CS253499B1 - Gypsum-free binding agent with stabilized qualities on base of cement clinker - Google Patents

Description

Vynález se týká pojivá se stabilizovanými vlastnostmi na bázi cementářského slinku, proste sádrovce.

Bez sádrovcové cementy /dále jen BS cementy/ představuji nový typ anorganického pojivá, které je založeno na synergickém účinku působeni směsi anorganického elektrolytu /zejména alkalického uhličitanu, hydrogenuhličitanu či hydroxidu/ a anionaktivniho pláštifikátoru /např. ligninsulfonanu, sulionovaného ligninu, sulfonovaného polyfenolátu a dalších/· Vlastnosti těchto cementů byly popsány např. v článku F, Škvára, N. Rybinová: The gypsum-free portland cement, Cement and Concrete Research, No.6, 1985 a dále 198 053, 203 212, 225 066.

Významným rysem těchto cementů je možnost zpracováni oři nizkém vodnim součiniteli při zachováni dobrých Teologických vlastnosti. V důsledku nizké pórovitosti zatvrdlého cementového kamene se BS cementy vyznačuji nejenom vysokými krátkodobými i dlouhodobými pevnostmi, ale i vysokou korozní odolnosti, schopnosti tvrdnuti z nízkých a záporných teplot a také vysokou odolnosti vůči vysokým teplotám /viz F. Škváry, L. Pekárek, B. Velička: The gypsum-free portland cement hydration and its thermal properies, Proceedings of the 8. Inter. Conf. Thermal Analysis, 566-570, 1985, Bratislava/.

U BS cementů byly dosahovány vysoké krátkodobé pevnosti /1 až 24 hodinové/ pouze u cementů s měrným povrchem vyšším než cca 500 m /kg. U BS cementů s nižším měrným povrchem byly dosahovány pevnosti vyšší než u běžného portlndského cementu až po 3^7 dnech hydratace. Nevýhodou BS cementů mletých na měrný

253 499 г povrch vyšší než 500 m /kg je jejich relativní technologická nedosažitelnost. Pro jejcch výrobu musí být z konstruována speciální značně energeeicky náročná mleci zařízeni' s tříOiči, /viz CŠ. Λ0 194 892/.

Při stuOiu BS cementů s měrným povrchem menším než 450e»500 г m ' /kg byly nalezeny prakticky stejné kvvlltativní závislosti na měrném povrchu jako u BS cementů s vyšším měrným povrchem. U BS cementů s měrným povrchem menším než 450 & 500 m /kg však bylo pozorováno perioOické kolísáni v reakttvitě těchto cemetů, Tyto perioOické změny se projevovaly přeOevším v perioOikéém /časově závislém/ kolísáni počátku tuhnuti v zěáVslosti'na Oobě sklaOování_z přičemž kolísání nebylo vyvoláno poOmínkami sklaOovátt /např. navlháváním cemmenu/. Tento jev přinášel pak při zkouškách ^těc^hto ^{typů BS} cemmnt^ů poMže, nebol směsi z ^těc^hto ^BS cement^ů mnnly svoji Oobu zpracooaae emsi v závis los ti na Oobě atlkOovánn.

Výzkumná činnost v obCassi BS cementů, byla proto zaměřena na oOstratětí tohoto íčíVOoi^ (^•ího jevu. , Vynález vychází z poznat^ku, ^že (přidáním 0,05^20% hmot i. v^ysoce jem^ho armo^^o ^°^г s měrným povrchem ⁵⁰⁰⁰ 2^{00 000} m^m/kg ^Oo ^BS cementii se zle^pšuji jejich užitné vlastnosti a Oochází ke stabilizací těchto vlkatιΊOsat, zejména počátku ^ЬпиН. Přidáním , vysoce jemného ammorního Si02 se Oále' výrazně zlepšuje zρracsvakeHnost , směsí /např. se aníž/jč vískozita kašš/ a zvyšuj se pevnnost, zejména krátkoOobl.

