CS258477B2 - Zařízení pro zavážení šachtová pece - Google Patents

Abstract

Zařízení sestává z rotačního nebo kmita ­ vého žlabu pro rozdělování zavážecího materiálu, ze zásobníku, který je umístěn na svislé ose šachtové pece a jehož výstup ­ ní hrdlo zavážecího materiálu na žlab je regulováno dávkovacím uzávěrem rozšiřu ­ jícím a zužujícím výstupní štěrbinu symetric ­ ky kolem svislé osy šachtové pece. Za účelem snížení třídění částic zaváženého materiálu nestejné zrnitosti jsou zásobník a dávkovači uzávěr uloženy otočně kolem svislé osy šachtové pece a jsou umístěny ve vzducho ­ těsné komoře, nad kterou jsou umístěna alespoň dvě síta opatřená těsnicími vrchními a spodními klapkami a zásobník. Dno každého síta má tvar zužující se nálevky, jejíž kuželovitá stěna svírá na svém spodním konci se svislou osou šachtové pece úhel menší než 30°.

Description

Vynález se týká zařízeni pro zaváženi šachtové pece, sestávajícího z rozdělovačího rotačního nebo kmltavého žlabu, ze zásobníku, který je umístěn na svislé ose šachtové pece a jeho výstupní hrdlo je řízeno dávkovacím uzávěrem rozšiřujícím nebo zužujícím výstupní průřez symetricky vzhledem k svislé ose šachtové pece.

Zařízeními konstruovanými v poslední době bylo prokázáno, že umožnila konečné vyřešeni problému vznikajícího šikmými spády zavážeclho materiálu do známých zařízeni s dvěma zásobníky, umístěnými vedle sebe a pracujícími střídavě.

Toto nové zařízeni sice umožnilo vyřešeni problému známého od doby existence zavážecích zařízeni s rotačními žlaby, s jeho užíváním však je spojen nedávno zjištěný jiný problém spočívajíc! v zrnitosti zaváženého materiálu. Zavážený materiál má totiž, a€ se jedná o částice železné rudy nebo o částice koksu, rozmanitou a nejednotnou zrnitost. Bylo zjištěno, že se při plněni sit a zásobníků zavážecl materiál třídí přesně podle své zrnitosti. Mimoto dochází k tomuto jevu ve zvýšené míře při výstupu materiálu ze zásobníků. Toto tříděni je výsledkem několika činitelů, jejichž účinky se kumuluji.

Jedna z příčin tohoto třídění spočívá v tom, že se během plnění vymezeného prostoru vytváří kolem spádového středu přirozený sypný kužel. Nejhrubší a nejtěžšl částice zavážeclho materiálu mají tendenci padat působením své tíže do obvodových oblasti vymezeného prostoru podél pláště tohoto kuželu. Naproti tomu nejmenší jemné částice máji tendenci zůstávat uprostřed výstupního kuželu.

Kdežto při plnění se vytváří přirozený sypný kužel, naopak při výstupu materiálu dochází k opačnému jevu, totiž, že částice ve střední oblasti mají tendenci vystoupit dříve a sklouznout níže, přičemž vytvářej! hladinu ve tvaru písmene V.

Mimo tohoto jevu, k němuž dochází při plnění a vyprazdňování, máji jemné částice tendenci shromažďovat se v poměrně větším množství u dna vymezeného prostoru, jelikož vzhledem k svému tvaru mohou propadávat mezi objemnějšími částicemi. Třetí příčina spočívá v tom, že při pádu materiálu do vymezeného prostoru se jistý počet nejhrubších částic drobí na několik částic, čímž se vytvářej! jemné částice.

Výsledný účinek všech těchto činitelů spočívá v tom, že v počáteční fázi vyprazdňováni zavážeclho materiálu, uloženého ve vymezeném prostoru, je poměr jemných částic mnohem větší. V důsledku toho, použije-li se obsahu vymezeného prostoru k uloženi vrstvy po celém povrchu zavážky a jestliže se za tímto účelem opisuje rotační žlab spirály nebo soustředné kruhy od vnější do střední oblasti, jsou jemné částice soustředěny v mnohem větším množství v obvodových oblastech, než v středové oblasti kolem svislé osy šachtové pece, což velmi často neodpovídá přáním metalurgů.

