CS243476B2 - Bait for rodents - Google Patents

Bait for rodents Download PDF

Info

Publication number
CS243476B2
CS243476B2 CS837531A CS753183A CS243476B2 CS 243476 B2 CS243476 B2 CS 243476B2 CS 837531 A CS837531 A CS 837531A CS 753183 A CS753183 A CS 753183A CS 243476 B2 CS243476 B2 CS 243476B2
Authority
CS
Czechoslovakia
Prior art keywords
bait
poison
particles
particle
rodent
Prior art date
Application number
CS837531A
Other languages
English (en)
Other versions
CS753183A2 (en
Inventor
Malcom R Hadler
Original Assignee
Shell Int Research
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Shell Int Research filed Critical Shell Int Research
Publication of CS753183A2 publication Critical patent/CS753183A2/cs
Publication of CS243476B2 publication Critical patent/CS243476B2/cs

Links

Classifications

    • AHUMAN NECESSITIES
    • A01AGRICULTURE; FORESTRY; ANIMAL HUSBANDRY; HUNTING; TRAPPING; FISHING
    • A01NPRESERVATION OF BODIES OF HUMANS OR ANIMALS OR PLANTS OR PARTS THEREOF; BIOCIDES, e.g. AS DISINFECTANTS, AS PESTICIDES OR AS HERBICIDES; PEST REPELLANTS OR ATTRACTANTS; PLANT GROWTH REGULATORS
    • A01N25/00Biocides, pest repellants or attractants, or plant growth regulators, characterised by their forms, or by their non-active ingredients or by their methods of application, e.g. seed treatment or sequential application; Substances for reducing the noxious effect of the active ingredients to organisms other than pests
    • A01N25/002Biocides, pest repellants or attractants, or plant growth regulators, characterised by their forms, or by their non-active ingredients or by their methods of application, e.g. seed treatment or sequential application; Substances for reducing the noxious effect of the active ingredients to organisms other than pests containing a foodstuff as carrier or diluent, i.e. baits
    • A01N25/004Biocides, pest repellants or attractants, or plant growth regulators, characterised by their forms, or by their non-active ingredients or by their methods of application, e.g. seed treatment or sequential application; Substances for reducing the noxious effect of the active ingredients to organisms other than pests containing a foodstuff as carrier or diluent, i.e. baits rodenticidal

Landscapes

  • Life Sciences & Earth Sciences (AREA)
  • General Health & Medical Sciences (AREA)
  • Health & Medical Sciences (AREA)
  • Plant Pathology (AREA)
  • Agronomy & Crop Science (AREA)
  • Pest Control & Pesticides (AREA)
  • Food Science & Technology (AREA)
  • Toxicology (AREA)
  • Engineering & Computer Science (AREA)
  • Dentistry (AREA)
  • Wood Science & Technology (AREA)
  • Zoology (AREA)
  • Environmental Sciences (AREA)
  • Agricultural Chemicals And Associated Chemicals (AREA)
  • Catching Or Destruction (AREA)
  • Pharmaceuticals Containing Other Organic And Inorganic Compounds (AREA)
  • Heterocyclic Carbon Compounds Containing A Hetero Ring Having Oxygen Or Sulfur (AREA)
  • Organic Low-Molecular-Weight Compounds And Preparation Thereof (AREA)
  • Food Preservation Except Freezing, Refrigeration, And Drying (AREA)
  • Luminescent Compositions (AREA)
  • Micro-Organisms Or Cultivation Processes Thereof (AREA)
  • Compounds Of Alkaline-Earth Elements, Aluminum Or Rare-Earth Metals (AREA)
  • Soil Working Implements (AREA)
  • Control Of Vending Devices And Auxiliary Devices For Vending Devices (AREA)
  • Heating, Cooling, Or Curing Plastics Or The Like In General (AREA)
  • Battery Mounting, Suspending (AREA)
  • Fodder In General (AREA)
  • Ceramic Products (AREA)
  • Flanged Joints, Insulating Joints, And Other Joints (AREA)

