CZ168099A3

CZ168099A3 - Způsob izomerace dvojné vazby olefinových násadových sloučenin

Info

Publication number: CZ168099A3
Application number: CZ991680A
Authority: CZ
Inventors: Stephen J. Miller
Original assignee: Chevron Chemical Company Llc
Priority date: 1996-11-13
Filing date: 1997-11-10
Publication date: 1999-08-11
Also published as: EP0938460B1; EP0938460A4; US6281404B1; DE69727395T2; AU5106098A; WO1998021170A1; DE69727395D1; JP2001503389A; CA2271048A1; EP0938460A1

Description

Způsob izomerace dvojné vazby olefinových násadových sloučenin

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu izomerace dvojné vazby olefinových násadových sloučenin.

Dosavadní stav techniky

Molekulová síta jsou krystalické materiály, které mají výraznou krystalickou nosnou konstrukci s uspořádanými pórovitými strukturami a dutinami. Molekulová síta aluminosi 1ikátového zeolitového typu, užitečná jako adsorbenty nebo katalyzátory, jsou v oboru známa a v současné době zahrnují přes 150 druhů jak přírodně se vyskytujících tak syntetických kompozic. Obecně mají zeolity nosnou konstrukci vytvářenou hlinitanovým aniontem a Si04 čtyřstěny spojené společnými atomy kyslíku. Takové zeolity mají výraznou ionexovou kapacitu a jsou schopny reverzibilní desorpce adsorbované fáze, která se disperguje ve vnitřních dutinách krystalu bez přemístění jakéhokoliv atomu, které vytvářejí permanentní krystalovou strukturu.

Molekulová síta nezeo1 itového typu obsahující aluminofosfáty jsou rovněž známa jako užitečné adsorbenty nebo katalyzátory. Tato molekulární síta nezeolitového typu obecně obsahují ÍAIO2] a [PO2J čtyrstěnové jednotky jakožto podstatné složky nosné konstrukce a alespoň jeden přídavný prvek jakožto nosnou konstrukční čtyřstěnovou jednotku.

Jsou známy různé katalyzátory pro izomeraci dvojě vazby olefinických násadových sloučenin. Avšak mnohé tyto katalyzátory produkují podstatné množství polymeru a/nebo skeletálního izomeračního produktu, to je rozvětvených olefinů. Pro některá použití, například pro přípravu vnitřních olefinů pro alkylační rea^fce, je žádoucí omezit rozvětvené produkty tak, • »· * ·· *··· ·· • · * 4 4 « 4 * · 4 · 4 · 4 · · »*··

Β · 44 4 44 4 4 4 4 4 4

4 · 4 4 4 4 • 4 4 44 444 44 44 jak je to jen možné.

Podstata vynálezu

Způsob izomerace dvojné vazby olefinových násadových sloučenin uváděním olefinové násadové sloučeniny a katalyzátoru do styku za reakčních podmínek dostatečných k izomeraci dvojné vazby, spočívá podle vynálezu v tom, že se jako kata-lyzátoru používá molekulárního síta obsahujícího aluminofosfát a majícího póry o průměru přibližně 0,38 až přibližně 0,5 nm.

Způsob podle vynálezu je spojen s vysokou mírou konverze. Způsob podle vynálezu je vysoce selektivní se zřetelem na vnitrní lineární olefiny. Způsobem podle vynálezu se produkuje nízké množství rozvětvených olefinů. Při způsobu podle vynálezu dochází ke sníženému koksování katalyzátoru. Kromě toho při způsobu podle vynálezu se životnost katalyzátoru zvyšuje.

Při způsobu izomerace dvojné vazby olefinových násadových sloučenin podle vynálezu se uvádějí olefinové násadové sloučeniny a katalyzátor do styku za reakčních podmínek dostatečných k izomeraci dvojné vazby, přičemž se jako katalyzátoru používá molekulárního síta obsahujícího aluminofosfát a majícího póry o průměru přibližně 0,38 až přibližně 0,5 nm.

Vynález blíže objasňuje následující podrobný popis a připojený obrázek.

