Patents

Search tools Text Classification Chemistry Measure Numbers Full documents Title Abstract Claims All Any Exact Not Add AND condition These CPCs and their children These exact CPCs Add AND condition
Exact Exact Batch Similar Substructure Substructure (SMARTS) Full documents Claims only Add AND condition
Add AND condition
Application Numbers Publication Numbers Either Add AND condition

Způsob kontinuální výroby N-nitrosoditenylaminu

Abstract

Způsob kontinuální výroby N-nitrosodifenylaminu nitrosací difenylaminu dusitanem alkalickým a kyselinou sírovou v prostředí vody a nepolárních rozpouštědel, jako jsou aromatické uhlovodíky, chloruhlovodíky aj. při 20 až 40 °C spočívá v tom, že se nitrosace provádí v sérii zapojených dvou intenzívně promíchávaných reaktorů, přičemž se difenylamin, nepolární rozpouštědlo a zředěná kyselina sírová zavádějí do prvního reaktoru a vodný roztok s 80 až 95% podílem dusitanu se zavádí do prvního reaktoru a 5 až 20% podíl z celkového množství dusitanu se přivádí do druhého reaktoru, přičemž celkový molární přebytek dusitanu je 5 až 20 % nad stechiometrii. N-nitrosodifenylamin je meziproduktem při výrobě 4-nitrosodifenylaminu a dále N-sec.alkyl-N'-fenyl-p-fenylendiaminů, které slouží jako antiozonanty pro pryž.

Landscapes

Show more

CS253850B1

Czechoslovakia

Other languages
English
Inventor
Josef Pasek
Pavel Dolezel
Milan Halomi
Dusan Bicek
Alois Jaros
Dusan Skrada
Miroslav Petrisko

