CS266328B2 - Způsob výroby blokového polyamidového kopolymerů - Google Patents

Abstract

Způsob výroby blokového polyamidového kopolymeru, při kterém se spolu za současné reakce smísí při teplotě od 100 do 160 °C - první roztok, který je roztokem acyllaktamu a halogenidu hořečnatého v epsilon-kaprolaktamu, jež byly připraveny reakcí 2 ± 0,2 ekvivalentu sloučeniny s funkčními skupinami halogenidu kyseliny s jedním molem dilaktamátu hořečnatého, přičemž sloučeninou s funkčními skupinami halogenidu kyseliny je adukt 1 ekvivalentu polyetertriolu o molekulové hmotnosti 1 000 až 10 000 s 1 až 2 ekvivalenty dihalogenidů dikarboxylových kyselin a - druhý roztok, který je roztokem dilaktamátu hořečnatého v epsilon-kaprolaktamu a obsahuje dilaktamát hořečnatý v množství od 0,5 do 1,0 molu, vztaženo na ekvivalent halogenidu kyseliny použitého při tvorbě prvního roztoku, přičemž hmotnostní poměr acyllaktamu k epsilon-kaprolaktamu v reakční směsi je v rozmezí od 1:9 do 9:1.

Description

Předmětný vynález se týká způsobu výroby blokových polyamidových kopolymerů.

Blokové polyamidové kopolymery se mohou obecně skládat ze střídajících se segmentů polyamidových bloků a dalších segmentů, jako jsou elastomerní segmenty polymerních látek, jako jsou polyétery, polyestery, uhlovodíky nebo polysiloxany. Tyto blokové polyamidové kopolymery mohou být bud lineární, nebo rozvětvené v závislosti na struktuře elastomerních ncgmcntfl, z nichž )<· blokový polymer vyroben. Podrobnější popis struktury a způsobu výroby určitého typu blokového polyamidového kopolyméru lze nalézt v US patentu 4 031 164.

US patent RE 30 371 uvádí reakci mezi bisimidem a polyolem v přítomnosti katalyzátoru za tvorby látek s acyllaktamovými funkčními skupinami. Tyto sloučeniny s acyllaktamovými funkčními skupinami mohou následně reagovat s dalším laktamovým monomerem v přítomnosti katalyzátoru, čímž vzniká blokový polyamidový kopolymér. Je vhodné, aby byl po vzniku látek s funkčními skupinami, před přídavkem laktamového monomeru neutralizován katalyzátor, aby se předešlo potížím s ovládáním iniciace polymerizace laktamu během výroby blokových polyamidových kopolymerů.

Dále jsou popsány sloučeniny s acyllaktamovými funkčními skupinami, které se vyrobí reakcí halogenidů kyselin a laktamu. Tyto acyllaktamové sloučeniny mohou současně nebo následně reagovat s dalším laktamem v přítomnosti katalyzátoru za tvorby blokových polyamidových kopolymerů. Podle tohoto popisu se sloučeniny s acyllaktamovými funkčními skupinami připravují reakcí sloučeniny s funkčními skupinami halogenidů kyseliny s monomerním laktamem v přítomnosti akceptoru kyseliny. Akceptor kyseliny reaguje se vznikající kyselinou za tvorby soli, která se z roztoku vysráží a odstraní se filtrací.

Z GB patentu 1 067 153 je též známo, že sloučeniny s funkčními skupinami halogenidů kyseliny mohou reagovat s laktamem v přítomnosti katalyzátoru za tvorby acyllaktamových iniciátorů in situ a iniciovat vytváření blokových polyamidových kopolymerů. Podle US patentu 3 451 963 může být při polymerizaci kaprolaktamu na polyamid-6 připraven N-halogenkov laktamátový katalyzátor in situ reakcí mezi kovovou solí laktamu a halogenidem kovu.

