CS275869B6 - Yarn connection - Google Patents

Description

Vynález se týká přízového spoje vytvořeného z přízí jejich vzájemným ovíjením po předchozím rozkroucení jednotlivých přízí v oblasti přízového spoje.

Jsou známy přízové spoje, vytvořené rybářským uzlem, tkalcovským uzlem nebo jinými druhy uzlů. Známé jsou také spoje přízí, vytvořené pomocí pojiv nebo přikrucováním ovíjením příze nebo vnější pásky. Rovněž známé jsou spoje, vytvořené provazováním a proplétáním vláken dvou přízí foukáním vzduchu nebo pomocé elektrostatických polí.

Tyto známé spoje vykazují nedostatky z hlediska jejich dynamometrických vlastností a schopnosti použití spojované příze v následujících zpracovávajících zařízeních, jako i z hlediska všeobecných charakteristik spoje.

Známé jsou i spoje, vytvořené rozkroucením jednotlivých přízí, jejich sdružením a opětným zakroucením úseků přízí, které mají být spojeny. Význakem těchto spojů je spojení dvou přízí jejich vzájemným zakroucením, když byly předtím uvedeny do stavu, v němž vlákna přízí před jejich sdružením leží téměř rovnoběžně.

Také tyto spoje vykazují neuspokojivé mechanické vlastnosti, poněvadž vlákna původních přízí vzájemně nespolupracují, případně jen v malém rozsahu a to nepřiměřeně.

To má za následek neuspokojivou pevnost, nedostatečnou reprodukovatelnost spojů, nedokonalé koncové oblasti a neuspokojivou dlouhodobou pevnost spoje.

Byly podniknuty pokusy o zlepšení těchto spojů rozvolněním a provířením vláken, když tato leží téměř rovnoběžně: to bylo prováděno mechanickými a/nebo pneumatickými prostředky, avšak nebylo dosaženo významnějších výsledků, nebo alespoň výsledků uspokojivé úrovně.

Například známé spoje, vytvořené proudem nebo proudy vzduchu, mají vlákna vzájemně svazkována a propletena. Dále pak je spojený úsek tužší, což má za následek ztrátu pružnosti, a vytváří i značné problémy v následujících zpracujících prostředcích, Zejména při. barvení a snování, kromě jiných procesů.

Uvedené nevýhody odstraňuje přízový spoj vytvořený z přízí jejich vzájemným ovíjením po předchozím rozkroucení jednotlivých přízí v oblasti přízového spoje podle vynálezu, jehož podstatou je, že obsahuje středovou oblast, přechodnou oblast a koncovou oblast a alespoň v jednom jeho úseku je počet zákrutů ve spojené přízi vyšší než počet zákrutů v jednotlivých přízích v témže úseku.

Vynález navrhuje přízový spoj, zejména textilní, který má nejen vynikající estetické znaky, ale vykazuje také důležité mechanické, technologické a elastické vlastnosti a dlouhou životnost.

Vynález rovněž navrhuje spoje, které jsou nejen homogenní, nýbrž jsou i. schopné vyhovět požadavkům různých následujících zpracujících prostředků.

Ve skutečnosti je možno vytvářet tyto spoje individuálně, vhodně pro urěi.tý druh zpracovávajících zařízení, a to tím, že zahrnuji středové a přechodové úseky druhu a tvaru, zvoleného podle potřeby.

Přízový spoj může zahrnovat nadbytečné konce, docílené odtržením, vytržením nebo odstřižením, tyto nadbytečné konce mohou být zakotveny ve spojené přízi a jejich zbývající část může být volná a zužovat se ve směru ke svému konci, nebo může být odstřižena nebo odseknuta.

Je také výhodné, když alespoň jedna ze spojovaných jednotlivých přízí obsahuje srážlivá vlákna pro vyvolání vzájemného odstředivého tlaku ve spojení přízí.

Podle vynálezu mohou mít různé druhy spoje průměr, pohybující se mezi 0,8 a 1,8 průměru jednotlivé příze.

