CS273135B1 - Backing fabrics for hydroinsulating bands and method of their production - Google Patents

Description

Vynález se týká podkladové textilie pro hydroizolační pásy a způsobu její výroby.

Vývoj izolační techniky ve stavebnictví vede ke stále větším požadavkům na izolační materiály. Jedno z nejnáročnějších použití takzvaných hydroizolačních pásů v současné době je při zemních izolacích a při izolacích střech, zvláště rovných střech výškových budov. Požadavky na podkladové textilie k výrobě těchto hydroizolačních pásů jsou rozporné při srovnání nároků výrobce izolačních pásů a jejich uživatelů. U výrobce je například požadována minimální tažnost, aby napětím při průchodu linkou, ve které se nanáší roztavená bitumenová směs nedošlo k průtahu, zúžení a deformaci pásu. Zpracovatel opět nárokuje větší tažnost potřebnou k vyrovnání nerovností podkladu. Další požadavky jako je dobrá smáčivost textilie a průnik bitumenu celou vrstvou jsou dány konstrukcí textilie, její porozitou i povrchovými vlastnostmi všech hmotných složek.

Tyto problémy vyústily prakticky do realizací v podstatě tří základních principů výroby. Výroby způsobem naplavováni suspenze krátkých vláken s podílem takzvaných plstivých vláken celulozových, dále do výroby podkladových pásů způsobem přímé tvorby vlákenné vrstvy z polymerů a na základě využití principů výroby vlákenné vrstvy vpichováním rouna ze stříže s následnou úpravou, zvláště pojením disperzemi pojiv.

Každý z těchto tří uvedených principů má řadu variací, které vedou k zvýraznění některých vlastností. Tak například při využití principu naplavováni se nezbytným krácením vláken nedosahuje dobré pevnosti. Vyšších pevností se dosahuje použitím skleněných vláken, která vzhledem k vysoké specifické hmotnosti mohou být použita v delším střihu. Pevnosti se sice takto zvýší, avšak použití skleněných vláken doprovází příliš nízké hodnoty tažnosti. Důsledkem je vznik spár a trhlin například u izolací střech. Nevýhodou obsahu celulozových vláken je navíc malá odolnost vůči povětrnostním vlivům, snadnější přestup vlhkosti a v důsledku toho menší životnost izolace.

Výrobu podkladových textilií pro hydroizolační pásy založenou na tvorbě vrstvy přímo z polymerů doprovází skutečnost, že touto cestou vytvořená vlákna i vlákenná vrstva nejsou zcela vydloužena a mají značně vyšší tažnost, než komerčně vyráběná vlákna. Při obvyklém dloužení proudem vzduchu bývá tažnost vláken 100 až 300 %. Vlivem toho je textilie velmi obtížně zpracovatelná při nanášení bitumenové směsi, protože prodlouženi při nutném napětí doprovází i nekontrolovatelné zúžení pásu. Dodatečná impregnace různými pojivý vede jen k omezenému zlepšení a navíc spojenému se značným zvýšením výrobních nákladů.

Třetí uvedený princip výroby pásů z komerčních vláken má v podstatě nejlepší předpoklady splnit požadavky na požadované deformační vlastnosti. Vyžaduje to však náročnou technologii i techniku. Princip spočívá na předzpevnění vrstveného vlákenného rouna ze základních tepelně odolných vláken vpichováním, dále propojení útvaru disperzi pojivá, sušení a vytvrzení, popřípadě úprava. Vyžaduje to kromě rounotvorných strojů zařízení na příčné vrstvení pavučiny, vpichovácí nebo předvpichovací stroj a impregnační linku se sušicím strojem. Tento princip má nedostatky hlavně ekonomické povahy. Investičně je náročný a vzhledem na nutnost pojení disperzemi je energeticky velmi náročný.

Tyto problémy například řeší způsoby podle čs. autorského osvědčení č. 195 434 a 262 174, které využívají principu pojení základního rouna z tepelně odolných vláken podílem pojivých vláken vnášených v prvém případě ve formě smyček z termoplastického hedvábí, ve druhém jako příměs pojivých vláken do směsi se základním vlákenným materiálem rouna.

V obou případech je vlákenné rouno uloženo mezi dvěma soustavami nití a vedeno do natavovací zpny válcového ústrojí.