Worldwide applications
1986 CS

Application CS596986A events

Description

(54) Způsob kontinuální výroby N-nitrosoditenylaminu
Způsob kontinuální výroby N-nitrosodifenylaminu nitrosací difenylaminu dusitanem alkalickým a kyselinou sírovou v prostředí vody a nepolárních rozpouštědel, jako jsou aromatické uhlovodíky, chloruhlovodíky aj. při 20 až 40 °C spočívá v tom, že se nitrosace provádí v sérii zapojených dvou intenzívně promíchávaných reaktorů, přičemž se difenylamin, nepolární rozpouštědlo a zředěná kyselina sírová zavádějí do prvního reaktoru a vodný roztok s 80 až 95% podílem dusitanu se zavádí do prvního reaktoru a 5 až 20% podíl z celkového množství dusitanu se přivádí do druhého reaktoru, přičemž celkový molární přebytek dusitanu je 5 až 20 % nad stechiometrii. N-nitrosodifenylamin je meziproduktem při výrobě 4-nitrosodifenylaminu a dále N-sec.alkyl-N'-fenyl-p-fenylendiaminů, které slouží jako antiozonanty pro pryž.
Vynález se týká kontinuální nitrosace difenylaminu alkalickým dusitanem a kyselinou sírovou ve směsi vody a nepolárního rozpouštědla. N-nitrosodifenylamin je meziproduktem při výrobě 4-nitrosodifenylaminu a dále N-sec.alkyl-N'-fenyl-p-fenylendiaminů, které slouží jako antiozonanty pro pryž.
Nitrosace difenylaminu v prostředí vody a nepolárního rozpouštědla probíhá velmi rychle a s vysokým výtěžkem. Vzhledem k heterogennímu charakteru procesu má intenzita míchání velký vliv na reakční rychlost a na využití dusitanu (SSSR 614 094, 1975). Část dusitanu se v kyselém prostředí rozkládá na oxidy dusíku. Z hlediska dalšího zpracování roztoku N-nitrosodifenylaminu Fischerovým-Heppovým přesmykem na 4-nitrosodifenylamin je výhodné použít jako nepolární rozpouštědlo toluen (čs. AO 183 853, 1975). Jsou popsány i postupy s jinými rozpouštědly jako je chloroform (BIOS 986, str. 27), benzen (Jap. 3 620, 1952), chlorbenzen (čs. pat.
831) nebo i bez rozpouštědel (Fr. 1 376 067, US 2 419 718). Nitrosace difenylaminu bez rozpouštědla je však riskantní vzhledem k nízké termické stabilitě N-nitrosodifenylaminu.
V popise vynálezu k čs. autorskému osvědčení č. 183 853 se popisuje kontinuální způsob nitrosace difenylaminu v sérii dvou až čtyř reaktorů, přičemž se difenylamin, toluen a zředěná kyselina sírová zavádějí do prvého reaktoru a vodný roztok alkalického dusitanu do všech reaktorů s výjimkou posledního. Jestliže se použije kaskáda dvou intenzívně míchaných reaktorů, pak se všechny výchozí látky zavádějí do prvného reaktoru. Je známé, že druhý reaktor ve dvoučlenné kaskádě podle 183 853 nepřispívá k průběhu nitrosace, veškerý difenylamin mují zreagovat již v prvém reaktoru. Při požadavku minimálně 99% konverze difenylaminu a co nejnižšího přebytku dusitanu, probíhá nitrosace v prvním reaktoru v kineticky velmi nevýhodných podmínkách a obvykle vyžaduje větší přebytek dusitanu. Přebytečný dusitan se mění na nitrosní plyny, část konvertuje na kyselinu dusičnou. To má nepříznivý ekologický dopad. Kromě toho s rostoucím přebytkem dusitanu vzrůstá nebezpečí tvorby nitro- a dinitrodifenylaminů, které i v malé koncentraci vadí při dalším zpracování roztoku N-nitrosodifenylaminu na 4-aminodifenylamin.
Uvedené nevýhody odstraňuje způsob výroby N-nitrosodifenylaminu nitrosací difenylaminu dusitanem alkalickým a kyselinou sírovou v prostředí vody a nepolárních rozpouštědel, jako jsou aromatické uhlovodíky, chloruhlovodiky a jiné při 20 až 40 °C podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že se nitrosace provádí v sérii zapojených dvou intenzívně promíchávaných reaktorů, přičemž se difenylamin, nepolární rozpouštědlo a zředěná kyselina sírová zavádějí do prvého reaktoru a vodný roztok s 80 až 95% podílem dusitanu alkalického kovu se zavádí do prvého reaktoru a 5 až 20% podíl z celkového množství dusitanu se přivádí do druhého reaktoru, přičemž celkový molární přebytek dusitanu je 5 až 20 % nad stechiometrii.
Při postupu podle vynálezu se většina difenylaminu nitrosuje v prvním reaktoru, kde však je ještě dost vysoká koncentrace difenylaminu a tedy kineticky příznivé podmínky pro prakticky úplné využití dusitanu. Ve druhém reaktory již reagujé jen asi 10 % z celkového množství difenyxamínu a tento malý podíl může zreagovat i při nízké koncentraci klíčové složky. Díky tomu je možno pracovat s malým přebytkem dusitanu, s méně intenzívním mícháním než při zavádění všeho dusitanu do prvního reaktoru.
Pří uspořádání podle vynálezu je přebytek dusitanu limitován přesností nástřiku jednotlivých proudů: I při použití dávkovačích čerpadel je třeba s ohledem na jisté oscilace nástřiku pracovat s přebytkem dusitanu alespoň 5 % nad stechiometrii.
Způsobem podle vynálezu se minimalizuje potřebný přebytek alkalického dusitanu a odpadá nebezpečí tvorby nitro- a dinitrodifenylaminů.
Přiklad
Pro nitrosa,:,. difenylaminu je použita kaskáda dvou reaktorů s příkonem míchae-la 2 kW m , «} O prvý reaktor má objem 4 m , druhý 6 m . Do prostoru míchadla prvního reaktoru je nastřikován 34% toluenový roztok difenylaminu, 25% kyselina sírová a 30% roztok dusitanu sodného. Nástřik difenylaminu je 2 t/h. 90 % z celkového množství dusitanu'je nastřikováno do prostoru míchadla prvného reaktoru, 10 % do druhého reaktoru. Teplota v obou reaktorech je udržována pomocí chladicí kapaliny na 28 až 30 °C. Molární poměry reagentů jsou difenylamin : dusitan : kyselina sírová = 1:1,1:0,58.
Směs přepadající ze druhého reaktoru se dělí na vodnou a organickou fázi. Organická fáze, tj. 39% toluenový roztok N-nitrosodifenylaminu je vhodná k přímému zpracování na 4-nitrosodifenylamin. Obsah nezreagovaného difenylaminu je 0,2 % hmot., obsah nitrolátek je nižší než 0,5 % hmot., počítáno na N-nitrosodifenylamin.

Claims (1)
Hide Dependent

  1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU
    Způsob kontinuální výroby N-nitrosodifenylaminu nitrosací difenylaminu dusitanem alkalického kovu a kyselinou sírovou v prostředí vody a nepolárních rozpouštědel, jako jsou například aromatické uhlovodíky, chloruhlovodíky při 20 až 40 °C vyznačený tím, že se nitrosace provádí v sérii zapojených dvou intenzívně promíchávaných reaktorů, přičemž se difenylamin, nepolární rozpouštědlo a zředěná kyselina sírová zavádějí do prvního reaktoru, vodný roztok s 80 až 95% podílem dusitanu se zavádí do prvního reaktoru a 5 až 20% podíl z celkového množství dusitanu se přivádí do druhého reaktoru, přičemž celkový molární přebytek dusitanu je 5 až 20 % nad stechiometrii.