CS252092B1 - Intergovaná textilie s vyšší termoizolační schopností - Google Patents

Abstract

Integrovaná textilie 8 vyšší termoizolační schopností a transportem potu je vhodná zejména na hřejivé sportovní a pracovní oSacení, a to Jak prádlové, tak 1 vrchní. Tato textilie sestává z lioni vrstyy, obsahující alespoň v části své tlouštky hydrdfilní niti a z rubové hygienické vrstvy spojené β lioni vrstvou. Rubová hygienická vrstva obsahuje objemné hydrofobní niti, vytvořené nejméně ze dvou druhů vláken ílSicíoh se sraživosti, přičemž sráživost nití Je nejméně 10 % a rozdíl sráživoatl mezi druhem vláken s nejvyěší srážlvostí a druhem vláken s nejnižší srážlvostí je alespoň 5 %·

Description

Vynález se týká Integrované textilie s vyšší termoizolační schopností a transportem potu, vytvořené nejméně ze dvou vrstev a obsahující vysoceobjemné hydrofobni niti a hydrofilní niti. Textilie je vhodná obzvláště na hřejivé sportovní a pracovní ošacení, a to jak prádlové, tak vrchní.

Funkční požadavky, kladené'na pracovní a sportovní ošacení, jsou tak všestranné jako pracovní činnost i sport samotný. Mohou být splněny podstatnou měrou konstrukcí textilie, úpravou, ale především použitým materiálem. Je rozdíl, zda se použije tkanina, osnovní pletenina nebo zátažná pletenina a jakých vazeb se použije například z hlediska stability, prodyšnosti, elasticity a především z hlediska tepelné izolace. Tato poslední vlastnost závisí hlavně na množství uzavřeného vzduchu, které je u pletených výrobků zpravidla nejlepší. Jak již bylo uvedeno, rozhodující vliv má použitý materiál. Není jedno, zda se použije hladké nebo tvarované hedvábí, či příze předená normální nebo objemná nebo směsová a v jakých tlouštkách, jakého průřezu atd.

V

Všechny tyto vlastnosti ovlivňují nejen tepelnou izolaci, ale i vzhled, hmotnost, omak, elasticitu a jiné užitné vlastnosti.

Právě u diferencovaných požadavků na pracovní i sportovní ošacení musí být poměry mezi lidským tělem, klimatem a oděvem náležitě sladěny. Vysoká tepelná izolace, která se požaduje v závislosti na účelu použití, se dosáhne nejlépe použitím vysoce objemného rouna * ze 100 % polyesterových vláken, lišících se tlouštkou, tvarem průřezu a stupněm kadeření. Takováto rouna ovšem lze použít jenom do určitých f

druhů sportovního a pracovního oblečení.

Jak již bylo uvedeno, pro tepelnou izolaci je rozhodující množství uzavřeného vzduchu, které se může zvýšit několika způsoby, zejména použitím jemnějších vláken. Tak je možno získat rouna i niti s vyšší · tepelnou izolací.

Je poměrně mnoho vynálezů, řešících problém zvýšení tepelně izolační schopnosti tím, že v textiliích se použijí vysoce objemné příze, vyrobené na principu diferenčního srážení vláken v přízi. Jde například o způsob výroby vy soceob jemných vláknitých útvarů, zvláště přízí tepelnou anebo chemickou úpravou syntetických vláken anebo jejich směsí s jinými chemickými nebo přírodními vlákny, podle patentu č. 105 653. Způsob spočívá v tom, že se připraví vlákenná směs, v níž vysokosráživou složkou je kopolyesterové vlákno, vyrobené z polyetylentereftalátu kopolyesterifikovaného polyetylenizoftalátem, kdežto nízkosráživou složkou či složkami jsou chemická vlákna s výhodou polyetylentereftalátová anebo přírodní vlákna.

Z popisu vynálezu k AO č. 120 887 je známý způsob výroby vysoceobjemných vláknitých útvarů, zejména přízí, při němž se jako sráživé složky vláken použijí kopolyesterová nebo polypropylenová vlákna s různou srá živostí.

Podle vynálezu k AO č. 189 919 se vyrábí objemný vláknitý útvar v

tak, že alespoň jedna složka vysoko srá živých vláken na bázi kopolyesteru má základní polyester tvořený kyselinou tereftalovou a etylenglykolem a obsahuje buď jednu modifikační složku, tvořenou alkalickou solí sulfokyseliny, anebo několik modifikačních složek, přičemž jednou modifikační složkou je například kyselina izoftalová.

