CS245584B3 - Způsob zpevňování a stabilizace částic imobilizovaných buněk pro denitrifikaci vod - Google Patents

Způsob zpevňování a stabilizace částic imobilizovaných buněk pro denitrifikaci vod Download PDF

Info

Publication number
CS245584B3
CS245584B3 CS463584A CS463584A CS245584B3 CS 245584 B3 CS245584 B3 CS 245584B3 CS 463584 A CS463584 A CS 463584A CS 463584 A CS463584 A CS 463584A CS 245584 B3 CS245584 B3 CS 245584B3
Authority
CS
Czechoslovakia
Prior art keywords
particles
water
denitrification
cells
filtration
Prior art date
Application number
CS463584A
Other languages
English (en)
Inventor
Vladimir Vojtisek
Jiri Maixner
Jiri Barta
Vladimir Krumphanzl
Jan Cermak
Vladimir Havlin
Simona Cizinska
Original Assignee
Vladimir Vojtisek
Jiri Maixner
Jiri Barta
Vladimir Krumphanzl
Jan Cermak
Vladimir Havlin
Simona Cizinska
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Priority claimed from CS82277A external-priority patent/CS231458B1/cs
Application filed by Vladimir Vojtisek, Jiri Maixner, Jiri Barta, Vladimir Krumphanzl, Jan Cermak, Vladimir Havlin, Simona Cizinska filed Critical Vladimir Vojtisek
Priority to CS463584A priority Critical patent/CS245584B3/cs
Publication of CS245584B3 publication Critical patent/CS245584B3/cs

Links

Landscapes

  • Immobilizing And Processing Of Enzymes And Microorganisms (AREA)

Abstract

Způsob zpevňování a stabilizace částic imobilizovaných buněk pro denitrifikaci vod, připravených podle základního autorského osvědčení č. 231 458, při kterém se pitná, užitková nebo odpadní voda, obsahující nitrát a/nebo nitrit, spolu s vhodným zdrojem uhlíku, uvádí ve styk s částicemi biokatalyzátoru, spočívá v tom, že se do míchané směsi částic biokatalyzátoru na bázi směsných buněčných populací vykazujících denitrifikační aktivitu, nebo taxonomicky definovaných druhů mikroorganismů s denitrifikační aktivitou, zejména Pseudomonas denitrificans nebo Paracoccus denitrificans, přidá po úpravě pH v rozmez! 6,0 až 8,0 vodný roztok glutaraldehydu a/nebo vodný roztok nebo suspenze technické nebo čisté bílkoviny živočišného, rostlinného a/nebo mikrobiálního původu, s výhodou technická vaječná bílkovina a/nebo dezintegrovaná nebo autolyzovaná suspenze produkčních buněk obsahujících vedle jiných rozpustných bílkovin i partikulátni nebo volné denitrifikační enzymy, načež se nepřetržitě míchaná směs popřípadě ještě došiti dalším přídavkem glutaraldehydu, stabilizované částice se od reakční kapaliny oddělí filtrací a popřípadě suspendují v ledovém acetonu, filtrací se znovu oddělí a suší se po homogenizaci volně na vzduchu při teplotě místnosti po dobu 1 až 24 hodin, poté se částice suspendují ve studené vodě, několikrát se vodou dekantují a nechají bobtnat ve vodě nebo v pufru, při teplotách 5 až 20 °C, s výhodou v přítomnosti glukózy, etanolu nebo metanolu.

