CS244770B1

CS244770B1 - Katalyzátor pro polymeraci a kopolymeraci etvlenu

Info

Publication number: CS244770B1
Application number: CS846371A
Authority: CS
Inventors: Vladimir Bocek; Zdenek Fiala; Mihnea Cheorgiu; Jaroslav Holecek; Karel Handlir
Original assignee: Vladimir Bocek; Zdenek Fiala; Mihnea Cheorgiu; Jaroslav Holecek; Karel Handlir
Priority date: 1984-08-23
Filing date: 1984-08-23
Publication date: 1986-08-14
Also published as: CS637184A1

Abstract

Řešení se týká katalyzátoru pro polymeraci a kopolymeraci ethylenu na bázi komplexních sloučenin chloridu titaničitého, chloridu hořečnatého s alespoň jednou elektrondonorovou sloučeninou na anorganickém či organickém nosiči a organických sloučenin hliníku jako aktivátorů. Aktivní složkou katalyzátoru je produkt vzniklý reakcí 1 molu chloridu titaničitého, 0,5 až 1Ó molů chloridu hořečnatého 2 až 130 molů elektrondonorové sloučeniny s alespoň jedním volným elektronovým párem 0,25 až 1 molu kovového hořčíku. Katalyzátor má vysokou polymerační aktivitu a poskytuje produkt s širokou molekulovou distribucí.

Description

Katalyzátor pro polymeraci a kopolymeraci etvlenu

244 770

Vynález se týká katalyzátorů pro polymeracl a kopolymeraci etylenu. Z literatury patentová 1 odborné je znáno, že komplexní sloučeniny TiCl^ . yMgCl₂ . zEDS,(kde EDS znanená elektrodonorovou sloučeninu) nanesená na organický nebo anorganický nosič poskytují v konbinaci β organickými sloučeninami hliníku vysoce aktivní katalyzátory schopné polymerovat a kopolymerovat alfaolefiny na produkty - plastická hmoty - výborných vlastnosti mechanických i chemických.

Jsou popsány například v US 4302 566 a US 4303 771 přípravy těchto katalyzátorů, při nichž se vychází z čistých chemických individuí, jakými jsou sloučeniny Ti^, MgX₂ a EDS. V titaničité sloučenině může Y představovat Cl, Br, J, - OR, R. MgX₂ představuje halogenidová sloučeniny Mg, při čemž nejčastěji používanou složkou je bezvodý chlorid hořečnatý. EDS jsou reprezentovány sloučeninami, jež mají alespoň jeden volný elektronový pár, jako jsou ethéry lineární i cyklické, estery kyselin mastných i aromatických, nitrlly, aminy a jiné dusíkaté báse.

Reakcí sloučenin titanu a hořčíku s EDS vznikají komplexní sloučeniny isolváty), jež jsou bud ve formě roztoku v EDS nebo ve formě mikrokrystalického prášku nebo v suspensi s inertním uhlovodíkovým rozpouštědlem nanášeny na nosič. Poměr Mg : Ti se může pohybovat v širokém rozmezí od 0,5 do 10 s výhodou se pracuje při poměrech větších než 1. Nevýhodou známých katalyzátorů je, že bezvodé halogenidy hořečnaté se připravují složitými metodami a poměrně obtížně se rozpouštějí v EDS. Ve snaze vyloučit nebo omezit potřebu l(gCl₂ braného do reakce, pokusili jsme se využít reakce kovového hořčíku s komplexem TiCl^ s EDS, při níž dochází k redukci Ti sloučeniny a k tvorbě hořečnatého komplexu. Stupeň redukce titaničité sloučeniny ja dán zvoleným poměrem reagujících složek ΤΙ** a Mg.

244 770

Při tou bylo s překvapením zjištěno, že působením kovového hořčíku na roztok TiCl^ a MgCl? v EDS vzniká produkt, který nanesen na vhodný nosič poskytuje po aktivaci metalorganickou sloučeninou hliníku polymerační katalyzátor odlišných vlastností, než se získá nanesením komplexní sloučeniny, jež nebyla podrobena působení kovového hořčíku.