Všechny uvedené vynálezy řeší toliko zvýšení objemnosti nití nebo jednovrstvých plošných textilií, nikoliv však vyšší transport vlhkosti. Existují však také vynálezy a technologie, které řeší vyšší transport vlhkosti. Například je známá pletenina speciální dvouvrstvé struktury, jejíž rubová vrstva obsahuje polyesterová vlákna, kdežto' lícní vrstva je z bavlny, upravené postupem zvyšujícím její hydrofilfiost. Vlhkost postupuje polyesterovou vrstvou k vnější bavlněné vrstvě a touto dále, takže se pot odpařuje do okolního prostředí. Rubová vrstva, přicházející do styku s pokožkou, je z 20% bavlny a 80 % PES.

Jiný známý výrobek obsahuje vodu transportující vrstvu, jež absorbuje pot z povrchu pokožky, a difúzní vrstvu, která pot rychle odvádí. Jde rovněž o vícevrstvou pleteninu. Vrstva, transportující vodu je z PES vláken jemného jedničného titru, zatímco druhá vrstva je z bavlny nebo směsi PES/bavlna. Pot je transportován kapilárním účinkem do vrstvy, z níž se odpařuje. Výrobek se vyrábí ve 3 variantách, z nichž v první je ve formě pleteniny třívrstvé struktury, mající vodu transportující podpůrnou vrstvu mezi vrstvou odpařující pot a vlastní vodu transportující vrstvou. Hodí se pro sportovní košile, například pro maratonový běh nebo košíkovou. Druhá varianta je pleteniny dvouvrstvé struktury a je určena pro tepelně izolační sportovní výrobky a tenisové oblečení. Třetí varianta je rovněž dvouvrstvá pletenina, ale speciálně upravená pro oblečení hráčů golfu nebo pro jiné sportovní oblečení.

švýcarský patentový spis č. 595 483 chrání tkaninu nebo pleteninu obsahující plynulý smyčkový základ nejméně na jedné straně a smyčky jsou vytvořeny z nití, obsahujících hydrofobní vlákna, zatímco plynulý základ je z nití, obsahujících vlákna hydrofilní. Smyčkový povrch z nití obsahující neabsorbující a hydrofobní vlákna je určen k tomu, aby přicházel do styku s pokožkou a transportoval vlhkost.

Předmětem čs. vynálezu podle AO č. 228 8 28 je plošná textilie s hygienickou vrstvou, zhotovená z více vrstev, zejména ze dvou nebo tří vrstev a obsahující hydrofobní a hydrofilní vlákna. Hygienická vrstva, vytvářející v plošné textilii rubovou vrstvu, je pletenina’, sestávající ž hydrofobních nití, vyrobených z nekonečných syntetických

V vláken a je spojena s lícní alespoň jednoduchou vrstvou ve vazných bodech, jež jsou rozmístěny v celé ploše plošné textilie v počtu nejme— 2 ^v _f v ně 2x 1 cm , přičemž lícní vrstva obsahuje alespoň v části své tlouštky hydrofilní přízi, vytvářející pleteninu, která se dotýká hygienické vrstvy.

Z uvedeného přehledu je vidět, že první skupina textilií používá sráživá a nesráživá vlákna k výrobě objemných nití nebo plošných.

* textilních útvarů za účelem zvýšení objemnosti, tj. zvětšení množství vzduchových dutin v niti nebo v plošném textilním útvaru a tím zvýšení tepelně izolační schopnoti. Takovéto textilie nemohou významně transportovat vlhkost. Druhá skupina plošných textilních útvarů, zejména tkanin a pletenin, které jsou konstruovány nejméně ze dvou vrstev a obsahují hydrofobní a hydrofilní vlákna. Jde o tzv. integrované textilie, jejichž hlavní funkční vlastností je vyšší transport vlhkosti. Je to proto, že problém produkování a transportu potu zaujímá důležité místo jako významný faktor při posuzování příjemného pocitu při nošení sportovního oděvu. Nevýhoda těchto integrovaných textilií s vyšším transportem potu je v tom, že dostatečně neřeší požadavek tepelně izolační schopnosti.

