CZ142598A3 - Rotační zařízení pro přenášení tepla - Google Patents

Abstract

Zařízení pro přenášení tepla obsahuje chladicí soustavu /1012/, která má oblast nízkého tlaku a oblast vysokého tlaku. Zařízení také rrÉže obsahovat soustavu /1014/ pro výrobu energie, mezi oblastí vysokého anízká» tlaku spojenou s chladicí soustavou /1012/. Chladicí soustava/1012/ a soustava/1014/ pro výrobu energiejsou navzájem spojenytak, žc chladivo /1024/ z vysokotlaké oblasti může být vedeno soustavou /1014/ pro výrobu oiergie do nízkotlaké oblasti chladicí soustavy /1012/. Energie může být vyráběna soustavou /1014/ pro výrobu energie průchodemchladivá/1024/. Zařízení můžetaké obsahovat absorpční oblast obsahující píst Z20Wa válec /2012/, ejektorové cykly /3QX2J vkotrfcinaci s absorpčními cykly/3014/, vláknité výnihíkytepla, vírové trubice /33W, ajedno z provedení vynálezu obsahuje lampu nebo svítilnu /4350/.

Description

Rotační zařízení pro přenášení tepla

Oblast techniky

Vynález se týká zařízení pro přenášení tepla.

Dosavadní stav techniky

Známá zařízení na přenášení tepla jsou nákladná a mají malou účinnost. Některá z nich také používají postupy a materiály, které poškozují životní prostředí.

Podstata vynálezu

Podle jednoho z hledisek obsahuje tento vynález zařízení pro přenášení tepla s chladicí soustavou, která má oblast nízkého tlaku a oblast vysokého tlaku, soustavu pro výrobu energie spojenou s chladicí soustavou a chladivo určené pro cirkulaci v uvedené chladicí soustavě mezi uvedenou oblastí nízkého a vysokého tlaku, přičemž jsou chladicí soustava a soustava pro výrobu energie uspořádány tak, že chladivo ve vysokotlaké oblasti může být přes soustavu pro výrobu energie převáděno do nízkotlaké oblasti chladicí soustavy, Čímž při průchodu chladivá soustavou pro výrobu energie dochází k výrobě energie.

Vhodně obsahuje soustava pro výrobu energie turbínu nebo zařízeni, do kterého lze přivádět chladivo o vysokém tlaku, a dále může obsahovat generátor elektrického proudu.

Je výhodné, obsahuje-li chladicí soustava kondenzátor pro kondenzaci chladivá v chladicí soustavě a dále může obsahovat výparník pro přejímání chladivá z kondenzátoru, při• * 4 4 ··

4 4 44 · 4 4 • 444 4 4 · 444

44 #4 4 44 4·

- 2 čemž je výparník určen pro odpařováni uvedeného chladivá. Mezi kondenzátorem a výparníkem je obvykle uspořádán ventil jako prostředek pro snížení tlaku chladivá přiváděného do výparniku.

Chladicí soustava může dále také obsahovat absorbér určený pro přejímání odpařovaného chladivá o nízkém tlaku z výparniku. Absorbér může obsahovat absorbent schopný absorbovat chladivo za účelem vytvoření bohatého roztoku chladivá.

Chladicí soustava může dále obsahovat ohřívací prostředky, do nichž může být bohatý roztok chladivá přiváděn za účelem ohřevu, přičemž ohřívací prostředky mohou odpařovat alespoň Část chladivá z bohatého roztoku chladivá pro vytváření vysokotlakých par chladivá a chudého roztoku chladivá. Chudý roztok chladivá se nato s výhodou vrací do absorbéru. Ohřívací prostředky mohou obsahovat solární kolektor a vhodně také plynový hořák.

Mezi ohřívacími prostředky a absorbérem může být uspořádáno čerpadlo pro přečerpávání bohatého roztoku chladivá do ohřívacích prostředků. Mezi čerpadlem a ohřívacími prostředky může být zařazeno předehřívací zařízení pro předehřívání bohatého roztoku chladivá před jeho zavedením do ohřívacích prostředků.

Předehřívacím zařízením je vhodně výměník tepla, do jehož jedné strany se přivádí bohatý roztok chladívá o nízké teplotě a do druhé strany chudý roztok chladivá o vysoké teplotě, přičemž dochází k výměně tepla mezi bohatým rozto© · ··© ·· · ···· · ©· · · · · * * ·· «© ·· · *· ♦·

- 3 kem a chudým roztokem chladivá za účelem ohřevu bohatého roztoku dříve, než se tento bohatý roztok přivede do ohřívacích prostředků, a za účelem ochlazení chudého roztoku chladivá dříve, než se tento chudý roztok přivede zpět do absorbéru.

Zařízení může být opatřeno odlučovacími prostředky pro oddělováni odpařeného chladivá z chudého roztoku.

Chladicí soustava a soustava pro výrobu energie mohou být uspořádány paralelně tak, že část chladivá může po odpaření být přiváděna do ohřívacích prostředků a zbytek chladivá může být přiváděn do kondenzátoru. V tomto provedení se nízkotlaké chladivo převádí ze soustavy pro výrobu energie do absorbéru.

Alternativně mohou být chladicí soustava a soustava pro výrobu energie uspořádány v sérii, přičemž je v podstatě všechno chladivo po odpaření v ohřívacích prostředcích přiváděno do soustavy pro výrobu energie. Nato se chladivo s výhodou přivádí do kondenzátoru.

V jiném provedení může zařízení obsahovat paralelně zapojené první a druhé ohřívací prostředky, přičemž každý z ohřívacích prostředků může obsahovat solární kolektor a obvykle také plynový hořák. Část bohatého roztoku z absorbéru může být přiváděna do prvního ohřívacího prostředku, přičemž v podstatě všechna chladivo odpařené v prvním ohřívacím prostředku se přivádí do soustavy pro výrobu energie. Zbytek chladivá z absorbéru se s výhodou přivádí do druhého ohřívacího prostředku, odkud se v podstatě všechno odpařené • •4 4

4 • 4 4 • 4 • 4 44 chladivo převádí do kondenzátoru. V tomto provedení může zařízení obsahovat první a druhý odlučovací prostředek, přičemž je druhý odlučovací prostředek určen pro odlučování chladivá odpařeného v druhém ohřívacím prostředku od chudého roztoku který se zde tvoří, a pro převáděni zmíněného chudého roztoku do předehřívacího zařízení, a první odlučovací prostředek je určen pro odlučování chladivá odpařeného v prvním ohřívacím prostředku z chudého roztoku chladivá v něm vytvořeného a pro převáděni tohoto chudého roztoku do druhého odlučovacího prostředku.

V dalším provedení může zařízení obsahovat první a druhý ohřívací prostředek, které jsou uspořádány paralelně a v nichž je bohatý roztok veden přes první předehřívací zařízení. Nato se část bohatého roztoku chladivá převádí do prvního ohřívacího prostředku, s výhodou přes druhé předehřívací zařízení, a zbytek se převádí do druhého ohřívacího prostředku. Část chladivá, která byla odpařena v prvním ohřívacím prostředku, se s výhodou převádí do soustavy pro výrobu energie. Zbytek chladivá odpařeného v prvním ohřívacím prostředku může být převáděn do druhého ohřívacího prostředku, kam se přivádí teplo pro odpařování chladivá z bohatého roztoku procházejícího druhým ohřívacím prostředkem. Chudý roztok chladivá z prvního a druhého ohřívacího prostředku může být přes předehřívací zařízení převáděn do absorbéru.

Alternativně mohou být první a druhé ohřívací prostředky zapojeny v sérii a u tohoto provedení je v podstatě celý • fl · ·«« 9 I « * 4 ·· ·· bohatý roztok chladivá z absorbéru s výhodou veden přes první ohřívací prostředek za účelem vyrobení odpařeného chladivá a středního roztoku chladivá. Střední roztok chladivá z prvního ohřívacího prostředku může být převáděn do druhého ohřívacího prostředku za účelem dalšího odpaření chladivá. Je výhodné, je-li chladivo odpařené v prvním ohřívacím prostředku, které nebylo převedeno do soustavy pro výrobu energie, převedeno přes druhý ohřívací prostředek, aby došlo k odpaření chladivá ve středním roztoku, který jimi prochází za účelem výroby dalšího odpařeného chladivá a chudého roztoku chladivá, v němž chladivo z prvního ohřívacího prostředku procházející druhým ohřívacím prostředkem pak může být vedeno do kondenzátoru. Chladivo odpařené ze středního roztoku v druhém ohřívacím prostředku může být přiváděno do kondenzátoru. Je vhodné, aby chudý roztok chladivá, vznikající v druhém ohřívacím prostředku, byl vracen do absorbéru.

Podstatou jiného provedení vynálezu je způsob výroby energie, spočívající v cirkulaci chladivá v chladicí soustavě, která má oblast vysokého tlaku a oblast nízkého tlaku, přičemž část zmíněného chladivá přechází z oblasti vysokého tlaku přes soustavu pro výrobu energie za účelem výroby energie a chladivo ze soustavy pro výrobu energie se převádí do nízkotlaké oblasti chladicí soustavy.

Soustava pro výrobu energie s výhodou obsahuje turbínu, do které se přivádí zmíněné chladivo o vysokém tlaku.

Způsob může dále spočívat v odpařování zmíněného chladivá ve výparníku a zavádění tohoto odpařeného chladivá do v · t « · «· ·· ·· • · ·· • · » ·· ·· absorbéru pro absorpci v absorbentu za účelem výroby bohatého roztoku chladivá.

Způsob podle vynálezu s výhodou spočívá dále v tom, že se bohatý roztok chladivá vede z absorbéru do ohřívacích prostředků, které mohou obsahovat solární kolektor, v němž se bohatý roztok ohřívá solární energií. Ohřívací prostředky mohou také obsahovat plynový hořák.

U tohoto způsobu je výhodné, provádi-li se odpařování alespoň části zmíněného chladivá obsaženého v uvedeném ohřívacím prostředku za účelem výroby vysokotlaké páry chladivá a chudého roztoku chladivá.

Bohatý roztok chladivá je možno čerpat čerpadlem z absorbéru do ohřívacího prostředku. Před vstupem do ohřívacího prostředku může být bohatý roztok chladivá ohříván na předehřívacím zařízení, kterým může být výměník tepla, do kterého bohatý roztok chladivá o nízké teplotě vstupuje z jedné strany a chudý roztok chladivá o vysoké teplotě z druhé strany tak, že dochází k přestupu tepla mezi bohatým a chudým roztokem.

Odpařované vysokotlaké chladivo může být oddělováno odlučovacím prostředkem ve směru proudění z ohřívacího prostředku. U jednoho provedení může být část odpařeného chladivá převáděna od ohřívacího prostředku do soustavy pro výrobu energie a zbytek tohoto odpařeného chladivá se může vést do kondenzátoru, kde se kondenzuje. Kondenzované chladivo se prostřednictvím prostředku snižujícího tlak vede z kondenzátoru do výparniku, kde se odpařuje. U tohoto pro» 4 »«4 • · vedení se nízkotlaké chladivo ze soustavy pro výrobu energie s výhodou vede do absorbéru.

U jiného provedení se v podstatě všechno odpařené chladivo vede z ohřívacích prostředků do soustavy pro výrobu energie a nato do kondenzátoru.

Další myšlenkou tohoto vynálezu je vytvořit zařízení pro přenášení tepla obsahující prostředky vytvářející uzavřený okruh pohybu tekutiny pro přenášeni tepla, v okruhu zapojené prostředky pro stlačováni tekutiny, v tomto okruhu zapojené prostředky pro odstranění tepla ze stlačené tekutiny, a prostředky pro snížení tlaku tekutiny a zavádění tepla do ní.

Tekutinou pro přenášení tepla je s výhodou pára chladivá a zařízení je opatřeno prostředkem pro stlačování páry a pro její absorbování nebo adsorbování v kombinaci s chladivém a absorbentem. Dále je zařízeni opatřeno ohřívacím prostředkem pro ohřev této kombinace po jejím stlačení a absorpci nebo adsorpci, přičemž se absorbované páry chladivá pod tlakem odlučují.

Stlačovacím prostředkem může být tepelné čerpadlo s pístem uspořádaným ve válci opatřeném ventilem, přičemž mezi jednou stranou pístu a příslušným koncem válce se nacházejí páry chladivá a jeho kombinace, a pohybem pístu směrem ke koncové části válce se páry stlačují a dochází tak k jejich absorpci nebo adsorpci. Dále jsou v tomto zařízení uspořádány prostředky pro otevření ventilu válce pro umožně• · · · * · *·· • ft ···*· · ftftft « · ···· · · · · · · ·· ·· ·« · ·· ··

- 8 ní pohybu stlačených par k prostředku pro odstranění tepla. Tento prostředek může zahrnovat kondenzátor, jehož úkolem je kondenzovat páry chladivá do tekutého stavu.

Je výhodné, obsahuje-li okruh akumulátor tekutiny, uspořádaný mezi kondenzátorem a výparníkem vytvářejícím teplo zaváděné do tekutého chladivá. Ve výparníku může být snížen tlak vratným pohybem pístu od zmíněného konce válce, a tím se umožní uvedeni tekutého chladivá do varu odloučením tepla z oblasti obklopující výparník, čímž se v této oblasti dosáhne chladicího účinku.

Zařízení může v uzavřeném okruhu obsahovat další tepelné čerpadlo, pracující stejně jako první již zmíněné čerpadlo, pro dosažení kontinuálního odpařování a následného chlazení .

Z jiného pohledu na vynález je jeho předmětem zařízení pro přenášení tepla, obsahující ejektorový cyklus a absorpční cyklus, v němž je chladivo recyklováno mezi ejektorovým a absorpčním cyklem.

Je výhodné, obsahuje-li ejektorový cyklus ejektor uspořádaný tak, že s sebou unáší chladivo z absorpčního cyklu.

Je rovněž výhodné, obsahuje-li ejektorový cyklus generátor pro výrobu par chladivá o relativně vysokém tlaku a ejektor, do něhož se vyráběné chladivo přivádí. Absorpční cyklus s výhodou obsahuje výparník pro odpařování tekutého chladivá za účelem výroby par chladivá o relativně nízkém tlaku, a dále obsahuje absorbér obsahující absorbent pro absorbování par chladivá z výparníku pro vytvoření roztoku • · · ··» ···« • · · · · · · · ··· · · * · · * · · · · · · ·« ·· · ·· ·· chladivá a absorbentu, a koncentrátor pro odpařování části chladivá z roztoku za účelem vytvoření par chladivá o relativně nízkém tlaku. U jednoho provedení je ejektor připojen k výparníku za účelem unášení části par chladivá. U dalšího provedení je ejektor připojen ke koncentrátoru a unáší z něho vystupující páry chladivá.

Podle jiného provedení vynálezu je jeho předmětem zařízení pro přenášení tepla, obsahující ejektorový cyklus a absorpční cyklus, přičemž ejektorový cyklus obsahuje generátor pro výrobu par chladivá o relativně vysokém tlaku a ejektor, do kterého se přivádí vyráběné chladivo, a absorpční cyklus, obsahující výparník pro odpařování tekutého chladivá za účelem vytváření par chladivá o relativně nízkém tlaku, absorbér obsahující absorbent pro absorbování par chladivá z výparníku za účelem vytvořeni roztoku chladivá a absorbentu, a koncentrátor pro odpařování části chladivá z roztoku pro vytvoření par chladivá o relativně nízkém tlaku, přičemž je ejektor napojen bud na výparník nebo na koncentrátor a unáší páry chladivá bud z výparníku nebo z koncentrátoru.

Je vhodné, je-li koncentrátor proveden jako výměník tepla, přičemž do jeho první strany proudí chladivo o relativně vysoké teplotě, s výhodou z ejektorového cyklu, vhodně z generátoru, a chladivo o relativně nízké teplotě vstupuje do jeho druhé strany z absorpčního cyklu, s výhodou z absorbéru.

Je rovněž vhodné, vede-li se chladivo z generátoru do koncentrátoru přes ejektor, jako směs s chladivém unášeným • · · · · * · * »· • · ····· · ···« · ···· ··· ··· *· »· ·· · ·· ·· ejektorem.

V prvém provedení, v němž ejektor unáší chladivo z výparníku, obsahuje zařízeni kondenzátor, jímž chladivo z druhé strany koncentrátoru přechází do kondenzátoru. Je vhodné, aby se chladivo z kondenzátoru převádělo do výparníku a do generátoru. U tohoto provedení se v podstatě všechno chladivo z první strany koncentrátoru převádí do výparníku.

U druhého provedení, v němž ejektor unáší chladivo z koncentrátoru, se chladivo vede z druhé strany koncentrátoru do výparníku a do generátoru.

Zařízení může dále obsahovat expanzní ventil pro chladivo přiváděné do výparníku. V prvním provedení jsou pro chladivo přiváděné do výparníku uspořádány dva expanzní ventily, přičemž první expanzní ventil je určen pro chladivo přiváděné do výparníku z první strany koncentrátoru a druhý expanzní ventil je určen pro chladivo přiváděné do výparníku z druhé strany koncentrátoru. Další expanzní ventil může být uspořádán pro absorbent přiváděný z druhé strany koncentrátoru do absorbéru.

Roztok může být převáděn z absorbéru do koncentrátoru pomocí čerpadla. Také chladivo může být čerpáno do generátoru pomocí čerpadla.

U dalšího provedení vynálezu je uspořádáno zařízení na výrobu energie, obsahující výše popsané zařízení pro přenášení tepla a prostředky pro výrobu energie, napojené mezi ejektorovým cyklem a absorpčním cyklem.

Je vhodné, vede-li se chladivo z ejektorového cyklu do • · · · © ♦© • © « ··· © · © © © »· · ·· © ·· ·· prostředku pro výrobu energie, načež se vede z generátoru do absorpčního cyklu.

Je výhodné, je-li prostředek pro výrobu energie spojen s generátorem a z něj se odvádí část v něm vyráběného chladivá o relativně vysokém tlaku do prostředku pro výrobu energie.

U prvního provedení zařízení pro výrobu energie, první provedeni zařízení pro přenášení tepla obsahuje prostředky pro výrobu energie, uspořádané mezi generátorem a absorbérem, přičemž je chladivo od zařízení pro výrobu energie převáděno do absorbéru. V druhém provedení zařízení pro výrobu energie a tím i v druhém provedení zařízeni pro přenášení tepla, je zařízení pro výrobu energie zapojeno mezi generátorem a absorbérem, přičemž je chladivo ze zařízení pro výrobu energie převáděno do absorbéru.

Podle jiného provedeni vynálezu jde o zařízení pro úpravu tekutiny, obsahující výše popsané zařízení pro přenášení tepla, přičemž tekutinou je chladivo, zařízení pro přenášeni tepla obsahuje přívod tekutiny do výparníku, z jehož výstupu se odvádí neodpařený výstupní materiál a kondenzovaný materiál vystupující z koncentrátoru, za účelem odstraňování koncentrátu z tohoto materiálu.

Je výhodné, je-li část tekutiny vycházející z druhé strany koncentrátoru převáděna do odváděčiho vedení a zbytek je převáděn do generátoru.

Toto provedení vynálezu může být s výhodou použito jako zařízeni pro destilaci vody, ve kterém je tekutinou solanka výrobkem je výše koncentrovaný solný roztok a kondenzátem je čistá voda. Alternativně může být toto zařízeni použito jako destilační zařízení nebo jako zahuštovací zařízení.

Podle dalšího provedení spočívá řešení podle vynálezu v tom, že zařízení pro přenášeni tepla obsahuje cyklus pro přenášení tepla zahrnující hlavní generátor pro výrobu par chladivá, ejektorový cyklus, do kterého mohou být převáděny páry chladivá z hlavního generátoru, a adsorbér, do něhož může být chladivo převáděno z ejektorového cyklu.

V jednom provedeni obsahuje ejektorový cyklus pomocný generátor, do něhož mohou být z ejektoru zaváděny ohřáté páry chladivá, přičemž je druhý generátor plněn stanoveným množstvím chladivá, a z ejektoru přiváděné teplo z chladivá je převáděno k náplni chladivá druhého generátoru za účelem jeho odpaření. Ejektorový cyklus může dále obsahovat kondenzátor pro kondenzování odpařené náplně chladivá z druhého generátoru a podle potřeby i výparník, do něhož se přivádí chladivo z kondenzátoru. Je vhodné, aby výparník byl připojen k ejektoru, jimž jsou nízkotlaké páry chladivá z výparníku unášeny chladivém procházejícím ejektorem. Mezi výparníkem a kondenzátorem může být vhodně uspořádán expanzní ventil rozpínající chladivo přicházející z kondenzátoru a vstupující do výparníku. Je vhodné připojit adsorbér k ejektorovému cyklu přes výparník, a chladivo odpařené ve výparníku se převádí do adsorbéru.

