CS241376B1 - Autobenzin z uhlovodíkových frakcí - Google Patents

Abstract

Autobenzin, jehož hlavní složku tvoří produkt katalytického reformování vedle nížeoktanových ropných benzinů, izomerizátu a neropného benzinu, s OCVM 85 až 96 s přídavkem alkylolova, se skládá z 30 až 60 procent obj. reformátu s OCVM 88 až 94, 4 až 30 % obj. lehkého ropného benzinu, 6 až 36 % obj. katalytického izomerizátu a 4 až 30 % obj. hydrogenačně rafinované uhlovodíkové frakce neropného původu, vroucí v rozmezí 30 až 210 °C, s výhodou 30 až 160 °C, obsahující 30 až 65 % hmot. naftenů a 15 až 30 % hmot. aromátů s hustotou 0,725 až 0,765 a 0,3 až 0,4 g olova na litr ve formě tetrametyl nebo/a tetraetylolova.

Description

Vynález autobenzinu z uhlovodíkových frakcí, který umožňuje zdokonalené využití lehkých vysokooktanových složek, např. izomerizátu a neropných benzinů v autobenzinech, jejichž hlavní složkou je produkt katalytického reformování vedle nížeoktanových ropných benzinů a alkyloloiva.

Autobenziny tvoří stále jeden z hlavních ropných výrobků a k jejich výrobě se využívá stále větší počet složek nejen z ropy, ale postupně se začínají v recepturách objevovat také neropné benziny, jejichž vlastnosti se liší od běžných ropných frakcí. Tyto rozdíly dovolují někdy překonávat nedostatky současných receptur.

Pro neolefinické rafinerie bez katalytických krakovacích jednotek sé stále častěji objevuje ve schématu izomerizace Cs—Cs frakce z ropy, kde se v závislosti na podmínkách přidá až 15 jednotek OČVM v produktu navíc proti surovině. Nízká specifická hmotnost kvalitního izomerizátu nedovoluje jeho plné využití a náhradu ekonomicky náročnějšího reformátu. Platí to zvláště u autobenzinů se středně vysokým oktanovým číslem, například okolo 88 až 92 s 0,4 g Pb/1. V takových případech se obvykle snižuje přídavek olova a zvyšuje koncentrace reformátu. Olovo však je zatím nejlevnější antidetonátor a v celé řadě zemí na světě a také v Evropě nejsou trendy ke snižování olova jednosměrné a definitivní.

Pro situaci tohoto typu, kdy v rafineriích je k dispozici vysokooktanový isomerizát a ekonomická, zvláště energetická náročnost katalytického reformování způsobuje problémy, byl vyvinut autobenzin podle vynálezu.

Autobenzin z uhlovodíkových frakcí, jehož hlavní složkou je produkt katalytického reformování vedle nížeoktanových ropných benzinů získaných jen destilací a dalšími složkami izomerizát, neropný benzin a alkylolova s OČVM 85 až 96, se podle vynálezu skládá z 30 až 60 % obj. reformátu s OCVM 88 až 94, 4 až 36 % obj. lehkého ropného benzinu, 6 až 36 % obj. katalytického izomerizátu a 4 až 30 % obj. hydrogenačně rafinované uhlovodíkové frakce neropného původu, vroucí v rozmezí 30 až 210 °C, s výhodou 30 až 160 °C, obsahující 30 až 65 % hmot. nafténů a 15 až 30 % hmot. aromátů s hustotou 0,725 až 0,765 a 0,3 až 0,4 g olova na litr ve formě tetrametyl nebo/a tettraetylolova. Katalytický izomerizát má OČVM 80 až 86 a pochází z nízkoteplotní izomerizace pentanhexanové frakce. Hydrogenačně rafinované frakce neropného původu jsou benziny vzniklé při tepelných přeměnách uhlí, zvláště hnědých a hydrogenační rafinací zbavené 50 až 99 % kyslíkatých, sirných a dusíkatých sloučenin jakož i olefinů, přičemž obsah aromátů zůstává stejný nebo je zvýšen.