Description

Vynález se týká návnady hlodavce, to ' znamená jedlé směsi pro hubení hlodavců. Obecné jsou takové směsi tvořeny složkou potravy, atraktivní pro hlodavce e jedem, smíéerým s jedlou složkou ne homogenní disperzi jedu v potravě. Účinnost takové směsi podmiňuje mnnžssví, které hlodavec, upoutaný takovou smésí, požil. U hlodavce nesmí dojít k odpuzeni z důvodu zápachu e/nebo vzhledu smmsi, dokud se mu do těla nedostane smrtící dávka jedu. K podezření nesmí u hlodavce dooít ani během krmení, nebol by předčasně požírání ukončil. Před pozřením smrtelné dávky nesmí hlodavec pocilovat akutní potíže, například po vyrušení nebo po předčasném nasycení. To je zvláště závažnou podmínkou, nebol hlodavcům je přisuzována schopnost přičítat onemocnění nebo akutní nevolnost pozřené potravě. Tato schopnost může vyprovokovat averzi, označovanou jako návnadová plachost.
Označení návnada se běžně užívá k popisu výše uvedených sméěí. Ve své poddtatě označuje otrávenou potrevu, určenou k hubení určitého počtu hlodavců nebo jedince. V tomto smyslu bude rovněž slovo návnada používáno v následujícím popisu.
Mnoho úsilí bylo věnováno přípravě účinného prcstř-.dku k hubení hlodavců, přijatelného z hlediska ochrany prostředí a použitého při správné mHnnppueci s minimálním nebezpečím pro ostatní živé tvory.
W. E. Howard zdůraznil ve své publikaci Principles of Veetebmte Animal Сохт^т! (Regulace zvířat-obratlovců), 1966, že je z ekologického hlediska žádoucí použžtí co nejmenšího mn^žlv! jedu. Howard navrhoval zamčení výzkumu na methodooogii a označil některé oblasti takového výzkumu, například zkoušky použžtí ' nejedovetých návnad smíšených s menším mnnostvím jednorázově pAsoUcť, smrtící návnady, dále pouužtí zředěných návnad (s různými nejedovatým ěeаβrilleě), stanovení nej^innější velikosti a mmoožtví návnady v z^A^ií^s.Oí^ti na síle jedu a výskytu zvířat, určených k hubení. Ve svém článku se Howard zaměřil na doporučení n^l_!^s^^Lí výzkumu, avšak nenavrhuje řeěení základních problémů. Od roku 1966 byly vyvinuty dva hlavní druhy jedu. Na jedné straně jsou to akutní, rychle působící jedy, které jsou-li účinné, zanechávvaí těle ne v^ide^ém místě uhynulá a v případě rychle detoxiTikovaných jedů se snižuje nebezpečí sekundární otravy (když jsou těle otrávených zv-ířat pozřena dalším zvířetem - predatorem), avšak které vyvooávvjí návnαdnvnu plachost (a je tedy nutno k získání důvěry pžužit přednávnadu), znamenal značné nebezpečí pro prostředí a jsou teljtivčě nákladné při dávkách účinného jedu na jednotku požžiií. Na druhé straně existují sloučeniny s aátikoaiulačníě účinkem, které představují z hlediska uvedených problémů značný krok kupředu, avšak jsou pomelu působící a mohou bý ‘^кonzuměvány v ěě莞Svích, značně převyšujících smrtelnou dávku. Tak se vytváří nebezpečí sekundární otravy predatorů, požžrajících uhynulá těla.
Dalším praktickým probimmem je skuttečn<^£^t, že sm?^t nastane po poožtí těchto jedů až ze určitou.dobu a těla nezůstávaaí viditelná, ale mohou být zkrytá například pod podlahou. Sloučeniny s entikžeiulэiníě účinkem ztrácejí po pouužtí v tělech hlodavců pommlu jedovatost.
Předkládaný vynález otevírá novou oblast vyuužtí pozorování způsobů příjímání potravy u hlodavců, které je nutno huMt. Jedním. ze závěrů pozorování je, že hlodavci nehryzí^í dostatečně malé částice potravy. Tyto částice se dostenou do žaludku vcelku e zvíře ztrácí zřejmě schopnost diskriminace mezi potravou a částicí letálního jedu (to znamená jedu, smrtelného v množní ždppoiídaíií jedné takové částici). To je překvapivé zjištění, nebol v přípedě pouužtí známé návnady ve formě potravy homogenně prosycené jedem, hlodavec je schopen zjištění nežádoucí složky á odmítne potravu. To je hlavní problém při pouužtí návnad tvořených směsí potravy a jedu a bylo nutné zajistit, aby byl obsah jedu v jednotlivých částicích potravy dostatečně nízký k zabránění jeho detekce zvířetem. To zna^nelo тмает! maxiímilní koncentrace j'edu homogenně rozptýleného v potravě e nutnost spolehnutí se na to, že hlodavec zkonzumuje ěěčžžtví otrávené potravy, vytvááející v jeho těle smrtelnou koncenčraci jedu.
Neexistovala jistota, že hlodavec nebude zrazen po okušení návnady, při kterém absorbuje množství jedu, dostatečné к vyvolání nepřijemných symptomů· К překonání tohoto problému je často nutné zvyknout hlodavce na návnadu tak zvanou přednávnadou ve formě nejedovátých složek návnady· Není ovšem eliminována možnost, že hlodavec napozře smrtelnou dávku,směsi v daném okamžiku jednoduše proto, že není dostatečně hledov. Dochází к dostatečné pravděpodobnosti návnadové plachosti a/nebo plýtvání jedem, nebol každá částice návnady obsahuje určité množství jedu· Obecně vyžadují návnady, ve kterých je jed homogenně rozptýlen, větší množství jedu, než je nutné к zahubení daného množství hlodavců.
Tento vynález poskytuje návnadu na hlodavce, obsahující potravu a jed, přičemž je tento jed obsažen nebo tvoří jednu nebo více oddělených jedovatých částic s účinností, zaručující v závislosti na.druhu hubeného hlodavce smrtelnou dávku pro každého dospělého jedince·
Každá taková jedovatá částice je homogenní a tak veliká, aby ji hlodavec, pro kterého je určena, pozřel bez rozkousnutí· Každá taková Částice je tedy přijata orálně jako Jednotlivá částice, požadovaná velikost částic se zjistí jednoduchým pokusem. Výraz smrtelná dávka značí dávku, schopnou po orální aplikaci dospělého hlodavce, pro kterého je určenaj pro odborníka to znamená dávku, po použití, které existuje nevýznamná možnost přežití největších hlodavců odpovídajícího druhu·
Předmětem tohoto vynálezu tedy Je návnada na hlodavce, obsahující potravu a na ní nanesený jed, vyznačující se tím, že Jed Je přítomen ve formě alespoň Jedné nepovlečené, v podstatě homogenní Jedovaté částice, přičemž každá taková částice obsahuje alespoň dávku akutně půdobícího Jedu, pro usmrcení hlodavce hubeného druhu a Je velikosti, při které hlodavec hubeného druhu při konzumaci návnadu vsune do úst, aniž by Ji předem rozkousal na části·
S výhodou v návnadě počet Jedovatých částic ve vztahu к množství potravy Je takový, že koncentrace akutně působícího Jedu v návnadě Jako v celku nepřekračuje 250 ppm· Přitom Je zvlášl účelné, pokud koncentrace akutně působícího Jedu nepřekračuje 200 ppm.