Přízový spoj může mít také oviny s požadovaným sklonem vinutí spojených přízí, přičemž tento sklon může být konstantní, proměnlivý nebo smíšený podle požadovaných vlastností spoje. Zvětšování sklonu vinutých spirál může také začínat uprostřed spoje á postupovat

CS 275869 β 6 k jeho koncům, přičemž se sklon ovinů v protilehlých částech mění vzhledem ke středu spoje podle stejného pravidla. To umožňuje vyhovět požadavkům na pružnost a/nebo pevnost, diferencovanou od středu spoje, směrem ven k jeho obvodu, v závislosti na potřebách následujících zpracovávajících zařízení.

Podle vynálezu je přízový spoj vytvořený tímto způsobem sám o sobě tak stabilní, že nadbytečné konce nebo jejich část mohou být ponechány volné.

Podle vynálezu jsou zbývající nadbytečné konce s výhodou navinuty na spojovaných přízích, přičemž alespoň poslední oviny nadbytečných konců jsou uloženy pod úrovní povrchu spojovaných přízí.

Příkladné provedení vynálezu je znázorněno na výkresech, kde obr. 1 představuje přízový spoj podle vynálezu, obr. 2a první variantu přízového spoje z obr. 1, obr. 2b další variantu přízového spoje z obr. 1, obr. 3 dva stavy spojených přízí, obr. 4 vazný účinek odstávajících vláken, obr. 5 variantu spoje z obr. 1 s odstřiženými nebo odtrženými nadbytečnými konci, které jsou volné, obr. 6 variantu spoje z obr. 1 s odstřiženými nebo odtrženými nadbytečnými konci, které jsou zcela navinuté a obr. 7 a 8 dvě možná uspořádání přízí ve přízovém spoji.

Přízový spoj 22 na obr. 5 s volnými nadbytečnými konci 12D a/nebo 121 odstřiženými nebo odtrženými, jako u znázorněného příkladu, nebo rozvolněnými, je dostatečně stabilní a může být bez obav použit pro dahé následující operace. Z provedení přízového spoje 22 vyplývá, že nadbytečné konce 120, 121 jsou vždy zakotveny ve spojové přízi. Je výhodné, že se nadbytečné konce 120, 121 zužují ve směru ke svému konci.

Jestliže je zajištěno navinutí nadbytečných konců 120 a/nebo 121 na příslušné spojované příze 21 a 20 (obr. 6), je dosažen ještě pevnější spoj. Toto navíjení konců 120 a 121 je prováděno týmž zařízením, které zajištuje vytvoření přízového spoje 2_2, nebo jinými vhodnými prostředky.

U přízového spoje 22 podle vynálezu mohou být koncové špičky 124 odstávajících vláken 24 (obr. 4) zakotveny do ostatních vláken a spolu s nimi, čímž je vytvořeno lepší zakotvení a provázání jednotlivých přízí 220, 221 jak mezi sebou, tak mezi jednotlivými oviny téte příze, a to uložením těchto vláken přes vložený ovin druhé příze. Toto zakotvení je dále zlepšeno vhodným orientováním samotných odstávajících vláken 24. Teto orientování je s výhodou ne však nutně směrováno od středu přízového spoje 22 k jeho konci.

V případě existence progresivních rozkroucených nadbytečných konců 120, 121 (obr. 1, a 4) jsou tyto s výhodou těsně navinuty na příslušnou dráhu spojenovanou přízí 21 nebo 22, takže alespoň poslední navinuté oviny jsou uloženy pod úrovní 25 spojovaných přízí 20, 21 a tím chráněny převýšením povrchu 25 jednoduché příze 21 nebo 20, na níž jsou navinuty. Obr. 4'ukazuje tento stav spolu s vazbou, vytvářenou odstávajícími vlákny 24. Na obr. 4 je patrný povrch 25 ovinů příze 21, hluboce rýhovaný oviny nadbytečného konce 120, takže tyto oviny nadbytečného konce 120 jsou uloženy pod úrovní povrchu 25 příze 21.

Podle vynálezu je možno vytvářet různé druhy přízových spojů 22 s rozdílnými vlastnostmi. Obr. 1, 2, 7 a 8 ukazují některé druhy spojů.

Přízový spoj 22 na obr. 1 je vytvořen bez jakéhokoliv zhušťování a stlačování; kromě toho jsou nadbytečné konce 120, 121 protaženy, tedy progresivní, a jejich koncové úseky jsou postupně navinuty na spojované příze 21, 20.

