CZ10598A3

CZ10598A3 - Automatická mechanická brzda

Info

Publication number: CZ10598A3
Application number: CZ98105A
Authority: CZ
Inventors: Reinhold Riedl
Original assignee: Gebr. Wittler Gmbh And Co. Kg
Priority date: 1996-01-10
Filing date: 1996-01-10
Publication date: 1998-08-12
Also published as: EP0824636A1; WO1997025546A1

Description

Automatická mechanická brzda

Oblast techniky

Vynález se týká automatické mechanické brzdy, zejména pro ručně a pohonem poháněná zdvi had 1 a, sestávají c í z uz sví raci ho dílu, připojeného k hnacímu hřídeli.

z poháněného prvku připojeného k pohonu a z pláště s upevňovacím zařízením, které je upevněno pomocí nepohyblivého ukotvení vzhledem k otočnému pohybu blokovací části a poháněného prvku.

Dosavadní___stav techniky

Automatická mechanická brzda je charakterizována tím.

že se jí přenáší z hnacího hřídele otočný moment v obou směrech otáčení na poháněnou část, tj.

na zatíženou část, naproti tomu ze zatížené části lze přenášet na poháněnou část otočný moment působící jen v jednom směru.

Zátěžný moment v opačném smyslu otáčení se přenáší pláštěm automatické brzdy a tím má blokační účinek. Tato funkční charakteristika je v následujícím charakter izována jako jednočinná pracovní charakter i st i ka .

Jestliže není u automatické mechanické brzdy v žádném smyslu otáčení od zatížené části možný přenos točivého momentu na poháněnou část, to znamená jestliže v každém směru otáčení zátěžné momenty blokují, zatímco hnací moment lze v obou směrech otáčení bez překážky přenášet na poháněnou část, je v následujícím tato pracovní charakter istika charakterizována jako dvojčinná pracovní charakteristika.

U automatické mechanické brzdy, kterou zátěžný moment v jednom směru otáčení zablokuje a v opačném směru je jen zabrzděna, je v následujícím brzda charakterizována jako nepřímo dvojčinná.

9 • · ♦ · 9 « ·

Automatická mechanická brzda zvláštním případně chodu jako jednočinné nás 1edujícícm charakterizována př í pádě chodu.

Automatická amechanická případě blokační účinek, je v jako spínací.

jako brzda, ·· ·· ♦♦ • 9 9 9 9 9

9 9 9 9 • ♦ * · ·« · ♦ ♦ · · která funguje jen ve nebo dvojčinná, je v funkční která ve má zvláštní m v každém následujícím charakterizována

Automatické mechanické brzdy s jednočinnou pracovní chrakteristikou jsou potřebné mezi jiným v bezpečnostních k 1 i kách zdvi háky září zení v jednom pro ozubn i cové a rovněž u a podobně, u směru otáčení.

zdviháky, řetězové zdviháky a lanové nesamosvorných šroubových zdvihacích nichž působí zátěžný moment

Pro ozubnicové pohony nebo u zdvihacích pracujících s protizávažím a rovněž také k ovládaní a , blokovacích orgánů momentu, se používají břemene u posuvných zařízení směrem zátěžného s měnícím se bezpečnostní bezpečnostní kli ky.

Může kliky mají brzdit.

vždy jen září zení zajištění a podobně dvojč i nné také existovat nutnost.

že to znamená zpožďovat jen otočný pohyb podmíněný zátěžným momentem. To vyžaduje dvojčinnou bezpečnostní kliku s z hlediska směru různými hodnotami

Uvedené kliky dovo1u j í charakter i st i ky.

nepřímo otáčení blokovacího a brzdícího momentu.

pří pády často př i čemž použití pro jednočinné bezpečnostní také použití její blokovací v jen jednom směru otáčení. Existují ale pro jednočinné bezpečnostní kl působení musí omezit na jen jeden i ky.

dvojčinné pracovní působení je potřebné také případy použití nichž se b1 oko vac í směr otáčení a v jiném směru otáčení vyžaduje volný chod. To je zejména případ u anových a řetězových zdvihacích zařízení s oběžným tahovým prvkem, u ·· ·· ·· ·· ··♦♦ • · · · · · · ♦ ·«* · • · · · · · · *♦ ♦ * • v «·» · · · · * ··« *· • · r · · ·«·· ·· ·· ·· ···♦ v«a* nichž se má nechat bez zábrany pohybovat tímto tahovým prvkem ve směru otáčení pohonu.

K pokrytí víech případů potřeby jsou proto ve svém důsledku potřebné bezpečnostní kliky s jednočinnou, dvojčinnou a nepřímou dvojčinnou pracovní charakteristikou.

Automatická mechanická brzda zčásti pokrývající uvedené případy potřeby pro bezpečnostní kliky je známá jako bezpečnostní klika pro ruční zdvihák ze zvřejněné přihlášky DE 1 128 104. Tato bezpečnostní klika má brzdový buben, více kruhových brzdových čelistí a přítlačných trámků a zubů, náboj a tak dále.

U těchto bezpečnostních klik existuje množství nehospodářných dílů. Kromě toho je velkou nevýhodou, že k poklesu břemena se musí klika pootočit nejprve ve směru zdvihu, to znamená v opačném směru, tím se nazdvihne blokování a potom teprve v druhém směru otáčení může nastat spouštění. Tato bezpečnostní klika je kromě toho jen dvoučinná.

Automatická mechanická brzda pokrývající rovněž jen zčásti uvedené případy potřeby bezpečnostních klik je známá kliky je jako bezpečnostní klika pro ručně poháněné zdvihací zařízení z patentového spisu DE 30 30 767 C2 . Tato bezpečnostní opatřena rohatkovým ústrojím pružina je v neotočném plášti se šroubovou pružinou, i n i o vě brzdy uložena 1

Sr o ubo vá převážně jen svým vnějším obvodem a po své délce s roždí lnou intenzitou.

Neexistuje tak žádná z technického hlediska uvolněná brzdná plocha. Velkou nevýhodou je, že rohatkové ústrojí se šroubovou pružinou vyžaduje k uvolnění a během pohonu na klice přídavné síly, to znamená účinnost. Kro mě přídavný výkon, což může toho má tato bezpečnostní způsobit sníženou klika nepříznivé ve 1ké rozměry.

· • * ·*··

Pod st a t a.......vynálezu

Předložený vynález s poč í vá úko l vyt voř i t automat i cko□ mechanickou brzdu, která má j en má 1 o součástí, je bezotěrová má vysoký brzdný účinek a celkovou úč i nnost, je ergonomická hospodárná může být vytvořena p ř i ma1ýc h rozměrech jako jednočinná, dojčinná, nepřímo dvojčinná a činná podle případu chodu.

Podle vynálezu se úkol vyřeší znaky patentového nároku

Pro účinnost jsou rozhodující brzdové čelisti, které způsobují při točivém momentu způsobeném zatížením zaklínování, které se může opět uvolnit točivým momentem od hnací části . Při zak1í no vání vzniká silové spojení mez hnacím hřídelem v zatěžované části a pláštěm, čímž se toč i vý moment přenáší ρ 1 áštěm nepřenáší se na hnací prvek na hnané části

Různé vyvoláni otočného momentu ze zatěžovací nebo hnací části vyp1ývá toho, že směr pohybu bodů na proti sobě působících ρ1oc hác h brzdové čel i st i neleží tečné rovině. Podle směru otáčení se brzdové čelisti pohybu jí ven nebo dovnitř, V prvním případě má směr pohybu komponentu ve směru uzavíracího dílu.

Poněvadž tento uzaví rac í dí přiléhá na činnou plochou bez toho již na brzdové ρ1oc hy, vede pohyb k zaklínování brzdové čelisti mezi uzaví raci m dílem a dílem brzdy, čímž je zablokováno otáčení.

V druhém případě má směr pohybu komponentu, která směřuje od uzavíracího dílu a tím způsobuje uvolnění, čímž jsou brzdové čelisti volně otočné.

Vychá z í se tedy z potřeby ovlivnit brzdové čelisti do správného směru otáčení.

hnací části se ovlivnění provádí pomocí unašeče.

který je připojen k hnacímu prvku.

Může se pohybovat podle směru otáčení proti jedné nebo druhé brzdové čelisti, případně proti uzavíracímu dílu, přičemž brzdové čelisti jsou zachyceny na straně, přičemž nastane uvolnění.

Brzdová čelist se otáčí spolu s unašečem, až unašeč zachytí uzavírací díl a případně tento uzavírací díl unáší. Tím se přenáší točivý moment z hnacího prvku přes unašeč po uvolnění

jedné z obou brzdových čelistí a unášení uzavíracího dílu na hnanou hřídel.

V opačném případě, tedy při točivém momentě přicházejícím z poháněného hřídele, se uzavírací díl pokouší otočit v návaznosti na působící točivý moment, což je ale možné jen o minimální úhel otočení. Běhoun se zachytí na jedné z brzdových čelistí a mírně ji otočí, druhá brzdová čelist však zůstává v kl idu, výsledkem čehož relativní pohyb mezi touto brzdovou čel i s t í a uzavíracím díl em.

který je nasměrován tak.

že dochází zaklinováni a točivý moment se přenáší přes brzdné plochy na brzdový díl, který je spo jen s rotačně nepohyblivým pláštěm.

Souhrně je možné říci že se unašeč nachází mezi brzdovými čel i stmi a záchytnou p1oc hou u z a ví raci ho dílu a běhoun se nalézá mezi oběma brzdovými če1 i stmí, brzdové čelisti jsou ale zachycovány z různých stran, což vede k různým výs1edků.

