CS261184B1 - Okno, zejména dřevěné, se třemi za sebou uspořádanými okenními tabulemi - Google Patents

Abstract

Předmětem řešení je okno, zejména dřevěné, v podstatě ve známém provedení rámů okenních křídel, u něhož je mezi tyto rámy vsazena prostřední samonosná okenní tabule. Její samonosnost je charakterizována přilepením křidélek půlzávěsů přímo na jejím skleněném povrchu, zatímco druhé části, tedy druhá polovina takových vyvěsitelných závěsů, je přišroubována svými křidélky k rámu okenního křídla. Samonosná prostřední okenní tabule je orámována poddajným obložením, které jednak slouží jako bezpečnostní ochrana hran této okenní tabule, jednak jako těsnění i prvek tlumicí její rezonanční vlastnosti jako desky. Je přitlačována na opěrnou plochu polodrážky vytvořené na jednom, případně na obou rámech okenních křídel, případně na čelní plochu doplňkového rámečku zapraveného do vnitřního obvodu jednoho z rámů okenního křídla. Nestejné hloubky vzduchových mezer mezi samonosnou prostřední okenní tabulí a okenními tabulemi rámů křídla okna přispívají k lepšímu tlumení hluku.

Description

Vynález se týká okna, zejména dřevěného, se třemi za sebou uspořádanými skleněnými tabulemi.

Je známo, že hlavním zdrojem úniku tepelné energie z budov jsou jejich okna. Proto sé snaha po zredukování těchto tepelných ztrát zaměřuje na zdokonalení oken a na minimalizaci těchto ztrát zaváděním oken trojitě zasklených. Jsou známa řešení, která nahrazují okna dvojitě zasklená nebo okna dvojitá (špaletová) okny trojitě zasklenými a to tak, že se s oknem vymění i jeho původní osazovací rám, anebo v příznivějším případě se původní osazovací rám okna ponechá, pokud nové trojitě zasklené okno se do něj bez úprav vejde. Každopádně jsou to však opatření složitá a proto i nákladná. Z toho důvodu se u dále použitelných, tedy zdravých okenních křídel řeší situace tak, že se např. u tzv. zdvojených rámů okenních křídel upravují jen tyto rámy tak, aby se mezi ně dala vsadit třetí, prostřední okenní tabule. Pokud jsou rámy dřevěné, úprava spočívá v tom, že se ve styčných plochách po vnitřním obvodu ohraničujícím průhledové pole rámu či křídla okna zafrézuje dovnitř otevřené osazení, které pojme prostřední okenní tabuli s oboustranným obvodovým těsnicím rámečkem a při sešroubování obou rámů zdvojeného okenního křídla stiskem rámečku zafixuje tuto třeti, prostřední okenní tabuli v okenním křídle. Problém drženi této prostřední tabule při čištění okenních skleněných tabulí s rozšroubovanými rámy okenního křídla je řešen tak, že alespoň uprostřed každé z obdélníkových stran průhledového pole okenního rámu je tato prostředni okenní tabule vsazena do drážek polyamidových vložek, zapuštěných do obou protilehlých rámů zdvojeného křídla okna a přišroubovaných jak k jeho vnějšímu, tak i k vnitřnímu rámu. Má-li se čistit plocha této prostřední okenní tabule, přivrácená k vnějšímu sklu okna, musí se vyšroubovat z vnější strany okna*šrouby držící zmíněné polyamidové vložky ve spojení s vnějším rámem, aby vložky zůstaly spojeny jen s vnitřním rámem okenního křídla. Po vyšroubování šroubů spojujících oba rámy okenního křídla lze tyto rámy rozevřít a tím, že tyto polyamidové vložky zůstanou přišroubovány k vnitřnímu rámu, se zpřístupní k vnějšku přivrácená plocha skleněné okenní tabule pro očištění. Celá prostředni okenní tabule tedy zůstává prostřednictvím těchto polyamidových vložek spojena s vnitřním rámem okenního křídla. Pro očištění druhé plochy této prostřední okenní tabule je nutné opět spojit polyamidové vložky vsazením a utažením šroubů s vnějším rámem okenního křídla a vyšroubovat jejich šrouby z vnitřní strany okna, tedy z vnitřního rámu okenního křídla, aby celá prostřední okenní tabule byla zafixována na vnějším rámu a zpřístupnila se její plocha přivrácená k vnitřnímu okennímu sklu. Je patrné, že při čištěni oken tohoto typu je třeba manipulovat nejméně s osmi šrouby navíc u každého okenního křídla, přičemž vedle této pracnosti vstupuje do popředí jako nepříznivý faktor i větší zásah do rámů okenních křídel, nutnost polyamidových vložek a šroubů k jejich přichycení k rámům, která se projeví i v ceně takové úpravy. Nejde však jen o úpravy, stejně se to projevuje i u oken nově vyráběných pro takovou formu trojitého zasklení.

