CS272428B1 - Způsob výroby tepelně izolačního panelu - Google Patents

Abstract

Tepelně izolační panel z vláknitých minerálních vláken se nejméně na jedné stěně nasytí vodním sklem a poté se opatří vrstvou žáruvzdorného tmelu, která se skládá z 20 až 50 hmotnostních dílů šamotové moučky se zrnitostí maximálně 0,5 mm, 15 až 25 hmotnostních dílů vodního skla, 0,5 až 5 hmotnostních dílů íluorokřemičitanu sodného a 20 až 50 hmotnostních dílů sklářského písku a poté se po dobu 2 až 8 hodin suší při teplotě 15°C až 80°C. Takto vytvořený panel je možno použít pro tepelně izolační práce u všech druhů tepelných agregátů, zejména pecí.

Description

Vynález se týká způsobu, výroby tepelně izolačního panelu, zejména pro stavbu pecních agregátů s teplotou použití v rozsahu 800 až 1 200 °C.

V současné době se pro stěny pecních agregátů používá nejčastěji hutné žáruvzdorné stavivo, zejména šamot. Uvedený materiál vykazuje vysokou akumulaci tepla, takže jeho použití, zejména pro periodicky pracující pecní agregáty, je energeticky nevýhodné. V poslední době se pro vyzdívky pecních agregátů používají i vláknité materiály, které podle současného stavu techniky lze vyrobit i ve tvaru plstě nebo desky. Uvedené vláknité materiály však mají nízkou, mechanickou pevnost a z vnější vrstvy se často uvolňují jednotlivá vlákna, nebo části pojivá, což často způsobuje znehodnocení zpracovávaného materiálu v peci. Je také známé takové provedení izolačních stěn, nebo stropů tepelných agregátů, kde k plášti jsou pomocí trnů upevněny tuhé desky z kalciumsilikátových nebo anorganických vláken, ke kterým jsou přitmeleny lamely z anorganických vláken uspořádaných do polí tak, že v sousedních polích je směr podélné orientace lamel navzájem, kolmý. Minimální pevnosti v tlaku a ohybu vyžadují kotvení těchto žáruvzdorných materiálů ke kostře pece a jejich okraje často vytvářejí štěrbiny, které způsobují únik teplých a někdy i agresivních spalin do ocelové konstrukce pece, která je tak narušovaná a při tom dochází i ke snížení účinnosti procesu pálení v tepelném agregátu.

Výše uvedené nedostatky odstraňuje způsob výroby tepelně izolačního panelu podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom., že povrch nejméně jedné stěny desky z vláknitých minerálních vláken se nasytí vodním sklem a potom se opatří vrstvou žáruvzdorného tmelu, skládajícího se ze 20 až 50 hmot, dílů šamotové moučky o zrnitosti maximálně Q,5 mm, 15 až 25 hmot, dílů vodního skla, 0,5 až 5 hmot, dílů fluorkřemičitanu sodného a 20 až 50 hmot, dílů sklářského písku a potom se po dobu 2 až 8 hodin suší při teplotě 15 °C až 80 °C. Na jednu stěnu tepelně izolačního panelu se ' dále žáruvzdorným tmelem přilepí deska ze žáruvzdorných vláken a protější stěna panelu se opatří laminátovým opláštěním.

Takto vyrobený panel umožňuje výrobu vysoce tepelně odolného staviva s nízkou akumulací tepla a dobrými fyzikálně mechanickými vlastnostmi, a to v libovolných tvarech podle potřeb konstrukce pece. Z takto vytvořeného tepelně izolačního panelu se neuvolňují jednotlivá vlákna ani pojivo. Pro zvýšení možnosti rozsahu použití je možno k takto vyrobenému panelu dále přitmelit alespoň na jednu stěnu desku plsť nebo papír ze žáruvzdorných vláken, o podstatně vyšší teplotě použití, a tím vytvořit optimální sendvičovou skladbu žáruvzdorného staviva. V případě potřeb dobrého vzhledu vnější vrstvy je možno některé stěny panelu- opatřit laminátovým, opláštěním rozličného tvaru a barvy.

Pro nejčastější použití vychází uvedený panel a způsob jeho výroby z desky z čedičového vlákna, kterou lze bez dalšího zpracování použít do teplot kolem 600 °C. Stěny desky, které mají být opatřeny žáruvzdorným tmelem, je nejprve nutno narušit ponořením do vodního skla po dobu 2 až 30 sekund, čímž vznikne nasycená vrstva o tloušťce 5 až 10 mm. Tato operace umožňuje dokonalé přilnutí žáruvzdorného tmelu, který se obvykle skládá ze 35 hmot, dílů šamotové moučky, 20 hmot, dílů vodního skla, 3,5 hmot, dílů fluorokřemičitanu sodného a 40 hmot, dílů sklářského písku. Nanesením tohoto tmelu a po jeho vysušení, které se obvykle provádí při-.běžné teplotě, tedy 18 až 25 °C po dobu 6 až 7 hodin, se získá kompaktní tepelně izolační blok, ze kterého se neuvolňují jednotlivá vlákna, který je samonosný a k jehož deformaci vlivem tepla nedochází. V této podobě se užívá k tepelně izolačním pracím do 800 °C. V případě potřeby zvýšení použitelnosti vzhledem k tepelnému zatížení je možno na vnitřní stranu tepelně izolačním tmelem přitmelit žáruvzdornou vrstvu z minerálních vláken, Čímž lze získat panel s možností použití do 900 °C. Ostatní vnější stěny původního panelu

CS 272428 Bl lze dále vyztužit opláštěním z laminátu o v podstatě libovolném tvaru s případným barevným odlišením.

Uvedené panely lze používat pro veškeré druhy tepelně izolačních prací, zejména pro pecní agregáty. '

Claims (2)

1. Způsob výroby tepelně izolačního panelu, vyznačující se tím, že povrch nejméně jedné stěny desky z vláknitých minerálních vláken se nasytí vodním sklem a potom se opatří vrstvou žáruvzdorného tmelu, skládajícího se ze 20 až 50 hmot, dílů šamotové moučky se zrnitostí maximálně 0,5 mm, 15 až 25 hmot, dílů vodního skla, 0,5 až 5 hmot.dílů fluorokřemičitanu sodného a 20 až 50 hmot, dílů sklářského písku a potom se po dobu 2 až 8 hodin:suší při teplotě 15 °C až 80 °C.

2. Způsob výroby tepelně izolačního panelu podle bodu 1, vyznačující se tím, že.se na jednu stěnu tepelně izolačního panelu dále žárovzdorným tmelem přilepí deska ze žáruvzdorných vláken a protější stěna panelu se opatří.laminátovým opláštění m. ’