Seznam obrázků

Na obr. 1 je diagram ukazující procentovou konverzi v čase pro katalyzátor mající jednorozměrové póry SAPO-39 ve srovnání s katalyzátorem majícím třírozměrové póry SAPO-34.

Na ose x je doba v hodinách, na ose a je ko konverze ve hmotnostních procentech, křivka s plným kolečkem platí pro SAPO-39, křivka s prázdným kolečkem platí pro SAPO-34.

9

999 9999

99999 9 9 9 9

9 99 999 999

9 9 «·9«9

99

Podstatou vynálezu je způsob izomerace dvojné vazby olefinových násadových sloučenin za použití specifického molekulárního síta obsahujícího aluminofosfát. Jako katalyzátoru se tedy při způsobu podle vynálezu používá molekulárního síta obsahujícího aluminofosfát majícího póry o průměru přibližně 0,38 až přibližně 0,5 nm, s výhodou 0,38 až 0,47 nm.

Efektivní velikost pórů molekulárních sít se může měřit o sobe známým způsobem a za použiti uhlovodíkových sloučenin se známým minimem kinetických průměrů (Breck, Zeolite Molecular Sieves, kapitola 8, 1974; Anderson a kol., J. Catalysis 58, str. 114, 1979; a americký patentový spis Číslo 4 440871).

Je výhodné, že póry katalyzátoru, používaného při způsobu podle vynálezu, jsou jednorozměrné, čímž se míní, že h/ jsou paralelní a nikoliv navzájem propojené. Jednorozměrné póry vykazují menší problény s koksováním v průběhu reakce, a proto mají delší životnost. Trojrozměrná síta mají protínající se póry, což může vést ke zvýšenému koksování a tím k deaktivaci katalyzátoru.

Molekulární síta obsahující aluminofosfát jsou obecně známa jako molekulární síta nezeolitového typu. Molekulární síta obsahující aluminofosfát obsahují (AlOz] a EPO2] čtyřstěnové jednotky propojené společnými rohovými kyslíkovými atomy a charakteristické póry rovnoměrné velikosti.

Molekulární síta obsahující aluminofosfát mohou popřípadě obsahovat křemík a/nebo alespoň jeden jiný prvek, který vytváří oxidové vazby ve čtyřstěnové koordinaci s hliníkem a s fosforem v nosné konstrukci. Jakožto vhodné atomy jiné než křemík se uvádějí arsen, beryllium, bór, chrom, kobalt, gallium, germanium, železo, lithium, hořčík, mangan, titan, vanad a zinek.

Jakožto příklady vhodných molekulárních sít, obsahujících *· · · * · * · · · * · · « • · · • *» ··«

aluminofosfát, která mají velikost pórů ve výhodném oboru, se uvádějí křemík obsahující SAPO-17, SAPO-18, SAPO-22, SAPO-34, SAPO-35, SAPO-39, SAPO-44, SAPO-47 a hořčík obsahující MAPO39. Z uvedených sít jsou výhodné SAPO-22, SAPO-39, která mají jednorozměrové póry a zvláště výhodné pro vynikající konverzi a selektivitu je SAPO-39.

Vhodné katalyzátory se připravují o sobě známými způsoby popsanými v literatuře (například americký patentový spis číslo 4 440871, 4 567029, 4 663139 a 5 514362). Způsob přípravy kompozic obsahujících aluminofosfát, je popsán v americkém patentovém spise číslo 4 663139. Způsob přípravy křemík obsahujících kompozic, obsahujících aluminofosfát, SAPO-17, SAPO-34, SAPO-35, SAPO-44, je popsán v americkém patentovém spise číslo 4 440871. Způsob přípravy křemík obsahujících kompozic, obsahujících aluminofosfát SAPO-39, je popsán v americkém patentovém spise číslo 5 514362. Způsob přípravy hořčík obsahujících kompozic obsahujících aluminofosfát MAPO-39,jakož také mangan, kobalt nebo zinek obsahujících kompozic obsahujících aluminofosfát je popsán v americkém patentovém spise Číslo.4 567029. Způsob přípravy kompozic nezeolitového molekulárního síta je popsán v americkém patentovém spise číslo 4 973785. Jakožto případné prvky se uvádějí arsen, beryllium, bór, chrom, kobalt, gallium, germanium, železo, lithium, hořčík, mangan, titan, vanad a zinek.