Pps/iíi vysoce jemného ammofniho Si0₂ Oo portknoátých cementů ii betonů je známo z řaOy patentových spisů a Jako zOroj tohoto vysoce jemného ammofního SiO? slouží oOpaOy /úlety/ z meeaaurgických procesů, např. z výroby Si, FeSS, FeCr.ri, SiMn, kOe při vysokoteplotních procesech vzniká SiO, jenž se Oále oxiOuje na SíO-,. Tento vysoce jemný a převážně ^e 2 ammofní Si0₂ má m^rný povrch oO 5000 Oo 30 000 /i výše/ m /kg, jak uváděěí P. Aitcin, P. Pitasníιtčk/t, D.M. Roy v článku N^h^s^ical anO chemicaL chhar ace eistai on of conOenseO silca fumes /Am. Ceram. BuU. 63, ' 1487 - 1491, 19855. Si0₂ je při těchto

253 499 procesech zachycován jako úlet, který dříve značně zatěžoval životni ' prostřed me^ealur^dic^kýc^h závo^dú. Olet Si°₂ je velmi vhodným zdrojem amorfního SiO₂ vedle tzv. pyrogenniho SíO₂, který vzniká např... při oxidaci SiCl*. Měrný povrch pyrogenniho S.iO₂ je je^ště vět^ši než io^orný ^povrch ^úlet:u ^-S°² .a ěinⁱ až ²00 000 m^2/kg

Veeikost čássic S1O2 ve formě úletu je ai 100x menši, než je ve^eikrs^t částtic bě^žného cemmetu. 6le^t je vz^hledem к velikosSi čássic a fyzi IcKnimu stavu /amonní forma/ vysoce . reaktivní a působí v cementu nebo betonu jako vysoce účinná přísada. Reaguje s tvořieem se /nebo za přítomnost/ Cca0H/2 za vzniku hydro^i^kát^ů a atctivně se ziúčastnuje tiydratačť^o ^procesu. Pro svo^ reaattvitu je často úlet SS02 považován za neereadivnější pucolánovou přísadu. Jak uvádí P. Jahren v článku Use of sslica fume in concrete /Am. Concr. Inst. Spec. PpbLic. 79 - 32, 627 - 642, 1982/, přídavek úletu Si02 do betonů zlepšuje jejich zpracooa^l.nos^s _z zv^yšuje jej^c<^^h pevnost a umožňuje snížit dáv^ku cementu do betonů.

T.A

Ppoužii úletu Si02 je známo z patentových spisů např. BUrge: Hi^gh ftreng^ cem^e^ít co^^mor^SjeS^z- Švýcarsta ⁵⁷⁴ 88(0 Rakousko 312 490 /19711, kde je popisována betonová směs z portaandsкého cer^nnu, písku a kameenvaz jež dále obsahuje až 20% hrncT, - úletu. SS02 a přídavek plásíífkkátoru. Z patentových spisů Europ. Patent Appp. No. 79 104322.9, 81 103363.8 a 81 105310.7 je známo po^iii bílého nebo portaanského cemenu, který .má sppjité rozdělení aelitosti - čáásic do 0,5 mkrom^etrů a zbýwa^cí částice o velikosti 5 nanommerú až 0,5 mikrometrů jsou vytvářeny úletem Si02, do betonu za přídavku plassiki* kátorů. Jako plásšifkkátory jsou uváděny sulfonované meeaminforoaldehydrové pryskyMce, knmmLanaaaé ligninové reeiaatdz suloonované aaf^talea^d a hoiHH lúle^ je ^- rovněž ^- zn^ámo zcl,¹^^{0 214 137 /S}. ^Slaai^čka^z Be^n s v^o^u ^korozn^í o^dr^jnart^t/^{z k}de je tke^nován n^rta^r^dský nebo strustnpnrtaaarstý cemen, o^j^č^ahujcí 3 1*20% hmo. amořn^ho S^, tvořeného nejméně 30% čássic meeších než 3 mkromery a nejméně 50)% čássic mmaššch než 2P mi^ome^ů 0^,5*¹% hmot. ths^r^toru s výhodu ve vodě rozpustných ooearninforoalrnhdroaých živic nebo neuk^asnu vápenatého nebo kondenzačniho produktu tyseeiad aaftaleasub.ko253 49S

- 4 nové a forma Idehydu, a 0,001 až 3% hmot# provzdušnil j i ci přísady s výhodou LauryLsiránu nebo abietátu sodného.