Předmětem vynálezu je způsob výroby blokového polyamidového kopolymerů, který se vyznačuje tím, že se spolu za současné reakce smísí při teplotě od 100 do 160 °C

- první roztok, který je roztokem acyllaktamu a halogenidů hořečnatého v epsilon-kaprolaktamu, jež byly připraveny reakcí 2+0,2 ekvivalentu sloučeniny s funkčními skupinami halogenidů kyseliny s jedním molem dilaktamátu hořečnatého, přičemž sloučeninou s funkčními skupinami halogenidů kyseliny je adukt 1 ekvivalentu polyétertriolu o molekulové hmotnosti 1 000 až 10 000 s 1 až 2 ekvivalenty dihalogenidů dikarboxylových kyselin a

- druhý roztok, který je roztokem dilaktamátu hořečnatého v epsilon-kaprolaktamu a obsahuje dilaktamát hořečnatý v množství od 0,5 do 1,0 molu, vztaženo na ekvivalent halogenidů kyseliny použitého při tvorbě prvního roztoku, přičemž hmotnostní poměr acyllaktamu k epsilon-kaprolaktamu v reakční směsi je v rozmezí od 1:9 do 9:1. Způsob podle vynálezu se tedy skládá z reakce sloučeniny s funkčními skupinami halogenidů kyseliny s roztokem dilaktamátu hořečnatého v epsilon-kaprolaktamu za tvorby skladovatelného stabilního roztoku sloučeniny s acyllaktamovými funkčními skupinami obsahujícího halogenid hořečnatý a následného přidání většího množství roztoku dilaktamátu hořečnatého a epsilon-kaprolaktamu za vzniku reakční směsi, ve které epsilon-kaprolaktam účinkem sloučeniny s acyllaktamovými funkčními skupinami prudce polymerizuje na bloky polyamidu 6. Reakční směs může být použita pro odlévání bloků kopolymerů polyamidu 6 a pro reakční vstřikování těchto kopolymerů. Uvedený způsob se tedy vyhýbá separátní přípravě intermediární sloučeniny s acyllaktamovými funkčními skupinami reakcí sloučeniny s funkčními skupinami halogenidů kyseliny s laktamem v přítomnosti akceptoru kyseliny, včetně vysrážení soli

CS 266 328 B2 akceptoru kyselin a zdlouhavého stupně filtrace k odstranění soli. Tento způsob dále poskytuje výhodu v mnohem stabilnější povaze iniciátoru, než je pouhá sloučenina S funkčními SkUpljiami halogenidu kyseliny.

Podle vynálezu stabilní skladovatelná směs sloučeniny s acyllaktamovými funkčními skup i η.nu i -i h.i I ο(|<·η i du lioičíku, klojá tvoř í iniciátor pro polymer lzuc.1 kaprolaktamu, reaguje s dilaktamátom horečnatým za tvorby halogenmagneziumlaktainátového katalyzátoru pro rychlou polymerizaci kaprolaktamu. Množství sloučeniny s funkčními skupinami halogenidu kyseliny a dilaktamátu hořečnatého použité pro přípravu směsi je takové, aby byly ve směsi přítomny 2 + 0,2 ekvivalenty halogenidu kyseliny na mol dilaktamátu hořečnatého. Jestliže je množství halogenidu kyseliny značně vyšší než jsou 2 ekvivalenty, může přebytek způsobit určitou nestabilitu sloučeniny s acyllaktamovými funkčními skupinami. Pokud je toto množství značně menší než 2 ekvivalenty, vytvoří se určitý podíl halogenmagneziumlaktamátu, který může způsobit předčasnou polymerizaci epsilon-kaprolaktamu přítomného v acyllaktamovém roztoku před přídavkem dilaktamátu hořečnatého v žádoucím stupni polymerizace. Ve výhodném provedení se tudíž při přípravě roztoku acyllaktam-magneziumhalogenidu použije sloučeniny s funkčními skupinami halogenidu kyseliny v množství 2 ekvivalentů na mol dilaktamátu hořečnatého.

Blokové polyamidové kopolymery připravené způsobem podle vynálezu jsou obecně složeny ze střídajících se bloků polyamidových segmentů (-NH-Y-CO-) , kde Y znamená pentametylén a m je celé číslo větší než jedna, a z elastomerních polyetherových segmentů.

Ve sloučenině s funkčními skupinami halogenidu kyseliny, obsahující přinejmenším jednu skupinu halogenidu kyseliny na molekulu, se halogenidová skupina nahradí N-laktaraovou skupinou představovanou vzorcem

ve kterém W znamená alkylen C₃ až C₁₂ nebo substituovaný alky lenový radikál, reakcí s dilaktamátem hořčíku vzorce

I C-N-Mg-N^ I I '^W w čímž vznikne sloučenina s acyllaktamovými funkčními skupinami, která působí jako iniciační činidlo pro polymerizaci epsilon-kaprolaktamu na blokový kopolymer polyamidu 6.

