CZ14711U1 - Úpravna minerálních materiálů - Google Patents

Description

Technické řešení se týká úpravny minerálních materiálů, obsahující pojízdný, zejména samohybný drticí stroj a/nebo prosévací stroj umístěný na pracovišti pod širým nebem, vybavený ovládači a čidly sloužícími k řízení tohoto stroje a k získání naměřených údajů o stavu tohoto stroje, jakož i, na řídícím stanovišti, jež je od tohoto stroje vzdáleno, uživatelské rozhraní, které jek uvedeným ovládačům připojeno.

V důsledku vývoje automatizace již není v průběhu provozu potřeba trvale sledovat různé základní jednotky jako jsou podavače, drtiče, dopravníky a síta. Na příklad u pásového drtícího zařízení s vlastním pohonem žádné určité místo pro pracovníka obsluhy neexistuje, zařízení se však spouští a seřizuje před a během podávání drtícího zařízení tak, aby bylo pro daný proces vhodné, a to za použití integrovaného grafického uživatelského rozhraní automatického systému drtícího zařízení.

Dosavadní stav techniky

Známé grafické uživatelské rozhraní uvedeného zařízení poskytuje celou řadu informací o provozu tohoto zařízení, na příklad o zatížení (pojezdová rychlost, výkon, tlak, průtokové množství, napětí, proud, horní meze povrchů materiálu atd.) a o ovládacích prvcích základních jednotek (podavače, drtiče, síta, dopravníků, magnetických třídičů atd.) jakož i o stavu a nesprávné funkci ostatních zařízení a součástí (např. o palivu a o jiných kapalných náplních, teplotě hydraulické kapaliny, otáčkách a teplotě motoru, funkčních poruchách v motoru atd.). Známá uživatelská rozhraní rovněž zahrnují možnost provozovat toto zařízení a seřizovat daný proces celou řadou způsobů (např. pohon pásů, spouštění, zastavování a pojezdovou rychlost a nastavovací prvky různých základních jednotek, ovládacích prvků motoru atd.).

Ovládání drtícího stroje ze vzdáleného ovládacího místa je již známé z publikace JP-8-155326. V tomto dokumentuje kabina exkavátoru zásobujícího drticí zařízení vybavena ovládacím panelem 56 spojeným kabelem s ovládači drtícího zařízení, tj. solenoidovými ventily 37. 38. Uvedená kabina rovněž obsahu sledovací videomonitor připojený samostatným vedením na videokameru, která drticí zařízení sleduje.

Uspořádání podle předchozího stavu techniky však obsahují problém spočívající v tom, že obsluha nedostává informace o provozu stroje/strojů/zařízení během jejich používání. Na příklad řidič exkavátoru v zařízení podle JP-8-155326 může proces řídit svým dálkovým ovládacím zařízením. Nemá však žádnou možnost tento proces řídit efektivně, jelikož nedostává žádné informace o provozu stroje/strojů/zařízení do kabiny exkavátoru s výjimkou vizuální informace z videokamery zobrazující pouze omezenou část daného stroje. Jediným způsobem, jak informace o provozu stroje získávat, je vizuální kontrola, v níž se projevují větší viditelné nesprávné funkce nebo různé alarmy přicházející z automatického systému zakládající se na světle nebo zvuku.

K viditelným funkčním poruchám patří na příklad celkové zastavení různých základních jednotek. Avšak na příklad zastavení podavače může být způsobeno nejen nesprávnou funkcí, nýbrž i prostou reakcí od ochrany sledující hladinu materiálu v drticím zařízení na příliš vysokou rychlost podávání. V takovéto situaci potom obsluhující pracovník neví, jak by měl reagovat: zda zastavit práci, nebo zda podávat pomaleji. Obsluha rovněž nemůže předvídat změny, ke kterým má dojít, na příklad změny teploty motoru nebo hydraulické kapaliny nebo nedostatek pohonných hmot.