Výhody tohoto řešení mezi jiným spočívají v tom, že otěr je velmi malý, protože relevantní činné plochy jsou namáhány jen velmi málo. Při rozpojení pohonu blokují brzdové čelisti plynule, bez prokluzu a zpětného rázu ihned v každé poloze. Malé rozměry vyplývají z jeho velmi vysoké měrné hustoty výkonu. Otvírá se také možnost vyrábět větší automatické mechanické brzdy s vyšším brzdným výkonem, čímž se také mohou otevřít náročné oblasti použití nepokryté stávajícími technologiemi.

Oproti bezpečnostní klice s rohatkovým ústrojím se « ·

šroubovou pružinou spočívá velká výhoda v tom, že u automatické mechanické brzdy podle vynálezu není žádná pružina relevantní z hlediska bezpečnosti, která podléhá opotřebení třením.

Další výhodu vynálezu představuje ní zká cena při vysoké f1exi b i lité v provedeních jednot ve funkční ch a alternativně konstruovaných jako stavebnice.

Tak například při výrobě bezpečnostních klik jsou, při použití zvláště cenově příznivých brzdových čelistí, tj. brzdových čelistí zhotovených z plastické hmoty vstřikováním, výrobní náklady malé. Pomocí vynálezu lze výhodně do skříně výměnou jen několika příslušně připravených dílů v posledním stádiu konečné montáže nebo také při přizpůsobení požadavkům funkce mimo výrobní proces s malou potřebou času montovat i bo vo1 né bezpečnostní kliky s jednočinnou.

dvojčinnou a nepři rno dvo j č i nnou pracovní charakteristikou.

V přednostním provedení vyná 1 ezu je uzavírací díl obepnut brzdovými čelistmi, které

Tak vzniká uspořádání.

ve kterém jsou obepnuty brzdovým dílem, tvoří uzavírací díl střední část, brzdové čelisti tvoří téměř prstenec, který je na dvou místech přerušen a brzdový dí uzavírá celé uspořádání z vnějšku. V jednom čelistmi je umístěn z přerušení unašeč, ve prstence tvořeného brzdovými druhém přerušení je umístěn běhoun. Činné plochy umí stěné proti sobě brzdových čelistí jsou zaob1eny.

respekt i ve brzdové čelisti ma j í podobu zakřiveného a brzdové plochy zešikmeny tak, že klínu. Ra d i á1n f obvodové plochy brzdových čel Výhodné tvoří plochy, na které dosedá unašeč nebo běhoun.

zhotovit, poněvadž všechny že tato provedení lze lehce válce mají téměř podstatné díly stejnou výšku. Po stejně přístupné, sejmutí ruční kliky jsou čímž se značně ulehčují všechny součásti údržba a oprava brzdy.

4 • · • · « ♦

4

Μ·

Výhodné je umístit proti sobě ležící brzdné plochy brzdového dílu soustředně s hnacím hřídelem.

Naprotitomu hraniční plocha, která je tvořena činnou plochou uzavíracího dílu a odpovídající činnou plochou brzdové čelisti, je umístěna k hnací mu hřídeli excentricky, pří padne ve šroubovici, čímž se zvláště jednoduše realizuje působení klínu. Principiálně nemusí být hraniční plocha kruhová, avšak nesmí být k udržení klínového působení soustředná.

K umožnění vývrtech v brzdových pomocí pružin přitlačují proti působí proti odstředivé síle a otáček neočekávanému brzdění, podle případu chodu se tímto automatické mechanické brzdy v také vysokých čel i stech otáček jsou v radiálních zapuštěny kuličky, které se brzdnému dílu. Tyto pružné síly zabraňují tím až do stanovených Při vytvoření brzdy jako činné způsobem může uskutečnit nabíhání intervalu definovaných otáček.

K ulehčení uvolnění zaklínované automatické mechanické brzdy, je uzavírací díl rozdělen na dva vložené klíny a střední prvek, který slouží k uložení hnaného hřídele.

Vložené klíny mají podobný tvar jako brzdové čel i st i .

V protikladu k nim však nemají ani na dovnitř směřující straně, ani na ven směřující straně brzdné plochy a jsou proto lépe pohyblivé než brzdové čelisti. Vložené klíny jsou rovněž zachyceny, jako brzdové čelisti prvky, které jsou buď spojeny s hnaným prvkem nebo se středním prvkem. Funkci unašeče zde přebírá protilehlý unašeč a funkci běhounu přebírá protilehlý běhoun. Unašeč a protilehlý unašeč, případně běhoun a protilehlý běhoun nejsou nutně tvořeny jedním dílem, nýbrž mohou být přesazeny o úhel natočení .

Opotřebením vzniká po delší době provozu na plochách brzdových čelistí jistý otěr, které se tím brzdných posunují «· • · ·* ·· · ·4 • 44 • 4·♦ s vým

Volný meziprostor klínovým tvarem vzniká sklon a v i oženými automatické proti lehlého čel i st i zeši kmeny.

vzdá 1enost zachován.

ke kl zvětšení íny.

se vyplní vloženými klíny tím, že se rotačně posunou do mez i prostoru, čímž vzdálenosti

Poněvadž mechanické brzdy hraje běhounu a vloženého kl jsou u č í mž me z i praxi odstupů tak, že je dvojnásobně výhodného provedení mezi protilehlým běhounem pro roli optimální funkci pome r unašeče a nu a vynálezu dorazy vzdáleností brzdové unašeče se při pohonu brzdových čel unašečem a brzdovými čelistmi se ukázalo jako účelné i s t í také zvětší a poměr zůstává volit tento poměr střední vzdálenost unašeče od brzdové čelisti větší než střední vzdálenost běhounu a vloženého klínu.

Ve zvláště přednostním provedení činí mezi unašečem a protilehlým unašečem 180 ° vložené klíny a brzdové čelisti takže se může vyrovnat jejich brzdová protiplocha opět ustavena

Výhodné je, když je čímž se způsobí intenzivnější s uzavíracím dílem.

Jestliže je j edna me z i prot i lehlého úhel natočení

Tím se mohou postavit proti excentricita soustředně brzdovým i kontakt jak s br z do výc h zak1í nování, následně je s hnaným čel i stmi brzdovým hřídel pruží d í lem em.

na, tak čelistí nerozebiratelně spojena s uzavíracím dílem.

takže jsou uzavírací díl a br zdová čelist tvořeny jediným dí lem, nebo nejsou brzdové čel i st i umístěny proti sobě.

znamena ve stejném směru, tak je automatická mechanická brzda jednočinná, to znamená, že automat i cká mechan i cká brzda blokuje jen v jednom směru otáčení.

Ve výhodném provedení je uzavírací díl libovolně rozebíratelně spojen s jednou nebo druhou brzdovou čelistí, čímž automatická mechanická brzda blokuje buď v jednom nebo v druhém směru. Pokud neobsahuje žádné z obou spojení může být automatická mechanická brzda vytvořena jako dvojčinná.

Nepřímo působící automatickou mechanickou brzdu lze realizovat tím, že druhá brzdová čelist má odlišné zakřivení, to znamená má odlišný úhel klínu. Z toho vyplývá v návaznosti na směr otáčení různý brzdný účinek.

Různý brzdný účinek lze také zajistit, když je koeficient tření mezi brzdovými plochami a brzdnou protiplochou brzdového dílu různě velký.

Jako účelné se jeví umístit mezi činné plochy a činné protiplochy a eventuálně mezi střední prvek a vložené klíny obložení nebo ložisko.

Těmito opatřeními lze optimalizovat koeficienty tření v činné oblasti jakož v oblasti brzdy.

Přednostní přitom jsou vedle vložených hladkých vé nc ů jehlová ložiska, která jsou zejména u přerušených excentrických ploch segmentována. Poněvadž odbrzdění tohoto provedení podle vynálezu nastává tak, uložené vložené klíny.

že se nejprve bez tření nepůsobí adhezní tření zasunou o b1 ožení valivě brzdy.

jako dosud obvykle u automat ických mechanických brzd.

proti potřebné volného auto mat i cké například u třecí ho nenastávají. Tím mechanické brzdy.

hnací ho motoru momentu nejsou nyní

Vrcholy výkonu dosud k překonání potřebné, takž váného r e s pe kt i ve se otevírají také nové, respekti ve náročné možnost i použití nepokryté, nebo pokryté jen neuspokojivě, stávajícími automatickými mechanickými brzdami.

Technicky jednoduchým způsobem lze dosáhnout různé ··

opotřebení mezi vnější stranou brzdových čelistí a jejich vnitřní stranou. Za tímto účelem se buď modifikuje povrch, nebo se v obou oblastech používají různé materiálové kombinace. 11 brzdových čelistí z jednotného materiálu se přitom uzavírací díl a brzdící díl vyrobí z různých materiálů, alternativně jsou brzdové čelisti vytvořeny na své vnější a vnitřní straně z různých materiálů.

Často je výhodou vestavět automatickou mechanickou brzdu na hřídel, to znamená hnací hřídel je umístěn soustředně v prodloužení pohonu. V přednostním provedení vynálezu je vytvořen přechod mezi hnaným a hnacím hřídelem uvnitř uzavíracího dílu. Přitom je nutné opatřit uzavírací díl otvory, ve kterých je umístěn unašeč, který vyčnívá koncovou stranou do otvorů v brzdových čelistech. Přitom ostění otvorů brzdových čelistí slouží jako doraz pro unašeč. Tím lze vytvořit velmi kompaktní konstrukci automatické mechanické brzdy.

Přehled obrázků.......na výkresech

Další jednotlivosti, znaky a výhody vynálezu lze zjistit z následující popisné části, ve které jsou pomoci výkresů blíže objasněny příklady provedení vynálezu.

znázorňuje podélný řez dvojčinným příkladem provedení automatické mechanické brzdy jako bezpečností kliky, obr. 2 znázorňuje řez a částečně pohled zepředu podle čáry

A—A na obr. 1,

obr . 3	znázorňuje	schématicky řez	analogický s	obr. 2 při
	zatěžovací m ručiček,	momentu, působícím	proti směru	hodí nových

* · « · ·* ·· ·· ·.

