CS254225B1 - Sposob výroby kovových solí karboxylových kyselin - Google Patents

Description

254225 4

Vynález sa týká sposobu výroby kovovýchsolí karboxylových kyselin, hlavně vo' for-mě roztoku v organickom rozpúšťadle, svyužitím vedlejších produktov z procesu o-xidácie cyklohexánu na cyklohexanol a cyk-lohexanón.

Kovové soli karboxylových kyselin, napr.kyseliny olejovej, kyseliny stearovej, kyse-liny 2-etylhexánovej, nafténových kyselinako aj talových kyselin sa v značnej mierepoužívajú ako prekurzory katalyzátorov vroznych organochemických procesoch, si-katíva v nátěrových hmotách, aditíva domazadiel a konzervačné činidlá na dřevo,aktivátory horenia uhlovodíkových palivap.

Kovové soli organických kyselin, predo-všetkým karboxylových kyselin sa pripravu-jú tavením mastných kyselin alebo inýchkarboxylových kyselin s oxidmi, hydroxidmi,uhličitanmi, anorganickými sofami kovovalebo sofami kovov nižších alifatických ky-selin (V. Brit. ipat. č. 942 542).

Dalej je známy (Kastens M. L., Hansen R.F.: Ind. Eng. Chem. 41, 2 080/1949/) spósobpřípravy kovových solí organických kyse-lin, pri ktorom sa zrážajú vodné roztokyalkalických solí organických, najčastejšiemastných kyselin s vodným roztokom ko-vových anorganických solí. Vzniknutá zra-zenina kovověj soli organickej kyseliny sapremyje vodou, suší niekolko hodin prizvýšenej teplote, připadne za vákua a na-koniec rozpustí vO' vhodnom rozpúšťadle.Avšak oba popísané a bežne používané po-stupy sú diskontinuitné, zdlhavé, s nízkouvýrobnosťou zariadenia.

Uvedené nedostatky odstraňuje čiastočnedvojstupňový sposob přípravy kovových so-lí organických kyselin (Oksosintez, str. 74.Gostoptechnizdat, Leningrad 1963). V prvomstupni sa zráža roztok alkalické) soli orga-nické) kyseliny s vodným roztokom kovovějsoli anorganickej kyseliny za přítomnostirozpúšťadla, pri teplote 60 až 80 °C, pričomkovová sol' sa používá v nepatrnom nadbyt-ku alebo ekvívalentnom množstve. V druhom stupni sa přidává další vodnýroztok alkalickej soli organickej kyselinyza účelom vyzrážania nezreagovaného ko-vu, ktorý zostal rozpuštěný vo formě anor-ganickej soili vo vodnej vrstvě. Postup jezložitý, pričom účinnosť tvorby kovověj soliorganickej kyseliny v jednotlivých stup-ňoch je nízká. Příprava kovových solí kar-bonových kyselin (podlá čs. patentu číslo126 708) sa uskutočňuje reakciou alkalickejsoli organickej kyseliny a kovověj soli a-norganickej kyseliny jednostupňove za pří-tomnosti nadbytku organickej kyseliny ale-bo alkalického hydroxidu v množstve 0,1až 45 %, resp. 0,1 až 50 %. Obmedzuje savšak na kovové soli vyšších mastných kyse-lin, spravidla čistých. Navýše sú soli uve-dených kovov vytvořené s vyššími mastný-mi kyselinami vo vodě nerozpustné, ale po- měrně dobré rozpustné vo vačšine nepolár-ných organických rozpúšťadiel.

Rozpustnost v nižších alkánoch alebocykloalkánoch pre viacero aplikácií nebývávšak ešte dostatočné. Okrem toho zdrojevyšších mastných kyselin sú obmedzené apostupy na ich báze si vyžaduji! navýše o-sobitnú přípravu ich sodných solí.

