen jedné strany okraje. Vzorky laminátové a tlustých pěn jsou měřeny na obou bočních okrajích. Kopírování měření délek mají být prováděna podél celé měřené délky uřízlého vzorku.

V případech vysoce zdeformovaných vzorků mohou být k pokrytí celého uříznutého vzorku vyžadována mnohonásobná (částečně se překrývající) zobrazení. V těchto případech se vyberou charakteristické rysy společné překrývajícím se oboum zobrazením a použijí jako vyznačovače, k umožnění čtení délek zobrazení, jež spolu sousedi, ale nepřekrývají se.

Konečné určení délky dráhy povrchu pro každý region je dosaženo zprůměrováním délek pěti (5) oddělených měřených 1/2 palcových (asi 1,27 mm) vzorků každého regionu. Délka dráhy povrchu každého měřeného vzorku má být průměrem délek dráhy bočních okrajových povrchů obou stran.

Ačkoli je způsob testu výše popsaný užitečný pro mnoho žebrových materiálů tohoto vynálezu, uznává se, že způsob testu možná bude muset být upraven k přizpůsobení se složitějším žebrovým materiálům v rámci tohoto vynálezu.

Poissonův efekt laterální kontrakce

Poissonův efekt laterální kontrakce se měří na zařízení

4

4

modelu Instron 1122, jak je k dostání od společnosti Instron Corporation of Canton, Massachusetts, jenž je propojeno s počítačem Gateway 2 000 486/33Hz od Gateway 2 000 of N. Sioux City, Jižní Dakota, používající software TestWorks' k dostání od Sintech, lne. of Fíesearch Triangle Park, North Carolina. Všechny podstatné parametry potřebné pro testování jsou pro každý test vstupem do software TestWorks^rM. Sběr údajů je prováděn kombinací manuálního měření šířek a měření protažení (elongace) učiněných v rámci TestWorks™.

Vzorky použité pro tento test jsou 1 (2,54 cm) Široké krát 4 (10,15 cm) dlouhé, s dlouhou osou uřízlého vzorku paralelní ke směru prvního regionu vzorku. Vzorek by měl být uříznut ostrým nožem anebo vhodně ostrým řezacím zařízením navrženým k (vy)uříznutí vzorku přesné šíře 1 (2,54 cm). Je důležité, aby byl nějaký reprezentativní vzorek uříznut tak, aby představoval symetrii celkového vzoru deformovaného regionu. Budou případy (v důsledku proměnností bud velikosti deformované části anebo relativních geometrií regionů 1 a 2), v nichž bude nezbytné uříznout bud větší nebo menší vzorky, než se zde doporučuje. V tomto případě je velmi důležité poznamenat si (spolu se všemi hlášenými údaji) velikost daného vzorku, z jaké plochy deformovaného regionu byl tento vzorek vzat, a přednostně zahrnout schéma reprezentativního vzorku užitého pro vzorek. Pokud to bude možné, obecně by měl být udržován aspektový poměr (2:1) pro vlastní roztažený tažný díl (ll:wl). Testuje se pět vzorků.

Upínadla Instronu se skládají ze vzduchem aktivovaných upínadel, navržených ke koncentrací celé upínací síly podél jediné linie, kolmé ke směru testování protažení s jedním plochým povrchem a protilehlou stranou, ze které pročnívá poloprstenec. Mezi vzorkem a upínadly by nemělo být povoleno Žádné klouzání. Vzdálenost mezi liniemi upínací síly by měla být 2 (5,08 cm) jak měřeno ocelovým měřítkem drženým vedle upínadel. Tato vzdálenost bude dále nazývána jako měřená ·· « · · · φ ···« « · · · φ φ ···* * · · · ♦ · ♦ · 4··* « ** · · · * fr · · • · · · · ΦΦ · · * * délka.

Příslušný vzorek je upevněn v upínadlech se svou dlouhou osou kolmo ke směru aplikovaného protažení. Plocha představující celkovou geometrii vzoru by měla být symetricky vystředěna mezi upínadly. Rychlost křížové hlavy je stanovena na 10 in./min (25,4 cm/min.). Křížová hlava se pohybuje do předepsaného napětí (měření jsou prováděna jak při 20¾. tak pří 60% protažení). Sirka daného vzorku v jeho nejužším bodě (w2) je měřena na nejbližší 0,02 (0,508 mm), použitím ocelového měřítka. Protažení ve směru aplikovaného roztažení se zaznamenává na nejbližší 0,02 (0,508 mm) do software Test Works. Poissonúv efekt laterální kontrakce (PLCE) se vypočítá použitím následujícího vzorce:

(w2 - w1) wl

PLCE :: -----------(12 - 11) w2 = šířka vzorku při aplikovaném podélném protažení, wl = původní šířka vzorku,

- délka vzorku při aplikovaném podélném protažení, a = původní délka vzorku (měřená délka).

