CS269740B1 - Způsob přípravy vrstev oxidu manganičitého na tuhých podložkách - Google Patents

Abstract

Nanášení oxidu manganičitého na tuhé podložky, zejména na kladné elektrody elektrolytických kondenzátorů je zlepšeno tím, že roztok manganaté soli se zahustí přídavkem látek na bázi oxidu křemičitého nebo kyseliny křemičité na konzistenci vhodnou k nanášení např. sítotiskem nebo namáčením. Jako přísady lze použít např. hydrolyzovaný ethylsilikát, aerosol oxidu křemičitého nebo jejich směs.

Description

CS 269 740 B1

Elektrolytické kondenzátory zvýšené jakosti se skládají z anody z hliníku nebo tar-talu, na povrchu pokryté vrstvou oxidu, sloužící jako pracovní dielektrikum, a z katodo-vé vrstvy, jejíž hlavní složkou je vrstva oxidu manganičitého Mn02· Tato vrstva se zpra-vidla připravuje opakovaným nanášením roztoku dusičnanu manganatého a jeho tepelným roz-kladem. Elektrolytické kondenzátory s tantalovou anodou zpravidla obsahují anodu ze sli-nutého tantalu, a tudíž pórovitou; její nasycení roztokem dusičnanu manganatého protoprobíhá poměrně snadno. Naproti tomu, elektrolytické kondenzátory s hliníkovou anodouzpravidla obsahují anodu vyrobenou z hladkého plechu, na němž koncentrovaný·roztok dusič-nanu manganatého jen špatně ulpívá.

Proto je nutno pro vznik dobře lpících a homogenních vrstev nanášení dusičnanu man-ganatého mnohokrát opakovat. Například v patentu DE č. 2 623 592 se hovoří o celkovémpočtu vrstev až 10. Nevýhodou postupu je veliké tepelné namáhání podložky při opakovánírozkladu dusičnanu manganatého.

Jinou cestou je zahuštění roztoku dusičnanu manganatého vhodnou přísadou tak, abydobře ulpíval i na hladké kovové podložce a aby jej bylo možno nanášet sítotiskem při vý-robě tlustovrstvých a hybridních integrovaných obvodů. Přísada musí být mísitelná s vo-dou nebo smáčitelná vodnými roztoky. Dále, teplota rozkladu dusičnanu manganatého jeasi 250 až 400 °C. Přísada nebo zplodiny jejího tepelného rozkladu nesmí při těchto tep-lotách narušovat oxid manganičitý, například svými redukčními účinky nebo nadměrným vý-vojem plynů či pěněním, i tohoto důvodu převážná většina pojidel a zahušťujících přísadorganického původu nevyhovuje. Výše uvedené nevýhody odstraňuje způsob přípravy vrstev oxidu manganičitého. Před-mětem vynálezu je řešení tohoto problému podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, žese do roztoku dusičnanu manganatého přidává jedna nebo několik přísad na bázi oxidu kře-mičitého nebo kyseliny křemičité, které jsou koloidní nebo ve formě vodou smáčitelnýchultramikročástic. Žádná z těchto přísad při teplotě přeměny dusičnanu manganatého na oxidmanganičitý nenarušuje vznikající vrstvu a přitom usnadňuje nanášení na podložku. S výhodou lze použít například částice aerosolu oxidu křemičitého nebo produkt roz-kladu esterů kyseliny křemičité (nebo Jejich směs), případně směsi s dalšími látkami, ježkromě původního účelu navíc zahušťují konsistenci směsi obsahující dusičnan manganatý.Takovými látkami je například uhlík, elektrovodivé saze, oxid manganičitý nebo práškovéstříbro či jiné kovy.

Volbou koncentrace jmenovaných přídavků tak lze získat směs takové konsistence,jaká Je potřeba pro zvolený způsob nanášení, například namáčením, postřikem, vakuovouimpregnací či sítotiskem. Příklad 1

Anody z hliníkového plechu, připravené známým způsobem tak, že jejich povrch je ak-tivován, elektrochemicky leptán a formován, se ponoří do roztoku obsahujícího 15 až 60 '<hmot. dusičnanu manganatého a 5 až 20 i hmot. směsi připravené z 30 ml ethylsilikátu, 80 ml ethylalkoholu, 5 ml vody, 1 ml ethylenglykolu a 0,1 ml kyseliny dusičné. Potom seanody vyjmou, osuší proudem horkého vzduchu, vysuší v horkovzdušné sušárně a vyžíhají při250 až 400 °C. Proces namáčení, sušení.a vyžíhání se dvakrát až čtyřikrát opakuje; do roz-toku dusičnanu manganatého lze přidat jemně mletý grafit v množství 20 až 150 % množ-ství dusičnanu manganatého. Takto vytvořená vrstva oxidu manganičitého dobře lpí na pod-kladu, má dobrou elektrickou vodivost a dobře vyplňuje nerovnosti povrchu anod. Příklad 2

Na keramickou podložku byly známým způsober vytvořeny plochy pokryté na povrchu zo>;-

I

Claims (3)

1. 2 CS 269 740 B1 dováným tantalem, tvořícím anody kondenzátorů. Na ně byly sítotiskem naneseny katodyz vrstvy oxidu manganičitého s použitím pasty z 60% roztoku dusičnanu manganičitého, 15 % směsi obsahující zhydrolyzovaný ethylsilikát podle předchozího bodu, 8 % aerosoluoxidu křemičitého a 50 % mletého grafitu. Katody byly vysušeny horkým vzduchem a v hor-kovzdušné sušárně při 120 °C a vyžíhány při 300 až 400 °C. Nakonec byly katody opatřenykatodovým vývodem. PŘEDMĚT VYNALEZU

   1. Způsob přípravy vrstev oxidu manganičitého na tuhých podložkách, vyžnaóující se tím,že na podložku se nanese vrstva roztoku manganaté soli s přídavkem látek obsahujících ultramikrodisperzní oxid křemičitý, kyselinu křemičitou nebo jejich směs. £ 2. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že se jako ultramikrodisperzní látka použije aerosol oxidu křemičitého.
2. 3. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že se jako ultramikrodisperzní látka použijeprodukt hydrolýzy esteru kyseliny křemičité.
3. 4. Způsob podle bodů 1 až 3, vyznačující se tím, že roztok manganaté soli obsahuje jemněrozptýlený uhlík, oxid manganičitý, grafit nebo práškový kov nebo směs těchto látek.