Návnady podle tohoto vynálezu Jako akutně působící Jed s výhodou obsahují 2-metyl-2-(metyltio)propionaldehyd-0-metylkarbamoyloxim, známý též pod označením aldicarb·
Tento vynález je založen na novém pohledu na koncentraci Jedovaté složky návnady v částicích, z nichž Je každá o sobě smrtelná· Tím se zaručí, že se Jedovatá částice dostane do úst hlodavce vcelku, to znamená bez předchozího ohryzání· Hlodavec konzumuje potravu návnady, kterou může nebo nemusí hryzat - v závislosti ne velikosti jejich částic - dokud nepozře Jedovatou částici· Tuto částici zkonzumuje vcelku,Jakmile Ji jednou spolkne, následuje vzhledem ke smrtelné dávce jedu smrt· Hlodavec tedy pozře buj neškodný Jedlý materiál nebo smrtelnou dávku Jedu· Smrt nestane výhodně ihned po pozření částice, čímž se zabrání dalšímu krmení, které by mohlo vést к pozření další Jedovaté částice.
Tento zásadně nový přístup při sestavování návnad pro hlodavce má tu výhodu, že návnada Jako celek potřebuje к tomu, aby byla účinná proti velkému počtu hlodavců, relativně malý počet smrtelných částic vzhledem к velké Jistotě, že každý hlodavec při krmení dříve či později pozře Jedovatou částici, přičemž Je současně nepravděpodobné, že by vzhledem к smrtelné povaze takové částice pozřel v případě použití akutně působícího Jedu více než Jednu částici· Rovněž nemožnost detekce přítomnosti smrtících Částic způsobuje, že hlodavec požívá návnadu bez nebezpečí vzniku návnadové plachosti, takže 1 když nepozře Jedovatou částici při prvním krmení, není zrazen od dalšího použití stejného druhu návnady.
Předkládaný vynalez tedy poprvé umožňuje použití bezpečných Jedů, které Jsou smrtelné pro hlodavce a rychle účinkují v mlých dávkách. Obaah Jedu v blině používaných akutních návnadách, ve kterých Je Jed homogenně rozptýlen ve sloice potravy, činí 0,2 ai 2,0 % (2 000 ai 20 000 ppm)· Teto koncentrace Ji nebezpečná vzhledem k okolí. №ppoti tomu Ji maximální koncentrace Jedu uvažována při aplikaci předkládaného vynálezu,' řádově 200 ppm, přičemi tato koncentrace Je neJméně desetkrát bezpečímJČí ve srovnání se známým stavem. Maii^áální koncentrace 200 ppm u návnady, obsehuuJcí například 200 částic s obsahem 1 mg Jedu ne částici nebo 2 000 částic a 0,1 mg Jedu na částici ne kilogram návnady, odpovídá vhodnému rozsahu pro přípravu všech druhů návnad praktické poouiií, ačkoliv toto rozmezí nepředatavuJe kritický horní limit i Je možno v praxi horní limit ztyšit nebo pouuit niiších koncentrací.
Návnada může obsahovat pouze Jednu Jedovatou částici nebo více takových částic. Pouuité Jedy Jsou výhodně takového druhu, který rych.e ztrácí v těle hlodavce svůJ účinek i ačkoliv usmrtí hlodavce po orélntp poouiií, u velkých savců Jako Je pes (pro kterého by smrtelná dávka byla daleko vyšší) způsobí při náhodném poHrtí BublatU^ symptomy, které zabrání delšímu požívání, popřípadě se stačí požité částice v těle detoxifikovat před požitím dalšího minoitví těchto částic, takie hladina obsahu Jedu v těle psa nedosáhne nikdy smrtelné dávky.
Návnady podle vynálezu mohou být formulovány tak, aby byly specifické pro určité druhy hlodavců. Například dospělá krysa ' vážící 250 g spotřebuJe asi 20 g potravy ze den. Každá návnada pro krysy by mohla obsahovat asi 200 g a dostatečné mmoitví Jedovatých částic k zahubení 10 krys. Toto mmoitví návnady bude vyiadovat . 10 takových částic, nebol pokud budou dostatečně homogenně rozptýleny, požiJe v ' průměru Jedna krysa Jednu čáatici během konzumace 20 g potravy. Návnada pro щУ1 bude obsahovat částice menší velikooti. Dospělá myé iere asi 2 ai 3 g potravy za den, takie návnada bude obsahovat Jednu Jedovatou částici na 2 ai 3 gramy potravy. Celkové mmoitví Jedu v návnadě může tyt stiJné Jako u krysí návnady, například 50 ppn, ale bude rozptýleno v návnadě ve formě většího počtu menních částic. Μη^^νί Jedu obisaieného v kaidé oddělené Jedovaté 6ás^icl si bude samozřeJmě mmnnt v závislosti ui druhu zvířete a použitého Jedu. Toolcita Jedu Ji často vyJadřována Jako ID 95 - dávka plildlvlná k zahubení 95 % populace· Každá částice by měla obsahovat rninoitví Jedu, a^po/dBaJcí alespoň dávce ID 95.
V případě potřeby tó^áie být k zabránění hryzání větší část všech sloiik potravy v návnadě ve formě částic o velikosti měrní, nei Ji kritická velikost. V praxi potáčí, aby těmto velikostem odpovídaly Jedovaté částici. Každá tato částici muuí obsahovat smrtelnou dávku. Plné vyuuití předkládaného vynálezu si ddclí při pouuití rychli účinkuJícíUo i rychli ditllifkkovlnéUo Jedu. Rychle pdeobící Jed zaručme, ie hlodavec pozři pouze Jednu smrtelnou Jedovatou ^^í^s^ici a rychlá detucifikaci zmeenuJe mrooitví Jedu v tělech. £ dosažení poiadavku, ie kaidá Jedovatá částici poskytne smrtelnou dávku, Ji zapotřebí pouuití vysoce účinných Jedů. U dosud používaných návnad nebyly takové Jedy používány v důsledku mnohem vyšších potřebných dávek Jedu a z toho vyplývajícího nebezpečí pro ok<^l^;d v důsledku risiduí.
Výhodný Jed Ji znám pod označením AIBÍci^, popřípadě S^J^lli^r^osi^di. Příklady vhodných akutních Jedů Jsou:
' Karbonáty - příkladně Aldicarb: 2-mθiyУ-2-(metyltio)propiort^ldβUyd O-(metylkarbammyy)oXim.
OrrθltOolfáty - příkladně meiyyestir kyseliny 3-Uydroχykrototové - dittylf0lforečtet a titraitylpyrof osf orač^n.
Různé akutní Jedy - například C^miá^e: 2-cUlor-4-(dimttylltitl)-6-metylpyridit a fluoracetát sodný a
Tetremn: 2,6-dltla-1,3,5,7-tetrazetrlcyklo [3.3.1.1^,^] deken-2,2,6,6-tetroxid.
Kromě těchto tiliých jedů je možno podle vynálezu použít rovněž další jedy splňující podmínku tmtelného účinku v dávce, odpovvddaící částici o podkrtické velikosti. Jedovaté částice te vytvarují do tveru tvrdých, hustých částic takové povahy (tveru, zápachu), aby hlodavci nezískrei podezření vedoucí k odmítnuí a konzumoval tyto částice společně s částicemi potravy nebo s ohryzem potravy z návnady.