Tato situace je ještě horší pro obsluhujícího pracovníka, jehož stroj/stroje/zařízení nejsou dálkovým ovládáním vybaveny. V takovém případě může obsluha pouze nastavit provoz stroje/strojů/zařízení nejdříve na implicitní stav pomocí integrovaného grafického uživatelského rozhraní automatického systému stroje/strojů/zařízení a potom přesunout exkavátor na podávání do stroje/strojů/zařízení. Jestliže potom obsluha během provozu zpozoruje, že provoz daného stro-1 CZ 14711 Ul je/strojů/zařízení není vyvážený, může pouze podávání zastavit a jít seřídit daný stroj/stroje/zařízení na nový implicitní stav a vrátit se zpět do exkavátoru a znovu začít daný stroj/stroje/zařízení plnit. Potom může být zapotřebí opakovat tuto operaci několikrát, dokud se mezi základními jednotkami nedosáhne vhodné rovnováhy.

Mimo funkčních poruch dochází k potřebě provádět seřízení v důsledku normálních rozdílů v podávaném materiálu, na příklad odlišných fyzikálních vlastností podávaného materiálu, odlišného zmitostního složení materiálu, odlišných vlhkostních podmínek nebo měnících se provozních předpokladů podávacího stroje, jako je vzdálenost mezi vrstvou materiálu a strojem, nedostatek prostoru atd. Uvedené faktory se mohou lišit nejen mezi, ale i uvnitř pracovních míst.

Podstata technického řešení

Cílem technického řešení je výše uvedené nedostatky odstranit a uvést takovou úpravnu minerálních materiálů, v níž bude možno řídit jeden nebo více strojů uvedeného zařízení pomocí dálkového ovládání a současně dostávat informace o stavu stroje/strojů pomocí takového uspořádání, které bude jednoduché a snadno realizovatelné.

Byl vynalezen nový druh dálkového uživatelského rozhraní. Podstata technického řešení spočívá v tom, že toto uživatelské rozhraní je spojeno bezdrátovým způsobem s pracovní sběrnicí spojující čidla a ovládače tohoto stroje a zahrnující připojení vysílaěe/přijímaěe a uživatelské rozhraní zahrnuje samostatnou vlastní přípojku vysílaěe/přijímaěe, která je v bezdrátovém spojení pro přenos dat s přípojkou pracovní sběrnice a uživatelské rozhraní obsahuje zobrazovací stínítko ke zobrazení stavových údajů stroje a přepínače a/nebo funkční tlačítka k působení na ovládače.

Pro toto technické řešení je zásadně důležitá skutečnost, že dálkové ovládání obsahuje zobrazovací zařízení, jež je vybaveno ovládacími tlačítky a podobně a přenáší informace z pracovní sběrnice stroje/strojů/zařízení, např. sběrnice typu CAN, do místa dálkového ovládání. Pomocí displeje je potom možno dodávat instrukce obsluhujícímu pracovníku stroje/strojů/zařízení, jenž je umístěn v uvedeném místě dálkového ovládání, například v kabině pojízdného podávacího stroje. Odpovídajícím způsobem může být potom zobrazovací zařízení použito k zadávání příkazů do pracovní sběrnice daného stroje.

Příkazové zobrazovací zařízení může obsahovat řídicí rozhraní podobné integrovanému grafickému rozhraní automatického systému daného stroje.

Technické řešení je realizováno pomocí bezdrátového přenosu dat, na příklad pomocí známé technologie Bluetooth. Radiokomunikačním spojem pracovní sběrnice je možno přenášet veškeré informace mezi sběrnicí stroje a jeho součástmi a dálkovým uživatelským rozhraním. Díky bezdrátovému přenosu nebude již zapotřebí dalších vedení, čímž se snižuje náchylnost stroje k funkčním poruchám.

K dalším známým technikám vhodným pro realizaci tohoto technického řešení a určeným pro bezdrátový přenos dat patří na příklad: WLAN, GPRS, EDGE a UMTS.

Všechny údaje, které jsou již zobrazovány displejem uživatelského rozhraní tvořícího nedílnou součást stroje jakož i všechna stejná nastavení včetně pásového pohonu mohou být rovněž zobrazena na displeji dálkového uživatelského rozhraní v reálném čase. Bude-li to zapotřebí, dálko-, vé uživatelské rozhraní může být rovněž realizováno takovým způsobem, že jeho displej bude představovat okleštěnou verzi displeje integrovaného do stroje.