Důsledky tohoto jevu tříděni se udržuji v ještě únosných mezích ve dvou vedle sebe umístěných střídavě pracujících zásobnicích. Projevuji se však nepříznivě u zařízení výše uvedeného typu se středově umístěným zásobníkem a s přídavným zásobníkem umístěným nad prvním zásobníkem. Z hlediska snahy nezvyšovat nadměrně výšku zavážeclho zařízení, je možno dosáhnout zvýšení kapacity jen rozšířením průměru zásobníku. Je zřejmé, že rozšířením průměru se zvýšují segregačnl účinky tak, že se jejich důsledky stávají tím obtížnějšími, čím více se rozšiřuje objem šachtové pece, na niž je umístěno zavážecl zařízeni.

Okolem vynálezu je zkonstruovat nové zavážecl zařízeni shora uvedeného typu u šachtové pece opatřené prostředky pro účinné omezeni tříděni zavážeclho materiálu podle zrnitosti.

Podstata vynálezu, jimž se dosahuje splnění vytčeného úkolu spočívá v tom, že zásobník a dávkovači uzávěr jsou uspořádány otočně kolem svislé osy uvnitř vzduchotěsné komory, umístěné nad alespoň dvěma síty opatřenými vrchními těsnicími klapkami a spodními těsnicími klapkami, přičemž zásobník a dno každého šita máji tvar zužujících se nálevek, jejichž kuželovitá stěna svírá na svém spodním konci se svislou osou šachtové pece úhel menši než 30°.

Nad vzduchotěsnou komorou jsou nejvýhodněji umístěna tři síta umístující snížení jejich kapacity a zajištující optimální plynulost zavážení, to jest snižující na minimum mrtvé časy.

Maximální průměr každého síta je nejvýhodněji menší než tři metry.

Zásobník spočívá na opěrných a vodicích kladkách odvalujících se po kruhové kolejnici připevněné ke stěně vzduchotěsné komory a otočné okoló svislé osy šachtové pece.

Skříně pro zabraňování třídění jsou umístěny za účelem optimálního plnění a zvláště za účelem zajištění stejnoměrnějšího rozdělení částic rozmanité zrnitosti jak v sítech tak i v zásobníku.

Výhoda vynálezu spočívá v tom, že opatřuje několik účinných prostředků pro sníženi tříděni způsobeného nestejnou zrnitostí zaváženého materiálu a jeho nepříznivých účinků, totiž malý průměr sít a zásobníku, jejich zužující se tvar, otáčení zásobníku kolem svislé osy a skříně pro zabraňování třídění.

Další podrobnosti a charakteristické znaky zařízení podle vynálezu budou uvedeny v popisu, který následuje a v němž je popsáno několik provedení, znázorněných na připojených výkresech, na nichž představuji obr. 1 a 3 schéma zařízeni v pohledu ze strany, zčásti v řezu třemi provedeními, které se vzájemně liší prostředky pro plnění sít; obr. la vodorovný řez v rovině a-a ná obr. 1 a obr. 4 chronologické schéma jednotlivých zavážecích operací.

Obr. 1 až 3 znázorňují v podstatě totéž zavážecí zařízení umístěné na nosné konstrukci 10 připevněné k hlavě šachtové pece 12, v níž je uložen rotační nebo kmitavý žlab 14 pro rozdělování zavážecího materiálu.

Zásobník 16 je umístěn symetricky kolem svislé osy £ šachtové pece 12 nad svislým přiváděcím kanálem 18 vyústujícím do žlabu 14. Jeden z charakteristických znaků vynálezu spočívá v tom, že zásobník 16 má tvar zužující se nálevky, jejíž kuželovitá stěna svírá s osou £ šachtové pece 12 na svém spodním konci úhel 30° nebo menší a jejíž vrchní část nepřevyšuje průměr 4 až 5 m.

'Zásobník 16 je opatřen krytem vymezujícím vzduchotěsnou komoru 20 umístěnou na nosné konstrukci 10. Podle jiného charakteristického znaku se může zásobník 16 otáčet uvnitř vzduchotěsné komory 20 kolem svislé osy £ šachtové pece 12.

Zásobník 16 je proto opatřen několika, například čtyřmi, pojízdnými kladkami 22, které se odvalujl po kruhové kolejnici 26 a po vnitřním osazení vzduchotěsné komory 20. Další kladky 24 se svislou rotační osou zajištující vodorovné vedení při odvalování kladek 22 po vnitřním okraji koleje 26.