Za těchto podmínek sestává přízový spoj 22 hlavně ze tří oblastí, totiž ze středové oblasti 26 s téměř konstantním stoupáním ovinů, z přechodové oblasti 27, v níž oviny po© stupně mění svůj sklon, zatímco se průměr spoje postupně zmenšuje a z koncové oblasti 23 pro navinutí konců, v níž se sklon ovinů mění rychleji než ve středové oblasti 26. Sklon ovinů s proměnlivým sklonem se v protilehlých částech přízového spoje 22 mění vzhledem ke

CS 275869 Β 6 středu přízového spoje 22 podle stejného pravidla. To znamená, že na obou stranách přízového spoje 22 ve stejné vzdálenosti od jeho středu je stejný sklon, který se mění v závislosti na vzdálenosti od středu přízového spoje.

Tento druh přízového spoje 22 může mít ve středové oblasti 26 průměr pohybující se mezi 1,25 a 1,8 průměru jednoduché příze 20., 21; avšak v koncové oblasti 23 pro navinutí konců se může průměr pohybovat mezi 0,8 a 1,10 průměru jednoduché příze 20, 21.

U všech variant přízového spoje 22 je alespoň v jednom jeho úseku počet zákrutů ve spojené přízi vyšší než počet zákrutů v jednotlivých přízích 220, 221 v témže úseku.

Spoje na obr. 2a-b vykazují stlačující a zhuštu.jící účinek, vyvolávaný během jejich vytváření.

Při jedné variantě provedení přízového spoje 22 obsahuje alespoň jedna ze spojovaných jednotlivých přízi (220, 221) sráživá vlákna. Při dalších pracovních operacích výroby nebo úpravy příze dojde k vysrážení těchto sráživých vláken a tím k vyvolání nebo posílení vzájemného dostředivého tlaku ve spojené přízi.

V případě obr. 2a, na němž nejsou odstávající vlákna 24 z důvodu přehlednosti záměrně znázorněna, existují stále tři oblasti, avšak středová oblast 26 bude zaujímat poměrně větší délku. Tento druh spoje může mít ve středové oblasti 26 průměr kolem 1,05 až 1,25 průměru jednoduché příze 20, 21, zatímco v koncové oblasti 23 pro navinutí konců bude průměr mezi 0,8 a 1,25 průměru jednoduché příze 20. 21.

Naproti tomu obr. 2b znázorňuje případ, kdy jsou nadbytečné konce 120, 121 přibližně stejně dlouhé jako samotný spoj. Jako přiklad je předpokládáno, že vlákna jsou v nadbytečných koncích 120, 121 rovnoměrně rozprostřena. V tomto případě vykazuje prízový spoj 22 stále ještě přechodovou oblast 27 pro navinutí nadbytečných konců 120, 121, avšak středová oblast 26 v podstatě chybí, zatímco přechodová oblast 27 prakticky překrývá i koncovou oblast 23 pro navinutí konců. Na obr. 2b lze vidět, že přízový spoj 22 je v tomto případě prakticky vytvořen se vzájemně progresivním stoupáním v obou směrech. Tento druh spoje 22 má průměr mezi. 0,8 a 1,25 středního průměru jednoduché příze 20., 21. přičemž se tento průměr může podstatně měnit podél osy spoje 22 v uvedených mezích.

Měněním délky .nadbytečných konců 120, 121 měněním'provozních podmínek během vytváření přízového spoje 22 je možno obdržet různé spoje, které mohou být kombinací spoje na obr. 2a a spoje na obr. 2b, nebo kombinací těchto dvou spojů a spoje na obr. 1.

Obr. 3 znázorňuje dva konečné stavy jednotlivých přízí s vytvořeným prízovým spojem, a to jeho středovou oblast 26, přičemž stav 8 ukazuje prízový spoj podrobený stlačováním a zhušíování, zatímco stav A ukazuje přízový spoj, který nebyl vystaven tomuto pomocnému působení.

Obr. 3 ukazuje vazný účinek, vzniklý.tímto pomocným stlačováním a zhušíováním, které rozšiřují pásmo soudržnosti a vzájemné spolupráce mezi oběma přízemi 20. 21.