Description

Vynález se týká způsobu zpevňování a stabi 1 lz.n·· o-tiv tmeli lizovaných buněk podle základního autorského osvědčení č. 231 458 a stabilizu* hnitritikačního enzymového systému v těchto částicích, které slouží pro denitrifikaci pitní , užitkové a odpadní vody.
Aplikace těchto zpevněných a stabilizovaných částic biokatalyzátoru umožňuje denitrifikaci resp. čištění pitné, užitkové a odpadní vody na principu bioreaktorů, mnohonásobným opakovaným, semikontinuálním a kontinuálním způsobem.
Denitrifikaci lze specifikovat jako redukci nitrátu na plynný dusík, což je proces významný ekologicky i hospodářsky. Anaerobní respirace nitrátu na plynný dusík /denitrifikace/, je ekologicky velmi důležitý proces ovlivňující významně látkovou bilanci v koloběhu dusíku. Probíhá v půdě a ve vodě, sladké i mořské a je to v podstatě proces opačný fixaci dusíku /nitrifikaci/. Vede ke snížení koncentrace nitrátů a nitritů v půdě a ve vodě a ke ztrátě dusíku /vytékání do atmosféry/. V půdě je pochopitelně proces denitrifikace nežádoucí, avšak pro přírodní vody, zejména pitnou vodu /at již podzemní nebo povrchové/ je vyšší obsah nitrátů a nitritů v řadě zemí světa nepřípustný. V dosavadní čs. státní normě pro pitnou vodu nejsou nitráty sice řazeny mezi indikátory znečištěni a obsah nitrátu je přípustný do koncentrace nejvýše 50 mg/1. Avšak tato přípustná hodnota již přesahuje obsah nitrátů ve vodě, která smí být používána k výživě kojenců /15 mg/1/. V souvislosti s rozsáhlou chemizací zemědělství a splachováním minerálních a živočišných hnojiv dešti a prosakováním půdou do řek, jezer, rybníků, podzemních vod, studní apod., stává se vysoká koncentrace nitrátů a nitritů a amoniaku, zejména v pitné vodě sloužící výživě obyvatelstva, kritická. Tato skutečnost by v budoucnosti mohla vážně ohrozit zdraví lidí a zvířat.
Některé mikroorganismy jsou schopny respiračně redukovat nitrát až na molekulární dusík. Zatímco řada mikroorganismů, zejména bakterií, je schopna redukovat nitrát na nitrit, který se hromadí v prostředí, jen nemnoho mikroorganismů je schopno využívat nitrit jako exogenní akoeptor vodíku a elektronů. V tomto případě se nitrity nehromadí, ale jsou nitritreduktázou a dalšími enzymy redukovány až na N2· Celý proces enzymové denitrifikace, který je katalyzován nitrátreduktázou, nitritreduktázou, NO-reduktázou a ^O-reduktázou, tedy 4 enzymy /reduktázami/, lze postihnout ve 4 krocích, za předpokladu vzniku dvou volných intermediátů, NO a N20, které se však do prostředí neuvolňují,
N0~ + H2 -> no2 + Ho0 AG' 2 o = -163 kJ.mol-1
2NO + H2 + 2H+-» 2 NO + HoO AG' 2 o = -147 kJ.mol-1
2N0 + H2 —> n20 + H-0 AG' 2 o = -306 kJ.mol 1
N2O + H2 -> N~ + H~O AG' 2 2 o = -342 kJ.mol-1.
Změna standardní volné energie (Δ G' ) pro redukci nitritů na molekulární dusík
2NO2 + 3H2 + 2H+-> N2 + 3H2O činí -795 kJ.mol Fyziologickými donory vodíku a elektronů pro redukci NOg, NO^, NO a N20 jsou cytochromy a všeobecně se soudí, že tyto redukce jsou spojeny s oxidativní fosforylací ADP na ATP /Payne, W. J., Bacteriol. Rev. 37, 409 až 459, 1973/.
Syntéza respirační nitrátreduktázy u mikroorganismů je fyziologicky regulována.
Tvoří se jen v přítomnosti nitrátu, který je jejím induktorem. Nitrát indukuje nejen syntézu nitrátreduktázy samé, ale i specifického cytochromu, který dodává vodík a elektrony pro redukci nitrátu na nitrit. Druhou podmínkou syntézy tohoto enzymu je anaerobioca.
Kyslík reprimuje syntézu nitrátreduktázy i v přítomnosti induktoru. Kromě toho kyslík také inhibuje aktivitu nitrátreduktázy již přítomné v buňkách /kyslíkový efekt/.
Nitrátreduktáza obsahuje železo a molybden a jako hemoprotein je vázána na cytoplazmatickou membránu buňky. Naproti tomu nitritreduktáza je enzym solubilní, rozpuštěný v cytoplasmě buňky. Je to protein obsahující dvě hemové skupiny a vedle nitritreduktázové aktivity vykazuje i aktivitu oxidázovou. 0 obou zbývajících enzymech, NO-reduktáze a N^O-reduktáze, je jen málo známo. Jsou to enzymy membránově vázané.
Proces enzymové denitrifikace je tedy poměrně složitý a v přírodě se vyskytuje jen nemnoho organismů schopných respiračně redukovat nitrát až na molekulární dusík. Z bakterií je to zejména Pseudomonas denitrificans a Paracoccus denitrificans, patřící mezi gramnegativní resp. gramlabilní bakterie. Schopnost denitrifikace některých směsných buněčných populací obsahujících různé mikroorganismy, zejména heterotrofní bakterie a saprobni prvoky, je již dlouho známa. Tyto směsné buněčné populace jsou známy z čistících procesů v čistírnách vod a tvoří tzv. společensko aktivovaného kalu. Na složení společenstva heterogenní buněčné populace /biocenózy/ v daném čistícím zařízení, má rozhodující vliv schopnost jednotlivých druhů organismů využívat odpadní vodu, resp. živiny v ní obsažené jako zdroje uhlíku, dusíku a energ’ie, z čehož rezultuje možnost růstu a množení organismů v konkrétních podmínkách dané čistírny. Tedy v podstatě selekce a nahromadování schopných jedinců tvořících směsnou buněčnou populaci. Kvalitativní a kvantitativní zastoupení jednotlivých druhů a skupin organismů v populaci do značné míry závisí nejen na kvalitě a obsahu živin v odpadní vodě, ale i na technologických podmínkách čištění /provzdušňování a jeho intenzita, velikost bublin, míchání, teplota/. V daných podmínkách pak dojde k ustavení rovnováhy kvalitativního a kvantitativního zastoupení jednotlivých organismů tvořících společenstvo aktivovaného kalu /biokal/, kde v převážné většině případů je směsná buněčná populace tvořena bakteriemi /gramnegativní bakterie z rodu Pseudomonas, parakoky, diplokoky, laktobacily, vibria/, imperfektními a pravými houbami /kvasinky, plísně, basidiomycety/, prvoky /bičíkovci, měňavky, nálevníci/ a metazoami - vířníci, hlístice /Buck, H., Mikroorganismen in der Abwasserreinigung, Hirthammer, F. ed., Verlag, Miinchen, 1980/.
Vzhledem ke skutečnosti, že obsah nitrátů a nitrátů v pitné, užitkové a odpadní vodě kolísá v průměru mezi 5 až 100 mg/1, kolísá i v různých čistících stanicích složení buněčného společenstva aktivovaného kalu, resp. kolísá i jeho denitrifikační aktivita. Nicméně, vzhledem k neustálému šíření relativně značných množství organického i anorganického dusíku ve vodách, je společným jmenovatelem biokalu vždy určitá denitrifikační aktivita. Z uvedeného je zřejmé, že vyselektovaná a nahromaděná směsná buněčná společenstva v čistírnách, mohou sloužit jako výchozí biologický materiál pro denitrifikaci vody /Goronszy, M. C. a Barnes, D., Process Biochem., Jan/Feb., 13 až 19, 1982/.