Molekulární síta obsahující aluminofosfát se zpravidla připravují hydrotermální krystalizací reakční směsi obsahující vodu, reaktivní zdroj hliníku, jako je pseudoboehmit, hydroxid hlinitý nebo alkoxid hlinitý, reaktivní zdroj fosforu, jako je kyselina fosforečná a organické činidlo, jako je alkylamin.

Reakční směs se vnáší do reakční nádoby a zahřívá se až do vykrystalování upravidla na teplotu alespoň přibližně 80 °C, s výhodou 100 až 200 ’C po dobu přibližně dvou hodin až • AAA· ·· *·· *· ··

AA A A · · A A A A

A A A · ··· * · · ·

A « AA A AA AAAAAA

A · AAA A A lil A A« ··· ·· ·· dvou týdnů. Pevný krystalický produkt se získá o sobě známým způsobem, jako je filtrace nebo odstředění, promyje se vodou a vysuší se na vzduchu při teplotě místnosti až 150 ’C.

Krystaly se mohou kalcinovat při teplotě dostatečně vysoké k dosažení dehydratace a/nebo k odstranění alespoň části organického činidla, obsaženého v systému mezikrystalických pórů, Obecně je kacinační teplot 200 až 800 °C.

. K udržení účinné izomerace dvojné vazby je výhodné, aby promotory hydrogenace nebyly obsaženy v katalyzátoru. Proto je výhodné, aby byl katalyzátor v podstatě prostý promotorů hydrogenace .

Katalyzátor může obsahovat kovy, které snižují počet silně kyselých míst na katalyzátoru a tak snižují selektivitu pro silné krakování na úkor izomerace dvojné vazby. Jako zvláště výhodné se uvádějí vápník a hořčík. Silná kyselost se také může snižovat zavedením dusíkatých sloučenin, jako jsou například amoniak nebo oranické sloučeníny.dusí ku, do násady. Celkové množství obsahu dusíku má být však menší než 50 ppm, s výhodou menší než 10 ppm.

Při způsobu podle vynálezu je výhodné používat katalyzátoru s poměrně malou velikostí krystalů. Vhodná střední velikost krystalů je nejvýše přibližně 10 pm, s výhodou nejvýše přibližně 1 pm a především nejvýše přibližně 0,5 pm.

Fyzická forma katalyzátoru závisí na typu používaného katalytického reaktoru. Katalyzátor může mít formu granulí nebo prášku a s výhodou se slisovává na výhodněji použitelnou formu (například na formu velkých aglomerátů), zpravidla s oxidem křemičitým nebo hlinitým jako pojidlem pro reakce ve fluidizované vrstvě, na formu pilulek, perliček, kuliček, výtlačků nebo na jinou formu s řízenou velikostí pro vhodný kontakt kata6 • Φ φ*φφ **·· «· ·♦ φφ ΦΦΦΦ · · · * • '· · φφφ · · · · • φ φ φ · · φφφ φ φ φ • « · · · · · «ΦΦ v · ··· ·· ♦· lyzátoru s reakčním Činidlem. Katalyzátoru se může používat ve fluidizované vrstvě nebo v pevné nebo v pohyblivé vrstvě v jednom nebo v několika reakčních stupních.

Molekulární síta, obsahující aluminofosfát, se mohou používat jako katalyzátor bez přídavného formování, pokud částice, získané z krystal izace, mají velikost a tvar žádaný pro konečný katalyzátor. Molekulární síta se mohou formulovat s jinými materiály, odolnými k teplotám a k jiným podmínkám používaným při izomeračním procesu. Takové matricové materiály zahrnují aktivní a neaktivní materiály a syntetické nebo přírodní zeolity stejně jako anorganické materiály, jako jsou hlinka, oxid křemičitý a kovové oxidy. Kovové oxidy mohou být v přírodně se vyksytující formě nebo ve formě želatinových sraženin, solů, gelů a kovových oxidů.