Návnada je výhodně upravena do tvaru ěpalku nebo pelet. Základ potravy a zvolený počet jedovatých částic te upraví do homogexrní sníst, kte”4 se mírně stlačí do pelet nebo špalků. Každá taková peleta nebo špalek obsatuuje oBav-ci jedlého maatelálu, ve kterém je jed ditkontinuálně dispergován v oddělených, vysoce koncentrovaných částicích o velikosti mmenš, než odpovídá uvedené kri^cké velikosti. Počet takových částic te pohybuje například od J 1 do 10 v závislosti pelety nebo špalku. Při konzummai takových pelet nebo špalků hlodavec rozkouše takovou návnadu a žere její kousky. Dříve nebo pozdděl pozře jedovatou č^a^Si^^ nebo částice. Jakmile hlodavec pozře jednu takovou jedovatou č^a^tt^i^i, obsaženou v peletě nebo špalku, obdrží tmtelnou dávku jedu, takže dojde k malému, popřípadě žádnému dalštau krmein. Zbylá návnada, obsthhuící alespoň jednu další jedovatou č^o^st^c^i, je připravena pro dalštho hlodavce.
Potravinovou bází návnady může být běžná jedlá složka návnady, jako Je ovesná mouka, rybí moučka a kukuřičná mouka a případně pojivá, jako je '.latina. Jedovaté částice mohou být krystaly zvoleného jedu nebo prášek tohoto jedu s pojivém, například želatinou, voskem nebo pryaSkřřcí, částice jedu mohou obsahovat, jedlý maaeeiál, atraktivní pro hlodavce, rapříklad tacharózu. Čáátice jedu mohou být rovněž obarvené k usnadnění jejich identifikace, částice jtou výhodně tvořeny samotným jedem nebo jedem a pojivém. Je důležité, aby jedovaté částice byly v poddtatě homooeenn. Povlečené částice jtou neúčinné, jak bude dokázáno v následnících příkladech.
Jedovaté částice te připravší výhodně smíšením složek částic s kapalným rozpouštědlem za vzniku pastyj-pasta se vytlačí otvorem, vytlačený produkt se nařeže na částice a vysuší. Návnada podle vynálezu se připraví smíšením částic s potravou a výhodně stlačením výsledné hmoty do pelet nebo špalků.
Vyinález bude dokreslen následnicím! příklady:
Jedovaté částice byly připraveny podle následnicích, předpisů A, B в C.
Předpis A
Aldicarb 1 500 mg
želatina 350 mg
tacharóze 100 mg
dhLorazolová nebeská modř 50 mg
Poelediní tři uvedené složky tyly rozpuštěny v 1,3 ml destioované vody a roztok smíšen s Aldicarbem za vzniku husté pasty. Paste tyla vytlačena otvorem o průměru 1 mm. Produkt tyl vysušen na vzdutu při 30 °C za 24 hodin, následně ručně nařez^ na ^sUce tří velikostí, jak Je dále uvedeno.
Alespoň padesát částic z každé velikostní skupiny tylo zváženo a obtah Aldicerbu přepočten na základ sušiny;
(přibližně)
Obseh Aldicarbu v každá částici
1,25 mg
0,5 ад
0,2 mg
Vzhledem к ručnímu řezání může dojít ke značným rozdílům velikostí. V případě nejmenších částic byl tento rozdíl odhadnut ne - 30 %, u největších ne - 10 %.
Předpis В
Aldlcarb 200 mg laktóza 300 mg
0,2 ml 8 % obj. želatiny ve vodě.
Aldlcarb ae rozpustí v acetonu a nelije ne laktózu. Směs se vysuší ne vzduchu. К suchá směsi se přidá roztok želatiny a výsledná směs se rozmělní ne pastu, která se vytlačí otvorem o průměru 1 mm. Vytlačené produkty se vysuší ne vzduchu e ručně neřežou ne částice ve tvaru válečků o dvou velikostech:
mm χ 1 mm a 1 mm x 4 mm.
Alespoň padesát částic obou velikostí se zváží e obseh aldicarbu přepočte ne bázi sušiny:
Velikost částic
1,0 x 1,0
1,0 x 4,0
Předpis C
Účinná jedovatá složka želatina sacharóze alginát sodný varovná barva
Obseh Aldicarbu v každé částici
0,2 mg
1,1 ад
80,0 % hmotnostních 14,7 %
4,83 %
0,24 %
0,24 % želatina se rozpustí v dostatečném množství vody к získání vytlačítelné směsi. Ostatní přísady se rozemelou na velni jemné prášky, promísí, přidají do směsi želatiny a vody a důkladně homogenizují·
Výsledná těstovítá směs se vytlačí pod vysokým tlakem otvory různých průměrů proti řezacímu kolu, které vytlačený produkt rozřeže na válcovité částice požadovaných velikostí. Částice se vysuší na vzduchu do konstatní hmotnosti. V následujícím přehledu jsou uvedeny typické hmotnosti účinné složky, obsažené v těchto částicích o různých délkách a průměrech:
Průměr nm délka mm hmotnost mg
1,5 3,0 5,4
1,5 1,5 2,6
1,0 1,0 0,85
0,75 0,75 0,36
Ί
Průměr mm délka mm hmotnost mg
0,50 0,50 0,11
0,45 0,45 0,09
0,40 0,40 0,06
0,20 0,5 0,02
Pokud není uvedeno jinak, návnady podle vynálezu byly připraveny důkledtym ručním promíšením částic se střední ovesnou moukou, a návnada byle podána krysám a mrším v klecích jako jedLná potrava. Voda byla zvířaůto volně dostupná. Ztylá návnada tyla v každá kleci denně zvážena a každý den podány čerstvě návnady.
Příklad 1 (srovnávací)
Zcela homogernuí návnady tyly připraveny smíšením acetonového roztoku AldLcarbu se střední ovesnou moiricou za vzniku koncentrátu a zředěním tohoto koncentrátu střední ovesnou moukou ručním promíšením, čímž se získala návnada o koncentraci AldLcarbu 100 ppm. Jedovatost výsledné návnady tyla stanovena zkouškami na 5 samičkách Wistarových krys a 10 samečcích DAČA m^š. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 1.
T a b u 1 k a 1
Spotřeba návnady (g)
Den Krysa Myš Krysa Myš
1 10 20 0 z 5 0 z 10
2 10 50 0 z 5 0 z 10
3 15 40 0 z 5 0 z 10
4 40 0 z 10
Příklad 2
Jedovatost částic AldLcarbu. v předpisu A tyle stanovena zkouškami na 5 samičkách Wistarových krys, kterým byla podána střední ovesná mouka obsahující jednu 1,25 mg peletu na 20 gramů ovesné mouty.
Výsledky jsou uvedeny v tabulce 2.
Tabulka 2
Den Spotřeba návnady (g) Utyantí
1 55 2 z 5
2 35 2 ze zbýveaících 3
3 0 zbývaaící krysa utynula
Příklad 3
Uetčrozygottích krys, odolných vůči httikohgtlačtím prostředkům, bylo krmeno návnadou tvořenou středrá ovesnou moukou s obsahem jedné 1,25 mg částice, popravené podle předpisu A, na 20 g ovesné mouky. Návnada tyla denně vážena, avšak v . tomto příkladu nebyla denně miSnene. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 3.
Tabulka. 3
Den Spotřeba návnady (g) Uhynutí
1 50 3x5
2 15 1 ss «bylých 2
3 10 zbylá krysa uhynula
Příklad 4 (srovnávací) samečků myči LACA bylo krmeno návnadou, tvořenou střední ovesnou moukou в obsahem jedná 0,5 mg částic· připravené podle předpisu A na 10 gramů ovaané mouky.
Získané výsledky jsou uvedeny v tabulce 4: Tabulka 4
Den Spotřeba návnady (g) Uhynutí
1 75 1 s 10
2 60 0 se sbylých 9
3 60 2 se sbylých 9
4 40 1 se sbylých 7
Příklad 5 samečků myči LACA bylo krmeno návnadou, tvořenou střední ovesnou moukou, obsahující jednu 0,2 mg částici připravenou podle předpisu A na 2 gramy ovesné mouky· Výsledky jeou uvedeny v tabulce 5:
Tabulka 5
Den Spotřeba návnady (g) Uhynutí