Při výměně celých oken lze přirozeně použít už okna průmyslově vyrobená jako trojitě zasklená. Pro ten účel vyrábějí sklárny přímo ztrojené bloky okenních tabulí se slepenými mezivložkami, kterými se osazují rámy okenních křídel. Má to sice své přednosti v tom, že mezivložky brání znečištění vnitřních ploch takto spojených okenních tabulí, ale nedostatek tohoto řešení je v tom, že takový ztrojený blok okenních tabulí je poměrně nákladný a přitom vykazuje jen nepatrný útlum hluku oproti oknům jen dvojitě zaskleným. Proto odstranění této závady vede k oknům se ztrojenými rámy okenních křídel, ale i v těchto případech jsou náklady na taková okna značně vysoké.

Problém, který si vynález zvolil k řešení, je tedy v podstatě takové okno, které by při minimální, anebo nezvýšené spotřebě materiálu v porovnání s oknem dvojitě zaskleným a při minimálním nárůstu pracnosti v témže vztahu umožňovalo jeho trojité zaskleni a toto jeho trojité zasklení bylo aplikovatelné i u stávajících dvojitě zasklených oken.

Toho je podle vynálezu dosaženo tím, že prostřední, mezi vnějším rámem a vnitřním rámem okenních křidel s pevně fixovanými okenními tabulemi, uspořádaná třetí okenní tabule je samonosná a její vyvěsitelné půlzávěsy jsou svými křidélky přilepeny přímo na její skleněné ploše, zatímco jejich protější díly jsou svými křidélky připevněny k jednomu z těchto rámů na straně jeho vlastního závěsu, přičemž oboustranné rámovací obložení této prostřední samo3 nosné okenní tabule, provedené profilem z poddajného materiálu o průřezu ve tvaru písmene U, je alespoň jednou svou obvodovou čelní plochou ve styku s opěrnou plochou, vytvořenou alespoň na jednom z těchto rámů. Dalším podstatným znakem okna podle vynálezu je to, že opěrná plocha pro styk obvodové čelní plochy rámovacího obložení prostřední samonosné okenní tabule je na jednom, případně na obou rámech vytvořena polodrážkou otevřenou do prostoru mezi oběma rámy, případně čelní plochou doplňkového rámečku vsazeného z vnitřní strany okna do jednoho z těchto rámů a spojeného s jeho vnitřními obvodovými plochami. Na řešení okna podle vynálezu je podstatné také to, že na protilehlé straně od přilepených půlzávěsů samonosné prostředni okenní tabule je na tomtéž rámu, na němž jsou připevněna křidélka protějších dílů těchto půlzávěsů, alespoň jedna přidržovací ploténka, přečnívající radiálně přes její obvod, opatřená otvorem pro zajištovací šroub tohoto rámu. Konečně v souvislosti s řešením okna podle vynálezu je dosaženo toho, že hloubky vzduchových mezer mezi prostřední samonosnou okenní tabulí a skleněnými tabulemi obou rámů okenního křídla jsou rozdílné.

