CS242842B1 - Způsob výroby vnitřních kotvicích, a vyztužujících prvků - Google Patents

Abstract

Řešení se týká způsobu výroby tvarovaných kotvicích a vyztušujících prvků, jehož podstatou je vkládání kovová, sklotextitové nebo dřevěné nosné výztuhy mezi laminátové stěny do vrstvy sklem vyztuženého tmelu přímo při výrobě zařízení z polyesterového nebo epoxidového skelného laminátu, přičemž obtíže vyplývající z nevhodného tvarového uspořádání kotvicího prvku se odstraní pomocnými vložkami, které doplní potřebný úkos či úhel stěny.

Description

Vynález řeší způsob výroby vnitřních kotvících a vyztuhujících prvků do konstrukcí z polyesterového a/nebo epoxidového skelného lamináty určených zejména pro aplikace v chemicky agresivním prostředío' Při výrobě potrubí a nádob pro chemický průmysl, ale i v řadě dalších oborů se jako materiálu užívá polyesterového nebo epoxidového skelného laminátu,. Jedním z hlavních problémů těchto zařízení je ovšem d od.»tečné kotvení vkládaných technologických prvků, stěn, přepážek, případně, u mobilních nádob, vnitřních mezistěn a peřejníků.

V současné době se tato problematika řeší pomocí dodatečně zalaminovaných kovových prvků na bázi nerezových ocelí, případně dodatečným zalaminováním příslušného dílu z téhož materiálu či plastu na vnitřní plochu zařízení. Obě řešení mají řadu nevýhod. Hlavním problémem je okolnost, že tato zařízení mají obvykle speciální skladbu stěny, která je pro jejich funkci velmi důležitá. Každý zásah do této skladby vyvolaný dodatečným broušením či ]a minováním má za následek prudké snížení této odolnosti, a tím i zkrácení životnosti nejenom vnitřního vybavení, ale i celého zařízení. V broušeném či jinak upravovaném povrchu dochází totiž k rychlému průniku agresivního média ke skleněnému vláknu, protože dodatečně laminovaný spoj má nižší odolnost než původní materiál a podél vlákna proniká agresivní složka dále do laminátu. K porušení konstrukce pak obvykle dochází, podle agresivity činidla, v několika málo měsících nebo letech. Vedle této základní nevýhody hraje svou roli i ekonomika výroby. Dodatečné úpravy zařízení jsou vesměs značně nákladné, mimo to nerezové materiály se většinou hůře obrábějí a vyžadují speciální zpracování. Zanedbatelné nejsou ani hygienické problémy vyvolané dodatečným laminováním uvnitř obtížně větratelného prostoru.

Výše uvedené nevýhody z větší části odstraňuje způsob výroby vnitřních kotvících a vyztužujících prvků podle vynálezu, urče2

242 842 ných do konstrukcí z polyesterového a/nebo epoxidového skelného laminátu. Podstata spočívá v tom, že se do povrchu formy vytvoří vybrání, tvarové odpovídající požadovanému tvaru budoucího výstupku a zvětšené o rozměry pomocnýoh vložek* Po naseparování se v tomto vybrání upevní nejméně jedna pomocná vložka a celý povrch se vylamihuje alespoň 50 % celkové tloušťky laminátové stěny budoucího dílce. Do vzniklé dutiny mezi oběma stěnami výstupku se nanese tmel s obsahem krátkých skleněných vláken a do tmelu se vtlačí nejméně jedna kovová, sklotextitová nebo dřevěná výztuha vypočtených rozměrů tak, aby vyplňovala alespoň 50 .% vnitřního objemu dutiny. Přebytečný tmel se setře a dolaminuje se zbývající síla stěny výrobku*.

Další význak řešení spočívá v tom, že se na kovové, sklotextitové nebo dřevěné výztuhy upevní šrouby či kotvicí prvky, které procházejí stěnou laminátu a uchytí se v pomocných vložkách · ’

Způsob výroby podle vynálezu má řadu výhod. Namísto nerezových ocelí pro^-výztuhy a kotvení lze užívat běžných ocelí, případně sklotexti.tu nebo dokonce dřeva. Vločka či výztuha je totiž obvykle zcela kryta chemicky odolnou vrstvou laminátu. Současně odpadají jakékoliv dodatečné úpravy a laminování uvnitř aparátů, a tím se podstatně zvyšuje i bezpečnost a hygiena práce. Celková pevnost a funkce výztuh je značně lepší proti výztuhám laminovaným dodatečně, a to zejména v případech, kdy jsou na výztuhách zakotveny další vodicí prvky, které vyčnívají z laminátu do prostoru nádoby. I v těchto případech nedochází k porušení chemické odolnosti zařízení, protože průnik stěnou je zhotoven přímo při výrobě, v nezpolymerovaném laminátu, tedy bez poškození struktury stšny, a jednotlivé prvky jsou pevně zality v chemicky odolné pryskyřici. Dalším přínosem je i vysoká úspora pracnosti, protože zcela odpadá jakékoliv dodatečné broušení povrchů a laminování, což jsou operace, zejména uvnitř chemických zařízení a tanků, značně namáhavé a pracné, tedy i nákladné*