Obr. 7 a 8 ukazují příklady dalších dvou druhů pří zových spojů, majících odlišné charakteristiky, jež by bylo možno docílit na prízových spojích podle obr. 1 a 2a. Nadbytečné konce 121 jsou zde sice znázorněny, avšak nemají žádný vztah k těmto konkrétním případům a jsou pouze ilustrativní.

Z obr. 7 je zřejmé, že čím jsou oviny dále od středu přízového spoje směrem k jeho koncům, tím více se blíží pravoúhlé poloze vzhledem k ose jednotlivé příze.

Naproti tomu na obr. 8 jsou oviny orientovány více v pravém úhlu k ose přízového spoje v blízkosti, jeho středu a potom se postupně mění, až u okraje přízového spoje dosahují výraznějšího sklonu.

Claims (12)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Přízový spoj vytvořený z přízí jejich vzájemným ovíjením po předchozím rozkroucení jednotlivých přízí v oblasti přízového spoje, vyznačující se tím, že obsahuje středovou oblast (26), přechodovou oblast (27) a koncovou oblast (23) a alespoň v jednom jeho úseku je počet zákrutů ve spojení přízi vyšší než je počet zákrutů v jednotlivých přízích (220, 221) v témže úseku.
2. 2. Přízový spoj podle bodu 1, vyznačující se tím, že alespoň jedna ze spojovaných jednotlivých přízí (220, 221) obsahuje sráživá vlákna pro vyvolání vzájemného dostředivého tlaku ve spojené přízi.
3. 3. Přízový spoj podle bodu 1 nebo 2, vyznačující se tím, že alespoň středová oblast (26) obsahuje oviny jednotlivých přízí (220, 221) s konstantním sklonem.
4. 4. Přízový spoj podle bodu 1 nebo 2, vyznačující se tím, že alespoň přechodová oblast (27) obsahuje oviny jednotlivých přízí (220, 221) s proměnlivým sklonem.
5. 5. Přízový spoj podle bodu 1 nebo 2 a 4, vyznačující se'tím, že přechodová oblast (27) s oviny s proměnlivým sklonem je mezi středovou oblastí (26) a koncovou oblastí (23).
6. 6. Přízový spoj podle bodu 1, vyznačující se tím, že jednotlivé příze (220, 221) vytvářejí oviny s proměnlivým sklonem.
7. 7. Přízový spoj podle kteréhokoliv z bodů 3 až 6, vyznačující se tím, že sklon ovinů s proměnlivým sklonem se v jeho protilehlých částech mění vzhledem ke středu přízového spoje (22) podle stejného pravidla.
8. 8. Přízový spoj podle kteréhokoliv z bodů 1 až 7, vyznačující se tím, že nadbytečné konce (120, 121) jednotlivých přízí (220, 221) jsou navinuty na spojovaných přízích (21, 20), přičemž alespoň poslední oviny nadbytečných konců (120, 121) jsou uloženy pod úrovní povrchu (25) spojovaných přízí (20, 21).
9. 9. Přízový spoj podle kteréhokoliv z bodů 3 až 8, vyznačující se tím, že poměr středního průměru přízového spoje (22) k průměru spojovaných přízí (20, 21) je ve středové oblasti (26) v rozmezí 1,05 až 1,8, v koncové oblasti (23), kde jsou spojeny nadbytečné konce (120, 121), je 0,8 až 1,25 a v přechodové oblasti (27) je 0,8 až 1,1.
10. 10. Přízový spoj podle kteréhokoliv z bodů 1 až 9, vyznačující se tím, že alespoň část odstávajících vláken (24), vyčnívajících ze spojené příze, je zakotvena mezi ostatními vlákny a je orientována od středu směrem alespoň k jednomu z jeho konců.
11. 11. Přízový spoj podle kteréhokoliv z předcházejících bodů, vyznačující se tím, že nadbytečné konce (120, 121) jsou zakotveny ve spojené přízi, přičemž jejich zbývající část je volná.
12. 12. Přízový spoj podle kteréhokoliv z předcházejících bodů, vyznačující se tím, že nadbytečné konce (120, 121) se zužují ve směru ke svému konci.