CS241457B2 - Způsob výroby cyklopropankarboxylových kyselin a jejich derivátů - Google Patents

Description

Vynález se týká způsobu výroby Cyklopropankarboxylových kyselin a jejich derivátů, použitelných jako meziproduktů při výrobě syntetických insekticidů pyrethrinového typu.

V ěs. patentu 241 452 se mezí jiným popisuje výroba a použití insekticidních esterů obecného vzorce II lovou skupinu, a dále, že když každý ze substituěntů R^{1 * * * V} a R³ znamená vodík a R² znamená alkylovou skupinu, pak tato alkylová skupina obsahuje nejméně 2 atomy uhlíku a s tím, Že znamená-li R² alkylovou skupinu, pak R³ neznamená halogen, a

R znamená skupinu obecného vzorce /?³ {/?^ZJC= C-C H-CH-COOR ^xc^x c^ ^ch₃ ; lil ) kde

R¹ znamená vodík nebo methylovou skupinu,

R² znamená vodík nebo halogen nebo alkylovou skupinu s 1 až 6 atomy uhlíku,

R³ znamená halogen nebo vodík nebo alkoxykarbonylovou skupinu se 2 až 4 atomy uhlíku , nebo se 3 až 4 atomy uhlíku v případě,, že R² znamená methylovou skupinu 3 tím, že feažůý ze substituěntů R² a R³ znamená vodík pouze když R¹ znamená methyliti) pefco

Í2

Z

(Z^-CHjCsC.CH,znamená aromatický kruh nebo jeho dihydro- nebo tetrahydroanalo-g, každý ze substituentů X¹, X², X³ a X⁴, které jsou shodné nebo různé, znamená vodík, chlor nebo methylovou skupinu,

Z³ znamená skupinu —CHz— nebo —O— nebo —CO— nebo —S—,

D znamená vodík, skupinu —CN nebo —C==CH, každý ze substituentů Z¹ a Z², které jsou shodné nebo různé, znamená chlor nebo methylovou skupinu a n znamená 0, 1 nebo 2, s tím, že R neznamená allethronylovou skupinu, když R⁴ znamená vodík, každý ze substltuentů R² a R³ znamená chlor a sloučenina je racemická.

Insekticidní estery obecného vzorce II je možno připravit, jak je popsáno ve výše uvedeném čs. patentovém spisu, z příslušné cyklopropankarboxylové kyseliny nebo z jejích solí, halogenídů nebo alkylhalogenidů.

Předmětem vynálezu je způsob výroby sloučenin obecného vzorce IIA

----- -í-v/ A).........

f VI B) kde.. ;_;./. . ..

Z znamená skupinu —O—, —S—, —CHz— nebo —CO—, .

Y znamená vodík nebo· alkylovou', alkenylovou nebo alkinylovou skupinu s až 6 atomy uhlíku nebo fenylovou nebo furylovou skupinu, popřípadě substituovanou na jádru 1 až 4 alkylovými, alkenylovými nebo alkoxylovými skupinami s až 6 atomy uhlíku nebo atomy halogenů, každý ze substituentů R⁷ a R⁸, které jsou shodné netbo různé, znamená vodík nebo alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku,

R⁹ znamená vodík nebo methylovou skupinu, každý ze substituentů R¹⁹ a R¹¹, které jsou shodné nebo různé, znamená vodík nebo alkylovou skupinu s 1 až 6 atomy uhlíku,

R¹² znamená furylovou skupinu, fenylovou skupinu popřípadě substituovanou 1 až 4 alkylovými či alkoxylovými skupinami s 1 až 4 atomy uhlíku nebo atomy halogenů, nebo alkenylovou skupinu se 2 až 4 atomy uhlíku mající nenasycenou vazbu uhlík— uhlík alespoň v poloze a vůči skupině —CHz—, k níž je substituent R⁴² vázán, ^(r²) c=c~ch--ch-cqe:.

7^c\ ch₃ ch₃

'.'·'· (ll A) kde

R⁴ znamená vodík nebo methylovou skupinu,

R² znamená vodík nebo halogen nebo alkylovou skupinu s 1 až 6 atomy uhlíku,

R³ znamená vodík nebo halogen nebo alkoxykarbonylovou skupinu s 1 až 6 atomy uhlíku v alkoxylové části s tím, že alespoň jeden ze substituentů R² a R³ znamená halogen, a

E znamená halogen nebo skupinu OE⁴, kde E¹ znamená vodík nebo kationt soli nebO' alkylovou skupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, s tím, že když R¹ znamená vodík a sloučenina je racemická, neznamenají oba substituenty R² a R³ chlor, a s tím, že znamená-li halogen, nepředstavuje R² alkylovou skupinu.