Výraz skupina halogenidu kyseliny znamená pro účely předmětného vynálezu halogenderivát karboxylové kyseliny, přičemž výhodným halogenovým substituentem je chlor. Sloučenina s funkčními skupinami halogenidu kyseliny obsahuje ve výhodném provedení dvě skupiny halogenidu kyseliny a ve výhodnějším provedení přinejmenším tři skupiny halogenidu kyseliny. Výraz funkčnost halogenidu kyseliny znamená počet skupin halogenidu kyseliny obsažených v jedné molekule shora definované sloučeniny s funkčními skupinami halogenidu kyseliny.

Když se elementární polyetherové segmenty zabudují do blokových polyamidových kopolymerů v množství přinejmenším 50 procent hmotnostních, poskytují kopolymerům obvykle zotavení při deformaci v tahu nejméně asi 50 %. Zotavení při tahové deformaci se určuje na vysušeném tvářeném vzorku polymeru prodlouženém o 50 i původní délky (1) a udržovaném za napětí po dobu 10 minut. Deset minut po uvolnění napětí se provede opětné změření vzorku d_r>· Procentrální zotavení je

1,5 1 - l_rxl00

0,5 1

CS 266 328 B2

I když se pro určení, zda se elastomerní podíl chová jako elastomerní segment podle shora uvedené definice, požaduje, aby blokový polyamidový kopolymér obsahoval nejméně 50 % hmotnostních elastomerní látky, je třeba si uvědomit, že množství elastomerního segmentu v blokových polyamidových kopolymeroch vyrobených způsobem podle vynálezu není limitováno obsahem 50 % hmotnostních, jelikož i nižší a přirozeně i vyšší obsahy v rozmezí od 10 do Ή) Ά hmot nonl n l< li iláv.ijf polyamidovému polymetu zlepšení vhintnonll . .

Sloučeninou s funkčními skupinami halogenidu kyseliny jo s výhodou adukt 1 ekvivalentu polyétertriolu o molekulové hmotnosti 2 000 až 8 000, přednostně na bázi polyethylenoxidu, polypropylenoxidu nebo poly(tetramethylenoxidu) s 1 až 2 ekvivalenty halogenidů aromatických dikarboxylových kyselin, například chloridu kyseliny tereftalové.

Dilaktanáty hořčíku použitelné při způsobu podle vynálezu mohou být vyrobeny z jakéhokoliv vhodného laktamu, jako je epsilon-kaprolaktam, 2-pyrolidon, lauryllaktam, nebo kaprolaktam jiný než epsilon-kaprolaktam. Výhodnými dilaktamáty hořčíku jsou magnézium bis-(2-pyrolidonát) a magnézium bis-(epsilon-kaprolaktamát).

Jedním ze způsobů výroby dilaktamátu hořečnatého je reakce požadovaného laktamu s alkoxidem hořčíku a odstranění reakcí vzniklého alkoholu jeho oddestilováním z reakční směsi. Jak je však podle dosavadního stavu techniky známo, existuje několik dalších možných způsobů přípravy dilaktamátů hořčíku a předmětný vynález není omezen na shora popsaný postup.

Pro usnadnění manipulace se dilaktamát hořčíku ve výhodném provedení rozpustí v epsilon-kaprolaktamu pro pozdější použití při polymerizaci epsilon-kaprolaktamu. Reakce dilaktamátu hořčíku se sloučeninou s funkčními skupinami halogenidu kyseliny se může snadno provádět jakýmkoliv vhodným způsobem. Dilaktamát se může například přidat do roztoku sloučeniny s funkčními skupinami halogenidu kyseliny rozpuštěné ve vhodném inertním rozpouštědle, jako je tetrahydrofuran, načež se směs intenzivně míchá, aby došlo k reakci. Rozpouštědlo může být potom odpařeno, čímž vznikne směs acyllaktamu a halogenidu hořečnatého. Jestliže se jako rozpouštědla pro dilaktamát hořčíku použije epsilon-kaprolaktamu, bude produkt též obsahovat epsilon-kaprolaktam a další množství epsilon-kaprolaktamu může být přidáno pro úpravu viskozity při manipulaci a přečerpávání. Tento roztok je prvním roztokem při způsobu podle vynálezu. Jelikož je acyllaktam iniciátorem polymerizace epsilon-kaprolaktamu, je důležité, aby v podstatě veškerý dilaktamát horečnatý přidaný do sloučeniny s funkčními skupinami kyseliny pro její převedení na acylaktam, byl převeden na inaktivní halogenid hořečnatý. Dosáhne se toho použitím 2+0,2 ekvivalentů funkčních skupin halogenidu kyseliny na každý mol dilaktamátu hořečnatého při přípravě směsi. Ve výhodném provedení se na každý mol dilaktamátu hořečnatého používá 2 ekvivalentů funkčních skupin halogenidu kyseliny.