Uvedené nevýhody odstraňuje integrovaná textilie s vyšší termoizolační schopností a transportem potu, sestávající jednak z rubové hygienické vrstvy, vytvořené z pleteniny a/nebo tkaniny z hydrofobních nití, a jednak z lícní vrstvy, která je při nejmenším jednoduchá a obsahuje alespoň v části své tlouštíky hydrofilní niti a je spojena s rubovou hygienickou vrstvou ve vazných místech rozmístěných po celé plo2 še textilie v počtu nejméně 2 vazná místa na 1 cm a podstata této integrogrováné textilie spočívá podle vynálezu v tom, že rubová hygienická vrstva obsahuje objemné hydrofobní niti vytvořené nejméně ze dvou druhů vláken lišících se sráživostí,přičemž sráživost nití je nejméně 10 % a rozdíl sráživosti mezi druhem vláken s nejvyšší sráživostí a druV” hem vláken s nejnižší sráživostí je alespoň 5 %. Vlákna s nejvyšší ne252092 bo vyšší sráživostí jsou například z polypropylenu, polyesteru, kopolyesteru, polyakrylnitrilu nebo polyamidu. V lákna s nejnižší nebo nižší srá živo stí jsou vlákna chemická nebo stabilizovaná vlákna syntetická nebo vlákna přírodní, zejména vlna nebo bavlna. Objemné hydrofobní niti mohou být počesané, anebo rubová hygienická vrstva může být počesaná na své volné straně. U dvouvrstvé integrované textilie je rubová hygienická vrstva spojena s jednoduchou, tj. jednovrstvou lícní vrstvou vytvořenou z hydrofilních nití. U třívrstvé integrované textilie je rubová hygienická vrstva spojena s lícní vrstvou, která je dvojitá a sestává jednak z vnitřní vrstvy z pleteniny z hydrofilnich přízí, zejména bavlněných a/nebo viskozových, a jednak z vnější vrstvy, kterou je plošný ohebný útvar jako je tkanina, pletenotkanina, netkaná textilie, useň přírodní nebo syntetická, folie apodobně, přičemž buá vnější vrstva je k vnitřní vrstvě přilepená a vnitřní vrstva je spojená s rubovou hygienickou vrstvou ve vazných místech, anebo všechny vrstvy integrované textilie jsou spojené vaznými nitmi procházejícími celou tloustnou integrované textilie, na jejíž ploše jsou pravidelně rozmístěné. Různá provedení vynálezu Jsou znázorněna na výkrese v obr. 1 až 5·

Příklad 1

Integrovaná textilie s vyšší termoizolační schopností sestává ze dvou jednolícních pletenin, vyrobených na zatažném dvoulůžkovém pletacím stroji a vzájemně spojených ve vazných místech. Spojení pletenin může být provedeno řádkem oboustranných chytových kliček, nebo jednotlivými chytovými kličkami,. jak ukazuje obr. 1, případně jednotlivými očky nebo skupinami óboulícních oček. Pro pletení rubové vrstvy integrované textilie je použita příze A vypředená vlnařským česaným způsobem z konvertorových pramenů v jemnosti 21 tex x 2 s podílem 40 % PAN vláken sráživých 3,4 dtex a 60 % PAN vláken stabilizovaných 3,4 dtex. Tato příze může být již zobjemována, vysrážena nebo její zobjemování může být próvedeno dodatečně, až v hotové textilii. Lícní vrstva integrované textilie je upletena z hydrofilní niti Β , tj. příze s vyšším obsahem vlny nebo příze ze 100 % bavlny nebo viskozové hedvábí apod. , jejíž úkolem je odvádět vlhkost z rubové termoizolační vrstvy, nacházející se blíže těla, na povrch textilie, kde se lépe odpařuje.

Příklad 2

Integrovaná textilie s vyšší termoizolační schopností je vyrobena obdobným způsobem jako v příkladu 1, ale s tím rozdílem, že pro pletení rubové strany je použita příze A vypře děná bavlnářským způsobem ze směsi 30% sráživých PES vláken VELANA S 2,8 dtex, střihu 57 nim a 70 % polyakrylnitrilové stříže matované, oblouckované, stabilizované o jemnosti 3»4 dtex a střihu 60 mm.