Jak bude v dalším podrobněji popsáno, je možno nové alkylestery podle vynálezu připravit v této formě Wittigovou syntézou a není třeba převádět tyto alkylestery na volné karboxylové kyseliny k získání insékticidních esterů z čs. patentového spisu č. 241 452. Je-li to však žádoucí, je možno tyto

2414S7 alkylestery přeměnit na volné karboxylové kyseliny například hydrolýzou esteru za vzniku solí a následným převedením soli v kyselinu.

Estery obecného vzorce IIA, kde R² znamená alkylovou skupinu a R⁵ znamená alkoxykarbonylovou skupinu, jsou vhodnými meziprodukty pro výrobu insekticidních esterů, který je možno přeměnit kyselou katalýzou, například použitím kyseliny toluen-4-sulfonové v benzenu, v příslušnou volnou karboxylovou kyselinu bez napadení alkoxykarbonylové skupiny ve významu symbolu R³. jak bude v dalším podrobněji popsáno, připravují se nové alkylestery podle vynálezu v této formě Wittigovou syntézou a není třeba 'přeměnit tyto alkylestery ve volnou karboxylovou kyselinu k získání výše zmíněných insekticidních esterů. Toho se nejlépe dosáhne selektivním použitím terc.butylesteru (R = terc.butyl). Je-li to však žádoucí, je možno terc.butylester nebo jiný alkylester přeměnit ve volnou karboxylovou kyselinu částečným zmýdelněním, je však obtížné zabránit současnému zmýdelnění alkoxykarbonylové skupiny R³.

Pokud jde o uvedené významy substituentů R² a R³, je výhodné, aby — znamenají-li tyto substituenty alkylové skupiny nebo alkoxyskupiny — tyto zbytky obsahovaly až 6 atomů uhlíku, s výhodou až 3 atomy uhlíku a představovaly zejména methylovou skupinu, ethylovou skupinu, propylovou skupinu, methoxyskupinu, ethoxyskupinu a propoxyskupinu. Znamená-li substituent R² nebo/a R³ halogen, znamená s výhodou fluor, chlor nebo brom. Znamená-li každý ze substituentů R² a R³ halogen, znamenají s výhodou, nikoliv však nutně, týž halogen.

Sloučeniny podle vynálezu je možno po strukturní stránce zařadit do různých podtříd, zejména podle povahy substituentů R² a R³.

Jednu obzvláště výhodnou podtřídu tvoří sloučeniny, u nichž každý ze substituentů R¹ a R³ znamená vodík a R² znamená chlor nebo brom.

Meziprodukty, které vedou k získání nejúčinnějších z insekticidních esterů podle vynálezu, jsou ty, kde R¹ znamená vodík a každý ze substituentů R² a R³ znamená halogen, například dífluor-, dlchlor nebo dibromvinylové deriváty.

Další výhodnou halogenovanou podtřídu tvoří sloučeniny, u nichž R¹ znamená vodík, R² znamená halogen a R³ znamená alkoxykarbonylovou skupinu. Zbytky kyselin v těchto sloučeninách jsou analogy pyrethrové kyseliny, kde methylový substituent na atomu β-uhlíku substituentu v poloze 3 je nahrazen halogenem, a homology těchto kyselin, kde methoxykarbonylová skupina je nahrazena alkoxykarbonylovou skupinou s nejméně 3 atomy uhlíku. Halogenem Je s výhodou chlor nebo brom a alkoxykarbonylovou skupinou je s výhodou methoxykarboxykarbonylová skupina.

Výhodné sloučeniny, vyrobené způsobem podle vynálezu, zahrnují ty, které jsou odvozeny od kyselin 2,2-dimethyi-3-substituovaných cyklopropankarboxylových, u nichž substituentem v poloze 3 je jeden ze skupin vzorce

Cl—,

Br—CH=CH— ,

CHsOOC—C=CH— ,

Cl

C2H5OOC—C-CH— ,

Cl

Cl \

OCH—

Z

Cl nebo

Br \

C—GH—

Z

Br

Jsou-li estery, vyrobené způsobem podle vynálezu, alkylestery, je výhodné, obsahuje-li alkýlová skupina až 6 atomů uhlíku; bylo zjištěno, že methyl-, ethyl- a terc.butylestery patří k těm, které je možno' snadno připravit způsobem podle vynálezu.

Sloučeniny, vyrobené způsobem podle vynálezu, jsou geometrickými a optickými isomery a je možno je proto připravit v optic- ky aktivních formách, které je možno potom smíchat, nebo jako racemické směsi, které je možno později rozštěpit v opticky aktivní formy. Kromě toho je možno opticky aktivní formy nebo racemické směsi rozložit v jednotlivé geometrické Isomery. Kromě geometrické Isomerie, která vyplývá ze vzájemné konfigurace substituentů na cyklopropanovém kruhu a ze vzájemného vztahu substituentů a kruhu, je rovněž možná geometrická isomerie v postranním řetězci v poloze 3, když substituenty R¹, R², R^s jsou takové, že nenasycený postranní řetězec je nesymetricky substituován.