Měření jsou prováděna při protažení 20 a 60%, použitím pěti různých vzorků pro každé dané protaženi. PLCE v daném procentním protažení (elongaci) je průměrem z pěti měření.

Ačkoli je způsob testování, výše popsaný, užitečný pro mnoho žebrových materiálů tohoto vynálezu, přiznává se, že • ·

- 42 tento způsob testů možná musí být upraven k přizpůsobení se složitějším žebrovým materiálům v rámci tohoto vynálezu.

Test hystereze

Test hystereze se užívá k měření procentního nastavení (deformace) a procentní síly uvolnění nějakého materiálu. Tyto testy jsou prováděny na zařízení modelu Instron 1122, jak je k dostání od společnosti Instron Corporation of Canton, Massachusetts, jenž je propojen s počítačem Gateway 2 000 486/33Hz od firmy Gateway 2 000 of N, Sioux City, South Dakota 57049, používající software TestWorks *'^Μ od Sintech, lne. of Research Triangle Park, North Carolina 27709. Všechny podstatné parametry potřebné pro testování jsou pro každý test vstupem do software TestWorks'^rM (t.j., rychlost křížové hlavy, bod maximální procentní elongace a časy držení). Rovněž sběr všech údajů, jejich analýza a přenesení do grafu, je prováděno použitím software Test Works™.

Vzorky použité k tomuto testu jsou 1 (2,54 cm) Široké krát 4 (10,15 cm) dlouhé, s dlouhou osou uřízlého vzorku paralelní ke směru maximální roztažitelnosti vzorku. Tento vzorek by měl být uříznut ostrým exacto nožem nebo nějakým vzorem vhodně ostrého řezacího zařízení, k uříznutí vzorku přesné šíře 1 (2,54 cm), (existuje-li více než jeden směr protažitelnosti materiálu, tyto vzorky by měly být vzaty paralelně k reprezentačním směrům protahování). Vzorek by měl být vyříznut tak, aby představoval plochu symetrie celkového vzoru deformovaného regionu. Budou případy (v důsledku proměnností bud velikosti deformované části či relativních geometrií prvních a druhých regionů), kde bude nutné odříznout větší anebo menší vzorky, než se zde doporučuje. V takovém případě je velmi důležité poznamenat si (spolu se všemi hlášenými údaji) velikost daného vzorku.

- 43 z jaké plochy deformovaného regionu byl tento vzorek vzat, a přednostně zahrnout schéma reprezentativní plochy použité pro daný vzorek. Pro každý materiál jsou měřeny tři samostatné testy při 20, 60 a 100% napětí. V každé procentní elongaci jsou testovány tři vzorky daného materiálu.

Upínadla Instronu se skládají se vzduchem aktivovaných upínadel navržených tak, aby koncentrovaly celou upínací sílu podél jediné linie kolmé ke směru testovaného zatížení.

s jedním plochým povrchem a poloprstenec k minimalizaci protilehlou lící, z níž pročnívá klouzání vzorku. Vzdálenost mezi liniemi upínací síly by měřítkem drženým jako ocelovým bude nazývána dále upevněn v upínadlech aplikovaného nastavena na pohybuje do a udržuje vteřin.

měla být 2 vedle upínadel.

měřená délka (5,08 cm), měřeno

Tato vzdálenost

Daný vzorek je se svou dlouhou osou kol mou ke směru protažení. Rychlost křížové (25,4 cm/min.). Křížová předepsaného maximálního daný vzorek v této procentní Po třiceti vteřinách se křížová procenta in./min.

hlavy je hlava se procenta elongaci po dobu 30 hlava navrací do své protažení původní polohy (0% protažení) a zůstává v této poloze po 60 vteřin. Pak se křížová hlava navrací do stejného maximálního procenta protažení jaké bylo použito v prvním cyklu, zůstává v něm po třicet vteřin a pak se opět navrací k nule.

Je generován graf dvou cyklů. Reprezentativní graf je znázorněn na Obr. 7. Procentní síla uvolnění je stanovena následujícím výpočtem z údajů síly z prvního cyklu:

Síla při max. % elonq. - síla po držení 30 sek, x 100 = % uvolnění

Síla při maximálním % elongace (cyklus 1) síly

Procentní nastavení (deformace) je procento elongace vzorku z druhého cyklu, kde daný vzorek začíná odolávat protažení. Procentní deformace a procentní uvolnění síly jsou znázorněny graficky rovněž na Obr. 7, 9, 11, 13 a 15 (?, pozn. překl. ) . Průměrné procentní uvolnění síly a procentní

- 44 deformace za tři vzorky jsou uváděny za každou testovanou hodnotu maximálního procenta protažení.

