CS270767B1 - Zapojení pro vystředění svitku do osy rozvíjedla - Google Patents

Abstract

Účelem zapojení je vyloučit plně čin· nost obsluhy a tím zkrátit celý válcovací cyklua při plné integritě celého zařízení v provozních podmínkách. Uvedeného účelu se doeáhne zapojením, které sestává zs čtyř čidel polohy, dvou pamětových bloků, dvou vyhodnocovacích bloků, výpočtového bloku, upravovacího bloku, ovládacího bloku, akčního bloku a indikačního bloku.

Description

Vynález se týká zapojení pro vystředění svitku do osy rozvíjedla, zejména u spojité válcovací tratě.

Jedním z hlavních požadavků při zavádění svitku do spojité válcovací tratě je dosažení nejkratších časů všech operací, což má kladný vliv na zvýšení celkové produkce válcovací tratě. Při vystředění svitku do osy tratě se musí zavážecí trn se svitkem posunout k opěrné desce, čímž dojde k změření šířky svitku a podle této šířky se nastaví zavážecí trn tak, aby byl svitek v ose tratě. Následně se na změřenou šířku nastaví -zaváděcí pravítka, do kterých je začátek pásu podán a svitek může být nasunut do bubnů rozvíjedla a potom může začít válcovací proces. Situace při vystředění svitku je mnohdy ještě komplikována tím, že obsluha nemůže svitek v ose trati vizuálně sledovat. Až dosud se vystředění svitku do osy tratě provádí tak, že obsluha stiskem spínače z ovládacího panelu vstupního úseku tratě zapíná pohon hydraulického válce, který tlačí zavážecí trn se svitkem směrem do osy tratě. Obsluha neměří Šířku svitku, ale podle polohy svitku a mechanického měřítka prakticky odhaduje polohu svitku v ose. tratě a pohon hydraulického válce vypíná tak, aby se svitek zastavil v ose tratě. Potom obsluha nastavuje podobným způsobem zaváděcí pravítka, stiskem spínače zapíná elektrický pohon, který pomocí šroubového převodu přibližuje obě poloviny pravítek na zadanou hodnotu. Podle mechanického měřítka opět obsluha odhaduje požadovanou polohu pravítek a s předstihem pro brzdnou dráhu vypíná elektrický pohon tak, aby se pravítka zastavila v požadované poloze, odpovídající šířce svitku. Po těchto operacích obsluha pás posune do pravítek, svitek nasune do rozvíjedla a zavede pás do první stolice. Jiné řešení využívá impulsního čidla, spínače výchozí polohy zavážecího trnu, čítače impulsů, tlakového spínače a vyhodnocovací kombinační logiky pro změření šířky svitku. Vystředění svitku se provádí tak, že se při známé vzdálenosti od osy tratě posunuje svitek hydraulickým pohonem směrem k ose tratě přes čidlo polohy, které při zaclonění svitkem zařadí do cesty Impulsů z impulsního čidla do čítače dělič impulsů dvěma. Dělič impulsů způsobí změření poloviny šířky svitku, o kterou se svitek posune za osu trati, než dojde k zastavení hydraulického posunu zavážecího trnu po vyhodnocení ujeté dráhy koincidenčním blokem. Pravítka jsou podle změřené šířky nastavena elektropohonem pomocí vysílače impulsů, čítače impulsů, spínače výchozí polohy pravítek a kolncidenčního bloku, z kterého po komparaci změřené a snímané hodnoty je dán povel k zastavení pravítek.

Nevýhodou prvého řešení je nepřesnost zastavení elektrohydrauliokého pohonu zavážecího tmu a elektrického pohonu zaváděcích pravítek, daná zásahem a vyhodnocením lidského činitele. V případě přejetí mechanizmu přes požadovanou polohu musí obsluha opět spustit mechanizmus opačným směrem a potom jej znovu zastavit, čímž vznikají časové ztráty v celém procesu válcování, a tím i snížení produkce tratě. Kromě časových ztrát dochází i k poškození pravítek a rozvíjedla, není-li svitek vystředěn do osy tratě, protože pás nejde zasunout do pravítek, naráží na ně a svitek nejde nasunout do rozvíjedla, naráží do jeho bubnů. Nevýhodou druhého řešení je velký počet různých čidel polohy a zdvojení vyhodnocovací kombinační logiky, což způsobuje zvýěení náchylnosti k poruše zařízení. Další nevýhodou je to, že u nastavení nejsou respektovány skutečné brzdné dráhy mechanizmů, což způsobuje určitou nepřesnost v zastavení mechanizmů a spuštění pohonů, které musí provádět opět obsluha z ovládacího stanoviště.