Zásobník 16 ve směru dolů je prodloužen výstupním hrdlem 28 opatřeným dávkovacím uzávěrem 30 pro regulaci výstupu zavážecího materiálu ze zásobníku 16 do žlabu 14. Dávkovači uzávěr 30 je tvořen dvěma hnadítky, s výhodou ve tvaru kulového vrchlíku,’ které se synchronicky otvírají a zavírají v opačném smyslu vzhledem k ose £ šachtové pece 12 tak, že vymezuji výstupní otvor symetrický kolem osy 0 šachtové pece 12. Hradítka jsou ovládána známým způsobem kruhovou kolejnicí 32, kterou je možno zvedat a spouštět z vnějšku a po níž se odvalují vodicí kladky uložené na ramenech každého hraditka, čímž se umožňuje ovládání dávkovacího uzávěru 30 při otáčení zásobníku 16 přesunutím kolejnice 32 ve svislém směru.

Aby se zabránilo nadměrnému vnikání horkých plynů do vzduchotěsné komory 20, má její dno rovněž tvar nálevky, opatřené nad výstupním hrdlem 28 zúžením 34, které je co možno nejužší mezi stěnou vzduchotěsné komory 20 a stěnou zásobníku 16. Toto zúžení 34 je možno opatřit třecím pláštěm pro zabránění průchodu plynů.

Podle alternativního řešení je možno vzduchotěsnou kc.: . u 20 zaplnit netečným tlakovým plynem za účelem vytvoření protisměrného proudu napříč zúžtíí, který zabraňuje stoupání plynů ze šachtové pece 12.

Nad vzduchotěsnou komorou 20 je v popisovaném příkladu provedení umístěna trojúhelníková souprava tří samostatných sít 36, 40, 38 (síto 40 není na obr. 1 viditelné), podepřených jednotlivě rameny nosné konstrukce 10. Každé ze sít .36, 38. 40 je spojeno se zásobníkem 16 komorami s uzávěry 42, 44, 46 (viz obr. la) , z nichž každý obsahuje dávkovači uzávěr 48 a spodní utěsňovaoí klapku 50. Dávkovači uzávěr 48 je tvořen opět s výhodou dvěma sférickými hradítky, která se vychylují symetricky kolem svislé osy každého síta 36, 38, 40. Dávkovači uzávěr 48. jako i spodní hrdla sít 36, 38. 40, s nimiž tento uzávěr spolupracuje, jsou s výhodou co možná nejširší za účelem zajištění rychlého vyprazdňování sít 3j>, 38. 40 ze zásobníku 16.

Každé ze sít 36, 38, 40 musí být opatřeno vrchní těsnicí klapkou 52, aby se mohla uvedená síta vyprazdňovat do zásobníku 16 pod tlakem a odvzdušňovat se při plnění. Mezi vzduchotěsnou komorou 20 a hlavou šachtové pece 12 je umístěn těsnicí kompenzátor 54.

Těsnicí kompenzátory 56 jsou rovněž umístěny mezi vzduchotěsnou komorou 20 a každou klecí s uzávěry 42, 44. £6. Kompenzátory 54, 56 umožňují odvažovat samostatně vzduchotěsnou komoru 20 a zásobník 16 a každé síto 36, 38. 40.

Odvažuje se známým způsobem schematicky znázorněnými odvažovacími buňkami 58, na něž dosedá vzduchotěsná komora 20 a odvažovací buňkou 60, na niž dosedá každé ze sít 36, 38, 40. Vzhledem k tomuto vzájemně oddělenému odvažováni je možno odměřit obsah zásobníku 16 a každého ze sít 36, 38. 40 za účelem automatického ovládání otevření dávkovačích uzávěrů 30, 48 pro plnění a vyprazdňováni zásobníku 16 a sít 36, 38, 40.

Zavážecí materiál Šachtové pece 12 se přivádí pásovým dopravníkem 62, který jej vyklápí způsobem znázorněným na obr. 1 do mezizásobníku 64, jehož vyprazdňování se řídí uzávěrem 66. Pod uzávěrem 66 je umístěn rotační žlab 68 zajištující postupně spojení mezi zásobníkem 64 a každým ze sít 36, 38 a 40.