1 60 4 s 10
2 15 3 se sbylých 6
3 10 3 se sbylých 3
Příklad 6 samečků myší LACA bylo ponecháno hladovět 24 hodin a následné krmeno 50 g středního ovsa obsahujícího 10 dispergovaných částic podle předpiou B, s nichž obsahovala
0,2 mg Aldicarbu. Výsledky pokusu jsou uvedeny v tabulce 6: Tabulka 6
Den Spotřeba návnady (g) Uhynatí
s 5 se sbylých 3
Příklad 7 , 3 haterozygotaí rezistentní samci krys byli ponecháni požírat 50 g střední ovesné motyky obsahuJící 10 částic podle předpisu B, z nichž obsahovala 1,1 mg Aldicarbu. Výsledky Jsou uvedeny v tabulce 7.
Tabulka 7
Den Spotřeba návnady (g) Utynutí
1 10 všechna zvířata uhynula
2
Diskuse
Ze srovnávacího příkladu 1 je patrné, že pokud tyl Aldicarb homogeirně rozptýlen v jedlé složce návnady, jako je tonu v běžných návnadových předpisech, netylo zaznamenáno Žádné utymití u krys nebo.mrŠÍ po 3 β 4denní expozci.
Z tabulky 1 je zřejmé, že spotřeba návnady tyle nízká4 srovnej tabulku 1 s tabulkami až 7. To tylo pravděpodobně důsledkem návnadové plachet! a charakterizuje to běžné předpisy s akutní· jedy. Krysy požily asi 12 % z normálního denního požadavku, mH eai 20 * první den a další dny se spotřeba zvyšovala. Tato skutečnost může tyt důsledkem detoxifikujících enzymů, indukovaných první subletální dávkou.
Z tabulek 2, 3 a 7 je zřejmé, že Aldicarb, dispergovaný ve foxmě oddělených částic o velikoosi, které krysy nehryžou ale spolknou vcelku, je proti krysám plně účinný. Celková koncentrace takto použitého Aldicarbu je nevíc nižší, než jaké byly koncentrace, které v disperzi v jedlé složce běžné návnady nezehubily žádnou krysu.
Příklady 4 a 5 ukazt^í, jak může odborník snadno stanovvt horní limit velikosti jedováté částice v závislosti na zvoleném druhu hlodavce.
Výsledky v tabulce.4 ukázní, že 0,5 mg částice Aldicarbu byly pro průměrnou ^š příliš velké, . nebol pouze 4 mrH z 10 zatynuly, ve srovnání se 100% úhynem podle příkladu 5 ve kterém byly pou^ty mernš (0,2 mg) částice aldicarbu.
V příkladu 4 zkonzumovaly mH 235 gramů návnady, což dokazaus, že měly schopnost diskriminovat a odmítnout přliš velké (0,5 mg) ' částice.
Skutečnoot, že v příkladu bylo dosaženo 40% útyini,dokažme, že došlo k určitým změnám ve'velikosti částic (jak tylo uvedeno ne začátku příkladu) a obecně, že lze očekávat uáité experimentální rozpptí. Avšak z příkladů 4 a 5 je jasné, že rutinní pokus snadno stanoví velikost jedová té částice, kterou zvolený druh hlodavce pozře a která způsobí jeho
ГНк la a 8
Tento příklad dokážu;}·» že návnady podle vynálezu jsou účinné proti zvoleným škůdcům a bezpečné pro podstatně větší zvířata. Srážecím způsobem tyly připraveny částice o velikosti vhodné pro mši k pozření vcelku (bez hryzáni) ve formě kuliček o průměru asi 0,5 mm, obsahuujci 0,1 mg Aldicarbu v každé částici. Větší částice ve formě válečků, vhodné pro krysy, o rozměrech asi 1 mm χ 1 mm, obsah^jcí 1,0 mg Aldicarbu v každé čáetici, tyly připraveny vytlačením.
Cáatic· вдН návnady tyly rozptýleny ve střední ovesné mouce při koncrnMtirad jedné částice na dva gramy oveené mouky (50 ppm), a krysí částice návnady tyly rozptýleny ve střední oveené mouce při koncentraci jedné částice na dveeet gramů oveené nouky (50 ppm)·
Deset saacd nrčí LAC o průměrné hmotnosti 12 až 18 g a pět samic 300 až 350 g misterových krys tylo ponecháno požírat myší návnadu a pět samic 300 až 350 g Wistarových krys tylo krmeno kmaí návnadou. Návnady tyly v případě potřeby doplňovány k zajištění přísunu dostupného krmivé a voda tyla volně dSatupná. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 8·
Tabulka 8
Částice mrší, návnady Částice k^ysí návnady
Den Krysa Spotřeba (g) Úhyn - tyž Spotřeba (g) Úhyn Krysa
Spotřeba (g) Úhyn
1 95 0/5 25 4 z 10 70 2 z 5
2.: 80 0/5 10 5 ze zby- 20 2 ze zby-
lých 6 lých 3
3 70 0/5 0 ztylá mrŽ 0 ztylá kry-
uhynula sa uhynula
4 65 0/5
5 až 7 175 0/5
Všechny návnady obsahovaly 50 ppm Aldicarbu. Příklad 1 ukazuje, že 100 ppm Aldicerbu při jeho homogenním rozptýlení v jedlé složce u běžných návnad, nezahubí artL m&l, aH krysy.
Všechny krysy, p^1^ž^]^(^a^íc^ 1 mg částice a všechny nrěi, p^O^ž^j^i^ající 0,1 ng částice, uhynuly koncem třetího dne, avšak krysy, potžraaící ayší návnadu, neuhynuly ani po sedni dnech - krocen. Tento výsledek ukažme, že zvířata podstatně větší než mši by neopile být otrávena po náhodném pozření návnady Aldicarbu podle vynálezu, určená proti mrčím. Extrapolace poskytuje předpoklad, že sdposVíaajcí krysí návnada by měla být bezpečná pro všechna zvířata, podatatní větěí než krysa.
Přiklad 9 tyly připraveny tři návnady, obsahuujci jako jedovatou složku Aldlcarb, každá o 100 ppm (0,01 %)· Aldlcarb byl v návnadě přítomen buď v homogenní disperzi, jako je tonu u běžných rodenticidů, dále ve formě oddělených částic 0,4 x 0,4 mn (předpis C) nebo ve formě oddělených částic o velikosti 1,0 x 1,0 mim·
Pokusy tyly prováděny na m^ích s tělní hrnoOnnosí přibližně 20 g, krysách o hooOnnoti přibližně 250 g a králících o hrnotinsti aai 2 500 g.
Návnada tyle - podávána jako jediná potrava po dobu pěti dnů. Výsledky po pěti dnech jsou uvedeny v tabulce 9. .
η
Tabulka 9
Aldicarb dávka 100 ppm v podobě: Spotřeba g/den Úhyn Spotřeba g/den Úhyn % Spotřeba g/den Úhyn %
Homogenní 1,6 0 1,9 0 U,2 0
0,4 x 0,4 mm 1,0 100 3,4 0 - -
1,0 x 1,0 mm Ι,β 30 9,9 100 11,4 0
Tyto výsledky i· pokud byl Aldicarb homogenně dispergován v základě diety způsobem, používaným u běžných 1 rodenticidů, neuhynulo žádné z pokusných zvířat.
Všechny mši zahynUly při podávání 100 ppm Aldicarbu dispergovaného na čtaticích 0,4 x 0,4 mm, pouze 30 * pokusných mší uhynulo po pooití 100 ppm Aldicarbu podaného v částicích 1 χ 1 mm.
Králík neuhynul po pooití žádného ze tří předpisů· Ve formě homogenní disperze je Aldicerb pomelu a kontinuálně absorbován takoiým způsobem, že se detoxifikuje dříve, než nastane smrt. Jedna částice 0,4 mm x 0,4 mm poskytne dávku 3 mé/kg u mží, ale pouze 0,24 mg/kg u 250 g krysy a 0,025 mg^kg u 2,5 kg králíka. Při absorbování v tak mlých dávkách není návnada smrtelná, nebol detoxifikace probíhá rychleji než otrava.
Jedna částice 1 mm χ 1 mm dodá 3,4 mg/kg 250 gramové kryse, ale pouze 0,34 m/kg 2,5 kidoglomovéou králíku: proto krysy uhynuly a králíci přežžli.