Uvedené nevýhody odstraňuje zapojení pro vystředění svitku do osy rozvíjedla podle vynálezu, které sestává ze čtyř čidel polohy, čtyř paměťových bloků, dvou vyhodnocovacích bloků, výpočtového bloku, upravovacího bloku, akčního bloku a indikačního bloku.

Podstatou zapojení podle vynálezu je to, že výstupy prvního čidla polohy a druhého čidla polohy jsou připojeny na odpovídající informační vstupy prvního paměťového bloku, jehož výstup je zapojen na první datový vstup výpočtového bloku. První adresový výstup výpočtového bloku je spojen s adresovým vstupem třetího paměťového bloku, k jehož datovému vstupu/výstupu je připojen datový vstup/výstup výpočtového bloku, jehož

CS 270767 Bl druhý adresový výstup je zapojen na adresový vstup čtvrtého paměíového bloku. Výstup čtvrtého paměíového bloku je spojen se čtvrtým datovým vstupem výpočtového bloku, na jehož druhý datový vstup je připojen výstup a na první řídicí výstup řídicí vstup prvního vyhodnocovacího bloku, na jehož impulzní vstup je zapojen výstup třetího čidla polohy, přičemž výstup čtvrtého čidla polohy je spojen s impulzním vstupem druhého vyhodnocovacího bloku. Výstup druhého vyhodnocovacího bloku je připojen na třetí datový vstup a řídicí vstup na druhý řídicí výstup výpočtového bloku, jehož datový výstup je zapojen na datový vstup druhého pamčíového bloku, jehož indikační výstup je spojen s datovým vstupem indikačního bloku, druhý ovládací výstup s řídicím vstupem akčního bloku a první ovládací výstup s ovládacím vstupem upravovacího bloku. K výstupu upravovacího bloku je připojen řídicí vstup ovládacího bloku.

Přínosem zapojení podle vynálezu je integrita celého zařízení, protože oba mechanizmy, jak zavážecí trn, tak převáděcí pravítka, jsou řízeny jedním výpočetním blokem s příslušnými podpůrnými obvody, což vede ke snížení poruchovosti. Výhodou zapojení je, že přesně číslicově měří šířku svitku, což příznivě ovlivňuje jak jeho vystředění, tak nastavení převáděcích pravítek. Změřená šířka svitku je navíc na ovládacím stanovišti indikována pomocí číslicového displeje. Přes iniciační vstup prvního pamčíového bloku je možno spouštět celý obvod od signálu z technologického zařízení přísunů svitku do vstupního úseku, čímž je činnost obsluhy prakticky vyřazena. Tím odpadají i další manuální zásahy, a to vede opět k dalšímu zkrácení válcovacího cyklu a ke zvýšení výkonnosti a produkce celé válcovací tratě.

Zapojení pro vystředění svitku do osy rozvíjedla podle vynálezu je příkladně schematicky znázorněno na připojeném výkresu blokovým schématem.

Zapojení podle vynálezu sestává z prvních dvou čidel 1, 8 polohy, což jsou v daném případě například indukční čidla, druhé dvojice čidel _3» 9 polohy, což jsou inkrementální čidla, tvořená vysílači se dvěma dráhami rysek na kotouči, navzájem posunutými o čtvrtinu periody pro rozlišení směru otáčení a dvou vyhodnocovacích bloků 4, lo, tvořených reversibilním čítačem impulsů s kombinačně sekvenčními logickými obvody pro rozlišení směru čítání impulsů a s obvody pro nastavení a nulování čítače. Dále zapojení podle vynálezu sestává z prvního pamčíového bloku 2, tvořeného vyrovnávací pamětí pro připojení vstupních signálů, včetně oddělovacích obvodů a obvodů úpravy signálů, druhého pamčíového bloku 11, tvořeného opět vyrovnávací pamětí, avšak pro připojení výstupních signálů, včetně oddělovacích obvodů a obvodů úpravy signálů, třetího pamčíového bloku 6, což je operační paměí e měnitelným obsahem - RAM a čtvrtého pamčíového bloku 7, což je paměí se stálým obsahem - ROM. Nedílnou součástí zapojení podle vynálezu je také výpočtový blok 5, realizovaný jako aritmetickologická jednotka procesoru s podpůrnými obvody, upravovači blok 12, což je zesilovač sestavený z diskrétních součástek s galvanickým oddělením, 13 ovládací blok, tvořený elektrohydraulickým rozváděčem, akční blok 14, což je v daném případě tyristorový měnič včetně regulátoru s rychlostní a proudovou špičkou a indikační blok 15, realizovaný sedmi segmentovými číslicovými displeji včetně dekodéru signálů v binárně dekadickém kódu. Jednotlivé bloky 1 až 15 jsou potom zapojeny tak, že výstupy prvního čidla 1 polohy a druhého čidla 8 polohy jsou připojena na odpovídající informační vstupy b_lt b₂ Pivního pamčíového bloku 2, jehož iniciační vstup a je připojen k výstupu nezakresleného technologického zařízení přísunu svitku do vstupního úseku. Výstup prvního pamčíového bloku 2 je potom zapojen na první datový vstup výpočtového bloku 5, jehož první adresový výstup f^ je spojen s adresovým vstupem třetího paměíového bloku 6, k jehož datovému vstupu/výstupu 1 je připojen datový vstup/ výstup £ výpočtového bloku 5. Druhý adresový výstup f₂ výpočtového bloku 5 je zapojen na adresový vstup k čtvrtého paměíového bloku 7, jehož výstup je spojen se čtvrtým datovým vstupem e^ výpočtového bloku 5, na jehož druhý datový vstup e₂ je připojen výstup a na první řídicí výstup c^ řídicí vstup £ prvního vyhodnocovacího bloku 4, na jehož impulsní vstup d je zapojen výstup třetího čidla 3 polohy, přičemž výstup čtvrtého čidla