• ·· · · · · · · · · *··· ·· · ···· • · ... · · · ., ..., .

• · ···. ··· ·· ·· ·· ···· * ·· obr. 4 znázorňuje schématicky řez analogický s obr. 2 při zatěžovacím momentu, působí c í m ve směru hodinových ruč i ček, obr. 5 znázorňuje řez alternativně působí c í m provedení m automatické mechanické brzdy jako bezpečnostní kliky podle obr. 1 podél čáry probíhající jako čára B-B na obr. 1, obr. 6 znázorňuje automat i cké podél čáry obr. 7 znázorňuje automatické podél čáry řez nepři mo mechanické brzdy -B jako u provedení řez j ednoč i nně mechanické brzdy -B jako u provedení dvojčinným provedením jako bezpečnostní kli k y podle obr. 1, působícím provedením jako bezpečnostní kliky podle obr. 1, obr. Θ znázorňuje řez druhým jednočinně působícím provedením automatické mechanické brzdy jako bezpečnostní kliky podél čáry B-B jako u provedení podle obr. 1, obr. 9 znázorňuje podélný řez dvojčinně působícím provedením automatické mechanické brzdy podle vynálezu, vestavěným do hřídelového vedení, u které je pohon uvn i t ř, obr. 10 znázorňuje řez podél čáry C-C na obr.

9, obr. 1 1 znázorňuje podélný řez automatickou mechanickou brzdou s libovolnou charakteristikou, i ntegrovanou do převodovky, ve dvou provedeních vestavby.

obr. 12 znázorňuje řez jednočinným provedením automatické mechanické brzdy podle vynálezu, která působí ve

··

♦ ·· **

	zvláštním případu Chodu,
obr.	1 3	znázorňuj e řez	jednoč i nným	provedení m	automat i cké
		mechanické brzdy.	jiné než na	obr. 12, která působí ve
		zvláštním případu	chodu.
obr.	1 4	znázorňuje řez	j ednoč i nným	provedení m	automat i cké
		mechanické brzdy,	pracující ve	zvláštním	př í pádu chodu
		jako pojistná brzda.

obr.	15	znázorňuje	řez podél čáry D-D na obr. 14,
obr.	16	znázorňuje	podélný řez	dvo j č i nným	provedení m
		automat i cké	mechanické brzdy,	analogický podle obr. 1,
		případně podle obr. 11 s rozděleným uzavíracím dílem.
obr.	1 7	znázorňuje	řez podél čáry E-E	na obr. 16,
obr.	18	znázorňuj e	schématický řez	analogický s	obr. 17 při
		zátěžovácím	momentu, působící	m proti směru	hod i nových
		ručiček,
obr.	1 9	znázorňuje	schémat i cký řez	analogický s	obr. 17 při
		zátěžovácí m	momentu, působí	c í m ve směru	hod i nových
		ručiček.
obr .	20	znázorňuje	schématický řez	ana1og i cký s	obr. 17 při
		hnacím momentu působícím	proti směru	hod i no vých
		ručiček,
obr.	2 1	znázorňuje	schématický řez	analogický s	obr. 17 při
		hnacím momentu působícím ve	směru hodinových ručiček,

obr. 22 znázorňuje podélný řez analogický s obr. 9 dvojčinným provedení m řízena a obr. 23 znázorňuje automat i cké ··

automatické mechanické řez dalším brzdy.

která je j ednočinným provedení m mechanické brzdy podle obr.

a podél čáry

B-B jako u provedení podle obr. 1.

P ř í k 1ady provedeJ3_í.......wná lezu

Automatické mechanické brzdy 1 znázorněné na obr. 1 až jako bezpečnostní kliky se používají u ozubnicového zdviháku.

Na ozubnicovém zdviháku je umístěn hnací hřídel přeční va j í cí přes svůj ložiskový štít 2 který je vytvořen vně od osazení v oblasti ložiskového štítu 2 jako čtyřhran a je v oblasti čela opatřen příčným otvorem. Na ložiskovém štítu 2 ozubnicového zdviháku je umístěn kruhový Čep 4 ložiskového štítu 2, rovnoběžný s hnacím hřídelem 3. Celá bezpečnostní klika je z hnané strany nasunuta na čtyřhran hnacího hřídele 3 ozubnicového zdviháku a axiálně fixována tak, že její opěra 5 pro točivý moment je v záběru svým podélným otvorem 6 s čepem ložiskového štítu 2 a zabraňuje rotaci, avšak opírá se na něm radiálně pohyb 1 i vě.

Bezpečnostní klika má uzavírací díl

7, který je svým vnitřním čtyřhranem uložen na hnacím hřídel ozubnicového zdviháku. Uzavírací díl

7. je tvořen odstupňovaným válcem, souosým s osou hnacího hřídele 3 ozubnicového zd v i háku.

jehož střed je umístěn vzhledem k ose hnacího hř í de 1 e 3 excentricky o excentrici tu

e. Povrchová respektive excentricky uložený opatřen činnými plochami 8, 3.

Na straně uzavíracího hnacího hřídele 3 ozubnicového který slouží k čelnímu uzavření plocha excentru,

válec.	je	na každé	polovině
dílu	7,	sousedící s	osazení m
zd v i háku	je	vyt vo ře n	pás 10,
tím	k ochraně vnitřní	oblasti

·« ··

— 14 — ·· bezpečnostní k 1 i k y.

Uzavírací díl 7 má na místě excentru ležícím nejblíže své ose běhoun 11 radiálně vyčnívající z excentru, který je ustaven z vnitřní strany pásu 10 po celé šířce excentru a má na podélných stranách radiální plochy .1.2, 13 běhounu 11. Uprostřed běhounu 1.1 je vytvořen příčný vývrt 14.

Na uzauí raci m díle 7 je na excentru proti běhounu 11 vytvořeno vybrání 15 s radiálními dorazovými plochami 16, 17.

Uzavírací díl 7. má na straně odvrácené od pásu JO válcový nástavec 18, který má na svém obvodu polokruhovou drážku 19. Na činných plochách .8, uzavíracího dílu 7 jsou ustaveny dvě zrcad1ově umí stěné brzdové čel i st i

20,

2.1 uvnitř s protiplochami 22, 23.

Vně mají brzdové čel isti 20, 2 1 brzdové plochy 24, 25, které dohromady tvoří velký díl povrchové plochy válce, jehož osa je totožná s osou uzavíracího dílu 7. a hnací ho hřídele 3 ozubnicového zdviháku. Brzdové čel isti 2.0, 2...1. mají radiální dorazy 2.6, 27 pro běhoun J.J..

V neutrální poloze brzdových čelistí 2.0, 21 je malá mezera mezi radiálními dorazy

26. 27 a radiálními plochami

1.2, ,J_3 běhounu

11.. Uprostřed mezi radiálními dorazy 2.6, 27 má každá brzdová čelist 20, .2...1. slepý vývrt 28.

9. Proti radiální m dorazům 26 . 27 běhounu 11 jsou vytvořeny na brzdových čelistech 20, 2.1 radiální dorazy 30, 3.1 unašeče 36. Brzdové čelisti 2 0 , 21 přiléhají svými brzdovými plochami 2 4 , 25 na brzdový díl .3.2, který má uvnitř válcovou brzdovou protiplochu 3.3, která má tutéž axiální šířku, jako je šířka brzdových čelistí.

R ad i á1 ně brzdového dílu 32.

vyčnívající opera zabraňuje otáčení

Na válcovém nástavci 1.8. uzavíracího dílu 7 je otočně uložena ruční klika 34 s vývrtem 35. Na ruční klice 3.4 je

·· ·· ·· ·· • · · * · · ·· • · · · · ·· • ····♦· 4» · · · ·4 ·« ♦· ·· ·♦·· ustaven unašeč 36, který vyčnívá radiálně ve směru pásu 1.0 dovnitř vybrání 15 uzavíracího dílu 7 a má radiální plochy 37, 38 unašeče 36, které mají stanovený odstup od radiálních dorazů 30. 31 pro unašeč 36 brzdových čelistí 20, 21 a rovněž od radiálních dorazových ploch 1.6, 17 uzavíracího dílu 7. Unašeč 36 se nedotýká paty vybrání 15 a také brzdové protiplochy 33.

Do slepých vývrtů 28, 2_9 brzdových čelistí 2.0, 21 je vložena tlaková pružina 39, která je umístěna v příčném vývrtu 14 v běhounu 11 s větším průměrem. Tlaková pružina 3 9 vytváří intenzivní kontakt protiploch 22, 23 a brzdových ploch 24, 2.5 brzdových čelistí 20, 21 s činnými plochami 8 uzaví raci ho dílu 7. a brzdovou protiplochou 3.3. brzdového dílu

Ruční klika 34 má druhý vývrt 4.0 ležící příčně k ramenu kliky a tangenciálně ke svému vývrtu 35 . do kterého je vložena první upínací vložka 41. Upínací vložka 4 1 prochází s vůlí polokruhovou drážkou 19 v uzavíracím díle 7. a axiálně fixuje ruční kliku .34, avšak otočně pohyblivě, na uzavíracím díle 7. Bezpečnostní klika tím tvoří jednotku uzavřenou také na své poháněné straně a je pomocí druhé upínací vložky .42, která je ustavena v příčném vývrtu v hnacím hřídeli 3 ozubnicového zdvi háku.

zabezpečena proti vyt ažení .

Funkce automatické mechanické brzdy 1 podle vynálezu, jako bezpečnostní kliky.

je popsána v následujícím:

Pří p a d

1: Držení břemen

Břemeno vytváří na hnacím hřídeli 3 ozubnicového zdviháku točí vý moment působící například doleva a pokouší se otáčet uzavírací dí 1 .7.

proti směru hodinových ručiček.