Všechna známá řešeni cementů nebo betonů za přisady vysoce jemného amorfní ho ,SiOj vycházejí z portlandského nebo struskoportlandského cementu, který obsahuje jako regulátor tuhnuti sádrovec. Při použiti vysoce jemného amorfního S10j bylo dosaženo zlepšeni zpracovatelnosti směsi /betonů/ v důsledku vyplněni mezer částicemi cementu mnohem jemnějším SiOj, nicméně pro dosaženi dobré zpracovatelnosti při nízkém vodním součiniteli /poměr voda/cement/ W < 0,35 bylo nutné používat značně vysokých dávek pláštifi kujicich přísad /např. Švýcarsko 574 880 , či Europ. Patent Appl. 81 105 310.7, kde se uvádějí dávky plastifikátoru 3 až 7,2% hmot. cementu/. Toto množstvi je podstatně vyšší než při běžném užiti pláštifikátorů v betonech. Sníženi této vysoké dávky pláštifikátoru je možné ovšem jen za cenu zvýšeni vodního součinitele, jak vyplývá zcsAO 214 137, kde bylo použito pouze 0,3^0,5% hmot, plášti f i ku j i ci přisady /vztaženo na hmotnost cementu/, ovšem při zvýšeni vodního součinitele betonové směsi až na w ^s 0,78.

Dále je známo z cs<№ 200 215 pojivo na bázi cementářského slinku o měrném povrchu 150^ 3000 m^/kg, v němž 2^95% hmot . částic má velikost částic nejvýše 5 mikrometrů, obsahující 0,01 až 8% hmot · látek na bázi ligninsulfonanu, záměsovou vodu, popřípadě 0,01 * 8% hmot. uhličitanu nebo kyselého uhličitanu

V. alkalického kovu nebo kovu alkalických zemin, a/nebo 0,1^8% hmoti. dalších známých přísad pojiv, počítáno na celkové množstvi slinku, a obsahující 5 ůz 90% hmot, látky, v niž je obsažena kyslikatá sloučenina křemíku, jako je bentonit, křemičitá moučka, popélek, struska a směs dvou nebo více takových látek, počítáno na celkové množstvi slinku.

Uvedené nevýhody odstraňuje vynález, jehož podstatou je pojivo na bázi cementářského slinku prosté sádrovce obsahující 99,5^88% hmot, umletého cementářského slinku s měrným povrchem 225 ^800 m^/kg, popřípadě 0,001 <^2% hmot. známých mlecích přísad, např. trietanolaminu, etylenglykolu, 0,2 V 4% hmot.

- 5 253 499 solí nebo hydroxidu alkalických kovů, např. Na₂C0₃, NaHCO^, ^2^θ3^ζ KHCOj, NagSiOj, 0,2^3% hmot . sulfonovaného polyeltrolytu, např. ligninsulfonanu, chemicky upraveného ligninsulfonanu_z sulfonovaného ligninu, suLfonovaného polyfenolátu, a popřípadě 0,1 3% hmot* známých regulátorů tuhnuti bezsádrovcových cementů, např. soli hydroxikyselin, kyseliny borité, fosforečnanů a organokřemičitých esterů, к němuž jako další přísada se přidává 0,05^20% hmot. SiOg_}s výhodou amorfní SiOg z výroby Si nebo FeSi o měrném povrchu 5000 ^4 200 000 m^/kg, obsahující více než 50% částic menších než 5 mikrometrů, přičemž procentuální hmotnostní údaje jsou vztaženy na hmotnost slinku.