Předmětem vynálezu je katalyzátor pro polymeraci a kopolymeraci ethylenu s 1-alkeny až Οθ na bázi komplexních sloučenin chloridu titaničitého, chloridu hořečnatého s alespoň jed nou elektrondonorovou sloučeninou s alespoň jedním volným elekt ronovým párem jako jsou ethéry lineární, cyklické, estery, nitrily a dusíkaté báze na anorganickém či organickém nosiči a organických sloučenin hliníku v molárních poměrech 1 mol chloridu titaničitého, 0,5 až 10 molů chloridu hořečnatého a 2 až 130 molů elektrondonorové sloučeniny, ve kterém aktivní složka katalyzátoru vzniká reakcí uvedených komponent s 0,25 až 1 moly kovového hořčíku. Katalyzátor umožňuje polymeraci alfa-olefinů v plynné fázi za mírných podmínek teplotních a tlakových. Výsledné polymery jsou charakterizovány indexem toku IT od 0,01 do 100, poměrem IT (MFR) od 20 do 35 včetně a hustotami v rozmezí od 910 do 970 kg/m^.

Při přípravě katalyzátoru podle vynálezu se vychází z roz toku komplexu TiCl^ . xEDS v (přebytku) EDS. Roztok komplexu se připraví rozpuštěním krystalického komplexu TiCl^ . xEDS v EDS v reakční nádobě opatřené topným/chladícím pláštěm, míchadlem a zpětným chladičem, nebo in šitu opatrným přidáváním TiCl^ k EDS při laboratorní teplotě. Podle požadovaného poměru Mg:Ti se výše uvedenému roztoku komplexu přidá do reakční nádoby vypočtené množství kovového hořčíku a bezvodého chloridu hořečnatého. Hořčík je možno použít ve formě prášku nebo hoblin, chlorid hořečnatý lze přidat k roztoku komplexu též před přidáním hořčíku. Rozpouštěni hořčíku lze urychlit zvýšením teploty až na bod varu EDS. Po rozpuštění všech složek se získá roztok bimetalického komplexu s EDS, který se nanese na vhodný nosič organický, jako je polyetylenový prášek, nebo anorganický například silika. Odpařením přebytku EDS nebo jiného organického rozpouštědla se získá prekursor katalyzátoru, který se přídavkem organohlinité sloučeniny - aktivátoru stane polymeračně aktivním.

244 770

Aktivaci prskursoru katalyzátoru možno provést několika způsoby :

1. v polymeraSnlm reaktoru a) přídavkem roztoku trialkylhliníku v alifatickém rozpouštědle, b) přídavkem siliky impregnované trlaikylhliníkea. Množství použitého aktivátoru aa pohybuje v rozmezí odpovídajícím poměru AI : Ti od 1 do 200. V řadě případů je výhodnější provést aktivaci katalytického prskursoru ve dvou stupních. Předaktivace provedená v průběhu přípravy katalytického prekursoru přídavkem roztoku organokovu v množství odpovídajícím poměru AI : Ti 1 až 10 se dokončí úplnou aktivací v polymereČním reaktoru přídavkem trialkylhliníku odpovídajícím poměru AI : Ti 10 až 200.

Při přípravě katalyzátorů ee vychází z následujících látek : SlouSeniny titanu ! TiCl^ nebo solvát TiCl^ · nEDS přičemž

0,1 < n <4

Sloučeniny hořčíku.a) kovový hořčík

b) MgClg nebo solvát MgCl? · aEDS přičemž

0,01 < m < 4.

EDS : Jako EDS přicházejí v úvahu slouSeniny s jedním nebo dvěma volnými elektronovými páry, jako jsou alkyleetery alifatických a aromatických karbonových kyselin, alifatické ethery, cyklické ethery a alifatické ketony. Zvlášivýhodné se jeví a alifatické a cyklické ethery. EDS lze použít jednotlivě nebo ve směsích. Na 1 mol sloučeniny Ti se použije 2 až 130 molů EDS.