Příklad 3 *

Pro integrované textilie se zlepšenou termoizolační schopností v

lze využít tak zvaných vazeb s doplňkovými nitěmi, které je možno vytvářet na zátažných pletacích strojích. Jsou to například vazby kryté.

Na obr. 2 je znázorněna pletenina ve vazbě kryté podkládané, kde krycí nit A je vypředena bavlnářským způsobem v jemnosti 20 tex ze směsi 40 % PAN vláken sráživých 1,6 dtex·, střihu 38 ^mm a 60 %

PES vláken stabilizovaných 1,3 dtex, střihu 38 mm. Tato příze s obsahem sráživých a nesráživých vláken vytváří podkládané úseky, ktev * ré vyplňují rubovou stťanu pleteniny a zvyšují její termoizolační schopnost.

Krytá nit B obsahuje vlákna hydrofilní, která absorbují vlhkost a odvádí ji na povrch.

Příklad 4 v

Na obr. 3 je znázorněna další vazba s doplňkovými nitěmi, kterou lze použít pro výrobu integrované textilie se zlepšenými termoizo lačními vlastnostmi, tj. pleteniny g.plyšovými kličkami

Základní jednolícní pleteniny, tvořící v textilii lícní vrstvu, je vyrobena z nití obsahujících hydrofilní vlákna Β , jejichž funkcí je odvádět přebytečnou vlhkost. Plyšové kličky A , vytvářející v textilií rubovou vrstvu, jsou vyrobeny z objemné příze 34 tex x 2 , vypředené vlnařským česaným způsobem ze směsi 40 % PAN vláken sráživých 5,6 dtex a 60 % PES vláken stabilizovaných 3,6 dtex. Plyšové kličky tvoří měkkou, dostatečně hustou vrstvu s velmi dobrými tepelněizolačními vlastnostmi.

Příklad 5

Integrovaná textilie s vyšší termoizolační schopností je vyrobena ž pleteniny v plyšové vazbě obdobné jako v příkladu 4, ale s tím rozdílem, že pro plyšové kličky A je použito vlnařské česané příze 32 tex x 2 směs 40 % PAN vlákna sráživá 5,6 dtex a 60% POP vlákna stabilizovaná 3,9 dtex, střih 90 mm.

Příklad 6

Integrovaná textilie vykazující vyšší transport potu a zvýšenou tepelněizolační schopnost je znázorněna na obr. 4. Touto textilií je v

pletenina s dvo jitým výplnkem, pletená tak, žé lícní vrstva, kterou je jednolícní pletenina, je vyrobena ž hydrofilní nitě Β , příze bavlně# v né, vlněné, viskozového hedvábí nebo podobně. Výplnkové nitě A , kte ré tvoří rubovou vrstvu jsou z příze vyrobené vlnařským mykaným způsobem v jemnosti 72 tex x 2 ze směsi 30 % Velana S 4,7 dtex, střih 60 mm a 70 % PAN vláken stabilizovaných 5,6 dtex, střihu 60 mm. Příze může být použita již z objem ováná .nebo lze její zóbjemování provést tepelnou úpravou hotové textilie. Další zlepšení termoizolaČních vlast* v ností textilie lze dosáhnout počesáním rubové strany s výplnkovými

I nitmi.

Příklad 7

Na obr. 5 je znázorněno kladení třívrstvé osnovní pleteniny.

První vrstva je pletena ve vazbě podkládané sukno Β , druhá vrstva ve vazbě trikot C . V obou těchto kladeních je použito hydrofilních nití. Na rubové straně pleteniny jsou kličky A , vytvořené útkovým kladením, prostředního kladecího přístroje, v němž je navlečena hydrof óbní příze 25 tex x 2 Velana-Brilant /směs 40% Velana S 4« 6 dtex, 110 mm a 60 % Tesil 32 - 4,4 dtex, 85 mm/. Kličky tvoří termoizolační vrstvu. Pro zvýšení tepelněizolačních účinků je možno pleteninu po rubové straně lehce počesat.

Příklad 8

Rubovou vrstvou je pletenina zhotovená ve vazbě kryté podkládané dle obr. 2 , za použití směsové příze 22tex PAN HB/PES 30/70 jako krycí niti. Příze je vypředena bavlnářským způsobem. Použitá vlákna PAN jsou jemnosti 1,3 dtex a délky střihu 40 mm. Použitá PES vlákna jsou jemnosti 1,6 dtex a délky střihu 38 mm. Tato rubová vrstva

V zajištuje transport vlhkosti a termoizolační funkci textilie. V lícní vrstvě textilie je použita česaná bavlněná příze 25 tex.