Dále je výhodné, je-li pomocný generátor plněn kombinovanou směsí chladiva/adsorbentu a adsorbér obsahuje adsor♦ · · • · · • · · · · ·· ·· ·· • · ·· ·

• · · ·» *· bent, který může být stejný jako adsorbent v pomocném generátoru pro adsorbování chladivá z výparníku.

Je rovněž výhodné, je-li adsorbér části druhého cyklu přenášení tepla, s výhodou obsahujícího druhý ejektor, druhý hlavní generátor, druhý výparník a druhý kondenzátor. Adsorbér přitom tvoří výše popsaný druhý pomocný generátor, a první výše zmíněný pomocný generátor může tvořit druhý adsorbér pro přijímání chladivá.

U jiného provedeni obsahuje ejektorový cyklus první a druhý ejektor, a dále obsahuje kondenzátor a výparník, přičemž je kondenzátor spojen s výparnikem pomocí expanzního ventilu. Kondenzátor je vhodně spojen s prvním ejektorem a páry chladivá 2 hlavního generátoru, procházející prvním ejektorem, unášejí chladivo z výparníku, přičemž chladivo vystupující z prvního ejektoru je s výhodou převáděno do kondenzátoru a nato přes expanzní ventil do výparníku. Zbytek chladivá z generátoru se s výhodou vede do druhého ejektoru unášejícího chladivo z výparníku, a chladivo vystupující z druhého ejektoru je vedeno do druhého generátoru, v němž je adsorbent pro adsorbování chladivá.

Je výhodné, obsahuje-li první generátor kombinaci adsorbentu/chladiva, z nichž se po zavedení tepla odpařuje chladivo.

Zařízeni může dále obsahovat druhý cyklus pro přenášení tepla, ve kterém se převádí chladivo z adsorbéru do generátoru, přičemž druhý cyklus pro přenášení tepla také obsahuje první a druhý ejektor, kondenzátor a výparník uspořádaný

4 44 ♦ ·4· 4 ·

4 ·

v dráze odpovídající prvně zmíněnému cyklu pro přenášení tepla.

V jiném provedení vynálezu je uspořádáno zařízení pro přenášení tepla obsahující absorbér, generátor a vírovou trubici, přičemž generátor dodává stlačené chladivo do virové trubice, načež je relativně horké a relativně studené chladivo z vírové trubice převáděno do absorbéru.

Je výhodné, obsahuje-li absorbér absorbent absorbující chladivo přiváděné od vírové trubice za účelem vytvoření roztoku chladivá a absorbentu. Roztok se s výhodou přivádí do generátoru, v němž se tvoří stlačená pára, a absorbent se vede do absorbéru.

Mezi absorbérem a generátorem je uspořádán výměník tepla, do jehož první strany se přivádí roztok a absorbent se přivádí z generátoru do druhé strany, přičemž se do roztoku přivádí teplo z absorbentu.

U jednoho provedení je první konec vírové trubice, z něhož vystupuje ohřáté chladivo, spojen s kondenzátorem, v němž se kondenzuje horké chladivo. Mezi kondenzátorem a absorbérem je zapojen výparník, který odpařuje kondenzované chladivo přiváděné z kondenzátoru, čímž odebírá teplo z okolního prostoru.

Jiné provedení vynálezu může spočívat v tom, že obsahuje tepelnou trubici, jejíž protilehlé konce jsou napojeny na vírovou trubici. Absorbér může tvořit oblast tepelné trubice. Toto provedení může být uspořádáno tak, že tepelná tru• · · ·· ·*· · · • · * «·' '·· ·· · ·· ··

- 15 biče je uložena v podstatě ve svislém směru, přičemž je absorbér na jejím dně.

Generátor může objímat vírovou trubici.

Podle dalšího provedení tohoto vynálezu je vytvořeno zařízení pro výrobu energie obsahující ejektorový cyklus a cyklus pro výrobu energie, přičemž ejektorový cyklus obsahuje generátor pro výrobu chladivá o relativně vysokém tlaku a ejektor, do něhož je zavedeno toto vysokotlaké chladivo, přičemž ejektorový cyklus dále obsahuje prostředek pro nízký tlak, který je spojen s ejektorem, z něhož chladivo o relativně nízkém tlaku může být unášeno prostřednictvím chladivá o relativně vysokém tlaku, a cyklus vyrábějící energii je spojen s generátorem, jímž je chladivo o relativně vysokém tlaku rovněž přiváděno do cyklu pro výrobu energie.

Je vhodné, je-li generátor poháněn solárním sběrným cyklem obsahujícím solární kolektor, uspořádaný tak, aby přiváděl teplo do generátoru. Solární kolektorový cyklus může dále obsahovat ohřívací prostředek pro podporu tepla získávaného ze solárního kolektoru.

Je vhodné, aby chladivo v solárním sběrném cyklu bylo odděleno od chladivá v zařízení pro výrobu energie.

Ejektorový cyklus může dále obsahovat první kondenzátor přijímající chladivo z ejektoru a z cyklu pro výrobu energie, a druhý kondenzátor přijímající chladivo z prvního kondenzátoru.

Podle jednoho z řešení podle vynálezu sestává zařízení pro přenášení tepla z rotačního výměníku tepla, obsahujícího • · · ·· • ···· · • · · ·· ··

větší počet podlouhlých prvků vyčnívajících vnějším směrem z otočného hřídele, dále z pohonného prostředku pro otáčení výměníku tepla a z prostředku pro dodávání tekutiny pro přenášení tepla k podlouhlým prvkům výměníku tepla. Při rotaci výměníku tepla se teplo převádí do kapaliny nebo z kapaliny pro přenášení tepla prostřednictvím zmíněných podlouhlých prvků.

Je výhodné, jsou-li podlouhlé prvky vytvořeny jako žebra ve tvaru pásků, jehel nebo úzkých proužků. Výhodou rotačního výměníku tepla je, že při velkém množství podlouhlých prvků se dosáhne velké povrchové plochy. Tak například výměník tepla, který má průměr 30 cm, může mít povrchovou plochu 8 m².

V jednom provedení může mít zařízeni pro přenášení tepla tvar generátoru pro výrobu odpařené tekutiny pro přenášení tepla. V jiném provedeni může být zařízení pro přenášení tepla vytvořeno jako kondenzátor pro přijímání a kondenzaci odpařené tekutiny pro přenášení tepla. V dalším provedení může zařízení pro přenášení tepla obsahovat absorbér, v němž obsažený absorbent může absorbovat odpařovanou tekutinu pro přenášení tepla, která je do něj dodávána. V dalším provedení může zařízení pro přenášení tepla obsahovat výparník přijímající a odpařující do něj přiváděnou expandovanou tekutinu pro přenášení tepla. Zařízení obsahuje skříň pro rotační výměník tepla. Skříň může obsahovat nádrž pro tekutinu a dále může obsahovat sběrný prostředek pro odebírání části zmíněné tekutiny a její přepravu k podlouhlým prvkům • · · · «·· · « • · · • · ·· • · · rotačního výměníku tepla. Sběrný prostředek může sestávat z trubky, která se otáčí společně s rotačním výměníkem tepla. Sběrný prostředek je s výhodou upevněn na otočném hřídeli rotačního výměníku. Je vhodné, obsahuje-li sběrný prostředek čerpací trubku. Alternativně může být sběrný prostředek vytvořen jako čerpadlo poháněné od otáčivého hřídele rotačního výměníku tepla.

Otáčivý hřídel může být opatřen kanálkem určeným pro přenášeni tepla z jedné koncové oblasti do protilehlé koncové oblasti, přičemž jsou podlouhlé prvky upevněny nad tímto kanálkem. Toto vedeni je s výhodou vytvořeno jako otáčívá tepelná trubice. Teplo může být do tepelné trubice převáděno z podlouhlých prvků. Alternativně může také být teplo převáděno z tepelné trubice do podlouhlých prvků.

Alternativně může také být otáčivý hřídel vytvořen jako vřeteno, na němž jsou upevněny podlouhlé prvky.

Podle jiného provedeni tohoto vynálezu obsahuje soustava pro přenášeni tepla výše popsané zařízení pro přenášení tepla spojené s alespoň jedním dalším zařízením pro přenášení tepla, takže se převádí tekutina pro přenášení tepla z jedné oblasti soustavy do druhé, a tím se také přenáší teplo z jedné oblasti soustavy do druhé..

Je výhodné, má-li alespoň jedno nebo každé z dalších zařízení pro přenášení tepla stejnou konstrukci jako má zařízení pro přenášení tepla popsané v příslušných výše uvedených odstavcích.

Soustava pro přenášení tepla může obsahovat výparník » 9

9 · • · ·

99 pro odpařování expandované tekutiny pro přenášení tepla. Soustava může dále také obsahovat absorbér, který přejímá odpařenou kapalinu pro přenášeni tepla z výparníku, přičemž absorbér obsahuje absorbent, který absorbuje zmíněnou tekutinu pro přenášení tepla za účelem vytvořeni bohatého roztoku tekutiny pro přenášení tepla/absorbentu. Soustava může také být opatřena generátorem, který přejímá uvedený bohatý roztok a vyrábí z něj odpařovanou tekutinu pro přenášení tepla a chudý roztok tekutiny pro přenášení tepla/absorbentu. Dále může soustava také obsahovat kondenzátor, do kterého vstupuje odpařená tekutina pro přenášení tepla, přiváděná z generátoru.

Výraz “bohatý roztok tekutiny pro přenášení tepla/absorbentu znamená, že jde o roztok, který má vysokou koncentraci tekutiny pro přenášení tepla. Také výraz “chudý roztok tekutiny pro přenášení tepla/absorbentu znamená, že jde o roztok s nízkou koncentrací tekutiny pro přenášeni tepla.

Alespoň k jednomu výparníku, absorbéru, generátoru a kondenzátoru je s výhodou připojeno i zařízení pro přenášení tepla, popsané v příslušných výše uvedených odstavcích.

Chudý roztok tekutiny pro přenášení tepla/absorbentu se vhodně dodává z generátoru do absorbéru.

V jednom z provedení vynálezu každý výparník, absorbér a generátor zahrnují také zařízení pro přenášení tepla popsané v příslušných výše uvedených odstavcích.

V jiném provedení vynálezu může také kondenzátor zahrnovat zařízení pro přenášení tepla, popsané v příslušných • · ♦· * 444 4 · • · 9

4« 44 • 9 «*

4 výše uvedených odstavcích.

Tato provedeni mohou také obsahovat cyklus, v němž je kondenzovaná tekutina pro přenášení tepla dodávána z kondenzátoru do výparníku s výhodou prostřednictvím expanzních prostředků, které rozpínají tekutinu pro přenášení tepla, čímž snižuji její tlak.

Ve druhém provedeni mohou hřídele rotačních výměníků tepla generátoru a kondenzátoru zahrnovat tepelné trubice.

v jiném provedení zahrnují výparník i absorbér zařízení pro přenášení tepla, popsané v příslušných výše uvedených odstavcích.

Toto provedení může obsahovat otevřený cyklus, v němž se odpařuje tekutina pro přenášení tepla v generátoru, který může být ovládán sluneční energií. Proto je vhodné, aby generátor obsahoval solární kolektor. Zařízeni může dále být opatřeno prostředkem pro přivádění dalšího chladivá do soustavy.

v jiném provedení mohou výparník, absorbér a generátor zahrnovat zařízení pro přenášení tepla, které bylo popsáno ve výše uvedených odstavcích 4 až 9. Přitom tvoří soustava otevřený cyklus zahrnující prostředek pro přivádění roztoku obsahujícího tekutinu pro přenášení tepla jako rozpouštědlo do výparníku, kde se z tohoto roztoku odpařuje tekutina pro přenášeni tepla, a do vypouštěcího prostředku, zajištujícího odváděni kondenzované tekutiny pro přenášení tepla z kondenzátoru. Soustava podle čtvrtého provedeni může dále obsahovat vypouštěcí prostředek pro rozpouštědlo a odvádění kon · · «V · Φφφ* • · φ · » φ φφφφ • * φ φ φ · φ · ···« φ • · · · φ · φφφ • · φφ φφ φ φφ φφ

- 20 centrovaného roztoku z výparníku.

V dalším provedení mohou být jak absorbér, tak ΐ kondenzátor a generátor opatřeny zařízením pro přenášení tepla, popsaným výše v odstavcích 4 až 9. Toto provedení může zahrnovat otevřený cyklus pro účely vysoušeni v případech, kdy tekutina pro přenášení tepla obsahuje vodu. Absorbér může být opatřen vstupem pro příjem vlhkého vzduchu a výstupem pro odvádění suchého vzduchu, přičemž je absorbent schopen absorbovat vodu ze vzduchu. Je výhodné, je-li kondenzátor opatřen výstupním otvorem, jímž se odvádí kondenzovaná voda.

V šestém provedení obsahuje soustava dva cykly spojené prostředky pro přenášení tepla, a může mít formu klimatizační soustavy. Je vhodné, obsahuje-li první cyklus soustavy absorbér pro příjem teplého vlhkého prostředí za účelem odstraněni vlhkosti ze vzduchu a jeho vysušení, a výparník, do kterého vstupuje vysušený vzduch a tekutina pro přenášení tepla, s výhodou voda, přičemž se voda odpařuje za účelem ochlazování a zvlhčováni vstupujícího suchého vzduchu, čímž se z něj vytváří ochlazený vlhký vzduch.

Mezi absorbérem a výparníkem je vhodně uspořádán prostředek pro přenášení tepla z prvního do druhého cyklu. Je výhodné, je-li prostředek pro přenášení tepla tepelná trubice, jejíž jedna koncová oblast je uspořádána v dráze mezi absorbérem a výparníkem.

Druhý cyklus obsahuje výparník, do něhož vstupuje teplý vzduch a tekutina pro přenášení tepla, přičemž se tekutina pro přenášení tepla odpařuje do prostoru za účelem jeho © ©« · ©··© « © · · « · ·*© · · • · · · · · · • ·· · ·© ··

- 21 ochlazení a zvlhčení. Dále obsahuje odsávací prostředek pro odsávání vlhkého vzduchu. Prostředek pro přenášení tepla je vhodně uspořádán mezi výparnikera a odsávacím prostředkem druhého cyklu. Je vhodné uspořádat protilehlou koncovou oblast prostředku pro přenášení tepla v dráze proudění vzduchu mezi výparníkem a odsávacím prostředkem.

Výparník a absorbér v prvním cyklu a výparník v druhém cyklu mohou obsahovat zařízení pro přenášení tepla, popsané výše v příslušném odstavci.

V jiném provedení tohoto vynálezu obsahuje zařízení pro přenášení tepla generátor pro výrobu odpařované tekutiny pro přenášení tepla, absorbér pro dodávání bohatého roztoku tekutiny pro přenášeni tepla/absorbentu do generátoru, ejektor, do kterého je z generátoru zaváděna odpařená tekutina pro přenášení tepla, a výparník spojený s ejektorem tak, že tekutina pro přenášení tepla, procházející ejektorem, unáší s sebou tekutinu pro přenášení tepla z výparníku.

V jednom provedení může být mezi generátorem a ejektorem uspořádáno odběrné zařízení, přičemž do ejektoru vstupuje odpařená tekutina pro přenášeni tepla přes toto odběrné zařízeni. Odběrným prostředkem může být turbína, která může pohánět alternátor pro výrobu elektrického proudu. U tohoto provedeni může zařízení obsahovat větší počet ejektorů uspořádaných ve větším počtu stupňů.

Zařízení může být opatřeno kondenzátorem pro kondenzaci tekutiny vystupující z generátoru a mezi kondenzátorem a ejektorem může být zařazen výparník, do něhož vstupuje • · · 4 * 4 4 44 • * ·»« «4 « 4444 4 • • 4 4 444 444 • · · 44 4 · · 44

- 22 kondenzovaná tekutina pro přenášení tepla vystupující z kondenzátoru. Mezi kondenzátorem a výparníkem může být uspořádán prostředek pro snížení tlaku, kterým může být expanzní ventil.

Kondenzátor může být uspořádán tak, že bude přebírat odpařovanou tekutinu pro přenášeni tepla přímo z generátoru, přičemž část odpařené tekutiny pro přenášení tepla přechází z generátoru do odběrného prostředku a část odpařené tekutiny pro přenášení tepla je převáděna do kondenzátoru. Alternativně může být v zařízení uspořádán kondenzátor, do něhož se přivádí odpařená tekutina pro přenášení tepla z odběrného prostředku, přičemž část odpařené tekutiny proudí z prostředku pro přenášení tepla do ejektoru a část tekutiny pro přenášení tepla přechází z odběrného prostředku do kondenzátoru.

V jiném provedení obsahuje generátor výměník tepla, který vyrábí odpařenou tekutinu pro přenášeni tepla, přičemž tento výměník tepla přejímá tekutinu pro přenášení tepla z ejektoru. V tomto provedení může být uspořádán ohřívací prostředek pro ohřev tekutiny vystupující z ejektoru před jejím vstupem do generátoru. Je výhodné, obsahuje-li ohřívací prostředek kompresor, který stlačuje tekutinu pro přenášení tepla, vypuzovanou z ejektoru. Je rovněž výhodné, vstupuje-li tekutina pro přenášení tepla z ejektoru do generátoru a nato do výparníku.

V posledně zmíněném provedeni je výparník připojen na absorbér, přičemž je část tekutiny pro přenášení tepla uná• · • 4 4 4 · · 44 • · ♦ 4 4 4 444 4 4 • • 4 4 4 · · « 44 · 44 44

- 23 sena pomocí ejektoru a část tekutiny pro přenášení tepla se z výparníku převádí do absorbéru.

V jiném provedení může zařízení obsahovat první ejektor, do něhož vstupuje část odpařené tekutiny pro přenášeni tepla vzniklé v generátoru, a druhý ejektor, do něhož vstupuje část odpařené tekutiny vzniklé v generátoru.

Zařízení může být opatřeno chladicím prostředkem, do kterého vstupuje tekutina pro přenášeni tepla vypuzovaná z prvního ejektoru. Druhý ejektor může být připojen k chladicímu prostředku, přičemž tekutina pro přenášení tepla vystupující z generátoru a procházející druhým ejektorem unáší s sebou tekutinu pro přenášení tepla v chladicím prostředku .

Podle jiného provedení vynálezu obsahuje zařízení pro přenášení tepla generátor pro výrobu odpařené tekutiny pro přenášení tepla, ejektor, do kterého vstupuje odpařená tekutina pro přenášení tepla z generátoru, výparník, do kterého vstupuje tekutina pro přenášení tepla, výparník je fluidně spojen s ejektorem, přičemž odpařovaná tekutina z generátoru, procházející ejektorem, může s sebou unášet tekutinu z výparníku, načež dochází k odpařování tekutiny ve výparniku a v ejektoru k jejímu smísení s tekutinou z generátoru.

Je výhodné, obsahuje-li toto zařízení také kondenzátor přijímající tekutinu pro přenášení tepla z ejektoru a kondenzující ji, přičemž je výparník ve fluidním spojení se zmíněným kondenzátorem a přejímá z kondenzátoru část kondenzované tekutiny pro přenášení tepla.

• ♦ • · ·♦ • ·♦· · ·

9 9

99 • · · * · ♦ 9

99 ·· 9

Pro expanzi a tim i redukci tlaku tekutiny pro přenášení tepla přicházející z kondenzátoru do výparníku může být v zařízení uspořádán expanzní prostředek. Generátor může být spojen se zmíněným kondenzátorem za účelem přejímání části, s výhodou zbytku kondenzované tekutiny pro přenášeni tepla z kondenzátoru. Pro přivádění tekutiny pro přenášeni tepla do generátoru může být zařízení opatřeno čerpadlem.

Pro přenášení tepla do zmíněného generátoru 2a účelem výroby odpařené tekutiny pro přenášení tepla může být zařízení opatřeno solárním ohřívacím prostředkem. Solární ohřívací prostředek je s výhodou tvořen solárním kolektorem pro příjem solární energie pro ohřev druhé tekutiny pro přenášení tepla, která je v něm obsažena. Převádění druhé tekutiny pro přenášení tepla ze solárního kolektoru do generátoru pro ohřev první tekutiny pro přenášeni tepla je s výhodou zabezpečeno čerpadlem.