Rozborem vynálezu lze zjistit, že se získává při výrobě autobenzinů obsahujících středně vysoké koncentrace olova mužnost využívat zvýšenou koncentraci lehkého izomerizátu s vysokým oktanovým číslem bez potřeby použití vysoké koncentrace reformátu. To se zvlášť vyplácí u nížeoktanového typu autobenzinů, kde limitní hodnotou využití lehkých složek je specifická hmotnost. Ta zajištuje množství energetických jednotek dodaných v benzinu spotřebiteli. Volba neropného benzinu pro tento účel vychází z jeho relativně nižšího obsahu aromátů a zvýšeného obsahu cyklanů. Rozsah složení je dán tlakem při hydrogenační rafinaci. Vysokotlaký benzin je nafteničtější, čistší, avšak dražší. Ředění neropného benzinu ropným zabezpečuje stabilitu katalyzátoru, zvláště při nižším tlaku. V předloženém příkladu jsou uvedeny přednosti vynálezu, podmínky však mají význam jen ilustrativní a neomezují rozsah vynálezu.

Příklad

K přípravě autobenzinu v rafinerii ropy, zahrnující destilaci, hydrogenační rafinaci, reformování a izomerizaci Cs—C6 frakce, se jako základ použilo tří frakcí uvedených v tabulce 1: vysokoaromatického reformátu, lehkého primárního benzinu vroucího do 130 °C a katalytického izomerizátu Cs—Ca frakce. Podle normy se mohlo přidat 0,4 g Pb ve formě tetraetylolova na litr. Paralelně byl k dispozici ještě směsný dehtový a ropný benzin, získaný hydrogenační rafinací obou složek v poměru 1 : 1 cbj. Vyznačoval se zvýšeným obsahem aromátů a naftenů a měl vyšší oktanové číslo· VM než lehký ropný benzin.

K prokázání účinku vynálezu se namíchaly nejprve tři typy autobenzinů (A, B, C), v nichž se postupně zvyšovala koncentrace izomerizátu z 21 na 35 % obj. (tab. 2) a úměrně klesal obsah reformátu. Podle normy se dosáhlo ve všech případech požadovaného· oktanového čísla VM a také rozdíl mezi OČVM a OCMM byl vyhovující. Normované hustoty 0,720 však bylo možno dosáhnout jen v koncentraci isomerlzátu ,pod 24,5 % obj. V celé oblasti se nezískal prakticky žádný bonus míchání proti linearitě v normovaném oktanovém čísle VM.

V tabulce 3 je uvedena další řada zkoušek (E, D, F), v nichž se podle vynálezu přidalo 30 % obj. směsného benzinu vzniklého katalytickou hydrogenací směsi dehtového a ropného benzinu 1 : 1. Z tabulky je patrno, že lze zvýšit koncentraci izomerizátu z 24,5 % obj. na 35 % obj., aniž dojde k překročení normy hustoty 0,720. Sníží se obsah reformátu na 35 % obj., tj. o 14 % absolutních ve směsi.

Ze závislosti oktanového čísla na obsahu olova lze snížit navíc obsah olova asi o 10 až 20 % podle obsahu reformátu. Záměnou dochází ke zvýšení citlivosti, avšak ještě

241378 v mezích normy. V koncentračním rozsahu 35 až 21 % obj. isomerizátu se objevuje mírný bonus v OČVM ovlivněný naftenickým směsným benzinem. Ten dovoluje další snížený obsah olova ebo aromátů (reformátu).