Neaktivní materiály se používají vhodně jako ředidla pro řízení rozsahu konverze při izomeračním procesu, takže se produkty mohou získat ekonomicky bez použití jiných prostředků k řízení míry reakce. Molekulární síta se mohou vnášet do přírodních hlinek, jako jsou například bentonit nebo kaolin. Tyto materiály, to je například hlinky a oxidy, působí také částečně jako pojidla katalyzátoru. Je žádoucí, aby měl katalyzátor dostatečnou odolnost proti rozdrcení, protože je katalyzátor často vystven drsnému zacházení. Při takovém zacházení by se katalyzátor mohl rozdrtit na práškový materiál, který by při použití způsoboval problémy.

Přírodní hlinky, které se mohou zpracovávat s katalyzátorem zahrnují rodinu montmori1lonitu a kaolinu, která zahrnuje sub-bentonity a kaoliny obecně známé jako Dixie, McNamee, hlinky Georgia a Florida a další hlinky, jejichž hlavní minerální složkou je halloysit, kaolinit, dickit, nacrit nebo anauxit. Vláknité hlinky, například halloysit, sepiolit a attapulgit, se mohou používat také jako nosiče. Takové hlinky se «4·4

• · 4 · · · * • · 44· · * · * • v · ·· · » · · · * • · · · ·

4·4> ··' 64 mohou používat v surovém stavu, jak jsou vytěženy, nebo po kalcinaci, po zpracování kyselinou nebo po chemickou modifikaci.

Kromě těchto uvedených materiálů mohou molekulární síta obsahovat porézní matricové materiály a směsi matricových materiálů, jako je oxid křemičitý, hlinitý, titaničitý, hořečnatý, křemičitohlinitý, křemičitohořečnatý, křemičitozirkoničitý, křemičitothoričitý, křemičitoberyllnatý, křemicitotitaniČitý, ti táni čitozirkoničitý, jakož také ternární materiály, jako je oxid křemičitohlinitothoričitý, křemičitohlinitotitaničitý, křemičitohlinitohořečnatý a křemičitohořečnatozirkoničitý. Matrice může mít formu kogelu.

Katalyzátor může být také vytvořen ze zeolitů, jako jsou syntetický a přírodní faujasity {například X a Y), erionity a mordenity. Katalyzátor můře být také vytvořen z čistě syntetických zeolitů, jako jsou zeolity řady ZSM. Kombinace zeolitů se také může vytvářet v porézní anorganické matrici.

Izomerace dvojné vazby se může provádět uaváděním do styku násady a fixované stacionární vrstvy katalyzátoru, fixované fluidizované vrstvy nabo transportované vrstvy. Jednoduchou a proto výhodnou konfigurací je operace se zkrápěnou vrstvou, při které se násada nechává skapávat stacionární vrstvou katalyzátoru.

Zpravidla jsou olefinickými násadovými sloučeninami a-olefiny, s výhodou normální α-olefiny. Obecně obsahují olefinické násadové sloučeniny 4 až 50 atomů uhlíku, s výhodou 4 až 40 atomů uhlíku. Násada se může získat z jakéhokoliv vhodného zdroje. Olefiny se mohou připravovat polymerací ethylenu nebo Fischer-Tropschovou syntézou, krakováním vosku nebo z násad obsahujících normální α-olefiny produkované při rafinaci ropy.

Jakkoliv se způsob podle vynálezu může provádět za použití násady, která obsahuje organické nečistoty obsahující • AAA • A AAAA ·· ·Α

A AA· AAAA • A A ··♦ · · * A

A A AAA A A AA· A··

A A AAA A

AAAA ·· ·· A AA AA dusík, je výhodné, aby byl obsah organického dusíku v násadě hmotnostně menší než přibližně 50 ppm ( 50 hmotnostních částic na milion), zvláště menší než přibližně 10 ppm. Obzvláště dobrých výsledků se zřetelem na aktivitu a délku katalyzátorového cyklu (periody mezi postupnými regeneracemi nebo nastartováním a první regenerací) se dosahuje v případech, kdy násada obsahuje méně než přibližně hmotnostně 10 ppm organického dusíku.