Jistým pokrokem v oblasti moderních směrů biotechnologie je aplikace mikrobiálních, taxonomicky definovaných nebo směsných buněčných populací v imobilizované formě. Imobilizované buňky s denitrifikační aktivitou, na rozdíl od jednorázového použití nativních buněk, umožňují využití částic těchto biokatalyzátorů mnohonásobně opakovaně ve vsádkových míchaných reaktorech, nebo kontinuálně v reaktorech se vznosným nebo pevným ložem, v míchaných jednostupňových nebo vícestupňových reaktorech, nebo v recirkulačních reaktorech, čímž se značně snižují nároky na pracnost a spotřebu energie, při podstatně delších poločasech denitrifikační aktivity, než je tomu v případě nativních buněk.
V literatuře byly již popsány určité způsoby imobilizace a využití imobilizovaných buněk š denitrifikační aktivitou. Tak např. byl popsán poloprovozní model denitrifikace vody v recirkulačním reaktoru se vznosným ložem, kde bylo využito sorpce a nárůstu živých buněk směsné buněčné populace biokalu na částice písku umístěné v recirkulační koloně.
Jako zdroj uhlíku byl použit metanol. V tomto případě nitrit byl intermediárnim produktem redukce nitrátu ve dvou krocích /Eggers, E., Modelling the fluid bed denitrification, s fc
Europ. Congress Biotechnol., Part 1, Discussion Papers, 151 az 153, Interlaken, Swltzerland, published by Dechema Frankfurt/M, 1978/, /1/ N0~ + 0,33 CH3OH--> NO~ + 0,33 CC>2 + 0,66 H2O, /2/ NO + 0,5 CH3OH ------> 0,5 N2 + 0,5 CO2 + 0,5 H2O + OH.
Jiným příkladem je využití imobilizovaných živých buněk, v tomto případě taxonomicky definovaných bakterií Pseudomonas denitrificans, do calcium alginátového gelu k denitrifikaci pitné vody. V tomto případě byl jako zdroj uhlíku pro fyzikálně zabudované bakterie zvolen etanol. Kolona byla naplněna alginátovými peletami a denitrifikace probíhala v laboratorních podmínkách kontinuálním způsobem. Chemické ošetření pelet glutaraldehydem samotným, nebo glutaraldehydem v simultánní přítomnosti hexametylendiaminu nebo polyetyleniminu, vedlo k značnému snížení resp. úplné ztrátě denitrifikační aktivity imobilizovaných buněk v alginátu /Nilsson, I a Ohlson, S., European J. Appl. Microbiol. Biotechnol.
14, 89 až 90, 1982/.
Při mnohonásobném opakovaném nebo kontinuálním využití fyzikálně imobilizovaných živých buněk s denitrifikační aktivitou však dochází k vyplavování buněk z částic a tím k poklesu enzymové účinnosti, nebot použité přírodní /alginát, želatina, agar/ či syntetické /kopolymerace akrylamidu s N,N'-metylendiakrylamidem/ polymery tvoří velmi měkké pelety, nehledě na skutečnost, že buňky v těchto gelech rostou a množí se, čímž dochází k mechanickému narušování rigidity částic a po určité době k jejich rozpadu. U čerstvě imobilizovaných buněk uvedeným způsobem je rychlost denitrifikace silně limitována difúzí substrátů do částice a plynných produktů a vody z částice. Sorpce živých buněk na ve vodě nerozpustné částice /např. písek či jiné anorganické resp. organické materiály/ je velmi labilní fyzikální vazba, spočívající především na silách van der Waalsových, popřípadě se zde uplatňuje mechanické zpevnění adhesí ulpělých buněk na povrchu částic nosiče vlivem extracelulárních slizů produkovaných směsnou buněčnou populací. Z hlediska průmyslového využití denitrifikace vody pomocí imobilizovaných buněk, jsou fyzikální způsoby imobilizace z naznačených důvodů nereálné a práce vedoucí k získání částic imobilizovaných buněk kombinací fyzikálních a chemických metod /zabudování do gelu a chemické ošetření částic/, se zatím nesetkaly s úspěchem.
Ve snaze po odstranění tohoto technologického limitu výroby a využití buněčných katalyzátorů v různých průmyslových odvětvích, byla vypracována podstatně zjednodušená a do značné míry univerzální technologie výroby různých imobilizovaných prokaryontních a eukaryontních buněk, jejichž částice obsahují různé enzymy resp. celé sekvence enzymově katalyzovaných metabolických drah a jsou použitelné pro různé biotransformace a biokonverze. Tyto postupy jsou předmětem čs. autorského osvědčení č. 231 458.
Citovaným postupem, který spočívá na vzájemné chemické imobilizaci různých buněk nesoucích různé enzymy do formy navzájem kovalentně vázaných agregátů pomocí reaktivních ve vodě rozpustných polymerů /dále jen RRP/, lze vytvořit částice biokatalyzátorů i pouhým mícháním suspendovaných buněk v reakční' směsi za normálních teplot. Vzniklé částice katalyzátorů mají sice vysoké požadované enzymové aktivity a dobré sedimentační vlastnosti, jsou však měkké a musí se různým způsobem zpevňovat, bud použitím lepidel rozpuštěných v organických rozpouštědlech např. acetonu, nebo postform.a, 4 voluminézních částic do formy granulí nebo válečků a jejich následným sušením. První způsob zpevňování má za následek vytvoření difuzní bariéry pro substráty a produkty do a z částice, snížením jejich porozity /parciálním zalepením pórů částic/, druhý způsob vede k tvorbě velkých částic, řádově 1 až 10 mm, čímž se odstraní počáteční výhoda vysokého stupně enzymové účinnosti původně vzniklých menších částic /závislost velikosti částice na specifickém' povrchu/. RRP v důsledku jeho vysoké molekulové hmotnosti nepenetruje do celých nativních buněk, což je výhoda pro některé enzymy obsažené v buňkách, které jsou extrémně citlivé k volnému nízkomolekulárnímu sífovadlu, zejména glutaraldehydu. K enzymům, které jsou extrémně citlivé k agresivním účinkům bifunkčních sítovacích činidel jako je např. glutaraldehyd, patří i zmíněné redukční enzymy, tvořící enzymový systém denitrifikace.
Nyní bylo zjištěno, že v závislosti na způsobu výroby imobilizovaných buněk popsaném v čs. autorském osvědčení č. 231 458, lze chemickým v kombinaci s mechanickým způsobem zpevňovat a stabilizovat částice imobilizovaných buněk s denitrifikační aktivitou, přičemž získaný materiál je použitelný k denitrifikaci v průmyslovém měřítku pro selektivní odstranění nitrátů resp. nitritů z pitné, užitkové a odpadní vody. Technologie zpevňování a ’' stabilizace částic podle předmětného vynálezu je jednoduchá, nevyžaduje žádných ve vodě ' nerozpustných nosičů a především nevyžaduje speciální technologické a strojní zařízení.
K výrobě katalyzátorů s denitrifikační aktivitou, zpevňování a stabilizaci částic je třeba pouze míchací kotel a filtrační vakuové zařízení.