Jedna Čtatice 1 x 1 mm dodá 20 gramové mši dávku 42,5 mg/kg. Přesto uhynulo 30 % mrší, Statice této velikosti jsou měmi diskriminovány a odmítnuty.
Výsledky dokaauuí, že modifikací podené formy je možno připravit návnadu iž 100 ppm Aldicarbu, selektivně toxickou pro zvolený druh škůdce pouze na základě rozdílu jejich tělesných hrnootnosí.
Příklad 10
Tento příklad uvádí rutinní pokuay k určení optitaliní velikosti částic k specifickému pouužtí proti zvolenému druhu ěkůdce· Krysám byla podána střední ovesná mouka obsahuuící částice Aldicarbu (předpis C) v koncentraci jedné částice na 10 g základu diety. Myším tyly podány částice v koncentraci jedné částice na 4 g základu diety.
Výsledky po 5 dnech jsou uvedeny v tabulce 10.
Tabulka 10
Tělní hmoonost (8) Průměr částic/délka (mm) Spotřeba k utyrnití (g) ШщтШ («)
bO až 80 g . odste- 1,5 x 3,0 22,7 80
vené krysy 1 ,0 x 1,0 6,1 100
0,75 x 0,75 7,2 > 100
300 až 400 g 1,5 x 3,0 3,5 100
dospělé krysy 1,0 x 1,0 5,7 100
0,75 x 0,75 35,6 50
12 až 10 g odsta- 0,2 x 0,5 10,7 60
vené měl 0,4 x 0,4 5,9 100
I
243476 Tabulka 10 pokračování 12
TSIuí hnotnoat (g) Průměr částic/délka (mm) Spotřeba k utynutí (g) Uhynul (»)
0,5 x 0,5 10,8 70
0,75 x 0,75 12,3 57
20 ai 25 g dospě- 0,2 x 0,5 132,0 0
íé оуи 0,4 x 0,4 3,5 100
0,5 x 0,5 6,2 100
Po požití Matic 0,75 x 0,75 mm e 1,0 x 1,0 na došlo k úplnému odstavených krys bez patrné diskriminace. U větších částic ť,5 x 3,0 mm a 1,5 x 1,5 mm došlo k diskriminace, nebol přes větší dostupnost jedu bylo na úhyn zkonzumováno v ŠUK mužství návnady a nedošlo k úplnému utynutí.
Velké dospělé krysy neusnily po pooití meitfí (0,75 x 0,75 ma) částice a nebyla pozorována diskriminace proti větším částicím 1,0 x 1,0 mm a 1,5 x 3,00 mm·
Oppimimí velikost částice požadované k dodání smrtelné dávky Aldicarbu nejmenším i největším krysám v popiiuscl je tedy asi 1,0 x 1,0 mm. .
Odstavené a dospělé mši utynuly kompletně po pooití č^adc 0,4 x 0,4 mm a mnoství návnady, zkonzumované na utynuiuí, odpovídá přibližně zředění jedné částice na 4 g. Neúplné utynutí nastalo u obou skupin po pooití částic 0,2 x 0,5 ma. To značí nedootatečné rninoství jedu k dosažení smrtelné dávky. Částice 0,5 x 0,5 mm zahubily všechny dospělce avšak uezchubily všechny odstavené jedince a ω^^νί návnady zkonzumované na utyrrntí naznačuje přebírání potravy. Přebírání je ještě patrnnJěí u odstavených jedinců při podání částic 0,75 x 0,75 mm Optimální velikost částice pro mli Je asi 0,4 x 0,4 · mm.
Příklad 11
Tento příklad ilustruje použití různých akutních jedů v návnadách podle předkládaného vynálezu.
Podle předpisu C tyly připraveny částice, obsathiJj.c:í různé akutní jedy a na krysách c molích byly provedeny krmné zkoušky. Všechny, zkoušené sloučeniny jsou známé rodennicidy a v bčině používaných koncentracích jsou nebezpečné pro ostatní zvířata. Při pouuití bez přednávnady vytvářej jí rovnOi návnedovou plachost.
Doporučené koncentrace v bžiných návnadách:
Tetrcmin 1 000 ppm
fluoracetát sodný 1 000 ci 5 000 ppm
ScellirtsiS 500 ppm
Crimidine 1 000 ppm.
Získané výsledky jsou uvedeny v tabulce 11 a ukecuuí, ie všechny čtyři bčiné mohou tyt použity v návnadách podle vynálezu v mnohem nLiších nei v bčiných předpisech, cULS by došlo k návncdové plachost.
Tabulka 11
Jed Průměr částice x délka mm Koncentrace návnady ppm Úhyn % Dnů do utynutí
Tetoem^
mr» 0,4 x 0,4 15 90 5
krysa 0,75 x 0,75 36 100 2
Fluoroacetát sodný
krysa 1,5 x 1,5 250 100 2
Scilirooside
krysa 1,5 x 1,5 50 100 2
Crimidine
У» 0,45 x 0,45 22.,5 100 5
krysa 1,0 x 1,5 250 100 3
Příklad 12
Tento příklad uvádí různé báze potravy pro návnady podle vynálezu. Částice 1 mm x 1 mm Aldicarbu (předpis C) tyly dispergovány v mnoOství Jedné částice ne 10 g návnady. Složen návnad tylo následující:
%
1. Částice Aldicarbu 0,008, -5 varovná barva0,025 chlorid sodný '0,50 glutamát sodný0,57 střední oves98,89
Zkoušeno ve formě volně granulovaného prášku
2. Částice'Aldicarbu varovná barva chlorid sodný glutamát sodný glycerol práškový vosk pšeničná mouka
0,008 5
0,125
0,50
0,45
2,5
30,0
66,42
Stlačeno do špalků odolných vodě ve tvořítku. Hrnoonost každého špalku 20 g.
3. Částice aldicarto lněný - olej kuřecí moučka
0,008 5
2,7
97,29
Stlačeno do pelet o průměru 4 mm a délce 7 až 15 mm.
Dospělým krysám tyly podány tyto tři směsi jako jediná potrava. Výsledky, uvedené v tabulce 12 uMazu!» že všechny tyto tři návnady jsou účinné.
Tabulka 12
Předpis den den den den den
1 2 3 4 5
1 9,0 2,1
hromadné %
úhynu 80 100
2 10,5 11,1
hromadné %
úhynu 70 100
3 8,6 4,5 17,’ 3,3 17,6
hromadné %
úhynu 60 80 80 80 100
Příklad 13 (srovnávací)
Tento příklad uvádí účinek povlaku na částicích s obsahem jedu. Částice obsahující Aldicarb, připravená podle předpisu C, o velikost! 1 x 1 mm, byly povlečeny o sobě známým způsobem šelakm nebo PVA. Jiné částice byly opa třeny polymerním povlakem takovým způsobem, Že tyty vystaveny parám f ormaldehydu, čímž došlo k p^^Ly^ee^li^i^e^^L želatinového pojivs na jejich povrchu. Zkoušky byty provedeny na samcích Wiitarových krys. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 13.
Tabulka 13
Systém povlaku
Formmldehyd
Kysa Bez povlaku šelak želatina PVA
1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3
1 M M C . O O O 0 c O c C 0
2 D D c M M M O c O M M C
3 D 0 C M c c c D M M
4 M c C c c 0 M M
5 M M c u M M C C
6 C C c c c c D M
7 X X X X X X X
O bez patrného účinku
M mírné křeče - cukání konččtin, ob “tížné dýchání
C intenzivní křeče, ztráta koordinace pohybu údů, vypoulené oči
D smrt
X zvíře usmrceno z huím&uúích důvodů (britské zákony naařzuuT že se pokusná zvířata nesmě jí nechat dlouhou dobu trpět).
Výsledky ukaazuí, že homogenní jedovaté částice jsou v návnadách podle vynálezu mnohem účinnější než povlečené částice. Výhoda podle vynálezu spočívá v tom, že zvíře po poožtí jedovaté částice brzy u^yne, čímž se snižuje možnost delšího krmen, vedoucí k absorpci daaší letální dávky. Pouuití povlaků vytváří antagonnstický účinek. Dále je známo, že průměrná doba zdržení potravy v trávicím traktu hlodavců (to znamená doba od poziřeraí k defekad) je 6 až 12 hodin. ^tice, uvooňuujcí jed pomeau, umožnili ·. eliminaci jedu před absorpcí smrtelné dávky.