Uzavírací díl .7 se pohybuje v tomto směru otáčení jen o mi n i má 1 n í hodnotu, přičemž jeho běhoun

1.1 dosedá na první · ·· ·· ·· ·· ·· ·· · · · · ···· ···· · · · · · ·· • · ·· * · · · ··· · · ··· · · · · ·· *··· «· ·· brzdovou čelist 20 a svojí druhou činnou plochou 9 na základě excentricity vytváří na druhé protiploše 23 druhé brzdové čelisti 21 radiální smyk. Tím se mezi první brzdovou plochou 2.5 a brzdovou protiplochou 3.3. vytváří brzdící tření. Třecí záběr se dosáhne, protože z důvodu rozdílné velikosti poloměrů tření je vnější třecí moment na druhé brzdové čelisti 2J větší než brzdový moment na jejím vnitřku. Tím zůstává druhá brzdová čelist 2J_ pomocí vnějšího třecího záběru stát, což způsobuje, že zastavený uzavírací díl .7 iniciuje svojí excentrickou druhou činnou plochou 9. další radiální brzdící síly, čímž stoupá nezávisle na zatížení brzdící moment.

Při tomto postupu se zvyšuje mezera mezi d r uhým radiálním dorazem 27 a běhounem

První brzdová čel i s t 2.0 , která dosedá první protiplochou .2.2. na při tom inaktivní první činnou plochu 8 uzavíracího dílu _7 a je ovlivňována z jeho běhounu 11 obvodovou silou.

vytváří svojí první brzdovou plochou 24 brzdící sílu jako reakci k popsanému akčnímu brzdění druhé brzdové plochy 2.5 druhé brzdové čel i st i

1.

Za působení radiální akční síly a reakční síly na brzdové plochy 2.4, 25 brzdových čelistí 20, 2.1, vytvářející celkovou plochu, vzniká na brzdové protiploše 3.3 moment tření, který vytváří bezpečný silový spoj s brzdovým dílem 32.

Točivý moment vložený na brzdový díl 32 je podchycen pomocí opery 5. na čepu .4 ložiskového štítku 2. Břemeno se tak bezpečně zastaví a zachytí. Tento případ je schématicky znázorněn na obr. 3.

Držení břemene, které vytváří točivý moment doprava, nastává analogicky pomocí zrcadlově umístěných součástí. Tento případ je schématicky znázorněn na obr. 4.

Případ 2: Zvedání

Břemeno zdvi háku točí vý ··♦· • · · * • · ·· • « · ·

9· «··· nebo spouštění břemen vytváří na hnací moment, působí c í způsobuje stav držení podle obr.

zdvižení ručiček.

plochou dílu 7, dorazem

3, ·· ♦· • · ·9

9» •· * • ·· »· ···· hřídel i napři klad uvedený ·· ♦· •« · · « 9·· ·♦* ·· «*· «« ·· ozubn i cového doleva, který v případu 1. Ke břemena se ruční klika 3.4 otáčí ve směru hodinových

Unašeč 36 ruční kliky 34 dosahuje svojí první radiální na první radiální dorazovou plochu ..1..6. uzavíracího ležící v jedné radiální rovině s prvním radiálním

0 pro unašeč 36 první brzdové čelisti 2.0 a otáčí u z a v íraci dí 1 doprava.

První brzdová čelist 20 se přitom rovněž otáčí.

Současně se zvedá druhá Činná plocha uzavíracího dí z druhé prot i p1ochy .23. druhé brzdové čelisti .2...1.. , což ruší jejich brzdící účinek.

Druhá brzdí c í čelist 21 obíhá současně a stane se tak neúčinná.

To č i vý moment se překoná bez ztráty výkonu.

to znamená s vysokou účinností a hnací hřídel 3 ozubnicového zdviháku se uvede do rotace nastává zvedání břemene. Jakmile se přeruší otáčení ruční klikou 34., systém se ihned zablokuje, jak je popsáno v případě a břemeno je bezpečně drženo.

Pokles nestává otáčením ručiček. Druhá druhý radiální a rozpojí ji.

točivého momentu od břemene a otáčení ruční kliky 3.4 větší břemene z úchytné polohy znázorněné ruční klikou .3.4 proti směru pohybu radiální plocha 38 unaseče .3.6. přitom doraz 31 pro unašeč 36 druhé brzdové

Uzavírací díl se může otáčet na obr. 3 hod i no výc h vstupuje na čel i s t i 2 1. jen vlivem břemeno klesá. Pokud je rychlost než rychlost poklesu, způsobená břemenem.

nastává pokles břemene.

Při obrácených poměrech rychlost i nebo přerušení chodu kliky nastává ihned brzdění a zastavení, jak je popsáno v případě

Pokles břemene, způsobený točivým momentem ve směru doprava nastává analogicky pomocí zrcadlově umístěných dílů.

• · • · • ·

-18 —

Tento případ chodu vychází ze schématického znázornění na obr.

Případ 3: Držení, zvedání nebo pokles břemen při změně směru točivého momentu

Při změně směru točivého momentu při držení břemene nastává pouze minimální pootočení uzavíracího směru otáčení, až dosednou radiální plochy 12, dílu 7 v novém b ě h o u n u 11 na radiální dorazy 26, 27 brzdové čel i s t i 20, a přitom je současně aktivní činná plocha 8 a systém blokuje. Při změně směru točivého momentu po předcházejícím zvedání břemene pouze minimálně přeběhne uzavírací díl 7 a zvedání se změní na pokles, jak bylo popsáno. Při změně točivého momentu po předcházejícím poklesu břemena nastává rovněž pouze minimální přetočení uzavíracího dílu 7 a pokles se změní na zvedání, jak bylo popsáno.

Automat i cká mechanická brzda .1 znázorněná jako bezpečnostní klika na obr. 5 je vytvořena jako variabilní a to alternativně montovatelná a demontovate1ná pro dvojčinné nebo jednočinné pracovní charakteristiky.

	Za tímto účelem jsou uzavírací	dí 1	.7 a	rovněž	brzdové
č e 1	i s t i	20, .2.1 opatřeny středovými radiální	m i	otvory	43, 44,
.4.5,	stejných průměrů,	přičemž při po	1 ožení	radiálních dorazů
2.6,	27	brzdových čel	i stí 2.0,	21 na	radia	1 n í	plochy	12, 13
rad	i á 1 n í	otvory 43,	44, 45	navzájem	lícují	a	jsou	opatřeny
upínacím	i pouzdrem 46.	Tím lze	1 i bo vo1 nou čel	i 3 t	20, 21	upevni t

7.

na uz a ví r a c í d í

Be z upí nací ho pouzdra

46. odpoví dá pracovní charakter i st i ka tohoto provedení dvojčinné automatické mechanické brzdě 1 jako u shora popsané bezpečnostní kliky.

• 9 ♦ 9 • 9

9*99 99«· *999

9999 9 9 · 99 9

9 99999 9 9 9 9*999 • 9 *99999* ·· 9· «· 9*99 9*··

- 19 Jestliže se například pomocí upínacího pouzdra 46 fixuje první brzdová čelist 20, pak je tato čelist 20 pohybově inaktivní. Zvedání nastává analogicky podle případu 1.

hod i nových brzdové čel i s t i př í pádě držení břemene o táce j í c i ho se proti směru ručiček spolupůsobí první brzdová plocha 24 první isti 2.0 s druhou brzdovou a obvyklými prvky na pravé

Silový styk tak nastává jen chodu hodinových ručiček je možný ρ 1 o c ho u straně, v tomto volný druhé brzdové jak je popsáno v směru chod .

a ve směru

P ra c o vn í charaktér istika je jednočinná.

Při odpovídajícím fixování druhé brzdové čelisti 21 vzniká obrácená jednočinná pracovní charakteristika.

Provedení	automatické mechanické	brzdy	1 jako
bezpečnostní kliky	, znázorněné na	obr.	6, má	nepři mo u
dvojčinnou pracovní	charakteristiku.
Uzaví raci	díl 7 má kromě	druhé	činné	plochy 9
s excentricitou e	ještě proti lehlou	první	činnou	plochu 8

s jinou excentricitou E. Kromě druhé brzdové čelisti 21 má toto provedení první brzdovou čelist 20, plochu 8 odpovídající první protiploše straně větší excentricitě uzavíracího která má první činnou a z důvodu na této dílu 7 má větší úhel klínu než druhá brzdová čelist 21 .

Pracovní charakteristika je u zátěže navíjené do 1 jako je popsáno v případech 1 a 2, což funkčně platí také pro břemeno navi jene ve směru hodinových ručiček. Zátěžový moment při navíjení klínu, podle doprava však způsobuje všeobecných poznatků na základě větší ho úhlu radiální s myk na první brzdové čelisti klínu, malý

20, což způsobuje vznik mechan i ky menší brzdící síly. Tím se, jak je v těchto případech chodu požadováno, jen brzdí.

• · • ·

Opačné působení se může docílit za dílu 7, u něhož jsou činné plochy 8, 9 montovate1ných brzdových zaměněné, a rovněž

Provedení bezpečnostní kliky, použití uzavíracího umístěny zrcadlově automatické mechanické brzdy znázorněné na obr. 7 jako má čistě jednočinnou pracovní charakteristiku.

Uzavírací díl 7 má zrcadlově ke své druhé činné ploše .9. první brzdovou plochu .24 soustřednou s brzdovou protiplochou brzdového dílu 32.

Funkce je jako u popsaného jednočinného provedení.

Obr. 8 znázorňuje jednočinné provedení automatické mechanické brzdy 1. jako bezpečnostní kliky. Uzavírací díl 7 má dvě protilehlé činné plochy 8, .9, které jsou tvořeny excentrickou plochou, jejíž excentricita je e. U zatěžovacího momentu působícího proti směru hodinových ručiček, čímž se dosáhne výsledek popisovaný v případě 1, když v protikladu k tomu každá činná plocha 8, 9, uzavíracího dílu 7 vytváří akční brzdově-blokovací působení- Brzdový díl 3.2 zaujímá přitom vždy svojí soustřednou polohu s hnacím hřídelem 3 a může být.

jak je znázorněno v dolní polovině obr, 8, upevněn na ložiskovém štítu 2 soustředně s hnacím hřídelem 3.