Výše uváděné nevýhody byly odstraněny vypracováním způsobu zpevňování a stabilizace částic imobilizovaných buněk, připravených podle čs. autorského osvědčení č. 231 458, při kterém se pitná, užitková a odpadní voda obsahující rozpuštěný nitrát a/nebo nitrit spolu s vhodným zdrojem organického uhlíku, uvádí ve styk s částicemi biokatalyzátoru, jehož podstata spočívá V tom, že se do nepřetržitě míchané směsi částic imobilizovaných buněk na bázi směsných buněčných populací vykazujících denitrifikační aktivitu, výhodně buněčného společenstva aktivovaného kalu, nebo mikrobiálních taxonomicky definovaných druhů mikroorganismů s denitrifikační aktivitou, zejména Pseudomonas denitrificans a Paracoccus denitrificans, přidá po úpravě pH v rozmezí 6,0 až 8,0 vodný roztok glutaraldehydu a/nebo vodný roztok technické nebo čisté bílkoviny živočišného, rostlinného a/nebo mikrobiálního původu, jako je vaječná bílkovina, desintegrované nebo autolyzované buňky, výhodně buňky použitých denitrifikačních organismů, načež se směs popřípadě došiti dalším přídavkem glutaralaldehydu, stabilizované částice se od reakční kapaliny oddělí filtrací a popřípadě se suspendují za intenzivního míchání v ledovém acetonu, načež se filtrací znovu oddělí a suší po homogenizaci volně na vzduchu po dobu 1 až 24 hodin, poté se suspendují ve studené vodě, několikrát se vodou dekantují a nakonec se nechají bobtnat v pitné nebo destilované vodě nebo v pufru při teplotách v rozmezí 5 až 20 °C, s výhodou v přítomnosti glukózy, etanolu nebo metanolu.
Částice imobilizovaných buněk, získané podle předmětného vynálezu, jsou pevné, velmi rychle sedimentující útvary nepravidelné velikosti a tvaru s vysokou stabilitou enzymového denitrifikačního systému, což je doloženo v následujících příkladech provedení. Individuální buňky tvořící částici - agregát, popřípadě s kovalentně zesítěnou bílkovinou a stabilizovaným vnitrobuněčným obsahem pulsním zesítěním individuálních buněk, při kompetitivní reakci sítovadla s bílkovinou, jsou mrtvé, neschopné růstu a množení a jsou v nich zachovány požadované enzymové aktivity. Jejich pevnost, dobré sedimentační vlastnosti, snadná a rychlá separovatelnost běžnou filtrací z reakční směsí a vysoká denitrifikační aktivita, umožňuje jejich mnohonásobné opakované nebo kontinuální využití pro denitrifikaci vod v různých typech bioreaktorů i při vysokých koncentracích nitrátů resp. nitritů.
Jako výchozí enzymově aktivní buněčný materiál bylo použito směsné buněčné populace společenstva aktivovaného biokalu, který byl získán z čistíren odpadních vod biologickou flotaci, resp. biologickou koagulací a zahuštěním, způsobem podle čs. autorského osvědčení č. 228 403. Pro technologii zpevňování a stabilizace částic imobilizovaných buněk, byla zahuštěná suspenze vloček ještě odstředěna do formy vlhké buněčné pasty na separátoru Sharples. Jako další výchozí enzymově aktivní buněčný materiál byly použity vlhké buněčné pasty taxonomicky definovaných druhů denitrifikačních bakterií, zejména Pseudomonas denitrificans a Paracoccus denitrificans, vyrostlých za anaerobních resp. semianaerobních podmínek v přítomnosti nitrátu. Způsob zpevňování a stabilizace částic imobilizovaných buněk podle předmětného vynálezu, však nevylučuje využití jiných druhů resp. kmenů mikroorganismů vykazujících denitrifikační aktivitu, popřípadě kmenů, které byly získány selekcí a nahromadováním přírodních nebo sbírkových, taxonomicky definovaných nebo nedefinovaných buněk různých organismů, nebo které byly získány genovou manipulací, nebo jiným způsobem šlechtění.
K dělení částic získaného biokatalyzátoru bylo použito kovových sít na sítovou analýzu s velikosti ok 0,8; 0,5 a 0,315 mm, přičemž částice byly děleny plavením na těchto sítech vodou. Sedimentační rychlost částic neděleného katalyzátoru a rozdělených frakcí byla určována dobou za jakou sedimentuje 1 ml dané frakce katalyzátoru; rozměr ml . s \ Specifický odpor (R) byl vypočítán z doby za kterou dané množství vody, pod daným tlakem, proteče určitým sloupcem částic imobilizovaných buněk,
R = p . S/v . d [Pa . s . ir|2 ] p = tlak vody
S = průřez sloupce v = průtoková rychlost d = výška sloupce.
Specifický odpor měřen pro vodu při teplotě místnosti. Velikost částic byla určována jednak optickým mikroskopem s vestavěným měrným okulárem, jednak dělením na sítech. Porozita částic byla hodnocena nepřímo měřením reakční rychlosti redukce nitrátu v závislosti na j-ého různých koncentracích a také byla zjištována rastrovacím elektronovým mikroskopem.
(
K analytickému hodnoceni biochemických aktivit a další charakterizaci získaných zpevněných a stabilizovaných částic imobilizovaných buněk a procesu denitrifikace, bylo použito následujících a takto charakterizovaných veličin, __ poč. konc. NoZ . zbytk. konc. NOZ VNO, = rychlost redukce = navážka katalyzátoru . čas rozměr [ mg NO^ . 1 . g suché hmoty . h ,
NOg -N = přepočtená hodnota NO^ na dusík; rozměr [mg . 1 j,
NC>2 -N = přepočtená hodnota NC>2 na dusík; rozměr [mg . 1 ^] ,
NH+ -N = přepočtená hodnota NH^ na dusík; rozměr [mg . 1 , Ncelk = celkoví dusík; rozměr [mg .1^,
CHSK = chemická spotřeba kyslíku; rozměr [mg O2 . 1 1] ,
VL = veškeré látky /sušina filtrátu po oddělení částic/; rozměr [g . 1 1J ,
CST = /capillary suction time/, filtrabilita částic; rozměr s .
K stanoveni koncentrace nitrátů a nitritů bylo použito spektrofotometrických metod; v prvém případě reakcí se salicylanem sodným, v druhém případě s kyselinou sulfanilovu a N-/l-naftyl/-etylendiamindihydrochloridem. Stanovení amonných iontů bylo prováděno rovněž spektrofotometricky nesslerizací. Chemická spotřeba kyslíku /CHST/, indikující organické znečištění vody, byla prováděna titrací dvojchromanem, veškeré látky /VL/, byly stanoveny gravimetricky sušinou /105 °C přes noc/. Uvedená měření byla prováděna podle doporučených metod Horákovou et al., /Metody chemické analýzy vod, scriptum vSCHT Praha, 1981/. Celkový dusík byl stanoven kjehldalizací. Filtrabilita /CST/, byla prováděna na zařízeni a způsobem podle Analysis of Raw Potable and Waste Waters, Dept. of the Environment, Her Majestys' Stationary Office, London /Í972/.
Částice katalyzátoru byly suspendovány /asi 0,5 kg/1/ v převařené vodě obsahující 0,5 až 1,0 % /hmota/objem/ glukózy, nebo 1,0 % /objem /objem/ etanolu a přechovávány v polyetylenových lahvích opatřených šroubovým uzávěrem při teplotě v rozmezí 5 až 12 °C.
V 3denních časových intervalech byla kapalina slita a částice suspendovány v čerstvé studené převařené vodě, obsahující uvedené koncentrace glukózy resp. etanolu a opět skladovány při uvedených teplotách. Za těchto podmínek skladování je katalyzátor stabilní minimálně měsíce beze změny denitrifikační aktivity.
V dalším je vynález blíže objasněn v příkladech provedení, aniž by se jimi omezoval.
Příklady provedení
Příklad 1
320 g vlhké hmoty buněčné pasty aktivovaného biokalu s denitrifikační rychlostí /v^q-/ 1/79 mg NO^ . g . 1 . h /směsná buněčná populace z čistírny odpadních vod/, bylo^suspendováno pomocí rychloběžného ocelového vrtulového míchadla v 800 ml reaktivního ve vodě rozpustného polymeru, dále jen RRP, získaného 24 h předchozí polymeraci 4 % flokulantu obsahujícího polyetylenimin /Sedipur CL-930, BASF, NSR/ a 2 % glutaraldehydu postu- pem podle čs. autorského osvědčení č. 231 458; pH suspenze bylo upraveno 40% roztokem NaOH na 7,25 a silně viskozní suspenze obsahující voluminézní částice agregovaných buněk byla 1 hodinu nepřetržitě míchána. Poté byla suspenze voluminézních částic rozdělena na 4 stejné objemové díly /á 280 ml/ a dále bylo postupováno takto.