Dálkové uživatelské rozhraní může být instalováno v místě dálkového ovládání buď stacionárním způsobem, nebo může být pohyblivé (jako přenosné zobrazovací zařízení). Může být napájeno z elektrického systému v místě provozu, nebo může být vybaveno baterií, takže v aktivním provozním stavu může být použito jako přenosné. Dále může být použito dálkové uživatelské rozhraní podle tohoto technického řešení jako náhrada za vlastní integrované uživatelské rozhraní stroje tak, že se do stroje nainstaluje přípojné místo pro dálkové uživatelské rozhraní. Obsluhující pracovník může přemístit dálkové uživatelské rozhraní vedle stroje a připojit dálkové uži-2CZ 14711 Ul vatelské rozhraní ke stroji, vznikne-li potřeba být při řízení stroje v jeho blízkosti. Rovněž je možno udržovat integrované grafické uživatelské rozhraní tak, že bude připojeno ke sběrnici paralelně k bezdrátovému datovému přenosovému spoji.

Dálkové uživatelské rozhraní podle tohoto technického řešení má několik výhod:

- Šetří čas pracovníka obsluhujícího podávači strojní zařízení. Jestliže osoba obsluhujícLpodávání do stroje/strojů/zařízení nepotřebuje opouštět kabinu podávacího strojního zařízení, vstup, který může být podle uspořádání stroje/strojů/zařízení dokonce přibližně stejný jako výstup, může během řízení procesu pokračovat téměř bez přerušení.

- Při řízení se tak dosáhne stejně dobrého výsledku jako při použití řídicího systému integrovaného do stroje/strojů/zařízení.

- Zobrazování informací v reálném čase: je možné okamžitě reagovat na předvídatelné změny jako jsou provozní teploty nebo nedostatek paliva.

- Vyšší bezpečnost vzhledem k tomu, že není nutno po dobu řízení opouštět místo provozu: některá nastavení prováděná během procesu (např. kalibrace nebo nastavení drtiče) vyžadují, by pracovník obsluhy vylezl na stroj/stroje/zařízení, což vždycky představuje určité bezpečnostní riziko. Při práci venku je pracovník vždycky vystaven působení prachu, hluku a povětrnostních podmínek.

- V případě závady podávacího strojního zařízení nebo když je nutno vyměnit podávači strojní zařízení z jiného důvodu, je možno přenést uživatelské rozhraní do kabiny nového stroje.

- Odstraňování závad se stává snadnějším: pracovník může nosit sebou přenosné dálkové uživatelské rozhraní při pochůzce kolem stroje/strojů/zařízení a zkoumat možná místa poruchy funkce a snažit se pomocí dálkového uživatelského rozhraní provoz stroje ovlivňovat. Dříve bylo normálně potřeba k odstraňování závad dvou pracovníků.

- Použití technologie Bluetooth nebo jiné technologie k přenosu dat rovněž umožňuje použít zařízení PDA (osobní datový asistent) jiná než jsou zařízení dálkového uživatelského rozhraní dodávaná dodavatelem zařízení jako jsou např. palmtopy nebo komerční mobilní terminály nebo mobilní datové terminály (na příklad tak zvané komunikátory jako je Nokia®).

- Při práci na různých pracovních stanovištích může obsluha podávacího zařízení nebo jiná osoba používat svou vlastní jednotku osobního vysílače/přijímače a osobní uživatelské rozhraní k připojení na stroj, který je vybaven kompatibilní pracovní sběrnicí.

Přehled obrázků na výkresech

V následujícím textu popíšeme toto technické řešení podrobněji s odkazem na přiložené výkresy, ve kterých obr. 1 znázorňuje typickou úpravnu minerálních materiálů umístěnou na pracovišti pod širým nebem, obr. 2 znázorňuje architekturu řídicího systému úpravny, a obr. 3 znázorňuje konkrétní provedení uživatelského rozhraní (zobrazovacího zařízení).

Příklady provedení technického řešení

Na obr. 1 je uvedena úpravna minerálních materiálů na pracovišti pod širým nebem, kde je možno toto technické řešení použít. Na obrázku je znázorněn podávači stroj I na minerální materiály, které je pohyblivé pomocí svého vlastního pohonu a jehož kabina 2 tvoří místo dálkového ovládání, které popíšeme níže v tomto textu. V případě znázorněném na tomto obrázku je podávacím strojem I exkavátor. Dále tato úpravna obsahuje tři samostatné stroje na úpravu minerálních materiálů, které jsou spolu vzájemně spojeny, takže podávači stroj i podává materiál do

-3 CZ 14711 Ul prvního stroje, tj. drtícího stroje 3 a materiál zpracovaný drticím strojem 3 se podává do dalšího stroje, dalšího drtícího stroje 4 a odtud do třetího stroje, kombinovaného drtícího a prosévacího stroje 5. Jak drticí stroj I a stroje 3, 4, 5 na úpravu materiálu mají své samostatné pohony a jsou to stroje pásové.

