CZ13384U1 - Podlahové podzákladí plošně založené podlahy - Google Patents

Description

Technické řešení se týká nového uspořádání vrstev podzákladí, zhotoveného metodou plošného založení, vhodného zejména pro vysoce zatěžované podlahy budov, jako velkoplošných hal apod. Dosavadní stav techniky

V současné době je známo podzákladí zhotovené metodou plošného založení, obsahující na podkladu ze zemní pláně polštář na bázi sypké hmoty a případně geotextilii, na nichž je uložena první podlahová vrstva na bázi betonu, například ve formě betonu, drátkobetonu, apod. Polštář je z psefítického materiálu, jako drceného lomového kameniva, štěrku, štěrkodrtě, štěrkopísku, písku. Při jeho zhotovení se nejprve odtěží povrch zemní pláně, často ve velkých kubaturách, načež se provedou navážky sypkých materiálů. Někdy je navíc obsažena, jako spodní vrstva situovaná na zemní pláni, chemicky zpevněná vrstva. Například při vápenné stabilizaci se před navážkou štěrkového polštáře nejprve vytvoří zpevněná vrstva postupem, kdy se vrstva zeminy musí promísit s vápnem, jež po navázání vody z terénu vytvoří zpevněnou vrstvu na bázi uhličitanu vápenatého. Přímo na této chemicky zpevněné vrstvě, nebo na štěrkovém polštáři uloženém na chemicky zpevněné vrstvě, je pak položena první podlahová vrstva. Nevýhodou dosavadního stavu je riziko nerovnoměrné únosnosti a nerovnoměrné sedání celé sanované plochy a s tím spojené možné problémy při praskání podlahové konstrukce v budoucnu. Následky se projevují jako lokální klesání nebo zdvihání podlahy a praskání podlahy. Další nevýhodou bývá nutnost odtěžení materiálu ve značných kubaturách, nutnost zajištění skládek odtěžených hmot, dopravní náklady spojené s dovozem násypových materiálů, časová náročnost. Zahrnutí chemicky zpevněné vrstvy má další nevýhodu v riziku neekologického působení chemických prostředků, zejména vápna.

Další typy podzákladí obsahují pilíře. V tom případě podzákladí sestává ze zemní pláně, pilířů různých délek a šířek, případného štěrkového polštáře a/nebo případně jedné ěi několika vrstev geotextilie a první podlahové vrstvy. Pilíře se zhotovují metodou hlubinného zakládání. Pilíře je nutno zhotovovat pomocí speciálních strojů. Jsou vytvořeny v zemní pláni jako šachty různých průměrů a délky vyplněné štěrkem různé zrnitosti, nebo vápnem. Nevýhodou hlubinně založených podzákladí je mimo velkých nároků na mechanizaci, čas a finanční náročnost, zejména nejistota zajištění rovnoměrné únosnosti a sedání podlahy v celé sanované ploše. Následkem bývá, stejně jako u výše uvedených známých plošně založených podlah, praskání podlah staveb a lokální propady nebo zdvihání podlahy.

Ke zpevňování podloží terénů bez budov, jako jsou silnice, chodníky, svahy, trávníky, hřiště, apod., je známa tzv. buněčná fólie. Její uspořádání je známo například ze spisů US pat. 5,449,543, WO 97/16604 a CZ PV 1286-98. Tato buněčná fólie je vytvořena z pásků na bázi umělých hmot, které jsou vertikálně uloženy a pospojovány pomocí svárů nebo jiných spojů tak, že je vytvořena síťovitá struktura s vertikálními stěnami, která ve stavu rozloženém na ploše obsahuje soustavu ve vertikálním směru průchozích komůrek.

Podstata technického řešení

Výše uvedené nevýhody odstraňuje ve značné míře navržené technické řešení. Podlahové podzákladí podle navrženého technického řešení obsahuje jako dolní část zemní pláň a nahoře první podlahovou vrstvu na bázi betonu, avšak od stávajících řešení se liší zejména tím, že obsahuje mezi povrchem zemní pláně a první podlahovou vrstvou na bázi betonu polštář z buněčné fólie s komůrkami a přesypu. Buněčná fólie se nachází v plošně rozloženém stavu a přesyp sestává ze sypkého materiálu, jako například štěrk, písek a/nebo štěrkopísek, který vyplňuje komůrky této buněčné fólie a sahá nejméně od dolního okraje buněčné fólie nejméně po horní okraj buněčné fólie.

-1 CZ 13384 Ul

Pod buněčnou fólií, nad povrchem zemní pláně, se s výhodou s přihlédnutím k vlastnostem terénu nachází alespoň jedna vrstva podsypu, jejíž zrnitost je jemnější, než je zrnitost přesypu.

Podlahové podzákladí podle navrženého technického řešení může s výhodou mezi první podlahovou vrstvou a povrchem zemní pláně obsahovat alespoň jednu plošně rozloženou geotextilii. Zpravidla je výhodnější, pokud je geotextilie umístěna pod buněčnou fólií, to je přímo pod ní, nebo v některé vrstvě pod buněčnou fólií, nebo na některé vrstvě nacházející se pod buněčnou fólií.