CS 270767 Bl 3 polohy je spojen e impulsním vstupem m druhého vyhodnocovacího bloku lo. Výstup druhého vyhodnocovacího bloku je připojen na třetí datový vstup e.j a řídicí vstup n na druhý řídicí výstup o₂ výpočtového bloku 5, jehož datový výstup u je zapojen na datový vstup o druhého paměťového bloku 11, jehož indikační výstup r je spojen s datovým vstupem g indikačního bloku 15. druhý ovládací výstup £₂ ⁸ řídicím vstupem h akčního bloku 14 a první ovládací výstup s ovládacím vstupem s upravovacího bloku 12, k jehož výstupu je připojen řídicí vstup £ ovládacího bloku 13, přičemž k výstupu akčního bloku 14 je připojen nezakreslený poháněči motor pravítek.

Funkce zapojení podle vynálezu je následující. Připojením signálu na iniciační vstup £ prvního paměťového bloku 2 jsou přes první datový vstup e^ výpočtového bloku 5 a jeho datový výstup u vydány z ovládacích výstupů £₂ druhého paměťového bloku 11 signály pro nastavení mechanizmů do výchozích poloh. Signál na ovládacím vstupu s upravovacího bloku 12 je přiveden na řídicí vstup t ovládacího bloku 13, který posune prostřednictvím nezakresleného hydraulického válce zavážecí trn do výchozí rozevřené polohy. Podobně signál na řídicím vstupu h akčního bloku 14 způsobí prostřednictvím nezakresleného poháněčiho motoru nastavení zaváděcích pravítek do výchozí rozevřené polohy. Dosažení výchozích poloh mechanizmů je indikováno čidly £, 8 polohy. Signály z čidel £, 8 polohy jsou přes informační vstupy bp b₂ prvního paměťového bloku 2 přivedeny přes první datový vstup e^ do výpočtového bloku 5, který přenese ze čtvrtého paměťového bloku £ přes čtvrtý datový vstup e^ výpočtového bloku 5 na řídicí vstupy i, n vyhodnocovacích bloků 4, lo hodnoty nastaveni pro reversibilní čítače v těchto blocích, čímž je zařízení připraveno k činnosti. Zároveň jsou zrušeny signály z druhého paměťového bloku 11 přes bloky 12, 13. 14 pro posun obou mechanizmů. Podle instrukci ve čtvrtém paměťovém bloku 7 je z paměti se stálým obsahem přes výpočtový blok 5 a druhý paměťový blok 11 dán z jeho prvního ovládacího výstupu gj povel, který je veden přes upravovači blok 12 na řídicí vstup t ovládacího bloku 13. Tento povel způsobí posun nezakresleného zavážeciho trnu se svitkem směrem k opěrné desce. Třetí čidlo 3 polohy, které je spojeno s nezakresleným hydraulickým válcem zavážecího trnu, začíná vysílat impulsy, úměrné ujeté dráze do prvního vyhodnocovacího bloku 4. Stav čítače v prvním vyhodnocovacím bloku 4 je přenášen přes výpočtový blok 5 do třetího paměťového bloku 6, kde je v paměti s měnitelným obsahem uchováván pro komparaci v aritmeticko-logické jednotce výpočtového bloku 5 8 následně přečteným obsahem čítače prvního vyhodnocovacího bloku 4. V případě, že se hodnota čítače nemění, zavážecí trn se svitkem se opřel o opěrnou desku a vzhledem k tomu, že čítač odečítal Impulsy úměrné dráze zavážecího trnu, je posledně přečtený obsah čítače rovný šířce svitku, která se přes výpočtový blok 5 přenese do paměti ve třetím paměťovém bloku 6, Zároveň je z výpočtového bloku 5 přes bloky 11 • 12 a 13 reversován pohyb zavážecího trnu směrem od desky a ve výpočtovém bloku 5 je spočítána dráha, kterou má zavážecí trn urazit, aby byl svitek v ose trati. Tato dráha se vypočítá tak, že ke známé vzdálenosti opěrné desky zavážecího zařízeni od osy tratě se přičte poloviční šířka svitku a odečte se brzdná dráha hydraulického válce. Hodnota vypočítané dráhy se přenese do třetího paměťového bloku 6. Jednotlivé hodnoty čítače prvního vyhodnocovacího bloku 4 jsou ve výpočtovém bloku 5 komparovány s vypočtenou dráhou, uloženou ve třetím paměťovém bloku 6. Když dojde ke komparaci, je z výpočtového bloku 2 P$es bloky £1, 12 a 13 zastaven pohyb zavážecího trnu a svitek je vystředěn do osy tratě. Údaj o šířce svitku je z paměti ve třetím paměťovém bloku 6 přenesen přes výpočtový blok 5 na druhý paměťový blok 1£, z jehož indikačního výstupu r je údaj přes datový vstup g přiveden do indikačního bloku 15, kde je k dispozici obsluze zařízení. Ze známé šířky svitku lze spočítat údaj pro nastaveni zaváděcích pravítek, která jsou ovládána nezakresleným poháněcím motorem, k poloviční hodnotě šířky se přičte brzdná dráhe tohoto poháněcího motoru. Tato hodnota se uloží do paměti ve třetím paměťovém bloku 6. Z výpočtového bloku 5 je přes druhý paměťový blok 11, z jeho druhého ovládacího výstupu £₂ dán povel na řídicí vstup h regulátoru v akčním bloku 14 pro nezakreslený poháněči motor, který pomocí šroubového převodu posouvá pravítka směrem k sobě. Čtvrté