Avšak sposob výroby kovových solí kar-boxylových kyselin, hlavně vo formě rozto-ku v organickom rozpúšťadle alebo v roz-púšťadlách, reakciou alkalických solí kar-boxylových kyselin a/alebo esterov karbo-xylových kyselin a/alebo karboxylových ky-selin s vodným roztokom alebo vodnýmiroztokmi solí kovov anorganických kyselin,pri teplote 0 až 150 °C, spravidla za inten-zívneho miešania sa uskutočňuje tak, žezmes sodných solí hlavně monokarboxylo-vých kyselin C2 až C6 vo vodnom roztokuako vedfajší produkt a/alebo vedfajšie kys-líkaté organické produkty z procesu kata-lytickej oxidácie cyklohexánu na cyklohe-xanol a/alebo cyklohexanón, připadne poneutralizácii a/alebo zmydelnení hydroxi-dem alkalického kovu, reaguje s neutrál-nym alebo alkalickým vodným roztokom so-li kovu anorganickej kyseliny. Po výměněkatiónov solí zo 70 až 100 % sa vodná fázas obsahom soli alkalického kovu a anorga-nickej kyseliny z reakčného prostredia od-dělí. Výhodou sposobu podlá tohto vynálezu jetechnická jednoduchost, malá aparatúrnanáročnost, možnost technicko-ekonomickyzhodnotit doslal’ len nízko zhodnocovanétzv. alkalické odpadně vody z výrobně cyk-lohexanónu procesom oxidácie cyklohexa-nónu procesom oxidácie cyklohexánu, prak-ticky bez úpravy použit na výrobu kovovýchsolí karboxylových kyselin C2 až Ce, zvlášťkobaltnatých, nikelnatých a železnatýchsolí.

Sposob umožňuje na výrobu kovových so-lí využit aj kyslíkaté organické vedfajšieprodukty z procesu katalytickej oxidáciecyklohexánu na cyklohexanol a cyklohexa-nón, využit tiež ako ich rozpúšťadlo prednéalkoholické vedfajšie produkty z uvedenéhoprocesu. V neposlednom radě, spósob u-možňuje vyrábať aj kobaltnaté soli, resp.ich roztoky v cyklohexáne a v alkoholické]'frakcii ako roztoky katalyzátore pře procesoxidácie cyklohexánu a tým navýše zabrá-nit’ přívodu cudzorodých látok do procesu.

Ako alkalické soli karboxylových kyselinpodfa tohto vynálezu sú vhodné sodné solihlavně zmesi monokarboxylových kyselinC2 až C6, odpadajúce z procesu katalytickejoxidácie cyklohexánu na cyklohexanol acyklohexanón, tzv. alkalické odpadně vodynajčastejšie o* pH 8 až 11, teplote tuhnutia—21 až —50 °C, s obsahom sušiny 20 až 45percent hmot.; popola 15 až 25 % hmot.;vody 60 až 75 % hmot.

Tento vodný roztok, spravidla s obsahom 234223 volnej alkality tvoří hlavně zmes octanusodného (obvykle v rozsahu 2 až 6 '%hmot.); propionanu sodného (obvykle v roz-sahu 1 až 5 % hmot.); maselnanu sodného(obvykle v rozsahu 3,7 až 7,7 % hmot.);n-valeranu sodného (najčastejšie v rozsahu 7,7 až 11,7 % hmot.) a n-kaprónanu sodné-ho (najčastejšie v rozsahu 0,5 až 3 %hmot.). Může obsahovat ešte příměsi solí aesterov hydroxykaprónovej kyseliny a dal-ších bližšie neidentifikovaných kyslíkatýchorganických zlúčenín. Na výrobu kovovýchsolí podlá tohto vynálezu je však najvhod-nejšie použit tzv. alkalické vody bez neroz-puštěných příměsí.

Dalším donórom karboxylových kyselinpodl’a tohto vynálezu je vedl-ajší kyslíkatýorganický produkt z procesu oxidácie cyk-lohexánu na cyklohexanol a cykiohexanón,izolovaný ako destilačný zvyšok (tzv. MEK),zbavený' časti vody z hydrolyzačnej kolonyuvedeného procesu, ktorý mává: číslo kyslosti 100 až 350 mg KOH/g, najčas-tejšie však 250 + 50 mg KQH/g; číslo zmydelnenia 250 až 480 mg KOH/g,najčastejšie 400 + 30 mg KOH/g;vody 4 až 10 % hmot.; brómové číslo 5 až 30 g Br/100 g a 2 až 8 %hmot. OH.