Metalorganické slouSeniny hliníku : slouSeniny obecného vzorce R-jAl, kde R představuje alkyly od CH^ do ΟθΗ^γ přednostně se používá třiethylalumlnlum a triisobutylaluminium. Trialkylalumlnia možno použít jednotlivě nebo ve směsích, na 1 mol sloučeniny titanu se užije 2 až 200 molů aktivátoru.

Nosič : jako nosiče lze užít organické i anorganické slouSeniny, které jsou inertní vůči katalytickému systému, jako jsou olefinické a vinylové polymery a anorganické oxydy, přednostně silika a polyetylén. Anorganické oxydové nosiče js účelné podrobit před nanášením složek tepelnému opracování (aktivaci) v proudu suchého vzduchu a pak čistého dusíku při teplotách 300 až 900 °C po dobu 1 až 24 hodin.

244 770

NanáSení katalytického systému na nosič se provádí v suspensi nosiče v EDS nebo v alifatická* rozpouštědle, k níž se přidá roztok katalytického konplexu v EDS nebo krystalický katalytický komplex. Interakce nosiče s katalytický* komplexe* se provádí za aícháni po dobu 30 až 300 ainut, načež se rozpouštědlo odstraní vydestilování* v proudu čistého dusíku při teplotách ne vySSlch než 65 °C.

Poměr aezi katalytický* ko*plexe* a nosiče* se volí takový, aby koncentrace titanu byla v rozaezí 0,1 až 3,0 % hmotnostních.

S takto připravený»! nosičovými katalyzátory lze polymerovat v prostředí rozpouštědla i v plynná fázi, v procesu šaržovl tá* i kontinuální*.

Polyaerace v prostředí rozpouštědla se provádí s výhodou v autoklávu za zvýšeného tlaku 1 až 2 KPa a při teplotách od 50 do 100 °C. Jako rozpouštědlo se užije alifatický uhlovodík nebo Cg, zbavený katalytických jedů, jakými jsou kyslík, voda, alkadieny a alkiny. Rovněž ethylen a 1-alkeny použitá ke kopolymeracl musí být velice čisté. Reaktor musí být opatřen účinný* chladící* systémem, aby bylo možné odvést polynerační teplo. Rozpouštědlo, například isopentan nebo n-hexan se nasytí při zvolené teplotě a tlaku ethylene* respektive směsi ethylenu s komonomerem, přidá se aktivátor například triethylaluainiu* a vše se uvede do kontaktu s katalyzátore*. Polymeracs nastává okamžitá. Množství aktivátoru lze v široká* rozaězí měnit, optimum je 20 až 40 nolekul trialkylhliniku na 1 atoa titanu.

K dosažení vyhovující molekulové hmotnosti polymeru js zapotřebí zavést do polyaeračního systému regulátor molekulové hmotnosti, jaký* je například dialkylzinek nebo vodík. Nejvhodnějši koncentrace vodíku leží v oblasti 10 až 60 % objemových.

Pokles tlaku v reaktoru způsobený polymerát! ethylenu se vyrovnává přídavkea čerstvého ethylenu nebo jeho směsi s komonoaere*. Polymeruje se tak dlouho, až koncentrace polymeru v suspensi dosáhne 30 %. Pak se z reaktoru vypustí plynná směs, polyner se zbaví rozpouštědla a vysuší. Získá se bílý prášek, který má tak nízký obsah zbytků katalyzátoru, že ho lze bez dalších úprav použít ke granulaci nebo po stabilizaci ke zpracováni.