Sloučeniny získané způsobem podle vynálezu, které mají atomy vodíku v polohách 1 a 3 cyklopropanového kruhu ve vzájemné konfiguraci trans, jsou stereoanalogy kyseliny ( + )-transchrysanthemové a z tohoto důvodu představují výhodnou skupinu sloučenin podle vynálezu; vynález však rovněž zahrnuje sloučeniny, u nichž oba uvedené atomy vodíku jsou v konfiguraci cis. Výhodnými sloučeninami jsou proto slou* ceniny, mající ( + )-trans, (-t-)-cis, (±j-trans, ( ± )-cis a ( ± j-cis-trans-konfiguraci.

Insekticidní estery, popsané v čs. patentu 241 452, se mohou připravit esterifikací, při níž se nechá reagovat alkohol ,nebo jeho derivát obecného vzorce R—Q s cyklopropankarboxylovou kyselinou nebo jejím derivátem obecného vzorce IX

R¹ ^<ť>C-C-CH-CH-COQ?

X ch₃ \h₃ (IX) kde Q a COQ¹ znamenají funkční skupiny nebo atomy, které spolu reagují za vzniku esterové vazby a R, R¹, R² a R³ mají výše uvedený význam.

Obvykle je v praxi vhodné, buď nechat reagovat kyselinu, nebo· halogenid kyseliny s alkoholem (COQ¹ = COOH nebo CO-halogenid a Q = OH), nebo nechat reagovat halogenovou sloučeninu (Q = halogen) se solí karboxylové kyseliny (COQ¹ = COO^_M⁺,kde

M znamená například kation stříbra nebo triethylamoniový kation).

Z důvodů, které budou v dalším krátce popsány, se sloučenina obecného vzorce IX obvykle získá na počátku ve formě nižšího alkylesteru (COQ¹ >= COO-alkyl), kde alkylová skupina obsahuje 1 až 6 atomů uhlíku; z toho důvodu je obzvláště vhodným způsobem přípravy insekticldních esterů podle čs. patentu 241 452 vyjma těch, kde R³ znamená alkoxykarbonylovou skupinu, když se alkylester obecného vzorce IX přeesterň fikuje za použití alkoholu ROH, například v přítomnosti zásaditého katalyzátoru. Když alkylester obsahuje skupinu citlivou vůči zásadám, to jest když R³ znamená alkoxykarbonylovou skupinu, není zásaditě katalyzovaná přeesterifikace vhodná a je možno se jí vyhnout tím, že se připraví terc.butylester, který se může přeměnit ve volnou kyselinu kysele katalyzovaným rozkladem a volná karboxylová skupina se může esterifikovat ipřímo nebo přes sůl nebo halogenid.

Estery podle vynálezu je možno připravit reakcí fosforanu nebo ylidu obecného vzorce X s esterem 2,2-dimethylcyklopropankarboxylové kyseliny, substituovaným v poloze 3 acetylovou nebo aldehydovou skupinou, obecného vzorce XI:

(XJ

Ve vzorcích X a XI mají R¹, R² a R³ výše uvedený význam, E² znamená skupinu, která nebude na závadu Wittigově reakci, obvykle alkylovou skupinu s 1 až 6 atomy uhlíku a Z⁴, který zásadně může znamenat jakýkoli organický zbytek, bude obvykle představovat fenylový zbytek, poněvadž stabilita trisubstituovaného kysličníku fosforečného, který při reakci vzniká jako vedlejší produkt, je obzvláště vysoká, což podporuje úplný průběh reace mezi fosforanem obecného vzorce X a aldehydem nebo ketonem obecného· vzorce XI.

Estery podle vynálezu, kde R¹ znamená vodík, se mohou připravit reakcí s aldehydem obecného vzorce XI, zatímco estery podle vynálezu, u nichž R¹ znamená methyl, mohou být připraveny reakcí 3-acetylové sloučeniny obecného vzorce XI. Fosforan obecného vzorce X a aldehyd nebo keton obecného vzorce XI se výhodně nechají reagovat v prakticky ekvimolárních množstvích, s výhodou v rozpouštědle, v

2.