A) První objemový díl byl vakuově odsát přes textilní materiál /mlynářská silonová plachetka/ a zachycené částice zváženy. Bylo získáno 48 g vlhké hmoty imobilizovaných buněk. Materiál byl po homogenizaci sušen volně na vzduchu při teplotě místnosti 24 h /kontrolní varianta bez zpevnění a stabilizace částic/.
B) Do druhého objemového dílu suspenze bylo v průběhu nepřetržitého míchání přidáno 10 ml 25% vodného roztoku glutaraldehydu a reakční směs byla po dobu 1 hodiny nepřetržitě míchána po úpravě pH 40%roztokem NaOH na 8,0. Poté byla suspenze popsaným způsobem zfiltrována a vlhké částice zváženy. Bylo získáno 56 g vlhké hmoty imobilizovaných a stabilizovaných buněk. Materiál byl vpraven do 200 ml vychlazeného acetonu /-20 °C/ a pomocí rychloběžného vrtulového míchadla krátce promíchán a ihned rychle přes textilní materiál vakuově odsát, homogenizován a sušen volně na vzduchu při teplotě místnosti hódin /stabilizované a zpevněné částice způsobem B/.
C) Do třetího objemového dílu suspenze bylo v průběhu nepřetržitého míchání přidáno 100 ml vodnéhoroztoku technické vaječné bílkoviny /10 g bílkoviny/ 100 ml vody, pH 9,5/ a reakčn-ísměs byla po dobu 1 hodiny nepřetržitě míchána při aktuální hodnotě pH 8,0.
Poté byla směs popsaným způsobem vakuově zfiltrována a vlhké částice zváženy. Bylo získáno 96 g vlhké hmoty imobilizovaných a stabilizovaných buněk..Materiál byl vpraven do 250 ml předem vychlazeného acetonu a způsobem popsaným v předchozím odstavci ošetřen, zfiltrován a sušen volně na vzduchu při teplotě místnosti '24 hodin /stabilizované a zpevněné částice způsobem C/. ' i /
D) Do čtvrtého objemového dílu suspenze bylo v průběhu^nepřetržitého míchání přidáno opět 100 ml vodného roztoku technické vaječné bílkoviny o stejné koncentraci a způsobem uvedeným v předchozím odstavci. Po 1 hodině nepřetržitého míchání bylo k suspenzi přidáno 12 ml
25% vodného roztoku glutaraldehydu a částice za míchání a po další úpravě pH 40% roztokem NaOH na hodnotu 7,9 dále 1 hodinu ponechány reagovat. Poté .byla suspenze popsaným způsobem vakuově zfiltrována á získaný imobilizovaný materiál zvážen. Bylo získáno 102,6 g vlhké hmoty imobilizovaných, stabilizovaných a.zpevněných částic. Vlhký, dobře odsátý materiál byl ošetřen ledovým acetonem způsobem popsaným v předchozím odstavci a po důkladném odsátí a homogenizaci sušen volně na vzduchu po dobu 24 hodin při teplotě místnosti /stabilizované a zpevněné částice způsobem D/.
Po 24 hodinách sušení byly materiály mechanicky homogenizovány a odděleně dekantovány každý několika litry studené pitné vody a nakonec destilovanou vodou. Poté byly částice odděleně vakuově přes textilní materiál zfiltrovány a vpraveny do 1 litru 1% roztoku glukózy ve vodě a ponechány 24 hodin bobtnat, při teplotě 10 °C. Po nabobtnáni byly částice odděleně vakuově zfiltrovány, na plachetce důkladně promyty destilovanou vodou, znovu dobře odsáty a zváženy. Způsobem uvedeným v popisu předmětného vynálezu byl částice imobilizo váných buněk dále charakterizovány, což je uvedeno v následujícím souhrnu výsledků.
Imobilizovaný preparát A B c D
získáno vlhké hmoty /g/ charakter mate- 18 24 36 52
riálu /subjek- voluminézni. pevný část. pevný,. pevný,
tivně/ distribuce velikosti částic mazlavý, voluminézni drsný drsný
/mm/ sedimentační 0,05 až 1,5 0,05 až 2,0 0,1 až 2,5 ' 0,1 až 2,5
rychlost /s/ 26,8 19,1 12,2 10,6
specifický odpor 2 /Pa.s.m / 389.106 269,8.105 98,78.105 57,69.105
rychlost denitri-
fikaoe /vN0-Z /+/ 3 ' 'stabilita 0,780 0,120 0,607 0,420
denitrifikační
aktivity /%/ 82 100 100 100
^+^Stabilita denitrifikační aktivity sledovaná v průběhu skladování částic způsobem
uvedeným v popisu předmětného vynálezu; procentuální hodnoty jsou uvedeny po jednom mě-
sici skladování a vztaženy na výchozí aktivitu částic po jejich přípravě.
V 1 litru destilované vody bylo rozpuštěno 500 mg glukózy a KNO^ o koncentraci 100 mg NOj/1. Vždy 10 g vlhké hmoty jednotlivých nabobtnalých a promytých preparátů imobilizovaných buněk bylo suspendováno ve 100 ml tohoto roztoku v 250 ml erlenmayerových baňkách jejichž hrdla byla překryta fólií z plastické hmoty a baňky umístěny na rotační třepací stroj a míchány při teplotě místnosti /50 otáček/min/. Ve zvolených časových intervalech byl hodnocen průběh denitrifikace analytickými postupy uvedenými v popisu předmětného vynálezu; kinetika průběhu denitrifikace je uvedena jak následuje.
Preparát imobil. buněk A B
parametr no“ -n NO* -N NH^ -N no“ -n no“ -n NH* -N
čas /h/ 2 11,52 0,20 15,22 60,60 1,80 17,20
4 9,71 0,11 6,48 42,82 1,20 15,66
6 6,99 0,08 5,24 37,68 0,96 11,43
24 0,79 0,05 4,74 1,96 0,36 6,28
Preparát imobil. buněk c D
__
parametr NO3 -n no2 -n NH4 -n NO3 -n NO2 -n NH4 -n
čas /h/ 2 12,24 0,08 5,38 15,28 0 12,47
4 10,12 0,06 5,16 9,76 0,05 10,02
6 8,81 0,04 3,08 8,93 0,04 4,74
24 1,09 0,06 1,77 3,73 0,09 4,34
Příklad 2 g vlhké hmoty buněčné pasty aktivovaného biokalu s denitrifikační rychlostí /v^q“/ 2,09 mg NO^ .g^. 1 . h bylo suspendováno ve 200 ml RRP způsobem a postupem uvedeným v příkladu 1. 4,55 na hodnotu 6,95 a
Poté bylo za míchání upraveno pH 40% roztokem 30 minut byla suspenze intenzívně míchána.
NaOH z hodnoty
Po této době bylo za míchání přilito 250 ml 10% /hmota/objem/ vodného roztoku technické vaječné bílkoviny. Pro promíchání bylo pH reakční směsi 7,25. Silně viskózní suspenze byla dále 1 hodinu nepřetržitě míchána, načež byly částice vakuově odděleny filtrací na nuči přes textilní materiál. Částice byly důkladně vymačkány a zbaveny přebytečné reakční směsi a vlhké zváženy /320 g/ a rozděleny na dva stejné hmotnostní díly /á 160 g/. Jeden díl homogenizován a sušen v tenké vrstvě volně na vzduchu 24 hodin, druhý díl suspendován v 500 ml předem vychlazeného acetonu /-20 °C/ a pomocí rychloběžného vrtulového míchadla intenzivně promícháván po dobu přibližně 3 minut, poté rychle vakuově popsaným způsobem přes plachetku odsát, přebytečný aceton z částic vymačkán, materiál homogenizován, rozprostřen v tenké vrstvě a ponechán schnout volně na vzduchu 24 hodin při teplotě místnosti.
Po usušení materiálu byly tyto mechanicky odděleně homogenizovány, dekantovány a ponechány bobtnat způsobem uvedeným v příkladu 1. Po nabobtnání, promytí a filtraci byly oba katalyzátory zváženy /B^ - neošetřené částice acetonem, vlhká hmota 67,6 g; B2 - ošetřené částice acetonem, vlhká hmota 62,5 g/.