Podle vynálezu bylo zjištěno, že při užiti synergicky působící směsi sulfonovaného polyelektrolytu /např. ligninsylfonanu, sulfonovaného polyfenolátu aj./ a anorganického elektrolytu /např. uhličitanu/ lze zpracovat směs BS cementu a úletu SiO₂ při vodním součiniteli W < 0,30 při zachováni dobrých reologických vlastnosti s podstatně nižší dávkou pláštifikátoru než u portlandského cementu.

Při studiu vlivu kyslíkatých sloučenin křemíku na vlastnosti pojivá na bázi cementářského slinku bylo zjištěno, že na dosažené vlastnosti /pevnosti/ má značný vliv velikost částic a fyzikální stav těchto sloučenin, zejména SiO₂. Pro zlepšeni reologických vlastnosti pojivá je velmi důležité vyplněni prostoru mezi částicemi cementu části cemi, např. vysoce jemného Si0₂« To znamená, že střední rozměr částic takového pojivá musí být menší než nejmenši částice cementu. Při překrýváni granulometrické kfivky cementu a aktivní přísady /např. SiO₂ ve formě křemenné moučky, Si0₂ ve formě výluhů, či tzv. štiky z úpraven kaolitů/ dochází к výraznému zhoršováni reologických vlastnosti a není možné dosáhnout při nízkém vodním součiniteli dobré zpracovatelnosti. Na druhé straně použiti S10₂ podle vynálezu ve vysoce jemné formě, kdy střední velikost jednotlivých částic zjištěná např, rastrovacím elektronovým mikroskopem je cca 0,1 mikrometru a méně /např. úlet Si0₂ z metalurgických procesů či pyrogenni S10₂/, doplňuje granplometrickou křivku cementu a umožňuje přípravu vysoce kompaktního prášku. Tento prášek pak vyžaduje jen minimum vody při zpracováni

253 499 za předpokladu, že tento cementový prášek neobsahuje sádrovec.

Rovněž fyzikální stav SiO₂ je velmi důležitý. Pro reaktivitu SiO₂ s Ca/OH/₂, jenž vzniká pH hydrataci cementu, je optimální amorfní stav SiO₂· Zvyšováním krystalického podílu v S10₂, byl jemně umletém, dochází ke snižováni jeho reaktivity. Podle vynálezu je optimální použiti SiO₂ s vysokýln měrným povrchem, velmi malou střední velikosti částic, s výhodou v amorfním stavu.

Použiti vysoce jemného amorfního SiO₂ o optimální koncentraci jako přísady do BS cementů nejen zlepšuje jejich reologické vlastnosti, ale i umožňuje překonat výše uvedenou nestabilitu /kolísáni počátku tuhnuti u BS cementů s měrným povrchem menším než 450 500 пЛ/kg/. Přídavek vysoce jemného amorfního S10₂ do BS cementu umožňuje rychlý vývoj pevnosti daný rychlým vývojem nuklei C-S-H fáze. Zvýšeni pevnosti BS cementů se projevuje při nižší koncentraci úletu Si0₂, než je známo z dosavadního stavu techniky. Toto zvýšeni, zejména krátkodobých pevnosti, se projevuje od hranice cca 0,1% hmot. přídavku úletu Si0₂ /vztaženo na hmotnost cementu/ a v některých případech i při nižší koncentraci .

V následujících příkladech je podáno řešeni podle vynálezu, aniž by jej omezovalo.

Při posuzováni reologických vlastnosti kaši byla použita

Ϊ' empirická stupnice vizuálního posouzeni:

zpracovatelnost

0... kaše nezpracovatelná, suchá

1.. . kaše teče jen při vibraci 50 Hz

2.. . kaše teče jen při poklepu na mísící misku

3.. . kaše vytéká z mísící misky účinkem gravita- ce

4... kaše je volně tekutá

5... kaše je volně tekutá s nízkou viskozitou

Při přípravě zkušebních těles byla připravená tělesa po přípravě uložena vždy v prostředí* nasycené vodní páry po dobu 24 hodin a pak do 28. dne ve vodě při teplotě 20 *C.