CS 270767 Bl čidlo 9 polohy, které je opojeno β poháněcím motorem pravítek, začíná vysílat impulsy, úměrné ujeté dráze do druhého vyhodnocovacího bloku lo. Jednotlivé hodnoty čítače druhého vyhodnocovacího bloku lo jsou ve výpočtovém bloku komparovány s vypočtenou dráhou, uloženou ve třetím paměťovém bloku 6. Když dojde ke komparaci, je z výpočtového bloku 2 P?^ea bloky 11, 14 zastaven pohyb pravítek, a ta jsou připravena pro nasunutí pásu změřené Šířky. Svitek je dále nasunut do nezakresleného rozvíjedla, začátek pásu zaveden do první stolice spojité válcovací tratě a začíná vlastní válcovací proces. Zapojení lze využít i pro jiné válcovací tratě, pokud je jejich vstupní úsek vybaven posuvným, hydraulicky ovládaným zavážecím trnem a zaváděcími pravítky ovládanými pomocí elektromotoru.

Claims (1)

1. Zapojení pro vystředění svitku do osy rozvíjedla, sestávající ze čtyř čidel polohy, čtyř paměťových bloků, dvou vyhodnocovacích bloků, výpočtového bloku, upravovacího bloku, akčního bloku a indikačního bloku, vyznačující se tím, že výstupy prvního čidla (1) polohy a druhého čidla (8) polohy jsou připojeny na odpovídající informační vstupy (bp b₂) prvního paměťového bloku (2), jehož výstup je zapojen na první datový vstup (ep výpočtového bloku (5), jehož první adresový výstup (f^) je spojen a adresovým vstupem (j) třetího paměťového bloku (6), k jehož datovému vstupu/výstupu (1) je připojen datový vstup/výstup (q) výpočtového bloku (5), jehož druhý adresový výstup (f₂) je zapojen na adresový vstup (k) čtvrtého paměťového bloku (7), jehož výstup je spojen se čtvrtým datovým vstupem (e^) výpočtového bloku (5), na jehož druhý datový vstup (e₂) je připojen výstup a na první řídicí výstup (c^) řídicí vstup (i) prvního vyhodnocovacího bloku (4), na jehož impulsní vstup (d) je zapojen výstup třetího čidla (3) polohy, přičemž výstup čtvrtého čidla (9) polohy je spojen s impulsním vstupem (m) druhého vyhodnocovacího bloku (lo), jehož výstup je připojen na třetí datový vstup (e$) a řídicí vstup (n) na druhý řídicí výstup (c₂) výpočtového bloku (5), jehož datový výstup (u) je zapojen na datový vstup (o) druhého paměťového bloku (11), jehož indikační výstup (r) je spojen s datovým vstupem (g) indikačního bloku (15), druhý ovládací výstup (p₂) s řídicím vstupem (h) akčního bloku (14) a první ovládací výstup (p^) s ovládacím vstupem (s) upravovacího bloku (12), k jehož výstupu je připojen řídicí vstup (t) ovládacího bloku (13).