Solární ohřívací prostředek může být dále doplněn sekundárním ohřívacím prostředkem pro ohřev druhé tekutiny pro přenášení tepla v případě, že je solární energie přijatá solárním kolektorem nedostačující pro vytvořeni dostatečného tepla pro ohřev první zmíněné tekutiny pro přenášení tepla.

Zařízení může dále obsahovat odběrný prostředek pro příjem části odpařované první zmíněné tekutiny pro přenášení tepla z kondenzátoru, přičemž je odběrný prostředek ovládatelný zmíněnou tekutinou pro přenášení tepla za účelem odvádění produktu ze zařízení. Zařízením pro odvádění produktu • * · · · ·· • · · · · · ♦··· « • · · a a a a · aa a aa aa

- 25 je s výhodou turbina, která může být připojena k alternátoru pro výrobu elektrického proudu. Je výhodné, je-li turbína uspořádána ve fluidním spojení s generátorem a kondenzátorem, přičemž se tekutina vede z generátoru do turbíny a nato do kondenzátoru.

Podle jiného provedeni tohoto vynálezu je zařízení opatřeno zdrojem energie pro výrobu elektřiny a zahrnuje prostředek obsahující tekutinu pro přenášeni tepla, přičemž tento prostředek vymezuje první a druhou oblast, a tekutina pro přenášení tepla může cirkulovat mezi první a druhou oblasti, a dále obsahuje prostředek pro výrobu elektřiny, uspořádaný mezi první a druhou oblastí a ovládatelný cirkulaci zmíněné tekutiny za účelem výroby elektřiny.

Je výhodné, obsahuje-li zdroj energie turbinu uspořádanou mezi první a druhou oblastí a alternátor připojený k turbíně, přičemž je cirkulací tekutiny poháněna turbina, která pohání alternátor vyrábějící elektrickou energii.

Dále je výhodné, obsahuje-li první oblast výparník, jímž se v něm obsažená tekutina pro přenášení tepla odpařuje v důsledku aplikace tepla. Druhá oblast s výhodou obsahuje kondenzátor, jímž se odvádí teplo z odpařené kapaliny pro přenášení tepla za účelem jejího kondenzování. Zařízení může také být opatřeno prostředkem pro převádění kondenzované tekutiny pro přenášení tepla z druhé oblasti do první oblasti.

Tento transportní prostředek může mít formu knotu a může dále zahrnovat vedeni uspořádané mezi první a druhou oblasti.

Je výhodné, je-li prostředek pro výrobu elektřiny uspo♦ ·· • ··· · · • « · ·· φ· • · · ♦ * ♦ · · · · « · • · · · ♦ * · ·· ·· ·· · řádán v dráze odpařované tekutiny pro přenášení tepla, aby mohl být poháněn tlakem této odpařované tekutiny.

Na druhé koncové oblasti mohou být uspořádána žebra, usnadňující odvádění tepla. Výparník může obsahovat disperzní prostředek pro rozptýlení tekutiny na velkou povrchovou plochu za účelem usnadnění jejího odpařování. Disperzní prostředek pro tekutinu může mít formu knotu.

Podle jiného provedení je předmětem vynálezu elektrický výrobek obsahujíc! výše popsaný zdroj energie a prostředek pro využití elektřiny vyrobené zmíněným zdrojem energie.

Elektrickým výrobkem může být lampa nebo svítilna.

Další provedení vynálezu obsahuje elektrický výrobek obsahující tepelnou trubici s tekutinou pro přenášení tepla, která může cirkulovat mezi první a druhou oblastí při současné aplikaci tepla, a dále obsahuje prostředek pro výrobu elektřiny, uspořádaný v drá2e zmíněné cirkulující tekutiny pro výrobu elektřiny, a prostředek pro využiti elektřiny vyrobené prostředkem pro výrobu elektrické energie.

Přehled obrázků na výkresech

Příkladné provedení vynálezu je dále popsáno s odvoláním na připojené výkresy, kde na obr. 1 je schematicky znázorněno provedení zařízení pro přenášení tepla, na obr. 2 až 5 jsou schematicky znázorněny modifikace zařízení pro přenášeni tepla podle obr. 1, na obr. 6 je schematicky znázorněno jedno z provedeni zařízení pro přenášení tepla s tepelným čerpadlem, na obr. 7, 8 a 9 je schematicky znázorněno čer4 4 44

444 · 4

4 4

44 padlo z obr. 5 v různých fázích pracovního postupu a na obr. 10 je schematicky znázorněna modifikace zařízení podle obr. 7 aš 9. Na obr. 11 je schematicky znázorněno další zařízení pro přenášení tepla, na obr. 12 je schematicky znázorněna modifikace zařízení podle obr. 11, na obr. 13 je schematicky znázorněno zařízení na výrobu energie se začleněným zařízením pro přenášeni tepla znázorněným na obr. 11 a na obr. 14 je schematicky znázorněno zařízení na výrobu energie se začleněným zařízením pro přenášení tepla znázorněným na obr.

12. Na obr. 15 je schematicky znázorněno zařízení pro úpravu tekutin. Na obr. 16 je schematicky znázorněno jiné provedeni zařízeni pro přenášení tepla, na obr. 17 je schematicky znázorněna jiná modifikace zařízení pro přenášení tepla znázorněného na obr. 11 a na obr. 18 je schematicky znázorněna další modifikace zařízení pro přenášení tepla podle obr.

17. Na obr. 19 je schematicky znázorněna vírová trubice. Na obr. 20 je schematicky znázorněno zařízeni pro přenášení tepla se začleněnou vírovou trubicí, na obr. 21 je modifikace zařízení pro přenášení tepla se začleněnou virovou trubicí a na obr. 22 je další modifikace zařízeni pro přenášeni tepla se začleněnou virovou trubicí. Obr. 23 představuje schematické znázornění dalšího provedení zařízení pro přenášeni tepla a obr. 24 modifikaci zařízení znázorněného na obr. 23. Obr. 25 je schematické znázornění jednoho z provedení soustavy pro přenášení tepla a na obr. 26 až 31 jsou schematicky znázorněny modifikace soustav pro přenášeni tepla. Na obr. 32 je psychrometrický diagram znázorňující cykly a v v· a aaa · · a a a aa aa • » · a a • · · · · · · • · * · · a a •a ·· »· « soustavy podle obr. 31. Obr. 33 představuje schematické znázornění dalšího provedení zařízení pro přenášení tepla. Na obr. 34 až 37 jsou schematicky znázorněny modifikace zařízení pro přenášení tepla, znázorněného na obr. 33. Na obr. 38 až 40 jsou v řezu znázorněna různá provedení elektrického zařízeni.

Příklady provedeni vynálezu

Na obr. 1 je znázorněno zařízení na výrobu energie, jako celek označené 1010. obsahující chladicí soustavu 1012 a soustavu 1014 pro výrobu energie.

Chladicí soustava 1012 obsahuje výparník 1016, absorbér 1018, ohřívací prostředek 1020 a kondenzátor 1022. V chladicí soustavě 1012 cirkuluje chladivo 1024.

Chladivo 1024 ve výparníku 1016 je odpařováno tekutinami přiváděnými vedením 1026. například vzduchem nebo vodou. Odpařující se chladivo 1024 odebírá teplo (Qi) z tekutiny ve vedení 1026. Chlazené tekutiny mohou pak být použity pro chlazení. Chladivo 1024 ve formě nasycených par přechází vedením 1028 do absorbéru 1018 obsahujícího absorbent pro absorbováni přiváděných par chladivá vydávajícího teplo (Qo) do tekutiny, například do vody nebo vzduchu, přiváděných vedením 1032. V průběhu absorpčního procesu vzniká bohatý roztok chladivá, který se čerpadlem 1034 a prostřednictvím vedení 1036 čerpá přes výměník tepla 1038 (jehož účel bude dále vysvětlen) do ohřívacího prostředku 1020. Čerpadlem 1034 se zvyšuje tlak bohatého roztoku chladivá ve vedení 1036.

• · · · ··· · · • · · « ·· • » « · * · ♦ * «· *

Topný prostředek 1020 obsahuje solární kolektor 1040. v němž je využito sluneční energie pro ohřev bohatého roztoku chladivá a plynem vyhřívané ohřívací těleso 1042. produkující přídavné teplo nebo veškeré teplo v případě, kdy není k dispozici žádná sluneční energie.

Páry chladivá 1024 a tekutý absorbent se vedou přes separátor 1044. který odděluje tekutý absorbent 1030 od par chladivá 1024. Tekutý absorbent 1030 o vysoké teplotě přechází vedením 1046 do výměníku tepla 1038. Ve výměníku tepla 1038 přechází bohatý roztok chladivá na jedné straně do vedení 1036 a na druhé straně přechází absorbent 1030 o vysoké teplotě do vedení 1046. takže se teplota z absorbentu 1030 přenáší na bohatý roztok chladivá, čímž se zvyšuje teplota bohatého roztoku chladivá a snižuje teplota absorbentu 1030. Absorbent 1030 je pak vedením 1048 převeden do absorbéru 1018 a jeho tlak je před vstupem do absorbéru 1018 snížen pomocí expanzního ventilu 1049.

Část par chladivá o vysoké teplotě, vystupujícího ze separátoru 1044. je vedením 1050 a přes zpětný ventil 1052 vedena ke kondenzátoru 1022. Zbytek par chladivá o vysoké teplotě je veden vedením 1054 a přes zpětný ventil 1056 do soustavy 1058 na výrobu energie, jak bude dále podrobněji vysvětleno.

Páry chladivá o vysoké teplotě a tlaku ve vedení 1050 se vedou do kondenzátoru 1024, kde jsou kondenzovány pomocí tekutin, například vodou nebo vzduchem, které z chladivá odstraňují teplo. Kondenzované chladivo se pak vedením 1062

4 4« »444 φ • 4 4

44 *4 přivádí přes redukční ventil provedený jako expanzní ventil 1064. jimž se nízkotlaké chladivo převádí do výparníku 1016 pro opakování cyklu.

Páry chladivá o vysoké teplotě a tlaku ve vedeni 1054 se vede do prostředku pro výrobu energie , který obsahuje turbínu 1066 a generátor 1068 elektřiny. Vysokotlaké chladivo ve vedení pohání turbínu 1066 a tím i generátor 1068 pro výrobu elektrické energie v jednotkách 1070. 1072. jak je schematicky znázorněno.

Vysokotlaké chladivo, které pohání turbínu 1066. podstupuje pokles tlaku v příčném směru turbiny 1066 a v důsledku toho chladivo o nízkém tlaku prochází vedením 1074. spojí se s odpařovaným chladivém ve vedení 1028 a přechází do absorbéru 1018.

Pokud jde o obr. 2, je zde znázorněno jiné provedení zařízení 1010 na výrobu energie, které je v podstatě stejné, jako zařízení znázorněné na obr. 1 s tou výjimkou, že obsahuje první ohřívací prostředek 10 20A a druhý ohřívací prostředek 1020B. které jsou uspořádány paralelně. První ohřívací prostředek 1020A obsahuje první solární kolektor 1040A a první plynový ohřívač 1042A. Druhý ohřívací prostředek 1020B obsahuje druhý solární kolektor 1040B a druhý plynový ohřívač 1042B. Bohatý roztok chladivá ve vedení 1036 se po průchodu výměníkem tepla 1038 rozděluje do dvou vedeni 1036A a 1036B. Vedení 1036A směřuje přes kapalinové čerpadlo 1034A. které zvyšuje tlak ve vedení 1036A, do prvního solárního kolektoru 104QA a do prvního plynového ohřívače 1042A φ φ φ φ φφ φφφ φφ φ φφ za účelem odpařování chladivá z vedení 1036A a vyrobení směsi par chladivá 1024 o vysokém tlaku a teplotě, a chudého roztoku 1030 chladivá. Tato směs je pak vedena do separátoru 1044A, odkud jsou páry chladivá vedením 1054 vedeny do soustavy 1014 pro výrobu energie, a chudý roztok chladivá z prvního separátoru 1044A se vedením 1046A vede do druhého separátoru 1044B, jak bude dále podrobněji vysvětleno.

Zbytek bohatého roztoku chladivá vystupujícího z výměníku tepla 1038, který nebyl odveden vedením 1036A. je odváděn vedením 1036B přes solární kolektor 1040B a plynový ohřívač 1042B za účelem odpaření chladivá v bohatém roztoku, vyrobení par chladivá 1024 o vysoké teplotě a tlaku, a chudého roztoku chladivá 1030. Ve vedení 1046A dochází ke směšování s chudým roztokem chladivá 1030 při tlaku sníženém expanzním ventilem 1047A a směs se přivádí do druhého separátoru 1044B. Páry chladivá 1024 se z druhého separátoru 1044B vedou vedením 1050 do kondenzátorů 1022. Chudý roztok chladivá 1030 se z druhého separátoru 1044B odvádí vedením 1046B do výměníku tepla 1038.

Prvky, označené na obr. 2 stejnými vztahovými značkami jako na obr. l, jsou stejné a mají stejnou funkci.

Na obr. 3 je znázorněno další provedení vynálezu, u něhož je soustava 1014 pro výrobu energie zapojena v řadě s kondenzátorem 1022. Prvky shodné s těmi, které jsou znázorněny na obr. 1, jsou označeny stejnými vztahovými značkami .

U provedení podle obr. 3 se všechny páry chladivá 1024

Β V ΒΒ

ΒΒΒΒ Β

Β Β vedou ze separátoru 1044 vedením 1054 přes zpětný ventil 1056 do turbíny 1066 pro výrobu elektrické energie. Chladivo o nízkém tlaku, odváděné z turbiny 1066. se vedením 1074 vede do kondenzátoru 1022, odkud se kondenzační skupenské teplo (Qo) odvádí vedením 1060. Kondenzované chladivo 1024 je pak odváděno vedením 1062 přes expanzní ventil 1064 do výparníku 1016. Vedením 1028 se chladivo odpařené ve výparníku 1016 odvádí do absorbéru 1018. Funkce zbývající části tohoto zařízení je stejná jako u zařízení znázorněného na obr. 1.

Na obr. 4 je znázorněno další provedení zařízení podle vynálezu, obsahující první a druhý ohřívací prostředek 1120A. 1120B. které jsou uspořádány paralelně. Prvky zařízení, které jsou znázorněny na obr. 4 a označeny stejnými vztahovými značkami jako na obr. 1, jsou stejné a mají stejnou funkci.

Prvním ohřívacím prostředkem 1120A může být jakýkoliv vhodný ohřívací prostředek a na obr. 4 je schematicky znázorněno, že se jeho ohřev provádí tekutinou přiváděnou vedením 1130. První ohřívací prostředek 1120A může být podobný jako ohřívací prostředek 1020 znázorněný na obr. 1 a 3 a popsaný v příslušné části popisu.

Bohatý roztok chladivá se pomocí čerpadla 1034 a vedení 1036 přivádí do výměníku tepla 1038 a dále do vedeni 1136. ve kterém se část bohatého roztoku chladivá odděluje a odvádí vedením 1136B do druhého ohřívacího prostředku 1120B, což bude dále podrobněji vysvětleno. Zbytek bohatého roztoku chladivá se vedením 1136A přivádí do druhého výměníku tepla • · · 4 4·· *44 *4 4 4444 4 * 4 4 4 · · 4 • 4 · 44 4·

1138 a odtud do prvního ohřívacího prostředku 1120A. V prvním ohřívacím prostředku 1120A teplo (Qi) přiváděné vedením

1130 způsobí, že se chladivo z bohatého roztoku chladivá odpařuje a odpařené chladivo se odvádí vedením 1154. které je dále rozděleno na dvě vedení 1154A a 1154B. což bude rovněž dále vysvětleno.

Páry chladivá, které mají vysokou teplotu a jsou vedeny vedením 1154A přes ventil 1156 do turbíny nebo stroje 1066 a nato vedením 1158, do něhož je zaústěno vedení 1028 chladivá, se kterým se smísí a tato směs je vedena do absorbéru 1018. Chladivo kondenzované v kondenzátoru 1022 je převáděno vedením 1062 do výměníku tepla 1160 a přes expanzní ventil 1064 do výparníku 1016. Odpařené chladivo je pak z výparníku 1016 vedením 1028 vedeno přes výměník tepla 1160. čímž je teplo z odpařovaného chladivá vedením 1028 převáděno do chladivá ve vedení 1062.

Chudý roztok chladivá, vyráběný v prvním ohřívacím prostředku 1120A odpařováním chladivá, se vedením 1140 přivádí do výměníku tepla 1138. Chudý roztok chladivá o vysoké teplotě přichází do jedné strany výměníku tepla 1138 a bohatý roztok chladivá přichází do druhé strany, čímž se teplo převádí od chudého roztoku chladivá o vysoké teplotě do bohatého roztoku, a tím dochází ke zvýšení teploty bohatého roztoku chladivá a ke snížení teploty chudého roztoku chladivá ve vedení 1140. Chudý roztok chladivá ve vedení 1140 se pak převádí do vedení 1140B, jak bude dále vysvětleno.

Bohatý roztok chladivá, procházející vedením 1136B, je * ·* • ••4 4 • 4 4

4« • · 44 veden do druhého ohřívacího prostředku 1120B. který je ohříván vysokou teplotou odpařovaného chladivá ve vedení 1154B. které se pak ochlazuje a vychází z druhého ohřívacího prostředku 1120B vedením 1154C. v důsledku ohřevu bohatého roztoku chladivá, které z vedení 1140B přechází do druhého ohřívacího prostředku 1120B. se roztok chladivá odpařuje a vedením 1150 je dále veden do kondenzátoru 1022. Chladivo ve vedení 1154C je také přes expanzní ventil 1155 vedeno do kondenzátoru 1022. Chudý roztok chladivá, vyráběný v druhém ohřívacím prostředku 1120B odpařováním chladivá, se vede vedením 114QB. mísí se s chudým roztokem chladivá ve vedení 1140 a zavádí se do výměníku tepla 1038, a poté se vede vedením 1048 do absorbéru 1018.

Na obr. 5 je znázorněno další provedení, v němž jsou první a druhý ohřívací prostředek 1120A a 1120B uspořádány v sérii. Toto provedení je stejné jako provedení podle obr. 4 s tím rozdílem, že bohatý roztok chladivá ve vedení 1136 není rozdělen do dvou vedeni 1136A a 1136B. Místo toho je všechen bohatý roztok chladivá z vedení 1136 veden přes výměník tepla 1138 do prvního ohřívacího prostředku 1120A. v němž se odpaří chladivo z bohatého roztoku chladivá a tím se získá střední roztok chladivá, který se vedením 1140 zavádí do výměníku tepla 1138 a přes expanzní ventil 1139 do druhého ohřívacího prostředku 1120B.

Střední roztok chladivá v druhém ohřívacím prostředku 1120B je ohříván vedením 1154B. jímž prochází páry chladivá, které mají vysokou teplotu, čímž se odpařuje další chladivo, • Λ 9 « · *·

V · · « ·· ·*· · « • · · ftft ·· které se vedením 1150 přivádí do kondenzátoru 1022. a chudý roztok chladivá se z druhého ohřívacího prostředku 1120B odvádí vedením 1140B do výměníku tepla 1038 a odtud vedením 1048 do absorbéru 1018. Tak je odpařené chladivo z prvního ohřívacího prostředku převáděno do kondenzátoru vedením 1154B a odpařené chladivo z druhého ohřívacího prostředku 1120B je vedením 1150 rovněž přiváděno do kondenzátoru 1022. Páry chladivá o vysoké teplotě a vysokém tlaku se vedou vedením 1154 přes ventil 1156 do turbíny nebo stroje 1066 za účelem výroby elektrické energie v generátoru 1068. načež se odvádí vedením 1158 stejně jak je znázorněno na obr. 5, smísí se s odpařeným chladivém z vedení 1028 a vedou se dále do absorbéru 1018.

Plyny spalin z prvního ohřívacího prostředku 1120A mohou být v zařízení podle obr. 4 nebo 5 použity pro dalši ohřev v druhém ohřívacím prostředku 1120B.

Jako chladivo a absorbent mohou být u popsaných provedení tohoto zařízení použity jakékoliv vhodné dvojice chladivá a absorbentu, například čpavek a voda, voda a bromid lithný, voda a mravenčan draselný nebo voda a NaSCN. Jako chladivo je také možno použít hydrofluorocarbonové chladivo (HFC) (například R134a, R123, R32 a R152,) a jako absorbent například ETFE, DTG a DTrG.

Výrazy vysoká teplota, nízká teplota, vysoký tlak a nízký tlak jsou relativní výrazy vztahující se na přiměřené relativní teploty a tlaky v různých částech zařízení.