Obr. 9 a 10 znázorňují podélný a příčný řez dvojčinným provedením automatické mechanické brzdy 1 podle vynálezu, která je určena pro vestavbu na hřídelové vedení, které sestává z hnané hřídle, respektivé hnací hřídele .3 a z další hnací hřídele 47. Na uzavíracím dílu 7 je axiálně ustaven běhoun 11. Hřídele 3, .4.7. jsou umístěny souose uvnitř uzavíracího dílu 7, • * « * • ·

pomocí kterého je proveden silový spoj. Uzavírací díl 7. je pomocí dalšího upínacího pouzdra 4.8 spojen s hnacím hřídelem a hnací hřídel

4.7. je pomocí příčně v něm ustaveného unašeče otočně pohyb!

i vě a axiálně pevně vestavěn do druhé poloviny uzavíracího dílu

K umožnění u vo1 ně n í brzdových čelistí .2.0

2.1, umí s t ě nýc h nad uzaví raci m dílem

7, od dalšího hnacího hřídele 47 a přenosu síly přes uzaví raci je uzavírací díl

7. opatřen otvory 49.

uzavíracího ve kterých je ustaven unašeč 3.6, který svými konci vyčnívá do otvorů 51., 5.2 v brzdových čelistech 2.0, 21 . Blokování automatické mechanické brzdy 1_ nastává popsaným způsobem, přičemž ostění otvorů 49, 5.0 uzavíracího dílu 7 slouží jako dorazy pro unašeč 36.. Při blokování nastává ustavení opery 5 na pevném úchytu 53.

Na obr .

je znázorněno provedení automatické mechanické brzdy .1 podle vynálezu dvojčinného nebo jednočinného typu v podobě montážní skupiny 54 integrované do převodovky 55. Automatická mechanická brzda 1. je umístěna na hnací straně

A převodovky 55 za prvním stupněm ozubených kol s ozubenými koly 56, 57, za straně

L zátěže.

kterým následuje další redukční stupeň na Alternativně je brzdový díl 3.2. opřen svojí odpovídajícím

5. na čepu ve stěně pláště, jak je patrné v pos1edně operou který je upevněn ve stěně pláště.

počet součástí .

mechanická brzda 1 podle čepu nebo horní uvedeném obr. 8.

ložiskového štítu .2 , je přednostně integrován polovině, což redukuj© provedení je automatická

Uzavírací díl .7 je zde rovněž v dalším provedení, pastorkového hřídel minimalizujícím počet součástí.

na kterém je otočně uloženo druhé ozubené kolo 57, které je opatřeno unašečem 36. Druhé ozubené kolo 57 má mezi nábojem a ozubeným věncem paprskovitě uspořádané axiální lopatky 58, kterými dopravuje druhé ozubené kolo 57 na automatickou mechanickou brzdu 1 a převodovkou chladicí a mazací médium. Blokování automatické mechanické brzdy 1 nastává popsaným způsobem.

* 4 •4 4· «4 4 4 ♦♦ • · ♦ 4 V < · 4···· • · · · · 4 9 · ·♦ · · ·♦♦ · 4 « * · ··· ·4 «* 4 « v ·444

4* «· 99 9999 9999

- 22 Obr. 12 znázorňuje příčný řez provedením automatické mechanické brzdy

1, funkčním podle případu chodu. Uzavírací díl má pruží novou kapsu a

druhá brzdová pruž i novou kapsu 60.

Pružinové kapsy 59,

0 se spojují do vestavbového prostoru pro předepjatou další tlakovou pruží nu

.. r která se opírá v uzaví raci m díle 7 a na druhé brzdové čel i st i 2 1 , povoluje se pomocí pr už i no vých kapes a vyvolává tangenciálně k druhé činné ploše

59, 6 0 příslušnou obvodovou sí lu. Druhá brzdová čel i s t 21 se tak mí r ným t 1 akem další tlakové pružiny 61 zčásti povoluje respektive zabraňuje zavedení brzdění.

To způsobuje, že blokování automatické mechan i cké brzdy 1 nastane jen při náhlém, škubavém výskytu zátěžového momentu nebo neočekávaném zrychlení. V takovéto situaci se tlak pružiny získává pomocí setrvačnosti druhé brzdové Čelisti 2.1 a třecí spoj mezi druhou brzdovou plochou

2.5. a brzdovou protip1ochou 33 brzdového dílu 3.2 se vytváří předtím popsaným způsobem.

Na obr. 13 je znázorněn řez provedením automatické mechanické brzdy 1 podle vynálezu použitelným jako na obr. 12. Na druhé brzdové čelisti 2.1. a uzavíracím díle 7 jsou přilepena brzdová obložení 62, 6.3, která mají brzdové plochy 2.4, 25.

V druhé brzdové čelisti 2.1. a zrcadlově v uzavíracím dílu 7 jsou vytvořeny radiální otvory 6.4, ve kterých jsou umístěny kuličky

65, které jsou jinou tlakovou pružinou brzdové protiploše 3.3. brzdového dílu

6.6 přitlačovány proti .3.2 a při otáčení se přitlačena plochu 9

Druhá proti plocha 23 uzaví raci ho naprot i tomu reakce na druhé brzdo vé čelisti t1ako vé dílu 7, kul i č c e a brzdovou prot i p1ochou pružiny 6.6. na druhou což vytváří adhezní mezi

3.3 brzdového dí činnou tření, uzavíracím dílem 7 lu 3_2. způsobuje při otáčení jen va1 i vé tření.

Tření na vnitřní straně první brzdově čel i s t i je tak větší než tření na její vnější straně, tím se nejprve zabraňuje uzavření automatické mechanické brzdy 1 .

• · « · • · • · • · · ♦ · · * · · ·« • ·«·*«· · · · i»t t « • · · · · · · · «· ·· *·««· ♦· ··

- 23 Teprve případ chodu popsaný u obr. 12, případné narůstající odstředivá síla, zavádí brzdění. Výhodně vytváří sami, u tohoto provedení automatické mechanické brzdy „1. znázorněné jiné tlakové pružiny 6.6. prstencovou mezeru mezi brzdovými plochami 2.4, .2.5 a brzdovou protiplochou 33, čímž se šetří brzdová obložení 62, 63, když není třeba brzdit.

Obr. 14 a 15 znázorňují podélný a příčný řez jednočinným provedením automatické mechanické brzdy 1 podle vynálezu, jako tak zvané pojistné brzdy 67. Pojistná brzda 6.7.

slouží na zdvihadle, například na lanovém zdviháku, jako přídavná brzda přiřazená k pracovní brzdě, která musí být v činnosti, když běžná pracovní brzda selže, případně se zátěž uvolní na základě lomu silově namáhané části pohonu. Pojistná brzda 67 je umístěna bezprostředně v oblasti vzniku zátěžováčího momentu, zde na lanovém bubnu 69.

Pojistná brzda 67 je ustavena mezi lanovým bubnem 6 9 a převodovkou 68 zdvihadla.

Prstencový uzavírací díi 7 j® pevně uložen na lanovém bubnu 6.9, pří padne je s ním vyroben v jednom kuse a má na vnější straně tvar a působení, popsané v popise k obr. 8. Uzavírací díl 7 má uprostřed na své šířce proti lehlé radiální průchody .7.0, 7.1, které se bočně zcela a radiálně z větší části překrývají s dalšími průchody 72, 7.3, které jsou vytvořeny v brzdových čelistech 2.0, 21. V průchodech 70, 7.1.,

72, 7.3. jsou rovnoběžně s osou pojistné brzdy 67 mezi upínacími pouzdry .7.5, 76 na uzavíracím díle 7. a na brzdových čelistech 2.0, 2.1., zavěšeny dvě radiální a protilehlé, předepnuté tahové pružiny 74. Tahové pružiny 7.4 přidržují otočně ve stejném směru ustavené brzdové čelisti 20, 21 jejich pr ot i p 1 ochami .2.2, .2.3 uvnitř na činných plochách 8, 9 uzavíracího dílu 7. Radiální dorazy 2.6, 2.7 brzdových čelistí 20, .2...1. jsou uloženy na druhé radiální ploše 13 uzavíracího dílu

7. Na radiálně nejvyšších oblastech uzavíracího dílu 7 jsou *

• v • 4

umístěny vyčnívající zarážky 77, 78. Na brzdových čelistech 2.0, jsou přilepena brzdová obložení

62,

63. S malou prstencovou mezerou mezi brzdovými plochami .24., a brzdovou protiplochou 3.3. uvedené brzdových díly obepíná čel i stí 2.0, 21 brzdový díl 32 v podobě elastického prstence. Brzdový na šroubové části svojí operou 5 neotočně zakotven d í 1 3 .2 j e , odpovídající čepu 4 ložiskového zdvi had 1 pr vc í ch na čele převodovky 68 vně sousedí ve dvou stejně upevněných šroubových běžném provozu přispívá k ochraně štítu což v obložení

2.

stažen odsazeným ta 1í řová pružnice závit ového dosedá def i nováné maticí 83.

.2. a zašroubované

Elastický brzdový díl 32 má styk, šroubem 79, na jehož dříku je br z dovýc h který je us t a ve na

80. Odsazený šroub 79 je zašroubován do otvoru stykové patky .8.1. tak daleko, že jeho nákružek na stykovou patku 81 a talířová pružnice 8.0. tím má předpětí. Šroub 79 je přídavně zajištěn zajišťovací

Pojistná brzda 6.7 funguje následovně:

Při nerušeném chodu a při běžných otáčkách lanového zdvi had 1 a je pojistná brzda 67 ve zdvihu, přičemž směr otáčení je proti směru hodinových ručiček, jakož také v poklesu s opačným směrem otáčení, pasivní, poněvadž ve směru otáčení doprava není možné brzdící a blokovací působení a poněvadž ve směru otáčení doleva nemohou působ i t brzdové čel i s t i 2 0 . .2...1.., opatřené tahovými pružinami proti běžné odst řed i vé síle.

