CS255212B1 - Rounová textilie a způsob její přípravy - Google Patents

Abstract

Řeší se rounová textilie na bázi syntetických nebo přírodních vláken a síťujícího pojivá, obsahujícího 0,5 až 50 % inertního pigmentu, který zlepšuje nanášení diáperze síťujícího pojivá, zlepšuje užitné vlastnosti rounové textilie, jako je omak, snížení hořlavosti, odolnost proti mikroorgahismům apod. Jestliže se na rounovoú textilii po vytvrzení síťujícího pojivá působí vodným roztokem alkalických hydroxidů nebo kyselin schopných tvořit s inertním pigmentem rozpustné soli, lze odstraněním části pigmentu zlepšit sorpční vlastnosti rounové textilie.

Description

Vynález se týká rounové textilie a způsobu její přípravy, kdy spolu se sítujícím pojivém je na vlákennou vrstvu nanesen inertní pigment.

Při doposud známém způsobu výroby se na vlákennou vrstvu vytvořenou mykacím strojem nebo pneumatickým rounotvořičem při chemickém pojeni nanáší roztok nebo disperze sítujícího pojivá, z kterého se při zahřátí odstraní rozpouštědlo a dojde současně k sítující reakci, čímž se jednotlivá vlákna rounové textilie vzájemně propojí.

Nevýhodou dosavadního postupu jsou některé nevhodné vlastnosti chemicky pojené rounové textilie, především hladký a tuhý povrch, zachycováni sítujícího pojivá v povrchových vrstvách rounové textilie a malý sorpční povrch při použiti rounové textilie k filtraci nebo absorpci různých kapalin a plynů.

Uvedené nedostatky jsou odstraněny postupem podle vynálezu, kdy rounoyá textilie na bázi přírodních nebo syntetických vláken a sítujícího pojivá je tvořena z 60 až 95 % vlákny o jemnosti 0,1 až 3 tex a o délce vláken 5 až 200 mm. Výhodné je použít vlákna o jemnosti 0,3 až 1,3 tex a o délce 30 až 110 mm. ROunová textilie obsahuje dále 5 až 40 % sítujícího pojivá, především na bázi polyvínylaoetátu a esterů akrylových kyselin a nebo jejich směsi. Při tom sítující pojivo, vztaženo na svojí hmotnost, obsahuje 0,5 až 50 % inertního pigmentu. Jako pigmentu lze především použit mikromletý nebo sražený vápenec, oxid křemičitý nebo titaničitý, kaolin, barevné anorganické nebo organické pigmenty nebo oxid, uhličitan případně hydroxid hořečnatý. Roztok sítujícího pojivá a pigmentu se na rounovou textilii nanáší postřikem nebo ve formě pěny, případně máčením vlákenné vrstvy v pojivu a následujícím odmačkem. Ke zvýšení sorpčních vlastností rounové textilie a zlepšení omaku lze po vytvrzení působit na textilií roztokem alkalických hydroxidů nebo kyselin schopných s inertgím pigmentem vytvářet rozpustné soli a to až do odstranění' nejméně jedné pětiny původně naneseného inertního pigmentu. S výhodou lze nanesený uhličitan vápenatý odstranit působením kyseliny octové o koncentraci 0,5 až 10 % hmot.

Výhodou uvedeného vynálezu je rounová textilie s lepším rozdělením sítujícího pojivá v jednotlivých vrstvách s drsnějších povrchem, takže při konfekcionaci s další textilní vrstvou nedochází ke klouzání a ke shrnování výplňového rouna v hotových výrobcích. Nanášením barevných pigmentů lze dosáhnout 1 různé barevné povrchové úpravy rounové textilie a použít ji k dekorativním účelům a podobně. Při použití laciných pigmentů lze získat rounovou textilii s nižšími materiálovými náklady při současném zlepšení užitných vlastností takovéto rounové textilie. Při použití hořečnatých sloučenin nebo jiných pigmentů, které snižují hořlavost, lze získat rounovou textilii se sníženou hořlavostí případně lze přidávat pigmenty, které mají baktericidní účinek. Při dodatečném rozpouštění inertního pigmentu z povrchu vláken a pojivá se získá vláknitý útvar s dobrými absorpčními a filtračními vlastnostmi. Postup přípravy a použití je patrný z následujících příkladů.