U provedeni podle obr. 2 vyklápí pásový dopravník 62 zavážecí materiál rovněž do mezizásobníku 70. U tohoto provedení je žlab 14 podle obr. 1 nahražen pevnými hrdly 72 spojujícími zásobník 70 se všemi síty 36, 38, £0. Každé hrdlo 72 je v příkladu provedení znázorněném na obr. 2 opatřeno uzavíracím a otvíracím uzávěrem 74. Je však možno namísto provedení se třemi uzávěry 74 provedení s jedním uzavíracím a otvíracím uzávěrem 74, umístěným v průsečíku hrdel 72 a mezizásobníku 70. Toto uspořádání umožňuje dokonalé vyprazdňování hrdel 72.

U provedeni podle obr. 3 vyklápí pásový dopravník 62 zavážecí materiál rovněž do mezizásobníku 76, jehož výstupní otvor je ovládán uzávěrem 78. Z mezizásobníku 76 padá zavážecí materiál na druhý pásový dopravník 80 umístěný v rámu 82 otočném kolem osy rovnoběžně se svislou osou £ šachtové pece 12. Tento druhý pásový dopravník 80 je mimoto zatažitelný, jelikož přední vratný válec 84 je posuvný hydraulickým válcem 86, přičemž kompenzace délky pásového dopravníku 80 je zajištěna volně posuvným váloem 88. Při tomto uspořádání může pásový dopravník 80 vyklápět zavážecí materiál do všech sít 36., 38, 40.

Jak bylo shora uvedeno, je hlavním úkolem vynálezu odstranit třídění podle zrnitosti nebo alespoň snížit jeho nepříznivé účinky. Jedním z činitelů přispívajících k dosaženi tohoto úkolu je nahražení jediného zásobníku s velkou kapacitou čtyřmi vymezenými prostory s malým průměrem. Například u zvláště výhodného provedení je kapacita každého síta 36,

3

38. 40, jakož i zásobníku 16 asi 20 m proti 80 m jediného zásobníku. Mimoto mají síta 36, 38, 40 a zásobník 16 kuželovité dolů se zužující tvar přičemž úhel, který svírá kuželovitá, stěna na svém spodním konci se svislou osou 0 šachtové pece 12 nepřevyšuje 30°.

Ideální by bylo řešení, kdyby zásobní prostory měly tvar trub s čtvercovým průřezem, přičemž by jejich průřez byl stejný jako průřez výstupního hrdla. Toto řešení je však nesnadno proveditelné pro velikou výšku zařízení, která by byla u tohoto řešení nutná.

Je proto třeba nalézt kompromis mezi přijatelnou výškou a průřezem sít a zásobníkem.

V každém sítu 36.» 38. 40 je umístěna známá skříň 90 pro zabraňování třídění. Takováto skříň snižuje třídění, k němuž dochází při plnění a je způsobeno rozdílnou zrnitostí zaváženého materiálu a přispívá k stejnorodějšímu výstupu materiálu při vyprazdňování. Uprostřed zásobníku 16 jsou rovněž umístěny středová skříň 94 pro zabraňování třídění a mimoto vrchní kruhové skříně 92 pro zabraňováni tříděni. Tyto skříně 92. 94 snižují skluz částic a přispívají k usměrňování jemných částic ke skříni, kdežto bez skříně pro zabraňování třídění mají tyto jemné částice .tendenci shromažďovat se podél osy £ šachtové pece 12.

Otáčením zásobníku 16 se rovněž do jisté míry tříděni snižuje. Hlavním cílem tohoto otáčení je však zajištění dokonalého naplnění zásobníku 16. Toto otáčení frekvencí 6 až 8 otáček za minutu umožňuje, aby se obsah síta rozmístil v zásobníku 16 podle zavážecí křivky 96 s lehkým prohloubením v středové oblasti.

Dále bude popsán způsob zavážení šachtové pece 12 zařízením s třemi síty 36, 318, 40 3 '3 každé s kapacitou 20 m a zásobníkem 16 s kapacitou 20 m s následujícími výchozími hodnotami:

výrobní kapacita koeficient bezpečnosti:

maximální kapacita:

průměr šachtové pece:

tlouštka zavážené vrstvy:

objem vrstvy zavážení:

počet zavážecích cyklů za den: počet cyklů postupných a střídavých vrstev koksu a rudy:

doba trvání každého cyklu:

čas potřebný pro otevření a uzavření dávkovacího uzávěru 30: skutečné trvání každého cyklu: dávka nastavená dávkovacím uzávěrem 30:

