Vynález se týká zařízení к rozvolňování vláken pro spřádací jednotku dopřádacího stroje, které zrovnoměrňuje tok rozvolněných vláken do spřádacího rotoru nebo do jiného spřádacího systému a zmenSuje periodické nerovnoměrnosti v dodávce rozvolněných vláken, jejichž frekvence odpovídá frekvenci obrátek vyčesávacího válečku.

U bezvřetenových dopřádacích strojů je předpokládaný pramen podáván do spřádací jednotky podávacím ústrojím, kde je v zařízení к rozvolňování působením pracovních hrotů vyčesávacího válečku rozvolňován a přeměněn na proud rozvolněných vláken, který je nasáván do spřádacího rotoru, na jehož směrném povrchu se vlákna sdružují do vlákenné stužky, která se pak rotací zkrucuje a přeměňuje v přízi. Ta je ze sběrného povrchu kontinuálně odtahována a dále navíjena na cívku.

Pro užitné vlastnosti příze i pro stabilitu spřádacího procesu je velmi důležité, aby rozvolňování vláken z pramenu probíhalo co nejdokonaleji. Ideálním stavem by byl rovnoměrný proud ojednocených vláken. čím více se provedení spřádací jednotky a její provozní charakteristika přibližuje tomuto ideálnímu stavu v operaci rozvolňování vláken, tím lepších výsledků se může dosáhnout, zejména při výrobě kvalitních jemných přízí.

Detailním sledováním procesu rozvolňování dostupnými technickými prostředky a provedenými měřeními byla operace rozvolňování podrobena analýze. 2 ní je patrno, že pracovními hroty vyčesávacího válečku je důsledně ojednocen jen určitý podíl zpracovávaných vláken, zatímco ostatní část je pouze rozvolněna na různě početné skupiny vláken. Podíl těchto dvou částí je závislý na stavu vláken v předkládaném pramenu a dalších provozních parametrech a zejména na četnosti vláken zpracovávaných vyčesávacím válečkem za časovou jednotku.

Zjišťované nerovnoměrnosti v toku rozvolněných vláken jsou jednak nepravidelné a v časovém průběhu nahodilé a jednak byla měřeními opakovaně zjišťována i pravidelně se vyskytující nerovnoměrnost s konstantní frekvencí, která odpovídá frekvenci obrátek vyčeeávacího válečku. Důvodem tohoto jevu je určitá periodičnost činnosti vyčesávacího válečku, která vyplývá z toho, že pracovní hroty jsou na jeho povrchu uspořádány ve šroubovici. Nejběžnější a výrobně nejsnadnější provedení vyčesávacího válečku je в navinutým pilkovým potahem do Šroubové drážky. Pro jednotlivé druhy zpracovávaných vláken je volen typ pilkového potahu s vhodnými úhly a dalšími geometrickými rozměry pracovních hrotů.

Jsou známy i vyčesávací válečky в pilkovým potahem navinutým ve vícechodé šroubovici.

Rovněž jsou používány i vyčesávací válečky s pracovními hroty ve formě vsazených jehel do jeho povrchu. Různé konstrukční obměny jehlových vyčesávacích válečků především sledují cíl zlevnit výrobu těchto typů, neboť výrobní náklady jsou u nich značně vyšší než u typů s pilkovým potahem.

Známé druhy vyčesávacích válečků vykazují charakteristické provozní, vlastnosti i známé nedostatky. Vyčesávací válečky s navinutým pilkovým potahem jsou výrobně levnější při použití různých pilkových potahů a dostatečně univerzální.

Je nevýhodné, že šroubovice pilkového potahu axiálně hrne pročesávanou vlákennou třáseň a je přičinou periodických nerovnoměrností v toku rozvolněných vláken. Provedení s vícechodou šroubovici snižuje amplitudu a zvyšuje frekvenci nerovnoměrností, avšak ještě intenzivněji hrne pročesávanou třáseň. Výrobně je toto provedení vyčesávacího válečku poněkud nákladnější.

Jehličkové vyčesávací válečky mívají nižší celkový počet pracovních hrotů, což ovlivňuje stupeň rozvolnění či intenzitu ojednocování. Tento poměr nabývá na významnosti při výrobě hrubších přízí, kdy prochází spřádací jednotkou velké množství vláken.

Nevýhody známých řešení rozvolňování vláken a známých zařízení řeší a zmírňuje zařízéní к rozvolňování vláken podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že skluzová plocha zhušřovače je za zónou stiskové linie ve směru dalšího pohybu pramene vláken opatřena dělicími prostředky к podélnému rozdělení pramene vláken na dílčí třásně, jejichž rozteče se liší od celistvého násobku stoupání šroubovice pracovních hrotů vyčesávacího válečku.

V podstatě se jedná o snížení amplitudy a zvýšení frekvence periodických nerovnoměrností. Pro spřádací systémy je to výhodné pro zvýšení stability procesu, neboř menší výkyvy toku přiváděných ojednocených vláken se při následném procesu sdružování snadněji eliminují.