Zvlášť vhodný je predný podiel, oddělenýnapr. diferenciálnou destiláciou z tohtozvyšku za zníženého tlaku, zvlášť: frakcia o t. v. 20 až 150 °C/2,67 kPa {číslokyslosti = 225 + 25 mg KOH/g;číslo zmydelnenia = 320 + 30 mg KOH/g;OH = 6,5 + 2 % hmot.;

IfcO — 20 + 10 % hmot.) alebo aj zvýšený podiel. Působením alkalic-kého hydroxidu, nielenže sa vytvoria soliz volných kyselin, ale a) zo zmydelnenýchesterov a laktónov. Na neutralizáciu akozmydelnenie je najvhodnejšie používat hyd-roxid sodný, připadne hydroxid draselný.

Ako soli kovov anorganických kyselin,prichádzajú do úvahy predovšetkým sírany,dusičnany, chloridy, fosforečnany a uhliči-tany. Konkrétné sírany, dusičnany, chlori-dy, fosforečnany a uhličitany dvojmocnéhoa trojmocného železa, dvojmocného a troj-mocného kobaltu, niklu, dvojmocného man-ganu, dvojmocnej a jednomocnej médi.

Reakcia sa uskutočňuje obvykle za in-tenzívneho miešania reakčného prostredia.Pre vačšinu aplikácií je vhodné připravo-vat kovové soli vo formě roztokov v orga-nickom rozpúšťadle. Vzhladom na to, že ideprevažne o kovové soli nižších karboxylo- 8 vých kyselin C2 -až C6, připadne hydroxy-kyselín G4 až Ce, ich rozpustnost v nepolár-ných rozpúšťadlách bývá nižšia, je vhodnékombinovat nepoláme (cyklohexán, n-he-xán, n-aikány C6 až Cil ap.) a polárné or-ganické rozpúšťadlá {alkoholy, estery, éte-ry, ketony aip.).

Takým vhodným polárným organickýmrozpúšťadlom je predný alkoholický vedlej-ší produkt z katalytickej oxidácie cyklohe-xánu na cyklohexanol a cykiohexanón, izo-lovaný rektifikáciou prevažne cyklohexanol--cyklohexanónovej zmesi (na kolóne FK--102). Ide o bezfarebnú kvapalinu, z ktorejv rozsahu teplot 92 až 142 Ό/101 kPa vy-destiluje 93 + 5 %, jej hustota je 840 až885 kg . m-3; OH = 8 až 23 % hmot.; číslo zmydelnenia = 10 až 60 mg KOH/g.

Obvykle obsahuje: 48 až 53 % amylalkoholu 3 až 5 % izoamylalkoholu 8 až 10 % n-butanolu; 5 až 7 % izobutanolu; 1 až 2 °/o sek.butylalkoholu; 14 až 20 % cyklohexanónu; 6 až 10 % cyklopentanolu; 3 až 6 % cyklopentanónu a okolo 2 % vody. Ďalej příměsi cyklohexánu, cyklohexénua cyklohexanolu tvoria okolo 1 %.

Menej vhodný je takisto vedlejší produktz oxidácie cyklohexánu, izolovaný ako des-tilačný zvyšok zo stupňa oddelovania zvýš-kovélio cyklohexanolu oxidačnej zmesi cyk-lohexanol-cyklohexanón (tažký podiel z ko-lony FK-105). Tento tažký podiel, obvykletmavosfarbený mává pri teplote 20 °C hus-totu v rozsahu 960 až 980 kg. m~3 a v roz-sahu teplot 150 až 263 °C/101 kPa vydesti-luje 93 + 5 %; číslo kyslosti bývá v rozsahu 0,3 až 3 mgKOH/g; brómové číslo 100 až 280 g Br/100 g; obsah hydroxylových skupin 2 až 10 °/ohmot. a karboxylových skupin 3,5 až 14 %hmot.

Tak v případe určenia kobaltnatej soliako katalyzátora oxidácie cyklohexánu jevhodné kobaltnatú sol1 dávkovat do procesuv podobě roztoku, pozostávajúceho z uve-deného predného alkoholického vedlajšie-ho produktu (FK-102) a cyklohexánu; vpřípade aplikácie vo výrobě dimetylterefta-látu v rozpúšťadle, pozostávajúceho okremorganických polárných komponentov a z p--xylénu. Na přípravu kobaltnatej soli preoxoproces je vhodné sol' připravovat za prx- 254225 7 8 tomnosti vedfajšieho kyslíkatého produktuz oxoprocesu a toluenu, připadne vyššíchalkénov ap.