Funkcí drticích strojů je zmenšit velikost zrn materiálu, který je do nich podáván. Funkcí prosévacího stroje je rozdělit zhotovená zrna do jednotlivých tříd velikosti zrn.

Obr. 2 znázorňuje skladbu řídicího systému. Drticí stroj 3 typicky obsahuje pracovní sběrnici 6, v případě znázorněném na obrázku je to sběrnice CAN. Sběrnice CAN (CAN = síť oblasti ovládače) byla původně zamýšlena pro přenos dat v reálném čase rozložených řídicích systémů pro vozidla. Sběrnice CAN spojuje různé ovládače a čidla stroje aje zamýšlena pro přenos dat mezi těmito zařízeními. V důsledku toho se sběrnice 6 běžná u různých čidel a ovládačů používá pro přenos odpovídajících údajů v digitální formě naměřených na čidlech jakož í zpráv o měření a řízení pro ovládače, jakož dalších zpráv, jako jsou na příklad varovná hlášení a výpočtová hlášení. Tato pracovní sběrnice se může rovněž nazývat řídicí sběrnicí.

U drtícího stroje znázorněného na obrázku je pracovní sběrnice 6 připojena na řídicí moduly 7, které jsou připojeny na čidla, koncové spínače, bezpečnostní spínače, funkční tlačítka atd. Uvedené moduly mají kapacitu postačující na zpracování svých vlastních dat, to znamená, že jsou do jisté míry inteligentní. Obrázek znázorňuje řídicí modul hydraulického systému HCM (řídicí modul hydrauliky), řídicí modul motoru (ECM) a řídicí modul pro ovládače, jako podavače, drtiče, síta, dopravníku, magnetického odlučovače a pojezdových pásů (řídicí moduly zařízení, DCM). Samostatná sběrnice 8 motoru spojuje řídicí modul motoru s motorem.

Řídicí modul 7 sbírá a zpracovává informace a dodává je do pracovní sběrnice 6, kde si ostatní řídicí moduly 7 mohou tyto informace přečíst, pokud je potřebují. Obrázek rovněž ukazuje grafické uživatelské rozhraní zabudované do stroje, tj. zobrazovací zařízení 9 s obrazovkou a funkčními tlačítky, které slouží k ovládání stroje a ke zobrazování informací. Zobrazovací zařízení 9 je připojeno na pracovní sběrnici 6 paralelně s jednotkou vysílač/přijímač 10, která je uspořádána tak, aby bezdrátově vysílala informace přenášené přes tuto sběrnici na uživatelské rozhraní v místě dálkového ovládání, tzn. na zobrazovací jednotku 11 se zobrazovacím stínítkem 11a a funkčními tlačítky 11b pro zadávání řídicích informací. Zobrazovací jednotka 11 je připojena přes anténu 11c na vysílač/přijímač 10, na přípoj, ve stroji. Datový provoz sběrnice mezi vysílačem/přijímačem 10 stroje a zobrazovací jednotkou 11 probíhá bezdrátově, jinými slovy, tento bezdrátový spoj je, určitým způsobem, prodlouženou částí této sběrnice. Uživatelské rozhraní v místě dálkového ovládání může přijímat informace o stavu stroje přenášené po sběrnici, což mohou být různé naměřené údaje dodávané různými čidly a použijí-li se funkční tlačítka 11b uživatelského rozhraní, sběrnice může přijímat řídicí příkazy k ovládání ovládače stroje přes sběrnici 6; to znamená, že zobrazovací jednotku JT je možno použít stejným způsobem jako integrované uživatelské rozhraní stroje.