Tím se eliminuje možnost vzniku halogenmagnéziumlaktamátu, v přítomnosti iniciátoru, v prvním roztoku a zabrání se předčasné polymerizaci. Halogenmagnéziumlaktamát je totiž účinným katalyzátorem polymerace epsilon-kaprolaktamu.

Druhým roztokem použitým ve způsobu podle vynálezu je roztok dilaktamátu hořečnatého v epsilon-kaprolaktamu. Jestliže se první a druhý roztok přivedou do reakce při vhodné reakční teplotě, zreaguje pravděpodobně dilaktamát hořečnatý z druhého roztoku s halogenidem hořečnatým přítomným v prvním roztoku za tvorby halogenmagnéziumlaktamátu in situ, čímž se získá vysoce účinný katalyzátor pro polymerizaci laktamu. Dilaktamát hořčíku by se měl přidat v takovém přebytku, aby došlo k dezaktivaci nečistot a k polymerizaci epsilon-kaprolaktamu. Toto množství bude proměnné v závislosti na koncentraci nečistot a na polymerizační rychlosti požadované pro danou aplikaci. Výhodné množství přídavného dilaktamátu hořčíku se obecně pohybuje v rozmezí od 0,5 molu do 1 molu na jeden ekvivalent funkčních skupin halogenidu kyseliny sloučeniny s těmito funkčními skupinami použité pro přípravu roztoku acyllaktamu a magnéziumhalogenidu.

Smísení prvého a druhého roztoku podle vynálezu a zavedení směsi do formy může být provedeno různými postupy. Při odlévání a reaktivním vstřikování, kde je žádoucí rychlá reakce se obvykle první a druhý roztok podle vynálezu prudce a intenzivně promísí a směs

CS 266 328 B2 se okamžitě zavede do formy. Může být volena jakákoliv teplota formy, při níž dojde k polymerizaci, obecně v rozmezí od přibližně 80 °C do přibližně 250 °C a ve výhodném provedení od přibližně 100 °C do přibližně 160 °C. Pro míšení obou roztoků a tím tvorbu blokových polyamidových kopolymerů nylonu se však hodí různé způsoby míšení a způsob podle vynálezu není žádným konkrétním postupem omezen.

Následující příklady demonstrují způsob výroby blokových polyamidových kopolymerů nylonu. Díly a procenta jsou uváděny hmotnostně, pokud není uvedeno jinak.

Přikladl

Příprava magnezium-bis-pyrolidonátu v kaprolaktamu

Do jednolitrové čtyřhrdlé baňky vybavené míchadlem, destilační hlavou, teploměrem a uzávěrem a umístěné na olejové lázni bylo přidáno 12 gramů (g) hořčíku, 200 mililitrů (ml) ethanolu, a 100 mililitrů (ml) heptanu. Roztok byl přiveden k varu pod refluxem zvýšením teploty lázně na přibližně 81 °C, přičemž byla v baňce vytvořena dusíková atmosféra. Teplota roztoku byla přibližně 72 °C. Do tohoto roztoku pod refluxem bylo za míchání roztoku přidáno 80 ml 2-pyrolidonu. Za přibližně 10 minut po přídavku 2-pyrolidonu byl ethanol a heptan oddestilován při atmosférickém tlaku. Dále bylo přidáno 140 gramů kaprolaktamu v tavenině a teplota lázně byla zvýšena na přibližně 120 °C a baňka byla umístěna pod vakuum. Tlak byl poté snižován pomalu na 933,2 Pa, aby se odstranil další etanol a heptan, které byly zachycovány do odlučovače se suchým ledem a acetonem. Do baňky bylo přidáno 284 g kaprolaktamu vysušeného v tavenině, přičemž se tlak udržoval na 933,2 Pa. Teplota olejOvé lázně byla pomalu zvyšována na hodnotu přibližně 140 °C a tlak byl snižován pomalu na 266,7 Pa. Po odstranění 171,5 g látky byl horký roztok ochlazen na 85 °C a v této době byl převeden do dvouvrstvého plastikového sáčku a nechal se zchladnout a ztuhnout na suchém ledu. Po ztuhnutí byl výsledný ztuhlý roztok rozdrcen na jemné částice. Výtěžek byl 500,6 g látky, ' která obsahovala 0,5 molu magnézium-bis-2-pyrolidonátu v kaprolaktamu.