Claims (4)

  1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU
    1. Návnadě na hlodavce, obsahujícící potravu a na ní nanesený jed, vyznačující se tím, že jed je přítomen ve formě alespoň jedné nepovlečené, homogenní jedovaté částice, přičemž každá taková částice obsahuje alespoň dávku LD^g akutně působícího jedu pro usmrcení hlodavce hubeného druhu a je velikosti, při které hlodavec hubeného druhu při konzumaci návnadu vsune do úst, aniž by ji předem rozkousal na části·
  2. 2· Návnada podle bodu 1 vyznačující se tím, že počet jedovatých Částic ve vztahu к množství potravy je takový, že koncentrace akutně působícího jedu v návnadě jako celku nepřekračuje 250 ppm·
  3. 3· Návnada podle bodu 1 nebo 2 vyznačující se tím, že počet jedovatých částic, ve vztahu к množství potravy je takový, že koncentrace akutně působícího jedu v návnadě jako celku nepřekračuje 200 ppm.
  4. 4· Návnada podle bodu 2 nebo 3 vyznačující se tím, že jako akutně působící jed obsahuje 2-metyl-2-(metyltio)propionaldehyd-0-metylkarbemoyíoxim.
CS837531A 1982-10-15 1983-10-13 Bait for rodents CS243476B2 (en)