Zobrazovací jednotka 11 může být umístěna v kabině 2 exkavátoru 1, který je uveden na obr. 1, což je v tomto případě místo dálkového ovládání. Rovněž to může být místo stacionárního dálkového ovládání, jako je staveništní bouda a podobně. Na obr. 3 je uveden ovládač - zobrazovací jednotka 11 v perspektivním pohledu zespodu znázorňující v jeho spodní části rychlospojku 12, která slouží kjeho uzamčení na příhodném místě, na příklad v kabině exkavátoru a kjeho snadnému odejmutí, je-li nutno vzít toto zařízení sebou, na příklad v případě, že obsluha musí jít odstraňovat závadu. Z tohoto důvodu je zobrazovací jednotka JT přenosná a obsahuje vlastní zdroj energie, takže je možno ji na příklad použít za účelem diagnostikování, když se obsluha pohybuje v blízkosti drtícího stroje 3, mimo místo dálkového ovládání.

Zobrazovací jednotka 11, která bývá umístěna buď v místě dálkového ovládání nebo je možno ji nosit sebou, může být používána ke kontrole různých poplašných zařízení, tlaků, otáček, stavu motoru, rychlostí podávání atd. Uživatel zobrazovací jednotky může rovněž nastavovat různé hodnoty tak, že zadá příslušné údaje do zobrazovací jednotky, např. změnu mezních hodnot tlaku nebo změnu provozních hodnot, na příklad když dojde ke změně podávaného materiálu.

-4CZ 14711 Ul

V kombinaci uvedené na obr. 1 je možno vzájemně propojit ovládací prvky různých strojů, aby měly společnou pracovní sběrnici 6, v níž budou mít jedno bezdrátové spojení - přípojku na zobrazovací jednotku Π. umístěnou v místě dálkového ovládání, například v kabině 2. Je však rovněž možné, že každý stroj bude mít svou vlastní pracovní sběrnici 6 a svoje samostatné bezdrátové spojení na některou zobrazovací jednotku U, na které může být vybrán stroj, který má být řízen/monitorován tím, že se na příklad vybere příslušný komunikační kanál na zobrazovací jednotce. Je to rovněž možno provést stroji, které jsou funkčně od sebe na pracovišti oddělené, kde dva nebo více strojů, z nichž každý má samostatnou pracovní sběrnici 6 a příslušné bezdrátové spojení, jsou řízeny a monitorovány tím stejným uživatelským rozhraním, tj. zobrazovací jednotkou 11, v místě dálkového ovládání.

Zobrazovací jednotka 11 může rovněž komunikovat s několika stroji současně aniž by bylo zapotřebí měnit jednotlivé komunikační frekvence. Tímto způsobem může jediná zobrazovací jednotka 11 řídit provoz několika strojů a současně zobrazovat funkční údaje několika strojů.

Technické řešení se neomezuje pouze na ta provedení, která jsou uvedena na výkresech. V popisu je probírána především sběrnice CAN jako jedna z částí tohoto technického řešení, toto technické řešení avšak může být analogicky aplikováno na všechny drticí a/nebo prosévací stroje mající pracovní sběrnici pracující na souhlasném principu. K takovýmto řídicím sběrnicím patří na příklad sběrnice Profibus a Modbus.

Technické řešení se rovněž neomezuje na nějakou zvláštní architekturu sběrnice nebo na názvy, rozdělení funkcí nebo počet řídicích modulů. Architektura a počet řídicích modulů 7 uvedených v příkladu na obr. 2, jakož i rozdělení funkcí mezi řídicími moduly, byly vyvinuty jako provedení, které se dá dobře aplikovat na zkoušky v praxi. V praxi je možno připojit pouze jeden řídicí modul nebo alternativně neomezený počet řídicích modulů na pracovní sběrnici 6, a to především v závislosti na počtu objektů, jež mají být monitorovány a řízeny a na počtu vstupních a výstupních přípojů řídicích modulů.

Přenos dat mezi drticím nebo prosévacím strojem a uživatelským rozhraním v místě dálkového řízení může být realizován na základě technologie Bluetooth, je však možno použít rovněž jiné způsoby bezdrátového přenosu dat.

Kromě toho je možno toto technické řešení instalovat do stávajících zařízení, které již mají pracovní sběrnici na drticích nebo prosévacích strojích. Modifikace úpravny na takové zařízení, které může být řízeno z místa dálkového ovládání, vyžaduje tudíž přenosnou zobrazovací jednotku a instalaci bezdrátového komunikačního přípoje na pracovní sběrnici stroje. Současně je možno zachovat vlastní grafické uživatelské rozhraní stroje.