Výrazy bohaté, střední a chudé roztoky chladivá • · Bt ··· · φ • · · ·* ·♦ • « • · · • · · » · • · * » ·· ·· · vyjadřují relativní koncentraci chladivá v absorbentu. Tak je například slovem bohatý” označena relativně vysoká koncentrace chladivá a slovem chudý relativně nízká koncentrace .

Pokud jde o obr. 6 až 9, je zde znázorněn tepelný kompresor páry tvořený soustavou píst/válec, ve které je píst 2010 vratně posuvný ve válci 2012. Plst 2010 je udržován mezi pracovní stranou a příslušným koncem 2013 válce 2012. Dále je zde znázorněna tekutá kombinace 2014 chladiva/absorbentu, například NH₃/H₂O nebo H^O/LiBr (nebo tekutá kombinace chladiva/adsorbentu, například NH₃/CaCl₂, R32/AX21) a páry chladivá 2016. například čpavku, které se nacházejí mezi kombinací 2014 a koncem 2013 válce 2012. Regenerátor/výměník tepla 2018 má uzavřený vodní okruh, který je zčásti uspořádán ve válci 2012 v prostoru v němž se nacházejí páry chladivá 2016 a jeho účelem je výměna tepla.

V konci 2013 válce 2012 je zaústěn vstup 2020 a výstup 2022. které jsou oba řízeny zpětným ventilem a jsou spojeny s kondenzátorem 2024. Kondenzátor 2024 je spojen s akumulátorem 2026 tekutého chladivá, jehož výstup 2028 a vstup 2030 je spojen s uzavřeným okruhem chladivá v odpařovacím hadu 2032.

Kondenzátor 2024. akumulátor 2026 tekutého chladivá a odpařovací had 2032 tvoří soustavu neznázorněného chladicího zařízení, přičemž je akumulátor 2026 opatřen vhodnou izolací 2034 a odpařovací had 2032 je uspořádán v prostoru vodou naplněné komory 2036 opatřené vhodnou izolací 2038.

Komora 2036 je za účelem výměny tepla spojena s vnitřní částí chladicího zařízení.

Při pracovní činnosti se píst 2010 pohybuje z rovnovážné polohy, znázorněné na obr. 7, směrem k pracovnímu konci 2013 válce 2012. čímž stlačí páry chladivá 2016 a způsobuje jejich absorbování v kombinaci 2014 chladíva/absorbentu. Koncentrace kombinace 2014 jakož i její tlak se zvyšuji, jakmile píst 2010 dosáhl konce svého kompresního zdvihu (obr. 8). Teplo vznikající při absorpci a kompresi v průběhu kompresního procesu se z válce 2012 odvádí pomocí výměníku tepla 2018.

Po ukončení kompresního procesu se pomocí zpětného ventilu otevře výstup 2022 a kombinace 2014 chladíva/absorbentu se v regenerátoru 2018 ohřívá za účelem vylučování par chladivá absorbovaného v průběhu komprese. Chemická absorpce probíhá tak, že se páry chladivá vylučují jako páry o vysokém tlaku, které se při ochlazení kondenzují.

Vysokotlaké páry chladivá se z válce 2012 vytlačují do kondenzátoru 2024, kde se páry kondenzují jako tekutina a vydávají do okolí kondenzační teplo. Z kondenzátoru 2024 se tekuté chladivo převádí do akumulátoru 2026 tekutiny a odtud do odpařovacího hadu 2032.

Po vypnuti regenerátoru 2018 a vrácení pístu 2010 zpět od pracovního konce 2013 válce 2012. se z akumulátoru 2026 odvádějí páry a v odpařovacím hadu 2032 klesá tlak, čímž je tekuté čpavkové chladivo zahříváno a následně ochlazuje chladicí zařízení. V průběhu dalšího cyklu není již do chla• · © © · » « » © · · ·· · ·« *

··· © • © • « diclho zařízení dodáváno další teplo vzhledem k diodovému tepelnému účinku, který je důsledkem vrstvení tekutého chladivá. Rozdíl hustoty studeného a teplého tekutého chladivá zabraňuje jejich smísení. Pro ochlazování chlazeného prostoru je možno vyrábět led.

Všeobecně jsou absorpční systémy objemnější než obvyklé kompresní systémy, neboř absorpční chladič má více součástí. Také proto, že převod tepla a hmoty v absorpčním systému (to je v generátoru a absorbéru) je chudý, je potřebná velká povrchová plocha. Použití kombinace chladiva/absorbentu ve válci kompresního systému pro chlazení a ohřev odstraňuje a zmírňuje tyto problémy a dovoluje provádět absorpční proces efektivněji (to znamená, že pro desorpci chladivá je třeba rychlá absorpce a minimální přívod tepla) než v běžném absorpčním systému. Navíc, kombinace chladiva/absorbentu se systémem komprese par umožňuje použití chladív s příznivým účinkem na životní prostředí, která nemají vliv na zmenšování ozónové vrstvy a které nezpůsobuji skleníkový efekt.

Za účelem dosaženi plynulé operace může zařízení obsahovat dvě soustavy pístů/válců, jak je zřejmé z obr. 10, kde vstupy 2020. 2020A do válce jsou přímo napojeny na odpařovací zařízení 2032. přičemž je každý výstup 2022 a 2022A z válce připojen ke kondenzátoru 2024 a každý válec 2012 , 2012A je spojen s regenerátorem/výměníkem tepla 2018. Na konci každého expanzního zdvihu v příslušném válci zaujmou páry chladivá prostor nad příslušným pístem ve válci, který z tohoto důvodu funguje jako akumulátor.

- 39 Výhodné je, že pro kompresi par chladivá jsou vhodné různé typy přístrojů, například kompresory s vratným pohybem, rotační nebo šroubové kompresory. Pro dosažení maximální účinnosti cyklu mohou být použity různé druhy kompresních a expanzních procesů.

Příkladně lze uvést, že je také možno použít i jiných kombinaci chladiva/absorbentu, které mohou obsahovat mravenčan draselný/vodu, NH_a/NaSCN, přičemž kombinace chladiva/adsorbentu mohou obsahovat silikagel/kysličník syřičitý a čpavek/chlorid vápenatý R134a/AX21, R60/AX21.

Na obr. 11 je znázorněno zařízení 3010 pro přenášení tepla, obsahující ejektorový cyklus 3012 a absorpční cyklus 3014. Ejektorový cyklus 3012 obsahuje parní generátor 3016 a ejektor 3018. Absorpční cyklus 3014 obsahuje výparník 3020 který, jak je znázorněno, je s ejektorovým cyklem 3012 spojen prostřednictvím vedení 3022, uspořádaným mezi cyklem ejektoru 3018 a výparníkem.

Absorpční cyklus 3014 dále obsahuje absorbér 3022 obsahující absorbent, například vodný roztok bromidu lithného. Absorpční cyklus 3014 také obsahuje koncentrátor 3024 a kondenzátor 3026. Jako chladivo lze v zařízení 3010 vhodně použít i vodu.

Za provozu se teplo Q_a vede do generátoru 3016 , který v něm obsažené chladivo mění na páru. Vedením 3026 se chladivo přivádí do ejektoru 3018. kde dochází k jeho rozpínání pomocí primární trysky ejektoru 3018_f čímž se unášejí páry o nízkém tlaku z výparníku 3020 vedením 3032. Páry chladivá,

j «

»« • « « a • « »· a a • · · *· «a vystupující z ejektoru, se vedením 3028A vedou do koncentrátoru 3024. kde předávají teplo kombinaci chladiva/absorbentu v kondenzátorové spirále 3028B. Kondenzované chladivo odchází v tekutém stavu ze spirály 3028B vedením 3028C, v němž se rozpíná, a dále expanzním ventilem 3030 do výparníku 3020. Výparník 3020 je nízkotlaký a získává teplo Q_b z okolí, čímž ve výparníku 3020 vytváří chladicí účinek. Část chladivá odpařeného ve výparníku 3020 se odvádí ejektorem 3018 a vedením 3022. Zbytek chladivá z výparníku 3020 se vede vedením 3032 do absorbéru 3022. který obsahuje absorbent, například koncentrovaný roztok bromidu lithného ve vodě. Teplo Q_c vzniká při absorpci chladivá vstupujícího do absorbéru 3022 za účelem vytvoření zředěného roztoku absorbentu, který je čerpán čerpadlem 3034 a vedením 3036 zaváděn do koncentrátoru 3024.

V koncentrátoru 3024 teplo z chladivá procházejícího kondenzátorem 3028B způsobí, že chladivo obsažené v roztoku vstupujícím vedením 3036 do koncentrátoru 3024 se odpařuje a vedením 3038 je zaváděno do kondenzátoru 3026.

Odpařováním chladivá v koncentrátoru 3024 se zvyšuje koncentrace roztoku a koncentrovaný roztok je veden přes expanzní ventil 3040 a vedením 3042 zpět do absorbéru 3022, kde absorbuje další chladivo přiváděné vedením 3032. Odpařované chladivo, přiváděné do kondenzátoru 3026. je v něm kondenzováno a vydává teplo Q_d. Kondenzované chladivo je pak dále odváděno vedením 3046. které se dělí do dvou větví, z nichž první větev 3048 vede chladivo do výparníku 3020

44 *4 4 ·

4« přes expanzní ventil 3050. v němž se chladivo rozpíná. Druhá větev 3052 vede chladivo pomocí čerpadla 3044 do generátoru 3016 _f v němž do něj přiváděné teplo Q_a odpaří chladivo a celý cyklus tak začíná znovu. Cyklus se pak kontinuálně opakuje.

Na obr. 12 je znázorněna modifikace provedení znázorněného na obr. 11. Prvky, které mají stejné vlastnosti a funkci jsou označeny stejnými vztahovými číslicemi. Zařízení znázorněné na obr. 12 se liší od zařízení podle obr. 11 tím, že je zde vypuštěno vedení 3038 kondenzátor 3026 a vedení 3046. Také vedení 3028C od spirály 3028B je rozděleno do dvou větví, to je do první větve 3048 převádějící chladivo přes expanzní ventil 3050 do výparniku 3020 a do druhé větve 3052. která vede chladivo do generátoru 3016. Z koncentrátoru 3024 je odpařené chladivo vedeno vedením 3138 do ejektoru 3018, přičemž chladivo odpařené v generátoru 3016 a vedením 3026 zaváděné do ejektoru 3018 unáší odpařované chladivo nízkého tlaku z koncentrátoru 3024 vedením 3138. Jak je zřejmé, bylo vypuštěno vedení 3022 od výparniku 3020.

Na obr. 13 je znázorněno zařízeni na výrobu energie 3110, obsahující zařízení 3010 pro převod tepla, které je stejné jako zařízeni znázorněné na obr. 11, a prostředky 3112 pro výrobu energie. Prostředky 3112 pro výrobu energie obsahují turbínu 3114. která je vedením 3116 spojena s generátorem 3016. Turbina 3114 může být použita pro pohon generátoru na výrobu elektrické energie. Turbina 3114 je vedením 3118 spojena s absorbérem 3022.

* · I

- 42 Pokud je zařízení v činnosti, je část chladivá odpařeného v generátoru 3016 převáděna vedením 3116 do turbíny 3114. Chladivo vypařované v generátoru 3016 má vysoký tlak, takže otáčí lopatkami turbíny 3114 a tím umožňuje výrobu elektrické energie. Chladivo vystupující z turbíny 3114 má nízký tlak a je vedením 3118 vedeno do absorbéru 3022.

Pokud jde o obr. 14, je na něm znázorněno další provedení zařízení 3110 na výrobu energie, obsahující zařízení 3010 pro přenášení tepla, znázorněné na obr. 12. Zařízení 3110 na výrobu energie obsahuje prostředky 3112 pro výrobu energie, které jsou stejné jako prostředky 3112 pro výrobu energie znázorněné na obr. 13 a jsou stejným způsobem zapojeny mezi generátorem 3016 a absorbérem 3022.

V každém ze shora popsaných provedení jsou jak ejektorový cyklus 3012 tak i absorpční cyklus 3014 uzavřené cykly.

Pokud dále jde o obr. 15, je na tomto obrázku znázorněn odsolňovací přístroj 3210. který obsahuje mnohé stejné prvky, které jsou znázorněny na obr. 1 a 2, přičemž jsou tyto prvky označeny stejnými vztahovými značkami jako na obr.

a 2.

Za provozu se solanka přivádí vedením 3212 do výparníku 3020. Složky odpařené ve výparníku 3020 odebírají teplo z hadu 3214 a odpařují ze solanky vodu. Vedením 3032 se páry vedou do absorbéru 3022. Zbývající roztok solanky, zůstávající ve výparníku 3020, má formu koncentrovaného roztoku soli a je odtud odváděn vedením 3216. Pára z výparníku 3020 je vedena vedením 3032 do absorbéru 3022, načež je absorbována * * ♦· »»· · · * · · ♦· ·· • · · • · · • · · * ·* «» ♦ · • · • · ·· v koncentrovaném vodném roztoku bromidu lithného, čímž se získává zředěný vodný roztok bromidu lithného. Absorpční teplo, při němž dochází k absorpci, je vydáváno hadem 3218. Zředěný roztok bromidu lithného je pak čerpán čerpadlem 3034 a vedením 3036A do výměníku tepla 3220. kde se zředěný roztok zahřívá a nato se dále převádí vedením 3036B do koncentrátoru 3024. Spirála 3028B v koncentrátoru 3024 odvádí teplo do zředěného roztoku vstupujícího do koncentrátoru 3024 a odpařuje z něj vodu. Tímto odpařováním vody se zvyšuje koncentrace roztoku bromidu lithného, který se vedením 3042A převádí do výměníku tepla 3220. kde je teplo vedeno výměníkovou spirálou 3042B a rozřečluje roztok bromidu lithného při jeho průchodu kolem vnější strany spirály 3042B. Koncentrovaný roztok bromidu lithného je pak vedením 3042C veden do expanzního ventilu 3040 a odtud do absorbéru 3022.

Do generátoru 3016 se zavádí teplo prostřednictvím spirály 3222. jíž se ohřívá v něm obsažená voda a vyrábí se pára. Pára se vede vedením 3026 do ejektoru 3018. Pára se pak rozpíná v primární trysce ejektoru 3018. čímž s sebou unáší nízkotlakou páru z koncentrátoru 3024 vedením 3138. Páry z vedení 3026 a z vedení 3138 se pak vedou vedením 3138 do kondenzační spirály 3028B koncentrátoru 3024 a nato se odvádějí vedením 3028C. za nimž je vedení rozděleno do dvou větví. Větev 3052 vede přes čerpadlo 3044 zpět do generátoru 3016. Zbytek je vedením 3224 veden do jímky, kde se shromažáuje kondenzát.

Je vhodné uvést, že provedení, znázorněné na obr. 15 • ·· ··· a a • · a ·· aa • · * ♦ · · « ·· ·· a používané pro odsolňování, může také být použito pro jiné účely, například pro destilaci nebo pro koncentraci tekutiny přiváděné vedením 3212.

Na obr. 16 je znázorněno další zařízení, které obsahuje generátor 3016. ejektor 3018. výparník 3020. první kondenzátor 3060, druhý kondenzátor 3062 a zařízení na výrobu energie 3110. Generátor 3016 je poháněn od solárních sběrných prostředku 3070. obsahujících panel solárního kolektoru 3072. plynový hořák 3074 a ohřívací spirálu 3076. uspořádanou v generátoru 3016. Pro čerpání chladivá solárními sběrnými prostředky 3070 je zde začleněno čerpadlo 3078.

Čerpadlo 3078 čerpá chladivo do solárního kolektoru 3072 vedením 3080. Při průchodu chladivá solárním kolektorem 3072 je toto chladivo ohříváno solární energií. Ohřáté chladivo je pak vedeno přes plynový hořák 3074. který se používá ve dnech, kdy je nízká sluneční energie, což je řešením, které není nutné v oblastech s teplým podnebím.

Ohřáté chladivo se pak převádí do ohřívací spirály 3076 za účelem ohřevu chladivá v generátoru 3016. Z generátoru 3016 se chladivo vede vedením 3026 do ejektoru 3018. Chladivo expandované primární tryskou unáší s sebou vedením 3022 z výparníku 3020 chladivo o nízkém tlaku. Z ejektoru 3018 vystupující látky, obsahující směs chladivá z vedení 3026 a 3022. se vedením 3028 přivádějí do prvního kondenzátoru 3060.

Část chladivá, odpařeného v generátoru 3016. se vedením 3116 převádí do zařízení pro výrobu energie, do turbíny • · ··· · » » ··

··

3114. Chladivo o vysokém tlaku, zaváděné do turbíny 3114. začne otáčet turbinovými lopatkami, čímž se v alternátoru 3115 vyrábí elektrická energie. Chladivo o nízkém tlaku, vystupující vedením 3118 z turbíny 3114. se zavádí do prvního kondenzátoru 3060. v němž se smísí s chladivém vstupujícím z vedeni 3028. Vedením 3064 je pak chladivo vedeno do druhého kondenzátoru 3062. kde se zcela přeměňuje do tekutého stavu. Pomocí čerpadla 3068 a vedení 3066 je chladivo vedeno z druhého kondenzátoru 3062 do generátoru 3016. Cyklus se pak může opakovat.

Je zřejmé, že tento cyklus obsahuje dvě chladivá. První chladivo je v cyklu vyrábějícím energii, obsahujícím ejektor, výparník a generátor, a druhé chladivo je v solárních prostředcích obsahujících solární kolektor 3072. plynový hořák 3074 a ohřívací spirálu 3076.

Na obr. 17 je znázorněno další provedeni předmětu vynálezu se zařízením 3150 pro přenášení tepla, sestávajícím z prvního cyklu pro převádění tepla, v němž je obsažen hlavni generátor 3152, ejektor 3154, výparník 3156. kondenzátor 3158. pomocný generátor 3160 a adsorbér 3162. Teplo Q_a je vedeno do hlavního generátoru 3152. kde odpařuje v něm obsažené chladivo. Odpařené chladivo je vedeno vedením 3164 do ejektoru 3154. který je vedením 3166 spojen s výparníkem 3156. Vysokotlaké chladivo, procházející z vedeni 3164 ejektorem 3154₁ unáší s sebou chladivo nízkého tlaku z vedení 3166 spojeného s výparníkem 3156. Směs chladivá z hlavního generátoru 3152 a z výparníku 3156, vystupující z ejektoru • · • ··· · • · ·« *

·· • * · · · φ · • · · · · · ♦ · ·· · ··

3154. přechází vedením 3168Α do pomocného generátoru 3160.

Pomocný generátor 3160 je plněn adsorbentem v němž je adsorbováno chladivo, s výhodou stejné chladivo, které je odpařováno z hlavního generátoru 3152. V pomocném generátoru 3160 je uspořádána ohřívací spirála 3168B, která převádí teplo z odpařeného chladivá z ejektoru 3154 do kombinace chladivo/adsorbér obsažené v pomocném generátoru 3160 za účelem odpařování chladivá. Chladivo odpařené v pomocném generátoru 3160 je vedeno vedením 3170 do kondenzátoru 3158. Chladivo vystupující z ohřívací spirály 3168B je odváděno vedením 3168C a čerpadlem 3172 je čerpáno zpět do hlavního generátoru 3152.

Chladivo, které je vedením 3170 přiváděno do kondenzátoru 3158, se v něm kondenzuje a teplo Q_n se odvádí. Kondenzované chladivo se vedením 3174 vede do expanzního ventilu 3176. v němž se rozpíná, načež je zavedeno do výparníku

3156.

Nízkotlaké chladivo ve výparníku 3156 odebírá teplo Q_c z okolního prostředí, čímž vzniká chladicí účinek, část chladivá z vedení 3168C se pomocí vedení 3178 a expanzního ventilu 3180 vede do výparníku 3156.

Část chladivá z výparníku 3156 je z vedeni 3166 unášena ejektorem 3154. Zbytek chladivá je vedením 3184 veden do adsorbéru 3162. V adsorbéru 3162 je obsažen adsorbent, jimž je přiváděné chladivo adsorbováno.

