CS270750B1 - Způsob zpracování odpadního zinku - Google Patents

Abstract

Odpadní zinek se nejprve louží roztokem hydroxidu sodného; po odloučení filtrátu se na nerozpustný zbytek působí kyselinou, například chlorovodíkovou nebo sírovou. Po oddělení nerozpustného zbytku se oba filtráty spojí za míchání. Hydroxid i kyselina se používají v ekvivalentním poměru a v 80 až 90 °-í hmot. množství, odpovídajícím obsahem zinku ve zpracovávaném odpadu.

Description

Vynález je určen pro provozy, ve kterých vzniká zinkový odpad s obsahem chloru nebo pru závody, ve kterých se tyto odpady zpracovávají.

Uvedené odpady vznikají jako zbytky při pyrometalurgické výrobě zinku a při některých způsobech jeho zpracování a využití. Kromě menšího množství olova a případně i mědi obsahují jako hlavní metabolickou složku zinek v kovové, oxidické a chloridové formě. Obsah celkového chloru bývá v mezích 2 až 5 % hmot., a tím vylučuje přímo zpracování na zinek.

Odstraňování chluru ju možné tepelnou cestou i oxtrakčnč, cestou mokrou; výsledné odloučení chloru je dostačující pro hutní zpracování na zinek, nevystihuje však velmi přísné požadavky na výrobu zinku elektrochemickou cestou. Nejvyšší stupeň odstranění chloru lze dosáhnout jen převedením zinku do roztoku s následovným vysrážením hydroxidu nebo uhličitanu zinečnatého. Tato technologie se provádí loužením zinečnaté suroviny v kyselině, obvykle solné nebo sírové s následovným vysrážením zinku v nerozpustné formě účinkem roztoku hydroxidu nebo uhličitanu sodného.

Nevýhodou posledně uvedeného způsobu je značná spotřeba kyselého i alkalického činidla a problémy spojené s odpadní vodou o vysoké solnosti.

Nevýhody snižuje způsob zpracování odpadního zinku podle vynálezu, spočívající v tom, že se odpadní zinek nejprve louží roztokem hydroxidu sodného a teprve na nerozpustný zbytek z tohoto loužení se působí kyselinou, například chlorovodíkovou nebo sírovou, a že. se filtráty z obou loužení za míchání a s výhodou při teplotě 60 až 100 °C smísí k vysráženi hydroxidu zinečnatého.

Využitím roztoku hydroxidu sodného k prvnímu loužení se část zinku, obvykle 10 až 20 % hmot. převede do formy rozpustného zinečnatanu sodného a při konečném srážení se uplatní i reakce

ZnCl₂ + Zn/0Na/₂ - 2 H,Q = 2 Zn/0H/₂ + 2 NaCl.

Převedením části zinku do roztoku primárním alkalickým loužením se snižují jak nároky na kyselinu pro sekundární sloužení kyselé a tím i nároky na finální srážení produktu. Nároky obou látek činí max. 90 % hmot. oproti množství v dosud využívaném postupu.

Využití způsobu podle vynálezu objasňuje dále uvedený příklad.

Příklad

100 kg odpadního zinku s obsahem 75 % hmot. zinku, 4 % hmot. chloru se vnese do 1 000 litrů alkalického roztoku s obsahem B0 kg NaOH a za intenzivního míchání při teplo tě 80 až 150 °C se během 2 hodin převede asi 14 % zinku do roztoku. Po ukončené extrakci se oddělí nerozpustný zbytek filtrací nebo odstředěním a podrobí loužení v 1 000 litrech kyselého roztoku obsahujícím 208,6 kg 35 % hmot. kyseliny solné nebo 100 kg kyseliny sírové běžné jakosti. Rozpouštění se provádí za intenzivního míchání při teplotě 100 °C po dobu 2 hodin. Po oddělení nerozpustného zbytku filtrací nebo odstředěním se oba filtráty za míchání a s výhodou při zvýšené teplotě spojí a pokud je to nutné, upraví se pH přídavkem kyseliny nebo louhu na hodnotu 9.Vzniklá sraženina hydroxidu zinečnatého se promyje, s výhodou dechlorovanou vodou, až do vymizení reakce na chlor ve filtrátu.

Claims (1)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   Způsob zpracování odpadního zinku kyselým loužením a působením hydroxidu sodného, vyznačený tím, že se odpadní zinek nejprve louží roztokem hydroxiGu sodného, načež se po odloučení filtrátu působí na nerozpustný zbytek kyselinou, například chlorovodíkovou nebo sírovou, a že se po oddělení nerozpustného zbytku filtráty z obou loužení spojí za mícháni a s výhodou při teplotě 60 až 100 °C, přičemž se hydroxid sodný i kyselina použijí ve stechiometricky ekvivalentním poměru a v množství, odpovídajícím 80 až 90 % hmot. zinku ve zpracovávaném odpadu.