XCH—CH-COOE \ /

X \ i

CH₃ Ch₃ (XI) němž byl připraven fosforan. Jak je v dalším podrobněji uvedeno, tímto rozpouštědlem může být aromatický uhlovodík, jako je benzen, nebo polární rozpouštědlo, jako je dimethylsulfoxid, nebo chlorovaný uhlovodík, jako je dichlormethan. Reakce se s výhodou provádí v inertní atmosféře, například v atmosféře dusíku. Reakce fosforanu s uvedeným aldehydem nebo ketonem probíhá obvykle dosti rychle a vyráběný ester se může izolovat z reakční směsi po reakční době kratší než 1 hodina, ačkoliv bylo použito reakčních dob až do 24 hodin. Vyráběný ester se může izolovat z reakčního produktu extrakcí rozpouštědlem, například diethyletherem nebo lakovým benzinem.

Fosforan obecného vzorce X, kde R² a/nebo R³ znamená halogen, se může připravit z příslušné fosfoniové soli, která opět se může získat reakcí příslušně substituovaného methylhalogenidu s trlorganofosfinem podle reakčního· schématu

I ft.

K\ ft

2.* ^3 dehydrohalogeitócí pomocí zásady fP' \₇*

Výhodnost syntézy podle vynálezu Spočívá v okolnosti, že původní výchozí látkou je substituovaný methylhalógenld Vzorce R^sjR2)CH-hal a dostupnost celé rady takovýchto Substituovaných haiogenidů umožňuje výrobu celé řady _z ž,-2*dimethylCýklůpropankarboxylových kyselin, které jsou substituovány v poloze 3 různými skupinami a které se až dosud dají jen obtížně připravit nebo je nebylo možno vůbec připravit. Při výše uvedené syntéze fosforanu jé vhodné začít se substituovaným methylbromidem, který se nechá reagovat š triíenylfosfinem za vzniku příslušného trifenylfosfoňiumbromídu, .načež se Fosfoniová sůl přemění ve fosforan nebo ylid, který může být popsán výše uvedeným vzorcem. Konverze íosfoniové soli ve fosforan se může provádět tak, že se na fošíofilovou Sůl působí amidem alkalického kovu nebo methylsnlfinylmetbidem alkalického kovu (©GHž.SO . CHíM©] .

Například je možno připravit natrlumamid reakcí sodíku v kapalném čpavku a reakci provést v přítomnosti nadbytku čpavku jakožto kapalného prostředí. Ke konci reakce se kapalný čpavek nechá odpařit & fósforan se vyjme organickým rozpouštědlem, například benzenem, a následná reakce s aldehydem nebo ketonem obecného' vzorce XI se provádí v tomto organickém rozpouštědle. Nebo je možno nechat reagovat dimeťhylsuitoxid s hydttdem sodíku za vzniku natriufflimethyisufflnylméthidn a výroba fosfoniově soli se může prověsti za použití tohoto činidla a po vzniku fosforanu se následná reakce s aldehydem nebo ketonem vzorce Xi může provést v témž reakčním prostředí.

Znamená-li R^s alkosykarbonyiovou skupinu, může se konverze íosfoniové soli ve fosforan provést tím, že se na fosíoniovou sůl působí amidem alkalického kovu v kapalném čpavku nebo ve vodném roztoku hydroxidu alkalického kovu, například v 5ptocentnim hydroxidu sodném. Uvolněný fosforan se můžé izolovat z roztoku odfiltrováním a pak nechat reagovat s aldehydem vzorce XI ve vhodném rozpouštědle, například dichlormethanu CH2CI2.

Žhámená-li každý ze substituentů R² a R³ halogen, jé možno místo substltUOVahéhO methyihalogeňidu použít halogenidu uhličitého, přičemž reakce probíhá podle schématu

R'

O²·

R^ a dehydrohalogenace kvartérního fosfoniutííhalogenidu postupuje samovolně.

Halogenované fosforany je rovněž možno

R^ŽCH_Ž-PZ|

R²CK, faaí- + PZ*· připravit haiogenací nehalogenoivaného fosfořanu, ktorý opět se získá výše popsanými postupy podle tohoto reakčního schématu!

^dehydrobalogenací za použití zásady

R*CHtR³) PZ^

I dehydrohůlogeuací za použití zásady

Rx ^Z* r^3>

241437 il kde hal znamená halogen,,

R³ znamená halogen-a

R² má výše uvedený význam.