Procentuální údaje v příkladech jsou vztaženy vždy na hmotnost umletého cementářského stinku /pokud není uvedeno jinak/.

PPíklad 1

253 499

Předdrcený stinek z cementárny Hranice byt umet na měrný povrch 300 m /kg za přísady 0_x05% hmot· trieannotaminu. Ihned po semteM cementu. byto do zábrusových tahvi odváženo cca 200 g cemeenu. Zábrusové lahve byty dáte zality parafíeem tak, aby byla v^yloucena přn^dhydratacn cementu vzdušnou vlh^kostí. Z jednnouvých zábrusových tahvi byla v daných ' časových intnrvaeech připravena kaše za přísady 0,4% hmot. sulfonovaného polyfenotátu sodnnožerezztého a 1% hm^^t . NagCO^. U ' kaši byt sledován počátek ^ЬпиМ. ^pro ^kaž^dý po^kus ^byla použita náplň jen z jedn^é zálsrusové lahve a ostatní byly dále skladovány. -Ve stejných časových intervalch byly ze stejného cementu za - stejných skladovacích podmínek připaavovány kaše, kdy byt k cementu přidáván úlet SÍO2 v mnnossví Ц1% hm^o, a byt rovněž sledován počátek tuhnuti kaší se stejnými přísadami. Výsledky stanovení počátku tuhnuti- jsou uvedeny v tabulce J_.

Si0- použitý v těchto experimentech a dále označovaný jako úlet je odp-^i^i^^i produkt z výroby krystalického Si. Jeho složeni je Si02 min. 95%, ^2°^ max. 0,5%, A-20^ max. 0,4%, CaO max. 0,4%, MgO max. 0,4%, C max* 0,6%, H₂O ' max. 0,5% /vztaženo na hmmonost S0₂/. Tento Si02 dodávaný pod komerčním názvem KOMSIL je podle RT6 analýzy prakticky amosfni· Raatrovacím a elektronovým mikroskopem bylo zjišěěno, že tento úlet obsahuje shluky čás^c převážně o velikosti 2 až 6 mkromerú, zatímco jednnoUvé částice mají střední velikost - 0,2 mkromeru.

Tabulka 1

Počátek tuhnuti kaši_z voda : cement 0/22«

253 499 dny skla dováni obsah úletu SiO^

42

102

1	5hod30mi n
2	5hod20mi n
7	1hod20mi n
10	3hod15mi n
15	3hod
20	vice než 7hod
25	3hod30mi n
30	6hod30mi n
31	až 180 dnů
	kolísá mezi 7*18 hod

2hod30min počátek skladováni,

1hod40min 1hod25min hod

52mi tuhnuti stabilní během celé rozptyl výsledků + 52 doby

Přiklad 2

Z cementu připraveného podle přikladu 1 byla po 14 dnech skladováni v zábrusové lahvi připravena kaše pro zhotoveni zkušebních těles 2x2x2 cm. Podobně jako v přikladu 1 byly jako při sad použito 0/42 hmot. sulfonovaného polyfenolátu sodno-železi tého a 12 hmot* ^^a2^C03 ^a přidáván také úlet Si0₂. Výsledky jsou uvedeny v tab. 2.