Shora uvedená naléhavá potřeba nastává když buď dojde k lomu způsobenému rázem na anovém bubnu ke z výš e n í otáček vyvolaného zrychlením pádu zátěže nebo vy vo laného selháním provozní brzdy. Brzdové čelisti 20, na základě své která překoná záchytnou sílu tahových pružin .7.4, ustaví svými brzdovými plochami 24,

2.5. na brzdové protiploše 3.3, přičemž dojde k okamžitému brzdění a po j i etná brzda bezpečně zátěž zastaví. Automatická « ··

mechanická brzda 1 pojistná brzda 67 znamená zajistí pokles zadrženého, u uvolní provedená podle vynálezu přednostně také bezproblémově břemeno odstraní vznášejícího se břemene tím účelem se pouze pomal čímž se pozvolna zvětší vnitřní dílu .32 a při malém nastane působení brzdových čelistí relativní jako

Za od jištěný odsazený šroub průměr elastického brzdového m pohybu uzavíracího dílu 7

20, radiálního posunu ven.

Břemeno se pohybovat. Tato fáze je jen krátká a

2.1 za současného malého přitom může kontrolované končí dosednutím zarážky

7, 7.8. na radiální doraz nemohou činné plochy 8_, 9

0, 31 brzdové čel uzavíracího dílu isti 2 0, 21. Nyní se dále zasunout pod brzdové čelisti 2.0, 2 1 brzdového mechani vnitřní ho

0 stanoví které lze a je ukončeno radiální rozšíření srnu.

nyní sama brzdné úči regulovat odsazeným

Napínací síla talířové pružnice nky dále kontrolovaného poklesu, šroubem 79 .

Jestliže je břemeno odsazený šroub 79 se brzdovými čelistmi bez zátěže, a lanový zdvihák je dále uvolní, až se zvýší třecí záběr mezi odstaveno

2.0, 2.1. a elastickým brzdovým dílem 32 tak,

4 zatáhnou brzdové čelisti 20, 2.1 zpět do

Potom se odsazený šroub 7.9 opět zašroubuje, dosedne na zadní stykovou patku 8.1. a elastický se bez mezery uzavře. Po zajištění odsazeného šroubu že tahové pružiny s vé půvo dn í polohy.

až nákružek brzdový dí1 zajištovací maticí 83 je pojistná brzda 67 opět připravena k použití.

Pojistné brzdy 67 se také mohou vytvořit v provedení automatické mechanické brzdy 1 podle vynálezu podle obr. 7 rovněž jednočinné nebo podle obr. 2 dvojčinné.

Na obr. 16 až 21 je znázorněna automatická mechanická brzda J analogicky s rozděleným uzavíracím dílem 7. Sestává ze středového prvku 84 a z vložených klínů 85, 8 6. Středový prvek

8.4 je spojen s hnací hřídelí .3. běhounem 1.J a rovněž proti lehlým běhounem 87, který je umístěn v oblasti unašeče 3.6 mezi oběma ·· 4* ·· «« ♦· ·» • · · · · « 4 4 · 4 ·· • · * · · · β · *· · • * «·· 4 4 « 4 · ··· 4· • · «444 · 44 ·· ·· ·· ·«·· ·· ·· vloženými klíny 85, 8.6, které z č ás t i obepínají hnací hřídel a dosahují k protilehlému «naseč i

8.8, který je umístěn v oblasti běhounu ,1.1, který je stejně stranou pohonu, mezi vložených klínů 85, vloženými klíny 85, 86. Radiální tlouštka kontinuálně od protilehlého běhounu 87 k protilehlému unašeči 8,8 klesá, takže radiální vnější plochy tvoří plošné segmenty kruhového vál excentrického k hnacímu hřídeli 3 .

Tyto uvedené plochy tvoří činné plochy 8, 9 rozděleného uzavíracího dílu 7. K přiléhají, anologicky jako na obr.

2, brzdové čel isti 20, 2,1.

Unašeč 36 dosedá na konci na radiální dorazy 2,6,

27. Přitom je znázorněn smykový koeficient μ tření a brzdící koeficient μκ tření.

Na obr. 18 až 21 jsou znázorněny různé případy chodu automatické mechanické brzdy J_ podle obr. 16 a 17. Na obr. 18 je popsán případ, kdy moment zatížení působí proti směru hodinových ručiček. Běhoun 11 dosedá na první brzdovou čelist 20 a protilehlý běhoun 67 dosedá na druhý vložený klín 86. Unašeč 3.6. a protilehlý unašeč 88 jsou ustaveny ve středové poloze mezi brzdovými čelistmi 20, ,2.1, případně mezi vloženými klíny 85, 86. Následně se vložené klíny 8.5, 8 6 relativně o malou vzdálenost pohybují relativně k brzdovým čelistem .2.0, 21, až dojde k zaklínování a tím k uchycení břemene.

Na obr. 19 je znázorněn případ momentu zatížení působícího ve směru hodinových ručiček. Působení je analogické jako na obr. 18.

Na obr. 20 a 21 je znázorněno působení automatické mechanické brzdy 1, při točivém momentu strany pohonu. Po jak bylo unašeče 36 popsáno na a protilehlého unašeče obr. 18 následně

19, nastane pomocí popsaným postupem rozpojení.

Při točivém momentu působícím na obr. 20 proti směru hod i nových ručiček dosedá protilehlý unašeč 8,8 na první vložený ·♦ ·· ·· ·* • · * · * · • · · · · ♦ ♦ • ·«···· 9 9 • · · · · · ·· *· ·« «···

- 27 klín 85 a v časovém odstupu unašeč 36 na druhou brzdo vo u

21. Brzdové čelisti

20, 21 se pohybují teprve potom.

pohybem vložených kl

85, 86 rozpojí zaklínění brzdy. Vložené klíny 85 , a brzdové čel i s t

20. 21 se pohybují proti sobě tak, že se automat i cká me c ha n cká brzda 1 rozpojí.

Automatická mechan i cká brzda 1 působí jako na obr. 18 rovněž proti směru hod i nových ručiček, přičemž nastává pokles zátěže. Pro lepší účinnost brzdění je mezi brzdovými plochami protiplochou 3.3. umístěno brzdové obložení 62,

24, .2.5 a brzdovou .

	Na obr.	21 působ í	točí vý	moment ze strany pohonu,
j akož	také točivý	moment žatí	žení ve	směru hodinových	ručiček,
č í mž	nastává pokl	es zatížení	zrc a d1	ové	k obr. 20 ve	druhém
směru	otáčení.
	Obr. 22	znázorňuje	dvojčinné	provedení automatické

mechanické brzdy ,]_ podle vynálezu.

kterou lze bez zatížení zapnout a vypnout, to znamená moment zatížení brzdí, případně blokuje jen v sepnutém stavu.

Spínací automatická mechanická brzda 1. má analogické provedení, jaké je znázorněno na obr. 9 a 10. Brzdový díl 3.2 však je rozšířený a obsahuje souosý válcový vestavbový prostor pro soustředně do něj vložený prstenec .8.9, který odpovídá šířce brzdových čelistí 20, 2 1 a má vnitřní průměr, který odpovídá průměru válce, který tvoří brzdové plochy 24, 25. Prstenec 8 9 je uvnitř otočně uložen na uzavíracím díle 7 a může se vně otáčet na brzdovém dílu 3 2.. Ve válcovém vestavbovém prostoru je rovněž umístěn soustředný druhý prstenec

9.0, jehož rozměry odpovídají rozměrů prstence

8.9. a který je pomocí radiálně umístěného čepu

1. neotočně ustaven brzdovém dílu 32 a axiálně uzavírá prstenec 89.

Vnitřní válcová plocha druhého prstence

0 t vo ř í brzdovou protiplochu pro brzdové čelisti

20, 21.

Brzdový díl 32 je uložen svojí plochou s průměrem shodným s vnitřním průměrem prstenců 89, 90 otočně a axiálně posuvně na uzavíracím díle 7 levé části obvodu brzdového dílu 32 je vytvořena prst encová drážka do které zapadá neznázorněná axiálně působí c í spí nací vi d 1 i ce.

Opera 5 brzdového dílu 32 je uchycena neotočně bočné posuvně o šířku brzdových čelistí 20, 21 v drážce 93 v pevném se vychází z polohy znázorněné na obr. 22, která odpovídá sepnutému stavu této automatické mechan i cké brzdy 1, uskutečňuj e se její vypnutí pomocí axiálního posunutí, způsobeného spínací vidi o hodnotu, která odpovídá šířce brzdovýc h čelistí 20, 21. Přitom se druhý prstenec 90 bočně odsune od brzdových ploch 24, 25 brzdových čelistí 20, 21 a současně se na ně nasune prstenec 89.

V následujícím chodu nemůže nastat žádný brzdný, respekti ve blokovací účinek, poněvadž tomu brání otočný prstenec 89, automatická mechanická brzda 1 je vyřazena.

Sepnutí nastává posunutím brzdového dílu v opačném směru.

Tento úč i nek lze také docil it u dalšího provedení, u něhož je uzavírací dí s uložen ým i brzdovými čelistmi 20, 21 posuvný proti axiálně upevněnému brzdovému dílu 32 znázorňuje další jednočinné provedení automatické mechanické brzdy

Uzavírací díl obsahuje dvě protilehlé činné plochy 8, 9, které tvoří části obvodové plochy uprostřed středěného oválu.