Bylo zjištěno, že je žádoucí, aby karboxylová skupina v aldehydové nebo ketonové reakční složce vzorce XI byla esterifikována jakožto nižší alkylester (to jest jako alkylester s 1 až 6 atomy uhlíku v> alkylové části], aby se při reakci s f osf oraném obecného vzorce X dosáhlo co nejuspokojivějších výsledků. To znamená, že alkylestery podle vynálezu se získají přímo a vzhledem k tomu, že je možné přeměnit tyto alkylestery v insekticidní estery podle, vynálezu, s výjimkou těch, které obsahují skupinu citlivou vůči zásadám, například R³ = alkoxykarbonylová skupina, jednoduchou zásaditě katalyzovanoů přeesterifikační reakcí, není nutné převádět alkylestery podle vynálezu v odpovídající kyselinu k získání insekticidních esterů. Nepřímá konverze alkylesterů v insekticidní estery je však možná a, postupu je-li se tímto způsobem, alkoxykarbonylová skupina v esteru obecného vzorce II se může přeměnit běžnou hydrolýzou v příslušnou .skupinu volné karboxylové kyseliny, například přes sůl s alkalickým kovem nebo přes jinou sůl, a tato karboxylová kyselina se může přímo esterifikovat, jak výše popsáno, nebo alternativně se může nejprve přeměnit v halogenid kyseliny, například chlorid, a tento halogenid kyseliny se může přeměnit v ester reakcí s příslušným alkoholem vzorce ROH, jak popsáno výše.

Tam, kde E znamená terc.butylovou skupinu, může se alkylester přeměnit ve volnou kyselinu zahříváním s malým množstvím toluen-4-sulfonové kyseliny. Tato' reakce se může provádět v benzenu a výsledná karboxylové kyselina se může přeměnit v chlorid kyseliny v benzenovém roztoku bez izolace.

Karbonylové sloučeniny vzorce XI se rovněž mohou připravit ozónolýzou příslušného esteru kyseliny chrysanthemové, když dojde k nasycení dvojné vazby v isobutenylovém postranním řetězci kyslíkem. Tím je možno za předpokladu, že OE neobsahuje skupinu degradabilní za podmínek ozónolýzy, získat požadovanou karbonylovou sloučeninu vzorce XI přímo ozónolýzou chrysanthemátu.

Vynález je blíže objasněn dále uvedenými příklady.

Přikladl

Na směs 2,1 g (0,006 molu) chlormethylentrifenylfosfoniumchloridu a 0,51 g (0,006 molu) bezvodého piperidinu v 15 ml bezvodého diethyletheru se v atmosféře dusíku působí 8% roztokem n-butyllithia v hexanu (4,8 ml, [0,388 g, tj. 0,006 mol]). Směs se míchá při teplotě místnosti 1,5 hodiny a pak se k ní přidá 1,27 g (0,0064 molu) terc.butyl-trans-karonaldehydu v 5 ml bezvodého benzenu. Směs se míchá 3 dny, načež se roztok zfiltruje a zbytek se promyje bezvodým diethyletherem. Filtrát se promyje· 10% kyselinou sírovou a vodou, načež se odpařením rozpouštědla, vysušeného síranem sodným, a následnou destilací získá bezbarvá kapalina o teplotě varu 100 °C/ /2,67 kPa (70 %). Podle nukleárního magnetického resonančního sípektra je tato kapalina tvořena esterem obecného vzorce IIA, kde R³ znamená chlor, R² znamená vodík, R¹· znamená rovněž vodík a E¹ znamená terc.butyl, jehož index lomu n_D = 1,4670. Stereochemie na dvojné vazbě α,β vzhledem ke kruhu.je 20:80 (Z: E).

Směs 410 mg výše uvedeného terc.butylesteru, 47,5 mg kyseliny toluen-4-sulfonové a 15 ml bezvodého benzenu se zahřívá 2 hodiny pod zpětným chladičem, načež se ochladí, čímž se získá roztok příslušné karboxylové kyseliny. Přidá se 163 mg pyridinu a 213 mg thionylchloridu a směs se nechá stát 2 hodiny, čímž se získá chlorid kyseliny.

P ř í k 1 a d 2

Směs 1,0 g terc.butyl-( + )-transkaronaldehydu, získaného ozónolýzou terc.butylesteru kyseliny ( +j-trans-chrysanthemové, a 2,65 g trifenylfosfinu, rozpuštěná v 10 ml bezvodého tetrachlormethanu, se zahřívá za míchání v atmosféře dusíku 7 hodin na teplotu 60 °C. Pak se reakční směs odpaří za sníženého tlaku a zbytek se extrahuje zhruba 30 ml diethyletheru. Organický extrakt se promyje vodou, vysuší síranem sodným a odpaří. Zbytek se extrahuje petroletherem (teplota varu 40 až 60 °C], roztok se odpaří a odparek se destiluje, čímž se získá 0,77 g surového produktu o teplotě varu 100 °C/133,3 Pa, který se přečistí krystalizací. Získá se terc.butylester kyseliny [ IR,trans ]-2,2-dimethyl-3- (2,2-dichlorvinyljcyklopropankarboxylové o teplotě tání 52 až 53 ^QC (sloučenina P 21 A‘j.