Tabulka 2

253 499

voda cement	voda cement +si°2	obsah úletu sío2	zpracovatenost
0,22	0,219	1%	3
0,22	0,217	2%	3-4
0,22	0,211	4%	3-4
0,22	0,207	6%	4-5
0,22	0,205	8%	4
0,22	0,200	10%	3-4
0,22	0,192	15%	3
0,22	-	0%	2-3

pevnost v tlaku /МРа/

2 hod	24 hod	7 dni	28 dni
10,8	62,5	71,3	79,8
0 ,8	65,8	95,3	105,8
12,8	65z5	90,5	97,0
10,5	58,3	87,8	107,0
13,4X	60,0	89,0	102,0
13,0	64,8	88,0	102,3
12,4	60,2	-	-
4,0	60,5	90,1	100,7

^xpozn. Pevnost stanovena po 3 hodninách

Přiklad 3

Ze slinku z cementárny Lochkov byl za přísady 0,05% hmot, trietanolaminu umlet cement za nepřítomnosti sádrovce na měrný 2 povrch 470 m /kg. Podmínky skladováni cementu byly stejné jako v přikladu 1. Z tohoto cementu byly za přísady 0,4% hmot, sulfonovaného polyfenolátu sodno-železitého a 1% hmot. Na^CO^ připravovány kaše o poměru vody ku cementu 0,22. Podobně jako v přikladu 1 byl také přidáván úlet Si0₂ v množství 2 až 10% hmot. Výsledky stanoveni počátku tuhnuti jsou uvedeny v tabulce 3.

		Tabulka 3	253	499
dny skla		obsah úletu SiO^
dováni	0%	2% 4% 6%	8%	10%
1	1hod50min	1hod50min 1hod23min 1hod	55mi n	45min
2	1hod40min
3	2hod30mi n	počátek tuhnuti stabilní po	celou dobu
4	2hod	skladováni s rozptylem + 5%
6	35min

1hod20min

90min

3hod50min

2hod15min

2hod

2hod10min

3hod30min

4hod30min

100 3hod50min

Přiklad 4

Za stejných podmínek byla podle přikladu 3 připravena kaše z cementu z cementárny Lochkov. Rozdíl vůči přikladu 3 byl v přísadách, kdy bylo použito 1,2% hmot · ^Мг>2^С°з a 0,85% hmot, oxidovaného ligninsulfonanu sodného. Při použiti přísady 2% hmot· úletu SiO^ byl počátek tuhnuti 55 minut, pří přísadě 6% hmot.

minut, při 8% hmot. 45 minut a při 10% hmot· 40 minut. Počátek tuhnuti byl stabilní po sledovanou dobu skladováni za nepřístupu vzdušné vlhkosti a to 3 měsíce.

Přiklad 5

Z cementu připraveného podle přikladu 3 byla po 14-ti dnech skladováni připravena kaše za podmínek uvedených v přikladu 3. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 4«

Tabulka 4

253 499

voda	voda	obsah	zpra cova-		pevnost	v tlaku	/MPa/
cement	cement	úletu	teltust	2hod	2čhod	7 dní	28 dní
	+Si й2	sio2
0,22	0,217	2%	3	10,0	59,8	72,8	101,5
0,22	0,2 11	4%	4	21,8	55,8	61,0	105,9
0,22	0,205	8%	4«5	16,0	68,7	60,8	106,7
0,22	0,200	10%	4eí5	18,7	51 ,2	76,4	93,7
0,22	-	0%	3	5,0	52,0	75,6	100,2

Srovnávací pokus

Z portlandského cementu PC

2....... . _

400· Lochkov s měrným povrchem 380 m‘/kg byla připlavena kaše za přídavku 6% hmot. úletu Vodní součinitel kaše byt zvolen tak, aby zpracovatelnost kaše dosáhla stupně 3«4podLe zvolené empirické stupnice. Hodnota vodního s^i^Sir^ítele byla w - 0,40. Kaše PC 400 za přísady 6% hm^t, úletu SÍO2 dosáhla po 2 hodinách od zatvrdnutí p^^^r^ootn prakticky nempřinelné, po 24 hodinách pevnosti v tašku 34,8 MPa a po 7 dnech 50,3 MPa. Ze srovnání spříklady 1 <A5 je zřejmé, že vyloučením sádrovce a jeho nahrazením kombinací plásštfikátoru a anorganické soli v cementu lze za přísady úletu SiO? dosáhnout podstatně vyšších účinků.