000 t taveniny za den

1.3

1.3.10 000 = 13 000 tun taveniny za den 10 m m

5².1 « 80 m³ « objemu čtyř sít 13 000.80 = 163

163 x 2 — 326 x 13 = 26 s

265-26 239 s

80/239 s. = 0,335 m³.s^_1

Schéma zavážení zanázorněrié na obr. 5 představuje čtyři na sebe nanesené grafy současně probíhajících operací. Graf I znázorňuje postupné fáze střídavého zavážení koksu a rudy, z nichž každá trvá 265 s. Graf II představuje vyprazdňováni tří sít, které již nejsou označeny vztahovými znaky 36, 38, 40, nýbrž pro jednoduchost písmenami A,

B, C. Graf III představuje zavážení třemi síty A, B, C, kdežto graf IV představuje zásobovál ní koksem a rudou pásovým dopravníkem 62.

Prvních třináct sekund je vyhraženo pro otevření dávkovačích uzávěrů 30 od polohy odpovídající dávce 0,335 m³ zavážecího materiálu za sekundu. V době spuštění t = 0 jsou těsnicí uzávěr a dávkovači uzávěr síta A otevřeny a během těchto třinácti sekund se obsah síta A zcela přemistuje do zásobníku 16 (viz graf II). V této době končí plnění síta B a začíná síta C (viž graf III) , kdežto nanášení souvislé vrstvy 80 m³ pásovým dopravníkem 62 pokračuje (viz graf IV). V popisovaném příkladu se předpokládalo, že se nejprve pokládá vrstva koksu, což je znázorněno tlustou černou čarou.

-1

Po třinácti sekundách začne výstup koksu na rozdělovači žlab 14 v dávce 0,335 m .s

Síto A, které je nyní prázdné, se může připravit pro další plněni. Za tlm účelem jeho spodní dávkovači uzávěr a těsnicí uzávěr jsou uzavřeny a síto A se větrá. Zatímco trvalé odvažování vzduchotěsné komory 20 a zásobníku 16 udává, že jejich obsah klesl až po určitou hladinu, přemisťuje se rovněž v třinácti sekundách obsah síta B do zásobníku 16, přičemž pokračuje vyprádňovánl tohoto zásobníku.

Síto C se rovněž plni a jakmile je toto šito naplněno, síto A, jehož vrchní těsnicí .

□ uzávěr se právě otevřel, přijímá z pásového dopravníku nyní posledních dvacet m koksů.

Při plněni síta A se působí tlakem na síto C a jakmile hladina zásobníku 16 poklesla dost hluboko, přemisťuje se obsah síta C do tohoto zásobníku. Jakmile je síto A naplněno, působí se na ně rovněž tlakem, čímž se obsah síta A přemisťuje do zásobníku 16. Jakmile k tomu dojde, vyprázdni se dvakrát obsah síta A a jednou obsah každého ze sit B a C do 3 3’ zásobníku 16, což je 4 x 20 = 80 m . Těchto 80 m koksu se pokládá do uplynuti 252 sekund do stejnorodé vrstvy o tloušťce jeden metr v soustředném kruhu od obvodu do středu povrchu zavezeného materiálu. Po uplynuti 252 sekund dávkovači uzávěr 30 zásobníku 16 se uzavře a připravuje se zavážecl cyklus rudy.

Zavážecl cyklus rudy již ve skutečnosti počal ve vrchní části zařízeni dopravou vrstvy 80 m³ pásovým dopravníkem 62 rudy a plněním sit B a C.

Na konci prvního cyklu, to jest' po uplynuti 265 sekund se přemisťuje během 13 sekund obsah rudy síta B do zásobníku 16 a současně se nastavuje otevřeni dávkovačích uzávěrů do výstupní polohy odpovídajíc! dávce 0,335 m³ za sekundu. Zatímco se síto B vyprazdňuje, konči plněni síta C a začíná plněni síta A rudou. Po uplynuti 13 sekund druhého cyklu začíná zaváženi rudy. Toto zaváženi je obdobné jako zaváženi koksem, což znamená, že se postupně vyprazdňuje obsah sit B-C, A a B pokaždé, kdy to výsledek odvažováni zásobníku požaduje.

