CS255808B1 - Způsob uvádění vysokotlakého parního kotle do provozu - Google Patents

Abstract

Při uvádění vysokotlakého parního kotle do provozu je nutno respektovat přípustnou rychlost najíždění kotlů, limitovanou především přípustnou teplotní diferencí ve stěně kotlového tělesa, která je úměrná vnitřnímu tlaku v kotlovém tělese. Očelem vynálezu je proto před zahájením spalovacího procesu v kotli dosáhnout co nej rychle ji vnitřního tlaku v tlakovém celku kotle blížícího se provoznímu tlaku, což podstatně urychluje najíždění kotle. Do spodní části výparníkového systému se zavádí cizí kotelní voda, do výstupních přehřívákových komor nebo parovodů se zavádí cizí přehřátá pára, přičemž přebytečná voda se odvádí odvodňovacím potrubím ohříváku vody>. Vynálezu je možno využít zvlášt při uvádění uhelných parních kotlů do provozu, nebot podstatně snižuje potřebu ušlechtilých paliv pro zapálení a najetí kotle.

Description

Vynález se týká způsobu uvádění vysokotlakého parního kotle do provozu pomocí cizí přehřáté páry a cizí kotelní vody.

Rychlost najíždění vysokotlakých kotlů je limitovaná především přípustnou teplotní diferencí ve stěně kovu kotlového tělesa, která je závislá na tlaku v kotlovém tělese podle vztahu:

T = a + b . p, kde

T /°C/ je přípustná teplotní diference ve stěně kotlového tělesa, p /MPa/ je tlak v kotlovém tělese, a / - / je konstanta, b / - / je konstanta.

V současnosti je pi-oto při uvádění vysokotlakého parního kotle do provozu snaha přiblížit před zahájením spalování tlak v kotlovém tělese co nejvíce provoznímu tlaku, což umožňuje po zahájení spalování zvýšit přípustnou rychlost najíždění kotlů. Tlak je zvyšován pomocí páry zaváděné bud do spodní části výparníkového systému, nebo do kotlového tělesa, případně je pára zaváděna též do výstupních komor parního přehříváku nebo do výstupního parovodu.

Nevýhoda zavádění páry do spodní části výparníkového systému nebo do kotlového tělesa spočívá v tom, že při kondenzaci páry přiváděné do výparníkového systému muže docházet ke vzniku tlakových rázů v kotli, takže takovéto zavádění páry se provádí s relativně malým množstvím, z čehož plyne pomalé zvyšování tlaku v kotli, náročné na pozornost; a proškolenost obsluhy kotlů.

Např. u parního kotle s přirozenou cirkulací s jmenovitým množstvím vyrobené páry 34,7 kg/s, tlakem výstupní páry 9,4 MPa a o teplotě výstupní páry 540 °C dochází při zavádění cizí páry do spodní části výparníku a do výstupní komory parního přehříváku ke zvýšení tlaku v kotlovém tělese z 0,3 MPa na 8,9 MPa za 8 až 10 hodin po zahájení zavádění páry.

Uvedenou nevýhodu stávajících způsobů do značné míry odstraňuje způsob uvádění vysokotlakého parního kotle do provozu podle vynálezu. Podstata vynálezu spočívá v tom, že před zapálením hořáků se pomocí přehřáté páry odebírané z provozovaných kotlů a zaváděné do výstupních komor parního přehříváku zvyšuje tlak v kotlovém tělese na úroveň blízkou provoznímu tlaku, přičemž je odebíraná kotelní voda z provozovaných kotlů zaváděna do spodní části výparníkového systému. Do výparníkového systému je tedy přiváděna cizí kotelní voda, nedochází tak snadno ke vzniku tlakových rázů v kotli a lze proto připustit vyšší rychlost zvyšování tlaku v kotli.

Příklad provedení způsobu podle vynálezu je znázorněn na připojeném výkresu, zobrazujícím dva parní kotle propojené jak parní sběrnou přehřáté vodní páry, tak propojovacím potrubím kotelní vody.

Provozovaný parní kotel má vyznačen schematicky parní přehřívák kotlové těleso

12, výparníkový systém 13, vodní ohřívák 14, rozdělovači komoru 15, oddělující armaturu 16, napájecí armaturu 17, uzavírací armatury 1J3, odvodňovací armaturu 19 a transportní armaturu 20 ♦

Parní kotel uváděný do provozu má vyznačen schematicky parní přehřívák 1, kotlové těleso 2, výparníkový systém 3, vodní ohřívák 4_, rozdělovači komoru 5, oddělující armaturu 6, napájecí armaturu uzavírací armatury _8, odvodňovací armaturu ,9 a transporní armaturu l_0.