Brzdové čelisti .2.0, 2 1. jsou sloučeny do otevřeného prstence, v němž je uprostřed vynechána vnitřní oblast a tí je elastický. Prstenec tvořící brzdové můž e být pomocí neznázorněné pružiny, která je ustavena mezi prstencem a uzavíracím dílem 7 vyt vá ř í sílu směřují cí tangenciálně proti směru působení uchycen uvnitř proti p1ochami

3 na č i ηnýc h plochách

8, uzaví raci ho dí 1 u 7 a vně na brzdové protiploše 33 brzdového dílu 32. Provedení má další přednosti a funguje jako provedení

4 *♦ • · • 4 znázorněné na obr. 8.

Princip automatické mechanické brzdy 1 podle vynálezu lze použít v provedení, u nichž je naopak, za odpadnutí opery 5, poháněn například brzdový díl 37, jako jednočinná nebo dvojčinná spojka, zasouvací spojka a rovněž jako volnoběžka, což naznačuje množství možností využití tohoto vynálezu.

JUDr.

worčIk ad v • 4

VE N . Automat i cká me c ha n i cká brzda.

sestávající z uzavíracího dílu (7) hřídel i pláště z poháněného prvku s upevňovacím zařízením, (3) ne po hyb 1 ivého ukotvení vzhledem k části a • * •4 •♦ *

R. O mé na pro zdvihadla.

ustaveného na hnacím pojeného k pohonu a z které je upevněno pomocí b1okovac í př i otočnému pohybu poháněného prvku, vyznačující se tím, že uzavírací díl (7) má činné plochy (8, 9), které při léhají na protiplochy (22, 23) dvou brzdových čelistí (20, 21) , které přiléhají svými brzdovou protiplochu (33) brzdovými brzdového p1ochami dílu (32) (24, 25) na spojeného s pláštěm, po otočení body činné plochy (8, 9) neleží v tečné rovině činné plochy hnací ho hřídele (3) (8, 9), vedené těmito body, poháněný prvek je opatřen unašečem (36), který je opatřen radiálními plochami (37, 38) , pohyblivými podle směru otáčení poháněného prvku proti radiální mu dorazu (30, 31) pro unašeč (36) brzdové čel (20,

21) kteréžto radiální dorazy (30, 31) pro unašeč (20, 21) (36) jsou vytvořeny po straně brzdových čelistí přičemž po unášení brzdových čelistí (20, 21 otoč ným unašečem (36) jsou body na protip1ochách (22,

23) brzdové čelisti (20, 21), zachycené unašečem (36), přemístěny ve směru do brzdové uzavírací díl (7) je opatřen běhounem (11), který je opatřen radiálními plochami (12, 13), pohybli vými podle směru otáčení uzavíracího dílu (7) radiálními plochami *· • ·

-31Φ« Λ9 •· · · •♦ ·· • ·· · «· * ·· a ·· a (12, 13) proti radiálnímu dorazu (26, 27) brzdové čelisti (20, 21), kteréžto radiální dorazy (26, 27) jsou vytvořeny po straně radiálních čelistí (20, 21), přičemž po unášení brzdových čelistí (20, 21) otočným běhounem (11) jsou body na protiρ1 ochách ( 22, 23) brzdové čelisti (20, 21), zachycené běhounem (11), přemístěny ve směru od brzdové čelisti (20, 21).

Claims

Automatická mechanická brzda podle nároku vyznačující se tím, že

- uzavírací díl (7) je tvořen válcem, jehož vnitřní povrch je vytvořen rovnoběžně s hnacím hřídelem (3) a tvoří činné plochy (8, 9),

- běhoun (11) je tvořen výsečovým prvkem, případně válcem, jehož odstup od hnacího hřídele (3) je v každé poloze stejný a jehož radiální plochy (12, 13) jsou vytvořeny vzhledem k hnacímu hřídeli (3) radiálně.

- brzdové čelisti (20, jsou tvořeny válcem, jehož plochy proti činným plochám (8,

9) částečně obepínají uzavírací díl (7), a plochy pláště tohoto válce, vytvořené radiálně k hnacímu hřídeli (3), tvoří radiální dorazy (30, 31) pro unašeč (36) a radiální dorazy (26, 27) a kruhové plochy pláště tohoto válce tvoří brzdové plochy (24, 25), ~ unašeč (36) je tvořen válcem, jehož odstup od hnacího hřídele (3) je v každé poloze stejný a jehož plochy pláště radiální k hnacímu hřídeli (3) tvoří radiální ρ1ochy (37, 3 8), činně plochy (8, 9) a na ně přiléhající protiplochy jsou • ·

4 4 4 4 4 4 4 4 · · *4 • * 4 4 4 4 *··· • · 444 4 4 4 4 444 44 • · « 4 4 444» ·· 44 44 4444 ··44 ohnuté,. přičemž vzdálenost těchto ploch od hnacího hřídele (3) je největší v oblasti unašeče (36) a ve směru k běhounu (11) kontinuálně klesá,

- uspořádání uzavíracího dílu (7) a brzdových čelistí (20, 21) je z obou stran axiálně podepřeno.
3. Automatická mechanická brzda podle nároku 2, vyznačující se tím, že brzdové plochy (24, 25) a k nim přiléhající brzdová protiplocha (33) brzdového dílu (32) jsou tvořeny plošnými segmenty kruhového válce, soustředného s hnacím hřídelem (3) .
4. Automatická mechanická brzda podle jednoho z nároků 2 nebo

3, vyznačující se tím, že činné plochy (8, 9) a k nim přiléhající protiplochy (22, 23) jsou tvořeny plošnými segmenty kruhového válce, excentrického s hnacím hřídelem (3) .
5. Automatická mechanická brzda podle jednoho z nároků 2 až 4, vyznačující se tím, že unašeč (36) a/nebo běhoun (11) je tvořen kruhovým válcem a radiální dorazy (30, 31) pro unašeč (36) a radiální dorazy (26, 27) jsou vytvořeny na kruhovém vybrání v brzdových čelistech (20, 21).
6. Automatická mechanická brzda podle jednoho znárokG 2 až 5, vyznačující se tím, že

- uzavírací díl (7) je rozdělen na dva vložené klíny (85, 86) a středový prvek (84),

- středový prvek (84) je válcový a vzhledem k vloženým klínům (85, 86) otočný, přičemž plocha pláště válce je rovnoběžná s osou otáčení hnacího hřídele (3) a středový

99 99

9 9 9 9

9 9 <9

9 9 9 9 9

9 9 9

99 ·9

- 33 ·· ·· ·· ·· ·♦*· ··«· • · · · ·» · • · *·♦ 9 9 * 99 • · · 9 ·· ·· · · 999>9 9 prvek (84) je ve vazbě s unašečem (36) a běhounem (11) a hnacím hřídelem (3),

- vložené klíny (85, 86) částečně obepínají středový prvek (84) nebo hnací hřídel (3),

- v meziprostoru tvořeném vloženými klíny (85, 86) je umístěn protilehlý běhoun (87), který je ve vazbě se středovým prvkem (84), jehož odstup k hnacímu hřídeli (3) je v každé poloze stejný a který je podle směru otáčení středového prvku (84) pohyblivý proti vloženému klínu (85, 86),

- v dalším meziprostoru tvořeném vloženými klíny (85, 86) je umístěn protilehlý unašeč (88), který je vazbě s poháněným prvkem, jehož odstup od hnacího hřídele (3) je v každé poloze stejný a je podle směru otáčení poháněného prvku pohyblivý proti vloženému klínu (85, 86),

- odstup stanovený vloženými klíny (85, 86) mezi protiplochou (22, 23) a hnacím hřídelem (3) je největší v oblasti protilehlého běhounu (87) a ve směru protilehlého unašeče (88) kontinuálně klesá, ~ přičemž unašeč (36) je v rotačním záběru s vloženým klínem (85, 86) a v časovém odstupu je proti lehlý unašeč (88) v pohyblivém záběru s jednou z brzdových čelistí (20, 21).
7. Automatická mechanická brzda podle nároku 6, vyznačující se tím, že radiální dorazy (30, 31) pro unašeč (36) jsou zešikmeny nebo zaobleny, přičemž je oblokouvá míra mezi oběma brzdovými čelistmi (20, 21) radiálně dovnitř větší.

·♦ • ·

4 · · · « · ·· • · · · · · * · · • · · ·

8 . Automatická mechanická brzda podle jednoho z nároků 1 až 7 , vyznačující se tím, že pohon nebo hnací hřídel (3) jsou opatřeny axiální lopatkou (58). 9 . Automatická mechanická brzda podle jednoho z nároků 6 až 8 , vyznačující se tím, že středový prvek (84) je tvořen kruhovým válcem soustředným s hnacím hřídel e m ( 3 ) .

10. Automatická mechanická brzda podle jednoho z nároků 1 až 9, vyznačující se tím, že jedna z brzdových čelistí (20, 21) je nerozebirate1 ně spojena s uzavíracím dílem (7), respektive jedna z brzdových čelistí (20, 21) a uzavírací díl (7) tvoří jediný díl.

11. Automatická mechanická brzda podle jednoho z nároků 1 až

10, vyznačující ae tím, že uzavírací díl (7) je rozebíratelně spojen s jednou z brzdových čelistí (20, 21).

12. Automatická mechanická brzda podle nároku 11, vyznačující se tím, že rozebíratelné spojení je vytvořeno pomocí upínacího pouzdra (46), které je vloženo do prvního otvoru (43) v uzavíracím díle (7) a do otvorů (44, 45) v brzdových čelistech (20, 21).

13. Automatická mechanická brzda podle jednoho z nároků 1 až

12, vyznačující se tím, že protiplochy (22, 23) obou brzdových čelistí (20, 21) jsou zaobleny nebo zešikmeny od 1 i šně .