Příklad 9

Pro integrovanou textilii s plyšovými kličkami dle obr. 3 se použije do rubové vrstvy z plyšových kliček mechanicky počesaná objemná nit 32 tex x 2 vl/P^uAN HB 40/60. Příze je vypředena vlnařským způsobem. V této směsové objemné přízi je 40 % vlny, jemnost 26 mikronů, 20% tvoří sráživá PAN vlákna, jemnost 5,6 dtex. Počesáním se vytvoří na přízi bohatý vlasový efekt, čímž se zlepší termoizolační schopnost i omak textilie.

Na lícní straně pleteniny je použita směsová příze 34 tex vl/PAN 60/40..

Příklad 10 v

V jednolícní pletenině s dvojitým výplnkem, jejíž vazba je zná252092 v

zorněna na obr. 4, se použije ve výplnku objemná nit 36 tex x 2,

100 % PAN HB. Směs PAN vláken sestává ze 40% sráživých vláken a 60 % stabilizovaných vláken. Jemnost obou typů vláken je 3,4 dtex. Tato rubová strana pleteniny se počesává při dvou až třínásobném průchodu česacím strojem, čímž se zvýší objemnost a termoizolační schopnost pleteniny.

Pro lícní stranu pleteniny je použita rotorová příze 20 tex ba/VS polynosická 50/50.

Claims (7)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   1. Integrovaná textilie s vyšší termoizolační schopností a trans0 portem potu, sestávající jednak z rubové hygienické vrstvy, vytvořené z pleteniny a/nebo tkaniny z hydrofobních nití, a jednak z lícní vrstvy, v v která je při nejmenším jednoduchá a obsahuje alespoň v části své tlouštky hydrofilní niti a je spojena s rubovou hygienickou vrstvou ve vaz4 ných místech rozmístěných po celé ploše textilie v počtu nejméně 2 vaz» 2 ná místa na 1 cm , vyznačená tím, že rubová hygienická vrstva obsahuje objemné hydrofobní niti vytvořené nejméně ze dvou druhů vláken lišících se sráživostí, přičemž sráživost nití je nejméně 10 % a rozdíl sráživosti mezi druhem vláken s nejvyšší sráživostí a druhem vláken v

   s nejnižší sráživostí je alespoň 5 % .
2. 2. Integrovaná textilie podle bodu 1, vyznačená tím, že vlákna s nej vyšší nebo vyšší sráživostí jsou z polypropylenu, polyesteru, kopolyesteru, polyakrylnitrilu nebo polyamidu.
3. 3. Integrovaná textilie podle bodu 1, vyznačená tím, že vlákna nejnižší nebo nižší sráživosti jsou vlákna chemická nebo stabilizovaná vlákna syntetická nebo vlákna přírodní, zejména vlna nebo bavlna.
4. 4. Integrovaná textilie podle bodu 1, vyznačená tím, že objemné hydrofobní niti jsou počesané.
5. 5. Integrovaná textilie podle bodu 1, vyznačená tím, že rubová hygienická vrstva je na své volné straně počesaná.
6. 6. Integrovaná textilie podle bodu 1, vyznačená tím, že rubová hygienická vrstva je spojená s lícní vrstvou, která je jednoduchá, tj. jednovrstvá a je z hydrofilní ch přízí.
7. 7· Integrovaná textilie podle bodu 1, vyznačená tím, že rubová hygienická vrstva je spojená s lícní vrstvou, která je dvojitá a sestává jednak z vnitřní vrstvy z pleteniny z hydrofilních přízí, zejména bavlněných a/nebo viskozových, a jednak z vnější vrstvy, kterou je plošný ohebný útvar jako je tkanina, pletenotkanina, netkaná textilie, useň přírodní nebo syntetická, folie a podobně, přičemž buď vnější vrstva je k vnitřní vrstvě přilepená a vnitřní vrstva je spojená s rubovou hygienickou vrstvou vé vazných místech, anebo všechny vrstvy integrované textilie jsou spojené vaznými nitmi procházejícími celou tloušťkou integrované textilie, na jejíž ploše jsou pravidelně rozmístěné.