Zařízení 3150 pro přenášení tepla dále zahrnuje druhý převáděcí cyklus, který obsahuje prvky podobné těm, které *·· φ φ φ φφ • ♦ φφφφφ • φφφ φφφ ·* φφ φ* φ jsou znázorněny na obr. 17, totiž druhý hlavní generátor, druhý ejektor, druhý výparník a druhý kondenzátor. Tyto prvky byly z obr. 17 vypuštěny z důvodů srozumitelnosti. Adsorbér 3162 představuje v druhém převáděcím cyklu tepla druhý pomocný generátor. Kombinace chladiva/adsorbentu v adsorbéru 3162 tak má funkci náplně kombinace chladiva/adsorbentu, ze které se má odpařit chladivo. Takže pokud adsorbér 3162 působí jako druhý pomocný generátor vyrábějící páry chladivá, mohou být tyto páry převáděny do druhého kondenzátorů. V cyklu se chladivo vrací zpět do zmíněného pomocného generátoru 3160 a je adsorbováno v něm obsaženým adsorbentem. Takto mohou být oba cykly převádění tepla podle potřeby opakovány, střídavě mezi jednou a druhou částí zařízení.

Pokud jde o obr. 18, je na tomto obrázku znázorněno další provedení zařízení podle vynálezu, které jako celek je označeno vztahovou značkou 3151. Zařízeni 3151 sestává z prvního cyklu pro převádění tepla, obsahujícího generátor 3153. první ejektor 3155 a druhý ejektor 3157. První ejektor 3155 je spojen s kondenzátorem 3159 a s výparníkem 3161. Druhý ejektor 3157 je spojen s adsorbérem 3163.

Za provozu je do generátoru 3153 dodávána kombinace adsorbentu/chladiva a přivádí se do něj také teplo Q_a. Tím se chladivo odpařuje a páry chladivá o vysokém tlaku se z generátoru 3153 odvádějí vedením 3165. Část par chladivá se odvádí vedením 3165A do prvního ejektoru 3155. Průchodem chladivá prvním ejektorem 3155 se nízkotlaké chladivo unáší vedením 3167 do výparníku 3161. který je spojen s prvním * · · 4*44 ·4· 4 4 4 44 4 < 4 • · · · · 4 4

44 4 44 ·»

- 48 ejektorem 3155. Složky vystupující z prvního ejektoru 3155.

které sestávají z kombinace chladivá z vedení 3165A a z vedeni 3167. se dále vedou vedením 3169 do kondenzátoru 3159. Kondenzační teplo Q_c se odebírá z kondenzujícícího se chladivá a odvádí se z kondenzátoru 3159. Kondenzované chladivo se vedením 3171 vede dále přes expanzní ventil 3173. kde je expandováno a dále vedeno do výparníku 3161.

Zbytek vysokotlakého chladivá je vedením 3165B veden do druhého ejektoru 3157. který pomocí vedení 3175 unáší nízkotlaké chladivo do výparníku 3161. Směs vystupující z druhého ejektoru 3157 se vedením 3177 vede do adsorbéru 3163. Adsorbér 3163 obsahuje adsorbent a chladivo přicházející do adsorbéru 3163 je adsorbováno adsorbentem, z něhož se odvádí adsorpční teplo Q_d.

V druhém cyklu pro převádění tepla (který pro lepší srozumitelnost není znázorněn) se chladivo z adsorbéru 3163 převádí zpět do generátoru 3153. kde je adsorbováno v něm obsaženým adsorbentem. Druhý cyklus pro převádění tepla obsahuje první a druhý ejektor, kondenzátor a výparník, které jsou navzájem vůči sobě uspořádány relativně stejně jak je znázorněno na obr. 18 u prvního zmíněného cyklu pro převádění tepla, jímž se teplo (a adsorbent) převádí do generátoru

315.1.

Jakmile bylo chladivo adsorbováno do adsorbentu v adsorbéru 3163. může být do adsorbéru 3163 zavedeno teplo pro výrobu chladivá, přičemž generátor 3153 pracuje jako adsorbér a chladivo je adsorbováno v něm obsaženým adsorbentem.

• Τ » · » * ·»·· • · ····· « ···· t ·«·· ··· ··« ·· ·· ·· « ·· «·

Na obr. 19 je schematicky znázorněna standardní vírová trubice 3310. Vírová trubice 3310 obsahuje komoru 3312. do níž se zavádí stlačený plyn, například vzduch, ve směru znázorněném šipkou X. Vírová trubice 3310 dále obsahuje první trubku 3314. ve které je překážka 3316, která je centrálně uspořádána na jejím konci a částečně blokuje konec trubky 3314. Vírová trubice dále obsahuje druhou trubku 3318. Zjistilo se, že plyn vystupující z konce trubky 3314. jak je znázorněno šipkou Y, má vyšší teplotu než stlačený plyn vstupující vstupem 3313. a stlačený plyn opouštějící konec trubky 3318 ve směru šipky Z je chladnější než je teplota stlačeného plynu zaváděného do vstupu 3313.

Na obr. 20, 21 a 22 je znázorněno použití vírové trubice 3310. Podle obr. 20 je vírová trubice 3310 zásobována z generátoru 3322 vedením 3320. Do generátoru 3322 je teplo Q_a zaváděno pro odpaření kombinace chladíva/absorbentu 3324 v něm obsaženého. Chladivo odpařené z generátoru 3322 má vysoký tlak a je-li zavedeno do komory 3312 vírové trubice 3310 vstupem 3313, horké páry chladivá odcházejí z konce trubky 3314 do ohřívače 3326. z něhož vystupuje teplo Q_x.

Chladivo je ze spirály ohřívače 3326 vedeno vedením 3328 do absorbéru 3330. Chladivo vystupující z konce trubky 3318 má formu studených par, které se převádějí do chladicí spirály 3330 za účelem získání tepla Q_v 2 okolního prostředí. Chladivo se převádí z chladicí spirály 3330 vedením 3332 do absorbéru 3330. Absorbér 3330 obsahuje absorbent 3334 a chladivo vstupující z vedení 3328 a 3332 je absorbováno absor50 bentem 3334. Ten uvolňuje teplo Q_z ve formě absorpce tepla. Roztok vytvořený při absorbování chladivá absorbentem 3334 se vede vedením 3336 a čerpadlem 3338 přes výměník tepla 3340 do generátoru 3322. Výměník tepla 3340 ohřívá kombinaci chladiva/absorbentu ve vedeni 3336 předtím, než je dopravena do generátoru 3322. V generátoru 3322 se chladivo odpařuje a vedením 3320 se vede tak jak je výše uvedeno, a absorbent o vysoké teplotě se pak vede vedením 3342 do výměníku tepla 3340, v němž dochází k výměně tepla kombinací absorbentu/chladiva procházejících z vedení 3336 přes výměník tepla 3340. Absorbent ve vedení 3342 je pak expandován expanzním ventilem 3344 a vrácen do absorbéru 3330.

Na obr. 21 je znázorněna modifikace provedení znázorněného na obr. 20, obsahující mnohé stejné prvky, které mají tytéž vlastnosti jako prvky znázorněné na obr. 20. Stejné prvky jsou označeny stejnými vztahovými značkami. Provedení znázorněné na obr. 21 se liší od provedení znázorněného na obr. 20 tím, že výparník 3350 přijímá chladivo z vedení 3328. Chladivo obsažené ve vedení 3328 je před vstupem do výparníku 3350 expandováno expanzním ventilem 3352. Takže při vstupu do výparníku 3350 se chladivo odpařuje a tím získává teplo Q_r z okolního prostředí a tak vytváří chladicí účinek. Odpařovací chladivo je vedením 3354 vedeno do absorbéru 3330. do něhož vstupuje chladivo z výparníku 3350 a z vedení 3332 a je absorbováno absorbentem 3334. Cyklus znázorněný na obr. 21 pracuje stejně jako cyklus znázorněný na obr. 20.

Na obr. 22 je znázorněna tepelná trubice 3410. obsahující vírovou trubici 3310. Tepelná trubice 3410 obsahuje chladicí spirálu 3412. jejímž prostřednictvím studený vzduch přiváděný od konce trubky 3318 může přejímat teplo z okolního prostředí. Tepelná trubice 3410 dále obsahuje ohřívací spirálu 3414. přejímající horké páry z koncové části trubky 3314. čímž vydává teplo Q^. Tepelná trubice 3410 má dále absorpční úsek 3416. obsahující absorbent 3418. Studené chladivo, procházející chladicí spirálou 3412. prochází dále úsekem 3420 tepelné trubice 3410 do absorpčního úseku 3416. Také chladivo z ohřívací spirály 3414 přechází do absorpčního úseku 3416 na jejím druhém konci. Chladivo z obou spirál, to je z chladicí spirály 3412 a z ohřívací spirály 3414. je absorbováno v absorbentu 3418 a pomocí čerpadla 3424 a vedení 3422 je převáděno do generátoru 3426. Teplo Q_a se zavádí do generátoru 3426 pro odpařování chladivá z kombinace 3428 chladivá/absorbentu. Odpařované chladivo se vyrábí za vysokého tlaku a zavádí se do vírové trubice 3310 vstupem 3313. Vedením 3430 se koncentrovaný absorbent vede do expanzního ventilu 3432. v němž se rozpíná před zavedením do absorpčního úseku 3416 tepelné trubice 3410.

Pokud jde o obr. 23 a 24, je na nich znázorněno zařízení pro přenášeni tepla 4010. obsahující rotační výměník tepla 4012. na němž je uspořádán větší počet podlouhlých prvků tvaru podlouhlých jehel 4014 upevněných na hřídeli, který v případě provedení podle obr. 23 má tvar vřetena 4016 a v případe provedeni podle obr. 24 má tvar otočné tepelné

0 00

0000 0

0 0 • 0 »0 • 0 • 0

0« trubice 4018.

U zařízení znázorněného na obr. 23 je vřeteno 4016 pomocí tyče 4020 spojeno s pohonným motorem 4022. U provedení podle obr. 24 je tepelná trubice 4018 řemenicí 4024 a řemenem 4026 spojena s pohonným motorem 4022.

Prodloužené jehly 4014 vyčnívají vnějším směrem z vřetena 4016 nebo z tepelné trubice 4018 a jsou uspořádány obvodově okolo vřetena 4016 nebo tepelné trubice 4018 tak, aby měly velkou povrchovou plochu pro převádění tepla do tekutiny nebo z tekutiny pro přenášení tepla, přiváděné na jehly 4014. Zařízení obsahuje sběrné prostředky ve formě čerpací trubice 4028 upevněné na prodlouženém členu 4030 a jím na vřetenu 4016 nebo tepelné trubici 4016. jak je znázorněno na výkrese.

Zařízení 4010 obsahuje skříň 4032, v níž je uložen výměník tepla a tato skříň 4032 je dále opatřena nádrží 4034, ve které je obsažena tekutina 4036 pro přenášení tepla. Z nádrže 4034 je vyvedena vypouštěci trubka 4038 pro vypouštěni tekutiny 4036 a ke skříni 4032 je připojena přívodní trubka 4040 pro přívod tekutiny pro přenášení tepla. Tekutina pro přenášení tepla, dodávaná do skříně 4032. může, avšak nemusí být stejná, jako tekutina 4036 pro přenášení tepla, odváděná vypouštěci trubkou 4038. Tak například, pokud zařízení funguje jako absorbér, tekutina pro přenášení tepla, vstupující do zařízení 4010, bude mít formu chladivá, zatím co tekutina pro přenášení tepla ve skříni 4032 bude mít formu roztoku v kombinaci chladíva/absorbentu.

* φφφ φφ φ φ φ φ φφ φ φ «I

Ke skříni 4032 je v blízkosti jehel 4014 připojena trubice 4042 pro přívod odpařované chladicí tekutiny pro přenášení tepla k jehlám 4014 nebo pro odvádění odpařené ohřáté tekutiny pro přenášení tepla z prostoru skříně 4032, což závisí na funkci zařízení 4010.

Na obr. 24 má tepelná trubice 4018 první koncovou oblast 4044 vně skříně 4032. a druhou koncovou oblast 4046. uspořádanou ve skříni 4032. Za provozu může být teplo přiváděno do první koncové oblasti 4044. přičemž je toto teplo dopravováno podél tepelné trubice 4018 do druhé koncové oblasti 4046 , čímž se tekutina pro přenášení tepla odpařuje na jehlách 4014. Alternativně může být teplo odváděno z první koncové oblasti 4044. čimž se umožňuje, že se teplo z druhé koncové oblasti 4046 vede do oblasti vně skříně 4032.

Pohonný motor 4022 otáčí výměníkem tepla 4012. který přitom otáčí čerpací trubicí 4028. Tím se tekutina 4036 rozptyluje po celém povrchu jehel 4014 a tak se uskutečňuje účinné přenášení tepla.

Zařízení znázorněné na obr. 23 a 24 může být vytvořeno jako generátor pro výrobu odpařované tekutiny pro přenášení tepla, jako kondenzátor odpařené tekutiny pro přenášení tepla, jako absorbér pro absorbování odpařené tekutiny pro přenášení tepla a jako výparník pro odpařování tekutiny pro přenášení tepla a následnou tvorbu chladicího účinku.

Na obr. 25 až 29 jsou znázorněny různé soustavy a kombinace zařízení pro přenášení tepla, znázorněného na obr. 23 a 24, jako jsou generátor, kondenzátor, absorbér a vý54 • © ·· < ··« » » · © parník, které budou nyní dále popsány.

Na obr. 25 je zařízeni 4050 pro přenášeni tepla obsahující výparník 4010A. absorbér 4010B a generátor 4010C. výparník 4010A, absorbér 4010B a generátor 4Q10C obsahuji výměník tepla 4010 typu znázorněného na obr. 23. Soustava 4050 také obsahuje kondenzátor 4052. rovněž standardního typu.

Kondenzovaná tekutina 4036 pro přenášení tepla nebo chladivo se vede trubkou 4054 přes expanzní ventil 4056 do výparníku 4010A. Expanzní ventil 4056 rozpíná jím procházející chladivo 4036 a tak snižuje jeho tlak. Chladivo 4036 o sníženém tlaku, vstupující do výparníku 4010A. přechází okolo jehel 4014A do nádrže 4034A, kde čerpací trubice 4028A rozptyluje chladivo 4036 na jehly 4014A. na nichž dochází k odpařování v průběhu rotace vřetena 4016A odvozené od pohonného motoru 4022A. který otáčí jehlami 4014A za účelem urychlení odpařováni. Tím vzniká chladicí účinek a kapalina procházející nádrží 4034A vedením 4058 se ochlazuje.

Odpařené chladivo 4036A se kanálem 4042A převádí do absorbéru 4010B. Vřeteno 4016A ve výparníku 4010A je spojovací tyčí 4Q20B spojeno s vřetenem 4016B v absorbéru 4010B. Tímto způsobem jsou výměníky tepla 4012A a 4012B ve výparníku 4010A a v absorbéru 4010B synchronně otáčeny pohonným motorem 4022A.

V nádrži 4034B absorbéru 4010B je roztok chladiva/absorbentu, který je rozptylován na jehly 4014B čerpací trubicí 4028B v absorbéru 4010B. Tím se dovnitř vstupující odpa·· ··»«* · ···* · • · ♦ v « · · · * · • · · · ·« · ·· ·· řené chladivo 4036A absorbuje do roztoku chladiva/absorbentu na jehlách 4014B. Absorpční teplo je z nádrže 4Q34B absorbéru 4010B odváděno vedením 4060 tekutiny. Bohatý roztok chladiva/absorbentu se vede vypouštěcí trubkou 4038B a přes čerpadlo 4062 do výměníku tepla 4064. kde se roztok ohřívá. Roztok se dále vede trubkou 4040C do generátoru 4Q10C a jímá se v nádrži 4034C. Teplo se do generátoru 4010C přivádí vedením 4066 a čerpací trubice 4028C rozptyluje roztok chladiva/absorbentu na jehly 4014C. čímž v důsledku rotace výměníku tepla 4012C, poháněného motorem 4022C, se chladivo odpařuje a vypouštěcí trubkou 4042C se odpařené chladivo převádí do kondenzátoru 4052. Chudý roztok chladiva/absorbentu se pak převádí vypouštěcí trubkou 4038C do výparniku 4064 pro ohřívání tekutiny, která je přiváděna vedením 4038B. Výsledkem je chudý roztok ochlazeného chladiva/absorbentu a tento roztok je pak veden přívodní trubkou 404QB do absorbéru 4010B pro další absorpci. Odpařované chladivo z vypouštěcí trubky 4042C. vstupující do kondenzátoru 4052. se kondenzuje chladicí tekutinou procházející vedením 4068. Nato se cyklus opakuje.

Výraz bohatý roztok chladiva/absorbentu, zde používaný, znamená, že jde o roztok, který má vysokou koncentraci chladivá. Výraz chudý roztok chladiva/absorbentu znamená, že jde o roztok, který má nízkou koncentraci chladivá.

Na obr. 26 jde o zařízení podobné tomu, které je znázorněno na obr. 23, které se však liší tím, že standardní kondenzátor 4052 je nahrazen výměníkem tepla 4010D. jehož typ

4« *4 je stejný jako typ znázorněný na obr. 24. Generátor 4010C obsahuje výměník tepla 4012C, rovněž typu znázorněného na obr. 24, to znamená, že jsou oba opatřeny tepelnou trubici 4018C a 4018D.

Funkce výparníku 4010A a absorbéru 4010B je stejná, jak je uvedena v popisu k obr. 25, takže dále již nebude popisována. Funkce generátoru 4010C je podobná, jako je funkce generátoru 4010C, znázorněného na obr. 25, s tou výjimkou, že zde není vedení 4066 pro ohřev roztoku v nádrži 4034C. Výměník tepla 4012C a výměník tepla 4012D se oba otáčejí pomocí pohonného motoru 4022D. který je pomocí řemenice 4024D a řemene 4026D spojen s tepelnou trubicí 4018D. Teplo, označené šipkou A, je dodáváno do první koncové oblasti 4044C a převáděno do druhé koncové oblasti 4046C tepelné trubice 4018C. čímž se chladivo z roztoku chladiva/absorbentu začne z rotujících jehel 4014C odpařovat. Odpařované chladivo přechází kanálem 4042C do kondenzátoru 4010D a shromažduje se v nádrži 4034D, odkud je pomocí čerpací trubice 4Q28D rozptylováno na jehly 4Q14D. Teplo se přenáší tepelnou trubicí 4018D z druhé koncové oblasti 4046D do první koncové oblasti 4Q44D a z tepelné trubice 4018D je odváděno směrem znázorněným šipkou B. Kondenzované chladivo 4036 se shromažďuje v nádrži 4Q34D a dále se vede trubkou 4054 přes expanzní ventil 4056 do výparníku 401QA.

Na obr. 27 je znázorněno zařízení osazené stejnými prvky jako zařízení podle obr. 26. Toto zařízení však pracuje odlišným způsobem.

φ φ · φ »· • φ φ φ ♦

φ φ φ « φ φ φ · «· ·· φ

Odpadní teplo je vedeno do generátoru 4010C tepelnou trubicí 4018C. jak je znázorněno šipkou A, a do výparníku 4010A topnou tekutinou vedením 4058.

Teplo vedené do tepelné trubice 4018C generátoru 4010C odpařuje chladivo z bohatého roztoku chladiva/absorbentu, které po průchodu expanzním ventilem 4041C vstupuje trubkou 4040C. takže roztok chladiva/absorbentu vstupuje do generátoru 4010C jako nízkotlaký. Odpařené chladivo, vznikající v generátoru 4010C. přechází kanálem 4042C do kondenzátoru 4010D, v němž se odděluje teplo z chladivá přecházejícího přes jehly 4014D tak, že se chladivo kondenzuje na jehlách 4Q14D a hromadí se za nízké teploty v nádrži 4Q34D. Teplo se z kondenzátoru 401QD odvádí tepelnou trubicí 4018D. jak je znázorněno šipkou B.

Absorbent, z něhož bylo odpařeno chladivo, se shromažduje v nádrži 4034C generátoru 401QC. načež se chudý roztok chladiva/absorbentu čerpá čerpadlem 4063 do absorbéru 4010B ve vedení 4038C a v přívodní trubce 4040B.

Čerpací trubice 4028C. rotující společně s otočným výměníkem tepla 4012C. zabezpečuje pokrývání jehel 4014C roztokem chladiva/absorbentu. Podobně čerpací trubice 4028D zajištuje pokrývání jehel 4014D otočného výměníku tepla 4012D kondenzovaným chladivém.

Kondenzované chladivo v nádrži 4034D se čerpá čerpadlem 4065 a trubkou 4054 se vede do výparníku 4010A. Tekutinou ve vedení 4058 je do výparníku 4010A zaváděno odpadní teplo, které odpařuje chladivo z jehel 4014A. Čerpací trubice • · * · · · ·* • · · ft* · ·♦ · · « « · ft · ftft* • ·· · «· ··

4028A zabezpečuje, že se na jehlách 4014A udržuje povlak chladívá.