Příkladné provedení způsobu výroby vnitřních kotvicích a vyztušujících prvků podle vynálezu je znázorněno na připojených výkresech, kde na obr. 1 je řez kotvícím prvkem peřejníku v mobilní nádobě pro postřikovač umělých hnojiv, na obr. 2 |e řez kotvícím prvkem pro uchycení míchadla v laminátové nádobě.

Příklad 1 242 842

Nosné kotvicí výstupky pro zachycení oddělitelného peřejníku v mobilní nádobě zemědělského postřikovače pro umělá hnojivá byly vyrobeny podle schématu na obr. 1. Aby mohly výstupky k upevnení peřejníku řádně plnit svoú funkci, musí být po jedné straně kolmé ke dnu nádoby, protože nesou tlumicí člen. To ovšem znemožňuje provést běžné tvarové úpravy ve formě vzhledem k tomu, že by nebylo možno hotový dílec z formy sejmout. Proto bylo ve formě 6 předem upraveno vybrání, jehož strany byly sešikmené pod úhlem 45 °<> Do tohoto vybrání byla po separaci z jedné strany upevněna pomocná vložka 2 zhotovená ze dřeva, předem rovněž naseparovanáo Na formu 6 byla vylaminována asi 5 mm silná první část polyesterového skelného laminátu 2. s antikorozní bariérou, a po dokončení byly stěny vybrání, uvnitř vylaminované, pokryty vrstvou měkčeného polyesterového tmelu 4. s obsahem asi 2 % krátkých sekaných skleněných vláken_o Do dutiny byla nejprve zatlačena ocelová výztuha 2 zhotovená z pasoviny 10 mm s obroušenými hranami, a po setření a doplnění tmelu £ i dřevěná klínová vložka 2 vyplňující mezeru, danou úhlem stěny vybrání v dutině. Veškerá -volná místa dutiny byla vyplněna vyztuženým tmelem £<, Na závěr byla dolaminována druhá část laminátu 2» to je cca 4 mm.

Příklad 2

Pro uchycení míchadla uvnitř laminátové nádoby, namáhané silně agresivním prostředím, bylo nutno užít výztuhy svařované z nerezové oceli. Výztuha přenášela namáhání vyvozené míchadlem na kotvy uložené vně nádrže a současně zvyšovala pevnost uložení celé nádoby. Vybrání bylo připraveno ve formě 6 nádoby způsobem popsaným v příkladu 1. Po vylaminování první části laminátu 2 v tloušíce cca 8 mm byl do vybrání mezi laminátové stěny nanesen opět změkčený polyesterový vyztužený tmel 2 a uložena kovová svařovaná výztuha 2· Část vyčnívající z laminátu byla fixována v dutině pomocné vložky 2· Kovová výztuha 3 byla opět prostřednictvím vyztuženého tmelu £ dotěsněna dřevěnou klínovou vložkou 2 ^a celek byl přelaminován tak, že horní díl výztuhy vyčníval na vnější straně nádoby z laminátu. Po uložení druhé vrstvy, resp. druhé části laminátu 2, byla nádoba dokončena a sejmuta z formy 6 včetně pomocné vložky 2·

Claims (2)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   1₀ Způsob výroby vnitřních kotvících a vyztušujících prvků do konstrukcí z polyesterového a/nebo epoxidového skelného laminátu, vyznačený tím, že se do povrchu formy vytvoří vybrání tvarově odpovídající požadovanému.tvaru budoucího výstupku a zvětšené o rozměry pomocných vložek, po naseparování se v tomto vybrání upevní nejméně jedna pomocná vložka a celý povrch se vylaminuje nejméně 50 % celkové tloušfky laminátové stěny, do vzniklé dutiny se nanese tmel s obsahem skleněných vláken a do tmelu se zatlačí nejméně jedna kovová, sklotextitová nebo dřevěná výztuha, vyplňující alespoň 50 % vnitřního objemu dutiny, potoŘ se přebytečný tmel setře a zbývající síla stěny výrobku se dolaminuje,
2. 2. Způsob výroby vnitřních kotvících a vyztužujících prvků podle bodu vyznačený tím, še na kovové, sklotextitové nebo dřevěné výztuhy se upevní šrouby nebo kotvící prvky, které procházejí stěnou laminátu a uchytí se v pomocných vložkách.