Reakční podmínky způsobu podle vynálezu se mohou měnit v široké míře v závislosti na určité použité sloučenině, která se má izomerovat, a na použitém katalyzátoru. Reakční podmínky, včetně doby, teploty a Času musí být dostatečné k izomeraci dvojné vazby olefinických násadových sloučenin.

Výhodnými jsou pracovní podmínky, při kterých nedochází k podstatnému krakování olefinu nebo vůbec nedochází ke krakování olefinu. Výrazem nedochází k podstatnému krakování olefinu se míní, že hmotnostně méně než 10 %, s výhodou méně než 5 % a především méně než 2 % násady se krakuje na produkty s menším počtem atomů uhlíku, než má násada. Podle výhodného provedení hmotnostně více než 90 %, s výhodou více než 95 % a především více než 98 % produktu má teplotu varu zavedené olefinové násady.

Obecně je reakční teplota přibližně 50 až přibližně 500 °C, s výhodou přibližně 100 až přibližně 400 ’C a především 150 až 350 °C.

Hodinová prostorová rychlost kapaliny (LHSV) se může měnit v širokých hranicích, obecně je přibližně 0,1 až přibližně 20, s výhodou je přibližně 0,1 až přibližně 10 a především je 0,1 až 5.

Reakční tlak nemá rozhodující význam a závisí na teplotě, na reakčních složkách a na používaném zařízení. Zpravidla tlak *99·

9 *

9

9 9 9

999 999 odpovídá přibližně tlaku okolí až přetlaku 13800 kPa, s výhodou odpovídá přibližně tlaku okolí až přetlaku 4450 kPa.

Reakce se může provádět v přítomnosti nebo v nepřítomnosti přídavného vodíku, přičemž se přídavného vodídku používá k podpoře stability katalyzátoru potlačením vytváření koksu. Pokud se přidává vodík, nastavují se podmínky v reaktoru k minimalizaci ztráty olefinů hydrogenací. Násada do reaktoru se také při reakci může mísit s inertními ředidly, jako je dusík.

Izomerované olefiny se mohou používat pro výrobu šlichet, tiskových barev, alkylátových produktů, vrtacích kapalin a pro další účely.

Vynález blíže objasňují, nijak však neomezují následující příklady praktického provedení. Díly a procenta jsou míněny hmotnostně, pokud není uvedeno jinak.

Příklady provedení

Příklad 1

SAPO-39, katalyzátor na bázi molekulárního síta obsahujícího aluminofosfát s malou velikostí pórů, se připravuje míšením 92 g 86% kyseliny fosforečné s 19 g oxidu hlinitého Catapal (psudoboehmit, obsahující 73 % oxidu hlinitého a 27 % vody) po dobu 10 minut. Do směsi se přidá 8 g oxidu křemičitého (Cab-O-Sil M-5, obsahující 91 % oxidu křemičitého a 9 % vody). Směs se míchá po dobu přibližně 1,3 hodin. Přidá se 36 g di-n-propylaminu a následně 37 g oxidu hlitého Catapal. Směs se vytlačuje tryskou o průměru 1,587 mm. Výtlaček obsahuje 49,0 % těkavých podílů. Výtlaček se umístí do teflonové baňky v tlakové nádobě z nerezavějící oceli a zahříváním se udržuje na na teplotě 190 °C za autogenního tlaku po dobu dvou dní. Výtlaček se promyje vodou, vysuší se ve vakuové pícce přes noc

4444

4»

4444 ·· ·*

4- 4 ·. ♦ 4 · ·

4 »444 ·' ♦' · ·

4 4. 4 ♦ 4 · ··♦ ···

4 4 4 4 4 4 »44 4 44 444- 44 ·4 při teplotě 120 °C a kalcinuje se na vzduchu po dobu Šesti hodin při teplotě 600 ’C. Difrakční analýza Rentgenovými paprsky potvrzuje, že výtlaček sestává primárně ze SAPO-39.

Katalyzátoru se používá pro izomeraci 1-pentenu při teplotě 204 ”C, při LHSV 1 a za přetlaku 82,8 kPa spolu s dusíkem jako ředidlem za molárního poměru dusíku k pentenu 2,6. Výsledky jsou uvedeny v tabulce I.