Odpařené chladivo je kanálem 4Q42A vedeno do absorbéru 4010B. v němž je chladivo absorbováno absorbentem na jehlách 4014B, vydávajících absorpční teplo. Absorpční teplo je odváděno tekutinou ve vedení 4060.

Do systému je tedy zaváděno odpadní teplo mírné teploty, a to do generátoru 4010C a do výparníku 4010A. a přenášením tepla v soustavě se odvádí teplo o nízké teplotě z kondenzátoru a teplo o vysoké teplotě z absorbéru.

Na obr. 28 je perspektivní schematické znázornění dalšího provedeni zařízení 4050 pro přenášení tepla, obsahující výparník 4010A. absorbér 4010B a generátor 4070. Výparník 4010A obsahuje otáčivý výměník tepla 4012A. osazený velkým počtem dlouhých jehel 4014A upevněných na dutém vřetenu 4016A. poháněném od pohonného motoru 4022 prostřednictvím řemenice 4024 a řemenu 4026.

Za provozu je chladivo vedeno přes expanzní ventil 4056 do dutého vřetena 4016A a tímto dutým vřetenem 4016A k jehlám 4014A. Otáčením výměníku tepla 4012A pomocí pohonného motoru 4022 se chladivo pohybuje vzhůru podél jehel 4014A tak, že zcela pokryje povrch těchto jehel 4014A. Chladivo ve výparníku 4010A se odpařuje a kanálem 4042A přechází do absorbéru 4010B. Absorbér 4010B přijímá z vedení 4Q33B chudý roztok chladiva/absorbentu, dodávaný do dutého vřetena 4016B, který je odstředivou silou nanášen na jehly 4014B.

Tak je chladivo nuceno vstupovat do absorbéru 4010B pro4 střednictvím kanálu 4042A a je absorbováno absorbentem nacházejícím se na jehlách 4014B. Bohatý roztok chladiva/absorbentu se jímá do nádrže 4034B a vypouštěcí trubkou 4038B se přes filtr 4074 odvádí do zásobní nádrže 4072. Bohatý roztok chladiva/absorbentu se pak čerpá čerpadlem 4076 a vedením 4074 se vede do výměníku tepla 4064. kde se ohřívá. Nato se roztok čerpá do vedení 4078. jímž se vede do generátoru 4070.

Generátor 4070 obsahuje solární kolektor 4080 pro příjem sluneční energie. Generátor 4070 odpařuje chladivo z bohatého roztoku chladiva/absorbentu a chudý roztok chladivá/ absorbentu se jímá do sběrné nádoby 4082. Chudý roztok chladiva/absorbentu, který má nyní vysokou teplotu, je pak vedením 4084 veden do výměníku tepla 4064. ve kterém se ochlazuje roztokem vstupujícím do něj vedením 4074. Chudý roztok chladiva/absorbentu pak přechází vedením 4086 do jednosměrného ventilu 4088 a dále do vodního uzávěru 4090 a odtud vedením 4092 do nádrže 4094. Vedení 4092 prochází nádrží 4094 a vystupuje z ní jako vedeni 4033B. Nádrž 4094 je vytvořena jako výměník tepla uzpůsobený k příjmu přídavné vody nahrazující vodu odpařenou v generátoru 4070 a odváděnou vedením 4096. Tím se ochlazuje chudý roztok chladiva/absorbentu, který tudy prochází do vedení 4033B. Vedeními 4098 je dodávána voda, která se má chladit, do nádrže 4094. prochází touto nádrži 4094 a vychází z ní se sníženou teplotou.

Na obr. 29 je znázorněno zařízení 4050 pro přenášení

- 60 4 * · 4 4 4 ·· • •44 >·4 • 4 «4 4· · • 44

444 4 « • 4 I • 4 44 tepla, které může například být použito při odsolováni vody. Zařízení 4050 obsahuje výparník 4010A a absorbér 4010B. které pracují stejně jako výparníky 401QA a absorbéry 4010B znázorněné na obr, 25 a 26. Jediný rozdíl ve funkci výparníku 4010A. znázorněného na obr. 29, spočívá v tom, že přijímá vodu, která se má odsolovat, z prostoru vně zařízení spíše, než recyklovanou vodu z kondenzátoru, a výparník 4010A obsahuje výpustné vedení 4100 pro odvádění koncentrovaného solného roztoku.

Za provozu se solný roztok vede vstupní trubkou 4102 do výparniku 4010A. Solný roztok se rozptyluje na jehly 4014A a může se shromažáovat v nádrži 4034A. Roztok přiváděný ze vstupní trubky 4102 má nízký tlak a odpařuje se na jehlách 4014A při rotaci otáčivého výměníku tepla 4012A. Koncentrovaný solný roztok se shromažáuje v nádrži 4034A a je odváděn výpustným vedením 4100. Odpařené chladivo přechází do absorbéru 4010B, kde je absorbováno do absorbentu pomoci jehel 4014B a vytváří tak bohatý roztok chladíva/absorbentu. Tento roztok je pak čerpán čerpadlem 4062 a trubkou 4038B veden do výměníku tepla 4064. kde se ohřívá, načež se vede do generátoru 401QC. kde se rozptyluje na jehly 4014C pomoci čerpací trubice 4028C, otáčené pomocí pohonného motoru 4022C. Teplo se do generátoru 4010C dodává vedením 4066. jímž se přivádí ohřátá tekutina. Tím se chladivo z roztoku chladiva/absorbentu na jehlách 4014C odpařuje a nato se vedením 4042C vede do kondenzátoru 4052. kde dochází k jeho kondenzaci, načež se voda odvádí vedením 4104 do odpadu nebo do dalšího skla1 · * • ·· ΐ« ·

dovacího prostoru. Po odpaření chladivá z bohatého roztoku chladiva/absorbentu zbývá chudý roztok chladiva/absorbentu, který se vedením 4038C a výměníkem tepla 4064. v němž se chladí, a přívodní trubkou 4040B vede zpět do absorbéru

4010B.

Na obr. 30 je znázorněno vysoušeči zařízení, obsahující absorbér 4010B. generátor 4010C a kondenzátor 4Q10D.

Typ absorbéru 4010B odpovídá typu znázorněnému na obr. 23. Obsahuje rotační výměník tepla 4012B s vřetenem 4016B a s velkým počtem jehel 4014B z něj vyčnívajících. Absorbér 401QB dále obsahuje nádrž 4Q32B pro roztok 4Q36B chladivá/ absorbentu a čerpací trubici 4028B pro přenášení roztoku 4036B z nádrže 4032B na jehly 4014B. Za provozu je dodávané vlhké teplo přiváděno k otočnému výměníku tepla 4Q12B vstupním otvorem 4104. jak je znázorněno šipkou C. Rotační výměník tepla 4012B je otáčen pohonným motorem 4022 a jehly 4014B se pokrývají roztokem 4036B absorbentu. Ten absorbuje vodu ze vzduchu vstupujícího do výměníku tepla 4010B. takže z absorbéru 4Q10B vystupuje suchý absorpcí tepla ohřátý vzduch vedením 4106. jak je znázorněno šipkou D.

Absorpcí vody do absorbentu 4036B vzniká bohatý roztok chladiva/absorbentu, který je trubkou 4038B převáděn do výměníku tepla 4064, kde se ohřívá a nato se trubkou 4040C vede do generátoru 4Q10C. který má konstrukci podobnou jako je konstrukce zařízení pro přenášení tepla znázorněná na obr. 24 a obsahuje ohřívací trubici 4018C. do jejíž první koncové oblasti 4044C se dodává teplo ve směru znázorněném šipkou E.

«· · · · · · * ♦ * ·»· ♦ · · t « »· « t ·«*·· · »·· · fc • · ♦ « · · · · · · a* aa ** * *· ·*

Teplo prochází ohřívací trubicí do druhé koncové oblasti 4046C pro odpaření chladivá ze vstupujícího roztoku chladiva/absorbentu. Odpařované chladivo 4036C prochází kanálem 4042C a chudý roztok chladiva/absorbentu se čerpadlem 4062 čerpá a vedením 4038C vede do výměníku tepla 4064. kde se ochlazuje a nato se přívodní trubkou 4040B vede do absorbéru 4010B. Chladivo 4036C. vstupující do kondenzátoru 4010D. se v něm kondenzuje na jehlách 4014D rotačního výměníku tepla 4012D. Kondenzované chladivo se shromažáuje v nádrži 4034D. odkud se vypouští výpustným vedením 4108.

Z tepelné trubice 4018D se teplo vypouští, jak je znázorněno šipkou F, což znamená, že se teplo převádí z druhé koncové oblasti 4046D do první koncové oblasti 4044D, aby vznikal kondenzační účinek. Rotační výměníky tepla 4012B. 4012D jsou spolu spojeny prodlouženou tyči 4020C a otáčí jimi pohonný motor 4022D spojený s tepelnou trubicí 4018D prostřednictvím řemenice 4024D a řemenu 4Q26D.

Pokud jde o obr. 31 a 32, je na obr. 31 znázorněno klimatizační zařízení obsahující první otevřený cyklus 4070 a druhý otevřený cyklus 4072. které jsou spolu termodynamicky spojeny tepelnou trubicí 4074.

První cyklus 4070 obsahuje absorbér 4010B, uzpůsobený k přejímání vzduchu přicházejícího zvenku do místnosti nebo budovy, kterou je třeba chladit, jak je znázorněno šipkou

1. Takto vstupující vzduch prochází přívodní trubkou 4040B do rotačního výměníku tepla 4012B. který může být poháněn motorem 4022B spojeným s výměníkem tepla 4012B řemenem

- 63 • · 4 4 4 4 «4 4 4 *4

4 4 4·4 4 4

4· 4 4 4 4

4« · ·« 44

4026Β a řemenicí 4024B. a pomocí vřetena 4025B. Vřeteno 4025A směřuje k prvnímu výparníku 4010A. jak bude dále vysvětleno .

Vedením 4076 je k jehlám 4014B rotačního výměníku tepla 4012B přiváděn absorbent, jímž je absorbována voda z přiváděného vzduchu.

Absorpčním teplem se ohřívá vstupující vzduch a teplý suchý V2duch je veden kanálem 4042B do prvního výparníku

401QA.

Bohatý roztok chladiva/absorbentu, to je roztok, který vzniká absorbováním vody obsažené ve vzduchu absorbentem, se shromažďuje v nádrži 4034B a přečerpává se čerpadlem 4080 a vedením 4078 do výměníku tepla 4082_f kde se dále ohřívá.

Nato se bohatý roztok absorbentu/chladiva vede vedením 4084 do generátoru 4086. v němž topný článek 4088 způsobuje odpařováni vody z roztoku a převádění páry do atmosféry, jak je znázorněno šipkou 4090.

Chudý roztok chladiva/absorbentu se pak vede vedením 4092 do výměníku tepla 4082. kde se ochlazuje, načež se vedením 4076 vede do absorbéru 4010B.

Ohřátý suchý vzduch z kanálu 4042B přechází přes první koncovou oblast 4074A tepelné trubice 4074. do které se teplo převádí přes žebra 4094 pro ohřev tepelné trubice 4074 a touto tepelnou trubicí 4074 se teplo převádí do druhého otevřeného cyklu 4072. jak bude dále vysvětleno.

Při přenášení tepla do tepelné trubice 4074 se vzduch v kanálu 4042B ochlazuje a přechází odtud kanálem 4040A do

Φ Φ ΦΦ

ΦΦΦ φ ·

Φ prvního výparníku 4010Α. obsahujícího rotační výměník tepla 4012A osazený jehlami 4014A.

Rotační výměník tepla 4012A je poháněn od motoru 4022B prostřednictvím řemenu 4026B a řemenice 4Q24B. jimiž se otáčivá síla motoru 4022B přes vřeteno 4025A přenáší na rotační výměník tepla 4012A.

Chladivo, kterým je voda, se vede do rotačního výměníku tepla vedením 4096, a usazuje se na povrchu jehel 4014A. Odpařováním vody na jehlách se ochlazuje vzduch vstupující do výparníku 4010A a zvyšuje se vlhkost vzduchu. Ochlazený vlhký vzduch odchází z výparníku 4010A vedením 4102. jak je znázorněno šipkou Y, do místnosti nebo budovy, kterou je třeba ochlazovat.

Nevypařená voda se shromažďuje v nádrži 4034A. odkud se pomocí čerpadla 4097 a vedení 4098 a 4096 vede zpět do výparníku 4010A. Odpařená voda se doplňuje přiváděním další vody vedením 4100.

Druhý otevřený cyklus 4072 obsahuje druhý výparník 4010AA. který z vedení 4101 přijímá teplý vzduch z místnosti nebo budovy, který se má ochladit. Druhý výparník 4010AA obsahuje rotační výměník tepla 4012AA.

Chladivo, například voda, se vede vedením 4102 na jehly 4014AA rotačního výměníku tepla 4012AA. který je otáčen pomocí motoru 4022AA. Voda se odpařuje na jehlách 4014AA. které ochlazují a zvlhčují vzduch vstupující vedením 4101. Ochlazený zvlhčený vzduch je pak dále veden vedením 4104 přes druhou koncovou oblast 4047B tepelné trubice 4074. čímž » » w v • · · ·· • ··* · · • · · ♦ * ·· ·» • · · · · • · · > · · * · · · · · ·· «· ·· se přes žebra 4094B převádí teplo od tepelné trubice 4074 a ohřátý vzduch je pak odsáván vedením 4106 a odváděn do atmosféry, jak je znázorněno šipkou Z. Neodpařená voda se shromažďuje v nádrži 4034AA, odkud se pomocí čerpadla 4105 a prostřednictvím vedení 4106 a 4102 vrací zpět do rotačního výměníku tepla 4012AA. spolu s vodou z vedení 4108. jíž se doplňuje odpařená voda.

Na obr. 32 je psychrometrický diagram, z něhož jsou zřejmé změny teploty a vlhkosti vzduchu při průchodu dvěma cykly zařízení znázorněného na obr. 31.

Při porovnání diagramu na obr. 32 s obr. 31 je zřejmé, že zde jsou čtyři zakroužkované číslice 1, 2, 3 a 4, a zakroužkovaná písmena A, B a C. Každé z nich představje bod v psychrometrickém diagramu na obr. 32, který je označen stejnou číslicí nebo písmenem.

Pokud jde o obr. 32, teplota vzduchu proudícího mezi body 1 a 2 se zvyšuje a jeho vlhkost se snižuje, neboř voda je absorbována absorbentem v absorbéru 4010B a vzduch se ohřívá absorpcí tepla.

Teplota vzduchu procházejícího mezi body 2 a 3 se snižuje při průchodu první koncovou oblastí 4074A teplovodní trubky 4074, kterou se odebírá teplo ze vzduchu.

Vzduch, procházející mezi body 3 a 4 se obohacuje vlhkostí a jeho teplota se snižuje v důsledku toho, že výparník při odpařování vzduch ochlazuje a odpařovaná voda zvlhčuje vzduch. Ochlazený vzduch se pak přivádí do místnosti, která se v budově má chladit.

ΦΦ v V · · · Φ Φ φφφ ΦΦΦ· φφφ φ φφφ φ φ φ φ φ φφ φφ φφ φ φφ φφ

- 66 Teplota vzduchu, procházejícího mezi body Ba C, se zvyšuje v době jeho průchodu druhou koncovou oblasti 4074B tepelné trubice 4074 za účelem odvádění tepla.

Na obr. 33 až 37 jsou znázorněna různá provedeni zařízení 4150 pro přenášeni tepla. Zařízení 4150 na obr. 33 obsahuje generátor 4152. do kterého se dodává teplo pro výrobu odpařovaného chladivá, a dále obsahuje ejektor 4154. přijímající odpařené chladivo z generátoru 4152 přes extrakční prostředek ve formě turbíny 4156. Turbína 4156 je vřetenem 4157 spojena s alternátorem 4158 pro výrobu elektrické energie. Vedením 4160 je generátor spojen s turbínou 4156 a vedením 4162 je turbína 4156 spojena s ejektorem 4154. Chladivo o vysokém tlaku, odpařované z generátoru 4152. pohání turbínu 4156 a alternátor 4158 tak vyrábí elektrickou energii. Chladivo z turbíny 4156 je přiváděno k ejektoru 4154.

Zařízení je dále opatřeno výparníkem 4164, který je přes kondenzátor 4166 spojen s generátorem 4152. Vedením 4168 je generátor 4152 spojen s kondenzátorem 4166 a vedením 4170 je kondenzátor 4166 spojen s výparníkem 4164. Ve vedení 4170 je uspořádán expanzní ventil 4172. který rozpíná tekutinu pro přenášení tepla proudící z kondenzátorů 4166 do výparníku

4164.

Zbytek odpařeného chladivá z generátoru 4152 vystupuje vedením 4168 do kondenzátorů 4166. kde se kondenzuje. Kondenzované chladivo se pak přes expanzní ventil 4172 vede dále vedením 4170 do výparníku 4164. kde je chladivo pod nízkým tlakem. Chladivo procházející ejektorem 4154 a přiváděné ·

000 0

0

0 • 0

0 · • 0 · »

0 0

00

0

0 0 0*0

0 od turbíny 4156 unáší s sebou chladivo z výparníku 4164. přiváděné vedením 4174. Směs chladivá z turbíny 4156 a výparníku 4164 se prostřednictvím ejektoru 4154 a vedení 4176 vede do absorbéru 4178.

Absorbér 4178 obsahuje absorbent absorbující chladivo přiváděné vedením 4176 a vyrábí tak bohatý roztok chladíva/absorbentu. Bohatý roztok chladíva/absorbentu je pak čerpadlem 4180 čerpán do výměníku tepla 4182. kde se ohřívá, a dále do generátoru 4152. kde se chladivo z bohatého roztoku chladíva/absorbentu odpařuje. Tím vzniká chudý roztok chladiva/absorbentu, který se přes výměník tepla 4182 a zpětný ventil 4184 vrací do absorbéru 4178. Na obr. 34 je znázorněno podobné zařízení jako na obr. 33 a obsahuje stejné prvky jako zařízení na obr. 33, přičemž jsou stejné prvky označeny stejnými vztahovými značkami.

Zařízeni podle obr. 34 se liší od zařízení znázorněného na obr. 33 tím, že kondenzátor 4166 je napojen po proudu vzhledem k turbině 4156. Vedeni 4168 je odbočeno z vedení

4162.

Pro každý z prvků celého zařízeni na obr. 34 lze použit jako chladivá vodu a jako absorbent mravenčan draselný. Znázorněné zařízení má výhodu spočívající v tom, že se zde zvyšuje tlak v absorbéru, čímž je zabráněno krystalizaci mravenčanu draselného.

Pokud jde o obr. 35, zařízení 4150 zde znázorněné obsahuje řadu prvků z těch, které jsou znázorněny na obr. 33 a 34, přičemž jsou stejné prvky označeny stejnými vztahovými * 44 • 44 4 4 ♦ 4 4

44

4 « « 4 4 4

4* číslicemi. V tomto zařízení je generátor označen 4152A a je proveden jako výměník tepla, do něhož je dodávána tekutina pro přenášeni tepla vytlačovaná z ejektoru 4154 a vedená vedením 4186. Ve vedení 4186 je uspořádán kompresor 4190. který stlačuje tekutinu pro přenášeni tepla vytlačovanou z ejektoru 4154. Tím se zvyšuje teplota tekutiny pro přenášení tepla ve vedeni 4186. Na vedení 4186 je napojena spirála 4192 výměníku tepla pro stlačené chladivo, které jí prochází a přenáší teplo na bohatý roztok chladíva/absorbentu, přiváděný z absorbéru 4178. Tím dochází k odpařování chladivá z bohatého roztoku chladiva/absorbentu a odpařené chladivo se vede vedením 4194 do ejektoru 4154. Výsledný roztok, vzniklý po odpaření chladivá, je chudý roztok chladiva/absorbentu, který se vrací do absorbéru 4178 stejným způsobem, jak je uvedeno v popisu k obr. 33 a 34.

Ve spirále 4192 se chladivo chladí výměnou tepla a odvádí se vedením 4196 přes expanzní ventil 4198. jímž se redukuje jeho tlak, předtím než se zavede do výparníku 4164.

Chladivo vystupující z ejektoru 4154 unáší s sebou část chladivá z výparníku 4164. přiváděného k ejektoru 4154 vedením 4200 za účelem smísení s chladivém procházejícím ejektorem 4154 a přiváděným vedením 4194. Zbytek chladivá ve výparníku 4164 se vedením 4202 převádí do absorbéru 4178. kde je absorbováno absorbentem.