Pro přípravu cementové kaše byl pouuit umletý slinek z cemmntárny Maaoméřice, který byl umlet za přísady 0,1% hmoo. etylenglykolu na měrný povrch 720 m ²/kg. Jako přísad do cementové kaše bylo pouuito 1,1% hmot. oxidovaného li g^ neuH^anu sodného a 1% hmmt. NaHCO^. Umletý slinek byl před přípravou kaše smíšen v prvém případě s velmi jemným SÍO2 /šlk^a z úpraven kadínu/ a v druhém případě s úletem SS0₂. S02 ve formě štiky měl převážně krystalický charakter /podle RTG daa/, zatímco úlet SS02 byl prakticky Vlastnosti úletu SS02 byly uvedeny v případu 1. Si02 šlika měl toto rozděleni ve12

253 499

Ukostí částic: . sedimentační analýza - pod 2 mikrometry 25%, 5 <g 2 mikrometry 17,3%, 10a£ 5 mikrometrů 22,5%, 15 10 mikromeerů 15,5%, 20 ® 15 mkrom^trú 8,29%, 63 «£ 20 mikrometrů 11%.

Výsledky reologických vlastnosti kaši jsou uvedeny v tabulce 5.

Tabulka

složeni			zpracovaaelnost	voda
				podle empirické	cement
				stupni ce
80% .	cement	+	20% štika SÍOg	ť 0«1	0,30
90%	cement	+	10% šlila SiOg	. 1rf2	0,30
95%	cement	+	5% šlíka Si02	2	0,30
100%	cement			5	0,30
85%	cement	+	15% úlet S102	3	0,22
90%	cement	+	10% úlet SS02	3«í4	0,22
94%	cement		6% úlet Si02	4	0,22
96%	cement		4% úlet Si02	4ri5	0,22
98%	cement		2% úlet H02	3eí4	0,22
100%	' cement			2	0,22

Ze slinku Hranice byl vyroben na oběhové mýnici bezsádrovcový cement u^etim slinku za nepřitomnoosi sádrovce na měrný ,^povrc^{h 710} m^2/kg. MleM byl.o prov^áděno za jplMsadty li gnnnsuui onanu sodnnAo a 0,8% hmot. NagCO^. byl částečně upravený suuiioový výluh, který mmonosachaidy a jejceh oxidační produkty, látky v lignňnsuionnanu byly charakterisovány poloprovozní

1% hmot, práškového Ligninsuioonan sodný obsahoval doprovodné Doprovodné organické analýzou redukujicich látek, jejichž koncentrace byla 6,7% /počítáno na hmoonost sušiny ligninsuiooranu/. Z tohoto BS cementu byla . připravena kaše s poměrem vody ku cementu w = 0/25, která. měla zpracovatelnost podle empirické stupnice 2 rl 3. Počátek tuhnuti

253 499 této kaše byt 4,5 až 6 hodin. Dále byla připravena kaše z téhož cementu, ke kteéému bylo přidáno 6% hmoO. úletu SiO₂. Tato kaše měla poměr vody ku cementu také w = 0,25, poměr vody ku celkové pevné fázi /cement + úlet SiC,/ být 0,238. Tato kaše měla počátek tuhnuti po 1 hodině a 10 minutách/ který prakticky splýval s dobou tuhnnUt. Dále byla připaavena kaše z cementu při poměru vody ku cementu také 0,238, zpracovaaelnost této kaše byla Přidáním úletu SiO, k BS cementu .při stenném obsahu vody /a při zvýšeni obsahu celkové pevné fáze/ došlo ke zlepšeni zpracovaaelnooti. Přídavek úletu SiOg umc^ožnl také překonat působení negativního vlivu lignnsuionaanu s vysokým obsahem doprovodných organických látek a stabilizoval tím vlastnosti tohoto cemenu.