244 770 ltaohem výhodnější však je ušití katalyzátoru podlá vynálezu pro polymeraci resp. kopolyaeraci v plynná fázi. I v toato případě lze pracovat šaržovitš, například při polymeračním testu lepší však je kontinuální proces polyaerace s fluidnía ložem. Lo že tvořená polyethylenovým práškem se uvede do vznosu vháněním směsi monomeru, komonomeru e vodíku. Katalyzátor ee přivádí do spodní části lože kapilárou proudem inertního plynu. Vlastní aktivace katalyzátoru se dokončí v reaktoru přídavkem roztoku trialkylhliníku v išopentanu nebo hexanu. Aktivaci lze také provést přidáváním siliky napojené trialkylhlinlkem do reaktoru. Polymeruje se za tlaku 1 až 10 MPa, s výhodou při 2 MPa, β koncentrací vodíku 20 až 40 % objemových a β obsahem komonomeru odpovídajícím poměru komonomer/aonomer 0 až 10. Teplotu polymeráčnl možno v širokém rozmezí měnit, výhodné je udržovat v horní části lože teplotu 80 až 110 °C podle požadovaných vlastností vyráběného polymeru. Plynná směs vystupující z reaktoru se chladí v chladiči, obohatí o vypolymerované monomery a vrací spodem opět do reaktoru. Polymer z reaktoru se vypouští v krátkých intervalech, odplynl se a získaný bílý prášek mošno použit ke granulaci nebo jinému způsobu zpracování. Další detaily vynálezu jsou uvedeny v následujících příkladech 1 až 34· % v příkladech jsou hmotnostní. THF je tetrahydrof uran.

Příklad 1

Do reakční nádoby opatřené míchadlem, zpětným chladičem a přívodem čistého dusíku se vnese 1,71 g solvátu chloridu hořečnatého o složení MgCl₂ . 1,57 THF, 0,10 g kovového hořčíku ve formě hoblin a přidá se 100 ml bezvodého THF. Po rozpuštění MgClg se za míchání přidá po kapkách 1,56 g TiCl^, který okamžitě reaguje s THF za vzniku žlutého komplexu. Pokračuje se v míchání i po přidání veškerého TiCl^. Pro urychlení reakce TiCl^ s kovovým hořčíkem se směs zahřívá nanejvýš k bodu varu THF. S postupující reakcí TiCl^ s hořčíkem se žluté zbarvení mění přes hnědočerné až na zelenočerné.

Po rozpuštění veškerého hořčíku získaný roztok se po ochlazení použije přímo na přípravu katalyzátoru, nebo se z něho izoluje krystalický prekuraor, který se pak dalšími operacemi zpracuje na aktivní katalyzátor. Izolace krystalického

244 770 prekursoru sé provede částečný* odpaření* THF a krystalizací nebo vysrážení* přídavkem alifatického nízkovroucího uhlovodíku.

Příklad 2

Do reakční nádobky objemu 250 *1 opatřená zpětný* chladičem, magnetickým aíchadle* a přívode* čistého dusíku se vnese odvážená Množství 5,14 g solvátů chloridu hořečhatého o složení MgCl₂ . 1,57 THF a 2,89 g krystalického komplexu TiCl₄ . 2 THF. Pak se přidá 0,10 g kovového hořčíku a 100 *1 THF a zahřívá se za aíchání na teplotu 50°C tak dlouho, až se všechno rozpustí. Získá se tmavě zbarvený roztok katalytického komplexu, který po nanesení na vhodný nosič a následná aktivaci trialkylhliníke* poskytuje polymeračně aktivní katalyzátor.

Příklad 3

Do reakční nádoby opatřená topný* pláště*, zpětný* chladiče* a MÍchadle* s inertní dusíkovou nebo argonovou atnosférou se vnese 0,2 g kovového hořčíku ve foraě jemných třísek a 100 al bezvodého tetrahydrofuranu. Pak se za aíchání při laboratorní teplotě přidá po kapkách 0,9 *1 čistého TiCl^. Chlorid titaničitý reaguje okamžitě s THF za vzniku žlutého komplexu, který dále reaguje s přítomným kovovým hořčíkem. Po přidání veškerého TiCl^ se reakční směs zahřeje na teplotu 50°C a na ní se udržuje tak dlouho, až se veškerý hořčík rozpustí. Získá se sytě černý roztok komplexu, který po nanesení na nosič a aktivaci trialkylaluminlem poskytne účinný polymerační katalyzátor.