Na obr. 36 je znázorněno další provedení zařízení 4150. které obsahuje první ejektor 4154 a druhý ejektor 4154A. v zařízeni 4150 podle obr. 36 je obsažena řada prvků záříze• · Β · • Β · Β·

Β ΒΒΒ Β · • Β ·

ΒΒ ΒΒ ní znázorněných na obr. 33 a 34, a shodné prvky jsou označeny stejnými vztahovými číslicemi.

Za provozu je teplo dodáváno do generátoru 4152. v němž se chladivo odpařuje. Část par chladivá se vedením 4160 vede do prvního ejektoru 4154. Tekutina procházející prvním ejektorem 4154 z vedení 4160 s sebou unáší chladivo z výparníku 4164 přiváděné vedením 4174. Kombinované chladivo vycházející z ejektoru 4154 je vedením 4206 přiváděno do chladiče

4204.

Zbytek odpařeného chladivá z generátoru 4152 se vedením 4174A vede do druhého ejektoru 4154A, přičemž chladivo, procházející druhým ejektorem 4154A. unáší s sebou páry chladivá z chladiče 4204. přiváděné vedením 4208. Páry chladivá vystupující z ejektoru 4154A se vedením 4210 vedou do kondenzátoru 4166. Kondenzované chladivo je pak přes expanzní ventil 4214 vedením 4212 vedeno do výparníku 4164. Část chladivá z výparníku 4164 se vedením 4216 vede do absorbéru 4178. jehož funkce je stejná, jak je výše popsáno.

Na obr. 37 je znázorněno zařízení 4250 pro přenášení tepla, které obsahuje generátor 4252. do něhož se dodává teplo pro odpařování chladivá, ejektor 4254. který přejímá odpařené chladivo dodávané z generátoru 4252 vedením 4256. a výparník 4258. z něhož vysokotlaké páry chladivá procházející ejektorem 4254. unášejí nízkotlaké chladivo z výparníku 4258, proudící do ejektoru 4254 vedením 4260 za účelem smísení s parami chladivá z generátoru 4252. Smíšené páry chla» · · φ φ φ φ φ φφ • φ φφφ φ φ φ φφφ φ φφ φφ « φ φ φ · φ · φφφφ • φ φ φ · ·· φφ φφ divá se vedením 4264 vedou do kondenzátoru 4262. V kondenzátoru 4262 se chladivo kondenzuje a odchází vedením 4266. Část chladivá z vedení 4266 se vedením 4268 převádí přes expanzní ventil 4270 do výparníku 4258 pod nízkým tlakem. Zbytek kondenzovaného chladivá, obsažený ve vedení 4266. se čerpadlem 4272 odčerpává do generátoru 4252 a cyklus se opakuje.

Zařízeni 4250 dále obsahuje ohřívací prostředky 4274 pro dodávání tepla do generátoru 4252. Ohřívací prostředky 4274 obsahují solární kolektor 4276 pro odběr sluneční energie a ohřev chladivá, které jím prochází. Ohřáté chladivo přechází ze solárního kolektoru 4276 vedením 4278 do ohřívacího prvku 4280 uspořádaného v generátoru 4252 pro ohřev a odpařování vstupujícího chladivá. Chladivo z ohřívacího prvku 4280 se čerpadlem 4284 odčerpává a vedením 4282 se vede zpět do solárního kolektoru 4276.

Zařízení je rovněž opatřeno pomocným ohřívacím prostředkem 4286. obsahujícím plynové hořáky 4288. Chladivo ze solárního kolektoru 4276 přechází do ohřívacího prvku 4290 v pomocném ohřívacím prostředku 4286. kde se ohřívá pomocí plynových hořáků 4288. Ohřáté chladivo z ohřívacího prvku 4290 je pak převáděno do ohřívacího prvku 4280 v generátoru

4252.

Zařízení 4250 dále obsahuje turbínu 4292. do které je odpařené chladivo z generátoru 4252 přiváděno vedením 4294. Vysokotlaké chladivo z generátoru 4252 pohání turbínu 4292. která je hřídelem 4296 spojena s alternátorem 4298 pro výro* φ φ φ · φ φφ • · φ φ φ « φ φ ♦·· * « • « · · ΦΦΦ · · · • Φ ·· ♦· Φ Φ· ·Φ

- 71 bu elektrické energie. Chladivo z turbíny 4292 se převádí vedením 4300 do kondenzátoru 4262. kde se mísí s chladivém přicházejícím z ejektoru 4254.

Vhodné jsou následující kombinace chladivá/absorbentu:

Voda/Libr, methanol/Libr, voda/CsOH, voda/KOH. V každé dvojici chladiva/absorbentu je chladivém voda nebo methanol a absorbentem je Libr, CsOH nebo KOH. Další dvojicí chladiva/absorbentu může být voda jako chladivo a směs Libr a Zmbr s absorbentem. Jako chladivá je také možno použít vodu, smíšenou s mravenčanem draselným (HCOOK) jako s absorbentem.

Na obr. 38 je znázorněna lampa nebo svítilna 4350 obsahující žárovku 4352. upevněnou ve vhodném držáku 4354 Žárovka 4352 je kryta čirým sklem nebo plastem 4356.

Svítilna 4350 obsahuje zdroj energie 4358, tvořený tepelnou trubicí 4360 a prostředkem 4362 pro výrobu energie.

Topná trubice 4360 obsahuje první oblast ve formě výparníku 4364 a druhou oblast ve formě kondenzátoru 4366. Mezi výparníkem 4364 a kondenzátorem 4366 cirkuluje tekutina pro přenášení tepla nebo chladivo 4368.

Za provozu se na výparník 4364 přivádí teplo, jak bude dále vysvětleno a jak je znázorněno šipkami Hi. Tím dojde k odpařování chladivá 4368 ve směru znázorněném šipkami označenými Ev. Tím vznikají ve výparníku 4364 páry chladivá o vysokém tlaku.

Vysokotlaké páry chladivá přecházejí z výparníku 4364 do kondenzátoru 4366. kde se z nich odebírá teplo, jak je ·* · znázorněno šípkami Ho. Tím se chladivo v kondenzátoru 4366 kondenzuje. Odnímání tepla je usnadněno žebry 4370. Pomocí transportních prostředků, vytvořených jako vedení 4372 a knoty 4374. se kondenzované chladivo 4368 vrací z kondenzátoru 4366 do výparniku 4364.

Prostředek 4362 pro výrobu elektrické energie je uspořádán v dráze par chladivá 4368 přecházejícího z výparniku 4364 do kondenzátoru 4366. Prostředek 4362 pro výrobu elektrické energie obsahuje turbínu 4376 a alternátor 4378 spojený s turbínou 4376 pomocí hřídele 4380.

Odpařené chladivo prochází turbínou 4376. čímž způsobuje její otáčení. Otáčky se hřídelem 4380 převádějí na alternátor, který vyrábí elektrickou energii přiváděnou k žárovce 4352.

Výparník 4364 obsahuje knot 4382 obklopující celý jeho obvod a uspořádaný po celé délce výparniku 4364.

Na obr. 39 je znázorněno další provedení lampy nebo svítilny 4350. která obsahuje mnoho stejných součásti jako svítilna znázorněná na obr. 38, které jsou rovněž označeny stejnými vztahovými číslicemi.

Svítilna 4350 znázorněná na obr. 39, se od svítilny 4350 znázorněné na obr.38 liší tím, že kondenzátor 4366 je vzhledem k výparniku 4364 odkloněn v úhlu 90° a transportní prostředky pro vracení kondenzovaného chladivá do výparniku obsahují vedení 4372, které je delší než vedení 4372 znázorněné na obr. 38. Také knot 4382. uspořádaný okolo obvodu výparniku 4364. je uspořádán pouze okolo jeho dolní koncové ·

• 4 • 44 oblasti, jak je zřejmé z obr. 39.

Na obr. 40 je znázorněno další provedení svítilny 4350. které je podobné provedení znázorněnému na obr. 38 a 39. Stejné prvky jsou označeny stejnými vztahovými číslicemi. Provedení podle obr. 40 se liší od provedení podle obr. 38 a 39 tím, že kondenzované chladivo 4368 v kondenzátoru 4366 se sbírá na ploše 4384.

Svítilna 4350. znázorněná na obr. 40, je také opatřena držadlem 4386 usnadňujícím její držení.

Teplo lze dodávat do výparníku 4364 svítilny znázorněné na obr. 38 až 40 různými prostředky. Například tělesným teplem osoby, která svítilnu drží, solární energií, odpadovým teplem nebo použitím tepelného akumulačního materiálu, například materiálu měnícího fázi. Jako příklad takového materiálu měnícího fázi lze uvést TERMAC TH 30. Materiály měnící fázi mohou být použity pro přívod energie do svítilen 4350 znázorněných na obr. 38 až 40 zejména v případech, kdy je třeba zajistit vysokou bezpečnost, například v dolech nebo u cisternových vozů, to znamená v prostorách, ve kterých mohou být přítomny výbušné plyny. Materiály měnící fázi mohou být používány pro dodávání tepla o potřebné teplotě do svítilen 4350, přičemž mohou být integrovány s úsekem výparníku 4364 ve svítilně nebo mohou být umístěny ve zvláštním pouzdru připojeném ke svítilně.

Jsou možné různé modifikace uvedených řešení, které však nevybočuji z myšlenky tohoto vynálezu.

Zatím co v předcházejícím popisu byla vyvinuta snaha • · * » » v « « · 9 9 99

9 9 9 · ·· · · « * · · · « · ·· · ·· ·· • · · • · · • · · t ·· ··

- 74 upozornit na ty podstatné znaky vynálezu, které byly považovány za zvláště důležité, je třeba zdůraznit, že přihlašovatel uplatňuje nároky na ochranu se zřetelem k jakýmkoliv patentovatelným znakům vynálezu nebo jejich kombinaci, které vyplývají z výše uvedeného popisu a/nebo jsou zřejmé z připojených výkresů, i když nebyly podrobně popsány a zdůrazněny.

Claims (86)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Zařízení pro přenášení tepla, obsahující rotační výměník tepla s větším počtem prodloužených prvků vyčnívajících vnějším směrem z otočného vřetena, pohonné prostředky pro otáčení výměníku tepla a prostředky pro dodávání tekutiny pro přenášení tepla na podlouhlé prvky výměníku tepla, přičemž při otáčení výměníku tepla může být teplo přes zmíněné podlouhlé prvky přenášeno na tekutinu pro přenášení tepla nebo z této tekutiny na podlouhlé prvky.
2. 2. Zařízení pro přenášení tepla podle nároku 1, u něhož podlouhlé prvky jsou žebra vytvořená jako ostny, jehly nebo úzké pásky.
3. 3. Zařízení pro přenášení tepla podle nároku 1 nebo 2, obsahující skříň pro rotační výměník tepla, ve které je obsažena nádrž pro tekutinu, a která dále obsahuje sběrný prostředek pro odběr části zmíněné tekutiny a její převádění na podlouhlé prvky rotačního výměníku tepla.
4. 4. Zařízení pro přenášení tepla podle nároku 3, v němž sběrné prostředky obsahují trubku otočnou společně s uvedeným rotačním výměníkem tepla, která je upevněna na otáčivém hřídeli.

   » · · • · · • · · · ·« ·« · « · ·© © v · * • « «· • ©© · ♦ · • · v >· ·©
5. 5. Zařízení pro přenášení tepla podle nároku 1, 2 nebo 3, v němž otáčivý hřídel obsahuje vedení pro přenášení tepla z jedné koncové oblasti do protilehlé koncové oblasti, přičemž jsou podlouhlé prvky upevněny na tomto vedeni.
6. 6. Soustava pro přenášení tepla, obsahující zařízení pro přenášení tepla podle nároků 1 až 5, spojené s alespoň jedním dalším zařízením pro převádění tekutiny pro přenášení tepla z jedné oblasti soustavy do druhé a tím pro přenášení tepla z jedné oblasti soustavy do druhé.
7. 7. Soustava pro přenášení tepla podle nároku 6, ve které alespoň jedno nebo každé z dalších zařízeni pro přenášení tepla je vytvořeno jako zařízení pro přenášení tepla podle nároků 1 až 5.
8. 8. Soustava pro přenášení tepla podle nároků 6 nebo 7, obsahující výparník pro odpařování rozpínané tekutiny pro přenášení tepla, absorbér pro přejímání uvedené odpařované tekutiny pro přenášení tepla z výparníku, přičemž absorbér obsahuje absorbent pro absorbování zmíněné tekutiny přenášející teplo za účelem výroby bohatého roztoku tekutiny pro přenášeni tepla/absorbentu, generátor pro příjem zmíněného bohatého roztoku · ·· ia« · a a a a a· ·· z : ·’ · * · » · «> · · · t · · « · · · ·· »· ·· · pro výrobu odpařené tekutiny pro přenášení tepla a pro výrobu chudého roztoku tekutiny pro přenášení tepla/ absorbentu, a dále obsahující kondenzátor, který z generátoru přijímá a kondenzuje odpařenou tekutinu přenášející teplo.
9. 9. Soustava pro přenášení tepla podle nároku 8, v niž alespoň výparník, absorbér, generátor nebo kondenzátor obsahují zařízení pro přenášení tepla definované v nárocích 1 až 5.
10. 10. Zařízení pro přenášení tepla obsahující generátor pro výrobu odpařované tekutiny pro přenášení tepla, absorbér pro dodávání bohatého roztoku tekutiny/absorbentu do generátoru, ejektor pro příjem odpařené tekutiny pro přenášení tepla z generátoru a pro vypuzování uvedené tekutiny pro přenášení tepla, a výparník spojený s ejektorem, z něhož tekutina pro přenášení tepla procházející ejektorem unáší tekutinu pro přenášení tepla z výparníku.
11. 11. Zařízeni pro přenášení tepla podle nároku 10, ve kterém je mezi generátorem a ejektorem uspořádán extrakční prostředek, přičemž ejektor získává odpařenou tekutinu přenášející teplo z generátoru prostřednictvím extrakčního prostředku, a extrakčnim prostředkem je turbína, která může být spojena s alternátorem pro výr * i • 44 · • 4 robu elektrické energie.
12. 12. Zařízení pro přenášení tepla podle nároku 10 nebo 11, obsahující kondenzátor pro kondenzování kapaliny z generátoru, výparník uspořádaný mezi kondenzátorem a ejektorem a přejímající kondenzovanou kapalinu pro přenášení tepla z kondenzátoru, a prostředky pro snížení tlaku uspořádané mezi kondenzátorem a výparníkem.
13. 13. Zařízení pro přenášení tepla podle nároku 12, opatřené kondenzátorem pro přijímání odpařené tekutiny pro přenášení tepla přímo z generátoru, přičemž část odpařené tekutiny pro přenášení tepla je z generátoru převáděna do extrakčniho prostředku a část odpařené tekutiny pro přenášení tepla je z generátoru převáděna do kondenzátoru.
14. 14. Zařízení pro přenášení tepla podle nároku 12, opatřené kondenzátorem pro přejímání odpařené tekutiny pro přenášení tepla z extrakčniho prostředku, čímž je část odpařené tekutiny pro přenášeni tepla z extrakčniho prostředku převáděna do ejektoru a část kapaliny pro přenášení tepla je z extrakčniho prostředku převáděna do kondenzátoru.
15. 15. Zařízení pro přenášení tepla podle nároku 10, v němž je generátor opatřen výměníkem tepla vyrábějícím uve• φ *· • φφ · φ φ · · φφ ·· děnou odpařenou tekutinu pro přenášení tepla, přičemž je výměník tepla přizpůsoben pro příjem tekutiny pro přenášení tepla z ejektoru, a zařízení je dále opatřeno ohřívacím prostředkem pro ohřev tekutiny vypuzované z ejektoru před jejím zavedením do generátoru, přičemž ohřívací prostředek obsahuje kompresor pro stlačování tekutiny vypuzované z ejektoru.
16. 16. Zařízení pro přenášení tepla podle nároku 10, obsahující první ejektor pro část odpařené tekutiny pro přenášení tepla vyráběné v generátoru, a druhý ejektor pro část odpařené tekutiny pro přenášení tepla vyráběné v generátoru.
17. 17. Zařízení pro přenášení tepla podle nároku 16, ve kterém je uspořádán chladicí prostředek pro příjem tekutiny pro přenášení tepla, vystupující z prvního ejektoru, a druhý ejektor je spojen s chladicím prostředkem, přičemž tekutina pro přenášení tepla, přecházející od generátoru druhým ejektorem, unáší s sebou tekutinu pro přenášení tepla do chladicího prostředku.
18. 18. Zařízeni pro přenášení tepla, obsahující generátor pro výrobu odpařené tekutiny pro přenášení tepla, ejektor pro příjem odpařené tekutiny pro přenášení tepla z generátoru, výparník pro příjem tekutiny pro přenášení tepla, přičemž je výparník fluidně spojen s ejektorem » · » · · • · » «· · • · • · · ♦ · • · · · ·· ·♦ • · · » · «· «·· · « • · «· «· tak, že odpařená tekutina procházející ejektorem z generátoru může s sebou unášet tekutinu z výparniku a způsobuje, že se zmíněná tekutina ve výparniku odpařuje a smísí se v ejektoru s tekutinou z generátoru.
19. 19. Zařízení pro přenášení tepla podle nároku 18, dále obsahující kondenzátor pro příjem a kondenzování tekutiny pro přenášení tepla z ejektoru, přičemž výparník je ve fluidním spojení s kondenzátorem za účelem přejímání části kondenzované tekutiny pro přenášení tepla z kondenzátoru.
20. 20. Zařízeni pro přenášení tepla podle nároku 19, obsahující solární ohřívací prostředek pro přenášení tepla na zmíněný generátor a následnou výrobu odpařené tekutiny pro přenášení tepla, přičemž solární ohřívací prostředek je solární kolektor pro příjem sluneční energie a následné ohřívání druhé tekutiny pro přenášení tepla v něm proudící.
21. 21. Zařízení pro přenášení tepla podle nároku 20, ve kterém solární ohřívací prostředek dále zahrnuje sekundární ohřívací prostředek pro ohřev druhé tekutiny pro přenášení tepla v případě, že sluneční energie přijatá solárním kolektorem není dostačující pro vyrobení dostatečného tepla v první tekutině pro přenášení tepla.
22. 22. Zařízení pro přenášení tepla podle některého z nároků φ · • · · * φ φφφ φφφ φ φ φ * φ φ φ φφ •φφφ φ φ φ φ φφ φφ

    18 až 21, dále obsahující odběrný prostředek pro příjem části odpařené výše uvedené kapaliny pro přenášení tepla z kondenzátorů, přičemž je odběrný prostředek ovladatelný tekutinou pro přenášeni tepla za účelem odběru ze zařízení, přičemž odběrný prostředek obsahuje turbínu spojitelnou s alternátorem pro výrobu elektrického proudu, a turbína je uspořádána tak, že je ve fluidníra styku s generátorem a kondenzátorem, přičemž je tekutina převáděna z generátoru do turbíny a nato do kondenzátorů.
23. 23. Zdroj energie pro výrobu elektřiny, zahrnující prostředky obsahující tekutinu pro přenášení tepla, přičemž tyto prostředky tvoří první a druhou oblast a tekutina pro přenášení tepla může cirkulovat mezi první a druhou oblasti, a mezi první a druhou oblastí jsou uspořádány prostředky pro výrobu elektřiny, které jsou ovladatelné cirkulací zmíněné tekutiny za účelem výroby elektřiny.
24. 24. Zdroj energie podle nároku 23, obsahující turbínu uspořádanou mezi první a druhou oblastí a alternátor spojený s turbínou, přičemž je turbína poháněna cirkulací kapaliny a pohání alternátor pro výrobu elektřiny.
25. 25. Zdroj energie podle nároku 23 nebo 24, v němž první « » » • « ·· • ··· ♦ • · · ·· ♦· « · · • « · • * · · «« ··
26. 26.
27. 27.
28. 28.

    oblast obsahuje výparník jímž se odpařuje kapalina pro přenášení tepla působením tepla, druhá oblast obsahuje kondenzátor, jimž je odebíráno teplo z odpařované kapaliny pro přenášení tepla a kondenzuje se, a dále je zde uspořádán prostředek pro převádění kondenzované tekutiny pro přenášení tepla z druhé oblasti do první oblasti.

    Zdroj energie podle nároku 25, v němž jsou uspořádány knoty a dále obsahuje vedení uspořádané mezi první a druhou oblastí.

    Zdroj energie podle některého z nároků 23 až 26, v němž prostředek pro výrobu elektřiny je uspořádán v dráze odpařované tekutiny pro přenášení tepla a je ovládán tlakem zmíněné odpařované tekutiny.