Příklad 8

Z cemeenářského slínku z cementárny Lochkov umletého na měrný povrch 550 m /kg /za pří oomnoosi mlecí přísady 0,2% hmot, ligntnsulOtranu sodného/ byla připaavena kaše s poměrem vody ku cementu w s 0,25. Jako přísady bylo pouužto 0,5% hmot. vínanu sodno-draselného a 1,5% hmot, KgCO,,. Dále bylo přidáno 4% hmot, úletu Si0₂. Tato kaše měla počátek tuhnuti 45 mínit.

Příklad 9 '

K cemeritářskému slnku z cementárny Hraníce umletého na měa2 ný povrch 590 m /kg za přísady 0,1% hmot, etylenglykolu bylo za sucha přidáno 4% hmot. Sí0, /výrobek fimy Bayea, NSR, můrný ^£ povrch 152 000 m /kg/. Kaše byla zpracována při poměru vody ku cementu w = 0,24 a měla zpracovaaeInost podle eroppiické· stupnice 3 <»г К

Příklad 10

Z cerneenářského stínku z cementárty Lochkov umletého na měrný povrch 450 m ²/kg byla při paavena mata s poměrem písku ku cementu 1:3. Jako přísady bylo pouuito: 5% hmoo. úletu Si^,

253 499

0,4% hmot. sulfonovaného polyfenolátu sodno-želežítého a 1% hmot.

vody ku cementu

w = 0/30, poměr vody ku celkové pevné fázi /cement + úlet SiOg/ byl 0,283. Malta dosáhla po 6 hodinách pevnosti v tlaku 6 MPa a po 24 hodinách 40 MPa. Počátek tuhnuti malty byl 1 hodina.

Přiklad 11

Ze slinku z cementárny Lochkov_z který byl umlet na měrný povrch 590 m²/kg ža přísady 0,1% etylenglykolu byla připravena kaše s oměrem vody ku cementu 0,22. Před přípravou kaše byl к cementu přidán úlet Si0₂ v množství 0,2% hmotnosti cementu. Další přísady, tj. 0,4% hmot. sulfonovaného polyfenolátu sodno-železitého a 1% hmot. Na₂C0₃ byly rozpuštěny v záměsové vodě. Kaše měla počátek tuhnutí 25 minut a dosáhla po 2 hodinách od zatuhnutí pevnosti v tlaku 14,8 MPa. Kaše zpracovaná s týmž poměrem vody ku cementu a se stejnými přísadami /bez úletu Si0₂/ dosáhla pevnosti v tlaku po 2 hodinách po zatuhnutí ⁷,2 MPa.

Claims (1)

1. Pojivo se stabilizovanými vlastnosti na bázi cementářského slinku prosté sádrovce) obsahu jí cí 99,5 «г 88% hmot. umletého o slinku o měrném povrchu 225 «í 800 m /kg, popřípadě 0,001 2% hmot;' mlecích přísad, např. trietanolaminu, etylenglykolu, 0,2áx4% hmot. soli nebo hydroxidu alkalických kovů, např. Na₂C0j, NaHCO^, K₂CO^, KHCOj, Na₂SiOj, 0,2 az 3% hmot. sutfonovaného polyelektrolytu, např. ligninsulfonanu, chemicky modifikovaného ligninsuLfonanu, sulfonovaného ligninu, sulfonovaného polyfenolátu a popřípadě 0,1 až 3% hmot. regulátorů tuhnutí bezsádrovcových cementu, např. soli organických hydroxi kyselin, kyseliny borité, organokřemičitých esteru, fosforečnanů, vyznačené tím, že obsahuje 0,05% 20% hmot, oxidu křemičitého, s výhodou a<f měrném povrchu 5000 Q.z 200 000 m²/kg, obsahu j íc/Ao ví ce než 50% částic menších než 5 mikrometrů, kdy procentuální hmotnostní údaje jsou vztaženy na hmotnost slinku.