Příklad 4

Do reakční nádoby opatřená aíchadle*, topný* pláštěm a zpětný* chladiče* se pod ochrannou atmosférou dusíku vnese 2,89 g komplexu TiCl₄ . 2,25 THF, 3,59 g komplexu llgClg. 1,1 THF a 0,05 g hořčíku. Pak se přidá 100 *1 THF a zahřívá se za stálého míchání až se vše rozpustí na tmavý roztok. Tento roztok se nanese na vhodný nosič a aktivací přídavkem trialkylaluminia se získá velice účinný polymerační katalyzátor. Z roztoku lze získat též krystalický komplex - prekursor odpařením EDS nebo vysrážením přídavkem alifatického uhlovodíku. Takto izolovaný prekursor lze mechanickým míšením nanést na nosič.

- 8 244 770

Příklad 5

Sillka β objemem pórů>l ml/g, maximem pórů o průměru > 8 mm o

a měrné· povrchu > 200 m /g jako například Davieon 952 se aktivuje v proudu suchého vzduchu při teplotě 600 až 800 °C po dobu 3 až 24 hodin a pak se vychladí na teplotu okolí v proudu Čistého dusíku. Dva g takto aktivované siliky se převedou do reakční nádobky, přidá se cca 50 ml n-hexanu a takové množství roztoku katalytického komplexu připraveného způsobem popsaným v některém z příkladů 1 až 4, jež odpovídá obsahem titanu 1 % hmotnosti siliky. llíchá se za laboratorní teploty po dobu 3 hodin a pak ee zbaví rozpouštědla při teplotě do 60°C proudem dusíku. Získá se práSkovitý produkt, který přídavkem aktivátoru například triethylaluminia před zahájením polymerace poskytuje vysoce úSinný polymerační katalyzátor «c- olefinů.

Příklad 6

PráSek polyetylénu získaný polymeraci ve fluidním reaktoru, zbavený částic větSích než 0,5 mm se vysuSÍ v proudu čistého dusíku při teplotě do 100 °C. K přípravě katalyzátoru se použije 2 g upraveného polyetylenového prášku, k němuž se v reakční nádobce přidá 10 až 20 ml EDS stejné nebo jiné jaká se použila k přípravě katalytického komplexu a takové množství roztoku katalytického komplexu připraveného způsobem podle některého přikladu 1 až 4, jež odpovídá obsahem titan 1 % hmotnosti nosiče.

Po 30 minutách míchání při laboratorní teplotě se směs zbaví přebytku EDS vydestilováním v proudu dusíku při teplotách do 60°C. Získaný práSkovitý produkt poskytne přidáním aktivátoru například tiethylaluminia účinný polymeračnl katalyzátor 1-olefinů

Příklad 7

Postupuje se podle příkladu 5 jen s tím rozdílem, že aktivovaná sillka se suspenduje ve stejné nebo jiné EDS, jaká se použila k přípravě katalytického komplexu.

Příklad 8

Postupuje se způsobem popsaným v přikladu 5 jen s tím rozdílem, že povrch aktivované siliky se modifikuje přéd nanesením kata9 244 770 lytfckého titanového komplexu reakcí s trialkylaluminiovou sloučeninou v množství odpovídajícím 2 až 20 % siliky.

Příklad 9

Postupuje se způsobem popsaným v příkladu 5 nebo 6 jen s tím rozdílem, že po skončení sorpce Ti komplexu na nosiči se provede částečná aktivace přídavkem takového množství trialkylaluminia, aby molární poměr Al ku Ti ležel v rozmezí 1 až 10. Odpařením rozpouštědel se získá částečně aktivovaný práSkovitý katalyzátor, jehož aktivace se dokončí v procesu polymerace v polymeračním reaktoru přídavkem trialkylaluminia.