Příklad 2

SAPO-34, katalyzátor na bázi molekulárního síta, obsahujícího aluminofosfát, s malou velikostí pórů, se připravuje způsobem podle amerického patentového spisu Číslo 4 440871. Katalyzátoru se používá pro izomeraci 1-pentenu za podmínek podle příkladu 1 s tou výjimkou, že se teplota zvyšuje na 232 °C k dosažení stejné konverze jako s katalyzátorem podle příkladu 1. Výsledky jsou uvedeny v tabulce I.

Tabulka I ..

Izomerace 1-pentenu

katalyzátor	SAPO-39	SAPO-39	SAPO-34	SAPO-34
teplota ’C	204	204	232	232
konverze %	65,4	52,9	66,1	48,7
selekt ivita %
t-2-penten	67,3	66,7	58,2	55,9
c-2-penten	28,1	26,3	38,3	34,7
2-penten celkem	95,4	93,0	96,5	90,6
3-me-l-buten	< 0, 1	< 0, 1	0,1	0,2
2-me-l-buten	0,3	0,5	0,8	0,8
2-me-2-buten	1,3	1,6	3,2	3,6
rozvětvený	1,6	2,1	4,1	4,6

buten celkem i v této tabulce jsou procenta míněna hmotnostně • · · ··· φ ·' · · • ·» · · . · ··♦··· • * · · · ·

Příklad 3

Katalyzátor na bázi molekulárního síta, obsahujícího aluminofosfát, ALPO4-II se střední velikostí pórů se připravuje způsobem podle amerického patentového spisu číslo 4 310440. Katalyzátor SAPO-39 se připravuje způsobem podle příkladu 1. Katalyzátoru se používá pro izomaraci 1-pentenu za podmínek podle přikladu 1 s tou výjimkou, že se teplota v případě ALPO4-1I zvyšuje na 260 C k dosažení stejné konverze 1-pentenu. Výsledky jsou uvedeny v tabulce II.

Tabulka II

Izomerace 1-pentenu

katalyzátor	SAPO-39	ALP04
teplota °C	204	260
1-penten	9,3	9,1
t rans-2-penten	61,1	52,5
ci s-2-penten	25,5	22,9
2-penten celkem	86,6	75,4
3-methyl-l-buten	0,1	0,3
2-methy1-1-buten	0, 5	2,7
2-methy1-2-buten	1,2	10,2
rozvětvený buten celkem	1,8	13,2
izomerovaný pentan	0,9	0,8
normální pentan	1,3	1,5

Výsledky v tabulce II ukazují podstatně vyšší množství rozvětvených produktů při způsobu používajícím ALP04-11.

Příklad 4

Katalyzátory SAPO-39 a SAPO-11 se připraví způsobem podle příkladu 1 a 3. Katalyzátorů se použije pro izomeraci C20-C24 za nulového přetlaku a za LHSV 3. Výsledky jsou v tabulce III.

·*» · ·« ♦ ♦·* ·* ·· » · · 9 9 9 » · ··· 9 9 9

9 9 9 999 99

9.9' 99 9 ··

Tabulka III

Izomerace normálních a-olefinů

katalyzátor	SAPO-39	SAPO-39
teplota C	210	240
konverze %	75,8	97,3
rozvětvené	5,8	10,8

olefiny celkem i v této tabulce jsou procenta

C20-C24
SAPO-34	SAPO-11	SAPO-11
250	180	190
99,6	69,4	83,2
18,4	11,6	19,9
míněna hmotnostně

Příklad 5

SAPO-39, katalyzátor mající jednorozměrové póry podle příkladu 1 a SAPO-34 katalyzátor mající troj rozměrové póry podle příkladu 2 se porovnávají se zřetelem na účinnost při izomeraci 1-pentenu za LHSV 1,1, za teploty 204 °C, za tlaku

82,8 kPa a za poměru dusík/uhlovodík 2,7. Na obr. 1 je doloženo mnohem nižší znečištění katalyzátoru SAPO-39, obsahujícího jednorozmerové póry ve srovnání s katalyzátorem SAPO-34 majícím třírozměrové póry.