Z obr. 4 vyplývá ve srovnáni se známým zařízením popsaným shora další výhoda zařízeni podle vynálezu. Jak je zřejmé z grafu I, probíhá zaváženi téměř plynule. Jediným přerušením je přestávka 26 sekund mezi každým cyklem pro přestaveni dávkovacího uzávěru zásobníku

16. V žádaném stádiu procesu není bez obtíži možné 100 % plynule zaváženi vzhledem k tomu, že po uloženi každé vrstvy je nutné zaváženi přerušit za účelem vyrovnáni žlabu a pokládáni nové vrstvy od obvodu.

Claims (12)

1. Zařízeni pro zaváženi šachtové pece sestávajíc! z rozdělovaclho rotačního nebo kmltavého žlabu, ze zásobníku, který je umístěn na svislé ose šachtové pece a jehož výstupní hrdlo je řízeno dávkovacím uzávěrem rozšiřujícím nebo zužujícím výstupní průřezy symetricky vzhledem k svislé ose šachtové pece, vyznačujíc! se tlm, že zásobník (16) a dávkovači uzávěr (30) jsou uspořádány otočně kolem svislé osy (0) uvnitř vzduchotěsné komory (20), umístěné nad alespoň dvěma síty opatřenými vrchními těsnicími klapkami (52) a spodními těsnicími klapkami (50), přičemž zásobník (16) a dno každého síta mají tvar zužujících se nálevek, jejichž kuželovitá stěna svírá na svém spodním konci se svislou osou (0) šachtové pece (12) úhel menši než 30°.

2. Zařízeni podle bodu 1, vyznačujíc! se tlm, že nad vzduchotěsnou komorou (20) jsou umístěna tři síta (36, 38, 40).

3. Zařízeni podle bodů 1, 2, vyznačující se tlm, že maximální průměr zásobníku (16) a každého síta (36, 38, 40 | je menši nebo se rovná třem metrům.

4. Zařízení podle bodu 1, vyznačující se tím, že zásobník (16) spočívá na podpěrných a vodicích kladkách (22) odvalujících se po kruhové kolejnici (26) připevněné ke stěně vzduchotěsné komory (20) a otočné okolo svislé osy (0) šachtové pece (12).

5. Zařízení podle bodů 1, 2, vyznačující se tím, že ve středu každého šita (36, 38, 40) a zásobníku (16) jsou umístěny skříně (90, 94) pro zabraňování třídění podle zrnitosti zaváženého materiálu.

6. Zařízení podle bodu 5, vyznačující se tím, že ve vrchní části zásobníku (16) jsou umístěny kruhové přídavné skříně (92) otočně umístěné pod spojovacími hrdly sít (36, 38, 40).

7. Zařízení podle bodů 1, 2, vyznačující se tím, že mezi síty (36, 38, 40, a zásobníkem (16) jsou umístěny klece (42, 44, 46) dávkovacího uzávěru (48) a utěsňovací klapky (50, pro spojení každého síta (36, 38, 40) se zásobníkem (16).

8. Zařízení podle bodu 7, vyznačující se tlm, že mezi každou klecí (42, 44, 46) a vzduchotěsnou komorou (20, jsou umístěny kompenzátory (56) a mezi dnem vzduchotěsné komory (20) a hlavou šachtové pece (12) je umístěn kompenzátor (54), přičemž síta (36, 38, 40) spočívají na oddělených buňkách (60) pro odvažování jednotlivých sít (36, 38, 40, a vzduchotěsná komora (20, spočívá na odvažovacích buňkách (58) zásobníku (16) a vzduchotěsné komory (20).

9. Zařízeni podle bodů 2 a 8, vyznačující se tím, že pod pásovým dopravníkem (62) je umístěn mezizásobník (64) pód nímž je umístěn rotační žlab (68) pro postupné spojení mezizásobnlku (64) se síty (36, 38, 40).

10. Zařízení podle bodů 2 až 8, vyznačující se tím, že každé síto (36, 38, 40) je spojeno s mezizásobníkem (70), jehož dno je opatřeno pevnými výstupními hrdly (72).

11. Zařízení podle bodů 2 a 8, vyznačující se tím, že pod pásovým dopravníkem (62) je uspořádán zatažitelný pásový dopravník (80), umístěný v rámu (82), otočném kolem osy.rovnoběžně se svislou osou (0, šachtové pece (12).

12. Zařízení podle bodu 11, vyznačující se tím, že zatažitelný pásový dopravník (80) je opatřen vratným válcem (84) posuvným podél pásového dopravníku (80) hydraulickým válcem (86) .