Spósob výroby podlá tohto vynálezu sanajlepšie uskutočňuje diskontinuálne a po-lokontinuálne. ale možno ho uskutečňovataj nepřetržíte. Ďalšie údaje o uskutečňovaní spósobu po-dlá tohto vynálezu, ktoré ho však neobme-dzujú, ako aj ďalšie výhody sú zřejmé zpríkladov. Příklad 1

Do trojhrdlej banky o objeme 0,5 dm3 sanaváži 65 g tzv. alkalických vod odpadajú-cich z výroby cyklohexanónu-cyklohexano-lu katalytickou oxidáciou cyklohexánu, po-zostávajúcich hlavně: z vodného roztoku sodných karboxylovýchkyselin C2 až Ce (pH - 10); alkalita = 47,3 mg KOH/g; OH = 2,3 % hmot.; brómové číslo = 8,2 g Br/100 g; voda = 71 % hmot.; popol - 10,7 % hmot.; po okyslení minerálnou kyselinou sa získa-jí! organické kyseliny, ktoré v přepočte nacelé alkalické vody tvoří: kyselina octová 0,9 % hmot.; kyselina propiónová 0,6 °/o hmot.;kyselina máslová 3,6 % hmot.;kyselina valerová 10,9 % akyselina kaprónová 1,1 °/o hmot., ďalej estery monokarboxylových i dikarbo-xylových kyselin, poloestery, pričom zamiešania sa pri teplote 45 °C přidá 20 gvodného roztoku hexahydrátu dusičnanukobaltnatého o koncentrácii 12,5 % hmot.kobaltu a 140 g úrodného alkoholickéhovedTajšieho produktu ako rozpúšťadla, izo-lovaného rektifikáciou prevažne cvklohexa-nol-cyklohexanónovej zmesi na koloně (FK--102) výrobně cyklohexanónu cez interme-diárnu zmes cyklohexanol-cyklohexanón ka-talytickou oxidáciou cyklohexánu.

Hustota teito bezfarebnej kvapaliny fvďalšom sa označuje ako vedTajší produktFK-102) pri teplote 20 °C = 855 kg . m“3 av· rozsahu 92 až 142 °C/101 kPa vydestiluje95 %; číslo kyslosti = 0,95 mg KOH/g; OH -- 14,3 % hmot.; 00 = 1,6 % hmot.; obsahuje (v % hmot.]: 51.9 % amylalkoholu, 3,7 % izoamylalkoholu, 9.5 % n-butanolu, 5.6 % izobutanolu, 1,1 % sek.butylalkoholu, 19,7 % cyklohexanónu, 8,0 % cyklopentanolu, 5,0 % cyklopentanónu a 3,6 % vody. Příměsi cyklohexánu, cyklohexánu a cyk-lohexanolu tvoria okolo 1 %.

Takto připravená zmes sa mieša pri tep-lote 50 + 2 °C počas 3 h. Potom sa preimšímiešanie. Po oddělení organickej a vodnejfázy sa získá 178 g roztoku kobaltnatýchsolí organických kyselin C2 až 06 ako orga-nickej fázy o koncentrácii 1,38 % hmot. ko-baltu a 46 g vodného roztoku dusičnanusodného' s obsahom 0,06 % hmot. zvyškové-ho kobaltu vo formě kobaltnatých solí. Z třetiny organickej fázy — roztoku ko-baltnatých solí sa za zníženého tlaku od-destiluje rozpúšťadlo, ktoré sa tak regene-ruje a získá tuhá kobaltnatá sol' hlavněkarhoxylových kyselin C2 až 06. Příklad 2

Do trojhrdlej banky o objeme 0,5 dm3 o-patrenej miešadlom sa naváži 65 g tzv. od-padných alkalických vod (hlavně sodné solikarhoxylových kyselin C2 až 06 a příměsisolí a esterov i poloesterov. dikarboxylovýchkyselin) z výrobně cyklohexanónu kataly-tickou oxidáciou cyklohexánu na zmes cyk-lohexanolu a cyklohexanónu, specifikova-ných v> příklade 1. Ďalej za miešania sa při-dá 20 g vodného roztoku dusičnanu nikel-natého s obsahom (přepočítané na Ni) 8,97percent hmot. .niklu a 84,4 g predného al-koholického vedfajšieho produktu FK-102,takisto specifikovaného, v příklade 1.