P ř í k 1 a d 3

Za intenzivního míchání se k roztoku 0,84 gramu tetrabrommethanu v 15 ml bezvodého dichlormethanu přidá 1,32 g trifenylfosfinu, pak se přidá 0,5 g terc.butyl-( + )-trans-karonaldehydu a roztok se míchá přesnoc při teplotě místnosti. Po· zpracování postupem popsaným v příkladu 2 se surový produkt destiluje, čímž se získají dvě frakce: 1. produkt o teplotě varu 83 až 90 stupňů C/93,3 Pa a indexu lomu n_D = 1,4749 v množství 0,15 g, a 2. produkt o teplotě varu 90 až 107 °C/93,3 Pa a indexu lomu n_D = 1,4910 v množství 0,24 g. Podle plynové chromatografie obsahuje druhá frakce přibližně 95 % požadovaného terc.butylesteru kyseliny [lR,trans]-2,2-dimethyl-3-(2,2241457

-dihr omvinyl) cyklopropankarboxylové (sloučeninaP21B‘JP ř í k 1 a d 4

280 mg terc.butylesteru, popsaného v příkladu 2, se 1,5 hodiny zahřívá pod zpětným chladičem s 55 mg kyseliny toluen-4-sulfonové v· 10 ml bezvodého benzenu, načež se směs ochladí, čímž se získá roztok příslušné kyseliny. Přidá se 108,5 mg pyridinu a 126 mg thionylchloridu a směs se nechá stát 2 hodiny při teplotě místnosti, čímž vznikne chlorid kyseliny.

Výše uvedený postup se opakuje s esterem P 21 B‘, popsaným v příkladu 3, čímž se získá [IR,transj-kyselina a chlorid kyseliny (R² = R³ = brom a R¹ = vodík).

P ř i k 1 a d 5

V 60 ml bezvodého benzenu se rozpustí 13 g trifenylfosfinu a k roztoku se přikape 8,3 g methyl-bromacetátu. Roztok se 2 dny zahřívá na teplotu 70 ^fC, načež sc ochladí a zfiltruje. Zbytek se promyje benzenem a vysuší, čímž se získá přibližné 16 g (methoxykarbonylmethyljtrifenylfosfoniumbromidu. 10 g této fosfoniové soli se rozpustí ve 250 ml vody a za míchání se přikape takové množství 5% vodného roztoku hydroxidu sodného, až se roztok stane alkalickým na lakmus. Vzniklá sraženina se odfiltruje, promyje vodou a vysuší. Krystalizaci ze směsi ethylacetáíu a petroletheru se získá (methoxykarbonylmethylenjtrifenylfos-

Sloučenina	E1	R2
P 24 B‘	terc.butyl	COOC2H5
P 24 C‘	terc.butyl	COO-n-CsH?
P 24 D‘	terc.butyl	COOC2H5

P ř i k 1 a d 7

Směs 320 mg sloučeniny P 24 A‘ z příkladu 5 a 50 mg kyseliny toluen-4-sulfonové v 10 ml bezvodého benzenu se zahřívá přibližně 2 hodiny pod zpětným chladičem, načež se ochladí. Podle nukleárního magnetického resonančního spektra je v roztoku přítomna kyselina 2,2-dimethyl-3-(2-chlor-2-methoxykarbonylvinyl) cyklopr opankarboxylová. K roztoku této kyseliny se přidá 111 mg (114 μΐ) pyridinu a 132 mg (80 μΐ) thionylchloridu a směs se nechá 3 hodiny foran jako bezbarvá tuhá látka v přibližně 80% výtěžku.

3,34 g (methoxykarbonylmethyl)trifenylfosforanu v 70 ml methylenchloridu se ochladí na teplotu —70 ^qC, načež se za míchání přidá 1,01 g trlethylaminu a 0,77 g chloru v 11 ml tetrachlormethanu. V míchání se pokračuje ještě 30 minut při této teplotě a pak 1 hodinu, během níž se reakční směs samovolně zahřeje na teplotu místnosti. Výsledná směs se třikrát promyje vždy 50 mililitry vody, vysuší se síranem sodným a odpaří, čímž se získá 2,8 g chlorovaného fosforanu [ (CeH5)sP^C(Cl)COOCHs].

Směs 0,7 g terc.butyl-( + )-trans-karonaldehydu, vzniklého ozónolýzou terc.butylesteru kyseliny ( + )-trans-cbrysanthemové, a 1,3 g chlorovaného fosforanu v 10 ml bezvadného benzenu ss zahřívá pod zpětným chladičem 1 hodinu. Po cddestilování benzenu se získaný produkt destiluje za sníženého tlaku, čímž se získá 0,65 g terc.butylesteru kyseliny 2,2-dimethyl-3-(2-chlor-2-ro ethoxykarb onylvínyl) cyklopropankarboxylové o teplotě varu 110 °C/53,3 Pa a o indexu lomu n_D ²⁰ = 1,4749.