Příkladné provedení zařízení к rozvolňování vláken je znázorněno na přiloženém výkresu, kde zančí obr. 1 schematické znázornění předlohy ve formě pramenu vláken, její rozdělení do dílčích třásní a schematické znázornění pracovních hrotů vyčesávacího válečku uspořádaných ve šroubovici, obr. 2 zařízení pro podávání a rozvolňování vláken pro spřádací jednotku v bokorysném pohledu, obr. 3 zařízení podle obr. 2 v řezu rovinou A-A.

Na obr. 1 je pramen 2 vláken přiváděn ve směru šipky ke stiskové linii 2 ^{a za} ní je rozdělovacími prostředky, např. rozdělovacími výstupky 2' rozdělován na dílčí třásně 11. Do těchto dílčích třásní 11 pramenu 2 zasahují pracovní hroty 2 uspořádané ve šroubovici se stoupáním S na vyčesávacím válečku £. Šířka dílčí třásně 11 je označena A a rozteč dílčích třásní 11 je označena B. .

Na obr. 2 je znázorněn zhušřovač 2 pramene 2/ který,je otočně uložen na čepu 2 ^a silou P ve směru šipky a jehož skluzová plocha 10 je přitlačována na podávači váleček Ί_ ve stiskové linii 2. Pramen 2 3^{e 2a} stiskovou linií 2 veden přes rozdělovači prostředky 2 do dosahu pracovních hrotů 2 uspořádaných ve šroubovici se stoupáním S na vyčesávacím válečku 2/ uloženém na hřídeli 2· Rozvolněná vlákna vystupují výstupem V do neznázorněného spřádacího zařízení, například dp spřádacího rotoru rotujících frikčních ploch apod.

Na obr. 3 je v řezu rovinou A-A znázorněno zařízení podle obr. 2. Zhušřovač 2 má za stiskovou linií 2 na místě, v němž se pramen 2 ohýbá do dosahu pracovních hrotů 2# vytvořeny rozdělovači prostředky 2 ve formě výstupků. Na okrajích je pramen 2 veden výstupky 80. Stoupání S šroubovicového uspořádání pracovních hrotů 5 je odlišně velké od šířky A vodicí polodrážky 30 mezi výstupky pro vedení dílčí třásně 21· Rozteč В rozdělovačích prostředků 2 vztah ke stoupání S pracovních hrotů 2 vyčesávacího válečku 2· ·

Znázorněná provedení na obr. 1 až 3 mají následující funkci: Pramen 2 vláken je za stiskovou linií 2 při svém vstupu do zóny rozvolňování rozdělen na větší počet dílčích třásní 21' které jsou mezi sebou odděleny rozdělovacími výstupky 3' takže jsou samostatným vlákenným útvarem, který je pročesáván pracovními hroty 2· Průběh rozvolňování vláken dílčích třásní 11 je navzájem nezávislý a je ovlivňován především podmínkami, při nichž do nich pronikají pracovní hroty 2· Nerovnoměrnost procesu rozvolňování vláken je způsobována do značné míry tím, že pracovní hroty 2 jsou uspořádány ve šroubovici, která cto třásně nebo do dílčích třásní 11 stranově proniká a axiálně je hrne, šířka A dílčích třásní 21 a jejich rozteč В jsou voleny tak, že nejsou celistvým násobkem stoupání V důsledku toho je posunutí počátku stranového pronikání hrotů 5 do dílčích třásní 11 o určitý úhel pootočení vyčesávacího válečku 4__t to je o určitý časový interval. Je-li např. pramen 2 vláken rozdělen do tří dílčích třásní 21' i^aíc znázorněno na výkresu, pak je výhodné ‘ volit rozměr В tak, aby nebyly násobkem stoupání S šroubovice pracovních hrotů 2 ^a jeví se účelným volit jej podle vztahu n.S + —s, kde n = celé číslo. Tím je docíleno, že počátky stranového pronikání pracovních hrotů 5 šroubovice S do dílčích třásní 11 jsou navzájem posunuty o 1/3 obvodu vyčesávacího válečku 4, to je o 1/3 časového intervalu příslušného jedné obrátce vyčesávacího válečku 2·

Kromě nerovnoměrností, které mají nepravidelný a statistický charakter se vyskytují pravidelné periodické výkyvy, odpovídající cca 20 % střední četnosti vláken a jejich frekvence se shoduje s obrátkami vyčesávacího válečku 2· Příčinou je uspořádání pracovních hrotů 5 ve šroubovici, což se potvrzuje měřeními s použitím jehlových vyčesávacích válečků, u nichž není uspořádání pracovních hrotů ve šroubovnici.

Při axiálním pronikání šroubovice do třásně má nejvýznamnější vliv vstup a výstup šroubovice na vznik nerovnoměrností procesu rozvolňování pramenu 1_ vláken.

Tok rozvolněných vláken proudí výstupem V do spřádacího systému, například do spřádacího rotoru, kde sdržuje na sběrném obvodu a z něho ve formě příze se odtahuje. Rovněž může výstupem V proud vláken proudit do jiného systému, např. na povrch frikčních bubnů nebo jiných orgánů, kde dochází ke sdružování a zakrucování vláken.

Tok vláken, který má periodické výkyvy v četnosti vláken, je zdrojem nepravidelností ve spřádacím procesu, což se projevuje přetrhovostí a zhoršenými vlastnostmi vyráběné příze, zejména zvýšenou nestejnoměrností.