    Zdroj energie podle nároku 25 nebo 26, ve kterém jsou na druhé koncové oblasti uspořádána žebra pro usnadněni odvádění tepla a výparník obsahuje prostředky na rozptylování kapaliny pro přenášení tepla na velkou povrchovou plochu za účelem usnadnění jejího odpařování .

    Zdroj energie podle nároku 27, ve kterém dispergační prostředek tekutiny má formu knotu.
29. 29.
30. 30. Výrobek jako elektrické zařízení obsahující zdroj energie podle některého z nároků 23 až 29, a prostředky využívající elektřinu vyráběnou zmíněným zdrojem energie.
31. 31. Výrobek jako elektrické zařízení podle nároku 30, jehož předmětem je lampa nebo svítilna.
32. 32. Výrobek jako elektrické zařízení obsahující tepelnou trubici s obsahem tekutiny pro přenášení tepla, která může cirkulovat mezi první a druhou oblastí při aplikaci tepla, a dále obsahující prostředky pro výrobu elektřiny, uspořádané v dráze uvedené cirkulující tekutiny pro výrobu elektřiny, a prostředek pro využiti elektřiny vyráběné prostředky pro výrobu elektřiny.
33. 33. Zařízení pro přenášení tepla, jak je zde v podstatě popsáno s odvoláním na obr. 22 až 39 připojených výkresu.
34. 34. Zdroj energie, jak je zde v podstatě popsán s odvoláním na obr. 37 až 39 připojených výkresů.
35. 35. Výrobek jako elektrické zařízení, jak je zde v podstatě popsán s odvoláním na obr. 37 až 39 připojených výkresů.

    ··· >

    φ · • Φ «

    • · • • * · ··
36. 36. Zařízení pro přenášení tepla obsahující chladicí soustavu, která má oblast nízkého tlaku a oblast vysokého tlaku, soustavu pro výrobu energie připojenou k chladicí soustavě a chladivo uzpůsobené pro cirkulaci ve zmíněné chladicí soustavě mezi uvedenými oblastmi nízkého a vysokého tlaku, přičemž jsou chladicí soustava a soustava pro výrobu energie uspořádány tak, že chladivo ve vysokotlaké oblasti může být vedeno soustavou pro výrobu energie do oblasti nízkého tlaku chladicí soustavy, přičemž je energie vyráběna soustavou pro výrobu energie při průchodu chladivá.
37. 37. Zařízeni pro přenášeni tepla podle nároku 36, ve kterém chladicí soustava obsahuje kondenzátor pro kondenzaci chladivá v chladicí soustavě a dále obsahuje výparník přejímající chladivo z kondenzátoru, přičemž výparník odpařuje zmíněné chladivo.
38. 38. Zařízení pro přenášení tepla podle nároku 37, ve kterém chladicí soustava dále obsahuje absorbér který přijímá odpařované chladivo nízkého tlaku z výparníku, přičemž absorbér obsahuje absorbent schopný absorbovat chladivo a vyrábět bohatý roztok chladivá.
39. 39. Zařízení pro přenášení tepla podle nároku 38, v němž chladicí soustava dále obsahuje ohřívací prostředky, do nichž může být přiváděn bohatý roztok chladivá za • · · »· • ♦ ·· · • · · · • ·· ·· • · · · ;

    • ·« · * ·· ·· účelem jeho ohřevu, přičemž jsou ohřívací prostředky uzpůsobeny pro odpařování alespoň části chladivá z bohatého roztoku chladivá za účelem vyrobeni par chladivá o vysokém tlaku a chudého roztoku chladivá.
40. 40. Zařízení pro přenášení tepla podle některého z nároků 36 až 39, ve kterém jsou chladicí soustava a soustava pro výrobu energie zapojeny paralelně tak, že část chladivá po odpaření v ohřívacím prostředku může proudit do soustavy pro výrobu energie a zbytek chladivá může proudit do kondenzátoru.
41. 41. Zařízení pro přenášení tepla podle některého z nároků 36 až 39, ve kterém jsou chladicí soustava a soustava pro výrobu energie zapojeny v sérii, přičemž v podstatě všechno chladivo je po odpaření v ohřívacím prostředku vedeno do soustavy pro výrobu energie.
42. 42. Zařízení pro přenášení tepla podle nároku 39, v němž chladicí soustava zahrnuje první a druhý ohřívací prostředek, které jsou uspořádány paralelně a v němž část bohatého roztoku chladivá je vedena z absorbéru do prvního ohřívacího prostředku, přičemž v podstatě všechno chladivo odpařené v prvním ohřívacím prostředku je převáděno do soustavy pro výrobu energie a zbytek chladivá z absorbéru je převáděn druhým ohřívacím prostředkem, a v podstatě všechno chladivo odpařené v druhém chladicím prostředku je převáděno do kondenzátoru.
43. 43. Zařízení pro přenášení tepla podle nároku 42, které může obsahovat první a druhý odlučovací prostředek, přičemž druhý odlučovací prostředek je určen pro oddělování chladivá odpařovaného v druhém ohřívacím prostředku od chudého roztoku v něm vytvořeného chladivá a pro převádění uvedeného chudého roztoku do předehřívače, a první odlučovací prostředek je určen pro oddělování chladivá odpařeného v prvním ohřívacím prostředku od chudého roztoku chladivá v něm vytvářeného a pro vedení uvedeného chudého roztoku chladivá do druhého odlučovacího prostředku.
44. 44. Zařízení pro přenášení tepla podle nároku 39, v němž chladicí soustava obsahuje první a druhý ohřívací prostředek, které jsou zapojeny paralelně, u nichž bohatý roztok chladivá je veden prvním předehřívačem, část bohatého roztoku chladivá je vedena do prvního ohřívacího prostředku prostřednictvím druhého předehřívače, a zbytek je převáděn do druhého ohřívacího prostředku.
45. 45. Zařízení pro přenášení tepla podle nároku 39, v němž první a druhý ohřívací prostředek jsou zapojeny v sérii, čímž v podstatě celý bohatý roztok chladivá z ab• · ·· * «·· · · • · • » · «· ·♦ sorbéru je veden přes první ohřívací prostředek, kde vyrábí odpařené chladivo a pomocný roztok chladivá, vedený od prvního ohřívacího prostředku do druhého ohřívacího prostředku pro další odpařování chladivá.
46. 46. Způsob výroby energie, spočívající v cirkulaci chladivá v chladicí soustavě, která má oblast vysokého tlaku a oblast nízkého tlaku, přičemž část zmíněného chladivá přechází z oblasti vysokého tlaku přes soustavu pro výrobu energie za účelem výroby energie a chladivo ze soustavy pro výrobu energie se převádí do nízkotlaké oblasti chladicí soustavy.
47. 47. Způsob podle nároku 46, dále obsahující odpařováni zmíněného chladivá ve výparníku a převádění tohoto odpařeného chladivá absorbérem pro absorpci do absorbentu za účelem výroby bohatého roztoku chladivá.
48. 48. Způsob podle nároku 47, dále zahrnující převádění bohatého roztoku chladivá z absorbéru do ohřívacího prostředku, který může obsahovat solární kolektor, jímž je bohatý roztok chladivá ohříván pomoci sluneční energie.
49. 49. Způsob podle některého z nároků 46 až 48, obsahující postup odpařování alespoň části uvedeného chladivá obsaženého v uvedeném ohřívacím prostředku za účelem vý• · · • ··· · ·

    B · ·

    99 99 « · • · · ·· roby vysokotlaké páry chladivá a chudého roztoku chladivá.
50. 50. Způsob podle nároku 49, u něhož se odpařované chladivo vysokého tlaku odděluje od chudého roztoku chladivá odlučovacím prostředkem ve směru proudění z ohřívacích prostředků.
51. 51. Způsob podle nároku 50, u něhož je část odpařeného chladivá převáděna z ohřívacího prostředku do soustavy pro výrobu energie a zbytek tohoto odpařeného chladivá je veden do kondenzátoru, kde se kondenzuje, a kondenzované chladivo se prostřednictvím prostředku snižujícího tlak vede z kondenzátoru do výparníku, kde se odpařuje.
52. 52. Způsob podle nároku 51, podle něhož v podstatě všechno odpařené chladivo ze zahřívacího prostředku je vedeno do soustavy pro výrobu energie a nato do kondenzátoru.
53. 53. Zařízeni pro přenášení tepla, v podstatě jak je zde popsáno, s odvoláním na obr. 1 až 5 připojených výkresů.
54. 54. Způsob v podstatě zde popsaný, s odvoláním na obr. 1 až 5 připojených výkresů.

    φ φ ·Φ φ φφφ φ φ φ φ φ φφ φφ φ

    φ • φ φφ
55. 55. Zařízení pro přenášení tepla, obsahující prostředky vytvářející uzavřený okruh pohybu tekutiny pro přenášení tepla, v okruhu zapojené prostředky pro stlačováni tekutiny, prostředky zapojené v tomto okruhu pro odstranění tepla ze stlačené tekutiny, a prostředky zapojené v okruhu pro snížení tlaku tekutiny a zavádění tepla do ní.
56. 56. Zařízení pro přenášení tepla podle nároku 55, v němž tekutina pro přenášení tepla je pára chladivá a zařízení je opatřeno prostředkem pro stlačováni páry a pro její absorbování nebo adsorbování v kombinaci s chladivém a absorbentem, a dále opatřené ohřívacím prostředkem pro ohřev této kombinace po jejím stlačení a absorpci nebo adsorpci, přičemž se absorbované chladivo pod tlakem odlučuje.
57. 57. Zařízení pro přenášení tepla podle nároku 56, ve kterém jako stlačovací prostředek par chladivá je uspořádáno tepelné čerpadlo s pístem ve válci opatřeném ventilem, mezi jednou stranou pístu a příslušným koncem válce se nachází páry chladivá a jeho kombinace, a pohybem pístu směrem ke koncové části válce se páry stlačují a dochází k absorpci nebo adsorpci, přičemž jsou v tomto zařízení uspořádány prostředky pro zavření ventilu válce tak, aby se umožnil pohyb stlačených par k prostředku pro odstranění tepla.

    9 9 99

    999 9 9

    9 9 9

    99 99 ··
58. 58.
59. 59.
60. 60.
61. 61.
62. 62.

    • * • «

    9 · • 9 9 « · · • · · • · · • 4 *

    Zařízení pro přenášení tepla podle některého z nároků 55 až 57, v němž je okruh obsahující akumulátor tekutiny, uspořádaný mezi prostředkem pro odstraňování tepla a výparníkem zavádějícím teplo do tekutého chladivá.

    Zařízení pro přenášení tepla podle nároku 56, obsahující v uzavřeném okruhu další tepelné čerpadlo, pracující stejně jako první zmíněné čerpadlo, pro dosažení kontinuálního odpařování a následného ochlazováni.

    Zařízení pro přenášení tepla, jak zde v podstatě bylo popsáno, s odvoláním na obr. 5 až 9 připojených výkresů.

    Zařízeni pro přenášeni tepla, obsahující ejektorový cyklus a absorpční cyklus, v němž je chladivo recyklováno mezi ejektorovým a absorpčním cyklem.

    Zařízení pro přenášení tepla podle nároku 61, v němž ejektorový cyklus obsahuje ejektor uspořádaný tak, že s sebou unáší chladivo z absorpčního cyklu.

    Zařízení pro přenášení tepla podle nároku 61 nebo 62, v němž ejektorový cyklus obsahuje generátor pro výrobu par chladivá o relativně vysokém tlaku a ejektor, do
63. 63.

    • ·0·0 0

    0 0 0 *0 00

    0 · • 0 0 0 • 0 »· • « 0 0« 00 0 něhož se vyráběné chladivo přivádí, a absorpční cyklus obsahuje výparník pro odpařování tekutého chladivá za účelem výroby par chladivá o relativně nízkém tlaku, a dále obsahuje absorbér obsahující absorbent pro absorbování par chladivá z výparníku pro vytvoření roztoku chladivá a absorbentu, a koncentrátor pro odpařování části chladivá z roztoku za účelem vytvoření par chladivá o relativně nízkém tlaku, přičemž je ejektor připojen bud k výparníku nebo ke koncentrátoru za účelem unášení par chladivá od výparníku nebo koncentrátoru.
64. 64. Zařízení pro přenášení tepla podle nároku 63, ve kterém je koncentrátor proveden jako výměník tepla, přičemž do jeho první strany proudí chladivo o relativně vysoké teplotě, s výhodou z ejektorového cyklu, a chladivo o relativně nízké teplotě z absorpčního cyklu vstupuje do jeho druhé strany.
65. 65. Zařízení pro přenášení tepla podle nároku 63 nebo 64, ve kterém ejektor unáší chladivo z výparníku a které dále obsahuje kondenzátor, do něhož je dodáváno chladivo vedené z první strany koncentrátoru do výparníku a z druhé strany koncentrátoru do kondenzátoru, a chladivo z kondenzátoru je vedeno do výparníku a generátoru.
66. 66. Zařízení pro přenášení tepla podle nároku 63 nebo 64, v němž ejektor s sebou unáší chladivo z koncentrátoru, chladivo je z první strany koncentrátoru vedeno do výparníku a generátoru, a ze strany chladivá je unášeno ejektorem.
67. 67. Zařízení pro výrobu energie, obsahující zařízení pro přenášení tepla podle některého z nároků 61 až 66 a prostředek pro výrobu energie zapojený mezi ejektorovým a absorpčním cyklem.
68. 68. Zařízení pro výrobu energie podle nároku 67, v němž je ejektorový cyklus spojen s prostředkem pro výrobu energie, kdy je chladivo převáděno z ejektorového cyklu do prostředku pro výrobu energie a prostředek pro výrobu energie je spojen s absorpčním cyklem, přičemž je chladivo převáděno z prostředku pro výrobu energie do absorpčního cyklu.
69. 69. Zařízení pro výrobu energie podle nároku 68, v němž je prostředek pro výrobu energie připojen na generátor, přičemž v něm vyráběná část chladivá o relativně vysokém tlaku se odsud převádí do prostředku pro výrobu energie.
70. 70. Zařízení pro úpravu tekutiny obsahující zařízení pro přenášení tepla podle některého z nároků 61 až 66, přičemž kapalinou je chladivo a zařízení pro přenášení

    - 93 tepla obsahuje zařízení pro podávání tekutiny do výparníku, a dále obsahující výstup z výparníku pro odvádění neodpařeného materiálu, a výstup pro kondenzovaný materiál odváděný z koncentrátoru.
71. 71. Zařízení pro přenášení tepla obsahující cyklus pro přenášení tepla, zahrnující hlavni generátor pro výrobu par chladivá, ejektorový cyklus, do kterého mohou být převáděny páry chladivá z hlavního generátoru, a adsorbér nebo absorbér, do něhož může být převáděno chladivo z ejektorového cyklu.
72. 72. Zařízení pro přenášeni tepla podle nároku 71, v němž ejektorový cyklus obsahuje pomocný generátor, do něhož mohou být z ejektoru zaváděny ohřáté páry chladivá, přičemž je pomocný generátor plněn předem stanoveným množstvím chladivá, a z ejektoru přiváděné teplo z chladivá je převáděno k náplni chladivá pomocného generátoru za účelem jeho odpařování.
73. 73. Zařízení pro přenášeni tepla podle nároku 72, v němž je adsorbér nebo absorbér přes výparník zapojen do ejektorového cyklu, přičemž je chladivo odpařené ve výparníku zaváděno do adsorbéru nebo absorbéru.
74. 74. Zařízení pro přenášení tepla podle nároku 72 nebo 73, jehož pomocný generátor je plněn kombinovanou směsí chladiva/adsorbentu a adsorbér nebo absorbér obsahuje

    4 · ·· »·· 4 4 • 4 ·

    44 ·· ♦ · ·

    4 · • 4 4 • 4 4«

    4· · adsorbent nebo absorbent, který je stejný jako adsorbent nebo absorbent v pomocném generátoru pro adsorbování nebo absorbování chladivá z výparníku.
75. 75. Zařízení pro přenášení tepla podle některého z nároků 71 až 74, ve kterém je adsorbér nebo absorbér částí druhého cyklu pro přenášení tepla, obsahujícího druhý ejektor, druhý hlavní generátor, druhý výparník a druhý kondenzátor, přičemž adsorbér nebo absorbér tvoří druhý pomocný generátor, kterým je druhý adsorbér nebo absorbér chladivá.
76. 76. Zařízení pro přenášení tepla podle nároku 71, ve kterém ejektorový cyklus obsahuje první a druhý ejektor, a dále obsahuje kondenzátor a výparník, přičemž je kondenzátor spojen s výparnikem pomocí expanzního ventilu, kondenzátor je spojen s prvním ejektorem a páry chladivá z hlavního generátoru, procházející prvním ejektorem, unášejí chladivo z výparníku, přičemž chladivo vystupující z prvního ejektoru je převáděno do kondenzátoru a nato přes expanzní ventil do výparníku, a zbytek chladivá z generátoru je s výhodou veden do druhého ejektoru unášejícího chladivo z výparníku, a chladivo vystupující z druhého ejektoru je vedeno do druhého generátoru, v němž je adsorbent pro adsorbování chladivá.

    φ··· « φφφφ · • φ · φφ φφ • *

    Φ φ φ · · • φ φ · φφ φφ • φ φ φ φ φ φφ
77. 77. Zařízení pro přenášení tepla podle nároku 74, dále obsahující druhý cyklus pro přenášení tepla převáděním chladivá z adsorbéru nebo absorbéru do generátoru, přičemž druhý cyklus pro přenášení tepla také obsahuje první a druhý ejektor, kondenzátor a výparník, stejně jako v prvním zmíněném cyklu pro přenášení tepla.
78. 78. Zařízeni pro přenášení tepla, obsahující absorbér, generátor a vírovou trubici, ve kterém je stlačené chladivo z generátoru vedeno do virové trubice a relativně horké a relativně studené chladivo z vírové trubice je převáděno do absorbéru.
79. 79. Zařízení pro přenášení tepla podle nároku 78, ve kterém absorbér obsahuje absorbent pro absorbování chladivá přiváděného od vírové trubice za účelem vytvořeni roztoku chladivá a absorbentu, přičemž je roztok přiváděn do generátoru, v němž se vytváří stlačená pára, a absorbent je převáděn do absorbéru.
80. 80. Zařízeni pro přenášení tepla podle nároku 78 nebo 79, ve kterém je první konec vírové trubice, z něhož vystupuje ohřáté chladivo, spojen s kondenzátorem, v němž se kondenzuje ohřáté chladivo, a mezi kondenzátorem a absorbérem je zapojen výparník, který odpařuje kondenzované chladivo přiváděné z kondenzátorů, čímž odebírá teplo z okolního prostoru.
81. 81. Zařízení pro přenášení tepla podle nároku 78 nebo 79, obsahující tepelnou trubici, jejíž protilehlé konce jsou napojeny na vírovou trubici, a absorbér tvoří oblast tepelné trubice.
82. 82. Zařízení pro přenášení tepla podle některého z nároků 78 až 81, u kterého generátor obklopuje vírovou trubici.
83. 83. Zařízení pro přenášení tepla, obsahující ejektorový cyklus a cyklus pro výrobu energie, ve kterém ejektorový cyklus obsahuje generátor pro výrobu chladivá o relativně vysokém tlaku a ejektor, do kterého se vysokotlaké chladivo přivádí, a ejektorový cyklus dále obsahuje prostředek pro nízký tlak spojený s ejektorem, z něhož může být chladivo o relativně nízkém tlaku unášeno při průchodu chladivá o relativně vysokém tlaku, přičemž cyklus pro výrobu energie je spojen s generátorem, jímž se do cyklu pro výrobu energie rovněž zavádí chladivo o vysokém tlaku za účelem výroby energie.
84. 84. Zařízení pro přenášení tepla podle nároku 83, v němž je generátor poháněn solárním kolektorovým cyklem obsahujícím solární kolektor určený pro dodávání tepla do generátoru, přičemž solární kolektorový cyklus dále « ·

    - 97 obsahuje ohřívací prostředky pro podpůrnou výrobu tepla získaného 2e solárního kolektoru.
85. 85. Zařízení pro přenášení tepla podle nároku 83 nebo 84, v němž ejektorový cyklus dále obsahuje první kondenzátor přijímající chladivo z ejektoru a z cyklu pro výrobu energie, a druhý kondenzátor přijímající chladivo z prvního kondenzátoru.
86. 86. Zařízení pro přenášení tepla v podstatě zde popsané a znázorněné na obr. 10 až 22 připojených výkresů.