Příklad 10

K 10 g práškového polyetylénu β velikostí částic menší než 0,2 mm se přidá v nádobce 1 ml THF a taková množství krystalického komplexního prekursoru připraveného jedním ze způsobů popsaných v příkladech 1 až 4, jež odpovídá 1 % Ti z hmoty nosiče. Třepe se 4 až 24 hodiny pod ochrannou atmosférou inertního plynu a získá se homogenní práěkovitá směs, se kterou možno po opracováni způsoby popsanými v příkladech 6 nebo 9 polymerovat nebo kopolymerovat ethylen s 1-olefiny.

Příklad 11

Postupuje se způsobem popsaným v příkladu 5 jen s tím rozdílem, že 30 minut po přidání komplexu se provede částečná předák ti vace přídavkem trialkylaluminia v množství odpovídajícím molárnímu poměru hliníku ku titanu 1 až 10. Odpařením rozpouštědel se získá práěkovltý katalyzátor, jehož aktivace se dokončí v procesu polymerace dalěím přídavkem trialkylaluminia.

Příklad 12

Postupuje se některým ze způsobů popsaných v příkladech 1 až 4 jen s tím rozdílem, že afeto THF se použije jako elektrondonorové sloučeniny 100 ml ethylesteru kyseliny octová. Získaný roztok katalytického komplexu se zpracuje některým ze způsobů popsaným v příkladech 5 až 11. Získá se tak vysoce aktivní nosičový katalyzátor použitelný pro polymeraci a kopolymeraci 1-alkenů v plynné fázi i v rozpouštědle.

244 770

Příklad 13

Připraví ee katalytický komplex některým ze způsobů popsaným v příkladech 1 až 4 jen s tím rozdílem, že jako EDS ae použije 100 ml di-n-butyletheru. Po rozpužténí vžech komponent ee postupuje některým ze způsobů popsaných v příkladech 5 až 11.

Takto připravený nosiSový katalyzátor se vyhodnotí polymeraSním testem s ethylenem.

Příklad 14

Roztok připravený postupem pospaným v příkladech 1 až 4, jen s tím rozdílem, že jako EDS se použije acetonitril, se nanese některým způsobem popsaným v příkladech 5 aě 11 na nosiS. PolymeraSně aktivní katalyzátor se získá přídavkem trialkylhliníku jako aktivátoru.

Příklad 15 * Způsoby popsanými v příkladech 1 až 11, pouze 8 tím rozdílem že jako EDS se použije triethylamin ae připraví neaktivovaný nebo Sástešně aktivovaný nosiSový katalyzátor. Polymerovat s ním možno po přídavku aktivátoru v plynné fázi i rozpouštědle.

Příklady 16 až 34

Postupy uvedenými v příkladech 1 až 15 připravené katalyzátory se podrobí polymeraSním testům za standartnleh podmínek : cca 0,1 g katalyzátoru, teplota 90°C, celkový tlak polymeraSní směsi 2,0 MPa, polymeraSní doba 4 hodiny.

Za stejných podmínek se provedou srovnávací polymerace a katalyzátory připravenými z katalytických komplexů, které nebyly podrobeny redukSnímu působení kovového hořSíku. Podmínky přípravy katalyzátorů a podmínky polymeraSní jsou spolu snazitřenými aktivitami a některými vlastnostmi polymerů uvedeny v tabulce 1 a 2.