Příklad 2

Příprava sloučeniny s funkčními skupinami halogenidu kyseliny

I Látka s funkčními skupinami halogenidu kyseliny byla připravena reakcí polyesteru se třemi funkčními hydroxylovými skupinami s halogenidem di-funkční kyseliny. Výslednou j sloučeninou je výhodná sloučenina s funkčními skupinami halogenidu kyseliny, popsaná výše.

। Do 2 litrové baňky bylo k 801 g póly(oxypropylen)triolu s koncovým etylenoxidovým seskupením (přibližně molekulová hmotnost 4 800), 81,4 g chloridu kyseliny tereftalové a 400 g tetrahydrofuranu přidáváno během přibližně 10 minut 67 ml triethylaminu a 80 ml tetrahydrofuranu. Molární poměr triolu k chloridu difunkční kyseliny byl 2:5. Směs byla udržována při pokojové teplotě a za atmosféry dusíku po dobu 3 hodin. Výsledná směs byla potom přefiltrována, přičemž poskytla nažloutlý filtrát. Z malého vzorku byl odpařen tetrahydrofuran za použití rotačního odpařovače s vodní lázní o teplotě 60 až 70 °C, aby mohl být vypočten výtěžek získané sloučeniny s funkčními skupinami halogenidu kyseliny. Výtěžek byl 759,1 g sloučeniny s funkčními skupinami halogenidu kyseliny v tetrahydrofuranu.

Příklad 3

Příprava roztoku acyllaktamu a chloridu hořečnatého ” Roztok acyllaktamu v souhlasu s předmětným vynálezem byl připraven reakcí 2 ekvivalentů sloučeniny s funkčními skupinami halogenidu kyseliny podle příkladu 2 s jedním molem .

magnezium-bis-pyrolidonátu podle příkladu 1.

CS 266 328 B2

Do baňky obsahující 1 143,1 g sloučeniny s funkčními skupinami halogenidu kyseliny v tetrahydrofuranu podle příkladu 2 bylo přidáno 134 g roztoku magnezium-bis-pyrolidonátu v kaprolaktamu připraveného podle příkladu 1. Výsledná směs byla prudce promíchána při pokojové teplotě a potom odpařena v rotačním odpařovači vyhřátém vodní lázní na 60 až 70 °C. Výtěžek po odpaření byl 861,0 q směsi (příklad přípravy prvního roztoku při způsobu podle vynůIezu).

Příklad 4 až 6

Příprava blokového polyamidového kopolymeru na bázi polyamidu-6

Směs připravená podle příkladu 3 byla použita v následujících třech příkladech 4 až 6 pro demonstraci přípravy blokového polyamidového kopolymeru za použití magnezium-bis-pyrolidonátu připraveného podle příkladu 1. Do třech zkumavek bylo vloženo 5,7 g látky připravené podle příkladu 3 a 20 g destilovaného kaprolaktamu. Každá ze zkumavek byla umístěna na olejovou lázeň s teplotou udržovanou na 130 °C. Jakmile se vyrovnala teplota látek ve všech zkumavkách, bylo do každé ze zkumavek v jednotlivých příkladech přidáno určité množství magnezium-bis-pyrolidonátu v kaprolaktamovém roztoku podle příkladu 1 a byl sledován čas naběhnutí polymerizace. Tabulka 1 níže uvádí množství roztoku magnézium-bis-pyrolidonátu v kaprolaktamu (MGPC) přidaného v každém příkladu a polymerizační dobu.

Tabulka 1

Příklad Roztok MGPC (g) Polymerizační doba (s)

1,7

0,8

0,4 až 20 žádná reakce po 10 minutách

Příklad 7

V tomto příkladu bylo vloženo 95 g směsi připravené podle příkladu 3 výše, společně se 132 g kaprolaktamu a 3 ml 4% vodného roztoku octanu mědnatého, do 500 ml 4hrdlé baňky vybavené míchadlem, vstupem dusíku, termočlánkem, vyhřívaným pláštěm a hlavou pro vakuovou destilaci. Směs byla potom promíchávána a zahřívána na přibližně 130 °C, přičemž byla udržována pod vakuem. Poté, co bylo 25 ml látky odstraněno vakuovou destilací, byla směs ochlazena a udržována při teplotě 100 °C pod vakuem až do použití.