Tabulka 1

Složky pro výrobu autobenzinů

Složka č. 1 název reformát

3 4 ropný benzin * j isomerizát směsný benzin

Vlastnosti:

dzo	0,783	0,689	0,643	0,753
destilační křivka °C
zač.	52	47	37	48
10 % obj.	82	59	40	76
50 % obj.	128.	76	44	109
90 % obj. :	158	107	59	149
95 % obj.	165	116	66	158
konec	186/99	127/99	78/99	174/99
aromáty % hm.	57,9	2,5	—	26,6
OCVM	93,1	62,6	84,1	70,4
OČMM	82,6	61,0	81,6	70,0
OCVM s 0,4 g Pb/1	98,5	77,3	95,4	82,9
OČMM s 0,4 g Pb/1	88.3	81,0	95,5	81,3

* j s cca 10 % hydrokrakovaného benzinu z těžších ropných frakcí

Auí&benziny připravené směs č.	obvyklým zpř A	Tabulka? isobem
B	C	norma
složení % obj.
složka 1	35	42	49	—
2	30	30	30	—
3	35	28	21	—
vlastnosti
dso	0,705	0,715	0,725	min. 0,720
dest. křivka °C
začátek	43	43	- 43	_
10 % obj.	52	50	50	max. 60
50 % obj.	75	76	82	max. 110
95 % obj.	151	155	154	max. 180
konec/% obj.	172/99	172/99	174/99	max. 205
aromáty % hm.	20,5	24,4	28,4	max. 40
OCVM	91,0	91,5	91,8	min. 90
OČMM	87,2	86,7	86,1
g Pb/1 (TEOj	0,4	0,4	0,4	max. 0,4
OCVM — OČMM	3,8	4,8	5,7	max. 8,0
OCVM vypoč.	91,3	91,5	91,7	—
bonus OČVM	—0,3	0	0,1	—

Tab

Autobenziny připravené podle vynálezu směs D složení % otoj.

složka 1	35
2	10
3	35
4	20
vlastnosti:
d20	0,720
dest. křivka °C
zač.	43
10 % obj.	52
50 % obj.	82
95 o/o obj.	156
konec °C/% obj.	174/99
aromáty % hm.	25,8
OČVM	92,4
OČMM	87,1
g Pb/l	0,4
OČVM — OČMM	5,3
OČMM vypoč.	92,2
bonus OČVM	+0,2

píedmEt

Claims (4)

1. píedmEt

   1. Autobenzin z uhlovodíkových frakcí, jehož hlavní složkou je produkt katalytického reformování vedle nížeoktanových ropných benzinů a dalšími složkami — izomerizát, neropný benzin s OČVM a alkyloloyo 85 až 96, vyznačený tím, že se skládá z 30 až 60 % obj. reformátu s OČVM 88 až 94, 4 až 30 % obj. lehkého ropného benzinu,

   6 až 36 % obj. katalytického izomerizátu a 4 až 30 % obj. hydrogenačně rafinované uhlovodíkové frakce neropného původu, vroucí v rozmezí 30 až 210 °C, s výhodou 30 až 160 °C, obsahující 30 až 65 % hmot. naftenů a 15 až 30 % hmot. aromátů s hustotou 0,725 až 0,765 a 0,3 až 0,4 g olova na litr ve formě tetrametyl nebo/a tetraetylolova.

   42 49 10 10 28 21 20 20 0,728 0,738 45 46 56 62 92 97 159 160 177/99 178/99 29,7 33,8 92,8 93,1 86,5 86,1 0,4 0,4 6,1 7,0 92,4 92,6 +0,4 +0,5 vynalezu
2. 2. Autobenzin podle bodu 1, vyznačený tím, že katalytický Izomerlzát má OČVM 80 až 86 a pochází z nízkoteplotní izoifesjatCe pentan-hexanové frakce.
3. 3. Autobenzin podle bodů 1 a 2, vyznačený tím, že hydrogenačně rafinované frakce neropného původu jsou benziny vzniklé při tepelných přeměnách uhlí, zvláště hnědých, a hydrogenační rafinací zbavené 50 až 99 % kyslíkatých, sirných a dusíkatých sloučenin, jakož i olefinů, přičemž obsah aromátů zůstává stejný nebo je zvýšen.
4. 4. Autobenzin podle bodů 1 a 3, vyznačený tím, že lehký ropný benzin pochází z destilace ropy, případně z hydrogenačního štěpení vyšších ropných frakcí.