CS243327B1

CS243327B1 - Způsob výroby protipožárního nátěrového systémuZpůsob výroby protipožárního nátěrového systému

Info

Publication number: CS243327B1
Application number: CS85847A
Authority: CS
Inventors: Eduard Vasatko
Original assignee: Eduard Vasatko
Priority date: 1985-02-07
Filing date: 1985-02-07
Publication date: 1986-06-12
Also published as: CS84785A1

Abstract

Způsob řeší problematiku přípravy protipožárního nátěrového systému, počínaje jeho výrobou až po aplikaci. Nátěrový systém se připravuje na bázi směsi aditivního retardéru o složení 5 až 50 hmot. dílů fosfátů, 2 až 30 hmot. dílů čtyř až šestimocných polyalkoholů a 2 až 30 hmot. dílů. nadouvatel na bázi melaminu, hexametylentetraminu, močoviny, thlamu nebo kyan-nebo dikyandiamidu homogenizací v alkalickém prostředí za přídavku 0,1 až 10 hmot. dílů alkalického polyaminů a/nebo amoniaku, NaOH nebo KOH tak, že se na 100 hmot. dílů PVAc nebo akrylátové disperze, popřípadě na 100 hmot. dílů 10 až 30% roztoku chloroprenového kaučuku přidává 40 až 180 hmot. dílů výše uvedené směsi retardéru, 1 až 50 hmot. dílů skleněných nebo minerálních vláken a až 80 hmot. dílů škrobu, dextrinu, karboxymetylcelulózy a/nebo křemenného úletu nebo elektrárenského popílku.

Description

Předmětem vynálezu je způsob výrok. protipožárního nátěrového systému, určeného k ochraně ocelových a/nebo železobetonových kon-jurukcí,

V současné době se pro protipožární ochranu ocelových konstrukcí užívá celá řada různých způsobů. V prvé řadě je to již tradiční obezdívání a obkládání nosné konstrukce tepelně-izolačním materiálem.

Pro tyto účely se užívá jednak klasické pálené zdivo, vedle toho se vyrábějí různé speciální tvarovky a obkladové desky, buá pouze na bázi sil.ikátů, popřípadě kombinované konstrukce s použitím minerální vlny, expandovaného perlitu a hliníkových fólií.

Dalším užívaným způsobem protipožární ochrany konstrukcí jsou různé typy nástřiků a izolačních omítek. Podstatou těchto materiálů je kompozice složená obvykle z anorganických tepelně-izolujících plniv, vyztužená skleněnými nebo minerálními vlákny poměrně značné délky, jako pojivá se užívá většinou polyvinylaoetátová disperze nebo latex.

Do směsi se při aplikaci zanáší vysoké procento vzduchu. Takovými nástřiky jsou v ČSSR například kompozice na bázi PVAc vyráběné pod označením PORFIX, SIBATERM, dříve i

METIZOL a řada dalších. V zahraničí se podobné nástřiky vyrábějí pod označením například TERMAX, UNITERM atd. Vzájemně se liší obvykle typem a složením disperze a různými druhy použitých plniv, počínaje expandovaným perlitem a slídou nebo vermikulitera konče.

V poslední době se začínají objevovat i některé druhy protipožárních nátěrů. Výhodou těchto kompozic je především skutečnost, že podstatně méně zatěžují konstrukci, kterou chrání, protože tepelně-izolační materiál se vytváří teprve při požáru vlivem zpěňování různých složek, ze kterých nátěr sestává, při vyšší teplotě. To také umožňuje používání podstatně slabších vrstev proti nástřikům, zlepšuje štíhlostní poměr konstrukce, zlepšuje estetický vzhled a řadu dalších parametrů.

Nevýhodou dosavadních typů nátěrů je poměrně nízká odolnost proti vlhkosti, rychlé stárnutí, nízká přilnavost na podklad a krátká doba životnosti. Nevýhody ostatních předešlých způsobů jsou také zřejmé. Obezdívání a mokré procesy vůbec vyžadují vysoké procento manuální práce, obezdívka i minerální obklad neúměrně zatěžují konstrukci, nástřiky mají značně neestetický vzhled a nelze je proto užívat v interiéru a v řadě případů ani ve výrobních provozech. Další nevýhodou nástřiků je nízká adheze a soudržnost v silnějších vrstvách a nízká odolnost proti vibracím a dynamickému namáhání.

Většinu výše uvedených nevýhod odstraňuje řešení podle vynálezu. Podstata řešení spočívá v tom, že se do 100 hmot. dílů polyvinylacetátové disperze, popřípadě vodné disperze na bázi kyseliny akrylové a/nebo kopolymerů, nebo do 100 hmot. dílů 10% až 30% roztoku chloroprenového kaučuku přidá 0,1 až 10 hmot. dílů alkalického polyaminu a/nebo koncentrovaného amoniaku, hydroxydu draselného KOH nebo hydroxydu sodného NaOH, a po důkladné homogenizaci se do zahuštěného roztoku vmíchá 1 až 50 hmot. dílů skleněných a/nebo minerálních vláken.