Průmyslová využitelnost

Katalyzátoru na b/i molekulárního síta obsahujícího aluminofosfát s póry o průměru 0,38 až 0,5 nm pro izomerace dvojné vazby olefinových násadových sloučenin za vysoké konverze normálních α-olefinů a s vysokou selektivitou se zřetelem na lineární interní olefiny.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Způsob izomerace dvojné vazby olefinových násadových sloučenin uváděním olefinové násadové sloučeniny a katalyzátoru do styku za reakčních podmínek dostatečných k izomeraci dvojné vazby, vyznačující se tím, že se jako katalyzátoru používá molekulárního síta obsahujícího aluminofosfát a majícího póry o průměru přibližně 0,38 až přibližně λ e? — — v« a nm*
2. Způsob podle nároku 1,vyznačující se

IV t í m, ze se používá katalyzátoru s jednorozměrnými póry.
3. Způsob podle nároku 2, vyznačující se t í m, že se používá katalyzátoru s průměrem pórů 0,38 až 0,47 nm.
4. Způsob podle nároku 1,vyznačující se t í m , že se používá katalyzátoru obsahujícího dále prvek, který vytváří oxidové vazby v čtyrstenové koordinaci se hliníkem a s fosforem v nosné konstrukci.
5. Způsob podle nároku 4,vyznačující se t í ra , že prvek je volen ze souboru zahrnujícího křemík, arsen, beryllium, bór, chrom, kobalt, gallium, germanium, železo, lithium, hořčík, mangan, titan, vanad a zinek.
6. Způsob podle nároku 5, vyznačující se tím, že prvekem je křemík a popřípadě alespoň jeden další prvek.
7. Způsob podle nároku 1,vyznačující se t í m, že se jako katalyzátoru používá SAPO-17, SAPO-18, SAPO22, SAPO-34, SAPO-35, SAPO-39, SAPO-44, SAPO-47 a MAPO-39.

444* •4 «··· • «4

4' 4 4 4 4

4'

4' 4 ♦ · 4 4 4

4 4. 4

4 4 4 4 4'

44 44

4' 4 4 4

4 4 4 4

444 444

4 4

I» 44
8. Způsob podle nároku 7,vyznačující se tím, že se jako katalyzátoru používá SAPO-22 a SAPO-39.
9. Způsob podle nároku 8,vyznačující se tím, že se jako katalyzátoru používá SAPO-39.
10. Způsob podle nároku 1,vyznačující se tím, že se používá katalyzátoru v podstatě prostého promotorů hydrogenace.
11. Způsob podle nároku 1,vyznačující se t í m, že olefinické násadové sloučeniny obsahují a-olefiny.
12. Způsob podle nároku 11,vyznačující se tím, že olefinické násadové sloučeniny obsahují normální aolefiny,
13. Způsob podle nároku 12,vyznačující se tím, že olefinické násadové sloučeniny mají 4 až 50 atomů uhlíku.
14. Způsob podle nároku 13,vyznačuj ící se tím, že olefinické násadové sloučeniny mají 4 až 40 atomů uhlíku.
15. Způsob podle nároku 1,vyznačující se tím, že se provádí při teplotě přibližně 50 až přibližně 500 *C.
16. Způsob podle nároku 15, vyznačující se tím, že se provádí při teplotě přibližně 100 až přibližně 400 ’C.
17. Způsob podle nároku 16, vyznačující se tím, že se provádí při teplotě přibližně 150 až přibližně • ···« «« «·*· ·* *» ·* * · · · ···* • ·. · * ··· «»·· • * * · . ··*····· • * · · · · ·

4*4 4 ·» 4 4· 4» 44

350 °C.
18. Způsob podle nároku 15,vyznačující se t í m, že se provádí při hodinové prostorové rychlosti kapaliny přibližně 0,1 až přibližně 20.
19. Způsob podle nároku 18,vyznačující se t 1 n, že se provádí při hodinové prostorové rychlosti kapaliny přibližně 0,1 až přibližně 10,