Podzákladí podle navrženého technického řešení má rovnoměrnou únosnost a umožňuje rovnoměrné sedání. Podlaha je pevná, neklesá lokálně ani se v rovině nevytáčí, okraje se nezvedají, podlaha nepraská a má celou plochu stejně únosnou. Navržené technické řešení je využitelné zejména pro průmyslové podlahy, haly s vysoce zatěžovanou podlahou jako například mrazírny, supermarkety, garáže, aj. Může odstranit nutnost budování pilířů a/nebo odtěžování velkých objemů zemní pláně. Podzákladí je možno vytvořit rychle a bez náročných úprav nebo podstatných zásahů do podkladu ze zemní pláně.

Přehled obrázků na výkresech

Technické řešení je objasněno pomocí výkresů, kde znázorňují obr. 1 příkladné podzákladí podle příkladu 1, sestávající ze zemní pláně, podsypu, buněčné fólie, přesypu a dolní podlahové vrstvy, obr. 2 prostorové uspořádání podzákladí podle příkladu 1, obr. 3 příkladné podzákladí podle příkladu 2, sestávající ze zemní pláně, geotextilie, podsypu, buněčné fólie, přesypu a dolní podlahové vrstvy, obr. 4 prostorové uspořádání podzákladí podle příkladu 2, obr. 5 až 7 další varianty podzákladí.

Příklady provedení technického řešení

Příklad 1

Příkladem provedení je plošně založené podzákladí pro mrazírnu podle obr. 1 a 2.

Je vytvořeno na zemní pláni i a obsahuje, uváděno směrem nahoru, polštář z podsypu 2 vysoký 25 cm, na něm polštář z přesypu 4 a buněčné fólie 3, kde přesyp 4 má výšku celkem 50 cm, v jeho dolní části je zabudována uvedená buněčná fólie 3 vysoká 20 cm a na tomto polštáři se nachází první podlahová vrstva 5.

Podzákladí bylo zhotoveno následovně. Na povrch zemní pláně I, upravené zarovnáním na horizontální úroveň, byl navezen drenážní podsyp 2_drceným lomovým kamenivem o zrnitosti 32 až 63 mm. Podsyp 2 byl zarovnán a zhutněn 10 pojezdy válce o hmotnosti 101 s vibrací. Zhutněný podsyp 2 dosahoval do výšky 25 cm. Na povrch tohoto podkladu byla položena buněčná fólie 3 vysoká 20 cm a tato byla plošně roztažena tak, aby pokrývala celou plochu, určenou pro stavební objekt. Poté byl na buněčnou fólii 3 postupně navezen přesyp 4 z lomového kameniva o zrnitosti 32 až 63 mm. Uvedený přesyp 4 byl navážen a rozhrnován přes buněčnou fólii 3 tak dlouho, až zaplnil její komůrky a dosahoval zhruba do výšky 10 cm nad horní okraj buněčné fólie 3. Přesyp byl zhutněn 12 pojezdy válce. Pak bylo pokračováno v navážení dalších 10 cm přesypu 4, tentokrát již z lomového kameniva o zrnitosti 0 až 63 mm. Poté, kdy přesyp 4 dosahoval 20 cm nad buněčnou fólii, bylo provedeno jeho zhutnění dvaceti pojezdy válce o hmotnosti 10 tun, načež bylo navezeno dalších 10 cm téhož materiálu a zhutněno dvanácti pojezdy téhož válce s použitím vibrací. Celkem přesyp 4 poté dosahoval výšky 50 cm, přičemž v jeho dolní části byla zapracována buněčná fólie 3. Na takto zpracovaný podklad byla položena první podlahová vrstva 5 ve formě drátkobetonu. Na tomto podzákladí byla zhotovena na obrázcích již neznázorněná podlaha, kde další vrstvy byly zhotoveny běžným způsobem, položením tepelné izolace a vyztuženého betonu s trubkovým vytápěním.

Statické zatěžovací zkoušky prokázaly, že hodnoty modulu přetvámosti výrazně převýšily uváděné požadavky. Podzákladí bylo hodnoceno jako homogenní s minimálními rozdíly v kvalitě v rámci objektu. Hodnoty požadavků na kvalitu základové spáry byly značně převýšeny.

-2CZ 13384 Ul

Příklad 2

Jiným, podle názoru přihlašovatele optimálním, příkladem provedení navrženého technického řešení je plošně založené podzákladí haly kovovýroby podle obr. 3 a 4.

Toto podzákladí obsahuje, uváděno směrem nahoru, zemní pláň 1, geotextilii 6 o výšce zhruba 2 mm, podsyp 2 vysoký 10 cm, na něm polštář z buněčné fólie 3 a přesypu 4, kde přesyp 4 má výšku celkem 45 cm, v jeho dolní části je zabudována uvedená buněčná fólie 3 vysoká 15 cm a na tomto polštáři se nachází první podlahová vrstva 5.