Příklad 1

Na lince pro přípravu rounových textilií byla z polyesterového vlákna o jemnosti 2

4,4 dtex a 11 dtex v poměru 1:1 vytvořena vláknitá vrstva o plošné hmotnosti 105 g/m .

V zásobníku byla připravena vodní disperse obsahující 20 % akrylátového pojivá a 10 % sráženého uhličitanu vápenatého. Tato disperse byla nanesena postřikem z obou stran na vláknitou vrstvu a vytvrzení proběhlo při teplotě 130 °C po dobu 10 minut. Tímto postupem byla získána rounová textilie o plošné hmotnosti 150 g/m s příjemným omakem. Vedle toho byla připravena rounová textilie o obsahu 30 % akrylátového pojivá bez přídavků vápence. Stálost při praní obou textilií byla srovnatelná, i když obsah sítujícího pojivá v rounové textilii dle vynálezu obsahoval o třetinu méně pojivá. ,

Část rouna byla vystavena působením 5% roztoku kyseliny octové po dobu 30 minut při teplotě 50 °C. Timto postupem bylo odstraněno 30 % uhličitanu vápenatého. Očinnost filtru vyrobeného z takto upravené rounové textilie při čištění horkých plynů byla o 30 % vyšší než při použití rounové textilie tvořené jen vláknem a sítujícím pojivém.

Příklad 2

Na lince pro výrobu chemicky pojeného rouna byla pomocí pneumatického rounotvořiče vytvořena vlákenná vrstva obsahující 30 % bavlny a 70 i polypropylenových vláken. Do vodné disperse, která obsahovala 20 % polyvinylacetátového pojivá bylo přidáno 2 % síranu mědnatého. Po nanesení disperse a vytvrzení byla získána rounová textilie s trvalým baktericidním účinkem.

Příklad 3

Postupem jako v příkladě 1 byla připravena rounová textilie s obsahem 5 % kaolinu a 15 % sítujícího pojivá nanesením vodné disperse s obsahem 8 i kaolinu, 24 t termosítujíoího pojivá a 1 i dispersního barviva. Po termofixaci bylo získáno barevné rouno s pastelovým odstínem vhodné pro dekorativní účely.

Claims (4)

1. Rounová textilie na bázi přírodních nebo syntetických vláken a sítujícího pojivá, vyznačená tím, že rouno je tvořeno z 60 až 95 i vlákny o jemnosti 0,1 až 3 tex, s výhodou 0,3 až 1,3 tex, o délce vláken 5 až 200 mm, s výhodou 30 až 110 mm a z 5 až 40 % sítujícím pojivém, především na bázi polyvinylacetátu a esterů akrylových kyselin nebo/a jejich směsí, přičemž sítující pojivo, vztaženo na svoji hmotnost, obsahuje 0,5 až 50 i inertního pigmentu, s výhodou mikromletého nebo sráženého vápence, případně oxidu křemičitého nebo titaničitého, kaolinu, barevného anorganického nebo organického pigmentu nebo oxidu, uhličitanu případně hydroxidu hořečnatého.

2. Způsob výroby rounové textilie podle bodu 1, vyznačený tím, že se sítující pojivo obsahujíc! inertní pigment na vlákennou vrstvu nanáší postřikem nebo ve formě pěny, případně máčením vlákenné vrstvy v pojivu a následujícím odmačkem.

3. Způsob výroby rounové textilie podle bodu 1 a 2, vyznačený tím, že na rounovou textilii se po vytvrzení sítujícího pojivá působí vodným roztokem alkalických hydroxidů nebo kyselin schopných s inertním pigmentem vytvářet rozpustné soli, až do odstranění nejméně pětiny původně naneseného inertního pigmentu..

4. Způsob výroby rounové textilie podle bodů 2 a 3, vyznačený tím, že se na rounovou textilii po vytvrzení sítujícího pojivá působí kyselinou octovou o koncentraci 0,5 až

10 % hmot. až do odstranění nejméně pětiny původně naneseného uhličitanu vápenatého.