Po řádném rozptýlení se postupně vmíchává 40 až 180 hmot. dílů aditivní směsi sestávající z 5 až 50 hmot. dílů fosfátů, 2 až 30 hmot. dílů čtyř až šestimodného polyalkoholu, až 30 hmot. dílů nadouvatel na bázi melaminu, hexametylentetraminu, močoviny, thiaminu, popřípadě kyan nebo dikyandiamidu.

Podle potřeby lze viskozitu směsi zvýšit přídavkem 0 až 80 hmot. dílů škrobu, dextrinu, karboxymetylcelulózy, křemenného úletu a/nebo elektrárenského popílku. Tato směs se nanáší na suchý, čistý a odmaštěný podklad opatřený nátěrem chloroprenového kaučuku, syntetického emailu, případně bez nátěru, štětcem nebo stříkáním, ve vrstvě nejméně 2 a nejvíce 10 mm silné, přičemž jednotlivé vrstvy nátěru lze nanášet postupně až do dosažení celkové tloušťky. Proschlá vrstva se po vysušení překryje nástřikem nebo nátěrem na bázi disperze PVAc, akrylátu nebo chloroprenu, popřípadě polymerátu.

Výhodou řešení podle vynálezu je spojení výhod nástřiků i nátěrů dohromady při minimální pracnosti a nákladech. Pomocí alkallzace roztoku lze získat poměrně velmi viskozní, silně tixotropní směs, která z podkladových konstrukcí nestéká, dobře ulpívá na preparovaném povrchu, která ale na druhé straně dovoluje stříkání a nanášení poměrně silných vrstev v jediné operaci.

Výhodou jedále minimální obsah nefunkčních aditiv, který by jinak bránil tvorbě bohaté izolační pěny a měnil její strukturu. Rozptýlená skleněná vlákna ve směsi umožňují dosáhnout nejenom pevné a soudržné vrstvy nátěru, a tím i zvýšit celkovou požární odolnost, která je přímo závislá na dosažitelné tloušEce vrstvy, ale vlákna působí při požáru jako armující složka, pěna zůstává kompaktní a pevná a dlouhodobě ulpívá na chráněné konstrukci, čímž se prodlužuje výsledná požární odolnost.

Velmi důležitá je příprava podkladu pro nástřik, právě tak, jako závěrová krycí vrstva. Adheze funkční složky je totiž přímo závislá na typu použité základové barvy, respektive úpravy podkladu, krycí vrstva nemodifikovaného nátěru musí při zvýšené teplotě z funkční vrstvy snadno a rychle odpadnout a nesmí svými kontrakcemi nebo uhelnatěním ovlivňovat tvorbu pěny nebo měnit její strukturu.

Rozhodující význam má i tloušEka funkční vrstvy nátěrového systému, protože ovlivňuje výslednou požární odolnost. Vrstvy pod 2 mm nejsou dostatečně homogenní a jejich ochranná, tepelně-izolační funkce je minimální, vrstvy silnější než 10 mm vypěňují. nerovnoměrně, praskají a postupně odpadávají, patrně vlivem objemových kontrakcí při ztrátě vázané vody ve vrstvě.

Systém byl ověřován ve státní zkušebně podle platné čs. normy pro hodnocení požární odolnosti ocelových konstrukcí. Průkaznou zkouškou byla zjištěna při cca 2 mm silném nástřiku požární odolnost 32 minuty, což postačí pro 70 % všech ocelových průmyslových konstrukcí.

Přikladl

Do 100 hmot. dílů vodné akrylátové disperze na bázi kopolymeru butylakrylát-kyselina akrylová byl na homogenizačním zařízení typu NAUTAMIX vmíchán 1 hmot. díl alkalického polyaminu /dietyléntriaminu/. Do zahuštěného roztoku byl přidán 1 hmot. díl krátkých sekaných skleněných vláken na bázi taveniny Si-Al‘ v délkách od 0,6 do 10 mm.

PO rozmíchání, cca po dvaceti minutách, byl po dávkách a postupně přidáván aditivní retardér na bázi fosforečnanu amonného, pentolu a urotropinu, dodávaný pod označením DEXAMIN III-H, v celkovém množství 100 hmot. dílů. Homogenizace probíhala dalších 20 minut.

Takto připravený nátěr byl stříkán torkretovací pistolí na očištěnou ocelovou konstrukci bez základního nátěru. Nástřik byl prováděn ve dvou vrstvách po 1,5 mm mokrého nánosu, pokračováno bylo vždy po zaschnutí předcházející vrstvy. Vyschlá funkční vrstva byla přestříknuta polymerátovou barvou, chemicky odolnou, typu S 2803.