Tato sloučenina je označena jako sloučenina P 24 A*.

Příklad 6

Postup popsaný v příkladu 5 se opakuje s tím, že se namísto methyl-bromacetátu použije ethyl-bromacetátu nebo propylbromacetátu a místo chloridu se použije při halogenaci fosforanu bromu. Získají se níže uvedené sloučeniny obecného vzorce HA.

R3	Teplota varu	nD 20
Cl	110—112 °C/53,3 Pa	1,4883
Cl	160—180 °C/0,107 kPa	1,4688
Br	120—124 °C/5,3 Pa	1,4830
stát	při teplotě místnosti. Podle	nukleární-

ho magnetického resonančního spektra je v roztoku přítomen chlorid kyseliny 2,2-dimethyl-3-(2-chlor-2 rnethoxykarbonylvinyl Jcyklopropankarboxylové.

Příklad 8

Postup, popsaný v příkladu 8, se opakuje za použití sloučenin P 24 B‘, P 24 C‘ a P 24 D‘ z příkladu 6. Získají se příslušné kyseliny a chloridy kyselin.

Claims (16)

1. PREDMET

   1. Způsob výroby cyklopropankarboxylových kyselin a jejich derivátů obecného vzorce IIA

   7C=C— CH-~CH-COE R*

   CH^ ^CH₃ (II A ) kde

   R¹ znamená vodík nebo methylovou skupinu,

   R² znamená vodík nebo halogen nebo alkylovou skupinu s 1 až 6 atomy uhlíku,

   R³ znamená vodík nebo halogen nebo alkoxykarbonylovou skupinu s 1 až 6 atomy uhlíku v alkoxylovém zbytku s tím, že alespoň jeden ze symbolů R² a R³ znamená halogen a

   E znamená halogen nebo zbytek OE¹, kde E¹ představuje vodík, kationt soli nebo- alkylovou skupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, přičemž v případě, že R¹ znamená vodík a sloučenina je racemická, neznamenají oba symboly R² a R³ chlor, a v případě, že R³ znamená halogen, R² neznamená alkylovou skupinu, vyznačující se tím, že se fosforan obecného vzorce X \_z<t íx>

   kde

   R² a R³ mají výše uvedený význam a Z⁴ znamená organický zbytek, který vytváří stabilní kysličník triorganofosforečný, nechá reagovat s karbonylovou sloučeninou obecného vzorce XI ť

   O = C-CH~CH~COOE^Z

   CH₃ \h (XI ) kde

   R¹ má výše uvedený význam a

   E² znamená alkylovou skupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, načež se popřípadě výsledný alkylester obecného vzorce IIA převedě

   YNALEZU na příslušnou volnou karboxylovou kyselinu nebo halogenid kyseliny nebo sůl kyseliny.
2. 2. Způsob podle bodu 1 vyznačující se tím, že se jako výchozí látka použije sloučenina obecného vzorce XI, kde R¹ má význam uvedený v bodu 1 a E² znamená methylovou, ethylovou nebo terc.butylovou skupinu, a vzniklý alkylester se popřípadě převede na příslušnou volnou karboxylovou kyselinu, sodnou sůl této kyseliny nebo chlorid kyseliny.
3. 3. Způsob podle bodů 1 nebo- 2 vyznačující se tím, že se jako výchozí látky použijí odpovídající sloučeniny obecných vzorců X a XI, za vzniku kyseliny cyklopropankarboxylové nebo jejího derivátu obecného vzorce IIA, majícího ( + )-ťrans- nebo ( ± j-trans konfiguraci, v němž mají jednotlivé obecné symboly význam jako v bodu 1 nebo 2.
4. 4. Způsob podle bodů 1 až 3 vyznačující se tím, že se jako výchozí látka použije sloučenina obecného vzorce X, kde R² znamená halogen, R³ znamená alkoxykarbonylovou skupinu s 1 až 6 atomy uhlíku v alkoxylové části a Z⁴ má význam uvedený v bodu 1.
5. 5. Způsob podle bodu 1, k'výrobě sloučenin obecného vzorce IIA, ve kterém