Podzákladí bylo zhotoveno následujícím postupem. Na povrch zemní pláně i, upravené odtěžením omice a podomice na horizontální úroveň, byla položena geotextilie 6 o výšce zhruba 2 mm. Na ni byl navezen drenážní podsyp 2 z písku o zrnitosti 0,63 až 2 mm. Podsyp 2 byl zarovnán a zhutněn deseti pojezdy válce o hmotnosti lit. Zhutněný podsyp 2_dosahoval do výšky 10 cm. Na povrch tohoto podkladu byla položena buněčná fólie 3 vysoká 15 cm a tato byla plošně roztažena tak, aby pokrývala celou plochu, určenou pro stavební objekt. Poté byl na buněčnou fólii 3 postupně navezen přesyp 4 z lomového kameniva o zrnitosti 8 až 63 mm. Uvedený přesyp 4 byl navážen a rozhrnován přes buněčnou fólii 3 tak dlouho, až zaplnil její komůrky a dosahoval zhruba do výšky 10 cm nad horní rovinu buněčné fólie 3. Přesyp 4 byl zhutněn dvanácti pojezdy válce o hmotnosti 11 tun. Pak bylo pokračováno v navážení přesypu 4. Poté, kdy přesyp 4 dosahoval zhruba 20 cm nad buněčnou fólii 3, bylo provedeno jeho zhutnění osmi pojezdy válce o hmotnosti 11 tun, načež bylo navezeno dalších 10 cm téhož materiálu. Pak byl povrch zhutněn deseti pojezdy téhož válce s použitím vibrací. Celkem přesyp 4 po zhutnění dosahoval výšky 45 cm, přičemž v jeho dolní části byla zapracována buněčná fólie 3. Na takto zpracovaný podklad byla položena první podlahová vrstva 5 ve formě betonu. Tím bylo vytvořeno podzákladí, na němž pak byla zhotovena na obrázcích již neznázoměná podlaha, kde další vrstvy byly zhotoveny běžným způsobem, položením betonu, tepelné izolace a dlažby, přičemž na podzákladí byl postaven objekt haly kovovýroby. Bylo docíleno rovnoměrné únosnosti a rovnoměrného sedání podpodlahové vrstvy.

Příklad 3

Provedení navrženého technického řešení má četné varianty, spočívající v možnosti případného vynechání podsypu 2 a vynechání geotextilie 6, nebo obsahu geotextilie 6 v libovolné výšce podzákladí. Nejčastější příklady těchto alternativ v rámci navrženého technického řešení jsou znázorněny na obr. 5 až 7.

Na obr.5 je podzákladí, které obsahuje na zemní pláni £ pouze polštář z buněčné fólie 3 a přesypu 4 a na něm uloženou první podlahovou vrstvu 5.

Na obr. 6 je podzákladí, které obsahuje na zemní pláni £ geotextilii 6, na ní polštář z buněčné fólie 3 a přesypu 4 a na něm uloženou první podlahovou vrstvu 5.

Na obr. 7 je podzákladí, které obsahuje na zemní pláni £ podsyp 2, na něm geotextilii 6, na ní polštář z buněčné fólie 3 a přesypu 4 a na něm uloženou první podlahovou vrstvu 5. Výše uvedené příklady provedení pouze demonstrují možnosti provedení, aniž by je omezovaly, geotextilie 6 může být totiž kupříkladu zabudována též jako mezivrstva uvnitř podsypu 2 nebo přesypu 4.

Claims (4)

1. NÁROKY NA OCHRANU

   1. Podlahové podzákladí plošně založené podlahy se zemní plání (1) dole a první podlahovou vrstvou (5) na bázi betonu nahoře, vyznačující se tím, že mezi povrchem zemní pláně (1) a první podlahovou vrstvou (5) obsahuje polštář z buněčné fólie (3) s komůrkami a přesypu (4), kde buněčná fólie (3) se nachází v plošně rozloženém stavu a přesyp (4) sestává ze sypkého

   -3CZ 13384 Ul materiálu vyplňujícího komůrky této buněčné fólie (3) a sahá nejméně od dolního okraje buněčné fólie (3) nejméně po její horní okraj.
2. 2. Podlahové podzákladí podle nároku 1, vyznačující se tím, že pod buněčnou fólií (3), nad povrchem zemní pláně (1), se nachází alespoň jedna vrstva podsypu (2), jejíž zrnitost je

   5 jemnější, než je zrnitost přesypu (4).
3. 3. Podlahové podzákladí podle nároků 1 a 2, vyznačující se tím, že mezi první podlahovou vrstvou (5) a povrchem zemní pláně (1) se nachází alespoň jedna plošně rozložená geotextilie (6).
4. 4. Podlahové podzákladí podle nároku 3, vyznačující se tím, že geotextilie (6) je 10 uložena níže, než buněčná fólie (3).

   3 výkresy