Vynález se týká sacího koše čerpadla se vstupním sítem vy tvořeným soustavou prutů a mezer.
Dosud známé sací koše čerpadel jsou opatřeny pevným sítem které pasivně zabraňuje pronikání mechanických nečistot do čer pacího systému. Za provozu dochází k postupnému zanášení vstup ního síta nečistotami, a tím k růstu hydraulických odporů. To má za následek výrazný pokles hydraulické účinnosti celého čer pacího zařízení. Zajistit požadovanou hydraulickou účinnost za dané situace je u dosud vyráběných sacích košů možné jen omeze nš> a to opakovaným čištěním vstupního síta nebo jeho včasnou výměnou. Při_tom je nutno jak ruční, tak i mechanické čištění nebo případnou demontáž provádět za velmi obtížných podmínek a při odstavení čerpacího zařízení, přičemž vzrůstají provozní náklady. Vzhledem k uvedeným potížím se proto v praxi přistupuje k nápravě zpravidla až po provozních poruchách.
Sací koše s jednorázově opakovatelnou samočisticí schopností vázanou na opakované přerušování provozu uspokojivě řeší situaci jen u plánovitě přerušovaných provozi°3» Pro provozy s dlouhodobým průběžným čerpacím režimem však ani tyto nové konstrukce plně nevyhoví.
Uvedené nedostatky odstraňuje podle vynálezu sací koš čer padla se vstupním sítem vytvořeným .soustavou prutů a mezer. Jeho podstata spočívá v tom, že je opatřen posuvně uloženým dnem spojeným s prstencem, přičemž pruty vstupního síta procházejí čisticími otvory ve dně a prstenci. Podle dalšího význaku vynálezu je dno vstupního síta spojeno se zpětným venti249 738
I
- 2 lem táhlem prostřednictvím hydraulického přenosu pístu ve válci. Konečně podle posledního význaku vynálezu je dno spojeno s vnějšími čisticími prstenci třmeny.
Základní výhoda sacího koše podle vynálezu spočívá ve schopnosti automatického pročišťování vstupního síta v průběhu provozního zanášení. K zajištění samočisticí schopnosti nevyžaduje žádný vnější energetický zdroj, k pracovnímu pohybu mechanických čistících prvků využívá tlakové diference vznikající při postupném zanášení vstupních otvorů síta. Řešení je realizovatelné nejen u nových konstrukcí sacích košů, ale může být aplikováno i na tradičních výrobcích.
Vynález je dále blíže popsán na konkrétním příkladu proveden/ jxxjle připojeného výkresu, na němž obr. 1 značí částečný řez obr. 2 značí půdorysy a to řez v rovině A-A. Obr. 5 znázorňuje v částečném řezu analogické provedení u vstupního síta bez zpětného ventilu a na obr. 4 je alternativní provedení u síta s běžnými otvory.
Příklad klasického provedení sacího koše se zpětným ventilem v úpravělóile vynálezu je zřejmý z obr. 1. Vstupní síto 1 je tvořeno soustavou prutů 2 a mezer 2· Dno síta 4 je axiálně pohyblivé a deskovými výztuhami 11 je spojeno s horním čistícím prstencem 2 a axiální válcovou komorou 12. Válcové komora 12 má ve víku otvor, kterým prochází táhlo pístu 9 připojené ke zpětnému ventilu 7. Tlačná pružina 10 udržuje dno £ v základ ní poloze a tvoří zároveň pružnou vratnou vazbu k ventilu 2·
Dno síta 4 a horní prstenec 2 n&jí v obvodovém kruhu oválné , otvory 6, kterými prochází pruty 2 síta 1.
Koš pracuje následujícím způsobem. V klidu, kdy je zpětný ventil 7 uzavřen, nalézá se dno £ v nejnižší poloze, jak je vyznačeno na obr. 1. Při započetí čerpání se vzniklým tlakovým rozdílem prudce zvedne zpětný ventil 7 do horní vyčárkované polohy a prostřednictvím pístu j) ve válcové komoře dna £ způsobí hydraulickým tlakem pozdvižení celé soustavy dna směrem vzhůru.
- 3 249 738
Tím dojde k prvotnímu pročištění prutových mezer £ vstupního síta 1 oválnými otvory 6 obvodových kruhů dna 4 a horního prsten ce 2· 9 má ve válcové komoře 12 funkční vůli - hydraulickou netěsnost. Celá soustava dna je na táhlu £ pružně zavěšena. Provozní zanášení síta nečistotami způsobuje kolísání tlakového rozdílu vně a uvnitř síta. Čím je zanesení síta větší, tím více stoupá v jeho vnitřním prostoru podtlak, který vyvolává posuvnou sílu na dno 4, která přemáhá tlak pružiny 10. Posuvem čisticích otvorů 6 po prutech 2 síta 1 dochází k okamžitému uvolnění zanesených mezer 3, tím ke snížení vnitřního podtlaku a následnému vratnému pohybu soustavy dna 4. Při velmi intenzívním zanášení vstupního síta a následném enormním zvýšení tlakové diference může celá čistící soustava pohyblivého dna 4 vystoupit až do úrovně vyznačené v obr. tečkované. Okamžitě se však vrací zpět a frekvence i amplituda tohoto vratného pohybu záleží na seřízení tuhosti pružiny 10, intenzitě zanášení a míře škrcení v hydraulickém kataraktu pístu 9. Při přerušení čerpání se zpětný ventil automaticky zavírá a celá soustava dna se tak posune do základní, nejnižší polohy.
Popsaný princip lze využít i u ochranných vtokových sít bez zpětného ventilu, tak jak je patrno z obr. 3. Čistící otvory 6 v horním prstenci 2 a pohyblivém dnu 4 poskytují vyhovující vedení pro vratný posuvný pohyb soustavy a princip funkce je podobný. Zpětného pohybu dna je dosaženo buá gravitačně» nebo pomocnou pružinou.
V případě aplikace na klasicky perforované vstupní síto 01 je možno dno 4 pomocí třmenů 13 spojit s čistícími prstenci 55, což je seznatelné z obr. 4. Vnitřní obvodová hrana těchto prstenců 55 při funkčním pohybu pak stírá nanesené nečistoty s vnějšího povrchu vstupního síta 01.
Při realizaci popsaných konstrukcí je účelné využít velmi výhodných vlastností vyztužených plastických hmot. V konkrétním případě bylo při výrobě vstupního síta («/le obr. 1 úspěšně užito sklolaminátových prutů kruhového průřezu.