Nedostatek tohoto způsobu výroby je v tom, že nitě, které jsou umístěny na obou površích, brání sice lepení na povrch natavovacích válců, ale nitě mají malou styčnou plochu s povrchem rouna, a proto jejich dobré soudržnosti se dosahuje až při poměrně vysokém podílu pojivých vláken v rounu. Dalším nepříznivým důsledkem je, že s obsahem pojivá se zhoršuje smáčivost a průnik bitumenu při zpracování, a dále, že povrch hydroizolačního pásu není rovný, ale má zřetelné prohlubně tvořené pruhy v místech uloženi nití.

CS 273135 Bl

Uvedené nedostatky odstraňuje podkladová textilie pro hydroizolační pásy a způsob její výroby podle vynálezu. Textilie sestává z vlákenné vrstvy tvořené z rouna a výztužné soustavy nití a podstata vynálezu této textilie spočívá v tom, že vlákenná vrstva je složena z rouna a výztužné soustavy nití s tažností nejméně 10 %, jako technickým hedvábím z polyesteru, polyamidu nebo viskpzy, a je propojena pojivými termoplastickými vlákny tvořícími nespojitou vazbu mezi základními vlákny rouna a nitěmi. Textilie může s výhodou obsa hnvat ještě, příčně uložené nitě se srážlivosti vlivem tepla menší než 10 %. Podstata způsobu výroby podkladové textilie pro hydroizolační pásy podle vynálezu spočívá v tom, že vlákenná vrstva se vystaví v neslisovaném stavu vlivu proudícího vzduchu vyhř^átého nad teplotu měknutí pojivých vláken a po vyhřátí se chladí při současném působení tlaku.

Způsob výroby podkladové textilie podle vynálezu umožňuje, že soustava nití je zabudována prakticky uprostřed řezu vlákenné .vrstvy z rouna. Textilie k výrobě hydroizolačních pásů při hustším uložení podélné soustavy nití a příčně vrstveném rounu má rovnoměrnou pevnost v obou hlavních směrech a tažnost regulovatelnou volbou druhu hedvábí. Přitom způsob ohřevu, popřípadě snížený podíl pojivá umožňují vytvořit nespojivé vazby mezi vlákny a tak podstatně zlepšit smáčivost i průnik bitumenové směsi při zpracování.

Vynález a jeho účinky jsou blíže vysvětleny v následujícím popise šesti příkladů provádění způsobu výroby a provedení podkladové textilie podle vynálezu.

Vynález se tedy týká podkladové textilie k výrobě hydroizolačních pásů a způsobu její výroby. Podkladovou textilii tvoří vlákenná vrstva vytvořená ze stříže, proložená podélnou soustavou nití o vymezené tažností, propojená podílem pojivých vláken. Ohřevem horkým vzduchem a následným ochlazením mezi válci, alternativně opatřených vzorem, se tvoří textilie' s nespojitou vazbou soustav vláken podílem pojivá.

Příklad 1

Soustava paralelně uspořádaných viskózových kordových vláken 1 100 dtex v roztečích 10 mm se vede mezi dvě příčně kladená rouna ze směsi 70 % sekundárních vlákenných surovin obsahujících trhaviny z polyesterových a polyamidových vláken a 30 % polyesterové střiže 85 mm, 11 dtex, přičemž celkový poměr polyesterových a polyamidových vláken ve směsi je 60:40. Vytvořená vrstva prochází vpichovacím strojem a vpichuje se jehlami 32 RB při hloubce 12 mm a oočtu vpichů 40/cm . Dále vrstva vstupuje do horkovzdušného zařízení s horizontálním sítovým pásem, kde je po dobu 20 s prohřívána prostupujícím'vzduchem o teplotě 220 °C a při výstupu ze zařízení lisována dvojici hladkých kovových chlazených válců přítlakem 500 N/m. Následně je vrstva chlazena a navíjena. Vyrobená textilie při plošné -2 -1 hmotnosti 0,25 kg.m má pevnost ve směru podélném 12 kN.m při tažnost! 40 až 45 %. Dosud vyráběná textilie způsobem naplavování vlákenné suspenze mají podélnou pevnost 6,4 kN.m”''', příčnou pevnost 5,2 kN.m”'¹' a protažení 4,5 a 6 %. Dosud vyráběné podkladové textilie vyrobené přímo z polymeru mají podélnou pevnost 10,0 kN.m”''' a příčnou 9,6 kN.m”''' a protažení 35 a 35 %. Dosud vyráběné textilie ze skleněných vláken mají podélnou pevnost 5,48 kN.m''' a příčnou 4,32 kN.m”¹ a protažení 2,0 a 2,1 %.