Oba získané biokatalyzátory, jejichž částice byly popsaným způsobem zpevněny a stabilizovány, byly dále charakterizovány v opakovaných cyklech použití /denitrifikace/ téže násady takto. 10 g vlhké hmoty každého z katalyzátorů bylo suspendováno do 100 ml vody obsahující glukózu a KNO^ /500 mg glukózy . 1 a 100 mg NO^ . 1 / v 250 ml erlenmayerových baňkách. Hrdla baněk byla neprodyšně uzavřena fólií z plastické hmoty a umístěna na reciproký třepací stroj /100 kyvů . min ^/ při teplotě 28 až 30 °C, kde byly suspenze částic nepřetržitě míchány po dobu 24 hodin. Po této době byly baňky z třepacího stroje sejmuty, částice odděleně zfiltrovány přes mlynářskou plachetku, filtrát podroben analýzám postupy uvedenými v popisu předmětného vynálezu, částice na plachetce důkladně promyty destilovanou vodou, odsáty a kvantitativně vpraveny zpět do čistě vypláchnutých baněk, přelity čerstvou násadou /100 ml/ vodného roztoku glukózy a KNO3 o uvedených koncentracích, uzavřeny a zahájen další opakovaný cyklus denitrifikace a toutéž násadou biokatalyzátorů za uvedených podmínek. Takto bylo postupováno ve 24 hodinových cyklech opakovaného použití částic celkem lOkrát. Výsledky jsou shrnuty jak následuje.
Počet cyklů Kataly- zátor CST VL no” “N no -n nhJ -n N ,, celk CHSK
1 B1 7,7 0,605 0 1,800 10,23 63,11 335,84
B2 6,9 0,795 0 1,979 19,46 72,82 559,73
2 B1 - 0,490 0,68 0,269 12,98 - -
B2 - 0,305 0,41 0,198 11,78 - -
3 B1 - 0,545 0 ' 0,081 8,11 - -
B2 - 0,480 0 0,092 5,36 - -
4 B1 - 0,475 0,75 0,107 11,78 63,11 619,06
B2 - 0,540 0,90 0,131 15,47 72,82 624,87
5 a 6 B1 v opakovaných cyklech pokračováno. filtráty
B2 však neanalyzovány
7 B1 7,4 0,380 0,24 0,055 3,49 -
8,0 0,395 0,39 0,067 7,18 - -
8 B1 4,2 0,490 0,27 0,057 1,60 48,54 400,95
B2 8,4 0,435 0,03 0,061 3,60 43,69 212,27
9 B1 - 0,390 0,12 0,066 2,39 - Ξ
B2 - 0,415 0,15 0,058 4,69 - -
10 B1 - 0,280 0,21 0,038 1,46 - 1 084,90
B2 - 0,230 0,31 0,018 0,32 306,61
Příklad 3 g vlhké hmoty buněčné pasty aktivovaného biokalu s denitrifikační aktivitou jako v příkladu 2, bylo suspendováno ve 200 ml RRP způsobem a postupem uvedeným v příkladu 1. Poté bylo upraveno za míchání pH 40% roztokem NaOH z hodnoty 4,95 na hodnotu 7,1 a 30 minut byla suspenze intenzivně míchána. Po této době bylo za míchání přilito 250 ml vodného roztoku technické bílkoviny jako v příkladu 2 a upraveno za míchání pH tímtéž roztokem NaOH na hodnotu 8,05. Po 30 minutách míchání bylo do silně viskázní míchané suspenze přidáno 40 ml 25% vodného roztoku glutaraldehydu a intenzívně mícháno po dobu 1 hodiny, načež byly částice filtrací popsaným způsobem odděleny, vymačkány, vlhký materiál zvážen /295 g/ a rozdělen na dva stejné hmotnostní díly /á 147 g/. Jeden hmotnostní díl /C^/ byl sušen bez ošetřeni acetonem, druhý hmotnostní díl byl ošetřen 500 ml předem vychlazeného acetonu. Postup sušení, filtrace a ošetření acetonem je uveden v příkladu 2.
Po usušení materiálů byly tyto mechanicky odděleně homogenizovány, dekantovány a ponechány bobtnat způsobem uvedeným v příkladu 1. Po nabobtnání, promytí a filtraci, tyto operace byly prováděny způsobem uvedeným v příkladu 1, byly oba katalyzátory zváženy
- částice neošetřeny acetonem, vlhká hmota 44 g; C2 - částice ošetřeny acetonem, vlhká hmota 37 g/.
Oba získané biokatalyzátory, jejichž částice byly popsaným způsobem zpevněny a stabilizovány, byly dále charakterizovány v 10 opakovaných cyklech použití /denitrifikace/ téže násady, způsobem a za podmínek uvedených v příkladu 2. Postupy analýzy filtráty po proběhlých cyklech opakovaného použití téže násady částic pro enzymovou denitrifikaci vody, jsou uvedeny v popisu předmětného vynálezu.
Počet Katalycyklů zátor
1 C1 C2 6,5, 7,2 0,625 0,505 11,93 4,52 0,213 0,091 22,80 17,46 72,82 58,25 708,97 429,11
2 C1 0,670 3,35 0,709 5,69 * -
c2 - 0,600 2,75 0,079 3,14 - -
3 C1 0,545 0,72 0,046 6,11 - -
c2 - 0,535 0,19 0,025 2,82 - -
4 C1 - 0,500 0,900 0,149 10,48 53,40 440,49
c2 - 0,520 1,020 0,079 7,88 67,96 309,53
5 a 6 C1 C2 v opakovaných cyklech pokračováno, však neanalyzovány filtráty
7 C1 6,6 0,365 0,390 0,038 3,790 - -
c2 8,0 0,420 0,500 0,055 4,590 - -
8 C1 8,4 0,450; 0,160 0,035 1,600 38,84 306,61
c2 5,7 0,250 0,090 0,035 1,190 48,54 247,59
9 C1 0,420 . 0,320 0,055 2,200 - -
<2 - 0,440 0,140 0,038 1,600 - -
10 C1 - 0,130 0,080 0,030 1,080 - 412,74
c2 - 0,135 0,180 0,007 0,540 - 153,30
Příklad 4 g vlhké hmoty buněčné pasty Pseudomonas denitrificans s denitrifikační rychlostí
- -1 -1 -1 3 /vN0 -/ 2,8 rag N03 · 9 · 1 · h ' byi° suspendováno ve 100 ml RRP , způsobem a postupem uvedeným v příkladu 1. Suspenze byla upravena v průběhu míchání 40% roztokem NaOH na hodnotu pH 8,0 a míchána po dobu 1 hodiny. Poté bylo k míchané suspenzi částic přidáno 100 ml 10% /hmota/objem/ vodného roztoku technické vaječné bílkoviny a suspenze dále míchána po dobu 1 hodiny. Vlhké částice v předešlých příkladech popsaným způsobem vakuově separovány a zváženy /53,6 g/. Částice suspendovány ve 200 ml předem vychlazeného acetonu /-20 °C/, 3 minuty intenzívně míchány a opět přes plachetku separovány vakuovou filtrací, přebytečný aceton vymačkán, částice homogenizovány a rozprostřeny v tenké vrstvě a ponechány schnout při teplotě místnosti 24 hodin volně na vzduchu.
Poté byly suché částice homogenizovány, větší slepené hrudky rozdrceny v hmoždíři a materiál několikrát dekantován několika litry pitné a posléze destilované vody. Materiál odsát a zvážen /63 g/ a vpraven do 250 ml pitné vody obsahující 1 % /objem/objem/ etanolu a ponechán bobtnat 24 hodin při 10 °C. Poté byly částice vakuově dobře odsáty, na plachetce promyty destilovanou vodou, znovu odsáty a zváženy.
Celkem bylo získáno 56,2 g vlhké hmoty zpevněných a stabilizovaných částic biokata- -1 -1 -1 lyzátoru o denitrifikační aktivitě /VNO-/ 0,821 mg NO^ . g . 1 . h o průměrné distri3 _ j buci velikosti částic 0,085 až 1,5 nun, sedimentační rychlosti 24,2 ml . s .V průběhu 3 měsíčního skladování imobilizovaného materiálu za podmínek uvedených v popisu předmětného vynálezu, nebyl zaznamenán pokles specifické denitrifikační rychlosti.
Příklad 5 g vlhké hmoty buněčné pasty Paracoccus denitrificans s denitrifikační rychlostí ' - -1 -1 -1 3 /νΝθ-/ 3,6 mg NOj . g .1 . h , bylo suspendováno ve 100 ml RRP způsobem a postupem uvedeným v příkladu 1. Dále bylo postupováno ve zpevňování a stabilizaci částic jak je uvedeno v příkladu 4 s tím rozdílem, že po jedné hodině míchání po přidání roztoku bílkovin, bylo za mícháni přidáno 12 ml 25% vodného roztoku glutaraldehydu a reakční směs ještě 1 hodinu nepřetržitě míchána po úpravě pH na 7,5 popsaným způsobem. Po této době bylo opět postupováno podle příkladu 4 včetně separace filtrací, acetonizaoe,· sušení, dekantace, bobtnání, promytí a separace.
Celkem bylo získáno 48,6 g vlhké hmoty zpevněných a stabilizovaných částic biokatalyzátoru o denitrifikační aktivitě /vNQ-/ 1,14 mg NO” . g-1 . I-1 . h“1, o průměrné distribuci i
velikosti částic 0,06 až 1,1 mm a sedimentační rychlosti 39,2 ml . s .V průběhu jednoměsíčního sledování aktivity imobilizovaného materiálu, za podmínek skladování uvedených y popisu předmětného vynálezu, nebyl zaznamenán pokles specifické denitrifikační rychlosti.