Výhody a pokrok tohoto řešení okna spočívají především v tom, že se nemění jeho základní konstrukce ani potřebná a dosud používaná výrobní zařízení a v podstatě se nezvyšují ani nároky na spotřebu materiálu. Nevynucuje se výroba speciálních bloků skel pro zasklívání, ani není třeba vyrábět žádné zvláštní prvky, které by měly zajištovat držení třetí okenní tabule, a které by přitom žádaly jednak zvláštní úpravy okenních rámů, jednak zmnožení jejich spojovacích prvků. Použití samonosné prostřední okenní tabule s nalepenými půlzávěsy je jedním z nej jednodušších řešení, které nevyžaduje žádné zvláštní odbornosti ani pracnosti a vystačuje s prvky běžně vyráběnými. Nevyžaduje také, aby při výměně oken se musely měnit jejich osazovací rámy, protože nemění žádný rozměr jejich zabudováni. Proto je řešení podle vynálezu realizovatelné i u stávajících oken, zejména se zdvojenými rámy, což odpovídá současným snahám snižovat energetické ztráty zejména u občanské a bytové výstavby. Nicméně řešení podle vynálezu se dá realizovat i u oken dvojitých (špaletových), které jsou sice starší konstrukce, ale v mnohých případech ve starších výstavbách slouží dosud. Řešení je tak jednoduché, že ve formě úprav je může realizovat i každá sklenářská provozovna, takže jeho uplatnění není omezeno jen na průmyslové výrobce oken.

Blíže bude řešení popsáno na podkladě dvou příkladů znázorněných na výkresech, na nichž na obr. 1 je příčný řez křídlem zdvojeného okna s třetí, prostřední samonosnou okenní tabulí, na obr. 2 je rovněž příčný řez křídlem dvojitého (špaletového) okna vybaveného takovou třetí okenní tabulí, a na obr. 3 je provedení nového zdvojeného okna, znázorněné v částečném příčném řpzu, na němž je patrné provedení jednoho z rámů křídla s polodrážkou pro opěr prostřední samonosné okenní tabule.

V souladu s uvedenými znaky vynálezu je předem třeba zdůraznit, že dále popisované řešení okna nijak nenarušuje jeho dosavadní konstrukci a tudíž je aplikovatelné jak u oken nově vyráběných, tak i u oken už zastavěných, která se nemusí pro tuto změnu vybourávat, nemusí se měnit cokoliv na jejich osazeni, parapetech, ostění atd. Přitom řešení umožňuje bezproblémové čištění všech tří okenních tabulí z obou jejich stran a ve srovnání s některými dosavadními konstrukcemi trojitě zasklených oken znamená i úsporu materiálu. Z hlediska už zabudovaných dvojitě zasklených oken vlastně znamená jen jejich jednoduchou úpravu, která dodá stávajícímu oknu lepších vlastností, často i ve srovnání s některými typy nových trojitě zasklených oken.

Jak už bylo podotknuto, předmětné trojité zasklení oken podle vynálezu vychází z konstrukce dvojitě zaskleného okna, jehož vnější rám 2 (obr. 1 až 3) je u zdvojeného okenního křídla' (obr. 1) spojen vnitřním nezakresleným závěsem s vnitřním rámem 2» zatímco u starších konstrukcí dvojitých čili špaletových oken (obr. 2) je zavěšen samostatně ve vyvěsitelném závěsu 2 stejně tak jako vnitřní rám 2 takového okna v druhém vyvěsitelném závěsu £. Rozdíl · mezi oběma konstrukcemi spočívá jen v tom, že u staršího dvojitého čili špaletového okna se vnější i vnitřní rámy 2» Z otevírají a zavírají každý zvlášt, zatímco u zdvojených okenních křídel modernějších oken je vnější rám 2 zavěšen kloubově na vnitřním rámu 2 a je s ním sešroubován zpravidla dvěma šrouby 5, které po vyšroubování umožňují oba rámy 2» Z vůči sobě rozevřít a očistit okenní tabule _6, 7, tedy vnější okenní tabuli ji a vnitřní okenní tabuli 7, i z vnitřních stran.