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
GB8229494 1982-10-15

Publications (2)

Publication Number Publication Date
CS753183A2 CS753183A2 (en) 1985-08-15
CS243476B2 true CS243476B2 (en) 1986-06-12

Family

ID=10533622

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CS837531A CS243476B2 (en) 1982-10-15 1983-10-13 Bait for rodents

Country Status (28)

Country Link
EP (1) EP0109697B1 (cs)
JP (1) JPS5989601A (cs)
AT (1) ATE19723T1 (cs)
AU (1) AU556929B2 (cs)
CA (1) CA1228536A (cs)
CS (1) CS243476B2 (cs)
CU (1) CU21605A3 (cs)
DD (1) DD211270A5 (cs)
DE (1) DE3363528D1 (cs)
DK (1) DK160789C (cs)
EG (1) EG16818A (cs)
ES (1) ES526430A0 (cs)
FI (1) FI71653C (cs)
GR (1) GR78954B (cs)
HU (1) HU191921B (cs)
IE (1) IE56111B1 (cs)
IL (1) IL69959A0 (cs)
IN (1) IN160881B (cs)
MA (1) MA19929A1 (cs)
MX (1) MX160487A (cs)
NO (1) NO161102C (cs)
OA (1) OA07562A (cs)
PH (1) PH18627A (cs)
PL (1) PL244142A1 (cs)
PT (1) PT77496B (cs)
TR (1) TR22177A (cs)
ZA (1) ZA837621B (cs)
ZW (1) ZW22083A1 (cs)

Families Citing this family (4)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
DE3511121A1 (de) * 1985-03-27 1986-10-02 René 7752 Reichenau Donnet Schwimmfaehiger giftkoeder fuer nagetiere und verfahren zu seiner herstellung und im giftkoeder enthaltene, mit einer umhuellung versehene teilchen
GB8828365D0 (en) * 1988-12-05 1989-01-05 Ici Plc Process of formulation waxed pellet rodenticide baits
GB9912697D0 (en) 1999-06-02 1999-08-04 Sorex Limited Rodenticidal composition
WO2013003946A1 (en) * 2011-07-04 2013-01-10 Contech Enterprises Inc. Compositions and methods for attracting and stimulating feeding by mice and rats

Family Cites Families (4)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US2957804A (en) * 1958-06-06 1960-10-25 Harlan R Shuyler Pesticide
GB1026823A (en) * 1961-11-07 1966-04-20 Clarence Desmond Gooding Method of administering poison to animals and a composition for use in such a method
NO137341C (no) * 1972-10-02 1978-02-15 Tavolek Laboratories Rodenticid-preparat omfattende overtrukne partikler av substituerte norbornen-dikar-boksimider
JPS5310475U (cs) * 1976-07-09 1978-01-28

Also Published As

Publication number Publication date
EP0109697A1 (en) 1984-05-30
MX160487A (es) 1990-03-12
PT77496A (en) 1983-11-01
IN160881B (cs) 1987-08-15
DD211270A5 (de) 1984-07-11
FI71653B (fi) 1986-10-31
JPH0510321B2 (cs) 1993-02-09
ES8502318A1 (es) 1985-01-01
NO833720L (no) 1984-04-16
PT77496B (en) 1986-02-12
ES526430A0 (es) 1985-01-01
CA1228536A (en) 1987-10-27
NO161102C (no) 1989-07-05
OA07562A (en) 1985-03-31
PH18627A (en) 1985-08-21
GR78954B (cs) 1984-10-02
DK473383D0 (da) 1983-10-13
FI833729A0 (fi) 1983-10-13
ZW22083A1 (en) 1984-01-04
FI71653C (fi) 1987-02-09
ATE19723T1 (de) 1986-05-15
TR22177A (tr) 1986-08-07
IE56111B1 (en) 1991-04-24
ZA837621B (en) 1984-06-27
DK473383A (da) 1984-04-16
AU556929B2 (en) 1986-11-27
DK160789C (da) 1991-10-07
IL69959A0 (en) 1984-01-31
EG16818A (en) 1991-08-30
IE832415L (en) 1984-04-15
NO161102B (no) 1989-03-28
CS753183A2 (en) 1985-08-15
JPS5989601A (ja) 1984-05-23
EP0109697B1 (en) 1986-05-14
PL244142A1 (en) 1984-09-24
FI833729L (fi) 1984-04-16
DK160789B (da) 1991-04-22
AU2015283A (en) 1984-04-19
MA19929A1 (fr) 1984-07-01
HU191921B (en) 1987-04-28
CU21605A3 (en) 1987-10-12
DE3363528D1 (en) 1986-06-19

Similar Documents

Publication Publication Date Title
US2957804A (en) Pesticide
US10624338B2 (en) Nitrite microencapsulation, and uses of microencapsulated nitrite in the manufacture of pest baits
WO1997002743A1 (en) Toxicant-free rodent exterminator
CS243476B2 (en) Bait for rodents
Shefte et al. Repellency and toxicity of three bird control chemicals to four species of African grain-eating birds
Schoknecht et al. Termite control with microencapsulated permethrin
WO2010151150A2 (en) Formulations for vertebrate pest control
US6689796B1 (en) Rodenticidal composition
US3260645A (en) Rodenticide comprising 3-[1&#39;-(p-chlorophenyl)-propyl]-4-hydroxycoumarin and beta-diethylaminoethyl diphenylpropylacetate
CA2083044C (en) Metaldehyde-containing pesticides
WO1997002741A1 (en) Toxicant-free rodent exterminator
JPS62249905A (ja) 殺鼠剤
JPH0439298B2 (cs)
RU2009641C1 (ru) Состав для борьбы с мышевидными грызунами
CN101573029B (zh) 用于有害动物的毒药
EP4176720A1 (en) Calciferols to reduce environmental impact of rodenticides
AU699587B2 (en) Addressing bait aversion by disrupting associative learning
US4035482A (en) Rodenticide containing quinine salts
WO2008037966A2 (en) Pest control
US20240008476A1 (en) Hygroscopic salt microencapsulation, and uses thereof
RU2013955C1 (ru) Способ борьбы с серыми крысами препаратом &#34;микрорат&#34;
CN113287615A (zh) 一种黏附式灭鼠药及其制备方法和使用方法
JPS61124347A (ja) 鳥類味覚嫌忌性飼料添加物
DD271012A3 (de) Rodentizide paste zur herstellung von koedern zur nagetierbekaempfung
JP2002047106A (ja) ハチ用毒餌剤