Ačkoli je způsob výše popsaného testu užitečným pro mnoho žebrových materiálů tohoto vynálezu, uznává se, že tento způsob testu možná musí být upraven k přizpůsobení se složitějším žebrovým materiálům v rámci tohoto vynálezu.

Test tažnost i

Test tažnosti je používán k měření vlastností síly versus procentní protažení a procentního použitelného roztažení nějakého materiálu. Tyto testy jsou prováděny na zařízení modelu Instron 1122, jak je k dostání od firmy Instron Corporation of Canton, Massachusetts, jenž je propojen s počítačem Gateway 2 OOO 486/33Hz od firmy Gateway 2 000 of N. Sioux City, South Dakota, používající software TestWorks^1M od Sintech, lne. of Research Triangle Park, North Carolina. Všechny podstatné parametry potřebné pro testování jsou pro každý test vstupem do software TestWorks^,,M. Rovněž sběr všech údajů, jejich analýza a přenášení do grafu je prováděno použitím software TestWorks'^PM.

Vzorky použité k tomuto testu jsou 1 (2,54 cm) široké krát 4 (10,15 cm) dlouhé, s dlouhou osou uřízlého vzorku paralelní ke směru maximální roztažitelnosti vzorku. Tento vzorek by měl být uříznut ostrým exacto nožem nebo nějakým vhodně ostrým řezacím zařízením, schopným k (vy)uřížnutí vzorku přesné šíře 1 (2,54 cm). (Pokud bude více než jeden směr protažitelnosti materiálu, tyto vzorky by měly být vzaty paralelně k reprezentačnímu směru protahování). Vzorek by měl být vyříznut tak, aby představoval plochu představující symetrii celkového vzoru deformovaného regionu. Budou případy (v důsledku proměnnosti bud velikosti deformované Částí anebo relativních geometrií a regionů a 2), v nichž bude nutné uříznout bud větší anebo menší vzorky, než se zde doporučuje. V tomto případě je velmi důležité poznamenat si (spolu se všemi hlášenými údaji) velikost daného vzorku, z jaké plochy deformovaného regionu byl tento vzorek vzat a přednostně zahrnout schéma reprezentativní plochy užité pro vzorek. Pro každý materiál jsou testovány tři vzorky.

Upínadla Instronu obsahují vzduchem aktivovaná upínadla, navržená ke koncentraci celé upínací síly podél jediné linie kolmé ke směru testovaného zatížení, s jedním plochým povrchem a protilehlou lícní plochou, z níž pročnívá poloprstenec k minimalizaci klouzání daného vzorku. Vzdálenost mezi liniemi upínací síly by měla být. 2 (5,08 cm), jak měřeno ocelovým měřítkem drženým vedle upínadel. Tato vzdálenost bude nazývána dále jako měřená délka. Vzorek je upevněn v upínadlech se svou dlouhou osou kolmou ke směru aplikovaného procenta protažení. Rychlost křížové hlavy je stanovena na 10 in./min. (25,4 cm/min.). Křížová hlava protahuje vzorek dokud nepraskne, v kterémžto bodě se křížová hlava zastaví a navrací do své původní pozice (0¾ elongace) .

Grafy údajů tažné síly jsou znázorněny na Obr. 6, 8, 10, 12 a 14 (?, pozn. překl.). Procento použitelného roztaženi je bod, v němž je inflexe v křivce síla-elongace, za kterýmžto bodem je rychlé zvýšení velikosti síly potřebné k dalšímu protažení daného vzorku. Tento bod je graficky znázorněn na Obr. 6, 8, 10, 12 a 14 (2, pozn. překl.).

Zaznamenává se průměr procentního použitelného roztaženi za tři vzorky.

Ačkoli je způsob výše popsaného testu užitečný pro mnoho žebrových materiálů tohoto vynálezu, uznává se, že tento způsob testu možná bude muset být upraven aby se přizpůsobil složitějším žebrovým materiálům v rámci tohoto vynálezu.