Příklad 2

Vlákenná vrstva je vyrobena jako v příkladu 1 s tím, že vrstva je po výstupu z horkovzdušného zařízení formována dvojicí válců, z nichž jeden je hladký a druhý opatřený rastrem tvořeným kosočtvercovými výstupky o straně 3 mm s úhlem 50°. Dosáhlo se tažnosti 50 a 60 %.

Příklad 3

Vlákenná vrstva je vytvořena vedením soustavy paralelně uspořádaných polyesterových technických vláken 1 100 dtex v roztečích 10 mm mezi dvě příčně kladená rouna ze sekundárních vlákenných surovin s obsahem polyamidových a polyesterových vláken v poměru 50:50, přičemž při kladení jsou současně s pavučinou přiváděny soustavy skleněných vláken 1 000 dtex v roztečích 20 mm. Vytvořená vrstva,.je přímo vedena do horkovzdušného pojícího září3

CS 273135 Bl zení s dvěma perforovanými bubny, prohřátá prostupujícím vzduchem o teplotě 220 °C a při výstupu ze zařízení formována dvojicí hladkých kovových chlazených válců s přítlakem 500 N/m. Vyrobená textilie při plošné hmotnosti 0,20 kg.m^-^ má podélnou pevnost 10 kN.m ^{1 2 3} příčnou 8 kN.m^-1 a tažnost 4 a 12 %.

Příklad 4

Textilie je připravována stejně jako v příkladu 1 s podélnou soustavou z polyamidové ho kordového hedvábí 960 dtex v roztečích 5 mm a příčně kladené vlákenné směsi s obsahem sekundárních vlákenných surovin a polypropylenové střiže v poměru 60:40. Teplota pojeni je 180 °C. Textilie při plošné hmotnosti 0,25 kg;m^-2 má pevnost v obou směrech 9 kN.m^-1 ,při tažnosti 35 a 40 %.

Příklad 5

Textilie se připraví jako v příkladu 4 s tím, že podélná soustava nití je tvořena z viskozového technického hedvábí 1 100 dtex a pojivou složkou vrstveného rouna jsou kopolyesterová vlákna. Pojení se provádí při 220 °C.

Příklad 6

Textilie se připraví jako v příkladu 1 s tím, že podélnou soustavu tvoří bavlněné odpadní příze v roztečích 10 mm a rouna jsou ze směsi 70% štěpené bikomponentní fólie (PQP/POE) a 30% PESg 11 dtex. Pevnost této textilie je v obou směrech 7,3 kN.m^-1.

Podkladová textilie pro hydroizolační pásy a způsob její výroby podle vynálezu jsou využitelné při výrobě této textilie v textilním průmyslu a využití této textilie je zejmé na ve stavebnictví při provádění zemních a střešních izolací.

Claims (3)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   1. Podkladová textilie pro hydroizolační pásy, sestávající z vlákenné vrstvy vytvořené z rouna a výztužné soustavy nití, vyznačuající se tím, že vlákenné vrstva je složena z rouna a výztužné soustavy nití s tažnosti nejméně 10 %, jako technickým hedvábím z polyesteru, polyamidu nebo viskpzy, a je propojena pojivými termoplastickými vlákny, tvořícími nespojitou vazbu mezi základními vlákny rouna a nitěmi.
2. 2. Podkladová textilie pro hydroizolační pásy podle bodu 1, vyznačující se tím, že obsahu je příčně uložené nitě se srážlivosti vlivem tepla menší než 10 %.
3. 3. Způsob výroby podkladové textilie pro hydroizolační pásy podle bodů 1 a 2, vyznačující se tím, že vlákenné vrstva se vystaví v neslisováném stavu vlivu proudícího vzduchu vyhřátého nad teplotu měknutí pojivých vláken a po vyhřátí se chladí při současném působení tlaku.