   R¹ znamená atom vodíku nebo methylovou skupinu,

   R² a R³, které mohou být stejné nebo rozdílné, znamenají vždy atom halogenu a

   E má význam jako v bodu 1, s tím, že znamená-li R¹ atom vodíku a sloučenina je racemická, pak oba symboly R² a R³ současně neznamenají atom chloru, vyznačující se tím, že se sloučenina obecného vzorce X nechá reagovat se sloučeninou obecného vzorce XI, v nichž R¹, R² a R³ mají v tomto- bodu uvedený význam a E² a Z⁴ mají význam jako v bodu 1, načež se popřípadě výsledný alkylester převede na odpovídající volnou karboxylovou kyselinu nebo na halogenid kyseliny nebo na sůl kyseliny.
6. 6. Způsob podle bodu 5 vyznačující se tím, že se jako výchozí látka použije sloučenina obecného vzorce XI, kde R¹ má význam uvedený v bodu 5 a E² znamená methylovou, ethylovou nebo terc.butylovou skupinu, a vzniklý alkylester se popřípadě převede na příslušnou volnou karboxylovou kyselinu, její sodnou sůl nebo chlorid kyseliny.
7. 7. Způsob podle hodů 5 a 6 vyznačující se tím, že se jako výchozí látky použijí odpovídající sloučeniny obecných vzorců X a XI, za vzniku kyseliny cyklo-propankarboxylové nebo- jejího derivátu, obecného vzorce IIA, majícího ( + j-trans nebo ( ± j-trans konfiguraci, v němž mají jednotlivé obecné symboly význam jako v bodu 5 nebo 6.
8. 8. Způsob podle bodů 5 až 7 vyznačující se tím, že se jakoi výchozí látky použijí slou241457 čeniny obecných vzorců X a XI, kde každý ze symbolů R² a R³ znamená fluor nebo každý z nich znamená brom, R¹ znamená vodík a E² a Z⁴ mají význam uvedený v bodu 5.
9. 9. Způsob podle bodu 5 nebo 6 vyznačující se tím, že se jako výchozí látky použijí odpovídající sloučeniny obecných vzorců X a XI, za vzniku opticky aktivních sloučenin obecného vzorce IIA, v němž R¹ znamená atom vodíku, R² a R³ znamenají atomy chloru a E má význam jako v bodu 5.
10. 10. Způsob podle bodu 8 nebo 9 vyznačující se tím, že se výsledný alkylester převede na odpovídající volnou karboxylovou kyselinu.
11. 11. Způsob podle bodu 1, k výrobě sloučenin obecného vzorce IIA, ve kterém

    R¹ znamená atom vodíku,

    R² představuje atom halogenu,

    R³ znamená alkoxykarbonylovou skupinu s 1 až 6 atomy uhlíku v alkoxylové části a

    E má význam jako v bodu 1, vyznačující se tím, že se sloučenina obecného vzorce X nechá reagovat se sloučeninou obecného vzorce XI, v nichž R¹, R² a R³ mají v tomto bodu uvedený význam a E² a Z⁴ mají význam jako v bodu 1, načež se popřípadě výsledný alkylester převede na odpovídající volnou karboxylovou kyselinu.
12. 12. Způsob podle bodu 11 vyznačující se tím, že se jako výchozí látka použije sloučenina obecného vzorce XI, kde R¹ má význam jako v bodu 11 a E² znamená methylovou, ethylovou nebo terc.butylovou skupinu, a vzniklý alkylester se popřípadě převede na příslušnou volnou karboxylovou kyselinu.. ,
13. 13. Způsob podle bodu 11 nebo 12 vyznačující se tím, že se jako výchozí látky použijí odpovídající sloučeniny obecných vzorců X a XI, za vzniku cyklopropankarboxylové kyseliny nebo jejího derivátu obecného vzorce II, majícího ( + )-trans nebo ( ± )-trans-konfiguraci, v němž mají jednotlivé obecné symboly význam jako v bodu 11.
14. 14. Způsob podle bodu 1, k výrobě sloučenin obecného vzorce IIA, ve kterém

    R¹ znamená atom vodíku nebo methylovou skupinu,

    R² představuje atom halogenu,

    R³ znamená atom vodíku a

    E má význam jako v bodu 1, vyznačující se tím, že se sloučenina obecného vzorce X nechá reagovat se sloučeninou obecného vzorce XI, v¹ nichž R¹, R² a R³ mají v tomto hodu uvedený význam a E² a Z⁴ mají význam jako v bodu 1.
15. 15. Způsob podle bodu 14 vyznačující se tím, že se jako výchozí látka použije sloučenina obecného vzorce XI, v němž E² znamená methylovou, ethylovou nebo terc.butylovou skupinu a R¹ má význam jako v bodu 14.
16. 16. Způsob podle bodu 14 nebo· 15 vyznačující se tím, že se jako výchozí látky použijí odpovídající sloučeniny obecných vzorců X a XI, za vzniku cyklopropankarboxylové kyseliny nebo jejího derivátu obecného vzorce IIA, majícího· ( + )-trans nebo ( ± )-trans-konfiguraci, v němž jednotlivé obecné symboly mají význam jako v bodu