14. Automatická mechanická brzda podle jednoho z nároků 1 až

13, vyznačující se tím, že koeficient tření mezi brzdovými plochami (24, 25) obou brzdových čelistí (20, 21) a brzdovou protiplochou (33) jsou rozdílné.

- 35 *· ·· ·· ·· · · · · * · · · · · * · · ♦ · · ♦ · · · · v · · ♦ ·· ♦ · ··· β · « · · ··♦ · · ♦ · «··· ♦ · · «· ·· «· «··* ·· ··

15. Automatická mechanická brzda podle jednoho z nároků až

14, vyznačující se tím, že mezi činnými plochami (
8, 9) a protip1ochami (22, 23) a případně také mezi středovým prvkem (84) a vloženými klíny (85, 86) je umístěno iožisko.

16. Automatická mechanická brzda podle nároku 15. vyznačující se tím, že ložisko je tvořeno jehlovým ložiskem.

18.

Automat i cká mechanická brzda podle jednoho z nároků 15 nebo

16, vyznačující se tím, že ložisko je tvořeno segmenty.

Automatická mechanická brzda podl e jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že uzaví raci dí 1 ( 7) má dorazové plochy (16, 17), které jsou uspořádány ve s měr u pohybu před radiálními plochami (37,

38) unašeče (36) a vzhledem k radiálním dorazům (30, pro unaíeč (36) jsou přesazeny dozadu o délku, která je menší než vzdálenost mezi radiálními dorazy (26, 27) a radiálními pí ochami (12

13).

19 .

Automatická me c hanická brzda podle jednoho z nároků 1 až 8 nebo 10 až

19, vyznačující se tím.

pohon je umístěn na prodloužení hnacího hřídel (3) soustředně uvnitř uzaví račího dílu ( 7) , unasec (36) je umí stěn v uzavíracím dílu (7) s odstupem od stěn v otvorech (49, 50) uzaví raci ho dílu (7) a v otvorech (51,

52) , které jsou vytvořeny v protip1ochách ( 22 , 23) brzdových čelistí (20,

21), přičemž úhlová rozteč unašeče (36) stěnám otvorů (51, 52) v brzdových čelistech (20, 21) ve směru pohybu menší ne z úhlová rozteč unašeče (36) ke stěnám otvorů (49,

50) uzavíracího dílu (7).

nebo 10 až 19, vyznačující se tím.

že brzdové čelisti

20 .

Automatická mechanická brzda podle jednoho z nároků 1 až 7

- 36 22 .

23 .

25 .

26 .

21) jsou opatřeny brzdovým obložení (62, 63).

Automatická mechanická brzda podle alespoň jednoho z předchozích nároků 1 až 20, vyznačující se tím, že uzavírací díl (7) má činné plochy (8, 9), které mají různé zakřivení.

Automatická mechanická brzda podle alespoň jednoho z předchozích nároků 1 až 21, vyznačující se tím, že uzavírací díl (7) má činné plochy (8, 9) navzájem odsazené.

Automatická mechanická brzda podle alespoň jednoho z předchozích nároků 1 až 22, vyznačující se tím, že brzdové čelisti (20, 21) jsou uspořádány ve stejném směru za sebou.

Automatická mechanická brzda podle alespoň jednoho z předchozích nároků 1 až 23, vyznačující se tím, že činné plochy (8, 9) jsou do uzavíracího dílu (7) zapuštěny.

Automatická mechanická brzda podle alespoň jednoho z předchozích nároků 1 až 24, vyznačující se tím, že Činné plochy (8, 9) uzavíracího dílu (7) mají zakřivení v podobě archimedické šroubovice.

Automatická mechanická brzda podle alespoň jednoho z předchozích nároků 1 až 25, vyznačující se tím, že běhoun (11) je vytvořen v jednom kuse s uzavíracím dílem (7).

Automatická mechanická brzda podle alespoň jednoho z předchozích nároků 1 až 26, vyznačující se tím, že běhoun (11) je radiálně vložen do uzavíracího dílu (7).

předchozích nároků až 27, vyznačující se tím, že běhoun

27 .

28 .

Automatická mechanická brzda podle alespoň jednoho z
9 9 (11) je v uzavíracím díle (7) ustaven souose.

29. Automatická mechanická brzda podle alespoň jednoho z předchozích nároků 1 až 28, vyznačující se tím, že uzavírací díl (7) má dorazové plochy (16, 17) pro přenos síly pomocí unašeče (36).

30. Automat i cká mechan i cká brzda podle alespoň jednoho z předchozí ch nároků 1 až 29, vyznačující se t í m. ž e uzavírací d í 1 (7) tvoří součást převodovky. 3 1 . Automat i cká mechan i cká brzda podle a 1espoň jednoho z předchozí ch nároků 1 až 30, vyznačující se tím, že brzdový díl (32) tvoří součást skříně převodovky.

32. Automatická mechanická brzda podle alespoň jednoho z předchozích nároků 1 až 31, vyznačující se tím, že unašeč (36) je jako poháněný díl ustaven na ozubeném kole (57).

33. Automatická mechanická brzda podle alespoň jednoho z přechozích nároků 1 až 32, vyznačující se tím, že proti sobě umístěné brzdové čelisti (20, 21) jsou od sebe roztahovány tlakovou pružinou (39) působící ve směru klínu.

34. Automatická mechanická brzda podle alespoň jednoho z předchozích nároků 1 až 33, vyznačující se tím, že brzdové čelisti (20, 21) jsou uchyceny proti směru klínu pomocí další tlakové pružiny (61).

35. Automatická mechanická brzda podle alespoň jednoho z předchozích nároků 1 až 34, vyznačující se tím, že mezi brzdovými plochami (24, 25) a brzdovými protiplochami (33) jsou umístěny jiné tlakové pružiny (66) a kuličky (65).

• ·

Automat i c ká me cháni předchozí ch nároků 1 díl (32) má vnitřní

Automat i cká předchozí ch cká brzda podle alespoň až 35, vyznačující se tím, průměr stavitelný.

mechanická brzda podle alespoň nároků 1 až 36. vyznačující se tím.

díl (32) je tvořen děleným elastickým opatřen operou (5).

38. Automat i cká me c ha n i cká předchozích nároků díl (32) jednoho ž e brzdový jednoho z že brzdový prstencem, který je brzda podle alespoň jednoho z až 37, je tvořen ocelovým vyznačující se tím, že brzdový páskem, který je uvnitř pokryt brzdovým obložením (62).

39. Automatická mechanická brzda podle alespoň jednoho z předchozích nároků 1 až 38, vyznačující se tím, že brzdové čelisti (20,

21 ) jsou vzhledem k uzavíracímu dílu (7) uchyceny pomocí tahových pružin (74) .

40. Automatická mechanická brzda podle alespoň jednoho z předchozích nároků 1 až 39, vyznačující se tím, že uzavírací díl (7) má zarážky (77, 78) pro zachycení brzdových čelistí (20, 21).

41. Automatická mechanická brzda podle alespoň jednoho z předchozích nároků 1 až 40, vyznačující se tím, že brzdový díl (32) má soustředně uložený, otočný druhý prstenec (90).

42. Automatická mechanická brzda podle alespoň jednoho z předchozích nároků 1 až 41, vyznačující se tím, že brzdový díl (32) je axiálně posuvný, přičemž je svojí operou (5) neotočně opřen na pevném úchytu (53).

43. Automatická mechanická brzda podle alespoň jednoho z

- 39 předchozích nároků uzavírací díl (7) s brzdovými

42, vyznačující se tím, že čelistmi (20,

21) je axiálně posuvný, přičemž brzdový díl (32) je pevný.

Automatická mechanická brzda podle alespoň předchozích nároků 1 až 43. vyznačující se tím.

jednoho z že brzdový díl (32) není opatřen operou (5) a tvoří hnací nebo poháněný dí

45.

Automat i cká mechan i cká brzda podle a

1espoň jednoho z předchoz í ch nároků 1

44, vyznačující se tím, že činné p1ochy (8,

9) jsou vyt vořeny na symetrických vně j š í ch oblastech uzavíracího dílu (7) který n e má další obvodově radiálně vyčnívající oblasti.

46. Automatická mechanická brzda podle alespoň jednoho z předchozích nároků 1 až 45, vyznačující se tím, že alespoň dvě brzdové čelisti (20, 21) jsou sloučeny do prstence.

47. Automatická mechanická brzda podle alespoň jednoho z předchozích nároků 1 až 46, vyznačující se tím, že alespoň dvě brzdové čelisti (20, 21) jsou umístěny po obvodu s o u s mě r n ě .

48. Automatická mechanická brzda podle alespoň jednoho z předchozích nároků 1 až 47, vyznačující se tím, že brzdové čelisti (20, 21) jsou navzájem umístěny střídavě sousměrně a protisměrně a hnací díl má více než jeden unašeč (36).

49. Automatická mechanická brzda podle alespoň jednoho z předchozích nároků až 48, vyznačující se tím, že brzdové čelisti (20,

21) mají na protiplochách (22,

23) a na brzdových plochách (24,

25) různé koeficicenty tření.

• * • · * « fr *· * • · ♦ · * «♦ • ···♦·· « · • · · · · · • A ·· φ ««··· *♦

50. Automatická mechanická brzda podle alespoň jednoho z předchozích nároků 1 až 49, vyznačující se tím, že uzavírací díl (7) je vytvořen v jednom díle s poháněným dílem, přednostně lanovým bubnem (69).

51. Automatická mechanická brzda podle alespoň jednoho z předchozích nároků 1 až 50, vyznačující se tím, že hnací díl tvoří součást převodovky, přednostně obsahuje unašeč (36) a je přednostně tvořen ozubeným kolem (57).

52. Automatická mechanická brzda podle alespoň jednoho z předchozích nároků 1 až 51, vyznačující se tím, že brzdový díl (32) je opatřen otočným prstencem.