Do druhé baňky bylo předloženo 26 g jednomolárního roztoku magnezium-bis-2-pyrolidonátu v kaprolaktamu a 174 g bezvodého kaprolaktamu. Po odplynění směsi byla teplota zvýšena a udržována na 100 °C za vakua až do použití.

Stejné objemy shora připravených roztoků byly separátně přečerpány dvěmi zubovými čerpadly Zenith č. 5 do statického mixe'ru Kenics o rozměrech 0,64x20,3 cm a směs byla zavedena do formy povlečené teflonem o rozměrech 20,3 cm x 20,3 cm x 32 cm, která byla předem vyhřátá na 130 °C. Ze záznamu exotermního průběhu teploty bylo zjištěno, že polymerizace byla dokončena po 104 sekundách po naplnění formy. Látka se ponechala ve formě dalších 200 sekund na celkový čas přibližně 5 minut. Z výsledného odlitku byla vyříznuta zkušební tělíska pro účely zkoušení různých mechanických vlastností v podstatě podle těchto metod:

Pevnost v tahu ASTM 638 (MPa)

Pevnot v dotržení: ASTM D 1 004 (N/m)

Modul pružnosti v ohybu: ASTM D 638 (MPa)

Tažnost: ASTM D 638 (%)

Vrubová houževnatost IZOD: ASTM D 256 (J/m)

CS 266 328 B2 7

Vlastnosti tvářeného vzorku podle příkladu 7 jsou uvedeny v tabulce II:

Tabulka 2

Pevnost	v tahu,	MPa,	na	mezi	kluzu	50,8
			pri	pro	i Žen í	4 , 1
Tažnost,	, %		na	mezi	kluzu	8,5
			při	přetržení	90
Pevnost	v dotrže	?ní, N/m				2 R 2
Modul pružnosti	v ohybu,	MPa		1	517
Vrubová	houževnatost Izod	z J/m			293

Shora uvedené příklady demonstrovaly přípravu acyllaktamového roztoku (první roztok způsobu podle vynálezu) z magnezium-bis-2-pyrolidonátu, jako dilaktamátu hořčíku a přípravu blokového polyamidového kopolymeru z tohoto roztoku. Magnézium~bis~2-pyrolidonát může být ve shora uvedených příkladech nahrazen jinými dilaktamáty hořčíku, jako je magnézíum-bis-(epsilon-kaprolaktamát).

Claims (6)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   1. Způsob výroby blokového polyamidového kopolymeru, vyznačující se tím, že se spolu za současné reakce smísí při teplotě od 100 do 160 °C.

   - první roztok, který je roztokem acyllaktamu a halogenidu horečnatého v epsilon-kaprolaktamu, jež byly připraveny reakcí 2+0,2 ekvivalentu sloučeniny s funkčními skupinami halogenidu kyseliny s jedním molem dilaktamátu horečnatého, přičemž sloučeninou s funkčními skupinami halogenidu kyseliny je adukt 1 ekvivalentu polyétertriolu o molekulové hmotnosti 1 000 až 10 000 s 1 až 2 ekvivalenty dihalogenidů dikarboxylových kyselin a

   - druhý roztok, který je roztokem dilaktamátu horečnatého v epsilon-kaprolaktamu a obsahuje dilaktamát hořečnatý v množství od 0,5 do 1,0 molu, vztaženo na ekvivalent halogenidu kyseliny použitého při tvorbě prvního roztoku, přičemž hmotnostní poměr acyllaktamu k epsilon-kaprolaktamu v reakční směsi je v rozmezí od 1:9 do 9:1.
2. 2. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že laktamy v dilaktamátech hořčíku uvedených v prvním a druhém roztoku se vyberou ze skupiny zahrnující epsilon-kaprolaktam, 2-pyrolidon a lauryllaktam.
3. 3. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že dilaktamátem hořčíku uvedeným v prvním a druhém roztoku je bis(2-pyrolidonát)hořečnatý.
4. 4. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že halogenidem kyseliny je chlorid kyseliny.
5. 5. Způsob podle bodu 4, vyznačující se tím, že uvedený první roztok se vytvoří reakcí

   2 ekvivalentů sloučeniny s funkčními skupinami halogenidu kyseliny s jedním molem dilaktamátu horečnatého.
6. 6. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že polyetertriol je odvozen od polyethylenoxidu, polypropylenoxidu nebo polytetramethylenoxidu.