Tabulka 1

244 770

Podmínky přípravy katalyzátoru
1	2	3	4	5	6	7
16	0,39	1,56	0,10	-	-	-
17	0,87	1,73	-	-	-	-
18	0,39	1,56	0,10	-	4	-
19	0,87	1,73	-	-	4	w
20	4,29^b	2,89^c	-	-	-	•
21	5.14⁶	2,89^C	-	-		-
22	4,29^b	2,89^C	0,10	4	-	-
23	5,14^b	2,89^C		-	-	10
24	4,29^b	2,89°	0,10	-		10
25	0,87	1,56	0,10	-	-	-
26	-	1,56	0,20	-	-	-
27	3,59^b	2,89^C	0,05	-	-	-
28®	3,59^b	2,89^C	0,05	-	MB	-
29^d	5,14	1,56	-	4	-	-
30^d	4,28	1,56	0,10	4	-	-
31	0,39	1,56	0,10	-	4	-
32	1,73	1,73	-	-	4	-
33	0,86	2,89^C	0,10	-	-	-
34	0,86	2,89	0,10	-	-	-

Poznámky a jako nosič použit polyetylén c použito solvátu TiCl^. 2 THP b použito solvátu MgCl^. 1,47'THF d ethylacetát Sloupce tabulky 1

Příklad

Hmotnost MgClg (g)

Hmotnost TiCl₄ (g)

Hmotnost kovového hořčíku (g)

Předáktivace triethylaluminiem (Al : Ti)

Předaktivace trilzobutylaluminíem (Al : Ti)

Modifikace siliky triethylaluminiem:triethylaluainium (%)

Tabulka 2 244 770

Podmínky polymeraění Vlastnosti polymeru

8 9	10	11	12	13	14	15	16	17
0,102 -	40	117,7	1,02	29,07	28,50	957,8
0,106 -	40	45,6	-	-	-	-
0,085	40	149,2	0,75	26,69	35,49	958,6
0,110	40	96,61	0,63	18,16	28,82	956,7
0,127 -	40	333,86	8,96	238,20	26,58	961,3
0,138 -	40	154,46	3,13	84,12	26,87	959,7
0,125 -	40	253,84	6,34	164,02	25,89	962,0
0,126 -	40	200,34	5,32	135,45.	25,34	962,1
0,125 -	40	249,42	6,74	167,4	24,84	959,9
0,097 -	40	495	5,74	154,9	27,00	959,4
0,104 -	40	138,0	2,16	65,6	30,37	-
0,112	40	378,3	-	-	-	-
0,123 -	40	172,6	1,30	33,5	25,77	952,1
0,103 -	20	207,4	0,95	24,9	26,28	953,8
0,110	20	165,2	1,27	39,5	31,10	957,9
0,079	20	206,7	0,71	20,45	28,88	942,2	0,38	-
0,116 -	20	160,5	1,33	32,87	24,71	940,1	0,40	-
0,106	20	650,2	1,92	48,63	25,33	928,2		0,66
0,099 -	20	520,6	1,75	42,18	24,10	917,9	-	0,96

Sloupce tabulky 2

Aktivace triethylaluminiem (g)

Aktivace triizobutylaluminiem (g)

Vodík (% molární)

Aktivita katalyzátoru g polyetylenu/g katalyzátor (hod)

Index toku IT 2,3 (g/10 min)

Index toku IT 23 (g/10 min)

Poměr IT 23/IT 2,3

Specifická hmotnost polymeru kg/m^

Poměr monomerů propylen/ethylen molární

Poměr monomerů butylen/ethylen molární

Claims

Katalyzátor pro polymeracl a kopolymeraci ethylenu β 1-alkeny Cj až Cg na bázi aktivní složky tvořené komplexní sloučeninou chloridu titaůičitého, chloridu hořečnatého a alespoň jedné elektronodonorové sloučeniny $ alespoň jedním volným elektronovým pérem, jako jsou ethery lineární, cyklické, estery, nitrily a dusíkaté báze, na anorganickém nebo organickém nosiči v molámím poměru 1 mol chloridu titaničitého, 0,5 až 10 molů chloridu hořečnatého a 2 až 130 molů elektronodonorové sloučeniny, a aktivátoru tvořeného organickou sloučeninou hliníku vyznačující se tím, že aktivní složka katalyzátoru je reakčním produktem uvedených komponent 8 0,25 až 1 molem kovového hořčíku.