Změna, která má modernější zdvojené okno připravit pro třetí, tj. prostřední okenní tabuli, spočívá v tom, že s výhodou na vnějším rámu 2 takového okna se z vnitřní strany vyfrézuje polodrážka 22 (obr. 3), která vytvoří prostor pro uložení této třetí okenní tabule 13. Tato prostřední okenní tabule 13 nemá žádný nosný rám - je tedy samonosná. Je pouze opatřena po obou stranách a po obvodu rámovacím obložením 14 provedeným z poddajného materiálu o průřezu ve tvaru písmene U. Profil takového průřezu se běžně vyrábí a je tedy dostupný. Jeho případné přilepení nemusí být provedeno v celých jeho styčných plochách se skleněnou tabulí, postačuje pouze přilepení bodové, což podstatně snižuje pracnost této operace. V případě hromadné výroby oken je ovšem předpokládána mechanizace nanášení takového rámovacího obložení 14 prostřední okenní tabule 13. Alespoň na dvou místech je toto obložení 14 v radiálním směru průchozí, aby se tato prostřední okenní tabule 13 mohla opatřit při jedné své delší straně vyvěsitelnými kovovými půlzávěsy 15. Tyto půlzávěsy 15 jsou svými křidélky přilepeny přímo na skle této prostřední okenní tabule 13, zatímco křidélka 16 druhé části těchto závěsů jsou připojena k danému rámu i například vruty 22· Tyto vyvěsitelné závěsy jsou vždy na té straně prostřední okenní tabule 13, která je přivrácena k vlastnímu závěsu tohoto rámu 2, ^na němž je provedena polodrážka 22. S tímto vlastním závěsem rámu 2, tedy např. u dvojitého (špaletového) okna s vyvěsitelným závěsem 2# nebo 2, jsou rovnoběžné.

Oboustranné rámovací obloženi 14 této prostřední okenní tabule 13 je v případě polodrážky 22, provedené v souladu s nákresem na obr. 3, po obvodu jedné své čelní plochy 23 ve styku s opěrnou plochou 22a, vytvořenou na vnějším rámu 2· Tato polodrážka 22 je otevřena dovnitř okna, tedy proti vnitřnímu rámu 2.. Některé konstrukce zdvojených oken mají k sobě přivrácené plochy obou rámů, tj. vnějšího rámu 2 i vnitřního rámu 2, stejně široké, takže hloubku této polodrážky 22 lze rozdělit na dvě části, tedy vlastně vyfrézovat polodrážky o poloviční hloubce proti sobě ve styčných plochách obou těchto rámů 2, 2' přičemž u tohoto typu okna je nutné pamatovat na zafrézováni pro klouby půlzávěsů 25.» ^aby nebránily úplnému dosednutí styčných ploch těchto rámů 2, 2· 2a takových okolností lze pak dosáhnout toho, že prostřední samonosná okenní tabule 13 bude svým rámovacím obložením 14 sevřena z obou stran a tak dosaženo i jejího naprosto bezvadného utěsnění.

Řešení okna s třetí, samonosnou okenní tabulí 13 umožňuje i úpravu starých dvojitě zasklených (špaletových) nebo i zdvojených oken k dosaženi stejných výhod jako u popsaných oken nových, aniž by bylo třeba provádět frézování polodrážky 22. Tato úprava spočívá v tom, že opěrná plocha 22a polodrážky u nových oken se u stávajících, čili upravovaných oken provede jako čelní - k vnitřnímu rámu 2 okenního křídla přivrácená plocha 11 doplňkového rámečku 8, vsazeného z vnitřní strany okna do jednoho z rámů jeho křídla, s výhodou do vnějšího rámu 2< ^a spojeného s jeho vnitřními obvodovými ploohami. Tento doplňkový rámeček 2 má navzájem rovnoběžné čelní plochy 10 a 11, ^z nichž jednou, vnější plochou 10 je přivrácen k vnější okenní tabuli 2 ^a druhou, vnitřní plochou 11 k vnitřní okenní tabuli 7_. U dřevěných rámů okna je doplňkový rámeček 2 ^z relativně tenkých dřevěných latěk o tlouštce nepřesahující jeden centimetr a je k rámu 2 přichycen třeba vhodnými hřebíky, naznačenými na výkresech pouze jejich osami 2· Jeho vnitřní čelní plocha 11 slouží tedy za opěrnou plochu pro rámovací obložení 14 prostřední samonosné okenní tabule 13 a je tedy co do své funkce ekvivalentní s opěrnou plochou 22a polodrážky 22 u okna nově vyráběného. V případě takové úpravy je tedy rámovací obložení 14 prostřední samonosné okenní tabule 13 uloženo mezi čelní plochou 11 doplňkového rámečku 2 ^a přivrácenou plochou 12 vnitřního rámu 2_·