Příklad 2

Do 100 hmot. dílů polyvinylacetátové disperze výrobního označení DISAPOL CS bylo na homogenizačním zařízení NAUTAMIX vmícháno 5 hmot. dílů koncentrovaného amoniaku. Do roztoku bylo přidáno 10 hmot. dílů krátkých skleněných vláken na bázi alkalického skla o délce 0,6 až 0,9 mm.

Po rozptýlení byl po dávkách přidáván retardér DEXAMIN II-H na bázi pentolu, fosforečnanu amonného, urotropinu a škrobu v celkovém množství 80 hmot. dílů. Homogenizace probíhala cca 10 minut.

Takto připravený nátěr byl natírán štětcem na ocelovou konstrukci předem řádně odmaštěnou a natřenou základním la exovým PVAc nátěrem. Vrstvy byly pokládány v tloušťkách cca 1 mm mokrého nánosu až do dosažení celkové tloušťky 5 mm. Vyschlá funkční vrstva byla natřena disperzním nátěrem S 2063.

Příklad 3

Na 100 hmot. dílů 12,5% roztoku chloroprenového kaučuku v toluenu, dodávaného pod označením Antikoropren C 6690, byly použity 0,2 hmot. dílu alkalického polyaminů. Po homogenizaci v bubnovém míchadle byl do roztoku přodán 1 hmot. díl sekaných vláken na bázi nealkalického skla o délce 1 až 6 mm a 1 hmot. díl sekaných keramických vláken na bázi křemíku, hliníku a 1 hmot. - Si, Al, B - v nespecifikovaných délkách 0,6 až 10 mm. Po homogenizaci a rozraícháftí byl do směsi přidán retardér na bázi melaminu, amoniumpolyfosfátu a dipentaerytritolu v celkovém množství 140 hmot. dílů.

Vysoce viskozní směs byla nanášena pistolí POLYCON s tryskou 10 mm na odmaštěný kovový podklad, opatřený základním nátěrem na bázi nemodifikovaného roztoku chloroprenového kaučuku. Směs byla nanášena v tloušťkách po 1,5 mm v intervalech 24 hodin při teplotě cca 20 °C. Po nanesení celkem 10 mm silné suché vrstvy byl povrch jemně obroušen a opatřen krycím nátěrem na bázi chloroprenu.

způsobu podle vynálezu může být použito například i pro dotěsňování spár výtahových šachet, bytových jader v instalačních šachtách, protipožárních přepážek a uzávěrů v kabelových kanálech, prostupech a průchodkách atd.

Claims

PŘEDMĚT VYNÁLEZU

1. Způsob výroby protipožárního nátěrového systému na bázi směsi sestávající z 5 až 50 hmot. dílů fosfátů, 2 až 30 hmot. dílů čtyř až šestimocného polyalkoholu, 2 až 30 hmot. dílů nadouvatel na bázi melaminu, hexametylentetraminu, močoviny, thiaminu, popřípadě kyan*” nebo dikyandiamidu, vyznačený tím, že se do 100 hmot. dílů polyvinylacetátové disperze, popřípadě vodné disperze na bázi kyseliny akrylové a/nebo kopolymerů, nebo do 100 hmot. dílů 10 až 30% roztoku chloroprenového kaučuku přidá 0,1 až 10 hmot. dílů alkalického polyaminů a/nebo koncentrovaného amoniaku, hydroxydu draselného KOH nebo hydroxydu sodného NaOH, a po důkladné homogenizaci se do zahuštěného roztoku vmíchá 1 až 50 hmot. dílů skleněných a/nebo minerálních vláken, po další homogenizaci se potom postupně a po dávkách přidává v množství od 40 do 180 hmot. dílů aditivní směs sestávající z 5 až 50 hmot. dílů fésfátů,
2 až 30 hmot. dílů čtyř až šestimocného polyalkoholu, 2 až 30 hmot. dílů nadouvatel na bázi melaminu, hexametylentetraminu, močoviny, thiaminu, případně kyan- nebo dikyandiamidu, a zahustí se přídavkem až 80 hmot. dílů škrobu, dextrinu, karboxymetyloelulózy, křemenného úletu a/nebo elektrárenského popílku, přičemž jednotlivé vrstvy zhomogenizovaného nátěru se nanášejí postupně do tloušťky od 2 do 10 mm.

2. Způsob výroby protipožárního nátěrového systému podle bodu 1, vyznačený tím, že se proschlá vrstva po vysušení překryje nástřikem a/nebo nátěrem na bázi disperze polyvinylacetátu, latexu, akrylátu, chloroprenu, popřípadě polymerátu.