Na provozovaném parním kotli je otevřená oddělující armatura 1_6, napájecí armatura 17 a jsou uzavřeny uzavírací čirmatury 18. Poloha kuželky odvodňovací armatury 19 je pro

255808 .

pro parní kotel uváděný do provozu podle vynálezu nevýznamná. Parní kotel uváděný do provozu má v úvodní fázi uzavřenu oddělující armaturu jS, napájecí armaturu Ί_, uzavírací armaturu 8., odvodňovací armaturu 9^ a transportní armaturu 10.

Přehřátá vodní pára je z parní sběrny 21 transportována do parního předehříváku 1^ pootevřením oddělující armatury parního kotel uváděného do provozu. Kotelní voda,, odebíraná z kotelního tělesa 12 provozovaného kotle je přes pootevřenou transportní armaturu 20. : transportována propojovacím potrubím 22 do rozdělovači komory 5 a odtud přes otevřené uzavírací armatury £ proudí dó spodní části výparníkového.· systému 3 parního kotle uváděného do provozu.

Transport kotelní vody a přehřáté vodní páry je udržován pomocí uzavíracích armatur J3 a oddělující armatury 6 tak, aby ochlazující se přehřátá vodní pára proudila přes parní přehřívák 1_ do kotlového tělesa 2, přičemž případný přebytek vody v kotlovém tělese 2 se odpouští odvodňovací armaturou 9^. Okamžitě po zahájení spalovacího procesu v kotli se přívod přehřáté páry do parního kotle uváděného do provozu přeruší uzavřením oddělující armatury

Kotelní vodu lze odebírat z provozovaného kotle též otevřenou uzavírací armaturou 18 přes rozdělovači komoru 15. Další transport vody do kotle uváděného do provozu zůstává přitom nezměněn. Pokud je kotelní voda z provozovaného parního kotle odebíraná přes otevřenou uzavírací armaturu 18, potom lze transportní armatury 10 a 20 vynechat, jak je znázorněno na obr. 2.

Uzavírací armatury _8 a 18 nemusí být umístěny mezi výparníkovým systémem 3,13 a rozdělovači komorou 15, ale mohou být i mezi rozdělovači komorou 5, 15 a propojovacím potrubím 22, jak je schematicky znázorněno na obr. 3, který se od obr. 1 liší pouze tím, že kotelní voda se transportuje propojovacím potrubím 22 přes otevřenou uzavírací armaturu 8_ do rozdělovači komory a odtud proudí do spodní části výparníkového systému 3.

Funkci uzavíracích armatur 8., 18 mohou plnit odkalovací ventily kotle, stejně tak lze využít odkalovacích komor kotle na funkci rozdělovačích komor 5_, 15 ♦

Popisovanými způsoby lze např. u parního kotle s přirozenou cirkulací s jmenovitým množstvím vyrobené páry 34,7 kg/s, tlakem výstupní páry 9,4 MPa a o teplotě výstupní páry 540 °C zvýšit tlak v kotlovém tělese z 0,1 MPa na 9 MPA za 4 až 5 hodin po zahájení uvádění kotle do provozu podle vynálezu.

Vynálezu lze využít při uvádění vysokotlakého parního kotle do provozu bez ohledu na systém jeho topení. Zvlášt výhodné je jeho využití při uvádění uhelných parních kotlů do provozu, nebot podstatně snižuje potřebu ušlechtilých paliv pro zapálení.a najetí kotle.

Claims (3)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   1. Způsob uvádění vysokotlakého parního kotle do provozu vyznačující se tím, že před zapálením hořáků se pomocí přehřáté páry odebír.iné z provozovaných vysokotlakých parních kotlů zvyšuje tlak v tlakovém celku kotle, přičemž přehřátá pára je zaváděna bud do výstupních komor parního přehříváku, nebo do výstupního parovodu parního přehříváku.
2. 2. Způsob podle bodu 1 vyznačující se tím, že kotelní voda odebíraná z provozovaných vysokotlakých parních kotlů je zaváděna do spodní části výparníkového systému kotle.
3. 3. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že přebytečná voda se z kotle odvádí odvodňovacim potrubím vodního ohříváku.