V jednom výhodném provedení jsou pracovní sběrnice 6 stroje a příslušné bezdrátové pojítko vzájemně spojeny pomocí zástrčky a zásuvky. Umožňuje to na příklad to, že při přemisťování z jednoho pracoviště na druhé může pracovník obsluhující podávači zařízení nebo jiná osoba připojit svůj vlastní vysílač/přijímač 10 a svou vlastní zobrazovací jednotku 11 na drticí a prosévací stroje 3, 4, 5 pracující na různých pracovištích za předpokladu, že jsou tyto stroje vybaveny kompatibilní pracovní sběrnicí 6.

Technické řešení se neomezuje na žádný daný typ uživatelského rozhraní pro zobrazovací jednotku. Na příklad namísto samostatných mechanických funkčních tlačítek 11b může být zobrazovací jednotka vybavena dotykovou obrazovkou, kde jsou v provozních situacích funkční tlačítka do uvedené obrazovky integrována.

Mimo toho se toto technické řešení neomezuje na žádnou určitou technologii pohybu stroje pro úpravu minerálních materiálů. Uvedený stroj může být přemístitelný nebo samohybný. Dále může být tento stroj instalován na kolech nebo na pásech.

Technické řešení se také neomezuje na žádný specifický podávači stroj L Podávacím strojem nemusí být pouze exkavátor, nýbrž také kolový nakladač, buldozer nebo sklápěčkový automobil.

Claims (2)

NÁROKY NA OCHRANU

1. Úpravna minerálních materiálů obsahující pojízdný, zejména samohybný drticí stroj (3, 4) a/nebo prosévací stroj (5) umístěný na pracovišti pod širým nebem, vybavený ovládači a čidly sloužícími k řízení tohoto stroje a k získání naměřených údajů o stavu tohoto stroje, jakož i, na řídicím stanovišti, jež je od tohoto stroje vzdáleno, uživatelské rozhraní, které je k uvedeným ovládačům připojeno, vyznačující setím, že je toto uživatelské rozhraní spojeno bezdrátovým způsobem s pracovní sběrnicí (6) spojující čidla a ovládače tohoto stroje a zahrnující připojení vysílače/přijímače (10) a uživatelské rozhraní zahrnuje samostatnou vlastní přípojku vysílače/přijímače, která je v bezdrátovém spojení pro přenos dat s přípojkou pracovní sběrnice (6) a uživatelské rozhraní obsahuje zobrazovací stínítko (1 la) k zobrazení stavových údajů stroje a přepínače a/nebo funkční tlačítka (1 lb) k působení na ovládače.

2. Úpravna podle nároku 1, vyznačující se tím, že uživatelské rozhraní je přenosná zobrazovací jednotka (11).

3. Úpravna podle nároku 2, vyznačující se tím, že zobrazovací jednotka (11) obsahuje lychlospojku (12) k upevnění zobrazovací jednotky (11) do jejího příslušného místa v řídicím bodu a k jejímu odejmutí.

4. Úpravna podle nároků 1 až 3, vyznačující setím, že řídicí stanoviště se nachází v kabině (2) pojízdného podávacího stroje (1), na příklad v kabině exkavátoru.

5. Úpravna podle nároků laž4, vyznačující se tím, že ta stejná zobrazovací jednotka (11) je bezdrátovým způsobem spojena s jednotlivými pracovními sběrnicemi (6) více než jednoho stroje (3, 4, 5) na daném pracovišti, nebo ke společné pracovní sběrnici (6) mezi stroji (3, 4, 5).

6. Úpravna podle nároku 5, vyznačující se tím, že alespoň jeden ze strojů je drticí stroj (3, 4) a alespoň jeden ze strojů je prosévací stroj (5).

7. Úpravna podle nároku 5 nebo 6, vyznačující se tím, že zobrazovací jednotka (11) je zapojena tak, aby na daném pracovišti současně zobrazovala provozní údaje více než jednoho stroje.

8. Úpravna podle nároků 1 až 7, vyznačující se tím, že mimo zobrazovací jednotku (11) na řídicím stanovišti tato úpravna zahrnuje pevné uživatelské rozhraní na pracovní sběrnici (6) stroje paralelně k přípojce vysílače/přijímače (10).

9. Úpravna podle nároků laž8, vyznačující se tím, že pracovní sběrnice (6) a přípojka vysílače/přijímače (10) jsou vzájemně spojeny pomocí zástrčky-zásuvky.

2 výkresy