Claims (1)

  1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU
    Způsob zpevňováni a stabilizace částic imobilizovanýoh buněk pro denitrifikaci vod, připravených podle autorského osvědčeni č. 231 458, při kterém se pitná, užitková nebo odpadní voda obsahující nitrát a/nebo nitrit spolu s vhodným zdrojem organického uhlíku, uvádí ve styk s částicemi biokatalyzátoru, vyznačený tím, že se do nepřetržitě míchané směsi částic imobilizovanýoh buněk na bázi směsných buněčných populací vykazujících denitrifikační aktivitu, výhodně buněčného společenstva aktivovaného kalu, nebo taxonomioky definovaných druhů mikroorganismů s denitrifikační aktivitou, zejména Pseudomonas denitrificans a Paracoccus denitrificans, přidá po úpravě pH v rozmezí 6,0 až 8,0 vodný roztok glutaraldehydu a/nebo vodný roztok nebo suspenze technické nebo čisté bílkoviny živočišného, rostlinného a/nebo mikrobiálního původu, jako· je vaječná bílkovina, desintegrované nebo autolyzované mikrobiální buňky, výhodně buňky použitých produkčních mikroorganismů, načež se směs popřípadě došití dalším přídavkem glutaralaldehydu, stabilizované částice se od reakční kapaliny oddělí filtrací a popřípadě suspendují za intenzivního míchání v ledovém acetonu, filtrací se znovu oddělí a suší se po homogenizaci volně na vzduchu při teplotě místnosti po dobu 1 až 24 hodin, potom se částice suspendují ve vodě, několikrát se vodou dekantují a nechají bobtnat v pitné nebo destilované vodě nebo v pufru při teplotách v rozmezí 5 až 20 °C, s výhodou v přítomnosti glukózy, etanolu nebo metanolu.
CS463584A 1982-01-14 1984-06-18 Způsob zpevňování a stabilizace částic imobilizovaných buněk pro denitrifikaci vod CS245584B3 (cs)