Reakčné komponenty za intenzívnehomiešania a teplote 50 + 1 °C sa nechajúreagovat počas 240 min. Potom sa miešaniezastaví, oddělí sa 119,6 g organickej fázy,tvorenej organickým roztokom nikelnatýchsolí karboxylových kyselin C2 až C6 (vyjád-řené ako Ni) s obsahom 1,48 % hmot. nik-lu. Vodnú fázu v množstve 47,4 g tvoří vod-ný roztok dusičnanu sodného s prímesounikelnatých solí v množstve 0,05 % hmot.niklu. P r i k 1 a d 3

Do trojhrdlej banky o objeme 0,5 dm3 sanaváži 65 g tzv. odpadných alkalických vodz výrobně cyklohexanónu, specifikovanýchv příklade 1, ďalej 20 g vodného roztokuchloridu železitého (rozpuštěním. FeCH . . 6H2O) o koncentrácii 9,18 % hmot. železaa zmes sa zohrieva pri teplote 80 + 1 °Cpočas 60 min. Potom sa přidá 120 g rozpúš-ťadla FK-102, specifikovaného v příklade 1a reakčná zmes sa za neustálého miešaniaudržuje pri teplpote 50 + 1 °C počas 180min. Po přerušení miešania sa reakčnázmes rozvrství. Vrchnú organickú fázu vmnožstve 145,5 g tvoří roztok zmesi železí-

Claims (4)

1. 254 9 tých solí karboxylových kyselin C2 až C6 okoncentrácii 1,48 % hmot. železa. Vodnúíázu v množstve 56,6 g tvoří v· podstatěvodný roztok chloridu sodného s prímesouželezitých solí o koncentrácii 0,0032 %hmot. železa. P r i k 1 a d - 4 Do trojhrdlej banky objemu. 0,5 dm3 opa-trenei miešadlom, teplomerom a spatnýmchlsdičom sa. naváži 65 g tzv. alkalickýchodpadných vod specifikovaných v příklade1, 45 g roztoku zelenej skalice, resp. síranuželeznatého, připraveného rozpuštěním 125gramov FeSCht. 7 H2O v 500 g vody a 120 grozpúšťadla FK-102 specifikovaného v pří-klade 1. Reakčná zmes sa mieša počas 300min. pri teplote 50 + 1 °C. Po oddělení vrs-tiev v deliacom lieviku sa získá 151,7 g roz-toku zmesi železnatých solí kyselin C2 ržCe s obsahom 1,179 % hmot. železa a 76,6 godpadnej vody s obsahom síranu sodnéhoa příměsí železnatých solí o koncentrácii0,03 % hmot. Příklad 5 Do trojhrdlej banky o objeme 0,5 dm3, 0-patrenej miešadlom, teplomerom a spatnýmcbladičom sa naváži 11 g zmesi kyselin n--valerovej s kaprónovou, prijpravenej pňso-bením kyseliny sírovej na tzv. alkalickéodpadne vody z výroby cyklohexanónu, spe-cifikované v příklade 1 a rektifikáciou zme-si uvolněných kyselin C2 až Cs za zníženéhotlaku. Ďalej sa přidá 13 g vodného roztokuhydroxidu sodného o koncentrácii 40 %hmot. a pH roztoku sa tak upraví na 8 až9. Potom za miešania a pri teplote 70 + 2 °Csa přidá 20 g vodného roztoku dusičnanukobaltnatého s obsahom 10,1 % hmot. ko-baltu a 140 g organického rozpúštadla FK--102, specifikovaného v příklade 1. Za uvedených ipodmienok sa udržuje re-akčná zmes počas 240 min. Po přerušenímiešania a ochladení na teplotu miestnostisa reakčná zmes rozvrství. Vrchnú organic-kú vrstvu v množstve 156 g tvoří organickýroztok zmesi valeranu a kapronanu kobalt-natého s obsahom 1,25 % hmot. kobaltu avodnú (spodnú) vrstvu v množstve .65 g l 2 5 10 tvoří v podstatě vodný roztok dusičnanusodného s prímesou 0,09 % hmot. kobaltu.Příklad 6 Příprava, zmesi soli valeranu kobaltnaté-ho s kaprónanom kohaltnaíým sa připravu-je podobné ako v příklade 5. len miestorozpúšťadla FK-102 sa aplikuje 30 g n-bu-íanolu. Po ukončení reakcie sa oddělí spod-ná vrstva, pričom vrchná organická vrstvasa prerayje vodou a pracia voda sa takistoodpustí do odpadných vod.. Potom sa orga-nické rozpúšťadlo oddestiluje a získá satuhá zmes kobaltnatých solí kyseliny vale-rovej a kyseliny kaprónovej s obsahom 15percent hmot. kobaltu. Příklad. 7 Do trojhrdlej banky o objeme 0,5 dm3, 0-patrenej miešadlom, teplomerom a spatnýmcbladičom sa naváži 65 g tzv. alkalickýchodpadných vod z výroby cyklohexanónu 0-xidáciou cyklohexánu, specifikovaných vpříklade 1, 20 g vodného roztoku dusična-nu kobaltnatého s obsahom. 12,5 % hmot.kobaltu a 30 g rozpúšťadla FK-102, specifi-kovaného takisto v příklade 1. Obsah vodysa zahrieva počas 60 min. na. teplotu 100až 120 °C a refluxuje. Po ochladení na 50 QCsa přidá 140 g cyklohexánu a v miešaní sauokračuje počas 180 min. Po ukončení re-akcie a zastavení miešania sa získá akovrchná vrstva homogénny roztok zmesi ko-baltnatých solí karboxylových kyselin C2 ažCe. Spodnú vrstvu, tvoří v podstatě vodnýroztok dusičnanu sodného s prímesou ko-baltnatých selí o koncentrácii 0,04 % hmot.kobaltu. P r i k 1 a d 8 Postupuje sa podobné ako v příklade 7,len miesto 140 g cyklohexánu sa přidá 140gramov· p-xylénu. Získaný roztok zmesi ko-baltnatých solí karboxylových kyselin C2 ažCs v organíckom rozpúšťadle je vhodný naíormuláciu roztoku katalyzátore na výrobudimetyltereftalátu katalytickou oxidácioup-xylénu. P R E D Μ E T