Zatímco byly znázorněny tohoto vynálezu, tomu, kdo je stavu techniky je bude zřejmé, jiné změny a »· * · · · · φ · · φ ♦ · · · · · ♦ · » * · · · · · · ··· · · • · *φ»4 · « · • » · Ρ ·· V · ·· · · a popsány zvláštní podoby kvalifikovaný v příslušném možno provést různé že je šlo za úpravy, aniž by se připojených patentových zamýšlí pokrýt všechny takové změny a v rámci tohoto vynálezu.

duch a rámec tohoto vynálezu. V nárocích se tudíž modifikace, jež jsou xxx • ·

Ρ A Τ Ε Ν Τ O

V É

Claims (1)

1. NÁROKY

   Žebrový materiál vykazující podél alespoň jedné své roztažné v reakci na aplikované protažení osy jak elastiku podobně, tak chování, tento materiál se vyznačuje:

   elastiku podobnou zónou a roztažnou zónou, přilehlou k této elastiku podobné zóně, elastiku podobná zóna a roztažná zóna jsou formovány v plasti ku podobná podstatě ze stejného materiálového složení, zóna zahrnuje napínatelnou

   Slt ůbbdJiUjlCi první region mající délku mající délku dráhy povrchu, regionu je větší než je délka dráhy povrchu délka dráhy a druhý region povrchu druhého dráhy povrchu prvního regionu.

   jak měřeno paralelně k řečené ose, zatímco je řečený materiál v nenaplém stavu, roztažná zóna má délku dráhy

   2.

   3.

   4, povrchu a délku větší než je délka dráhy povrchu prvního dráhy povrchu jinou než je regionu, jak měřeno paralelně k je řečený materiál v nenaplém stavu.

   délka dráhy druhého řečené ose, němž první regionu povrchu zatímco

   Zebrový materiál podle nároku 1, v prochází v podstatě deformací na molekulární úrovni region a druhý region na počátku prochází v podstatě geometrickou deformací v reakci na aplikované

   Žebrový materiál podle na počátku prochází v reakci na aplikované protažení.

   nároku 2, v němž řečená roztažná zóna v podstatě protažení.

   Žebrový materiál podle jakéhokoli geometrickou deformací z předchozích nároků, v němž první region a druhý region jsou od sebe viditelně

   5.

   žebrový materiál podle jakéhokoli z předchozích nároků, v němž druhý region zahrnuje mnohost žebrových prvků.

   vzájemně odlišné.

   6. žebrový materiál podle jakéhokoli z předchozích nároků, v němž řečená roztažná zóna zahrnuje mnohost inkrementálně roztažených regionu.

   7. Zebrový materiál podle jakéhokoli z předchozích nároků, v němž řečená roztažná zóna je styčná s elastiku podobnou zónou.

   8. Žebrový materiál podle jakéhokoli z předchozích nároků, v němž tento materiál zahrnuje část jednorázového absorpčního výrobku.

   9. žebrový materiál podle jakéhokoli z předchozích nároků, v němž tento materiál zahrnuje část dolní vrstvy na jednorázovém absorpčním výrobku.

   10. Žebrový materiál podle jakéhokoli z předchozích nároků, v němž tento materiál zahrnuje část horní vrstvy na jednorázovém absorpčním výrobku.

   11. Zebrový materiál podle jakéhokoli z předchozích nároků, v němž tento materiál formuje pasovou úpravu, elastikovanou nožní manžetu, či ouškovou klopu, na jednorázové pleně.

   WO 97/20531

   1/9 • * . , , · ··· · · • * ·..* T.CT/USStó/fSfrfo

   Fig. 1 * «

   WO 97/20531

   2/9 • ··· · · ·· • :: ΡΓΤ/υ^Α8ώ9

   .. ·· ·· ··

   WO 97/20531 *: .· · <í*Č47OŠ9éÁ$64$ : *.·’ ’··* ·· ··

   3/9

   750JJ0

   Síla (gramy/2,54 cm)

   375.00

   0Ό0 +

   ZAKLADNI struktura

   720 ~

   720c ZFORMOVANÁ STRUKTURA- τ

   OOO

   100.00

   7, Protažení

   Fig. 3

   WO 97/20531

   4/9 • . · ·* .· .. .·

   Fig. 4C

   WO 97/20531 ·· ’ ; ;’·« · · ·· : . · · · PCX/US9G/CBt49:

   • · * · ·· ·· · · «til ·’ *

   5/9

   Síla (gramy/2,54 cm)

   Fig. 5

   WO 97/20531 • · · · · ^w : : · : :: pLť/uš^/írmq · ·♦ ·· · 6/9

   Fig. 6

   WO 97/20531

   7/9 · · ·· · * *·.

   • · : :βΕτηβ9ί/Η&9» : .. .· ·· ··

   Fig. 7

   143

   144

   WO 97/20531

   8/9 ·* ,* Z *'··’ · ··· : : ’ · *. J ’ pI?ť/u§?m

   Fig. 8

   WO 97/2053] φ

   • Φ ·

   9/9

   160 * « a a • · ' ·· ’J .·* /62

   Fig. 9