Priority Applications (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CS463584A CS245584B3 (cs) 1982-01-14 1984-06-18 Způsob zpevňování a stabilizace částic imobilizovaných buněk pro denitrifikaci vod

Applications Claiming Priority (2)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CS82277A CS231458B1 (en) 1982-01-14 1982-01-14 Cellular catalysts for biotransformation and method to produce them
CS463584A CS245584B3 (cs) 1982-01-14 1984-06-18 Způsob zpevňování a stabilizace částic imobilizovaných buněk pro denitrifikaci vod

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CS245584B3 true CS245584B3 (cs) 1986-10-16

Family

ID=25745267

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CS463584A CS245584B3 (cs) 1982-01-14 1984-06-18 Způsob zpevňování a stabilizace částic imobilizovaných buněk pro denitrifikaci vod

Country Status (1)

Country Link
CS (1) CS245584B3 (cs)

Similar Documents

Publication Publication Date Title
Garber Laboratory study of nitrogen and phosphorus remineralization during the decomposition of coastal plankton and seston
Kumlanghan et al. Microbial BOD sensor for monitoring treatment of wastewater from a rubber latex industry
Ragusa et al. Indicators of biofilm development and activity in constructed wetlands microcosms
Ahansazan et al. Activated sludge process overview
Sun et al. Feast/famine ratio determined continuous flow aerobic granulation
Burghate et al. Fluidized bed biofilm reactor–a novel wastewater treatment reactor
US20040219651A1 (en) Novel biological floculants and production methods
CN102863085A (zh) 废水处理
Bohdziewicz et al. Integrated system of activated sludge–reverse osmosis in the treatment of the wastewater from the meat industry
Nogueira et al. Influence of dissolved oxygen on the nitrification kinetics in a circulating bed biofilm reactor
Dong et al. Nitrification characteristics of nitrobacteria immobilized in waterborne polyurethane in wastewater of corn-based ethanol fuel production
Dalecka et al. Removal of total phosphorus, ammonia nitrogen and organic carbon from non-sterile municipal wastewater with Trametes versicolor and Aspergillus luchuensis
Lazarova et al. Biofilm performance of a fluidized bed biofilm reactor for drinking water denitrification
Ismail et al. Effects of high salinity wastewater on methanogenic sludge bed systems
CN100334008C (zh) 含有氨基多羧酸的有机废水的处理方法
Kokufuta et al. Continuous column denitrfication using polyelectrolyte complex-entrapped Paracoccus denitrificans cells
Nancharaiah et al. Removal and biotransformation of U (VI) and Cr (VI) by aerobically grown mixed microbial granules
CN106277365A (zh) 一种具有生物降解和脱氮功能的粉末活性炭颗粒制备方法
CS245584B3 (cs) Způsob zpevňování a stabilizace částic imobilizovaných buněk pro denitrifikaci vod
Setianingsih et al. Development of aerobic microbial granules to enhance the performance of activated sludge technology for wastewater treatment application
Ellis et al. Biological wastewater treatment under the influence of pressure
TAKAHASHI et al. Metabolism of suspended matter in activated sludge treatment
DE10085484B4 (de) Verfahren zur Herstellung von stabilen und wiederverwendbaren, bioempfindlichen Granulaten
KR100212198B1 (ko) 유기물 및 암모니아성 질소 제거용 메디아 충진형폐수처리 시스템
Maurer et al. Modelling denitrification in a moving bed of porous carriers from a low-loaded wastewater treatment plant