Na protější straně prostřední samonosné okenní tabule 13 vzhledem k jejím půlzávěsům 15, a to at už jde o okno nové nebo o okno upravované, je alespoň jedna přidržovací ploténka 18, která je bu3 opět přilepena přímo na této skleněné samonosné okenní tabuli 22., anebo není s ní vůbec spojena, a radiálně přečnívá přes její obvod. V obou případech možného provedení je mimo plochu této třetí okenní tabule 13 a jejího rámovacího obložení 14 opatřena otvorem, v němž je vsazen zajištovací šroub 19, zatahovatelný, případně zatažený do rámu 2·

Jeho úkolem je přitlačovat prostřednictvím ploténky 18 prostřední okenní tabuli 13 k rámu 2 a vytvářet i těsnicí tlak projevující se ve styku jejího obložení 14 s opěrnou plochou 11, případně 22a na rámu 2·

I když zde bylo popsáno spojení samonosné prostřední okenní tabule 13 s vnějším rámem 2 okna, lze přirozeně v některých případech konstrukcí okna spojovat ji s vnitřním rámem 2·

U konstrukcí oken nakreslených jako příklady na výkresech je ovšem výhodnější spojení s vnějším rámem 2, ^a to zvláště z dvojitého okna (špaletového) znázorněného na obr. 2, kdy větší prostor mezi vnějším rámem 2 ^a vnitřním rámem 2 je aplikací prostřední okenní tabule 22 ve vazbě s vnějším rámem 2 lépe tepelně izolován. Je tím také dosaženo nerovnoměrného rozdělení hloubek Hl, H2 vzduchových mezer 22, 21 mezi třetí okenní tabulí 13 a tabulemi 2, 2 obou rámů 2, 2· 3^e také lépe tlumen hluk, k čemuž přispívá i rámovaci obložení 14 tabule jako resonanční desky.

Claims (4)

1. předmEt vynálezu

   1. Okno, zejména dřevěné, se třemi za sebou uspořádanými okenními tabulemi, vyznačené tím, že prostřední, mezi vnějším rámem (1) a vnitřním rámem (2) okenních křídel s pevně fixovanými okenními tabulemi (6, 7) uspořádaná okenní tabule (13) je samonosná a její vyvěsitelné půlzávěsy (15) jsou svými křidélky přilepeny přímo na její skleněné ploše, zatímco jejich protější díly jsou svými křidélky (16) připevněny k jednomu z těchto rámů (1, 2) na straně jeho vlastního závěsu, přičemž oboustranné rámovaci obložení (14) této prostřední samonosné okenní tabule (13) , provedené z poddajného materiálu, je alespoň jednou svou obvodovou čelní plochou (23) ve styku s opěrnou ploohou (11, 22a), vytvořenou alespoň na jednom z těchto rámů (1, 2).
2. 2. Okno podle bodu 1, vyznačené tím, že opěrná plocha (22a) pro styk obvodové čelní plochy (23) rámovacího obložení (14) prostřední samonosné okenní tabule (13) je na jednom, případně na obou rámech (1, 2) okenních křídel vytvořena polodrážkou (22) otevřenou do prostoru mezi oběma rámy (1, 2), případně čelní plochou (11) doplňkového rámečku (8) vsazeného z vnitřní strany okna do jednoho z těchto rámů (1, 2) a spojeného s jeho vnitřními obvodovými plochami.
3. 3. Okno podle bodů 1 a 2, vyznačené tím, že na protilehlé straně od přilepených půlzávěsů (15) samonosné okenní tabule (13) je na tomtéž rámu (1), na němž jsou připevněna křidélka (16) protějších dílů těchto půlzávěsů (15), alespoň jedna přidržovací ploténka (18) , přečnívající radiálně přes její obvod, opatřená otvorem pro zajištoací šroub (19) tohoto rámu (1).
4. 4. Okno podle bodů 1 až 3, vyznačené tím, že hloubky (Hl, H2) vzduchových mezer (20,

   21) mezi prostřední samonosnou okenní tabulí (13) a okenními tabulemi (6, 7) obou rámů (1, 2) okenních křídel jsou rozdílné.