   1. Sposob výroby kovových solí karboxy-lových kyselin, hlavně vo formě roztoku 7organickom rozpúšťadle alebo v rozpúšfa-dlách, reakciou alkalických solí karboxylo-vých kyselin a/aleho· esterov karboxylovýchkyselin a/alebo karboxylových kyselin svodným roztokom alebo vodnými roztnkmisolí kovov· anorganických kyselin, pri tep-lotě 0 až 150 °C, spravidla za intenzívnehomiešania, vyznačený tým, že zmes sodných V Y Μ A LEZU solí hlavně monokarboxylových kyselin C2sž Cg vo vodnom roztoku ako vedíajší pro-dukt a/alebo vedlajšie kyslíkaté organicképrodukty z procesu katalytickej oxidáclecyklohexánu na cyklohexanol a/alebo cyk-lohexanón, připadne po neutralizácii a/ale-bo zmydelnení hydroxidem alkalického ko-vu, reaguje s neutrálnym alebo alkalickýmvodným roztokom soli kovu anorganické] 11 12 234225 kyseliny, pričom po výměně katiónov solízo 70 až 100 '% sa vodná fáza s obsahomsoli alkalického kovu a anorganickej kyse-liny z reakčného prostredia oddělí.
2. 2. Sposob podía bodu 1, vyznačený tým,že reakcia sa navýše uskutočňuje za pří-tomnosti organického rozpúšťadla, s výho-dou s obsahom polárného komponentu auhiovodíka a/alebo zmesi organických roz-púšťadiel, s výhodou zmesi cyklohexánualebo ιρ-xylénu a predného alkoholickéhovediajšieho produktu z katalytické] oxidá-cie cyklohexánu, izolovaného rekťifikáciouprevažne cyklohexanol-cyklohexanónovej zmesi s obsahom hlavně amylalkoholu, n--butanolu, izobutanolu, sek.butylalkoholu acyklohexanónu.
3. 3. Sposob pódia bodov 1 a 2, vyznačenýtým, že po ukončení syntézy kovových solíkarboxylových kyselin a oddělení vodné]fázy sa aspoň časť rozpúšťadla oddělí ale-bo sa Jeho koncentrácia upraví prídavkomdalšieho množstva organického rozpúšťadla.
4. 4. Sposob pódia bodu 1, vyznačený tým,že ipo ukončení syntézy kovových solí aspravidla po oddělení vodné] fázy sa tietoprevedú do roztoku v organickom rozpúš-ťadle.